První auta na vodík budou stát kolem 2 milionů korun

Japonský hospodářský deník Nikkei informuje, že první auta na vodík automobilek Toyota a Honda budou stát kolem 10 milionů jenů. V přepočtu tedy kolem 2 milionů korun. To je cena srovnatelná s elektromobilem Tesla Model S.

Toyota a Honda (ale také Hyundai) chtějí svá první sériově vyráběná auta na vodík uvést na trh už během roku 2015. Konkrétně Honda FCEV by se na trhu mělo objevit během listopadu příštího roku. Ročně by automobilky chtěly každá vyrobit (a pokud možno prodat) asi 1000 kusů.

Auta na vodík se mají během příštího roku začít prodávat v USA, Evropě i Japonsku. Abyste ale takové auto mohli bez problémů provozovat, budete potřebovat mít v dosahu vodíkovou čerpací stanici. Těch je dnes na celém světě sotva pár desítek. Ponejvíce v Německu, Kalifornii a Skandinávii.

Kromě toho, že je vodíkových čerpaček zatím málo, je tu ještě jeden problém: cena vodíku. Vodík pro palivové články vodíkových aut musí být velmi čistý. Vyrobit, vyčistit, přepravit a skladovat takový vodík nebude levné. A to se nejspíš promítne také do jeho ceny.

Bude tedy bezesporu zajímavé sledovat lítý souboj mezi americkou automobilkou Tesla Motors, která po celých i v Evropě buduje síť rychlodobíjecích stanic Superchager (kde mohou majitelé vozů Tesla dobíjet zcela zdarma) a automobilovými koncerny jako Toyota, Honda, Hyundai či Daimler, které budou chtít na trhu prosadit vodíková auta.

17 Comments on “První auta na vodík budou stát kolem 2 milionů korun”

  1. Fak nechápu, proč
    Fak nechápu, proč automobilkz do tohodle investují. Ale v každém případě auto na vodíkové článkz není nic jiného než elektrické auto. Takže vlastně vyrábí elektrická auta.

    Tj. kdzbz radši vzráběli el. auta na baterie a jen v případě, že vymislí, levný vodík, tak není nic jednoduššího než prostě baterii vyměnit za vodíkový článek.

    Ale líbí se mi jak tadz vždycky přijdou názvy článků jako že nejmenované automobilky budou vyrábět auta na vodík. A ten počet kůsů 1000? to je přece směšné.

    V konkurecki s Teslou, která předvede příští rok dojezd 600km a vsadím, se že do 4 let to bude i klidně 1000km.

    Nevím co tady kdo řeší. Většině lidem bude stačit 300km. Tak proč řešit nějaký extender? Nebo vodíkový článek?

      1. Dobrý den,
        díky za sledování.
        Myslím si, že Tesla to v

        Dobrý den,
        díky za sledování.
        Myslím si, že Tesla to v roce 2018 zvládne. Současná prodávající Tesla P100D má 100 kW baterii a ujede oficiálně 613 km. Nadšenci ujeli přes 900 a Musk prohlásil, že s lepšíma pneu by ujel i přes 1000 km.
        Jsem si stoprocentně jistý, že auto, které by mělo ujet za normálních podmínkek kolem 1000 km, není problém vyrobit už nyní. Jen to automobilky servírují pomalu aby nepřišli o investice.
        Ano sekl jsem se nebude to v 2018, ale někdy později, ale na tom už opravdu nezáleží. Pro běžný provoz stačí 300 km. A to už zvládají i ostatní elektrická auta.

  2. Jedine co dava smysl je EV
    Jedine co dava smysl je EV 200 az 300 mil dojezd + extender na plyn LPG-CNG ktery se prevadi v clanku na vodik/elektrina kde si auto bere cca 50% z baterie a 50% z clanku tim bude dojezd 400 az 600 mil takto se dostavame na dojezd kolem 1000km a to uz staci uplne kazdemu.
    Tim se prodlouzi i zivotnost baterie.
    Plyn je temer vsude a elektrina take.
    Z plynem neni zadny problem je to kompletne zmakla technologie.
    Po elektrine je plyn druhe nejlevnejsi palivo na trhu.

    Vymyslet a realizovat celou tu vodikovou infrastrukturu je proste silenstvi.

    Zadne nadrze na vodik zadna infrastruktura neni treba.

    Nekdo pouzije jako extender bezin jako ma BMW M3, volt a nekdo plyn/vodik clanky.

  3. Smutné je, že cca 96%
    Smutné je, že cca 96% svetovo vyprodukovaného H2 sa vyrába z fosílnych surovín (ropa, plyn, uhlie), takže o ekológii sa dá hovoriť ťažko a už vôbec nie o náhrade fosílnych palív. Stále ma fascinuje vytrvalosť s ktorou pokračuje vývoj áut na H2. Primárne to vnímam ako snahu o zachovanie závislosti používateľov na nejakom dodávateľovi – H2 sa vyrába podstatne ťažšie v domácich podmienkach v porovnaní s EE, ktorú si priamo „natankujem“ do bateriek v EV (trebárs aj z vlastnej solárnej elektrárne).

