Německo opět zavede šrotovné, přesná podoba má být hotova do června

Epidemie koronaviru, která se z Číny rozšířila do celého světa, za sebou nechává pořádnou spoušť. Mimo jiné i v automobilovém průmyslu. Německo už proto připravuje spuštění Šrotovného 2.0.

Nový elektromobil Volkswagen ID.3 na platformě MEB má být horkým želízkem v ohni pro německý automobilový průmysl. Vyrábí se už od konce minulého roku, ale zatím stále není u zákazníků – kvůli problémům se softwarem. Letos v létě chce Volkswagen dodat až 30 000 aut najednou.
foto: Volkswagen

Podle deníku Handelsblatt je už nové šrotovné po videokonferenci Angely Merkelové s předními zástupci automobilového průmyslu v Německu v podstatě dohodnuté. Zbývá doladit detaily, které bychom se měli dozvědět v červnu.

Německý autoprůmysl volá po státní pomoci podle všeho velmi hlasitě. Argumentuje tím, že stát na tom vlastně vydělá, nebo minimálně neprodělá, protože automobilky nebudou muset propouštět (resp. stát nebude muset financovat kurzarbeit).

Jak bude státní pomoc přesně vypadat ale zatím není vůbec jisté. Objevily se názory, že by mohly být podporovány pouze vozy s alternativním pohonem, např. elektromobily, plug-in hybridy a hybridy.

Jenže s jejich vývojem a výrobou mají německé automobilky problémy, resp. jsou pozadu za konkurencí z USA a Asie. Navíc už vládní dotace na nákup elektromobilů a plug-in hybridů v Německu funguje.

Mluví se také o „recyklační prémii“ pokud necháte při nákupu nového auta zároveň sešrotovat to staré. V Německu stále jezdí 15 milionů aut plnících normy Euro 3 a Euro 4.

Jejich nahrazení novějšími modely, byť spalovacími, by údajně mělo drasticky pomoci celkovým emisím. K celému plánu se ale hlasitě ozývají také kritici.

Ti tvrdí, že ani původní šrotovné z roku 2009 nebylo nijak zvlášť úspěšné, a tak by se politici rozhodně neměli unáhlit. Environmentální aktivisté zase tvrdí, že je hloupost podporovat opět i nákup dieselových a benzinových aut.

120 Comments on “Německo opět zavede šrotovné, přesná podoba má být hotova do června”

      1. Vzhledem k tomu, že s Vámi mnohdy souhlasím, a míváte
        Vzhledem k tomu, že s Vámi mnohdy souhlasím, a míváte věcné a rozumné příspěvky, tak to tedy napíšu co nejmírněji.
        Tohle prohlášení bylo intelektuálně velmi slabé. Jak to myslíte? „Zase HRÁT na eko“? Copak si na to někdo jenom hraje?

        Jak sere pes, lidi sice práci potřebují, ale na EKO tedy rozhodně srát nemůžeme. Kdyby jsme teď jakkoliv polevili ve snahách o záchranu ekosystému této planety v zájmu nějaké ekonomické snahy o návrat předkoronavirového blahobytu (nedej bože rozežranosti konce dvacátého století) tak za to zaplatíme mnohem větší cenu, než když teď všichni zchudneme a uskromníme se.

        1. Napsal jsem to poněkud hrubě, ale je to pravda. Ekologie je
          Napsal jsem to poněkud hrubě, ale je to pravda. Ekologie je známka luxusu, který si můžou užívat pouze bohaté vyspělé státy, které které neřeší hluboké existenční problémy jako je propad ekonomiky a vysoký nárůst nezaměstnanosti.

          Jakmile lidé přijdou o jistoty a o ten luxus připlácet si za EKO/BIO, tak lidi šetří a se zajímají pouze o poměr cena/výkon a cokoliv dalšího jde stranou. „Záchrana ekosystému“ je virtuální hodnota, když tě zajímá, jestli budeš mít práci a peníze na hypotéku.

          1. Souhlas s Kerosinem. Aktuálně nám jde o přežití, tudíž
            Souhlas s Kerosinem. Aktuálně nám jde o přežití, tudíž eklogie neni hra pro bohaté, ale nutnost. Tady nejde o to, aby člověk co nemá práci kupoval bio a eko věci, ale aby požadoval od státu a systému ohledy k přírodě a ne k zisku korporací. Stát bude mít prostředky vždy (pokud se nenechá okrádat) a i ten nezaměstnaný pak bude žít ve zdravějším prostředí. Práce časem bude, ztracené zdraví se nevrátí.

            1. Přežití není garantovaná jistota.
              Jistota je, že část

              Přežití není garantovaná jistota.
              Jistota je, že část populace se vždy adaptuje a jejich linie bude pokračovat.
              Snaha o všeobecné blaho je v naprostém rozporu se základním principem sobeckého prosazování své genetické informace, což je základní životní princip.

              1. Tak, Tečka, Amen.
                To je princip, kterým se řídí vývoj v

                Tak, Tečka, Amen.
                To je princip, kterým se řídí vývoj v přírodě těch x miliard let, co na Kulatici život existuje. Akorát to ti, kteří se zájmem o „blaho přírody“ zaklínají nepochopili a snaží se na vývoj v přírodě aplikovat sociální inženýrství uplatňované v lidské společnosti – a jsou vedle jako jedle a ostatní stromoví….

            2. Nikoliv pánové, TakyMartin má pravdu,když je člověk v
              Nikoliv pánové, TakyMartin má pravdu,když je člověk v nouzi kašle na vznešené cíle a kouká na své momentální zájmy. EKO/BIO je opravdu pro bohaté, zkuste to prosazovat v rozvojové Asii, Africe nebo východní Evropě. Je to smutné,ale realita.

            3. Ano jde o přežití, ale o bezprostřední přežití – na
              Ano jde o přežití, ale o bezprostřední přežití – na zítřek, příští týden, příští rok. Zajímá tě, jestli budou mít tvoje děti co jíst a co na sebe a ne pohyb globálních teplot o 2 stupně za 50 let a dalekosáhlé důsledky na životní prostředí.

              Na ekologii si můžou hrát pouze ti, co mají naplněny základní potřeby. Říká se to mu Pyramida potřeb. První řešíš akutní bezprostřední potřeby na okamžité přežití a pokud máš splněno, tak můžeš řešit plánování a střednědobé cíle a pak dlouhodobé cíle. Ekologie je spadá do velmi dlouhodobých potřeb, kterou řeší pouze lidé z bohatých zemí, kteří si takový luxus uvažování můžou dovolit.

              1. Po prvotnim vnitrnimrozcileni jsem snad pochopil, jak to
                Po prvotnim vnitrnimrozcileni jsem snad pochopil, jak to myslite. Znam z TV a bohuzel i ze sveho okoli, ze lide jsou na tom tak bidne (nikoliv financne), ze detem daji tvrdej chleba, maximalne nejaky kureci separat a sami zdusi krabicku cigaret denne a flasku tvrdeho(treba muj skoro svagr byl predchozi roky nezamestnany zednik v Brne – pro me nepochopitelne, jeste ze netere uz vyletely z hnizda). Od takovych lidi, co radi v pyramide potreb cigarety a alkohol pred fyziologicke potreby svych deti, nemuzeme chtit, aby pochopili, ze nase nereseni zivotniho prostredi bude za 50 let v Maslowove pyramide jeji zakladnou.
                Takze plne souhlasim s uzivatelem PetrK, ktery tvrdi, ze od toho mame elity (bohuzel jen v Bruselu a ne v Praze!!), ktere maji mit vizi a udavat spravny smer. Lide, kteri maji tak tak na najem a jidlo a netopi ostravskou raketou, nebudou zase tak prirode skodlivi. Snad pouzivaji MHD misto auta a (snad) neletaji do Karibiku na dovolene, upovat si spoustu elektroniky, nove diesly. A je uplne jedno, jake kupuji potraviny. Staci jen, aby nehulili krabicku denne a ve volnem case se (a sve deti) vdezlavali.
                Takze, at nezamestnani na eko kaslou, tedy pokud se dopravuji MHD a na topeni nepouzivaji kotle emisni tridy 0 (coz v mem okoli je vetsina 🙁 a denne to dycham). Na dopady klimatu a dalsich skodlivin tu mame vedce a v Bruselu i zodpovedne politiky, kteri maji udavat smer. Vubec mi nevadi, kdyz klesne rozezranost a kupni sila. Jeste bych zavedl 20ti letou zarucni dobu (nejen) na elektroniku, stroje, nabytek, 60ti letou ve stavebnictvi, dostupnost nahradnich dilu, nikoliv jen modulu nebo aspon planu na 3D tisk, apod.

                Kdyz to shrnu, Maslowova pyramida funguje a bude fungovat pro jednotlive lidi, nikoliv pro staty a smer lidstva. Tam musi (netvrdim, ze tomu tak vsude je) fungovat vize a komunikace s odborniky. Pokud lid schudne a to zapricini snizeni poptavky, uz to je ekologicke.

                PS: Runnere42, sobeckost nam sem netahejte, nekteri z nas uz jsou trosku vyvinutejsi spermie (ktere se bezmyslenkovite a s „tvrdymi lokty“ hrnou za svym cilem – vajickem). Jestli jste nedospel k ohleduplnosti, tak se treb podivejte do rise mravencu, abyste pochopil, ze se vsichni tvorove nechovaji dle Vasich podradnych predstav.

