Polyfazer: jak jsme se stali operátorem dobíjecích stanic

Po skončení loňské výstavy Amper jsme se začali zabývat myšlenkou, jak uchopit strukturalizaci a stabilizaci tohoto speciálního prostředí, jakým je budování a rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic v České republice.

Na startovní čáře stálo hned několik projektů, které si v myšlenkách jejich ambiciózních tvůrců dávaly za cíl vytvořit platformu vhodnou k realizaci zmiňovaného záměru. Po analýze celkové nabídky jsme však usoudili, že situace není zcela přehledná a je zapotřebí k problematice přistupovat více profesionálně a také více celoevropsky.

Jsme moc malá země na to, aby si každý mohl hrát na svém písečku a v konkurenčním boji tak rozmělňovat to prozatím malé množství uživatelů elektromobilů, které zde máme. Bylo tedy zapotřebí vyprofilovat jednotlivé produkty tak, aby byly pokryty všechny vrstvy této problematiky a zbavit se polovičatých řešení, které ve své podstatě nic neřeší.

e-mobility stack diagram

Načrtli jsme v uvedeném duchu vcelku jednoduchý diagram. Podívejte se na něj a pokuste se zařadit na své místo. Čím se zabýváte? Dodáváte hardware nebo poskytujete systém řízení?

Investujete do výstavby infrastruktury nebo jste jenom obchodní společnost? Jste pouze lokálním poskytovatelem nebo firma s nadnárodní působností? Nám tento diagram jednoznačně pomohl soustředit veškeré síly správným směrem.

Jako první v České republice jsme přenesli ovládání nabíjecích stanic na obrazovky chytrých telefonů. Dali jsme uživatelům možnost platit pouze za odebranou energii, a to až teprve po ukončení nabíjení.

Mimochodem tedy tak, jak jsou tomu zvyklí od klasických čerpacích stanic. Implementovali jsme podporu ovládacích protokolů OCPP 1.5 a 1.6 a tím otevřeli cestu ke snadnějšímu budování sítí dobíjecích stanic. Začali jsme nabízet komplexní dodávky hardwaru, softwarového vybavení a inženýringu při realizaci záměru na budování míst pro dobíjení elektromobilů.

A jako první jsme se pustili do vývoje ryze české rychlonabíječky NIKOLA. To vše nás přimělo k zamyšlení, jakým směrem dále pokračovat a jaké portfolio služeb nabízet. S tím, co vše jsme měli, jsme svoji pozici identifikovali jakožto operátora dobíjecích stanic – anglicky CPO (Charge Point Operator).

Do skutečného operátora nám ale chyběla spousta věcí. Díky implementovaným protokolům OCPP jsme sice měli vyřešenou vertikální komunikaci směrem k fyzickým stanicím v terénu, ale co dál?

S tím si vystačíme pouze jako lokální provozovatel dobíjecí sítě. Investovali jsme přece spoustu úsilí do vývoje administračního rozhraní a zejména pak do vývoje mobilních aplikací. Sotva dvě desítky stanic v systému nejsou totiž schopny vygenerovat takový zisk, aby se investované prostředky vrátily i při jejich nepřetržitém využití.

Z dalších jednání na úrovni provozovatelů infrastruktur byl směr pokračování zcela jasný. První, co musíme implementovat, je možnost propojení našich sítí na horizontální úrovni.

V EV komunitě se jedná o tzv. roaming mezi jednotlivými CPO nebo mezi poskytovateli služeb e-mobility. Samotné systémy jsou bez problémů schopny koexistovat s tím, že si vzájemně vyměňují informace o určených stanicích včetně uskutečněných transakcí a jejich historie.

Takto získané informace pak slouží k vizualizaci partnerských dobíječek v jednotlivých systémech a v ideálním případě také k jejich ovládání. Jednotliví operátoři tak získávají pro své abonenty další příležitosti k dobíjení a tím i jejich spokojenost s výběrem systému.


Tímto krokem jsme upevnili svou pozici a zároveň si upřesnili naše představy o tom, jak strategicky pokračovat ještě dále. Rozhodli jsme se neaspirovat na to stát se globálním poskytovatelem, neboť to vyžaduje vysokých investic do lidských zdrojů a dalšího vývoje s nejistým výsledkem, ale stát se naopak jeho součástí.

Tím myslím, stát se součástí vyšších agregačních celků, jakými jsou například sítě Hubject, eClearing, apod. a dále tak rozvíjet možnosti vertikální komunikace, tentokrát směrem vzhůru.

Vzhledem k geografické pozici naší země a vysokému potenciálu vyspělých evropských zemí se jeví tento krok jako jediný logický a správný. Zároveň i poptávka od našich stávajících i budoucích partnerů směřuje jednoznačně tímto směrem.

Nutno podotknout, že více jak polovina dobíjení v síti Polyfazer je v současné době uskutečněna zahraničními uživateli, kteří nechtějí mít na území České republiky starosti se sháněním RFID karet velkých poskytovatelů a zároveň nehodlají platit jakékoli předplatné formou kreditu u malých a globálně bezvýznamných hráčů.

Bezhotovostní platba, například kreditní kartou, ihned po ukončení nabíjení a pouze za odebrané množství energie, je jediná možná a spravedlivá cesta. Implementací protokolů OICP (Open InterCharge Protocol) a OCHP (Open Clearing House Protocol) spolu s již implementovaným OCPI (Open Charge Point Interface) protokolem jsme otevřeli cestu do Evropy.

