Norsko má opět rekord, do roku 2025 by se tam mohly prodávat jen elektromobily

Jedinečný norský trh s auty se může pochlubit dalším rekordem. Během února 2016 tam podíl aut do zásuvky při nákupech nových aut dosáhl historických 28,6 % s počtem 3490.

Nová verze elektromobilu Nissan Leaf s 30kWh baterií se i v Norsku ukazuje být velkým hitem
foto: Nissan

V Norsku se za únor 2016 prodalo 1927 nových osobních elektromobilů a 1563 plug-in hybridů. Dále se za tento měsíc dovezlo 371 bazarových elektromobilů a nakoupilo 77 elektrických užitkových aut (67 nových, 10 bazarových).

Velmi dobře si v Norsku vedl nejnovější Nissan Leaf s 30kWh baterií (453), ale také elektromobil Volkswagen e-Golf i plug-in hybrid Volkswagen Golf GTE. Tesla Model S si připsal 113 registrací a BMW i3 dokonce 248.

Když byl aktuálně norské vládě prezentován Národní plán dopravy 2018-2029, jasně v něm stálo, že tamní úředníci předpokládají, že elektromobily by v Norsku mohly do roku 2025 mít 100% podíl.

Díky skvěle nastavenému tržnímu prostředí, které favorizuje elektromobily, by se ale Norsko k takovému cíli mohlo podle našeho názoru dostat klidně ještě dřív.

Jaké výhody mají v Norsku elektromobily?

  • Neplatíte za ně prodejní daň
  • Neplatíte DPH
  • Neplatíte roční daň
  • Neplatíte silniční poplatky
  • Máte speciální značky začínající EL
  • Neplatíte za městské parkování
  • Firmy mají další daňové výhody
  • Máte přístup do vyhrazených pruhů
  • Máte zdarma trajekty
InsideEVs

13 Comments on “Norsko má opět rekord, do roku 2025 by se tam mohly prodávat jen elektromobily”

    1. S tím prvním souhlasit
      S tím prvním souhlasit lze, ostatně historicky obdivovali třeba nacistický Lebensborn, ovšem ta poslední věta nesedí: „ludia co tam ziju za to nemozu, ale preco tam ma ich vlada a institucie na nieco take, tak velky priestor?“
      Lidé, co tam žijí, si tu vládu volí. Volí si tento styl života. Volí si vysoké daně a přerozdělování. A ještě jim to vyhovuje a nemají potřebu si na tom přikrádat pro sebe. Je to prostě jiná nátura. Že se jim to z našeho pohledu vymklo, to je druhá věc.

      1. Norsko je v současnosti
        Norsko je v současnosti něco jako evropský Kuvajt. Občané jsou tam korumpováni penězi za ropu. Norské fondy zase manipulují jinými zeměmi. Až jednou ropa dojde, tak budou zase nejzaostalejší evropskou zemí. Dopadnou stejně jako země Blízkého východu a Perského zálivu. Sýrie je první vlaštovkou.

        1. Až jednou ropa dojde, to je
          Až jednou ropa dojde, to je optimistický scénář ještě na dlouhé roky. Ale až ropu už nikdo v takových kvantech nebude chtít, to je realistický scénář na nejbližší období. A elektromobilita je jednou z cest, jak k tomu časem dojde. O nadměrné těžbě na sklad ani nemluvě, její důsledky si užíváme v nízkých cenách už dnes.

      1. Když má ministryně práce
        Když má ministryně práce Marxová (tedy správně Marksová, ale nomen omen) 400 milionů z našich peněženek na to, aby podporovala projekty zaměřené na Genderovou rovnost platů, tedy vyhozené peníze z okna na školení a letáčky, tak máme i na elektromobilitu. A cokoliv jiného.
        Jen si to její vládní kolega z MP nevydupal na Babišovi a ten mu dal na podporu elektromobility jen 80 milionů.
        Vidíte, s jakou lehkostí jsme si právě popovídali o vyhozené půlmiliardě z cizího? Tedy našeho. Jen stačí být ministr. Jó z cizího krev neteče. To se nám to žije, když nám lidi půjčujou.
        Pokud se Vám právě začala otevírat kudla v kapse a nabíjet kalašnikov, ještě jste nezblbli.
        Jen na toho Lukáška budou dál děti sbírat víčka od PET lahví, aby neumřel, není holt ani gender, ani elektro :-((((((

      1. ne nutně. Norsko pokud vím
        ne nutně. Norsko pokud vím hospodařilo s přebytkem z těžby ropy a zemního plynu. Časem asi odstranění výjimek přijde, ale nemyslím, že by to byla nutnost kvůli výpadku příjmů rozpočtu. Kdyby se u nás nerozkrádalo a nerozhazovalo za pitomosti, taky bychom měli peněz dost…

        1. kdyby se v CR
          kdyby se v CR „nerozkradalo“, tak CR hospodari s prebytkem cca 100-120 miliard rocne 🙂 a to je jen vladni uroven, pokud by se nerozkradalo i ve firemni oblasti, tedy podvody na danich (v tom posledni roky zrejme dost vede Agrofert, neb parti mezi nejvetsi firmy s nejvetsim obratem v CR (pritom to neni firma ktera by mela vyznamny rozdil mezi obratem, naklady a ziskem, ale proste hodne cerpoaj dotace mimo dane), ale mezi odvody na danich neni ani v prvni dvacitce), tak se spekuluje s prebytky na urovni pul bilionu rocne

Napsat komentář