Škoda Auto má nové logoČESKO
Škoda Auto má nové logo
Japonsko má víc dobíječek než benzinekSVĚT
Japonsko má víc dobíječek než benzinek
Evropská dobíjecí síť pro USADOBÍJENÍ
Evropská dobíjecí síť pro USA
Elektromobil VW Golf Blue-e-motionVOLKSWAGEN
Elektromobil VW Golf Blue-e-motion

Stavba revoluční Hypersmyčky začne příští rok

Jan Horčík - 27 Srpen 2015

Když před lety odhalil první koncept svého dopravního systému Hyperloop (Hypersmyčka), vypadalo to jako snílkovství hodné Julese verna. Jenže odvážný projekt se pomalu začíná stávat realitou.auto Hyperloop Transport Technologies Oerlikon

Umělecká představa o Hypersmyčce vedoucí do centra velkého města
foto: Hyperloop Transport Technologies

Elon Musk, šéf Tesla Motors a SpaceX, publikoval 57stránkový dokument o projektu Hyperloop už v srpnu 2013. Představil v něm cestování budoucnosti, kdy se lidé budou na střední vzdálenosti stovek kilometrů pohybovat kapslemi umístěnými v tubusech v nichž bude téměř vakuum.

Brzy poté se objevily spekulace, že Elon Musk postaví demonstrační verzi Hyperloop, nejspíš v Texasu. Koncem minulého roku se pak objevila parta snílků, kteří mají zájem Hyperloop taktéž vybudovat.

Ukazuje se, že tahle partička sdružená pod společností Hyperloop Transportation Technologies sdružuje značně schopné jedince. Dnes je jich už zhruba 400 a jde o lidi, kteří souběžně pracují ve společnostech jako , Boeing nebo SpaceX.

Hyperloop Transportation Technologies (HTT) chce začít testovací zhruba osmikilometrovou, ale plnohodnotnou funkční část Hypersmyčky, budovat skrze Quay Valley, chystanou komunitu mezi Los Angeles a San Franciskem.

Šéf HTT Dirk Ahlborn dokonce tvrdí, že firma už má několik potenciálních investorů. Navíc aktuálně ohlásil partnerství s průmyslovými společnostmi Oerlikon a Aecom. Oerlikon totiž spolupracoval například na Velkém hadronovém urychlovači v CERNu.

"Nemyslím si, že konstrukční překážky jsou nějak významné proti jiným technologiím, které už existují," komentoval Hyperloop Carl Brockmeyer, šéf obchodního rozvoje Oerlikonu. "Z technického hlediska nejde o výzvu. Jsme zvyklí na mnohem větší a složitější aplikace."

Problémy se podle něj mohou objevit jinde: v energetických nárocích a nákladech. Oerlikon zatím na projekt vyhradil asi šest zaměsnanců. Ti zatím počítají kolik bude Hyperloop potřebovat ke svému provozu a jaké budou náklady na jeho vybudování.

Aecom je především infrastrukturním partnerem, který se účastní velkých architektonických a infrastrukturních projektech po celém světě. Buduje například obří systém tunelů Crossrail pod Londýnem.

 
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Dalsia bublina Elon Muska, uz podal ziadost na US gov. na dalsiu dotaciu? A v pozadi sa stretol so zopar vplyvnymi kongresmanmi vo Washingtone na nejakej party....

Obrázek uživatele Jolinar

wtf? hlavne ze Tesla svoje statni pujcky splatila...

Ano, splatila. A to mnohem dříve, než musela.

Mne celý ten nápad s hyperloop pripadá ako nie veľmi dobrý. Ak som dobre pochopil, podstata spočíva v tom, že vytvorím prostredie s minimálnym odporom vzduchu (temer vákuum). Toto je energeticky pomerne náročné. Takisto je to náročné na kvalitu tesnenia v celej sústave. Takisto to nemá zmysel budovať pre malé rýchlosti (<300 km/h). A pokiaľ to budujem pre vysoké rýchlosti, nemá zmysel to budovať pre krátke vzdialenosti (<300 km). Pre komfort cestovania by zrýchlenie (aj pri brzdení) nemalo prekročiť 2g (skôr 1,5g), takže na krátkej dráhe by bolo cestovanie nepríjemné.
Ďalšia otázka je samotný prestup do tej kapsule z normálneho prostredia - aj keď toto nie je neriešiteľný problém, ale tiež spotrebuje pomerne dosť energie a času.
A na záver otázka bezpečnosti. Nechcel by som sedieť v tej kapsule pohybujúcej sa rýchlosťou cca 1000 km/h vo vákuu, ak sa niečo pokazí.
Celkovo si myslím, že úspora času (dlhý proces nastupovania a vystupovania) a ani peňazí vďaka tomuto projektu nenastane.
Celkom sa mi páčil nápad od nejakého číňana. Spočíval v tom, že na streche rýchlovlaku boli koľajnice (po celej dĺžke) a kapsula na nastupovanie a vystupovanie. Vlak pred stanicou spomalil, "vystupovacia" kapsula sa pred stanicou začala pohybovať vzad a v stanici "prestúpila" na iné koľajisko nad stanicou, kde postupne zastavila. Zaroveň bola v stanici rozbehnutá v smere vlaku "nastupovacia" kapsula, ktorá za stanicou "prestúpila" na koľaje vlaku, kde následne zastala. Výhodou riešenia by mala byť výrazná úspora času (nastupovanie a vystupovanie sa deje bez zastavenia vlaku) a aj energie (najvyššia spotreba je spojená s rozbiehaním a brzdením).