                1. Je správné že ekologii řeší právě bohatí. Tedy ti,
                  Je správné že ekologii řeší právě bohatí. Tedy ti, kteří už z principu spotřebovávají nejvíce zdrojů pro uspokojování svých potřeb. Více cestují, kupují si více věcí. Takového obyvatele Bangladéše nebo rovníkové Afriky nezajímá kolik CO2 vyprodukuje. On toho stejně moc nevyprodukuje, protože moc nemá.

                  Až se ekonomika zase spraví, tak lidé na západě zase začnou řešit ochranu přírody. Ale do té doby bude desítky miliónů lidí co přišli/přijdou o práci zajímat jestli zaplatí nájem nebo hypotéku. A to i v bohatých zemích.

                2. S obyvateli Bangladese a Afriky s CO2 souhlasim, ale videl
                  S obyvateli Bangladese a Afriky s CO2 souhlasim, ale videl jste, co delaji s klasickym odpadem? Takze pojedemo jejich vzoru, je krize, prestaneme svazet odpad a za jeho likvidaci platit? Prece by to bylo ted spravne, protoze nakladani s odpady je prece jen eko, ne? A az se napravi ekonomika, zase nakoupme popelnice, popelarske vozy, …

                3. Proč bychom měli jet po jejich vzoru? I obyvatel Evropy
                  Proč bychom měli jet po jejich vzoru? I obyvatel Evropy drásaný krizí je bohatší než průměrný bangladéšan. To že lidi v bohatých zemích nebudou řešit v krizi nějaké CO2 ještě neznamená, že začnou vyhazovat odpadky z oken.

                4. Protoze by to ulehcilo jejich penezence 🙂 Vemte si, kolik
                  Protoze by to ulehcilo jejich penezence 🙂 Vemte si, kolik platite za stocne. Mela by to byt minimalne tretina vodneho. POkud bychom vsechnu odpadni vodu vyvedli na ulici, usetrime spoustu penez…
                  Tady na tech prikladech Vam ukazuji, ze ani krize nezapricini, ze s ebudeme chovat mene eko 🙂
                  No a ze se misto BEV nekod nekoupi zadne auto? To je prece taky eko 🙂 Jeste by si lide mohli uvedomit, z ekdyz snizi teplotu v objektu o 1 °C, usetri 7 % nakladu na topeni, tak by diky krizi mohli byt i vice eko.
                  Takze u lidi,na ktere dopadla krize je to jen o informovanosti a na ty nadale bohate je treba neustale sprisnovat postihy za vypousteni skodlibin do prirody. Krize – nekrize

                5. Děláte jako by u nás neexistovaly černé skládky, ale to
                  Děláte jako by u nás neexistovaly černé skládky, ale to je okrajová část populace.

                  Lidi kteří nemají pořádně co jíst, tak opravdu neřeší snížení teploty o 1°C. Takže jestli budete na chudé lidi tlačit nějakými virtuálními vznešenými cíly, tak jediné čeho dosáhnete je větší nenávist k ekologii. A když je zatlačíte dostatečně, tak se zase budou stavět gilotíny 🙂

                  Ekologie se dá zpropagovat jenom funkční silnou ekonomikou, bohatou střední třídou a vzděláváním. Nikoliv násilím a represemi.

                6. Rekl bych, z ejich je daleko mene jak driv. Ja jeste zazil
                  Rekl bych, z ejich je daleko mene jak driv. Ja jeste zazil dobu, kdy v nasi obci nebyl svoz komunalniho odpadu a ten se bud palil, nebo vozil do vyhloubene zmole, takze pokrok vidim.

                  A neni to chyba, ze to neresi? Daji si mikinu, muzou mit dom o 3 stupne mene a mohou usterit … (premuslim, kolik nasi plati v panelaku za teplo, ale cca 1500 mesicne) odhadem 200 mesicne, to je na 10 chlebu, to uz je rozdil mezi nemaji, co poradne jist a maji plne zaludky. Mimochodem, zazil jsme i dobu, kdy mi rodice meli tak maly prijem, z ejsme i ja chodil na brigadu a daval penize a dlouhe roky jsme snidaval vodu se suchym chlebem, ke svacine mel chleba se sadlem nebo skvarkovkou, k obedu skolni dotovane jidlo a k veceri zbytek z toho obeda + chleba / topinky. Ale je pravda, ze bylo dobre, ze nasi nemeli zadne dluhy, takze se slo docela slusne uskromnovat. No a kolik z tech lidi, co nemaji poradne co k jidlu, kouri?
                  Osobne to tedy nevidim na tlaceni ale na poradnou informovanost.
                  Runnerovi jsem dal vyse priklad, kdy se lide chovaji daleko ekologicteji jak my a pritom jejich ekonomika je promilova vuci te nasi. Takze nesouhlasim. Ekologie je zatim o uvedomeni si a hledani zpusobu. Pro nas epotomky to bude soucst fyziologickych potreb (moc bych si pral se v tomto plest!)

                7. Ne, není to chyba že to neřeší. Tady se bavíme o
                  Ne, není to chyba že to neřeší. Tady se bavíme o paneláčnících v ojetinách. A to cigárko a pivečko je jejich jediná útěcha. Oni se toho nevzdají, aby si za pár let koupili elektromobil 😀

                  A nemá smysl srovnávat indiány v pralese s industriální populací.

                8. Pokud by to cigarko a pivecko nekde investovali (treba do
                  Pokud by to cigarko a pivecko nekde investovali (treba do vzdelani) mohou mit za par let zivot uplne v pohode bez obraceni kazde koruny. Ja to nevidim jako utechu ale jako brzdu. A nemusi usetrene penize dat za BEV. Mohou ho dat za efektivnejsi zpusob bydleni (vytapeni), aby se jim pak snizily mesicni vydaje. Kupe jakehokoliv auta je jak ekonomicky (pokud jej nepouzivate k vydelku, nebo krome par kousku, ktere ziskavaji na cene), tak ekologicky nesmysl.

                  Pokud by byli indiani na tom obecne hure, tak bych nesrovnaval. Pokud jsou v necem lepsi, pak je srovnani dulezite pro nasi inspiraci, jak se i my dostat na jejich uroven (v urcite oblasti). V produktivite se srovnavame s Nemci, v demorkacii s USA a neda se rici, ze ty staty jsou obecne lepsi. A navic jsme ten prikld uvedl jako dukazu, ze ekologie nezavisi na ekonomice ale na zpusobu mysleni a chovani. Nebo opravdu zavisi na ekonomice? 🙂

                9. Tesla prave zastavila vyrobu v Shanghai.
                  Tesla prave zastavila vyrobu v Shanghai.

                10. A cigárko a pivečko ti nikdo nebude investovat, protože
                  A cigárko a pivečko ti nikdo nebude investovat, protože cigárko a pivečko jsou právě ty krátkodobé potřeby, které převažují nad investicema. TO je jejich jediná zábava. Oni to nebudou sedět doma a čučet do zdi s absťákem aby investovali 🙂

                  Samozřejmě že to závisí na ekonomice. Kdo by opravdu chtěl žít jako Indián v pralese s průměrnou délkou života 35 let. A kdo by tak opravdu mohl žít. Kolik miliard lidí by asi tak mohl uživit prales. To je totálně nesmyslné srovnání.

                11. Pardon ale to je zcestne. My prarodice hospdoarili za Prvni
                  Pardon ale to je zcestne. My prarodice hospdoarili za Prvni republiky, hospodarili za valky, hospodarili do 1964 a nemeli ani desetinu te zabavy, kterou by mel dnesni dobe clovek, co je jen o vode a chlebu a k tomu si da cigarko, pivecko a cely den procumi na telku nebo probrouzda internetem na svem smartphonu. Ti znali praci od rozedneni do nekolik hodin po soumraku. No a mozna v nedeli sel deda na pivo. Ale babicka nekourila apivo nemela rada. No a ti s emeli jeste bozsky proti nevolnictvi a nevolnici skvele proti otrokum. Pardon, ale ja stale nechapu, jak muze byt cigarko a piveko jedina zabava (at tahnou makat verejne prospesne na obec, kdyz by jinak meli cumet do zdi) nebo jedina radost (at se venuji detem, vnoucatum, nebo aspon sportu: oxytocin u deti a nedorfin prip. s adrenalinem u sportu mohpou snad byt lepsi jak nikotin s opici). JEstli toto takovi lide nechapou, pak je treba jim to vysvetlit vic polopate.

                  Dobre, pokud uz zacnu pristupovat na vasi zavislost ekologie na ekonomice a podivam se do minulosti a pohled ocistim o extremismus (komunismus, nacismus), pak vidim, ze cim je lepsi ekonomika, tim je horsi chovani k zivotnimu prostredi. A zase bych to prirovnal k tomu, ze s jidlem roste chut; moc kazi charakter. Nebo mi chcete rici, ze ve staroveku, stredoveku, drivejsim novoveku jsme se k prirode chovali hure? Kdy nastal nejvetsi narust vypoustenych skodlivin? A ktere zeme vedou v porovnani s HDP ci kupni silou? Verim, ze dojdete ke stejne statistice a i k tomuz, e to opet nesouvisi apouze a jen to souvisi s lidskym uvazovanim a hledanim cest nejen ke svemu pohodli.

                  A ta drobnost k prumernemu veku. Nekde jsem cetl, ze to nebylo zapricineno opravdu tim, ze by lide umirali brzo, ale vysokou detskou umrtnosti. V Rime se 5ti let dozilo jen kazde druhe narozene dite.

