Historie elektromobilůHISTORIE
Historie elektromobilů
Tata v Evropě - místo Nano bude PixelMALÁ AUTA
Tata v Evropě - místo Nano bude Pixel
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenekVĚDA
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenek
4000 elektromobilů v PařížiFRANCIE
4000 elektromobilů v Paříži

Rozhovor: Stanislav Miler - Začít je potřeba u sebe

Jan Horčík - 05 Duben 2011

"Jezte méně masa. Prospějete světu a sobě víc, než váš nový elektromobil," říká Stanislav Miler. Známý aktivista a cestovatel, který před lety propadl kouzlu . Postupně z něj vystřízlivěl. Dnes už nezachraňuje svět biopalivy, ale říká, že každý může začít se změnou k lepšímu hned teď a především sám u sebe.   
rozhovory Stanislav Miler Ekocesty Nové Dillí Indie

Stanislav Miler procestoval se svým autem na rostlinný olej celý svět. Byl v Egyptě, na Balkáně, projel celou s ním Evropu a dojel až do Indie a minulý rok strávil šest měsíců v Mexiku. O jeho zážitcích a názorech jsme si povídali v příjemném prostředí pražské Čajovny v síti, kde mívá pravidelné přednášky.

Jak jsi vlastně přišel na to, že budeš jezdit autem na biopaliva po celém světě?

Stanislav Miler: Kamarád z mi v roce 2005 poslal fotku svého úplně nového amerického auta. Že s tím jede přes USA a čerpá palivo u McDonalda. Říkal jsem si co je to za blbost, to přece není možný. Vlítnul jsem na internet a rychle našel informace o jiném Američanovi, který také jezdil po USA a z použitého rostlinného oleje si vyráběl si biodiesel v malé chemičce, kterou tahal za sebou. To nebyla úplně moje představa, takže jsem hledal dál a zjistil, že pan Rudolf Diesel to vymyslel vlastně už tehdy před 120 lety. Jeho první motor na výstavě v Paříži běžel na olej z na podzemnice olejné. Přímo v jeho patentu píše, že doufá, že v budoucnu se budou jeho motory využívat rostlinné a ne minerální oleje. V té době kdy on zkonstruoval vznětový motor ještě ani nebyla. Tak si říkám super, budu zachraňovat svět rostlinnými oleji. V roce 2005 začínala už být cítit nějaká krize, začínalo se povídat tom, že ropa dojde a že už brzy nastane ten tzv. ropný zlom. Studoval jsem to všechno a nasával jsem informace. Našel jsem v firmu , která zrovna začínala s přestavbami aut na pohon rostlinným olejem. Myslím, že jsem byl jedno z prvních aut, které předělali. Zajímavé ale je, že už v 70. letech v firma ELSBET vyvinula motor speciálně pro biopaliva. Ale koho by to tehdy zajímalo, když ropa byla extrémně levná. V roce 2008 nastala krize, ceny potravin šly nahoru, nafta i benzin také, lidé začali hledat alternativy.

"Celkem má to auto najeto 200 000 km a z toho 100 000 km na použitý rostlinný olej."

Přemýšlel jsi i o jiných alternativách, jako třeba plyn?

S.M.: Já mám Toyotu Corollu z roku 1986, ta je prakticky nezničitelná. Jezdí pouze na . Pak mám firemní , také na plyn, kterou se mi podařilo koupit novou i s oficiální zárukou. Jezdím na LPG dlouho, zajímaly mě možnosti přestavby diesel motoru na plyn, je to možné, ale dost drahé. Na oleji mě ale zaujalo to, že je to de-facto původní myšlenka pana Diesela a že je to vemi snadné. Před sedmi lety se navíc jevila jako s nižšími emisemi . teprve začínala s povinným přimícháváním biosložky do . Dnes už musíme přidávat 5 % biopaliv a do roku 2020 by to mělo být až 15 %. Ze začátku mně to také připadalo jako zajímavé, ekologické řešení. V té době navíc začal strašit s jeho Pravdou o . Objevil se strach - co budeme dělat? Konsensus tehdy byl, že biopaliva jsou mnohem ekologičtější, a tak když zvýšíme jejích podíl, tak bude všechno bude OK. Musím přiznat, že na začátku jsem tomu také podlehl. Žil jsem v iluzi, že tudy vede cesta. Ale postupně, s tím, že to pro mě nikdy nebyl byznys, že jsem spíš hledal alternativy, jsem začal objevovat, že abychom nahradili fosilní paliva biopalivy ekologickým způsobem je naprosto nereálné. Neříkám, že jsou biopaliva špatná, ale tak jak je dnes nastavena podpora biopaliv a jak se produkují, tak to moc nepřináší. Spíš si myslím že je to naopak.