Prvním partnerem pro Polyfazer se logicky stává německý Hubject. Kvůli příhraničním aktivitám našich partnerů to byla dokonce podmínka úspěšné spolupráce. Díky tomu máme nyní možnost nabídnout propagaci partnerských dobíječek i do této sítě.

Systém Polyfazer v současné době operuje více jak dvě desítky nabíjecích stanic na území České republiky. Zahajuje zároveň svoji činnost i v rumunské Bukurešti, kde před nedávnem otevřel svou pobočku a první dobíjecí stanice zde je těsně před spuštěním.

V síti Polyfazer jsou navíc obsluhovány i partnerské dobíjecí stanice, kterým dodáváme služby CPO. Počet registrovaných uživatelů přesáhl už jeden tisíc a počet stažených aplikací se zvyšuje každým dnem.

Před nedávnem jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci a partnerství s již zmiňovaným německým Hubjectem a další agregační sítě jsou v jednání. Polyfazer se stal i hlavní ovládací platformou nové, ryze české DC dobíječky NIKOLA, která byla poprvé veřejnosti představena na právě probíhajícím veletrhu Amper 2017 v Brně.

Jedná se o první výrobek svého typu v Čechách a je specifický také tím, že na nabíjecích sloupcích nenajdete jediný ovládací prvek, jde zde pouze QR kód s identifikací stanice v systému. Obrazovka mobilního telefonu se tak pro zákazníka stává displejem i tlačítky, kterými může nabíječku ovládat.


Přijďte nás navštívit!

Přijďte nás navštívit na právě probíhajícím veletrhu Amper. V hale F na stánku 1.11. vám rádi předvedeme celý systém Polyfazer, ukážeme jednoduchý proces registrace, vyhledávání stanic v síti i samotného nabíjení. A přivítá vás zde i NIKOLA.

Polyfazer stánek Amper 2017

Náš stánek na veletrhu Amper 2017 – přijďte nás navštívit!
foto: Nikola

Autor: Jakub Jedlička, QMX s.r.o.

placená inzerce

79 Comments on “Polyfazer: jak jsme se stali operátorem dobíjecích stanic”

  1. Měl bych pár připomínek. V aplikaci nefunguje třídění
    Měl bych pár připomínek. V aplikaci nefunguje třídění stanic podle typů konektorů, respektive když tam žádná stanice daného typu není, tak máte smůlu. Z mapy ani seznamu stanic není hned jasné, o jaký typ stanic se jedná. Například Polyfazer ve své síti zjevně nemá ještě ani jednu CCS rychlonabíječku (Chademo jsem nezkoumal). Pro mě jsou služby jako EV mapa a Polyfazer vynikající alternativou umožňující mi jednou měsíčně vyjet na delší cestu (vícekrát to obvykle nepotřebuji), ale bez rychlodobíjení to zatím nemá smysl. Pokud by se podařilo zahrnout rychlodobíječky od ČEZu, bylo by to skvělé.

  2. Manipulace s mobilem je nekdy dost otravna vec. V desti se mi
    Manipulace s mobilem je nekdy dost otravna vec. V desti se mi moc nechce nekde u stojanu zadavat nejake kody, nebo nekolikrat vylezat a zalezat do auta. vetsinou se parkuje predkem nebo zadkem auta ke stojanu a tudiz nejde precist udaje z vozu. RFID karty maji sva pozitiva i negativa. Negativni je urcite nespocet poskytovatelu. napada me, proc nejde pouzit bezkontaktni identifikace obycejne kreditni karty, kterou ma snad kazdy elektromobilista. Kdyby se ve webovem uctu sparovala identifikace kreditni karty s uzivatelskym uctem, tak by zadna extra RFID karta nebyla potreba. Vycist data z kreditky umi kazdy smartmobil s NFC chipem. Zadny hokuspokus to neni. Aplikaci je na google.play nekolik, tak by to vyvojari nabijecek take zvladli.

    1. Jedná se o pilotní projekt známý cca 6 měsíců. První
      Jedná se o pilotní projekt známý cca 6 měsíců. První instalace je nebo má být v centrále v Praze a v Mikulově. To Brno prý snad také,ale spíše jsem věřil jen těma dvěma místům. Po roce to Billa vyhodnotí a uvidí,zda pokračovat,či to zrušit. Myslím si,že dělat závěry z těchto dvou destinací bude nic neříkající za celou republiku. Kolik elektromobilistů bude u Billy v praze nabíjet,kdyý tam mají spoustu rychlonabíječek a kolik jich bude nabíjet v takovém městečku,jako je Mikulov.