                12. Určitě není dneska horší chování k životnímu
                  Určitě není dneska horší chování k životnímu prostředí než před lety. Jenom si vemte čím se topilo před sto lety. Nekvalitním uhlím. Města byla špinavá a lidé žili v podmínkách jaké si vůbec neumíme představit. Jenom byli na to zvyklí a nebyl jiný způsob, tak to prostě neřešili. To samé ve středověku. Žádná kanalizace nikde, žádné zpracování odpadu. Všechno se lilo to řek. Jenom těch lidí prostě bylo míň, protože je tehdejší zemědělství nedokázalo uživit.

                  A naprosto běžně je i dneska v kmenových oblastech běžná brzká úmrtnost. Nejsou tam doktoři, nejsou tam léky. Lidé tam umírají z našeho pohledu na směšné nemoci a zranění. Lidé mají spousty dětí ale málo které se dožijí dospělosti. A prostě takhle to je. Já bych takhle opravdu nechtěl žít.

                13. Neverim,z e do zacatku prumyslove revoluce bylo neco, cimmohlo
                  Neverim,z e do zacatku prumyslove revoluce bylo neco, cimmohlo lidstvo skodit nasi planete. Splasky do rek je biologickeho puvodu, je to potrava pro jine druhy. To, ze lide umirali neznamena, ze zili neekologicky. Korenova cisticka je stale uznavana.
                  Na druhou stranu se podivejte na dnesni lidi, staci je trosku ofouknout a maji hned muzskou smrtelnou nemoc na 4 (rymu). Ti indiani budou mit sakra tuzsi korinek. To myslim jen jako takovou perlicku, ne ze to je spravne. Prece jen by byla prijit o takoveho Hawkinga…

                  Dobre, po vypuknuti Prumyslove revoluce to mohlo byt v nekterych faktorech horsi jak nyni (treba SOx, NOx), ale urcite ne ve vsech (plastove odpady, mikrocastice, glyfosat, CO2, CO, apod). Asi lepsi bude srovnavat to, posledni, co jsem uvedl. Dnesni dobu a jednostlive statum dat jdnotku znecisteni na obyvatele a pak zivotni uroven. Opravdu zemes nejnizsi urovnei nejvice znecistuji a ty s nejvyssi urovni (napr. Katar) jsou k zivotnimu prostredi pratelske?

                14. Asi by to chtělo ujasnit si o čem tady mluvíme. Mluvíme o
                  Asi by to chtělo ujasnit si o čem tady mluvíme. Mluvíme o znečišťování přírody nebo o ekologii jakožto cílené snaze chránit přírodu? Naši předci se nechovali cíleně ekologicky. Oni žili tak jak mohli. Oni nepoužívali plasty protože je to špatné pro přírodu. Oni je nepoužívali, protože žádné plasty nebyly. To samé s autama atd atd.

                  Od začátku se tady bavíme o ekologii jako o cílevědomém chování s ohledem k přírodě. A to je právě ten luxus, který si může dovolit pouze bohatá společnost se silnou ekonomikou.

                15. Eologie je snad vse dohromady, ne?
                  Co chudi mohu bez problemu

                  Eologie je snad vse dohromady, ne?
                  Co chudi mohu bez problemu udelat je omezeni spotreby a individualni cestovani. To je docela slusne ekologicke. Pokud k tomu pridaji,z e nadale budou dodrzovat odpadove hospodarstvi, trideni, na zbytek popelnice a sberne dvory, tak od nich nic vic nezadam.
                  Co se tyce investic do ekologictejsich zpusobu vyroby a provozu, tak to je snad samozrejmosti.
                  Muzete dat priklad, kdy to neni mozne?

                16. Od začátku se tady bavím o cílené ekologii. Tedy
                  Od začátku se tady bavím o cílené ekologii. Tedy cíleném chování lidí ve smyslu ochrany přírody. Nemožnost ničit přírodu pod to nespadá.

                  To až dnes vmoderní době s bohatou střední třídou se lidé cíleně omezují a cíleně investují pro ochranu přírody. To nikdy v dějinách nebylo. Pokud se někdo kdysi choval s ohledem k přírodě tak pouze ekonomických důvodů – budu se starat o pole, tak budu mít větší úrodu atd. Nikdo nikdy neutrácel více aby dostal to samé nebo méně (bio produkty, investice do čistší produkce). Tohle všechno je právě ta známka luxusu moderní doby. Problémy prvního světa. Když už bohatí mají tolik, že se můžou zajímat o to jak se žije slepicím v klecích.

                17. Ekologie se dá nejlépe propagovat obecně vyšší úrovní
                  Ekologie se dá nejlépe propagovat obecně vyšší úrovní vzdělanosti, osvětou a všeobecnou náladou ve společnosti. S rostoucím blahobytem roste jak počet lidí, co díky své nenažranosti a jednoduchosti (jediný parametr života je ekonomický blahobyt) přírodu ničí, tak i těch co se díky kombinaci dostatku peněz a vzdělání na ekologii právě ohlížejí více. A že nejchudší třeba v Africe nemohou být k přírodě ohleduplnější než ty „vyspělé“ společnosti? Mnohé chudé komunity, kam neziskovky se vzděláním a zdravotní péčí mimo nových technologí (elektřina z FVE díky chybějící infrastruktuře včetně kouřících uhelných elektráren) přimesly i ohledy k životnímu prostředí, jsou díky svým minimálním nárokům asi tak 100x ohleduplnější než my a 200x než občan USA.

                18. Ano, podívejme se do říše mravenců…
                  Identita má

                  Ano, podívejme se do říše mravenců…

                  Identita má osobní a sociální složku. Vojáci umírají ve válce za ochranu svojí sociální identity. Bez ní by nikdo nebojoval, neměl by důvod.
                  Mravenci mají osobní identitu redukovanou na zachování vlastní funkčnosti, naproti tomu sociální identita je pro ně vším. Tudíž fakticky lze za mravenčí identitu označit nikoliv jednotlivého mravenečka, ale mraveniště.
                  A jak se chová mraveniště? Brutálně eliminuje veškerou hmyzí konkurenci včetně příslušníků stejného druhu, zotročuje, expanduje.

                  Doporučuji věnovat chvíli pojmům jako ego, superego, id, sociální identita apod., pak vám bude podstata maslowovy pyramidy potřeb v kontextu jednice i společnosti jasnější.

                19. Pokud vim, lide (i vojaci) bojuji z ruznych duvodu.
                  A pro Vas

                  Pokud vim, lide (i vojaci) bojuji z ruznych duvodu.
                  A pro Vas je jaka socialni identita? Ja treba mam nejakou snahu, aby me potomstvo zilo v aspon trosilinku privetivem svete. Vam nevadi vypoustet jedy a oteplovat planetu, nebo uz jste zmenil nazor?
                  I presto, jak jste upresnil chovani mravencu, mi prijde, ze se lidstvo nechova lepe.

                20. Tesla nevyrabi ani v Cine.
                  To asi budete mit radost.

                  Tesla nevyrabi ani v Cine.
                  To asi budete mit radost.

                21. Výroba či nevýroba elektromobilů je naprosto
                  Výroba či nevýroba elektromobilů je naprosto irelevantní.

                  Podstatná je pouze a jedině poptávka. A to poptávka v tržním prostředí, nikoliv v komunistických centrálně řízených zemích.

                1. Ale téhle pyramidě to přece nijak neodporuje. Funkční
                  Ale téhle pyramidě to přece nijak neodporuje. Funkční ekosystém je základní tělesná, fyziologická potřeba.
                  Potřebujeme pít vodu, dýchat vzduch, jíst poživatelné jídlo – to Vám zajistí pouze symbióza se zbytkem ekosystému = ekologické chování. Jakmile začnete narušovat systém – stáváte se nežádoucím. Fakt si myslíte, že je dobré, aby se člověk stal pro zemi nežádoucím, tak jak se o to snaží cca posledních 200 let?, ale v posledních 70ti letech řádně šlápnul do pedálů.

                2. Když se budeš chovat neekologicky, tak to bude mít nulový
                  Když se budeš chovat neekologicky, tak to bude mít nulový dopad teď a tady. Můžu nalít tunu chemikálií do vody a když mě u toho nechytí, tak budu moci dýchat. Stejně jako když zítra začnu recyklovat, tak se mi tím život ničím nezlepší. Ekologie je to dlouhodé plánování důsledků, které možná přijdou za 50 let a dost možná se toho ani nedožiju. To je až ta úplně poslední vrstva pyramidy potřeb.

                  To je to co si budu moci dovolit až budu mít co jíst, kde bydlet, budu mít zajištěnou budoucnost na příštích pár let bez toho abych se musel strachovat o to jestli budu mít práci. Až pak mě bude zajímat jaké mají slepice klece a kolik CO2 vygeneruju po cestě do práce.

                3. Asi tak 🙂 Díky, že to nemusím psát já, stejně bych to
                  Asi tak 🙂 Díky, že to nemusím psát já, stejně bych to takto nedokázal.

                4. Pane _Marku, a pane TakyMartine – co Vás vede k víře, že
                  Pane _Marku, a pane TakyMartine – co Vás vede k víře, že to nepřijde zítra? Že zrovna dnes večer je to poslední gram CO2, co jsme mohli vypustit do atmosféry, a zrovna v pátek 8.5.2020 přijde ta kritická hodnota?
                  Snad NE, pevně věřím že NE, ale někde tam v budoucnosti ten den čeká… a podle mne to není vůbec daleká budoucnost.

                5. Protože příroda se nemění ze dne na den. Vše je
                  Protože příroda se nemění ze dne na den. Vše je postupný vývoj. Změny trvají desetiletí či staletí a život se jim postupně přizpůsobuje.