Má to nějakou souvislost třeba i se zemědělskou politikou EU?

S.M.: Téměř polovina rozpočtu jede na podporu evropského . To je nepředstavitelné množství peněz. Ve starých členských zemích je to tak, že zemědělci jsou placeni za produkci. To samozřejmě vytváří obrovské problémy v rozvojovém světě, kam se levně vyváží nadprodukce. Zemědělci, místo aby jim EU platila za nadprodukci a nebo za hektar půdy, tak dostanou podporu za pěstování biopaliv. To jak se dnes pěstují biopaliva nemá s ochranou životního prostředí moc společného protože nejde o ekologii ale o ekonomii. Pravda je, že ropné firmy většinu levnějších biopaliv dovezou z Jižní Ameriky, kde se tím devastuje půda a deštné pralesy. Samozřejmě, že biopaliva mohou mít smysl pro malé farmáře, když si třeba sami pro sebe nebo okolí na nevyužité půdě ekologicky vypěstují plodiny a z nich vylisují olej pro své traktory.

Můžeš podrobněji popsat své auto a jeho přestavbu?

S.M.: Je to Fiat Ducato, rok výroby 2000. Poslední model s TDI. Přestavba byla relativně jednoduchá. Největší problém je v tom, že olej je tuhý. Způsob jak mu dodat lepší vyskozitu je ho ohřát. V motoru je spousta nevyužité energie. Takže se tam dá výměník – malý radiátor, kterým se prožene jak horká voda, tak i olej. Olej se ohřeje na 70-80 stupňů. Pak má stejnou viskozitu jako nafta. Motor pak podlé mé zkušenosti jezdí možná i líp, protože olej má větší výhřevnost než nafta a lépe maže.

Není problém s životností?

S.M.: Technicky v tom není problém. Když se to dělá správně, tzn. že se startuje studený motor na naftu a teprve pak když se zahřeje jede na rostlinný olej. Já jezdím na odpad z restaurací, nekupuju nový rostlinný olej. Na použitý rostlinný olej z restaurací jsem najzdil přes 100 000 km. V autě mám malou filtrační jednotku, která filtruje olej z restaurací až na 1 mikron. U motoru mám ale jen obyčejný palivový filtr se síťkou a zatím se s tím neměl, žádné problémy, ale doporučují používat na olej stejný filtr jako je na naftu.

Takže takové ty pověry o zadření motoru a tak dále, to podle tebe neplatí?

S.M.: Rostlinný olej maže lépe než nafta tak, že zadření moc nehrozí, spíš to může v zimě ztuhnout a nebo nečistoty poškodí vstřikovací čerpadlo. Na cestách nikdy nevím co je to za olej a někdy býva hodně zaneřáděný. Mně šlo i o to nemazlit se s tím, zjistit co to udělá a vydrží. Jedenkrát jsem měl problém v Indii, tam žádný použitý rostlinný olej nebyl. Podařilo se mi tam získat asi 200 l z místního stromu Pongam, který měl někdo čtyři roky v sudu na zahradě. Byla to taková červená, trochu lepkavá kapalina. Pak jsem ale naboural a přestalo mi fungovat přepínání nafta/olej. V Indii bylo teplo, ani jsem to pořádně nevěděl, protože to jelo dobře a startovalo. Po 2000 km ale motor odmítnul nastartovat. Vyměnili jsme celé čerpadlo a pak už jsem raději jezdil jen na naftu. Spousta lidí na výstavách mi říká, že jezdí na 100% rostlinný olej bez jakékoliv úpravy a nebo že míchají olej s naftou. To může fungovat, když je teplo, ale myslím si, že je lepší když je olej předehřátý. Technicky na tom nic není, je to triviální záležitost. Amatérsky se to dá udělat za 5000-10 000 Kč, když je člověk šikovný, profesionálně za 25-30 000 Kč. Mě to tenkrát vyšlo asi na 20 000 Kč. Zajímavé je, že ten zmiňovaný RapidOil, který tady v tom má asi nejvíce zkušeností, má také velkou rafinérii. Sbírají olej z celé České republiky z restaurací.

Tam je možné si dojet načerpat?

S.M.: Můžete. Navíc od minulého roku jsou 100% biopaliva osvobozena od spotřební daně. Litr přefiltrovaného rostlinného oleje stojí kolem 20 Kč. V praxi to ale spíš funguje tak, že vám přivezou domu třeba kubík. V porovnání s naftou to má spoustu výhod, není to toxické, v podstatě je to potravina a co se týče emisí skleníkových plynů tak ty by u použitého rostlinného oleje měly byt asi třetinové v porovnání s naftou. U řepky jsou prý asi poloviční, ale není v tom započítaná degradace půdy a jiné ekologické dopady spojené s intenzivním zemědělstvím.