Obrázek uživatele Jolinar

Vytvorit vakuum je velmi narocne energeticky a technicky na tesneni. Prave proto zvolili nizky tlak, kde tyto problemy odpadaji nebo se velmi zmensuji. Ikdyz by system trochu netesnil, neni to takovy problem jako u vakua.

Ucelem je premistit mnoho lidi na velke vzdalenosti velmi rychle a konkurovat tak jak letadlum tak i autum a vlakum. Proto nema smysl vubec uvazovat o male rychlosti pod 300km/h a male vzdalenosti pod 300km.

Pod 300km/h to ma smysl v zatackach. Pod 300km by to mohlo mit smysl na rovnem useku.

Zrychleni bylo zvoleno 1g prave z duvodu komfortu...

Projekt je navrzen tak, aby prave nastala uspora casu a penez.

Co se tyce vlaku a vystupovani za jizdy, to vam mozna usetri par minut na zastavce, ale ve vysledku je to vic komplikaci nez uzitku. Obzvlaste co se bezpecnosti tyce je to hodne komplikaci navic a odmita to vystup/nastup velkeho mnozstvi lidi v jedne zastavce. Klidne se s Vami vsadim, ze Heperloop bude postaveny driv nez toto :-D

Dík za rozumnú reakciu. Ja som špecifikáciu do hĺbky nečítal, ale čím viac vzduchu tam ostane, tým väčší bude odpor a zmenší to prípadné prínosy takéhoto riešenia. Takisto bude problém kam to malé množstvo vzduchu v tom tubuse "uhne" (pokiaľ ten vzduch nebudem presúvať spolu s kapsulou, čo si technicky ani neviem predstaviť). Takisto som nezachytil či budú kapsule jazdiť po koľajniciach alebo magnetických poduškách (a ani to nebudem zisťovať).
Na presun veľkého počtu ľudí to asi nebude najlepšie, lebo tubus by musel mať veľký priemer aby mohli sedieť vedľa seba (nad sebou). Pokiaľ budú sedieť po jednom za sebou, veľa ich byť nemôže.
Celkovo mi to pripadá ako nejaké Muskove technické cvičenie, ktorého sa nejakí chytráci chytili.
S tým nápadom čo som nadhodil by som sa nestavil. Nemám žiadne info o nejakých plánoch na realizáciu. Ináč úspora času by tam bola významná. Nejde len o čas, čo strávi vlak v stanici, ale aj v procese brzdenia a následného rozbehu. Logistický problém s tým riešením ale sú veľké. Napr. všetci čo budú chcieť vystúpiť sa budú musieť za jazdy presunúť (asi) do stredu vlaku a nastúpiť do kapsule. Takisto novo prichádzajúci za jazdy vystúpia do stredu vlaku a následne sa rozlezú po vlaku, pričom sa vystriedajú s vystupujúcimi (brutal bottleneck). A to ani nehovorím o prípade, že kapsula bude mať menšiu kapacitu ako je počet ľudí ktorí chcú nastúpiť/vystúpiť. Ale ako nápad zaujímavé.

Obrázek uživatele Jolinar

vase neznalosti klidne doplnim:

- vzduch pred kapsli nemusi nikam uhnout protoze kapsle ho vepredu nasaje a dole vypusti (viz nize), tim se dale eliminuje brzdeni o zbytky vzduchu a kapsle tak muze cestovat velmi vysokou rychlosti.