                6. To máte pravdu, jenže my na té devastaci pracujeme už
                  To máte pravdu, jenže my na té devastaci pracujeme už druhé století, a navíc za posledních 50 let jsme pěkně nabrali na rychlosti. Tohle není nic ze dne na den. My právě tím poměřováním zde dne na den už si ani neuvědomujeme, kolik už jsme toho zničili, a kvapem se blížíme k hraniční hodnotě.
                  Je to stejné jako žába v postupně se ohřívající vodě. To že žába pomalu stoupající teplotu vody nevnímá, neznamená, že se nakonec neuvaří.
                  Proto se ptám – co Vás vede k víře, že zítra není ten poslední den? Že ten (jak vy píšete) postupný vývoj právě nedošel ke kritické hodnotě?

                7. Jenže to spolu souvisí. Skleníkové plyny (nikoliv jenom
                  Jenže to spolu souvisí. Skleníkové plyny (nikoliv jenom CO2) mají významný podíl na zvyšování teploty. Zvyšování teploty má zásadní vliv na odtávání ledu. Mizející led má zásadní vliv na schopnost země odrážet / absorbovat teplo ze slunce. Zvýšená absorpce tepla ze slunce má za následek uvolňování metanu. Metan zvyšuje teplotu – ergo zvyšuje odtávání ledu… a máme uzavřený kruh – tedy spíš spirálu.
                  Je jedno kde jej přerušíme, hlavně jej někde přerušme.

                8. Protože nic se nezlomí přes noc. Není co by se mělo
                  Protože nic se nezlomí přes noc. Není co by se mělo zlomit a kam se zlomit. Prostě se mění klima jako tomu bylo vždycky. Já nevím proč si lidé myslí, že počasí bylo vždycky stejné a teď se mění. Mění se neustále, ale pomalu. Žádný zlom nepřijde ani zítra, ani za sto let a pokud nevybouchne Yellowstone nebo nás nesmete asteroid, tak tu nebude zlom ani za 1000 let.

                9. Tak v tom se neshodneme. Já věřím, že tohle je věc,
                  Tak v tom se neshodneme. Já věřím, že tohle je věc, která se právě jednoho krásného (no vlastně osudového a škaredého) dne zlomí. Přesně v jeden moment, přesně v jeden okamžik. Jen teď nikdo neví, jestli to bude zítra, nebo za 50 let. Jisté je jen to, že někde v budoucnu ten bod leží, a nezměníme-li směr nevyhnutelně k němu dojdeme.
                  Co a kam zlomit? Tak v tomto případě jde o hodnotu globálního oteplování (to je to CO), a kam? no někde (a poměrně velmi blízko) je bod, kdy se země začne ohřívat sama bez přičinění lidí. Tím, že odtaje na polárních čepičkách tolik ledu, ze kterého se uvolňuje například metan – že najednou v jeden okamžik bude koncentrace sklenikových plynů taková, že už sama začne způsobovat další tání, a tím přibývání dalších plynů. A i kdyby jsme v tu chvíli z minuty na minutu zcela zastavili veškerou lidskou činnost, tak už nebude návratu za tento bod (to je to KAM). Problém je, že v tuto chvíli nevíme tu hraniční teplotu (a snad se ji ani nedozvíme). Skeptici tvrdí, že je to někde okolo tří stupňů celsia, optimisté že až u čtyř stupňů. Za posleních 100 let se teplota zvedla o 2,5 stupně (z čehož o 1,5 za posledních cca 30 let). Takže při nejhorším nám zbývá 1,5 stupně, při nejlepším 2,5 stupně.
                  Pak nastane proces na jehož konci bude planeta pro člověka neobyvatelná. Začne to vražednými suchy (to už tu konec konců máme), následovat bude hladomor (války o vodu a úrodnou půdu), a nakonec bude toxický nedýchatelný vzduch.

                  Počasí samozřejmě nebylo vždy stejné, byly doby sopečné činnosti kdy atmosféra byla plná skleníkových plynů (jako třeba dnes na Venuši), a byly doby ledové, kdy byl led a ledovce na území dnešního středomoří atd… ale nikdy ty změny neprobíhali v rámci století nebo dokonce několika dekád.
                  My jsme zvládli uvolnit (a to pouze za posledních cca 50 let) množství skleníkových plynů, které se v zemi ukládalo statisíce, ne-li miliony let. To je ten problém. Na tom co s planetou pácháme není nic přirozeného.
                  A samozřejmě, že planeta to přežije, a opět se s tím vyrovná – jen to má ten efekt, že to nepřežije lidstvo, a to je (alespoň pro mne) celkem problém.

                10. No, jestli popirat esklenikovy efekt, tak mi rtedy reknete,
                  No, jestli popirat esklenikovy efekt, tak mi rtedy reknete, proc je teplota Merkuru menis jak teplota Venuse. Jiste se shodneme, ze Merkur prijme vic slusecniho zarezni. Velice doporucuji obetovat 8 minut sveho casu a shlednout toto video. Pokud mate o necelych 5 minut vice casu, jeste hezky vysvetluje, proc z delsiho casoveho horizontu vubec nepomuze vysadba stromu

                  No a vybuch Yellowstonu v sobe prinasiu nekolik protichudnych jevu. Prach zastini slunce, takze na nekolik let by prisla celosvetova zima, uvolnene sklenikove plyny by zvysily sklenikovy efekt, takze po zime by nastalo teplejsi obdobi nez pred vybuchem.

                11. V realitě žádná ostrá hranice neexistuje. Zabít vás
                  V realitě žádná ostrá hranice neexistuje. Zabít vás může i obyčejná voda, když ji vypijete najednou asi 8 litrů. Ale není žádná ostrá hranice, kdy 7.98 l je OK, a 8.01 l je NG. Mnoho látek je jed i lék, záleží jen na množství, ale není žádná hranice, kdy se lék zlomí na jed či naopak. Realita je fuzzy – neostrá. Tak proč zrovna magické CO2 by se mělo chovat jinak ?

                12. To je přece nesmysl. Vždy existuje přesná ostrá hranice,
                  To je přece nesmysl. Vždy existuje přesná ostrá hranice, jen je individuální pro daného jedince.
                  Jeden přežije ještě 8,5 litru, jiný je KO u 7 litrů vody. To že se ona kritická mez liší, neznamená, že tam nebyla.
                  Máme jednu planetu a ta má svou kritickou hranici. A není to jenom o CO2 – jde o teplotu – ergo o skleníkové plyny.
                  A pro tuto planetu existuje jedna přesná teplota (ona ostrá hranice), u které se to zlomí a nebude návratu, a to že my ji neznáme a nevíme kdy přijde neznamená že není.
                  To na čem se nemůžeme shodnout je, že jedni (jako já) si myslí, že se k ní kvapem blížíme a jiní se domnívají že je desítky let daleko.
                  Ale jak už jsem psal výše – pokud se plete moje skupina, tak všechnu tu snahu vyvineme jen zbytečně, ale nemůžeme nic zkazit. Pokud se plete Vaše skupina, nedá se to vzít zpět a máme to spečetěné.
                  Takže znovu jak jsem tu už dnes psal:
                  Mám-li na výběr ze dvou možností a reakce u jedné znamená záchranu, a u druhé nic – tak není nad čím váhat.

                13. Když VŽDY existuje nějaká ostrá hranice, tak např. kolik
                  Když VŽDY existuje nějaká ostrá hranice, tak např. kolik cm musí měřit člověk aby byl vysoký ? 200 cm je je určitě vysoký člověk, 150 cm je určitě malý člověk. Kde je ta hranice kde se to přesně láme ? Je 179 cm malý člověk a 180 cm vysoký člověk ? Nebo je hranice 184, 185 cm ?

                14. Přesně jak píšete, jen jak jsem spal já, je to
                  Přesně jak píšete, jen jak jsem spal já, je to individuální podle člověka a situace.
                  Takže krom požadované hodnoty, musíte stanovit její účel pak lze určit přesnou hranici.
                  Kupříkladu – kolik centimetrů musí být vysoký člověk, aby viděl přes zídku vysokou 183 cm. Pak by správná odpověď byla 184 cm (a nebudeme snad u příkladu slovíčkařit, že oči nejsou na vrchu hlavy a každý máme jinak vysoké čelo atd… jde o příklad).
                  Ten rozdíl je v tom, že víte jak vysoká je zídka – tudíž můžete tu ostrou hranici stanovit.

                  A tady byla otázka kolik stupňů Celsia může dosáhnout oteplení, než přejde přes kritický bod, kdy se země sama začne ohřívat (čím a jak jsme tu psali několikrát). A tady je ten problém, že nikdo přesně neví tu hranici – ale to že ji nikdo neví, neznamená, že není.
                  Bohužel se to možná dozvíme (snad ne), ale když se to stane, tak pak budeme vědět, jestli to bylo 3,4 stupně, nebo 3,8 nebo 4 stupně atd… pak už tu ostrou hranici tu hodnotu znát budeme, jenže pak už nám to bude houby platné.
                  Proto navrhuji se chovat tak, jako kdyby ta kritická hodnota byla za dveřmi, a jsou jen dvě možnosti.
                  Mám-li na výběr ze dvou možností a reakce u jedné znamená záchranu, a u druhé nehrozí nic – tak není nad čím váhat.

                15. Až přijde někdo se zbraní a začne střílet
                  Až přijde někdo se zbraní a začne střílet „vysoké“
                  (což je údaj v hlavě střelce) lidi tak tu hranici poznáte… jenže už bude tak nějak pozdě zjišťovat jestli být v klidu nebo utíkat 😉

                  To já jen na obhajobu teorie o přesné hranici.

