Rohlik.cz vám spočítá úsporu času, kilometrů nebo emisí

Jak online nakupování zlepšuje lidem život? Rohlik.cz každému na míru spočítá úsporu času, kilometrů nebo emisí.

Tomáš Čupr, zakladatel společnosti Rohlik.cz
foto: Rohlik.cz

Už pět let Rohlik.cz lidem ulevuje od každodenních starostí. A snaha největšího českého online supermarketu graduje! Od úterý 5. listopadu spustil unikátní test s názvem „Lepší život jednou provždy.“

Díky němu se zákazníci dozvědí, kolik času, kilometrů nebo emisí za poslední rok oproti nákupům v kamenných obchodech ušetřili. Čísla spočítá každému na míru, a to na základě jejich nákupní historie a návyků.

„Každý zákazník například zjistí, kolik kilogramů nákupu v papírových taškách jsme mu vynosili až domů nebo kolik času navíc pro své blízké nebo koníčky získal za poslední rok díky nakupování potravin online,“ prozrazuje Olin Novák, komerční ředitel Rohlik.cz. Originální test poběží na stránkách potravinového e-shopu do konce listopadu a očekává se, že se do něho zapojí desetitisíce lidí.

Data od agentury GfK, ze kterých Rohlik.cz ve svém průzkumu vychází, ukazují, že průměrný český zákazník stráví ročně nakupováním potravin v kamenných obchodech až 80 hodin, ujede či ujde do svých preferovaných obchodů 1000 kilometrů a z nich pak domů odnosí 1400 kilogramů nákupů.

S cestami do hypermarketů jsou zároveň spjaté zbytečně vytvořené emise či promrhaný čas. „Díky našim unikátním datům a průměrným hodnotám z GfK dokážeme každému našemu zákazníkovi na míru spočítat, kolik právě on díky našim službám ušetřil paliva nebo času ve frontách,“ vysvětluje Olin Novák z Rohlik.cz.

„Podle vzniklých dat se každý zákazník zařadí do stádia nákupní evoluce – Homo Offlinus, Homo Hypermarketus, Homo Sámoškus nebo nejvyspělejšího Homo Rohlíkus,“ dodává Olin Novák.

Unikátní test – zjistěte, kolik jste ušetřili času a emisí
Největší český online supermarket funguje už pět let a nakoupilo už něm více než 350 tisíc zákazníků. Za tu dobu se dostal do špičky nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě a mnoha lidem změnil zásadním způsobem životy. Jak konkrétně? To napoví unikátní personalizovaný test.

„Už nyní víme, že pravidelní zákazníci díky nám ušetří několik dní ročně navíc, které pak mohou věnovat tomu, na čem jim opravdu záleží,” prozrazuje část dat Novák. „Rohlik.cz se zároveň výrazně podílí na snižování emisí ve městech. Naše kurýrní vozy jezdí na CNG a vezou najednou kolem 11 nákupů. Tím významně ulehčujeme městskému provozu,” tvrdí Olin Novák.

Originální test kromě přesné úspory času, kilometrů nebo emisí také odhalí, jak často lidé zavítají do kamenných obchodů či zda k nakupování potravin využívají už primárně Rohlik.cz. Seznam prodejců se lokalizuje podle adresy zákazníka, ten má poté možnost vybrat ty nejvíce preferované.

„Věříme, že pro každého zákazníka bude velmi hodnotné zjistit, jak si díky nakupování online zjednodušuje život nebo pomáhá životnímu prostředí,” doplnil Olin Novák. Výsledky unikátního testu o nákupním chování českých zákazníků a srovnání s kamennými obchody chce největší český online supermarket zveřejnit v nejbližších dnech.

tisková zpráva

18 Comments on “Rohlik.cz vám spočítá úsporu času, kilometrů nebo emisí”

  1. Jistě CO2 kalkulačka zohlední i veškerý provoz jejich
    Jistě CO2 kalkulačka zohlední i veškerý provoz jejich flotily, skladu, serverů, obměnu vozového parku, uživatelův čas prosezený u PC atd atd atd.