V restauracích ti to dávali zadarmo?

S.M.: Po použitém rostlinném oleji je dnes velká poptávka a tak si myslím, že v Čechách ho zdarma už asi neseženete. Na cestách ho většinou získám zdarma, ale musím navštívit hodně restaurací. Myslím, že jsem platil jsem jen jednou někde v Sofii v Bulharsku. Říkali, že olej mají, ale že to od nich někdo kupuje. Vím, že např. v v McDonaldu jsem čerpal bez problémů, ale to bylo před pěti lety. Nejvíc oleje bylov Řecku, tam nebyl problém získat v jedné restauraci za víkend třeba 200 litrů. V Íránu, kde 1 l nafty stál 0,30 Kč, jsem získal asi jen 2 litry oleje.

Jaký má auto celkem dojezd?

S.M.: V autě mám 300 l nádrží. Z toho 200 l zabudovaných, pak barely po 30 l. Takže celkový dojezd kolem 2500 km. Mám mobilní čističku, docela dokonalou, čtyři filtry s tlačným čerpadlem, dokáže to vyfiltrovat na jeden mikron. Celkem má to auto najeto 200 000 km a z toho 100 000 km na použitý rostlinný olej. Projel jsem takhle celou , Balkán, Střední východ, Egypt, nejdelší byla cesta do , to bylo přes 24 000 km.

Funguje u tebe nějaký sponzoring nebo si cesty platíš sám?

S.M.: Peněžně mě nikdo nesponzoruje, přátelé čili tzv. partneři mi většinou poskytují služby jako jsou opravy, různá speciální zařízení, olej, marketing, pojištění. Za naftu z do Nového Dillí (8000 km) jsem zaplatil 1500 Kč. Celkové náklady jsem nepočítal, ale ani tak to moc nebylo. Mám výhodu, že mám ubytování zadarmo, jídlo je levné, jen ty opravy mě něco stály. Musel jsem třeba vyměnit komplet tlumiče a v Íránu opravit poloosu.

Chystáš se někam v nejbližší době?

S.M.: Auto je sice relativně v dobrém stavu, ale do už bych se s ním nepouštěl. V dubnu se chystám bez auta do , kam jsem chtěl jet původně, ale autem po Číně se jezdit nedá. Indie byla začátek, budu teď pokračovat z Hong Kongu podél pobřeží do Pekingu po stopách prvního českého cestovatele Oldřicha Čecha, který putoval z Evropy do Číny ve 14. století a ve svém cestopise „Cesta do říše velkého Chána“ velmi detailně popisuje jednotlivá místa. Já se snažím navštívit stejná místa a dokumentovat život lidí a jejich životní prostředí.

Takže co teď dělá auto?

S.M.: Auto mi teď slouží tak, že s ním jezdím po festivalech a výstavách, mám to jako mobilní kino s výstavou. Přes léto tam budu mít velký displej, mám tam tři a velké baterie, takže to celé běží z obnovitelných zdrojů. Navíc mám zapůjčený i šlapací generátor kde můžou lidé šlapat a vyzkoušet si jak těžké je rozsvítit 100W žárovku. Je to spíš takový marketing aby si lidé začali uvědomovat, že to jak žijeme není trvale udržitelné a pokud chceme aby tato civilizace nezanikla, tak že musíme něco změnit. Musíme změnit náš přístup a naše myšlení.

Takže se teď zaměřuješ řekněme na vzdělávací akce?

S.M.: Dlouho jsem byl zastáncem americké cesty, že to všechno vyřeší nové technologie. Dneska si myslím, že to technologie nevyřeší. Je spousta možností, kde mohou technologie pomoct. I . Ale pořád si myslím, že musíme změnit hlavně naše myšlení, náš přístup, abychom pochopili, že musíme všichni žít na téhle jedné jediné planetě a v souladu s přírodou. A to je běh na dlouhou trať. Dělám hodně přednášek a chystám se do škol. Za mladými lidmi ukázat jim jak žijí lidé v různých zemích, jaká jsou jejich přání a obavy a jak vidí svoji budoucnoust. Bavit se o tom jak to vidí oni, o tom co může každý z nás udělat proto aby bylo líp.

Zjistil jsem, že tě zajímá také ?

