Populární hra Pac-Man ožije již tento pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT, vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy.

Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů – z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT.
foto: ČVUT

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť.

Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky – 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění.

Robosoutěž 2018

Robosoutěž 2018
foto: ČVUT

Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy.

„Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika – a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo na Facebooku.

tisková zpráva

13 Comments on “Populární hra Pac-Man ožije již tento pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT”

  1. Nejprve poznámka pro redakci. Nehumanoidní roboty se
    Nejprve poznámka pro redakci. Nehumanoidní roboty se skloňují podle vzoru hrad (les), nikoliv pán. TZN: „Utkají se dva roboty“. atp…

    Aha, takže kdo umí složit lego a potahát pár vzdušných spojů ve „vývojovém prostředí“ má vš bez přijímaček… To jsme hodně spadli od vývoje robotů na ARMech, psané v C a kritické části v ASM. Za pár let se bude skládat krystalka na „Voltíkovi“…

    1. Čapek co to slovo vymyslel psal roboti.
      A jestli to chcete

      Čapek co to slovo vymyslel psal roboti.
      A jestli to chcete zesložiťovat, tak je lepší posuzování jestli vidí a přesunuje se.
      V soutěži samozřejmě nejde jen o složení, inteligenci a lepší vyhodnocování podnětů si musí naprogramovat sami.

      1. Je úplně jedno co Čapek vymyslel, většinu slov co dnes
        Je úplně jedno co Čapek vymyslel, většinu slov co dnes používáme někdo vymyslel a měla dost jiný význam… Prostě to jsou pravidla. Humanoidní robot = pán, zbytek = hrad (les). To je to samé jako kdyby na tomto serveru bylo v článku „LED dioda“, technik se otřese a češtinář si vyškube vlasy.

        V soutěži se nic neprogramuje, ale parametrizuje. Lidi na středních školách by se měli učit Cčko a zájemci Asembler, jinak se z té SW krize nevyhrabeme. Těžko pak ITkovy vysvětlit přístup k registrům když si na to nikdy nesáhly ani na SŠ. Vyšší jazyky jsou super (včetně VI a jednodušší obdoby v legu), ale chybí základ.
        Tohle je práce které stojí za to:
        https://www.youtube.com/watch?v=glNkqQ19kIQ
        AVR (na pozdějších verzích ARM) a hromada práce s kombinací SW + HW.

        1. Hlavní je manuální zručnost jak u robota tak studentů,
          Hlavní je manuální zručnost jak u robota tak studentů, programování bude v budoucnu lépe zvládat umělá inteligence, a lidé budou už brzo nejvíc potřeba v terénu a i ve vědě hlavně jako dnes takzvaná pomocná laboratorní síla.

        2. Zaujal me Vas prispevek o rodu, tak jsem si zadal „sklonovani
          Zaujal me Vas prispevek o rodu, tak jsem si zadal „sklonovani robota“ do vyhledavace. No a prvni clanek rika, ze nezivotny se tyka jen kuchynskych robotu. U prumyslovych uz je rozhodnuti na pisateli a pokud uz pise o urcitem typu robotu, pouzije se zivotny rod.

          Docela bych polemizoval i s Vasim nazorem, ze se maji lide na strednich skolach ucit C nebo dokonce Assembler. Pokud nekdo nechce byt programator, nebo programovani rozumet, nema se dle meho na stredni ucit programovat vubec. Staci umet obsluhovat pocitac. Ja studoval na prelomu tisicileti FI na Masarycce a Assembler jsme tam nemeli. Byla o nem zminka v ruznych predmetech, ale nevsiml jsem si, ze by byl vypsan samotny predmet. No a jsem plne presvedcen, ze mi jeho prakticka neznalost vubec nebrani vykonavat dobre svoji praci. V Jave ci .NETu si uz neridite (az na vyjimky) ani pamet, vyvojova prostredi jsou delana na co nejvyssi efektivitu – nezabyvat se zpusobem, jak neco naprogramovat, ale co naprogramovat. Z meho pohledu (vyvojare IS) je nejdulezitejsi mit nadhled nad souhrou vlaken, multizuivatelskym pristupem nad daty a efektivitou k jejich pristupu. Kdyz nadhled clovek ziska, konkretni algoritmy vygoogli, nemusi je vymyslet. Jsem presvedcen, ze znalost Assembleru nevyuzije ani promile vsech programatoru a stareho (neobjektoveho) Cecka ani procento a ti, co to budou potrebovat, se to douci. Ucime se totiz kazdym dnem, skola nas ma naucit se ucit, zbytek se dostudujeme praxi.

          1. No bohužel toto není průmyslový ale mobilní robot.
            Ad

            No bohužel toto není průmyslový ale mobilní robot.