                  Pak je tu druhý pohled – a to ten že ten střelec bude prostě chodit a střílet ty nejvyšší.

                16. Právě že přesně NAOPAK – když se budeme chovat
                  Právě že přesně NAOPAK – když se budeme chovat neekologicky, tak právě teď a tady to bude mít naprosto fatální dopad. Právě letos, právě dnes je každá drobnost dobrá – jsme na pokraji obrovského průšvihu. Právě v teď každá drobnost může rozhodnout.

                  S tím beztrestným litím tuny chemikálií do vody, a vypouštěním CO2 se právě mýlíte. Tohle je přesně ten přístup, který nás dostal tam kde jsme – ten pocit já ještě dneska tohle ano, ale zítra a hlavně ti ostatní už ne. Klidně si mne nazvěte alarmistou, ale věřím, že jsme velmi blízko onomu bodu zvratu, odkud to nepůjde zachránit. Prostě jedna ta tuna chemikálií, či CO2 bude tou poslední kapkou v moři – a pokud se nezačneme chovat tak, že právě teď je ta chvíle, že zrovna zítra to možná bude ta poslední tuna – tak se nám lehce může stát, že už tu šanci nedostaneme. Nikdy nevíte, která kapka bude poslední, a tak by bylo dobré se chovat tak, že je za dveřmi.
                  A) Skutečně je za dveřmi – pak by nečinnost byla fatální chybou a je nutné hned teď zrovna od této chvíle od dnešního dne jednat.
                  B) Není za dveřmi, a my začneme hned teď od dnešního dne jednat, ale nestane se nic jiného, než že to bylo zbytečné – uškodit to nemůže.

                  Mám-li na výběr dvě varianty a nevím která platí, ale určitá činnost při variantě 1 pomůže a při variantě 2 neuškodí – není o čem váhat.

                  Proč myslíte, že je kritická hodnota někde daleko v budoucnosti, a že se jí nedožijete? Co Vás k tomu vede? Proč mluvíte o 50ti letech? To jako aby to nebylo zrovna ve Vašem životě, a chcete to nechat na těch po Vás? Jako já ještě ne, já si to ještě užiju a po mně potopa?

                17. Myslím, že jsem to napsal zcela jasně co to je pyramida
                  Myslím, že jsem to napsal zcela jasně co to je pyramida potřeb a taky jsem se to snažil vysvětlit jak okamžité a krátkodobé důsledky jsou primárním hybatelem. Dále už to nemá smysl omývat.

                18. Ale tu pyramidu já přece vůbec nepopírám. Jen tvrdím,
                  Ale tu pyramidu já přece vůbec nepopírám. Jen tvrdím, že si lidé málo (nebo vůbec) neuvědomují, že se ekologie stala tím krátkodobou a okamžitou potřebou.
                  Proto jsem se ptal, kde jste dospěl k tomu, že by to měla být otázka dlouhodobého výhledu.
                  Princip že při současném průběhu rýmy a tepenného krvácení nejdřív řeším krvácení a pak rýmu chápu, ale tvrdím, že nutnost výrazných (až drastických) ekologických aktivit se v tuto chvíli v té pyramidě dostala na úrovň oněch základních fyziologických potřeb.

                  Mluvíte o 50ti letech – já na druhou stranu mluvím o tom, že vražedný nedostatek vody může být letos v létě. ANO letos v létě. Už to lehce začalo loni, letos to bude horší, a každý další rok to bude horší a horší.

                  Mě prostě fascinuje, jak si to spousta lidí uvědomují v té intelektuální rovině, ale nějak jim to nepřijde skutečné a nepřipouštějí si, že se to týká jich právě teď a tady. Přijde mi to jako kdyby sledovali v televizi záběry kamery na vrtulníku, jak se na jejich dům řítí tsunami a pořád nechtěli věřit, že to není film.

              2. To je právě to – že ekologie by měla být jednou z těch
                To je právě to – že ekologie by měla být jednou z těch základních potřeb.
                Vy děláte, jako kdyby ekologické chování bylo něco NEnormálního (abnormálního) a normální bylo se chovat neekologicky. Jako kdyby ekologie byla něco výjimečného, nebo dokonce nějaký trest či sebeobětování.

                1. Podtrhněte slovo chování. Ano, chovat se ekologicky je
                  Podtrhněte slovo chování. Ano, chovat se ekologicky je normální a dělá to i malé štěně.

                  Ekologie jako politika a ideologie normální není, to je patologie.

                2. Slovíčkaříte – ekologie (ze své koncovky „logie“) je
                  Slovíčkaříte – ekologie (ze své koncovky „logie“) je věda. A tato věda se zabývá tím, jak se chovat ekologicky – zkoumá a popisuje tento způsob přístupu k životnímu prostředí.
                  A tato věda (stejně jako mnoho jiných) zasahuje do všech lidských činností včetně politiky, ekonomiky, atd…
                  Takže napsat, že ekologické chování je správné, ale Ekologie je patologická – je nesmysl.

                3. „Takže napsat, že ekologické chování je správné, ale
                  „Takže napsat, že ekologické chování je správné, ale Ekologie je patologická – je nesmysl.“

                  Já tam ale čtu něco jiného.

                4. NO já tam čtu tohle.
                  „Ekologie jako politika a ideologie

                  NO já tam čtu tohle.
                  „Ekologie jako politika a ideologie normální není, to je patologie.“
                  tzn.
                  Ekologie = politika a ideologie = není normální, to je patologie.“

                  Vy vidíte jinou interpretaci???

                5. A jste na tom aspon jak to male stene? Pali male stene
                  A jste na tom aspon jak to male stene? Pali male stene pneumatiky na carodejnicich? 🙂 Jste tedy normalni? 🙂

          2. Bravo, to snad ani nepíšte vy 🙂
            Jsem rád, že chápete

            Bravo, to snad ani nepíšte vy 🙂

            Jsem rád, že chápete vyšší nákladovost řešení označovaných za ekologická a fakt, že v případě ekonomické krize se jedinci, firmy i státy chovají podle rčení Bližší košile než kabát.

            Právě se rozjíždějící ekonomická krize v celé nahotě ukáže, jak jsou či nejsou fotovoltaiky, elektromobily, bioplyny apod. ekonomicky výhodné, jak tvrdí místní osazenstvo, protože teď se půjde na krev.

            1. Nepleťte si ekonomii a ekologii. Já nikdy netvrdil, že
              Nepleťte si ekonomii a ekologii. Já nikdy netvrdil, že důraz na ekologii není dražší, ale je to správná věc. Taky stále tvrdím, že elektromobily jsou tou správnou cestou, která je čistší, ale zatím je prostě dražší. Zatím. Do budoucna budou elektromobily levnější než spalováky a všechny ty vaše milované diesely po právu umřou.

                1. Ano, indiani v destnem pralese by o tom mohli psat vedecke
                  Ano, indiani v destnem pralese by o tom mohli psat vedecke prace a poradat prednasky. Jou ekologicti, protoze jsou na tom ekonomicky skvele a nebo jsou na tomekonomicky skvele, protoze jsou ekologicti?
                  Ekologie neni o ekonomice, je to o jinem zpusobu uvazovani lidi. To je jak rict, ze kazdy bohaty clovek je hovado, protoze penize kazi charakter. Pritom jej nekazi penize ale moc a ne u vsech lidi, jen tech, co maji nejaky zvraceny zpusob uvazovani (nemaji pevne nastavene moralni mantinely).

                2. Idiáni zůstali v paleolitu a přednášky pořádat nebudou,
                  Idiáni zůstali v paleolitu a přednášky pořádat nebudou, protože jsou irelevantní, maximálně můžou tak do pořadů National Geographicu nebo do cirkusu.

                  Ekologičtí samozřejmě nejsou, jen jsou tak primitivní, že nejsou schopni svoje prostředí jakýmkoliv významným způsobem ovlivnit.

                3. Ty si taky primitiv a tvoje myšlení se od paleolitu kromě
                  Ty si taky primitiv a tvoje myšlení se od paleolitu kromě větší slovní zásoby nikam neposunulo.

                4. A dival jste se aspon na nejaky porad v National Geographicu?
                  A dival jste se aspon na nejaky porad v National Geographicu? Jiste byste pak vedel, ze maji vyvinutejsi mysleni o vlastni udrzitelne spolecnosti, nez kdejaky osviceny Evropan Amercin ci Asiat. Indiani vi, co si nemuzou dovolit a asi se tam najde daleko mene idiotu, co i pres kolektivni vedomi si zkusi jine chovani. To my si musime neustale sahat na zehlicku, i kdyz nammaminka rika, ze je horka.

                5. V idálním případě jdou ruku v ruce, ale není to to
                  V idálním případě jdou ruku v ruce, ale není to to samé.
                  A spalováky zaniknou dříve než si myslíte. Stačí aby baterkáče byly k dispozici za srovnatelnou cenu a to se kvapem blíží.

          3. A koho bude zajímat, jestli má peníze na hypotéku, když
            A koho bude zajímat, jestli má peníze na hypotéku, když nebude mít co dýchat a čeho se napít?
            To je právě ten paradox, že se bojíme, že spadneme na úroveň kdy si nebudeme moci dovolit třikrát ročně koupit dovolenou, dvakrát měsíčně jít do kina, dát si k vánocům tucet cetek atd… – ale jaksi se vytratil strach o naprosto elementární životní potřeby, které bereme za samozřejmé. Jenže omyl – ony nejsou.
            Jestli se teď jak vy říkáte vykálíme na EKO, tak v závěsu za touhle krizí přijde válka o životně nutné suroviny, předně o pitnou vodu, ale ani s tím vzduchem to není vyloučené.