S.M.: V okamžiku kdy jsem pochopil, že biopaliva - tudy cesta nevede, tak jsem hledal jinou alternativu, jiné řešení ekologické dopravy. Zaujala mě elektrická auta. Trochu jsem to nastudoval. Fascinovalo mě, že jezdily už před 100 lety. Třeba takový elektrický kočár Dora, ten ujel 80 km. Pak jsem viděl film a pochopil proč nemáme elektrické dopravní prostředky. Měl jsem docela dobrou zkušenost v Indii, kdy jsme přejeli celou Indii třemi malými v lithiové verzi. Na jedno nabití jsme ujeli až 200 km. V Indii je relativně teplo, což tomu trochu pomáhá, ale silnice tedy nejsou nic moc. Takovéhle maličké autíčko je pro Evropu, pro Prahu, úplně ideální. Reva na 12 kWh ujede až 200 km. Když to srovnám s co se sériově vyráběl koncem devadesátých let, tak ten má asi 20 kW na 100 km a většina dnešních drahých elektrických aut dojede maximálně 150 Km. Je třeba se na to podívat z hlediska celkové účinnosti. U benzinového motoru je well to wheel, tedy od vytěžení po účinnost motoru, jak říká pan , asi 25 %. U je to o něco víc, kolem 40%. Elektrický motor má 80% účinost a to je jeho hlavní přednost. Motor je úžasnej, nic lepšího není, problém jsou ale baterky. Jenže důvod proč to nemáme lepší baterie a elektrická auta je jednoduchý - elektrické auto nepotřebuje žádné náhradní díly, žádný olej a elektromotor je těměř nezničitelný, a to je pro dnešní výrobce aut velký problém.

Proč si tedy myslíš, že se dosud elektrická auta neuchytila?

S.M.: Před 15-20 lety na to možná ještě nebyla doba. Ale dneska, v roce 2011, se sám pořád divím jak je možné, že není na trhu srovnatelné elektrické auto jako ta která se vyráběla už před těmi 10-15 lety. Já si myslím, že zájem by dnes už byl. Proč máme solární panely? Protože byla v 70. letech. Existoval vesmírný program , kdy oni potřebovali zdroj elektřiny, tak vymyseli . Účinnost se rapidně zvedla v okamžiku kdy do toho někdo nainvestoval a dneska vidíme výsledek. Ceny panelů šly za posledních pár let dolů. Jenom v ČR je z toho panika že na tom někdo vydělá, ale moc už se nemluví o tom, že tady mamé čístou energii, o výkonu dvou Temelínů bez jaderné hrozby. Situace v Japonsku dobře ukazuje jaké nebezpečí představuje atomová energie. Mrzí mě, že u nás stále převládají politické a ekonomické zájmy.

Problém s elektromobily může být v tom dojezdu. Jak jsi naznačil, je potřeba změna myšlení. Když dnes člověku řekneš, že auto ujede 150 km a pak vyplivne, tak ho to vyděsí. Co si o tom myslíš?

S.M.: Jde o ten přístup. Když se podíváme na super marketing Toyoty a její Prius, což je v USA nejprodávanější hybrid, tak to je přesně ten americký přístup. Je to o tom, že mají "blbý svědomí", když jezdí v Hummerech a tak si Amíci kupují a myslí si jak jsou ekologičtí. Moje a nebo na olej bez hybridního pohonu, baterií a komplikovaných technologií je ale proti Priusu pořád ekologicky zajímavější. Dojezd 10 km na baterie je dobrý do Los Angeles, kde neustále popojíždítě v zácpě. Ale když to auto porovnáte s TDI na , tak spotřeba a emise u dieselu vychází lépe. Takže třeba nechápu proč už se nedělají diesel hybridy. Anebo proč tak dlouho trvaly plug-in hybridy. Nerozumím tomu v tom smyslu, že si myslím, že technologie existují a dnes už je trh připravený. Např. co se týká té Revy, tak je velikostí srovnatelné se ale je o polovinu levnější. Myslím, že předělávat současná auta na elektrický/ není úpně ideální. Dnešní by mělo být malé auto do města s dojezdem 100-150 km. Samozřejmě je třeba infrastruktura dobíjecích stanic. Hrozně rád bych něco takového měl, protože často dojíždím z Kralup nad Vltavou do Prahy. Vím přesně co bych potřeboval, ale nic takového není. Už jsem přemýšlel i nad tím, že si přestavím Velorex na elektřinu.

Takže nějaký nový projekt?

S.M.: Velorex by byla spíš taková legrace, která by upoutala pozornost médií. Ale našel jsem partnera ve společnosti . Ti začali dělat šlapací s elektrickým motorem. Takže jsem si řekl, že bych použil tu jejich elektrickou tříkolku, možná přidal silnější baterii a motor, aby to nebylo šlapací elektrokolo, ale dopravní prostředek. Mně se líbí to, že člověk pořád šlape - tomu říkám pravý hybrid, lidská síla a stroj. Trošku to zakapotovat, přidat nějaké solární panely pro dobíjení. Zároveň teď hodně spolupracuji s firmou . Půjčují mi a já jim na svých výstavách dělám propagaci. Myslím, že třeba skládací elektrické kolo je do města ideální. Nespotíte se, sbalíte to, dáte do nebo . Je to luxusní řešení pro městskou mobilitu.

