Perlan II: Jezdec na stratosférických horských vlnách

V rámci projektu Perlan Project vzniká výškový větroň Perlan II pro lety ve stratosféře. V roce 2016 se Perlan II vydá tam, kam se dosud žádný větroň nevydal – do výšky 27 000 metrů. Sílu pro let do stratosféry získá díky fenoménu zvaném „stratosférické horské vlny“.

Větroň Perlan II v stratosféře.
foto: Perlan Project

Výkonným ředitelem a zakladatelem Perlan Project je bývalý testovací pilot NASA Einar Enevoldson. Mezi roky 1992 a 1998 Enevoldson, společně s meteoroložkou Elizabeth Austinovou, potvrdil atmosferický fenomén, o které neměl tehdy nikdo ani potuchy – tzv. stratosférické horské vlny.

Jedná se o silně proudění vznikající u velkých pohoří, jako jsou například Andy. Silné vzdušné proudy narážejí do vrcholku hor a míří pak kolmo vzhůru. Obrovská síla vystřeluje masy vzduchu až do výšky 40 km. Energii vlnám dodává kombinace polárního nočního proudění (Polar Night Jet) a polárního víru (Polar Vortex).

Enevoldson okamžitě rozpoznal potenciál vln pro výškové lety. V roce 1999 se k projektu Perlan Project přidal známý, dnes již tragicky zesnulý, miliardář a dobrodruh Steve Fosset.

Perlan II odstartuje v roce 2016.
video: YouTube

Ve spolupráci obou pánů vznikl speciální výškový větroň Perlan I postavený na základě dvousedadlového větroně Glaser-Dirks DG-505. V roce 2006 pak Enevoldson a Fosset poprvé otestovali stratosférické horské vlny a vystoupali do rekordní výšky 15 460 m.

Avšak potenciál stratosférických proudů je mnohem větší. Enevoldson připravuje ve speciálním větroni Perlan II pokořit výšku 27 000 m.

Pro představu, dopravní letadla létají ve výšce 10 000 metrů a záchytný ruský stíhač MiG-25 létá do výšky až 24 000 m. Naopak Felix Baumgartner při svém rekordním skoku vystoupal v balonu 39 000 m nad povrch Země.

Perlan II je vyráběn z uhlíkových vláken, což mu propůjčuje lehkost a pevnost. Přetlaková kabina pojme dva piloty oblečené ve výškových skafandrech. Větroň se bude muset vypořádat s rázovými vlnami vzduchu a také letem v transsonické rychlosti, tedy letem rychlostí blízké rychlostí zvuku.

Bohužel Fosset tragicky zahynul v roce 2007 a projekt Perlan se dostal do finančních potíží. Naštěstí projekt zaujal evropského výrobce dopravních letadel Airbus.

Ten ve výškových letech uviděl nejen marketingovou příležitost, ale také možnost, jak získat zajímavá technická data o letech ve velké výšce.

„Po důkladném vyhodnocení technických a vědeckých náležitostí projektu Perlan, Airbus Group je přesvědčena, že tato důležitá mise bude úspěšná,“ řekl letos Jean Botti, technický ředitel společnosti Airbus.

„Věříme, že je velmi důležité posunout výzkum klimatu a aerodynamiky. V misi Airbus Perlan II vidíme příležitost získat zkušenosti a údaje pro lety ve velmi vysoké nadmořské výšce – tedy v oblastech zajímavých pro budoucí letecké aplikace.“

Project Perlan se nyní nedostatku peněz a technické podpory obávat nemusí. Pokud půjde vše podle plánu, Perlan II se vydá na „okraj vesmíru“ někdy v roce 2016.

Perlan Project

3 Comments on “Perlan II: Jezdec na stratosférických horských vlnách”

  1. Mě by zajímalo, jakým
    Mě by zajímalo, jakým způsobem platíte spotřební daň z paliva. Jezdíte po silnících, které někdo postavil a spravuje, Využíváte infrastrukturu, pomáhají a chrání vás dopravní policie. Takže odebíráte elktřinu ze sítě, za kterou platíte sazbu, navýšenou o spotřební dan, nebo využíváte vlastní fotovoltaické články, které jste si pořídili za své, bez dotací, máte připojen elektroměr a z použité elektřiny odvádíte státu daň

Napsat komentář