          1. Pokud jako v Německu, tak stojany s CHAdeMO a Combo s
            Pokud jako v Německu, tak stojany s CHAdeMO a Combo s omezením výkonu na 22kW. Aby to mohli jednoduše připíchnout na rozvody, co mají a používají v obchodě a nemuseli se párat s dalšími přípojkami, rezervovanými příkony atp.. Současně zjistili, že pomalé zásuvky lidi nevyužívají, pro tu trochu elektřiny se jim nevyplatí vytahovat kabel. Vesměs jsou tam většinově auta s malou palubní nabíječkou, ale s konektorem na rychlonabíjení

              1. Je fakt, že v ČR, kde i u Nissanu (a prodejci by to snad už
                Je fakt, že v ČR, kde i u Nissanu (a prodejci by to snad už po školení vědět mohli) jsou schopni říkat wallboxu s kabelem s koncovkou Yazaki rychlonabíječka (protože na rozdíl od běžné zásuvky jim nabije ten jejich Leaf 24 kWh baterie s příplatkovou palubní nabíječkou 6,6kW za necelé 4 hodiny) se člověk nediví, že obchody vytahují ven jen domácí zásuvky a sem tam Mennekes (ale ten už odpovídá našemu červenému pětikolíku 400V/32A nebo minimálně 16A, tedy výkonu 22 resp. 11kW).
                Možná si jen v ČR musíme projít tu německou a rakouskou slepou cestu, abychom pak zjistili, že místo zásuvky Mennekes za +-3 tisíce by elektromobilisté se stávajícími vozy ocenili spíše drahý rychlonabíjecí stojan s kabelem za bratru 300 tisíc, byť jen polovičního výkonu.
                Ale jak jsem se přesvědčil po vystoupeních ČEZ/EON/PRE na Amperu, je pro elektromobilistu dnes i do budoucna optimálním řešení vozidlo se silnou baterkou a velkou palubní nabíječkou. Minimum je 11kW, optimum 22kW a potenciál do blízkého budoucna takový Renaultův Chameleon 43kW (pro nabíjecí stojany s Mennekes zásuvkami s výkonem přes 40kW). Jestli veřejné zásuvky obchodů a institucí půjdou nejlevnější cestou pětikolíků a Mennekesů, tak s takovým autem dobijete hodně, vždy a všude. Loni o Velikonocích jsem si to se Zoe vyzkoušel v praxi. Pokud má přijít se 41kWh baterkou, bavíme se o dvou hodinách nabíjení z nuly do plna na Mennekesu nebo pětikolíku 400V/32A. Ano, není to těch 30 minut s Leafem na rychlonabíječce z 0 na 80%, ale to mluvíme o nabitých 19kWh při 24kWh baterii a totální závislosti na síti rychlonabíjení.

                1. Já se právě bojím té slepé německé cesty,která ve
                  Já se právě bojím té slepé německé cesty,která ve finále skončí koncem pilotního projektu z důvodu nezájmu či nevytíženosti nabíjecích míst. Být v Bille 15 minut a nabíjet přes 220V zásuvku,to se nebudu také ani namáhat vytahovat kabel.

  3. A proc tam nemaji proste malou dotykovou obrazovku a platebni
    A proc tam nemaji proste malou dotykovou obrazovku a platebni temrinal na karty, jak to je bezne u samoobsluznych benzinek?
    Jako aplikace zadaco je zlepseni oproti cipu, ale porad je to uplne na hlavu ten system dobijeni vsude po svete (pouzitelne tak mozna kdyz ma clovek mesic na plnavani a pripravu)…

      1. No rekneme si uprimne – vybudovani rychlodobijeci stanice
        No rekneme si uprimne – vybudovani rychlodobijeci stanice (nejspise s vice dobijecimi misty) je zalezitost jednotek, ci spise desitek milionu korun. Provoz jsou taky obri naklady. Porizeni temrinalu pro platby kartou (staci jeden termina na jednu lokalitu) je 10 – 20 tisic (naprosto zendbatelna castka oproti cene dovijeci stanice, stejne jako mesicni poplatky v radech nizsich stokorun…
        Vzdyt terminal na karty jsou schopni davat prodejci i na automat s pitim…

      2. Tak vzhledem k tomu, že již potkávám hromadu automatů na
        Tak vzhledem k tomu, že již potkávám hromadu automatů na kafe a pití, kde se dá zaplatit bezkontaktně a to se tam platí po dvackách a těch plateb je pár za den, tak s tou „strašně drahou záležitostí“ se dá poměrně jednoduše polemizovat. To možná platilo dřív, dnes už ne.

                1. Mnohé automaty mají připojení na internet. A absence
                  Mnohé automaty mají připojení na internet. A absence internetu není důvod pro vynechání EET. EET se zavádí podle výčetek oborů podnikání a to že nemáš nternet, nikoho nezajímá. Trafiky také neměli internet a teď ho musí mít.

                2. Tak znova – vyjímku mají pouze zařízení kde to NENÍ
                  Tak znova – vyjímku mají pouze zařízení kde to NENÍ TECHNICKY MOŽNÉ !

                3. Prosím, nastudujte si problematiku EET, jeho zavádění a
                  Prosím, nastudujte si problematiku EET, jeho zavádění a jakých oborů podnikání se týká. Prodej v automatech nespadá pod EET.
                  Nehledě na to, že i kdyby nabíjecí stojan spadal pod EET (což nespadají. Nebo dostanete snad např. od Polyfazeru EET účtenku po nabití?), tak může vytvořit elektronickou účtenku a na displeji Vám zobrazit URL, kde si ji můžete stáhnout.
                  Ale je to stejně jedno, protože jak jsem psal, prodej v automatech nespadá pod EET.