Jak v Indii vypadá doprava ve městech?

S.M.: (smích) Člověk, který tam přiletí poprvé si musí připadat, že se tam ti lidé úplně zbláznili. Na první pohled se zdá, že tam není žádný řád. Já tam najel přes 8000 km, s volantem na druhé straně. Zjistil jsem, že tam existuje neustálá komunikace. Auto nemusí mít nic, ale musí mít klakson. Každý náklaďák má vzadu nápis "při předjíždění trubte". Dokonce ani nově prodávaná auta totiž nemají zrcátka, ta tam vydrží jen pár dnů. Rikšy, ty tam jezdí na milimetry. Jezdí se tam ale relativně pomalu. Zase jsem ale v Novém Dillí nikdy nezažil zácpu. Je to taková konstantní zácpa, která se pomalu pohybuje. Nikdo se nerozčiluje, nikdo nenadává.

A indická doprava z pohledu použitých paliv?

S.M.: V Novém Dillí před časem zakázali benzínové motorové rikšy. Jsou to obvykle 125ccm dvoutakty a jezdí jich tam opravdu hodně. Místo benzinu ale vláda dala podporu na přestavbu na a Indové všechny ty staré rikšy přestavěli na pohon na . CNG rikša v Praze by byla super. Indická taxislužba, která jezdí za polovinu a dostane se všude 3x rychleji než autem. Ale zpět k elektrickým autům. Ta jsou podle mě zajímavá, ale zas je důležité všechno vidět v kontextu. Třeba nevím přesně kolik zdrojů je třeba vytěžit, kolik energie a vody se spotřebuje na výrobu baterií a jak je to potom s jejich . Co se týká biopaliv, je to úžasná myšlenka, ale nahradit biopalivy je současným způsobem nesmyslné.

Jak se tedy podle tebe budou bipaliva dál rozvíjet?

S.M.: Nejlepší by bylo dělat je z . Existují speciální druhy řas, které mají největší výnosnost, nárůst hmoty. Sešel jsem se v Indii s firmami, které se tímto zabývají. Existují na to i studie, které říkají, že se to vyplatí v okamžiku, kdy bude stát 600 dolarů. Pořád je to tedy o té levné arabské ropě. je pořád dost a ještě nejakou dobu vydrží, problém je v tom za jakou cenu je budeme schopni získávat. Ty např. pro hlubokomořské vrtání jsou velmi nákladné a také nebezpečné, viz. katastrofa v .

Myslíš si, že levná ropa je dlouhodobě udržitelný stav?

S.M.: Hodně se mi líbí to srovnání Václava Cílka s energetickými ostroky. Jde o to, že dnešní průměrný člověk v České republice by pro zachování svého životního stylu bez fosilních paliv potřeboval, pokud by se všechen ten luxus kolem převedl na energii, celkem 70 energetických otroků. Svalnatých chlapů, kteří by pro něj 24 hodin denně pracovali, bez jídla. Američané by jich potřebovali dvakrát tolik. Je to těžké porovnání, ale dává to dobrou představu jak je celá ta naše tzv. vyspělá civilizace závislá na fosilních palivech a žije na dluh. Proč se máme dobře? Máme levný zdroj energie, který ale pomalu dochazí a to je něco s čím tato civilizace zatím moc nepočítá.

"Jedno praktické řešení vidím, alespoň co se týká biopaliv a našich zdrojů: omezit živočišnou výrobu. O tom se moc nemluví, dokonce ani ekologové včetně pana Gorea."

Trvale udržitelný růst je tedy podle tebe nesmysl?

S.M.: Když jsem byl v Mexiku, zajímalo mě třeba proč skončili Májové. Jedna archeoložka říkala, že se několik věcí spojilo dohromady. Byly to revolty, klimatické změny a navíc si Májové také spálili dřevo, lesy. Oni neznali kolo. Měli proto omezený rádius, neměli domácí zvířata. Lesy vypálili kvůli hašenému vápnu na omítky a stavbu pyramid. Energeticky se tedy zlikvidovali. Myslím si, že dnes v jiném měřítku je to to samé. Jsou to jakési paralely. Nic se nezměnilo, protože naše myšlení se nezměnilo. Jen dnes žijeme v globálním světě, kdy se vše propojilo. Je smutné, že lidi neustále žene dopředu nějaká idea růstu, který ale není a nemůže být nekonečný. Trvale udržitelný rozvoj je nesmysl. Nic se nemůže rozvíjet donekonečna. Možná trvale udržielný život v rovnováze s přírodou.