            Ad vzdělávání:
            1. Nikdy nikdo nevytvořil ani C tak efektivní jako ASM, nikdy nikdo nevytvořil překladač z vyšších jazyků do C aby ta efektivita byla rozumná. Tzn pokud by konverze C -> ASM byla tak efektivní jako 90% a z javy do C dalších 90% už jsme na souhrné efektivitě 81% což znamená že plýtváme téměř pětinu výkonu. Proto jsme doletěli na měsíc s čipem který dneska nemůže být ani v kalkulačce, proto může na Malině (raspberry Pí) 1 GB RAM, ARM procesor, běžet custom linux, ale na 4 GHZ procáku a 64 GB RAM a SSD m.02 se seká kombinace windows + java. Tohle se SW krize, o které se léta mluví.
            2. Netvrdím že návrhář IS má pracovat s vzestupným programováním, tady je to opravdu lepší brát od vrchu, tedy od objektů, po funkce. Ale bavíme se o abstrakci, o informačním systému. Pokud se budeme bavit o vesmírných raketách, autopilotovi v letadle či v Tesle, jádru linuxu, lékařských přístrojích nebo dalších věcech které musí běžet spolehlivě kolik procent kódu tam je z objektově orientovaných jazyků?
            3. Jak se člověk který se na základce učil parametrizovat mindstorm, na střední použil arduíno se svým „scatch“ potom může uplatnit v odvětví, které mají nějaký smysl pro posun civilizace? Myslíte že kombinace FPGA + ARM, která se teď jeví jako dobrý nápad půjde naprogramovat přes LEGO prostředí? MYslíte že arduíno může řídit atomovou elektrárnu? A i pokud mluvíme o PLC, myslíte že někdo v profi branži používá LADDER diagram? Ne stejně se kódí a zdaleka to není objektově – nemůže být, abstrakce je v bezpečnostních situacích nepřítel.
            3. Instrukce DJNZ instrukční sadu 8051 a její pochopení pro mě znamenalo hodně, neumím programovat v asembleru a pokud náhodou ano tak na jednom chipu, protože asm je opruz v tom že každý chip to má jinak. Cčko a jeho pointy, kterými si nejsem pořád jistý i když je párkrát použil. Ale všechny tyhle věci jsou pro mě důležité když něco dělám z pohledu HW. Což člověk o patro výše (IT katedra na VŠB) nikdy neví. Pro něj to je problém HW a tím to pro něj končí.

            Závěrem, příspěvek vůbec nebyl na Vás, a na pure IT SW designery, ale na to, že pak nám chodí na VŠ lidi co si myslí, že si budou hrát s legem a nejhůře arduinem.

            1. I presto jsem z mnou odkazovaneho clanku pochopil, ze si
              I presto jsem z mnou odkazovaneho clanku pochopil, ze si pisatel mohl rod zvolit.

              1) Doba pokrocila, uz nemame jen 64 kB pameti, ktere musi stacit kazdemu. 🙂 Nyni nejde tak o efektivitu provadeni kodu, ale o ryhlost vyvoje aplikaci. Dle toho, co denne vidim pri sve praci, tak zrovna ten prekladac do Assembleru je to nejmensi, co trapi efektivitu vykonani dnesniho SW. Daleko vic se na ni podepisi samotni vyvojari. Ano, na Mesic Amerciani doleteli s predpotopnim HW, ale pocitace byly tak malo rozsirene, ze se na tom mohly podilet ty nejlepsi mozky. No a urcite mi date za pravdu, ze napsat aplikaci v Assembleru bude daleko zdlouhavejsi, nez stejnou v Jave 🙂 A o tom to dnes je, protoze „potrebujeme“ miliony aplikaci. Dnes ma „kazdy“ pocitac minimalne v kapse.

              2) Souhlasim, verim, ze v tak specializovanem SW se OOP moc nevyuzije, max pro graficke rozhrani. Ostatni bych delal v C. Takove aplikace nejsou zrovna mainstreamem ve vyvoji a pokud se timto nejaka firma zivi, jiste si sve vyvojare radne proskoli. Obavam se, ze maloktery programator se k necemu takovemu nachomitne. Pamatuji si, ze po skole jsem byl ptat na praci ve firme, ktera vyvijela mapy. Rikal jsem, ze by me velice bavilo vymyslet algoritmy ala Dijsktra, Ariadna, apod. Rekli mi, ze na toto maji knihovnu a delaji pouze GUI. Tak jsem ze sveho snu vystrizlivel.

