Letecká doprava má své charakteristické rysy – rychlost, pohodlí, ale také enormní emise a vysokou spotřeba paliva. Aerolinky si problém uvědomují, a tak jsou palubní katalogy prošpikovány různými „zelenými“ zajímavostmi, aby si alespoň trochu vylepšily image. Mnohdy se dokonce dá k letence pořídit jakýsi „zelený příplatek“, který má poté směřovat na nějaký „zelený projekt“. Skutečné řešení je však jediné – snížit spotřebu (potažmo emise) a tím i zátěž pro životní prostředí. Mohou pomoci biopaliva?
Zhruba před rokem přeletěl americkou Nevadu letoun Biojet I tankující 100% biopalivo. Tento týden si společnost Green Flight International troufla se stejným letadlem na pokoření 2500 mil po Spojených státech – třetinu na 50%, zbytek na 100% biopalivo. Už na příští rok je potom naplánovaná cesta kolem světa. ČTĚTE DÁL …
Takové lety jsou zajímavé z hlediska vývoje, ale samozřejmě i mediálně. Zlom však přijde tehdy, až se biopaliva začnou využívat při komerčních letech. To nebude trvat dlouho. Společnosti Boeing a Air New Zealand oznámily, že 3. prosince odletí z Aucklandu letoun 747-400, jehož jeden ze čtyř motorů bude poháněn biopalivem z keříku jatropha curcus neboli dávivce černého. Snad nevysadí.
Jaký je váš názor na biopaliva v leteckém průmyslu? Mají budoucnost? Nebo je to slepá ulička?
Zbohem poslední zbytky
Zbohem poslední zbytky pralesů a lesů, jdeme sázet keříky. Vykácením a ozázením Amazonie by se daly dlouhodobě napájet tak 2 až 3 boeingy, jupí!
Biopaliva nebudou s
Biopaliva nebudou s nejvyšší pravděpodobností v budoucnu vznikat tak primitivně jako nyní. V kategorii biopaliva najdete několik článků o dnes ještě netradičních možnostech výroby.
Tuto sekci sleduji, jako
Tuto sekci sleduji, jako celý hybrid.cz
Ale poměr (energie/plocha zemského povrchu) udávají především rostliny, i když se mohou používat rychle rostoucí „plevely“, výkon takové plochy ve srovnání se solárními panely je žalostný. I kdyby země „pokrytá panely“ možná utáhla průmysl+dopravu, „zarostlá plevelem“ nemá šanci. Nehledě na příšernost obou řešení.
Průmysl a doprava spotřebovává obrovskou rychlostí energii, kterou Slunce na Zemi nastřádalo (uhlí, ropa) 10 000ce let.
Zpracování odpadů je super, ale jen když se „zbavujeme tak jako tak vzniklého odpadu“ určitě ne „vytváříme odpad“, aby jsme získali energii. Všichni víme, jak lidi nelze uhlídat. Firmy vysypou odpadky do moře a palivo vyrobí z pralesů, když to pro ně bude levnější. Důležité je takové podmínky nevytvářet, než pak plakat, že nikdo nedoáže korporace ohlídat.
Myslím, že současná
Myslím, že současná ekonomická krize je teprve slabý odvar toho co teprve může přijít nebo dokonce přijde… Krize hospodářská, energetická. Buď budou muset lidé zvolnit, zpomalit nebo skončí na úrovni doby kamenné.
Biopaliva, hybridy, elektromobily, je jen částečné řešení.
Jde i o samotné nadužívání, či spíše zneužívání energií. Ježdění auty zbůhdarma sem a tam, létání na služební cesty a na dovolené proudovým letadlem, přesvětlená města v noci…, to je energeticky a ekonomicky natolik nerentabilní luxus, že to bude muset jednou skončit. Až bude stát litr paliva dejme tomu 200 – 300 korun či více, kWh elektřiny 30 korun a více, bude se přemýšlet, zda se někam pojede jednou za měsíc, v jakém obsazení a cesty se budou lépe plánovat. To samé s energiemi v domácnostech – blbosti typu TV, PC, párkovač, topinkovač, klimatizace, bazény,… budou příliš drahý luxus. Palivo se bude směřovat a schraňovat do zemědělství, aby bylo vůbec možné zasít, vypěstovat, sklidit. To vyžene ceny všeho – potravin, služeb, … nahoru a pak už bude pozdě na to představit záchranná řešení za spoustu peněz – nikdo na ně nebude mít prostředky a bude rád, že bude rád….a vše se bude točit v bludném kruhu bídy. Stačí se podívat na dopad závislosti na ropě a šíleného plánování, hospodaření,… v KLDR…
Zas tak „tragicky“ bych to
Zas tak „tragicky“ bych to neviděl, zdroje elektřiny jsou v podobě uranu a pultonia gigantické, navíc se člověk naučí štěpit i fúzovat cokoliv jiného. I přes odpor a nedůvěru k tomu trh dotlačí všechny. Státy, co se budou bránit nejdéle, budou kupovat atomovou energii v zahraničí a jen na tom prodělají.