            Vzpomínám si, jak moje babička absolutně nechápala, proč si moji rodiče nechali domů zavést tu rouru ze které teče jen obyčejná voda, akorát se je tam počítadlo a musí se za ní platit. Vždyť vody je přece plná studna na zahradě zadarmo. Dnes je kubík vody něco pod 90,- Kč – proč by za rok nemohl být 10X dražší? Co uděláte? No koupíte si ho. 😀
            Nechci aby moje děti totéž psali o nějakou rouře, ze které fouká dýchatelný vzduch – domy byly hermetické, a venku bylo neobyvatelné toxické prostředí.
            A to všechno proto, aby jste si teď mohli co? Vozit prdel v dostatečně luxusním autě, aby jsme letěli na dovolenou na nějaký exotický ostrov?, aby jsme měli oblek od Bose?… hmmm to nám bude platné.

            1. To jsme opravdu jedini, kdo tohle vidi? Bud jsme naprosti
              To jsme opravdu jedini, kdo tohle vidi? Bud jsme naprosti blazni, nebo ostatni neumi scitat (jedna skodliva molekula k druhe skodlive molekule) a predevsim pocitat s posloupnosti. At mi nekdo napise, kde my dva delame chybu, ze kdyz tu mame nyni nejakou koncentraci skodlivin na hrane a nadale je budeme vypoustet, z esi myslime, ze nakonec tu hranu prekrocime a lidi budou padat jak mandelinky z keriku, kdyz jsem prehnal davku Karate. Kdys ted vidime, ze za psolednich 50 let se zvedla prumerna telota v CR o 1° a vsihni silne citime nedostatek vody, sklenikovy efekt se zvysuje, tudiz se bude oteplovat rychleji. To jako dalsi stupne nebo dalsi 3 stupne nam tu vodu do zeme vrati, lesy vyrostou? Proc to ostatni nevidi? V cem tedy my dva delame tu chybu?

              1. Já jsem třeba doufal, že to spoustě lidí docvakne loni,
                Já jsem třeba doufal, že to spoustě lidí docvakne loni, když byla ta krize s voudou, jak zakázali plnit bazény, a na určitých místech ČR byla voda dovezená v cisternách a na příděl – a jsem v šoku, jak málo lidí chápe, že to bude letos zase, a ve větší míře, a copak asi bude příští rok a za deset let?
                A to tady v našich zeměpisných polohách to snad ještě zůstane obyvatelné (odhady jsou, že to tady bude jako jižní Chorvatsko, nebo Sicílie), ale vše mezi obratníky bude neobyvatelné – a kam asi ti lidi půjdou? Jestli se to stane, tak migrační krize co tu byla posledních 5 let, bude jen lehké demo. Nemluvě o celoplanetárním hladomoru.

                1. Bylo by fer, aby odmitaci klimatickych zmen si ty migranty
                  Bylo by fer, aby odmitaci klimatickych zmen si ty migranty vzali domu a starali se o ne. Takze Dane (Runnere42), kolik desitek pristehovalcu si vezmete na sve horske sidlo se zasobami nafty (predpokaldam, ze v tom se budete pak pri nedostatku vody koupat – zatahnou se pekne bedary).

                2. Žádné, dokud budu mít střelivo. A ano, přiznávám se,
                  Žádné, dokud budu mít střelivo. A ano, přiznávám se, že omezení na 500 kusů na zbraň již dlouhou dobu nedodržuji, takže to bude opravdu dlouho.
                  Jejich neschopnost se o sebe postarat je pouze jen a jen jejich problém.

                3. A nasi zodpovednost za to, ze najednou nemaji vodu,
                  A nasi zodpovednost za to, ze najednou nemaji vodu, nevidite?
                  Mrknete,jak je na tom Cesko na osobu s kumulativni produkci CO2.
                  Takze analogie. Prijdete za rybarem, otravite vodu, ve ktere on a jeho rpedci lovili ryby. A kdyz sbude chtit odejit, namirite nanej a reknete, ze to je jeho problem?
                  Premyslim, zda bych chtelmit ci nemit Vas zaludek. Za 2 vteriny jsem mel jasno, v zadnem pripade bych jej nechtel mit. Mam totiz doma zrcadlo.

                4. Ne, sorry, nevidím.
                  Mojí povinností je adaptovat se na

                  Ne, sorry, nevidím.
                  Mojí povinností je adaptovat se na měnící se životní podmínky, pokud chci zajistit sebe a potomstvo. Naprosto bez výčitek odprásknu migranta, co si přijde pro moji vodu, jídlo, ženu.

                  Mám pro vás další doporučení – přečtěte si některé dochované staré kroniky, je to velmi poučné – třeba desetileté sucho, kdy země byla všude úplně vysušena a v Čechách panoval hladomor.
                  Kdo nad našimi předky plakal, kdo jim pomáhal přežít? Nikdo.

                5. Tvojí poviností je akorát se nerozmnožovat.
                  Tvojí poviností je akorát se nerozmnožovat.

                6. Tak to bych Vas chtel videt, kdyz by se z mista, kde zijete,
                  Tak to bych Vas chtel videt, kdyz by se z mista, kde zijete, stala polopoust a postupne by odesli zemedelci, prumysl, obchody, lekari… To byste se stal kupcem, sedlakem a reznikem v jedne osobe nebo Ferdou mravencem a prezival byste jak ve stredoveku, nebo byste taky zvedl kotvy a postrilel vsechny lidi, kam byste prisel, abyste se zase mel skvele?
                  Ktera voda je Vase? Jestli se nepletu, tak vsechny prirodni zdroje jsou statu. Voda ve studni ani v potoku Vam nepatri. Nebo se pletu? Prece jen mate lepsi pravni vzdelani jak ja (ja pouze maturitu z prava). A vite, ze v nasi republice je docela dost imigrantu? Mrnete na vietnamskou komunitu, na Slovaky, Ukrajince, pokud mate problem s islamem, tak tu ziji i Srbove a dokonce i Syrane. Ty vsechny odprasknete?

                  Ktere kroniky mate namysli? Ja se mrknul na Wikipedii a tam vidim hladomor v CR jen 1770 – 1771. Nezapomente, ze sucho uz je 10 let a stale se zintenzivnuje. A sucho je taky jeden z duvodu migracni krize a cim vetsi sucho bude pokracovat, tim intenzivnejsi stehovani lidi po Zemi a boj o vodu bude. Desetilete sucho v CR mi Google nenasel.

                  Nasi predci byli obecne velice suzovani. Vymahatelnost prava pro chude temer nulova, zlovule panu maximalni, cirkev k tomu upalovala, koho jen chtela (krestanstvi (14. stoleti) povazuji z amnohem horsi jak dnesni islam – proc 14. stoleti, jiste tusite). Jist vidite, ze tedy stredoveka ci staroveka spolecnost na tom nebvyla tak dobre (co se znalosti spolecnosti i jednotlivych lidi, moznosti a prosperity jednotlivcu a i blahobytu tyce), takze proc si odsud brta nejaky priklad normalu? Ja bych odsud pouze bral ponauceni, abychom, se urcitych zverstev znovu nedopousteli. Jednoho se vsak dopoustime daleko vice nez kdy v minulosti – ekologickeho zverstva a planeta nam to jiz dava najevo.

                  A jiste vite, ze dnes je normalni, ze si lide pomahaji. Mrknete, ze nejak funguji kojenaky, decaky, starani se o postizene ci stare lidi. Takze argumentovat tim, ze se nikdo nestaral o nase predky a tudiz se nemusime starat o soucasne lidi,mi prijde… nehodne Vasi inteligence.

                7. Co je 10ti lete sucho proti 40 letum bolsevismu.
                  Co je 10ti lete sucho proti 40 letum bolsevismu.

          4. A ještě drobnost k té životní úrovni. Možná, že tady
            A ještě drobnost k té životní úrovni. Možná, že tady v našich zeměpisných polohách to obyvatelné bude, ale kolem rovníku už ne. A kam si myslíte, že se lidé od tamtud pohrnou. Ještě tak půl až jeden stupeň celsia a migrační vlna co tu byla posledních 5 let bude jen lehké demo.
            Třetina země bude neúrodná, nastane hladomor a problémy se začnou kupit.

        2. Na eko jsme kašlali posledních 150 let. Krize přijde nyní.
          Na eko jsme kašlali posledních 150 let. Krize přijde nyní. Navíc eko opatření se nyní dělají sama. Letadla nelétají, lidé tolik necestují, dělají z domova. Přebytečnou ropu není kde skladovat. Pokud by jsme chtěli planetu zchladit, tak máme jiné možnosti než snižování CO2, třeba zvýšit odrazivost planety.

            1. Co třeba přestat dělat ze všech zelených ploch asfaltová
              Co třeba přestat dělat ze všech zelených ploch asfaltová parkoviště, a obrovské průmyslové a skladovací areály.
              Podívejte se, co vyrostlo za posledních 20 let kolem výpadovek z Prahy – a to určitě nejsme jediní.
              Ve jménu ekonomického rozvoje se sami zahubíme. Lidstvo páchá z pohodlnosti sebevraždu.