              3) Tady se naprosto neshodneme. Myslim si, ze vse v praxi velice pomuze. Jde o to, aby clovek rozvijel abstrakci, nadhled, logicke mysleni, aby prichazel na nova a efektivnejsi reseni a konkretni vyvojove prostredi je az to posledni. To uz se snadno douci. Pamatuji si, ze jsem kdysi mel .NETi kod ve Visual Basicu a umel jsem jen C#. Nebylo nic snazsi nez si to nechat online prevest a pak uz jsem vsemu rozumnel. Budu rad, kdyz mi vysvetlite, v cem je abstrakce nepritelkyni v bezpecnostnich situacich.

              4) S HW jsem nikdy nepracoval (nevyvijel), tak v tomto Vam verim, ze je treba znat starsi technologii.

              5) Od toho je prvni semestr, kde se oddeluje zrno od plev 🙂 Rozhodne bych ale mladez netrapil ucenim Assembleru ci Cecka na stredni, to je sadismus. Vam se nelibi myslenka „skola hrou“? 🙂

              1. ad 3) Těžko můžete říct že víte jak funguje
                ad 3) Těžko můžete říct že víte jak funguje algoritmus, když ho programuje za vás překladač. Když uděláte v aplikaci na mobil chybu, tak ji prostě restartujete, když napíšete chybu v aplikaci pro bankovnictví, tak spoustě lidí zmizí peníze, což je trestuhodné, ale když špatně naprogramujete drážní systém, řízení atomové elektrárny, nebo nouzové autonomní postupy letadla, lidé zemřou. Prostě abstrakce kde si inženýr může létat v oblacích a psát do něčeho co nemá ponětí jak skutečné probíhá to si můžeme dovolit jenom u pacmana na mobilu… Těžko řešit předvídání skoků a vyprazdňování pipeline a následné nestíhání hadr real time deadlines, když si běžný IT neuvědomí, že nějaká pipeline existuje. Samozřejmě vysokou míru abstrakce lze doplnit testy. KTerý by měla otestovat všechyn stavy a řešit jestli se dostaneme do deadlocku, do nestíhání deadlines atp, ale to je otázka jak dobrý je člověk co dělá testy. A jestli je to zase abstraktně myslící člověk s vysokým programovacím jazykem, tak neudělá dobrý deep dive test. Testuje to jako black box, což má své limitace.
                5) Učil jsme se nejdříve ASM a pak C na SŠ a musím říct, že mne i značnou část třídy to bavilo. Asi to bylo učitelem. Ale to už se dostáváme do hladiny „úrovně školství“ a problémů mileniálů (neschopných dlouhodobě makat na projektu s dlouhodobým cílem) a to by bylo na dlouhou diskuzi.

                1. Ve Vami zminenych pripadech ale jiste probehne skoleni
                  Ve Vami zminenych pripadech ale jiste probehne skoleni takoveho cloveka a urcite i nejaky dohled. Pokud bych to vzal ad absurdum, tak zmineny system musi bezem na nejakem OS, ktere taky maji chyby (nektere ani deadlocky neresi nebo resi az nastalou situaci odstrelenim jednoho procesu). Takze muze byt jedno, ze programator vi, ze staci znemoznit jednu ze tri nutnych podminek k jeho vzniku, kdyz se tomu tak stane na nizsi urovni. Pokud jde o nouzove autonomni postupy (letadla ci JE), tak tam uz nastaupuje verifikace algoritmu, to uz nebude delat clovek, co si do te doby hral s legem. To uz budou delat „jednickari“ 🙂 A takohle verifikovany algoritmus se da dokonce i zadratovat. Ja chci celou dobu rict, ze by skola mela dat zaklad, mela by rozvijet analyticke mysleni a hlavne schopnost se ucit a z toho uceni si i neco odnest – pouzit to v praxi. Pokud nejaky absolvent bude potrebovat Assembler, tak se jej holt v praci nauci, ale to jsme ve zlomcich promile, kvuli nim nebudeme ostatni ucit pouzivat „pestni klin“.

                  Cest Vasemu uciteli, to se jen tak nevidi a to ani na VS. Zazil jsem tam jen dva, kteri dokazali podat latku, ktera by me jinak neoslovila, ze jsem ji hltal (bohuzel i presto ji nerozumnel 🙂 ale na trojku to stacilo).

                2. Hmm, tahle „oda na asembler“ mi pripomnela, jak jsme ve trech
                  Hmm, tahle „oda na asembler“ mi pripomnela, jak jsme ve trech lidech pul dne hledali otocenou podminku v PICkovem asemblu (btfss misto btfsc). Nebo jak dva asemblove kompilatory ze stejneho zdrojaku vyrobily jiny kod (PAralax vs Microchip, nasli jsme az ve strojaku). Takze maji na stredni skole zacinat strojakem? Pro kterou platformu?
                  My se tenkrat rozhodli prejit na AVR, pro ktera byl C kompilator a usetrili si spoustu problemu (a par novych vyrobili, ale obecne to byla zmena k lepsimu).

Napsat komentář