- nepohybuje se ani po kolejich ani na magnetickem polstari, obe reseni by byly strasne drahe. Pohybuje se na vzduchovem polstari. Vzduch bere nasavanim vepredu. Tzv, dve mouchy jednou ranou.

- kapsle se hybe setrvacnosti, pouze je na zacatku urychlena a pred zatackama zpomalena a po zatacce opet urychlena, z duvodu komfortu prujezdu zatackama. Dopredne zrychleni/zpomaleni by nemelo presahnout 1g.

- V kapslich je pocitano s 28 cestujicimi myslim. Pri startu 2 kapsle za minutu (maximum z duvodu bezpecnosti) se ve spicce muze prepravit 3360 lidi za hodinu. To neni malo. Dalsi vyhoda je, ze vam nemuze ujet vlak :-D Proste nastoupite do dalsi pripravene kapsle a pockate nez dojde rada na vas "start".

- doufam ze ted uz vam to dava vetsi smysl a vidite ze se nejedna jen o "cviceni"

- ten vas napad (teda ne vas, ale snad chapete co jsem myslel :-) ) ma opravdu brutal bottleneck a prave proto se podle me nikdy nemuze realizovat. Leda ze by se resil tim ze by zastavil cely vlak v techto pripadech. Ale pak zase trochu straci smysl...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nejdřív si tu specifikaci přečti

To mě fakt baví, jak píšou komentáře lidi, kteří si přečtou jenom nadpis. Prostě si otevřu ten dokument, přečtu a potom něco píšu. A ne, že o tom nic nevím, ale jsem na to expert.

Netvrdím, že som na to expert. Ja som postavil otázky, ktoré sa mi zdajú naprosto logické. Napriek tomu, že si prácu EM vysoko vážim, v tomto prípade si myslím (nie že som presvedčený ako nejaký expert), že toto je ekonomický nezmysel. Ale možno sa mýlim. Rád sa nechám presvedčiť o opaku.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No vidim, ze uz jste se alespon na neco zeptal.

Takze z hlediska ekonomiky: pocita se, ze vybudovani trati bude levne - mela by byt vytvorena na zelezobetonovych pylonech s 30ti metrovymi rozestupy. Tubusy by meli mit samostatne napajeni - FV panely na povrchu a vlastni vyvevu. Udrzba tubusu je "slozita", pokud se poskodi, tak se proste na kamionu priveze novy segment a nahradi. Pro porovnani - vybudovani koleji = mnozstvi zemnich praci, mosty, tunely = vysoka cena

Dale - ocekava se vzdalenost na prepravu 1000 a vice kilometru. To je vzdalenost, kde vlaky cestuji 3-4 hodiny, letadlem to trva jeste dele (stanice teto potrubni posty lze vybudovat uprostred mesta) a s tim, ze ocekavana doba cesty je neco nad hodinu. Kapacita jednoho potrubi je pocitana mezi 3000-6000 lidmi za hodinu. Pokud by cena za prepravu na 1000 km stala 500 Kc, tak 72000 lidi denne dava 35 milionu denne, to je pres 10 mld korun rocne. A to je jeden tubus.

Myslim, ze to ekonomicky dava docela slusny smysl - jen leteckym spolecnostem se to nebude libit. Tam kde tohle bude se zadny letecky spoj neuzivi. Budou se muset orientovat pouze na lety pres ocean.

Obrázek uživatele Jolinar

6000 lidi za hodinu je moc, to by museli udelat vetsi kapsle, anebo startovat co 15 sekund - nope...

chtel bych videt vlak co da 1000km za 3 hodiny, to by musel mit cestovni rychlost >350km/h a zadnou zastavku.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Julese "V"erna

Vždyť tam už začala stavba vysokorychlostní železnice http://www.hybrid.cz/v-kalifornii-zacala-stavba-prvni-americke-rychlotrati ! Myslím, že se to lobistům nebude líbit a budou se snažit to zhatit, tak uvidíme, co se prosadí a co bude dřív hotovo. Na druhou stranu si říkám, proč si nevybrali jiná americká města.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A možno si tieto mestá vybrali práve preto :)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jestli to postaví, tak opravdu budu muset do San Francisca vyrazit za kamarádem se na to mrknout.

Obrázek uživatele PaRi

Že by?
Jsem zvědav, co Oerlikon spočítá. Selský rozum mi napovídá, že česká dálnice je dražší, obstavený prostor menší, ale s tou energií... i když mrtvá hmotnost na jednoho cestujícího bude menší než u železnice.

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.
Přepište prosím tento kód do pole níže
Přepište, prosím, znaky z obrázku výše. Všechna písmena jsou malá.

zajímavé články