                4. Ale já se s Vámi nepřu o tom, že automaty na nápoje mají
                  Ale já se s Vámi nepřu o tom, že automaty na nápoje mají nebo nemají mít EET. Ale my se tady snad bavíme o DC stanicích s možností okamžité platby prostřednictvím platební karty (a to přece Polyfazer nenabízí)! A ty by zřejmě podléhaly EET … Ale pokud jste v tomto fundovaný a vysvětlíte to – tak jen dobře.

                5. Předně si rozporujete. Tvrdil jste „vyjímku mají pouze
                  Předně si rozporujete. Tvrdil jste „vyjímku mají pouze zařízení kde to NENÍ TECHNICKY MOŽNÉ !“, což se ale zrovna netýká zmiňovaných nabíječek Polyfazeru, protože ty bez internetu nefungují. Neměly by vás jak ověřit a spustit nabíjení. Takže čistě technicky, nabíječky Polyfazeru mají technické předpoklady pro použití karet (resp. EET). Nehledě na to, že kartu lze použít i v tzv. off-line módu, kde nemusíte transakci ověřovat online přes internet vůči platební bráně.
                  Co se týče EET, tak povinnost používat EET se definuje podle tzv. NACE klasifikace kódů podnikání. Pokud spadáte pod EET, FÚ nezajímá, že stávající vybavení neumožňuje EET. (Jsou výjimky, ale tohoto se to netýká). Prostě se musíte vybavit na EET. Pokud by pod EET začaly spadat prodejní automaty a třeba nabíječky, tak nikoho nebude zajímat, že stávající automaty a nabíječky nejsou technicky vybavené na EET. Musíte je upravit, aby při platbě byla vystavena EET účtenka (ať už papírově nebo elektronicky) nebo je přestat provozovat (nebo je provozovat v jiném režimu, aby k platbě nedocházelo ihned při/po nabíjení).

    1. Protože místo jednoho terminálu na celou síť byste musel
      Protože místo jednoho terminálu na celou síť byste musel mít terminálů stovky. A on pronájem jednoho podobného bezdotykového terminálu něco stojí. Je pravda, že se podobné terminály objevují i na automatech vydávajících občerstvení na nádražích, takže to asi tak strašně drahé nebude, ale… U nabíječek se vám investice v podstatě nemůže vrátit.

      1. No rekl bych ze s ohledem na to, ze provoz nabijeci stanice ja
        No rekl bych ze s ohledem na to, ze provoz nabijeci stanice ja tak jako tak charita, tak v cene samotneho harware (stojan za cney zacinajici na pul milionu), instalace, pripadne pozemku a spol, se ten teminal naprosto ztrati (cena hw je oproti zbytku zanedbatelna a mesicni poplatky taky nejsou nejak krvave, navic na elektrine je velka marze, a kdyz to zvladaji bezinky s minimalni marzi tak nemuze byt tak zasadni problem).
        S takovou se proste dalkove cesty jezdit nedaji, kazda cesta je pak takova mala dobrodruzna expedice ktera potrebuje mesic planovani…

    2. Takto je to skutečně jednoduší.
      Jste identifikován podle

      Takto je to skutečně jednoduší.

      Jste identifikován podle aplikace na vašem telefonu, to nepodvádějícícm spustí nabíjení, a pak strhnou na konci peníze podle skutečně odebraného proudu a možná času po který blokujete kabel.

      V budoucnu bude takový systém nejlepší i pro městské dobíjení z upravených veřejných lamp.

      1. Muzu se zeptat v cem je to pro me jako zakaznika jednodussi
        Muzu se zeptat v cem je to pro me jako zakaznika jednodussi nez platba kartou? Jasne kdyby byla jedna appka fungujici napric evropou tak je to super, ale takhle aby clovek mel 10 appek a 10 cipu aby nekam dojel, ne neni jednodussi, to je totalni demence z prominutim.

        1. Možno som predpotopný, ale mne by najviac vyhovovalo ak by
          Možno som predpotopný, ale mne by najviac vyhovovalo ak by som mohol pri nabíjaní nahádzať mince, poprípade bankovky tak, ako je to pri parkovaní v parkovacích automatoch. Nepotreboval by som žiadne aplikácie ani karty. To je ale len môj názor.

            1. No ale ani to prevádzkovanie aplikácií nie je
              No ale ani to prevádzkovanie aplikácií nie je najlacnejšia, ako sa o tom píše nižšie. S tým obchádzaním staníc to nevidím až tak hrozné. O akom množstve staníc a akom rádiuse obchádzania tu hovoríme? Sú to jednotky, ani nie desiatky. Vendingové spoločnosti bežne obchádzajú svoje automaty a nemyslím, že s tým majú problém. Dokonca aj keď majú možnosť prejsť na systém bezhotovostných platieb za nákup, celkom sa tomu kroku bránia. Každá stanica dáva prehľad o počte nabíjaní a tak k danej stanici vycestuje obsluha, len ak je to nutné. Je pravda, že s tým vandalizmom môže byť problém, ale to je vec umiestnenia stanice. Tie mince som myslel ako najvhodnejšie pre mňa – zákazníka. A nehovoriac o tom ak som zákazník – cudzinec. Bez registrácie, bez skladania nejakých záloh, prídem, vhodím mince a natankujem. Nenechávam províziu za transakciu ani mobilnému operátorovi, ani poskytovateľovi aplikácie. Dokonca nie je problém aby som dostal doklad o tankovaní. Verím, že ak by stanica nemusela mať všetky tie terminály, tak aj jej zakúpenie a prevádzka by mohla byť lacnejšia a počet staníc vyšší.