    Nic proti, je to skvělá služba, ale já sem celý den u PC, tak rád zvednu zadek a dojdu si na nákup sám. I když to není tak CO2 friendly. No vlastně kvůli takovejm popojížďkám jsem si elektromobil kupoval 🙂

  2. Bez CO2 vše na zemi chcípne, ještěže 97 % CO2 není
    Bez CO2 vše na zemi chcípne, ještěže 97 % CO2 není antropologického původu, tedy naštěstí na to nemáme žádný vliv 🙂

    is.gd/es5u3Z

    Takže škoda, kdyby přinesli více CO2, tak by mě to zaujalo, pomohli by rostlinám i oceánům tvořit více kyslíku a já bych se o ně více zajímal a možná bych je i podpořil, ale když chtějí likvidovat planetu a vše živé, tak ne 🙂

    is.gd/aFODN3

    1. Za posledných 800 000 rokov (ak vynecháme posledné cca
      Za posledných 800 000 rokov (ak vynecháme posledné cca storočie) bol strop okolo 300 ppm.[1]
      Iba za posledných cca 45 rokov stúpla koncentrácia o cca 80 ppm.[1]
      Aktuálna hodnota je 408.53 ppm CO2 [2]

      Je známy iný zásadný dôvod ako činnosť človeka pre vysvetlenie tohoto javu? Ak áno, poprosím zdroj a rád sa poučím. Ak nie, ako vhodným vysvetlením sa javí predpoklad, že minimálne 108 ppm CO2, tzn. cca 25%, je v atmosfére z dôvodu ľudskej činnosti.

      To by som nenazval „žiadnym vplyvom“. Zhodneme sa?

      Problém je, že vyšší podiel CO2 destabilizuje (doterajší) stav k vyššiemu akumulovaniu tepelnej energie. Čo spôsobuje ďalší nárast množstva CO2, čo spôsobuje ďalší rast množstva CO2 a tak dokola..

      CO2 planéte ako takej neškodí, iba narúša aktuálny stav ekosystémov. Prírode je to jedno, ona si poradí.
      Prekáža to ľuďom. Nám stav v ktorom sa obývané regióny nestanú neobývateľnými, vyhovuje.
      Viď. zväčšovanie extrémov počasia. Vlny tepla, vetra, dažďa. Celoročný priemer nemusí byť omnoho iný ako pred 100 rokmi, ale rozloženie zrážok alebo vysokých teplôt je v štatistikách rozpoznateľné.
      Vo viacerých krajinách sú reálne horúčavy ohrozujúce značnú časť populácie. Stačí zmena v extrémny deň o 1-2° nad predošlý rekord a už sú z toho obete na životoch.

      1: https://www.climate.gov/news-features/understanding-climate/climate-change-atmospheric-carbon-dioxide
      2: https://www.co2.earth/

      1. jo, jak se planeta vyspí a jak slunce zasvítí, tak bude
        jo, jak se planeta vyspí a jak slunce zasvítí, tak bude CO2, s tím nic nenaděláš, když člověk nemá vliv na 97 % CO2 i dle prolhané IPCC 🙂

        „Concentrations of CO2 in the atmosphere were as high as 4,000 parts per million by mass (ppm) during the Cambrian period about 500 million years ago to as low as 180 ppm during the Quaternary glaciation of the last two million years.[2] Reconstructed temperature records for the last 420 million years indicate that atmospheric CO2 concentrations peaked at ~2000 ppm during the Devonian (∼400 Myrs ago) period, and again in the Triassic (220–200 Myrs ago) period.“

        1. Ja nevravím, že v histórií planéty neboli vyššie
          Ja nevravím, že v histórií planéty neboli vyššie koncentrácie CO2. Reč bola o tom, že počas posledných 800 000 rokov bola koncentrácia medzi 160-300 ppm a za posledných ~100 rokov stúpla na vyše 400 ppm. Zhodneme sa na tom, že na tomto skokovom náraste má s najväčšou pravdepodobnosťou zásluhu človek? Stačí „ÁNO“/“NIE“.