Jak si takový trvale udržitelný stav představuješ?

S.M.: Nepůjde to už dál tak, že nekontrolovatelně poroste populace a spotřeba. Jedno praktické řešení vidím, alespoň co se týká biopaliv a našich zdrojů: omezit živočišnou výrobu. O tom se moc nemluví, dokonce ani ekologové včetně pana Gorea. Organizace spojených národů v roce 2006 spočítala, že vliv chovu hospodářských zvířat z hlediska emisí je 18 %, to je víc než veškerá světová doprava včetně letecké, která má „jen“ 14%. Co se týká skleníkových plynů, je tedy mnohem větší problém v tom, že jíme moc masa a živočišných produktů. Což je s podivem, protože lékařské výzkumy dokazují, že nám to nedělá vůbec dobře v takové kvantitě a kvalitě k jaké jsme se "rozvinuli". Je zázrak, že ještě vůbec žijeme. Důvod proč se o tom moc nemluví, je že zdravější životní styl by přinesl menší zisky výrobcům potravin a farmeceutickému průmyslu. Paradoxem je, že 70 % zemědělské půdy je využíváno právě pro chov hospodářských zvířat. Když šly před pár lety, při boomu biopaliv, ceny potravin nahoru, okamžitě se seběhli kritici. Ale to vůbec nebylo kvůli biopalivům. Důvodem byla špatná úroda v Austrálii a spekulanti. Stejně jako dnešní nárůst cen potravin, po povodních v Austrálii. Pakliže by se správně využívala, tak je půdy dostatek.

Na téma živočišné výroby jsem v téhle souvislosti nikdy nenarazil, můžeš zmínit nějaké podrobnosti?

S.M.: Říká se, že na jednom hektaru uživíte 1 člověka všežravce, 10 vegetariánů a 50 veganů (ti jedí jen rostlinou stravu) a 1 neekologickou krávu. Japonci spočítali, že na produkci 1 kg hovězího masa v intenzivním zemědělství je zapotřebí 50 kWh energie, vodní stopa je 15 500 l vody a emise stejné jako když ujedete 250 km malým autem. Průměrný Čech sní ročně přes 70 kg masa, v Indii je to jen jen 5 kg. Vždycky, když dojde na tohle téma, lidi na mě koukají úplně vyděšeně, když jim říkám, že by neměli jíst maso. Je to ale o tom, že každý může začít - okamžitě, teď hned. Jde jenom o to kolik toho budeme jíst. A těch důvodů proč jíst méně živočišných potravin je tolik, že každý trochu rozumný člověk musí pochopit, že z hlediska zdraví, životního prostředí, dostupných zdrojů a zvířat je to co způsobujeme naprosto šílené. Bohužel, v médiích se tohle téma vůbec neobjevuje. Já říkám biopaliva ano, ale nesmíme jíst maso. Pak by se část energií mohla získávat z biopaliv. Víte například, že většina deštných pralesů v Amazonii byla zlikvidovaná právě díky živočišné výrobě? Jedná se o změnu půdy na pastviny a pro pěstování krmné soji.

Vlivů na vykácení pralesů ale přeci existuje spousta, vč. milionů chudých lidí, kteří potřebují živobytí, ne?

S.M.: Mám konkrétní zkušenost z Mexika. Bavil jsem se tam s některými ekology. Ti říkali, že v 70. letech dal Mezinárodní měnový fond tamní vládě peníze na to, aby podpořila stěhování lidí do pralesů. Oni už mezitím stačili vytěžit všechno drahé dřevo, a tak se tam lidé usazovali, vypalovali prales a chovali tam dobytek. K nám se dováží z Jižní Ameriky krmná soja pro krávy, prasata a slepice. Takže emise se zemědělství u nás sice možná jsou pouze 6 %, ale do toho není započítáno co jedí zvířata a odkud to pochází. Je to o tom kdo se chce kam dívat. Omezit spotřebu masa někteří lidé považují za útok na svoje základní svaté právo… "Přece nepřestanu jíst maso!" Já něříkám, aby lidé přestávali, ale nemusí ho jíst tolik. Třeba Dánové ročně snědí 145 kg masa bez ryb. Jsou na 1. místě ve výstkytu rakoviny prsu. Češi zasev rakovině tlustého střeva. Je to o tom co jíme.

Takzvané jsou považovány za největší znečišťovatele. Existuje podle tebe cesta jak to nějak ovlivnit?