            2. Natírat na bílo – střechy. Auta vyrábět hlavně bílá.
              Natírat na bílo – střechy. Auta vyrábět hlavně bílá. Upřednostňovat beton před asfaltem na silnicích. Mezi vetší opatření – nastříkat hory na pouštích na bílo, na pouště nasypat odrazový materiál. Na moře by se dala nainstalovat zrcadla, apod…

              1. Neni jednodussi dat na to more VTE a prestat uz konecne palit
                Neni jednodussi dat na to more VTE a prestat uz konecne palit fosilni paliva a pomoci prebytku stahovat z atmosfery CO2 a tlacit pod zem misto dosavadnich zasob plynu a ropy?
                Misto bylych strech bych je pokryl FVE. Stejne tak ty more.
                Netusim, jak Vam na Sahare po mirnem vetru neco zustane na pisku.
                Navic si uvedomte, ze cim vetsi budete mit skelenikovy efekt, tim mensi bude mit odrazivost ucinek, protoze odrazene od zeme se opet odrazi od hornich vrtsev atmosfery k zemi. Pokud by neco melo mit vetsi ucinejk, pak stinit Zemi z vesmiru. Za coz by Vas (nejen) odpurci Starlinku zboznovali

                1. FTE má účinnost asi 20%, odrazivost je malá, takže zbytek
                  FTE má účinnost asi 20%, odrazivost je malá, takže zbytek ohřeje okolní prostředí. Proti tomu zrcadlo odrazí téměř 100% energie zpět do vesmíru. Skleníkový efekt má vliv na teplo a ne na odražené záření. Na té Sahaře by to muselo být hodně lehké, aby to odfouklo společně s pískem, ale lepší by bylo natřít hory.
                  Cokoliv ve vesmíru je drahé. Nicméně i třeba natření hory může znamenat změnu tamního ekosystému. Například natřete tmavou horu na poušti na bílo. Teplota se v oblasti sníží o 5 stupňů a může to vyvolat lokální anomálie typu povodně apod…

                2. Nekde jsme cetl (mozna pan Vesely), ze albedo FVE je lepsi jak
                  Nekde jsme cetl (mozna pan Vesely), ze albedo FVE je lepsi jak albedo lesa. A takove zorane pole ci cerstve zasete nebo zpodmitnute na tom bude vyrazne hure. Navi se ucinnost FVE lepsi, takze postupem casu bude zahrivani okoli daleko mensi.

                  Opravdu je, co se ohrivani planety tyce, lepsi zrcadlo jak bila plocha? Zkousel jste nekdy zmerit teplotu zrcadla a bile desky na slunci? Neco mi rika, ze ta bila je na tom lepe.

                  No a proc jsou JE povazovany za ekologicke a nastroj proti globalnimu oteplovani, kdyz vypousti tolik tepla? Jen se snazim kriticky myslet…

                  Takze co navrhujete? Soukrome spolecnosti budou palit tuny fosilnich paliv a staty budou natirat hory? Asi nejste programator, jinak byste mel zazite, ze je vzdy lepsi resit pricinu jak dusledek.

                3. Zrovna programátor jsem a jednou z příčin oteplování je
                  Zrovna programátor jsem a jednou z příčin oteplování je snížení odrazovosti země. Zrcadlo odrází více energie než bílá plocha, jinak by u elektráren, kde zrcadla svítí na jeden bod nebyla zrcadla, ale bílé plochy. JE samozřejmě lokálně ohřívá danou oblast. Nicméně rozpálená asfaltová dálnice ohřívá planetu daleko více. FVE má účinnost asi 20%, takže minimálně z těch 20% teplo nevzniká. Zbytek je bohužel černá plocha, takže se panely zahřívají. Les část energie zpracuje fotosyntézou na růst.

                4. Ano, ale je to ta mensi pricina. Ta daleko vetsi pricina je
                  Ano, ale je to ta mensi pricina. Ta daleko vetsi pricina je ta, ze teplo ve slunecnim zareni, ktere se odrazilo od planety nemuze odejit zpet do vesmiru, ale opet je odrazeno ku planete. To same by se stalo s temi zrcadly, proto se mi zda lepsi mit bile plochy, nez zrcadla. Zrcadla urcite pro koncentrovane slunecni elektrarny ale ne pro ochlazeni Zeme.
                  Takze i kdyz souhlasim,z e asfalt ohriva planetu vice jak les ci vodni plocha, tak v celkove bilanci je to dle meho nazoru, i tak zanedbatelne a to predevsim plochou tech asfaltovych mist vuci celkove plose Zeme, tak i z tohoto videa, kde dotycny rika, ze nase Zeme ma prumernou teplotu 15 °C, bez atmosfery (ale stale se soucasnou odrazivosti mraku a povrchu) by mela -18 °C a bez atmosfery a cela cerna (takze s nulovym albedem) by mela 5 °C. Mimochodem, ted jsme si uvedomil, ze by bylo vyrazne jednodussi a snad melo i mensi ekologicke dopady, kdyz bychom zvedli podil mraku v atmosfere. O ne by se to slunecni zarezni mohlo odrazet efektivneji.
                  Fotosynteza ma ucinnost 1 %, takze jsou na tompsanely o dost lepe.

            1. JirkaJiří asi myslel to, že pokud fofrem nezabráníme
              JirkaJiří asi myslel to, že pokud fofrem nezabráníme zvyšování teploty, a i nadále nám stejným tempem budou odtávat polární čepičky, tak v určitý moment nastane kritická hodnota (bod zlomu), kdy sama země svou neschopností odrážet sluneční teplo začne svou teplotu zvyšovat nezávisle na lidské činnosti, a pak jsme (s prominutím) v prdeli, protože pak už to nezastavíme. Navíc v ledech Gronska a polárních čepičkách je kvanta metanu, co sem tam tisíce let ukládal. Jak začne tát, tak se ten metan uvolní (a metan je snad ještě horší skleníkový plyn než CO2) tak nastane řetězová reakce. Metan se uvolní zahřeje zemi a tím uvolní víc metanu a tak dále a tak dále.
              Ony všechny ty černé asfaltové a zastavěné plochy pohlcují strašně tepla – tak možná ty by bylo dobré buď nedělat, a mít tam třeba les, a nebo alespoň třeba světlé barvy.

            2. Ne, člověk vyasfaltoval a vybetonoval krajinu. Tato krajina
              Ne, člověk vyasfaltoval a vybetonoval krajinu. Tato krajina je nyní schopna přijmout více energie než dříve, takže i kdyby jsme nyní byli emisně neutrální, tak to oteplování nezastaví. Krajinu musíme změnit tak, aby se energie odrazila zpět do vesmíru. CO2 je na planetě všude stejné, ale vyasfaltovaná města mají o několik stupňů vyšší teplotu než je okolí.

              1. Odhaduji si tvrdit, ze vliv vysfaltovane a vybetonovane
                Odhaduji si tvrdit, ze vliv vysfaltovane a vybetonovane krajiny je naprosto marginalni a asi pod miru rozlisovaci schopbnosti vuci zvysenemu sklenikovemu zpusobenemu vypoustenim sklenikovych plynu.
                Diky tomu zvysenemu sklenikovemu efektu se do vesmiru odrazi mene energie nez driv. To, z emaji mesta o nekolik stupnu vic nez okoli v globale vubec nevadi. S takovou byste s emusel divat na vsechny tepelne (vcetne jadernych) elektrarny, na veskere topeni krom TC. To bude mit vetsi vliv jak miliony km dalnic. A presto jsem se docetl, ze lidmi vypoustene teplo je tez naprosto zanedbatelne.

                1. Tak proc se tedy JE povazuji za ekologicke, kdyz vypusti tolik
                  Tak proc se tedy JE povazuji za ekologicke, kdyz vypusti tolik tepla?

                2. o tom teple produkovanom ľuďmi by sa dalo úspešne
                  o tom teple produkovanom ľuďmi by sa dalo úspešne polemizovať – pri posudzovanáí výkonu klimatizácie sú druhu pôoložkou po presklených plochách. dvaja sedemdesiat+ a 10kg pes v dome, kde sú všetky vnútrné dvere otvorené zvýšia teplotu 15m2 miestnosti o 2°C. myslím tým obdobie,keď sa nekúri, oknnnnno na sever.

              2. Pokud budeme každou zelenou plochu ve městech pokud to jde
                Pokud budeme každou zelenou plochu ve městech pokud to jde osazovat stromy, vliv betonu by se dost vykompenzoval. To by ale musela být všeobecná vůle ( ne snaha sadit míň, aby nebyly náklady na úklid listí atd.) a sadit opravdové stromy, ne “ bonsaje“ s metrovou korunou po deseti letech a ještě z dotací za 25tKč kus.

          1. Máte pravdu, mnoho lidí si cíl naší industrializace
            Máte pravdu, mnoho lidí si cíl naší industrializace neuvědomovalo, nebo nepřipouštělo, ale na sebeobelhávání už prostě nemáme čas, a prostor. Proto mi vadí, když někdo vůbec připouští, že by pro peníze, a životní úroveň teď chtěl zastavit (nebo i jen odložit) snahy o záchranu planety.
            Naopak jak píšete, současný útlum průmyslu a cestování ukázal, že to jde. Lidstvo by téhle krize mělo využít, a už se k předešlému stavu nevracet.
            A k těm opatřením – odrazivost je velký problém, zejména tam kde býval bílý led, a teď je šedý, nebo dokonce je tam hnědá hlína. A další co můžeme, je krom CO2 snižovat metan. Každý z nás by si měl prostě odpustit třeba 50% hovězího, co jedl do teď. Sám jej mám moc rád, ale raději teď půlku a (a tím myslím celou životní úroveň), než teď pořádný steak a zítra jsme bez vody a vzduchu.