          A ďalej, to že pred 500 000 000 rokmi bola koncentrácia 4000 ppm, beriem. Dokonca pár miliónov rokov pred tým bola koncentrácia v atmosfére špičkovo až okolo 7000 ppm CO2.

          ALE: Je to stav, ktorý na planéte chceme? My ľudia, spoločnosť atď. Príroda si fakt z dlhodobého hľadiska poradí.
          V prechodnom období so oblasťami so skolabovanými ekosystémami, migrujúcimi populáciami z dôvodu straty životného priestoru a pod.vzniknú mnohé náročne riešiteľné problémy.

          Otázka stojí podla mňa takto: „Je väčší benefit pre ľudstvo držať status quo, alebo zvyšovať koncentráciu CO2?“ Stačí odpoveď: „Lepšie je zvyšovať“/“Lepšie je držať stav“.

          1. zvyšování způsobuje vyšší zeleň, ale my tu výši CO2
            zvyšování způsobuje vyšší zeleň, ale my tu výši CO2 stejně neovlivníme, tak proč to řešit, ale mají z toho dobrý byznys, viz Al Gore 🙂

            prostě něco se děje se sluncem a CO2 závisí na teplotě, ne naopak samozřejmě (v tom se ale vjedci rozchází, hlavně již mnohokrát usvědčená IPCC ze lží a manipulací).

            Al Gore podvodník a zloděj, za vším hledej peníze a boj o moc:
            „Jeho slavný dokumentární film Nepříjemná pravda (Inconvenient Truth) obsahuje podle rozhodnutí britského soudu devět omylů. Podle soudce jej nelze promítat studentům bez poznámky poukazující na tyto omyly. Následující devatero děsivých předpovědí Al Gora se tedy nevyplnilo:

            Vzestup hladiny oceánů ohrozí pobřežní metropole a ostrovy
            Častější výskyt tornád
            Nová doba ledová v Evropě
            Vysychání jižního okraje Sahary
            Ohromné záplavy v Číně a Indii
            Zásadní úbytek arktického ledu
            Vyhynutí ledních medvědů
            Prudký nárůst globálních teplot kvůli CO2
            Katrina coby předzvěst budoucích síly hurikánů
            Goreovým bodem zlomu měl být rok 2016. Za svůj film jak známo dostal Oscara a jako hrdina Hollywoodu měl ideální postavení k tomu stát se vůbec prvním „uhlíkovým miliardářem“. Za pouhých sedm let (2000-7) se jeho aktiva zvětšila více než padesátkrát, z odhadovaných 780 000 – 1 900 000 dolarů na „hodně přes“ sto milionů. Krom svého filmového hitu využil Al Gore paniku ze změn klimatu k lobbyingu za investice do těch hospodářských sektorů, kde mu to přinášelo zisk. Do roku 2008 „nalil“ Gore 300 milionů dolarů do kampaní vyvolávající klimatickou paniku, zatímco pomyslnou druhou rukou nabízel společnostem takové metody k omezení uhlíkové stopy, z nichž měly prospěch firmy, do nichž investoval.

            Když tak Goreovu poselství nakloněná Obamova vláda přišla se svým programem „obnovitelné energie“ v hospodářství, 14 technologických společností, v nichž byl Gore zainteresován, přímo získalo nebo snadno dosáhlo na půjčky, dotace a daňové úlevy ve výši přesahující dvě a půl miliardy dolarů.

            Komentář: Al Gore je vůbec velice obratný, co se týká spojení politiky a byznysu, takže kdykoliv se tento pán snaží o něčem přesvědčit veřejnost, můžete si být jisti, že je v tom na první místě jeho finanční zájem: Kdo vydělává na šíření nesmyslů o tom, že konzumace masa prý ničí naši planetu? Al Gore je největším investorem do výrobce imitovaného pseudo-masa.“

            1. Je hezke, ze tak skvele znate zivotopis a aktivity Al Gora,
              Je hezke, ze tak skvele znate zivotopis a aktivity Al Gora, ale nerekl bych, ze teorie o rychle klimaticke zmene zacina a konci na jeho osobe, nebo ano?
              Nebo chcete rict, ze kdyz najdu cloveka, ktery kdyz tvrdi, ze koureni cigaret zvysuje riziko rakoviny a zaroven najdu, ze nekdy lhal v onkologicke oblasti, pak neplati tvrzeni, ze koureni zvysuje riziko vzniku rakoviny?