S.M.: Vlastně je to celé docela jednoduché. Je nás moc na to jak chceme žít. Existují dvě možnosti – buď snížíme populaci, což v demokratických systémech moc nejde. Čína se o to pokouší, ale v Indii to nepřipadá v úvahu - za pár let Čínu předběhne. V rozvojových zemích porodnost nelze omezit. Další možností je změnit náš životní styl a naší spotřebu? Abychom my žili jako oni? To oni chtějí žít jako my. Nejdřív jsem se tím hodně trápil. Po cestě do Indie už to tolik neprožívám. Nečekám nějaký konec světa. Už se těším, až bude konec tohoto systému, našeho egocentrického myšlení. Nemůžu se dočkat až přijde nějaký nový vliv, který nám pomůže vidět věci v souvislostech a vnímat sebe jako součást celku.

Takže myslíš, že začít by se mělo ve školách?

S.M.: Je to vlivová věc. Lidé se strachují, že v roce bude konec světa. Nebude. Chovám ale velkou naději, že v roce 2012 přijde nějaký kosmický vliv, který na nás bude jinak působit. Ze sebestředných egocentrických tvorů se konečně stanou lidé. Co dnes děláme nemá s lidstvím moc společného. Je to vývojová věc. Malé dítě dělá něco špatně, vy mu můžete 100x říkat, že je to špatně, ale ono si to musí vyzkoušet, zažít. My jsme ty malé děti a chybí nám ty zkušenosti. Takže jsou dvě možnosti. Buď si to uvědomíme rozumem a intuicí, nebo to zažijeme. Třeba nějakou katastrofou. Už to vlastně částečně zažíváme, ale asi to nestačí. Spousta lidí si řekne "no a co já s tím, mně se to netýká, ještě si užiju". Myslím si, že je to o tom jak člověk vnímá sám sebe a to proč je tady. Jestli si myslí, že to prostě skončí jeho smrtí, budiž. Já si myslím, že život je komplexnější záležitost.

Jaký máš tedy dnes pocit z celého humbuku kolem ekologie, zachraňování planety a tak dále?

S.M.: Jsem teď klidnější. Dřív jsem taky zachraňoval svět, říkal si: "Musíš to těm lidem říct!" V Mexiku jsem živočišnou výrobu podrobněji studoval a nechápal, proč o tom na konferencích nikdo nemluví. Přečetl jsem i výbornou knížku Dieta pro malou planetu ve které autorka už v 70. letech krásně popsala živočišný průmysl. Přečetl jsem pár dalších knížek a pochopil celý ten systém, který je dnes skvělým byznysem a kvůli kterému v USA žije 100 mil. krav v koncentračních táborech a ročně lidstvo zabije 60 miliard zvířat. Pakliže tohle utrpení budeme způsobovat ostatním tvorům, tak samozřejmě budeme přinuceni si to dřív nebo později uvědomit. Indové věří, že když udělá člověk něco špatně tak se mu to vrátí, říkají tomu karma. To si myslím, že je přesně ta škola života. Planeta tu byla a bude i bez lidí. Nové technologie nám mohou pomoct přežít jen o něco déle, ale není to trvalé řešení. Řešení jsme my a naše vědomí a nevědomí a to je vývoj. Vlastně je to přirozené co se teď děje.

Jaké technologie například?

S.M.: Byl jsem v muzeu Nikoly Tesly v Záhřebu. Mají tam některé jeho vynálezy. V té souvislosti mě napadá srovnání elektromobilu s 7000 li-ion články za 2 miliony korun a Teslova vozu, který prý jezdil na volnou energii a bez baterií. Teslu Roadster si koupí pár zbohatlíků, je to zas skvělý marketing, ale šetrnosti k životnímu prostředí v tom moc není. Jinak, Tesla byl samozřejmě génius bez kterého bychom neměli střídavý proud. Když chtěl ukázat jak je střídavý proud nebezpečný, zabíjel s ním v slony. Ale i kdybychom měli volný zdroj energie jaký si představoval Nikola Tesla, pomohlo by to? Ja si myslím, že ne. Místo 10 mld. lidí by tady díky volné energii mohlo žít třeba 20 mld. Ale ty hranice stejně existují. Někdo říká, že planeta je schopna rovnovážně uživit jen 2 mld. lidí. Takže víc než čtyři miliardy už jsou tu navíc. Kdyby tu nebyly ty naše dvě miliardy v takzvaných rozvinutých zemích, které spotřebují většinu zdrojů, možná by se klidně i šest miliard Indů v pohodě uživilo.

Tesla Roadster 2010

Tesla Roadster 2010 Tesla Roadster 2010 Tesla Roadster 2010

Myslíš si, že mladá generace se na svět dívá jinak?