    1. Je to otázka dalších
      Je to otázka dalších investic v komerční sféře. Tohle není otázka na cenu, nebo na vývoj. Dnes už jsou v prototypech dokonce mobilní vyvíječe H2 na bázi elektrolýzy, kontejner naložíte na náklaďák a odvezete k nějaké FVE. Účinnost i další parametry jsou velmi dobré, moc k zlepšování na tom už není, problém byl s právě s oněmi vodíkovými články v automobilech a se skladováním, což se už asi celkem daří řešit.

  4. Zvláštní je, že o
    Zvláštní je, že o vodíku v dopravě se mluví dlouhá léta, ale stačí, aby se na trh dostaly funkční elektromobily a najednou se začnou vodíková auta sériově vyrábět.

    Cca. před rokem byla hysterická reportáž na primě jak si někteří do starého auto montují vodíkové vyvíječe pro snížení spotřeby. Nějaký chytrý odborník tam tvrdil jak jsou molekuly vodíku malé a je nebezpečí úniku a případného výbuchu při netěsností potrubí nebo dopravní nehodě. Bohužel už nedodal, že vodík se vyvíjí pouze při nastartovaném motoru a je okamžitě nasáván do válců a spálen.
    A, že se zde bude vozit vodík v nádržích auta už nikomu nevadí. Tak hlavně, že bude mít stát kontrolu nad spotřební daní u vodíku, protože ten si člověk doma tak snadno nevyrobí u elektřiny to takový problém není. 😉

      1. Souhlasím, ale už dnes je
        Souhlasím, ale už dnes je velmi snadné si vyrobit elektřinu. Navíc zdanění elektřiny jako „paliva“ pro elektromobily, který si dobiji z vlastní zásuvky není úplně jednoduché, protože elektřina se primárně využívá v průmyslu a domácnostech, na rozdíl od benzínu a nafty v budoucnu i vodíku, který se u pump bude využívat pouze pro pohon vozidel.

        1. To snad nemyslíte
          To snad nemyslíte vážně.
          Nebo si myslíte, že se státy nechají okrádat majiteli elektromobilů, kteří nebudou platit žádnou spotřební daň a DPH za spotřebovanou elektřinu ve svých vozidlech při neplaceném dobíjení baterií? A budou tak jezdit po silnicích a dálnicích bez přispívání na jejich výstavbu a údržbu – na úkor všech ostatních?
          Namontovat povinně měřiče spotřeby elektrické energie je úplně jednoduché. Stačí uzákonit, a tak jako je trestný zásah do taxametru taxíku, tachometru vozidla, průtokoměru plynu nebo vody, tak bude trestný i zásah do měřiče spotřeby elektrické energie vozidla, ze kterého bude následně vypočítávána spotřební daň. Jen co se elektrická vozidla více rozšíří, pak bude následovat povinné měření spotřeby. Určitě se o tuto povinnost postará většina dnešních uživatelů spalovacích motorů, platící spotřební daň a DPH ze spotřebovaného paliva.

          1. Hlavně klíd ať Vám
            Hlavně klíd ať Vám nepraskne nějaká cévka. 😀
            Píšu snad, že by elektromobily měli být osvobozeny od spotřební daně? Píši, že pro stát bude složitější vybrat spotřební daň u elektřiny než u benzínu a nafty.

            Měřiče spotřeby? 😀 Když se podívám jak je státu jedno, že zde podnikatelé a živnostníci odvání jen nucené minimum na daních tak bych se nějakých měřičů spotřeby neobával.

    1. ..uta na H2 vyvíjejí
      ..uta na H2 vyvíjejí tradiční automobilky..H2 je slepá cesta….je to celé šíleně složité oproti EV…navíc výroba palivových článků je omezena platinou…platina zde na zemi není v dostatečném množství…u EV je jiná situace… elektronický průmysl je na masovou výrobu připraven..Lithium se získává celkem jednoduše ze slané vody a EV je ve finále 100% recyklovatelný

  5. Je dobře, že se
    Je dobře, že se automobilky daly do pohybu. Už jsem psal jinde, že diverzita v automobilové dopravě bude jen ku prospěchu. Vodíkové technologie se mohou velmi úspěšně doplňovat s bateriemi a podílet se na stabilizaci sítě. Jakmile se výroba dostatečně rozšíří, bude se automobilový segment velmi významně podílet na vytváření smart grids. Nemyslím tím, že by si majitelé nechávali plundrovat baterku nebo vodíkový článek (možná pro domácí použití), jako spíše, že cena, která nutně při vysoké produkci půjde dolů, umožní vytvářet stacionární bateriové a vodíkové stanice pro skladování a distribuci elektrické energie.

      1. Nevím, jak velké
        Nevím, jak velké zařízení máte na mysli. Spíše bych to viděl tak, že se baterie budou umísťovat do nějakých stanic, třeba u stávajících čerpacích-nabíjecích. Kapacita by mohla být ze začátku řekněme 3MWh (z použitých baterií). Stanic je v ČR asi 3000, takže to by bylo něco kolem 10GWh. Denní spotřeba v ČR je něco kolem 150GWh. Pět procent spotřeby není zase tak mnoho, ale na pokrytí výkyvů se taková síť UPS stanic už může celkem významně podílet. Dalším faktorem je, že by se tím měla eliminovat i hlavní nevýhoda OZE (nepředvídatelnost výroby) a možnost black-outu.

Napsat komentář