            2. Mam spravne informace, ze vetsinu CO2 zpracuje (premeni na O2)
              Mam spravne informace, ze vetsinu CO2 zpracuje (premeni na O2) fytoplankton? Pokud ne, co tedy? Pokud ano, nesnizuje se koncetraci CO2 a mnozstvi fytoplanktonu? Pokud ne, cim tedy? Pokud se mnozstvi nemeni nebo zvysuje, tak bych rad znal i tento Vas nazor.

            3. Vyjadrím sa iba k faktickým výrokom. Omáčka okolo sa mi
              Vyjadrím sa iba k faktickým výrokom. Omáčka okolo sa mi zdá nepodstatná.
              Inak zaujímavú diskusiu trochu poškodzuje, že pokladám na Vás konkrétne jednoduché otázky a na ne neposkytujete žiadne odpovede :/

              „zvyšování způsobuje vyšší zeleň“ – nie presne, ale v podstate podporuje rast, takže viac-menej súhlasím.

              „ale my tu výši CO2 stejně neovlivníme“ – ovplyvňujeme koncentráciu CO2. Tie predošlé komentáre ktoré som písal aj s odkazmi na grafy ste nečítali?

              „prostě něco se děje se sluncem“ – zdroj? Slnko má svoje cykly, tie majú vplyv na príkon energie na planétu. Tiež aj na teplotu atomosféry. Ale posledné desaťročia má výkon slnka skôr klesajúci trend, na rozdiel od teploty. Tzn. je značne nepravdepodobné, že by bol pozorovaný fenomén spôsobený Slnkom.
              Viď.: https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_activity_and_climate#/media/File:Solar_irradiance_and_temperature_1880-2018.jpeg

              „CO2 závisí na teplotě, ne naopak samozřejmě“ – Tak jednoznačne by som to netvrdil. Korelácia tam je.
              Za prvé, CO2 je skleníkový plyn. To je fakt. Alebo tvrdíte že nie je?
              Za druhé, vyššia teplota spôsobuje nárast rýchlosti stúpania jeho koncentrácie. V tomto sa asi zhodneme.
              Ak je pravda prvý aj druhý výrok, ide o „začarovaný kruh“, kde rast jedného spôsobuje rast druhého, čo zodpovedá pozorovanému javu.
              „Vzestup hladiny oceánů ohrozí pobřežní metropole a ostrovy“ – ak stúpne hladina oceánu, ohrozí to ostrovy a pobrežie. Kde je klamstvo?

              „Častější výskyt tornád“ – minimálne v US to tak je. Celosvetové štatistiky som žiaľ narýchle nenašiel. Základný predpoklad nie je úplne zlý. Ak dochádza k akumulácií energie v atmosfére, dá sa predpokladať, že jej uvoľnenie bude mať následky vo forme vetra.

              „Nová doba ledová v Evropě“ – pravdepodobne nezmysel

              „Vysychání jižního okraje Sahary“ – k tomu predsa dochádza, ale proaktívne sa tomu bránia vysádzaním Veľkého zeleného múru. Kde je klamstvo?

              „Ohromné záplavy v Číně a Indii“ – nemám info a keď už, skôr o opačnom extréme – suchu a teple.

              „Zásadní úbytek arktického ledu“ – kde je klamstvo? Trend je zjavný a maximá množstva ľadu sú kus nižšie ako minimá pred 50 rokmi.

              „Vyhynutí ledních medvědů“ – zatiaľ žijú, ok..

              „Prudký nárůst globálních teplot kvůli CO2“ – globálna teplota rastie. Sporná môže byť tak maximálne definícia slova „prudký“.