S.M.: Potkávám spoustu mladých lidí, kteří to mají v hlavě srovnaný. Ještě před pěti lety byla spousta věcí úplně jinak. Jsou lidé, kteří to vnímají, chtějí něco dělat a měnit. Překvapuje mě třeba kolik lidí v ČR se zabývá permakulturou. Vycházejí tu knížky na světové úrovni. Lidé tu staví hliněné domy a jiné ekologické alternativní stavby. V současné době mám proto v plánu postavit malý kulatá slaměno hliněný domeček, který bude maximálně energeticky soběstačný a nezávislý, s ekologickým záchodem, obnovitelnými zdroji energie a velkou zahradou. Zatím zkouším si kolik je člověk schopen na určité ploše vypěstovat rostlinné stravy a s jakým úsilím. Protože co člověk potřebuje? Jíst, pít a někde bydlet. A na to všechno potřebuje úrodnou půdu a vodu.

Děkuji za rozhovor.

Více informací o Ekoautě a Ekocestách na www.ekocesty.info.

Vaše hodnocení: Není Průměrně: 4.7 (28 hlasů)
 
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Dovolil bych si podotknout, že "pan Gore" není ekolog, ale politik a žvanil. Jeho katastrofické předpovědi se x-krát nevyplnily a jasně se ukázalo, že o problematice ví kulové. Bohužel, (nás) odborníky nikdo neposlouchá. Média se honí za senzací a fakta nikoho nezajímají.

Biopaliva rozhodně nejsou v pohodě, ropa (diesel) se za pár let rozloží, ale řada biopaliv (konkrétně třeba řepka) jsou toxický šmejd, který může kontaminovat půdu na mnoho let! Rostlinné oleje jsou vůbec z valné části pořádný humus, navíc po započtení dotací mnohonásobně dražší než fosilní paliva.

Solární energie je celkem pěkná a má budoucnost, zejména v kombinaci s moderními bateriemi. Ovšem problém je ekonomický model nekrytých peněz a nekonečného růstu, který má právě opačný trend. Právě proto se tyto technologie doposud neprosadily a za současného eonomického systému ani prosadit nemohou. Nejde o krach té či oné firmy, ale o přímé ohrožení celé státní ekonomiky, která z konzumu také žije. Zase tedy jsme u toho, že jednotlivci mohou třeba stát na hlavě, ale pokud politici budou pomocí zákonů a daní vynucovat neefektivní a neekologická řešení, nápravy se asi nedočkáme.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Plně souhlasím ... více pánů Milerů a nebo stačí jeden pan Miler, ale více těch, co by mu naslouchali.
Jsme součástí celku a vše se vším souvisí. Žasnu, jak se všichni divíme, kolik přírodních katastrof nás v posledních letech stíhá..."jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá", jenže přátelé, za nějaký čas už nebude kam řvát.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Cha cha. Jára Cimrman a brouk Pytlík v jednom.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

drzim panovi Milerovi palce kedze jazdi a presviedca, nikoho nenuti, s jeho nazormi sa stotoznujem (a fandim mu ako olejarovi kedze som nim tiez :D len uz nemam palivo :( )

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Moc pěkný rozhovor. Těší mě, že se můžu spolupodílet na věcech, které mají smysl...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Zavřete toho ekoteroristu do blázince....

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Takhle krásný názory už jsem dlouho nečetl.
Kéž by takových lidí jako je pan Miler bylo víc a přibývali, hlavně v politice ;)
Pravdou je že začít u sebe je ta nejjednodušší a hlavně nejúčinnější metoda jak věci změnit, nečekat až to za nás někdo udělá. Začít se dá hned teď.
Z vlastní zkušenosti vím, že veganství není žádná askeze nebo úchylka, naopak je to velmi příjemný a zdravý životní styl. Jízda na kole do práce taky tolik nebolí a potenciál úspor energií a materiálu je všude obrovský. Třídit se dají nejen sklo, papír a plasty, bioodpad je taky surovina, stejně jako kov či textil.
Ještě by to chtělo nějakou osvětovou kampaň v TV místo reklam na různé "must have" věci.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Dobrá zpráva je, že se (zatím) neobjevil komentář typu "blázen - ekologický terorista". Možná o těchto věcech už lidé opravdu začínají přemýšlet.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

pripomina mi Josha Tickella z filmu FUEL odporucam pozriet

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

c

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Rozhovor, který dává smysl :-))

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.
Přepište prosím tento kód do pole níže
Přepište, prosím, znaky z obrázku výše. Všechna písmena jsou malá.

zajímavé články

Newsletter
Anketa