            2. No ale ani to prevádzkovanie aplikácií nie je
              No ale ani to prevádzkovanie aplikácií nie je najlacnejšia, ako sa o tom píše nižšie. S tým obchádzaním staníc to nevidím až tak hrozné. O akom množstve staníc a akom rádiuse obchádzania tu hovoríme? Sú to jednotky, ani nie desiatky. Vendingové spoločnosti bežne obchádzajú svoje automaty a nemyslím, že s tým majú problém. Dokonca aj keď majú možnosť prejsť na systém bezhotovostných platieb za nákup, celkom sa tomu kroku bránia. Každá stanica dáva prehľad o počte nabíjaní a tak k danej stanici vycestuje obsluha, len ak je to nutné. Je pravda, že s tým vandalizmom môže byť problém, ale to je vec umiestnenia stanice. Tie mince som myslel ako najvhodnejšie pre mňa – zákazníka. A nehovoriac o tom ak som zákazník – cudzinec. Bez registrácie, bez skladania nejakých záloh, prídem, vhodím mince a natankujem. Nenechávam províziu za transakciu ani mobilnému operátorovi, ani poskytovateľovi aplikácie. Dokonca nie je problém aby som dostal doklad o tankovaní. Verím, že ak by stanica nemusela mať všetky tie terminály, tak aj jej zakúpenie a prevádzka by mohla byť lacnejšia a počet staníc vyšší.

          1. Vsechny automaty kde se hazou penize jsou tercem najezdu
            Vsechny automaty kde se hazou penize jsou tercem najezdu zlodeju. Aktualne v DE nejaky blbec vyhodil do povetri automat na listky Deutsche Bahn. Exploze ho nastesti zabila. V DE skoro kazdy den vybuchne nejaky automat na penize. Drogy jsou svinstvo a nuti krast za kazdou cenu i par EUR. Placeni penezma zapomente.

          2. spárování platby prozvoněním z tel. čísla s
            spárování platby prozvoněním z tel. čísla s předplaceným účtem mi připadá komfortní i pro paranoidního cestovatele jako jsem já. EVMapa mi v tomto vyhovuje. A samozřejmě možnost vložit peníze v bance keš přímo na účet bez poplatku tak jak to má nejmenovaný registrátor domén.

      2. Aplikace pro vlastni nabijeni, proc ne. Ale proc proboha neni
        Aplikace pro vlastni nabijeni, proc ne. Ale proc proboha neni na webu mapa na podivani, kde nabijecky jsou?
        Pokud na to nemate kapacity/znalosti, tak to vam to nad google maps klidne spichnu zadara 🙂

        EDIT – tak odvolavam, mapa uz je. Diky

            1. Mozna maji problem s kompatibilitou s nekterymi prohlizeci. V
              Mozna maji problem s kompatibilitou s nekterymi prohlizeci. V Chrome, Opere a Firefoxu na Windows 7 a v Chrome i Firefoxu na Androidu stanice v mape vidim. V Internet Exploreru bohuzel ne. Takze mozna pouzivate prohlizec, se kterym si jejich stranky nerozumi?

              1. Asi máte pravdu s tím IE. Zrovna jsem chtěl editovat svůj
                Asi máte pravdu s tím IE. Zrovna jsem chtěl editovat svůj předešlý příspěvek – na web.prohlížeči v mobilu ty stanice na mapě vidím. Ovšem co se týká technických informací v detailu stanice, tak tam je jen adresa, ale nic víc. Parametry, cena za nabíjení – opět to odkazuje na aplikaci. To už snad není prohlížečem.

      1. Ale no tak… Když jsou schopni dávat platební terminály
        Ale no tak… Když jsou schopni dávat platební terminály do automatů na kafe…
        Vy sice počítáte jen přímě náklady, ale víte kolik stojí vývoj a údržba sw, který je potřeba? Vývoj aplikace, jejich údržba, software pro accounting, reporting, platební brána pro karty, atd. To jsou až miliony při vývoji a statisice ročně (při skromných odhadech).

        1. No to si právě nejsem jistý. Aplikaci jako je Polyfazer
          No to si právě nejsem jistý. Aplikaci jako je Polyfazer vám jeden schopnější programátor spíchne za pár týdnů po večerech. Ano, potřebujete tam platební bránu apod., ale to jsou všechno předpřipravené moduly, které se do aplikace jednoduše vloží a zaintegrují. Ty náklady opravdu nemusí být moc vysoké, pokud nechcete a podle toho, jak ta aplikace funguje, tak hádám, že miliony investovány nebyly.

          Dodal bych taky, že pro připojení libovolné nabíječky k síti Polyfazer vám pak může stačit zařízení za pár stovek bez jakýchkoliv provozních poplatků. A to je velká výhoda pro provozovatele. Polyfazer předal co největší množství nákladů na uživatele, aniž by významně omezil jejich komfort a zároveň převzal většinu nákladů na sebe, aby významně ulehčil lidem provozujícím stanice připojení do jejich sítě. Nakonec na tom vydělají všichni.