Takže vše bude směřovat k elektrifikaci, byť s různými cenami, ale ne dramatickými. Vše má poměrně dobře nakročeno, elauta mají dojezdy už dnes kolem 400 Km, rychlo nabíjení za 10 min. Továrny, domácnosti bez problémů. Letadla to mají relativně nejtěžší, ale taky to nějak zvládnou, asi podraží a třeba se prosadí vducholodě viz níže.
Bohužel fosilní paliva
Bohužel fosilní paliva jsou zatím nezastupitelné v letectví, takže pokud se nepodaří vyřešit alternativa k palivu (což zatím nevypadá), tak brzo budeme objednávat lodní lístky pro cesty za oceán. 🙁
anebo budeme létat
anebo budeme létat vzducholoděmi 🙂 Ihned.cz – Návrat vzdušných obrů, vzducholodě chtějí znovu ovládnout nebe
Díky za článek.
Díky za článek. Zajímavé čtení. Já osobně vzducholodím fandím. Jejich prosazení však v dnešní době určitě nebude lehké, kdoví jestli vůbec možné. Za strašákem jménem Hindenburg (ačkoliv je vše technologicky jiné)lidé spatřují stále nespolehlivost, nebezpečí, nedůvěru (i když lodě jezdí dál i po potopení Titaniku :)), dále hovoří proti nižší rychlost, rozšíření, pořizovací cena…. Pro pak je oproti letadlům výhoda nižší spotřeby, ekonomičnosti, bezpečnosti, možnost startovat z místa – nepotřeba velké letištní infrastruktury,… Oproti vlakům větší flexibilita, nebude potřeba přestupovat… S autobusovou dopravou srovnatelná spotřeba? (vezmeme-li v úvahu dopravní zácpy, čekání po městech…) větší rychlost, zřejmě i ta bezpečnost 🙂 Na dlohé zaoceánské lety by to pak byl zajímavý kompromis mezi letadlem (rychlost) a lodí (cena, komfort). Větší váhu zprvu přikládám vzducholodím na kratší vzdálenosti a hlavně těm nákladním. No, uvidíme. Držme palce.
Vzducholodě vyhnala z nebe
Vzducholodě vyhnala z nebe válka, za začátku první světové to byly ničivé stroje, před kterými nebylo obrany. Tento punc jim vydžel i po 2. sv.válce, byť už byly dávno pro bojové nasazení nepoužitelné. Německo střídavě stavět buď nesmělo, nebo nemělo k dispozici helium a museli plnit vodíkem. I tak dokázali vytvořit neuvěřitelně bezpečné a málo nehodové stroje. Okolní svět (především Amerika) měl hélium, ale neuměl nic postavit, poučit z Německa se nenechali. Pak nastala éra levné ropy a paliva a vzducholodě se úplně pohřbily. Nynější nové projeky vždy začínají zcela od nuly, na 100 let staré 40 let prověřené Zeppelinovy konstrukce nikdo nevzpomene.
Pár upřesnění:
– Hindemburk měl vztlak 200 tis. tun z toho 100 tun nosnost
– Vzducholoď (meziválečná) spotřebovala na tunu nákladu !polovinu! paliva oproti dnešním náklaďákům
Oprava ten vzvlak je
Oprava ten vzvlak je samozřejmě 200 tun (bez tis.), u lodí nad vztlakem 50 tun běžně Zeppelinova konstrukce s tehdejšími materiály dosahovala parametrů: polovina pro náklad, polovina pro konstrukci lodě (Kam se hrabe NT 🙂
Koukám, že průkopník
Koukám, že průkopník moderních technologií je náš 40 let starý dobrý L 29 Delfín 🙂 Věřím, že i jiné letouny zejm. ruské vojenské by neměly problémy s přechodem na biopaliva a to bez jakýchkoliv podstatných úprav – např motory bitebníku SU 25 (Hrábě) jsou schopny spalovat nač se v případě nouze přijde, petrolej, naftu, topný olej,…jsou tak již konstruovány. Pokud se budou do cestovních letadel typu Boeing 747 používat biopaliva 1. generace (tj. vyráběné z obilnin, řepky…) a nádrž pojme 130 000 litrů na jeden zaoceánský let, myslím, že umřeme hlady všichni 🙂 Pokud by se však použili biopaliva 2. generace a další, kde bude možné vyrobit ethanol z odpadů i ze starých odjetých pneumatik!!! tak proč ne…