              „Katrina coby předzvěst budoucích síly hurikánů“ – netuším. Ako som písal vyššie rozumné porovnanie som narýchle nenašiel.

              Al Gora ako osobu nemám potrebu rozoberať, nijak ho nesledujem a nemám žiadny záujem ho obviňovať ani hájiť. Obecne, ako niekto zarába na šírení poplašných správ a klamstvách, je to zlo.

              Tak isto k zmene klímy, CO2 atď. Ak by sa prišlo zrazu na to, že CO2 nemá žiadny vplyv na zmenu klímy, som s tým úplne ok. Ale aktuálne vedecké poznatky sa prikláňajú skôr k tomu, že vplyv má.

              Môj názor na problematiku by jednoducho zmenili štatistiky, vyvracajúce daný predpoklad. Nepristupujem k tomu nijak dogmaticky.

              Aký hypotetický fakt by dokázal zmeniť Váš pohľad na vec? – priama otázka

                1. Link preštudujem, vďaka.
                  ALE po x-tý krát opakujem, že

                  Link preštudujem, vďaka.

                  ALE po x-tý krát opakujem, že nie som obhajcom ani kritikom nikoho. Venoval som sa IBA faktom.
                  Netuším, načo je dobré do toho ťahať konkrétne osoby, ako Al Gora alebo Gretu, z iného dôvodu ako odpútať sa od faktickej diskusie.

                2. no protože v odlesňování má investice Soros (třtinový
                  no protože v odlesňování má investice Soros (třtinový alkohol) a Extinction Rebellion je také mezi „major donator“ (dokonce jeho částku záměrně nezveřejnili), tedy oni na klima chaosu a manipulaci vydělávají a Al Gore je v tom se Sorosem jedna ruka. To jsou totiž vše zájmy korporací, které donutí EU zavést plno nových daní (už se chystá) jako povolenky a solární baroni = žádný přínos krom přesunu peněz od nás obyčejných do kapes korporací, to jsou prostě fakta a popis toho, co se děje. A to se CO2 antropologického původu naopak ještě zvýšil, tedy jasný podvod 🙂

                3. Mohu se zeptat, copak jste v linku nastudoval?
                  Mohu se zeptat, copak jste v linku nastudoval?

                1. To mi nedoplo, vďaka za doplnenie. Fakt, pridanie značného
                  To mi nedoplo, vďaka za doplnenie. Fakt, pridanie značného množstva studenej vody by malo vplyv na golfský prúd a tým pádom aj na teplotu v Európe.

                2. Nejen pridanim znacneho mnozstvi studene vody. Nekde jsem
                  Nejen pridanim znacneho mnozstvi studene vody. Nekde jsem videl (nejspis uz nenajdu a taky nevim, co je na tom pravdy, takze bud rad za Vas nazor), ze pokud by se zvysila teplota Stredozemniho more, mohlo by rychlejsi proudeni Gibraltarem do Atlantiku (ten je chladnejsi) prave stocit Golfsky proud dolu k Africe.
                  Vzpominam na dalsi teorii, ktera se vazala k Termohalinnimu vymeniku, ze kdyz roztaji ledovce, snizi to slanost oceanu, coz snizi vertikalni proudeni teple a studene vody a tim padem i zpomali nektere (nebo vsechny) vyznamne morske proudy. Co zby mohlo k oslabeni i toho Golfskeho.
                  Vsechny ty teorie mi jen dokazuji, ze nevime temer nic, na co vse ma (i zdanilve nevinna) lidska cinnost vliv. Proto se osobne klonim k predbezne patrnosti, takz ei kdyz je 5% (nevim, zda si to pamatuji spravne) moznost, ze lidska cinnost nema vliv na zmenu klimatu, radej bych byl pro snizovani emisi CO2, nez se dokaze, ze je jeho vypousteni naprosto neskodne. Ono se pak ta nahla zmena bude jen tezko vracet zpet, pokud tech 95 % ma pravdu. To, ze omezime vypousteni na predindustrialni dobu, nema dle me logiky tak negativni vliv, pokud by melo pravdu tech 5 %. Nebo se pletu?

Napsat komentář