          1. Mám menší softwarovou firmu a opravdu vím, jaké jsou
            Mám menší softwarovou firmu a opravdu vím, jaké jsou náklady na vývoj a údržbu komerčního softwaru. To co píšete, to platí pro nějakou appku, kterou si spíchnu jen tak pro radost.
            A o aplikace se musíte pořád starat, to není tak, že něco si spíchnu na koleni a pak 10 let na to nešáhnu.
            Takhle opravdu to nefunguje.
            To je asi něco podobného, když bych tvrdil, že co je drahého na vývoji aut, když stačí jen splácnout plechy k sobě, nakoupit elektroniku od Bosche, nějak to poskládat a pak to přece prodávat za 50 tisíc.
            Software má tu nevýhodu, že uživatel nemůže mít tušení, kolik práce je schováno pod UX, protože to je jediné co vidí. U auta (a obecně jakéhokoliv hw) něco vidíte fyzicky a dokážete tušit, co je za tím schováno práce. U sw to neplatí.
            Zrovna nedávno mi někdo tvrdil, že facebook je sračka, že to dokáže splácnout za 2 týdny práce po večerech. Tak jsem ho vyzval a od té doby je klid.
            I kdyby jste si platil jednoho jediného člověka, který bude holkou pro všechno, tj. analytikem, projektantem, UX designérem, vývojářem, kodérem, testerem, implementátorem, tak tento člověk vás stojí min. milion korun ročně a to jsou jen mzdové náklady bez započítání dalších nákladů typu kanceláře, hw, sw…

            1. Já to beru, já vím, že software není hračka. Ale koukal
              Já to beru, já vím, že software není hračka. Ale koukal jste na tu jejich appku? I kdyby byl ten vývoj v milionech, tak to není v rozporu s mým názorem, že se snažili přenést co nejvíce (provozních) nákladů na uživatele (který to stejně nijak nepocítí, maximálně tak v komfortu) a usnadnit to provozovatelům. A je nutné také uvážit, že vytvoření rozhraní podobného ev mapě by asi nemuselo být kompatibilní s dalšími většími poskytovateli právě typu Hubject.

              1. Jejich appku mám. A přesně Váš výrok „Ale koukal jste na
                Jejich appku mám. A přesně Váš výrok „Ale koukal jste na tu jejich appku?“ je to, že u sw vidíte jen tu slupku uživatelského rozhraní a nevidíte „pod kapotu“. Nejsložitější je právě vše za tím, aplikace je jen třešnička na dortu. Napojení na backoffice, accounting, platební brána, další operátory, atd., to jsou ohromné náklady a my jako uživatelé tohle vůbec nevidíme.
                A pořád nechápu, o jakých přenesených nákladech na uživatele mluvíte. Uživatel si nedělá accounting, účtování, správu uživatelů, nestrhává si peníze z karty sám, roaming mezi operátory, atd.

                1. Špatně jste mne pochopil. Přenesli náklady na uživatele v
                  Špatně jste mne pochopil. Přenesli náklady na uživatele v podobě nutnosti využívat aplikaci. A ušetřili tak na potřebě mít na každé stanici zařízení za několik tisíc s kvalitním připojením k internetu. Na většině stanic jim teď stačí QR kód. Není tam ani displej. A uživatelé tyto náklady ani nepocítí, protože stejně všichni ten mobil mají. Bavili jsme se tu o rozdílu nákladů na platby kartou přímo na stojanech a nebo řešení, které momentálně používají. A mě tohle jejich řešení dává smysl. Do budoucna jim ušetří velké peníze.

                2. Máte ale zase náklady jinde a ne malé. Snímnutím QR kódu
                  Máte ale zase náklady jinde a ne malé. Snímnutím QR kódu jejich práce nekončí. Opravdu nevěřím, že jim to ušetří náklady (viz moje argumenty, co pro provoz potřebujete) oproti platebnímu terminálu.
                  Věřím tomu, že před pár lety, když začínali vývoj, tak nebyla jiná možnost, protože bezkontaktní karty tady prakticky byly jen na papíře. Že nebyla jiná možnost, jak rozumně realizovat platbu od uživatele k provozovateli.
                  Ale to dneska již určitě neplatí. Když si můžete koupit v Alze pokladnu do EET, která má v sobě platební terminál i s připojením na internet a to vše zabalené s cenou několika málo desítek tisíc v koncových cenách (tzn. pro dodavatele/implmentátora za zlomek ceny) a porovnám s cenou lidské práce, když si to budu řešit vlastní cestou, tak je ekonomicky výhodnější mít terminál.

                3. všichni je strašně hodně lidí. Opravdu všichni prkýnko
                  všichni je strašně hodně lidí. Opravdu všichni prkýnko na krájení cibule s sebou nenosí. Většině lidí stačí běžný telefén ala mobilu pro seniory. A bude jich v populaci neustále přibývat. Populace stárne a zrak se zhoršuje. Prkýnka na krájení cibule jsou módní hit který již dlouho fungovat nebude.

                4. Vsadil bych se, že u majitelů elektromobilu bude počet
                  Vsadil bych se, že u majitelů elektromobilu bude počet prkýnek na krájení cibule korelovat s 99,9 %.

                5. Tak můj otec patří do těch 0,1% a já tam brzo patřit
                  Tak můj otec patří do těch 0,1% a já tam brzo patřit opět budu, protože začínám zjišťovat, že si vystačím na cestách s telefonováním a sms a vše ostatní si mohu vyřídit v kanclu nebo doma.

