Skotsko postaví největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě

redakce - 25 Duben 2017

Skotská vláda schválila výstavbu plovoucí větrné elektrárny, jež bude ukotvena v Severním moři asi 15 km jihovýchodně od přístavního města Aberdeenu. Projekt nazvaný Kincardine počítající s osmi turbínami po 6 MW přijde zhruba na £250 mil., což v přepočtu odpovídá asi 8,1 mld. Kč. plovoucí větrná elektrárna Japonsko fukushima_offshore_wind_consortium

Vedle Skotska může být zajímavým trhem pro plovoucí větrné turbíny také Japonsko
foto: Fukushima Offshore Wind Consortium

Podle skotského ministra pro podnikání, inovace a energii Paula Wheelhouseho to bude největší plovoucí větrná elektrárna na světě. S výstavbou se začne letos v srpnu a dokončena má být během druhého čtvrtletí roku 2018.

"Tato elektrárna vyjadřující nový trend ve větrné energetice bude dodávat elektřinu pro téměř 56 tisíc domácností," uvádí ministr Wheelhouse. Jak dodává, unikátní projekt, za jehož financování se zaručila vláda, dokazuje, že Skotsko má značný inovační potenciál ve využívání obnovitelných zdrojů.

"Přibližně čtvrtina potenciálu větrné mořské energetiky, jímž disponuje Evropa, je soustředěna právě v naší zemi," tvrdí Lindsay Robert z oborové asociace Scottish Renewables.

Poradenská firma Atkins, podílející se na vypracování nákladného projektu, je přesvědčena, že technologie použitá při výstavbě plovoucího větrného parku se osvědčí i v jiných částech světa, například v Severní Americe nebo v Japonsku.

Všude tam, kde se mořské dno nachází ve velkých hloubkách, a proto tam nelze stavět klasické "stacionární" větrníky. Ty lze zapustit do mořského dna v hloubce maximálně 50 metrů. Výstavbě musí předcházet důkladný geologický průzkum mořského dna.

"Severní moře a Baltské moře v tomto ohledu větrné energetice přejí, ale jinde ve světě tomu tak není. Mnohde se mořské dno strmě svažuje do velké hloubky hned u pobřeží," vysvětluje Andreas Reuter z Frauenhoferova ústavu pro větrnou energii a energetické systémy ze severoněmeckého Bremerhavenu.

Plovoucí větrná elektrárna se - zjednodušeně řečeno - zkompletuje ve speciálním doku na pobřeží a poté ji plavidla odvlečou na širé moře. Tam se plovoucí těleso z oceli a betonu ukotví pomocí balastních nádrží a ocelových lan zapouštěných do mořského dna.

Větrník postavený na moři v průměru vyrábí zhruba dvakrát tolik elektřiny než větrník se stejným instalovaným výkonem na souši. Je to dáno tím, že na moři fouká vítr skoro pořád a hlavně mnohem silněji než na pevné zemi.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele Josef

Hm, 5,2 milionu liber na MW. To je docela dost. Nedávno jsme tu počítali s cenou 1 milion Eur na instalovanou MW a i tak vítězilo cenově jádro.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Problém je v tom jak a jaká technologie se používá, ale je pravda že se počítá cena pro, jak FVE, tak VtE, kolem, v přepočtu, 45 milionů korun za MW u velkých instalací, když se to převede přes produkce a koeficienty využití, tak JE vycházejí, v závislosti na ceně, zhruba stejně či levněji. Nejhorší u nich ale je odhad ceny peněz pro financování, což se může nepříznivě podepsat na ceně proudu.

Obrázek uživatele Josef

Za 45 milionů korun za MW byste tady ovšem nepořídil nic. Tady se počítá s 5,2 miliony liber na MW, což je kolem 164 milionů na MW a navíc životnost zcela jistě do 25 let, spíše 20 let. Jádro má životnost dvojnásobnou a spíše vícenásobnou. Myslím, že není o čem se bavit.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano, protože je to nevyzkoušená a nová technologie, většina dnešních větrníků stavěných v mělkých mořích, nepletu-li se, plovoucí nejsou.


Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol