Obří továrna se otevře už za rokTESLA
Obří továrna se otevře už za rok
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenekVĚDA
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenek
Dejte auto a autobus je zdarmaSVĚT
Dejte auto a autobus je zdarma
Elektromobily - La Jamais ContenteHISTORIE
Elektromobily - La Jamais Contente

Solární plachetnice LightSail vypluje 2016

Jan Grohmann - 18 Červenec 2014

V roce 2016 se na palubě rakety Falcon Heavy dostane do vesmíru solární plachetnice LightSail neziskové organizace Planetary Society. Mise za 4,5 milionu dolarů otestuje možnost využití slunečního záření k pohonu vesmírných sond.Solární plachetnice

Představa solární plachetnice ve vesmíru.
foto: Andrzej Mirecki, CC BY-SA 3.0

Energie ze Slunce pohání vesmírné lodě

Nejprve je nutno ujasnit si několik názvosloví. Ač se to nabízí, na pohon vesmírné solární plachetnice nemá prakticky žádný význam sluneční vítr – tedy proud nabitých částic přilétající od Slunce. Oproti slunečnímu záření (elektromagnetickému záření) je energie slunečního větru až 10 000 krát menší. Pro potřeby pohonu vesmírné plachetnice tak můžeme vliv slunečního větru zanedbat.

Výhody a nevýhody vesmírné plachetnice. Energie ze Slunce je zadarmo a trvalá. Loď tak nemusí sebou nést zásoby paliva, nádrže a palivový systém, ani těžký raketový motor. Obecně technologie solárních plachetnic nabízí konstrukci velmi jednoduchých (levných) vesmírných sond, a snad i pilotovaných lodí.

Solární plachetnice

LightSail
foto: Planetary Society

Nevýhody? Sluneční záření je velmi slabé. Solární plachta o rozměrech 800x800 m poskytne tah vesmírné lodi pouze 5 N (u Země). Avšak trvale, i když dlužno dodat, že energie slunečního záření klesá se čtvercem vzdálenosti od Slunce.

K planetám a hvězdám

Jaké jsou možnosti? Velmi jednoduchá 23t vesmírná loď s plachtou 2000x2000 m dokáže zaparkovat na oběžné draze Marsu za 400 dní. Pokud se využije brzdění o atmosféru (není nutno během cesty zpomalovat), doba se zkracuje na 131 dní.

Nabízí se také „solární manévr“ u Slunce. Solární plachetnice nejprve poletí ke Slunci. Zde rozvine plachty a využije velmi silného slunečního záření, což ji udělí mnohem větší zrychlení, než kdyby startovala u Země. Za dva půl roku je takto urychlená sonda schopná doletět k heliopauze (kde se nyní nacházejí sondy Voyager) a za 30 let doletět k vnitřnímu Oortovu mraku.

Ooartuv mrak

Ooartuv mrak
foto: NASA

Avšak sluneční plachetnice nabízejí i možnost podstatně rychlejšího cestování. Na oběžnou dráhu Země (či jiné planety) lze umístit výkonný laserový nebo mikrovlnný zářič, schopný na dálku „tlačit“ plachetnici.

Podle propočtů, laser o výkonu 46 GW ozařující pozlacenou plachtu o rozměrech 50x50 metrů by dostal 10 kg sondu k Marsu za 10 dnů. Podle smělejších plánů dokonce výkonnější zdroje mohou sondy urychlit až na 10 % rychlosti světla a poslat je k nejbližším hvězdám.

Avšak o podobně výkonných laserových zdrojích umístěných na oběžné dráze si zatím můžeme nechat jen zdát. Už jen kvůli fantaskním výkonům podobných laserů.

Krok za krokem: LightSail

Nejprve nás čekají drobné krůčky. Solární plachetnice LightSail je postavená na platformě CubeSat, jde tedy o krychlový satelit s hranou 10 cm. Na palubě těžké rakety FalconHeavy pocestuje LightSail spolu s řadou jiných mikrosatelitů.

Cílem vědců z Palnetary Society je poslat LightSail do vzdálenosti 2000 km od Země a rozvinout čtyři trojúhelníkové tenkostěnné sluneční plachty. Celková plocha plachet má dosahovat 32 m2.

Smyslem LightSoil není překonávat obrovské vzdálenosti ale získat teoretické základy o fungování vesmírných solárních plachetnic. Teprve následně lze uvažovat o stavbě větších exemplářů.

 
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

plachta 800x800m jen 5N = 0,5kg...?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

od 70 let,kdy v uvozovkách byl člověk s plavidlem na měsíci.Se nyní uvažuje ne- li testuje plachetnice? Tak nevím čím a jak, ta posádka prvních marsovníků za těch 100 dní +- přistane na Marsu :-) Příde mi to jako nějaká saincfikšn z 80 let :-) Dnes snad každý si už dokáže reálné na simulovat, jak asi někam doletět, tak tomuhle se musí smát :-) Ale tak peníze se vyhazovaly za nesmyslné projekty ze státní kasy viz.NASA , tak proč ne v soukromým sektoru... držím jim palce!

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ono to bude mít nejspíše využití jako taková vesmírná kontejnerová loď. Rychlost nebude třeba moc řešit a cena za dopravu bude řádově nižší než u raket.

Obrázek uživatele Hyperloop

To jako že tu plachetnici má pohánět samotné EM záření?

Obrázek uživatele Jolinar

nemelo by tam byt 10t sondu k Marsu za 10 dnů, misto 10kg? 10kg je nic a 46GW je giga moc :-D

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ta čísla jsou správně, on ten GW laser nemusí být složen z jednoho velkého, ale mohou jich být tisíce směřující do jednoho bodu.

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.
Přepište prosím tento kód do pole níže
Přepište, prosím, znaky z obrázku výše. Všechna písmena jsou malá.

EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanic

zajímavé články