                6. Nu, jestli vám to vyhovuje. Mě vyhovují přidané funkce
                  Nu, jestli vám to vyhovuje. Mě vyhovují přidané funkce té placky. Navigace, internet, platby… Občas se prostě stane, že je třeba něco nouzově udělat a pak se to prkýnko hodí.

                7. Navigaci mám v autě, platby dělám na desktopu, internet se
                  Navigaci mám v autě, platby dělám na desktopu, internet se občas hodí, to uznávám. Ale už jsem s léty přišel do fáze, kdy je pro mě jednodušší zavolat do kanclu a kolega požadovanou informaci pohodlněji vyhledá na desktopu nebo v autě si zavolám concierge services a ti mi zatím vždycky pomohli s tím, co jsem potřeboval.
                  Nicméně moje původní reakce byla na to, že ne každý elektromobilista musí mít smartphone, ne že smartphone není užitečný.

                8. Ale většina dnešních elektromobilistů jsou nadšenci do
                  Ale většina dnešních elektromobilistů jsou nadšenci do technologií…

                9. To máte pravdu. To platí teď. Ale jinde v komentářích
                  To máte pravdu. To platí teď. Ale jinde v komentářích zase elektromobilisté brečí nad tím, jak se EV pomalu rozšiřují…
                  Když chcete něco dostat mezi lidi, rozšířit svůj byznys, tak správně překážky mezi vaším byznysem a zákazníky odstraňujete, nevytváříte nové…
                  Myslíte si, že by Tesco bylo na špici, když by u nich podmínkou zaplacení nákupu bylo vlastnictví smartphone s jejich aplikací? Jak by asi Tesco dopadlo?

                10. Já vaši argumentaci beru, ale zatím nedává u
                  Já vaši argumentaci beru, ale zatím nedává u elektromobility podstatný smysl. Elektromobility se nerozšíří díky možnostem nabíjení. Elektromobily se rozšíří, až budou levné a dojedou 250 km na jedno nabití. Polyfazer a další nabíjecí sítě podle mého názoru nemají moc budoucnost. Ne, pokud bude mít většina budoucích elektromobilů baterii 60 kWh a více. Kdo to nabíjení bude používat? Cesťáci budou stejně jezdit na naftu nebo benzín a zbytek obyvatel tolik km nenajede.

                11. Jednoduchá možnost nabíjení je jedna z podmínek, ne
                  Jednoduchá možnost nabíjení je jedna z podmínek, ne jedinou, k rozšíření elektromobility.

                12. Co to je „kvalitní“ připojení k internetu? K čemu ho
                  Co to je „kvalitní“ připojení k internetu? K čemu ho potřebujete? Nestačí normální připojení k Internetu? Stejně stojan musí být připojen k internetu, i když využívají QR kód a appku.
                  Nebo ještě jinak, řekněte mi jediný stojan, který provozuje Polyfazer, kde není žádné připojení k internetu… Platební terminál má stejné nároky na „kvalitu“ připojení jako jejich komunikační modul stojanu, kteý komunikuje se servery Polyfazeru…
                  Peníze jim to šetřilo v minulosti, kdy bezkontaktní karty byly sci-fi, dneska už je to jiná. K příkladům nemusím chodit daleko. Co spíše najdete na automatu na kafe? QR kód s nějakým obskurním způsobem placení nebo spíše platební terminál? Co spíše najdete na bezobslužné tankovací stanici? Co spíše najdete na automatu na jízdenky MHD? Atd., atd.
                  Kdyby Polyfazer začínal dnes, tak to bude řešit přes karty, dneska není jiné jednodušší cesty. Konkurence poskytovatelů platebních terminálů roste, ceny transakcí se snižují, náklady padají na zlomek cen před pár lety. Jelikož už Polyfazer v současném řešení má utopeno dost peněz, tak jim rozumím, že to jejich řešení stále tlačí. To je stejné jako se současnými automobilkami, když moc EV neprotlačují. Prostě nikdo nechce vyhodit peníze oknem jen tak…

              2. Ještě jinak k těm aplikacím. Náš software stojí miliony
                Ještě jinak k těm aplikacím. Náš software stojí miliony a roční náklady jsou stovky tisíc až miliony. pro jeden subjekt. Pokud byste kouknul na naše uživatelské rozhraní, tak se budete ptát, co je na tom složitého, když máme „jen“ několik screenů pro uživatele, že máte pocit, že to doma spíchnete za měsíc práce. Ale už málokdo pochopí, že za jedním tlačítkem, které spouští nějakou akci, se schovává třeba 2 roky vývoje a uživatel vidí jen pár čísel, které mu po chvíli „vypadnou ze systému“.

                1. Já to beru. Jen mi přišlo, že Polyfazer by šlo spíchnout
                  Já to beru. Jen mi přišlo, že Polyfazer by šlo spíchnout z opensource modulů a „jenom“ na to natáhnout nějakou grafiku.

                2. Ono prave to „jenom“ je vetsinou to nejdrazsi. Kazdy open
                  Ono prave to „jenom“ je vetsinou to nejdrazsi. Kazdy open source si to tak nejak dela po svem.