            1. Problém masa je ten, že je CO2 neutrální. Tráva si bere
              Problém masa je ten, že je CO2 neutrální. Tráva si bere CO2 při růstu a CO2 zase vypustí když zetleje. Jestli CO2 nebo CH4 vyprdí kráva nebo tráva zetleje je celkem jedno. Problém je, že bez hnoje musíme na pole vozit dusík, který se vyrábí za využítí zemního plynu a ropy. A draslík, který dochází a další prvky. Pokud člověk jí maso, tak se chová ekologičtěji než člověk, který maso nejí.

              1. Kuk ma dole pravdu a jeste dodam, ze CH4 je daleko ucinejsi
                Kuk ma dole pravdu a jeste dodam, ze CH4 je daleko ucinejsi sklenikovy plyn jak CO2. Takze je lepsi ten CH4 premenit na CO2 a pak vypustit, nez vypustit samotny CH4.
                Takze jkou dalsi teorii mate pro ekologictejsi chovani vegetariana pred masozravcem? Vyroba a vozeni hnojiv nema s timto presvedcenim nic spolecneho, jde pouze o snahu mit co nejvyssi vynos. Dnes je v mem bydlisti normalni mit vynos 80 – 120 q psenice na ha. Muj deda, kdyz hospodaril a mel vynos 25 q na ha, tak se na to pole chodili nevericne divat, jak moc vynasi. No a deda poctive hnojil, protoze na 13 ha mel 14 kusu hoveziho, 4 prasnice, 2 pary koni a kolem 100 kusu drubeze.

        3. Jenže má pravdu, vždyť si na eko jenom hrajeme a
          Jenže má pravdu, vždyť si na eko jenom hrajeme a shováváme to za kecy o emisích a elektromobilitě. ..tady se pomalu křižují lidi za auto na benzín a po moři si trajdají lodi na okružní plavbě, kde každý pasažér nadělá za týden plavby emise, co autem s euro nula za 10 let při nájezdu 10 000 km/rok…pak si takový člověk ještě střihne prodloužený víkend v Londýně, další v Paříži a nakonec si dá denní výlet letadlem do Barcelony na fotbal…a nemluvě o tom, že jezdí každý víkend lyžovat na umělý sníh a vesele vyhodí za rok zbytečně 50 kg potravin… a to beru soukromou spotřebu, když do toho přidám deset služebních cest letadlem ročně, kdy šest budou jen společenské formality a deset tis km se služebním autem a podobnou výtěžností…
          Na jednu stranu se křičí fuj auto jedině elektro a všichni musí mít fotovoltaiku a podívejte se čím většina lidí topí, kolik generuje zbytečného plastu (a fakt nejde o brčka) – každej kus šunky, masa, pomeranč…nevím co ještě je v plastu… nebo se podívejte v krámu… španělské pomeranče, brazilský med, jahody v lednu, japonské řasy na sushi…. cokoli si můžete celý rok koupit – sezonost neexistuje a není problém přes půl světa dovézt chlazené ovoceno nebo rybu, co je v přepravě méně nez 48 hodin…a chca nechce víc než polovina (u těch úspěšnějších) jsou to věci, co pokaždý, než to použijeme objelo půl světa… potom už je to spalovací auto se spotřebou 6 – 8 l/100 km N95 a Euro 4 a vyšší a nájezdem do 10 000 km/rok zcela marginální položkou v emisní a energetické stopě každého z nás..

          1. Otevrel jste mi oci. Vozil jsem barvy, redidla, stare
            Otevrel jste mi oci. Vozil jsem barvy, redidla, stare pneumatiky pres pulku mesta do sberneho dvora. Takovou zatez zbytecnym jezdenim si odpustim a budu vse hazet do blizke skarpy podel silnice. Ten muj odpad je jen marginalni polozka oproti tem vyletnim lodim a letadlum. Blahove jsem si myslel, ze delam neco dobreho a on to byl pouhy sebeklam. Diky vam budu od ted setrit prirodu. Uz zadne zbytecne jezdeni. ANO, bude lip.

            1. Jojo, myslíte přesně jako voliči tohohle
              Jojo, myslíte přesně jako voliči tohohle pána…bagatelizujete, co jsem napsal a doma 2/3 věcí made in China, India…. ale jste na správné straně kouknete se na zkázu přes okno Tesly…a Elon přitom bude na netflixu v tabletu místo palubky vysílat nějaký plamenný proslov plný nesmyslných termínů…palec hore

              PS: a normální člověk se stará, aby toho odpadu vyprodukoval co nejméně.. takže zjevně elektromobil máte, ale jinak generujete zbytečnou nadspotřebu (zjevně v ředidlech, barvách a pneumatikách…a kdovíčem delším)… a pneumatiky se nechávají v pneuservisu, co je likviduje, když koupíte nové a necháte vyměnit, jen ta pro pořádek 😉

                1. Jo a můžete si ze starých pneumatik vyrobit Earthship,
                  Jo a můžete si ze starých pneumatik vyrobit Earthship, nicméně pro nás jako běžné uživatele je nejlepší pneumatiky nechat v pneuservisu, jak jsou dále zpracovávány je pak řešeno, krom podrážek se z nich ještě dělal nějaký námel na cesty. Rozhodně nevím, k čemu je dobré doma skladovat ojeté gumy, dneska už z toho snad květníky nikdo nedělá a houpačky pro děti taky ne

                2. Já pneu spaluju na čarodky, bezvadně to kouří.
                  Já pneu spaluju na čarodky, bezvadně to kouří.

                3. Ty pálíš a Leo..na to kouká přes sklo Tesly a oba si
                  Ty pálíš a Leo..na to kouká přes sklo Tesly a oba si říkáte, že jste z obliga…takové dvě vrány, co k sobě sedají

                4. Pokud si na tom zaroven opecete burta, tak Vam to plne
                  Pokud si na tom zaroven opecete burta, tak Vam to plne schvaluji.

          2. Bohužel máte pravdu, asi je mnoho takových lidí – jenže
            Bohužel máte pravdu, asi je mnoho takových lidí – jenže když budeme mít všichni přístup „Já nic nezmůžu, ty mé pidičiny stejně nemají význam tak se na to vykálím rovnou.“ tak se nic nezmění. Nikdo nespasí svět sám, vše je to jen souhrn těch malých titěrných drobností od každého z nás.
            Jeden si sem tam odpustí zbytečnou cestu, jiný si nekoupí zbytečně dovezený výrobek co procestoval půl planety, třetí si odpustí polovinu hovězího masa za rok – místo každou neděli, si jej dá jen každou druhou. Kapička ke kapičce, a když si každý zamete před svým prahem a přihodí svou trošku do mlýna, tak v součtu to bude obrovská změna.
            Takže pokud je pravda co psal pan TakyMartin, a vy potvrzujete, tak teď je právě ideální čas, přesně vhodná chvíle, že jestli si někdo na to ECO jen HRÁL, tak teď může začít opravdu. Současná celosvětová stopka, nám dává skvělou příležitost ke změně. Prosím, už se nevracejme k předchozímu stavu – zaveďme tu sezónost potravin ve které máte naprostou pravdu (já třeba nikdy nechápal, jak můžou jablka z Polska co musela přicestovat tisíc km, stát o 25% méně, než jablka ze sadu co je za městem to mi hlava prostě nebere), nevracejme se už k těm služebním cestám kde jediný rozdíl oproti současnému stavu bylo potřásání si rukou.

            1. Ale já nepíšu vykašleme se na to, já už tu asi po sté
              Ale já nepíšu vykašleme se na to, já už tu asi po sté poukazuju na to, že se dají minimálními změnami dosáhnout větší efekty než celá elektromobilita a pro běžného člověk bude mít elektromobilita význam až když vše ostatní splní…pokud si napřed koupí elektromobil a pak začne uvažovat o tom zbytku, tak si na eko hraje…a kupuje si čistější svědomí… Už jen to, že si koupí lokální potraviny a případně vylepší energetickou bilanci bydlení dosáhne větší úspory v životním prostředí než celý elektromobil…a to jsme se ještě nepodívali na elektroniku, hadry, sportovní vybavení atd atd atd…v našem životě každého z nás, pokud nás pohyb autem neživí, to auto z pohledu emisní stopy života rodiny je minoritní…a vždycky je třeba napřed změnit ten základ.

              Podívejte se jen na úplnou blbost – jak často kdo mění mobil…jen proto aby měl nejnovější HW a SW..jak často se mění herní konzole (je potřeba, když už má stejně člověk počítač?), jak často se mění počítače, televize, ledničky myčky, vysavače, jízdní kola, lyže, in-line brusle, hadry, boty… většina z toho než to člověk použije objede svět několikrát – jako surovina, pak polotovar a nakonec jako produkt

  1. Kupředu levá, kupředu levá… nebo přesněji
    Brüder, zur

    Kupředu levá, kupředu levá… nebo přesněji

    Brüder, zur Sonne, zur Freiheit
    Brüder zum Lichte empor!
    Hell aus dem dunklen Vergangnen
    leuchtet die Zukunft hervor.

    Seht, wie der Zug von Millionen
    endlos aus Nächtigem quillt,
    bis eurer Sehnsucht Verlangen
    Himmel und Nacht überschwillt!

    Brüder, in eins nun die Hände,
    Brüder, das Sterben verlacht!
    Ewig, der Sklav’rei ein Ende,
    heilig die letzte Schlacht!

        1. aj bez mamamerkel som sa zasníval – časy, keď sme
          aj bez mamamerkel som sa zasníval – časy, keď sme nacvičovali zborové recitácie, lenže potom sme dobudovali socík a premenovali republiku, tá ľudovodemokratická čsr mala niečo do seba, cez cenzorov sa do novín dostalo kadečo, po ’68 už boli fšetci ústretovo priposraní …

Napsat komentář