                  A donutit je mezi sebou si povidat je ten nejvetsi oser. Uz jsem parkrat zazil ze kvuli tomudle „jenom“ se Open Source knihovna odstranila a nabusili jsme si to sami „from scratch“.

                3. Jo, naprosto vážně říkám, že kdyby bylo vše
                  Jo, naprosto vážně říkám, že kdyby bylo vše jednoduché tak jak tvrdíte, nepřál bych si nic jiného (a naši zákazníci také 🙂 ).
                  A „spíchávání“ open source modulů (pokud máte na mysli volně použitelný sw) je někdy také tvrdá řehole. Tu něco nefunguje, tam něco chybí, nějakou funkčnost si musíte dopsat a pak zjistíte, že máte ztížený upgrade upravených modulů, na chyby a bezpečnost občas také vývojáři kašlou. Mnohdy je levnější komerční řešení (a mnohdy je také open-source), kde se o dodané moduly někdo pořádně stará a vy se můžete soustředit na důležitější věci.

                4. Jo, já měl jenom takový dojem, zřejmě mylný. Stejně mi
                  Jo, já měl jenom takový dojem, zřejmě mylný. Stejně mi přijde, že aby bylo možné provést integraci do sítí větších rozsahů, tak je to třeba dělat přes aplikaci. Ono když nabídnete řešení ježdění EV po celé Evropě přes vaši appku (byť partnersky), tak k vám přijde mnohem více zákazníků, než když jste lokální poskytovatel i třeba umožňující platbu kartou. Už jenom proto, že o vás nikdo neví (to by ale mohl řešit třeba PlugShare.

                5. Tak pokud umožníte platit bezkontaktní kartou, tak stačí
                  Tak pokud umožníte platit bezkontaktní kartou, tak stačí tyto nabíječky jen vypropagovat do ostatních sítí. To je defacto jednorázová práce. Co se týče ČR, bezkontaktní karty jsou už tady standardem a v okolních státech už ten boom bezkontaktních karet a terminálu loni také nastal.

                6. To bych musel mít bezkontaktní kartu a musel bych ji mít u
                  To bych musel mít bezkontaktní kartu a musel bych ji mít u sebe. To jaksi obojí neprojde. A nejsem jediný.

                7. V dnešní době v ČR je majitelů bezkontaktních
                  V dnešní době v ČR je majitelů bezkontaktních platebních karet výrazně více než majitelů chytrých mobilních telefonů. Takže asi tak.

                8. A že ta integrace do větších sítí nefunguje (a stojí to
                  A že ta integrace do větších sítí nefunguje (a stojí to peníze) je například vídět v Bavorsku na E-Waldu. Mají vlastní čipy (ty fungují a platí se z nich) a pak jsou součástí holandské sítě The New Motion. Mám jejich kartu a jelikož ještě nezvládli implementaci účtování, tak kartou NewMotion se zautentizuji, nabiji, ale na vyúčtování od NewMotion mám nulu. Protože nemají rozchozené přeúčtování. Jelikož to není zrovna levné a jednoduché, tak to ještě nemají a je pro ně levnější umožnit nabíjení zadarmo než to aktuálně řešit. To se při platbě s platební kartou stát nemůže. Jakmile máte funkční terminál, strhnete si peníze z jakékoliv karty.

                9. Ok, dobře, přesvědčil jste mě. 🙂
                  Ok, dobře, přesvědčil jste mě. 🙂

  4. Určitě chvályhodný projekt, ale má svá ale.
    Nemůžete

    Určitě chvályhodný projekt, ale má svá ale.
    Nemůžete nabíjení srovnávat s tankováním na klasických čerpacích stanicích. Tam nepotřebuji mobilní telefon.
    „Investovali jsme přece spoustu úsilí do vývoje administračního rozhraní a zejména pak do vývoje mobilních aplikací.“ úplně zbytečně, stačilo vyvinout webovou aplikaci, která by fungovala všude, třeba i v Tesle. Tak jako na EVMAPA.CZ

    1. Přesně tak, webová aplikace, bez nutnosti registrace,
      Přesně tak, webová aplikace, bez nutnosti registrace, přístupná nejen z mobilu, ale i z PC.
      Jako nový, potenciální uživatel jdu na http://www.polyfazer.cz a hledám tyto věci:
      – mapu nabíjecích stanic
      – ceník nabíjení
      Místo toho se dozvím, že si mám stáhnout do mobilu aplikaci a zaaregistrovat se. Tím končím. Sbohem a šáteček. Možná jsem sám proti sobě. Ovšem stejně a možná ještě víc je sám proti sobě Polyfazer. Tolik úsilí, času a peněz investovali… a přitom tak jednoduchá věc chybí.

      1. Jednoducha vec a pritom hlavne zakladni vec chybi. Ono problem
        Jednoducha vec a pritom hlavne zakladni vec chybi. Ono problem vyvojaru je ten, ze se vetsinou soustredi na produkt a zapomenou na realitu. Nevim, jestli Polyfazer delal i nejake „user friendly testing“, cili testovani s opravdovymi uzivateli. Ale verim, ze si debatu pod timto clankem ctou a jeste vylepsi system. Opravdovych elektromobilistu je pod touto debatou dost, tak treba budou kontaktovat s zadosti o test a nazor. Pomohlo by jim to!

Napsat komentář