Nejčastější mýty o elektromobilitě v otázkách a odpovědích

V Ostravě nedávno proběhla velká výstava elektromobility zvaná Elektrokrásky!. Vysoká návštěvnost s sebo přinesla také mnoho dotazů.

Autor článku Radovan Burkovič u svého elektromobilu Peugeot iOn na výstavě Elektrokrásky! v OC Nová Karolina v Ostravě
foto: Vít Ožana

autor: Radovan Burkovič

Neutuchající reakce související s výstavou elektromobility Elektrokrásky!, konané v prostorách Obchodního centra Nová Karolina v Ostravě koncem dubna 2016, mne dovedly k napsání tohoto článku. Přicházejí hlavně od lidí, kteří donedávna neměli o elektromobilitě ani potuchy.

Poděkování OC Nová Karolina a Libros Ostrava

Marketingu OC NK Ostrava je nutno z hlediska osvěty ještě jednou veřejně poděkovat. Je velice schopný ve vymýšlení akcí, které mají do obchodního centra v rámci ostré konkurence přitáhnout návštěvníky.

Před třemi lety to byla výstava veteránů motocyklů, další rok totéž u aut. Letos přišly elektromobily, budoucnost.

Partnerem jim v tom bylo Centrum bezpečné jízdy Libros Ostrava, kde je původně k veteránům navedli. A díky loňské akci elektromobilů na Librosu se sobotním hojně navštíveným průjezdem Elektromarathonu letos navnadili na elektromobilitu.

Ovšem nebudeme si zastírat, že se příslušné osoby prostě jen svezly na místě v Tesla Model S a bylo rozhodnuto. Protože kdo jednou zkusil elektromobil, už nechce jinak!

APEL tu byla pro veřejnost, členové vozili a vysvětlovali.
V podzemních garážích OC NK, u vyhrazených nabíjecích míst pro elektromobily, (které jsou v tomto jediné svého druhu v Ostravě, v jiných ostravských OC je takto nenajdete), byl stánek Asociace pro elektromobilitu (APEL, dříve Elektromobily, občanské sdružení).

Široká veřejnost si u něj mohla vybrat. Na obrazovce běžely nonstop seznamovací prezentace Proč elektromobil?, Jaký elektromobil si vybrat? a Kde a jak nabíjet? Na stole, ale i z rukou přítomných členu APEL, dostávali příchozí letáky s tématikou elektromobility.

K vidění byly různé nabíjecí kabely, plus materiály o nich. A hlavně, v okolí stánku členové APEL, Tesla klubu a další majitelé elektrovozidel, zdarma předváděli své elektromobily. Nabízeli zájemcům možnost se v nich nechat svézt.

Pro drtivou většinu se jednalo o první zkušenost s elektromobilem. A drtivá většina z nich byla nadšená. Bylo až úsměvné pozorovat zaryté příznivce spalovacích vozů („petrolheady“), jak po krátké předváděcí jízdě „přecházejí na elektrickou víru“. A dožadují se další jízdy v jiném typu elektromobilu.

V pěti pracovních dnech odpoledne a po celé dva víkendy se rozdalo přes 500 letáků. Většina z kolemjdoucích se svezla elektromobilem, často celé rodiny, i z velmi vzdálených lokalit. Největší zájem byl samozřejmě o luxusní Tesla Model S, kdy se na svezení stála fronta.

auto elektromobil Tesla Model S červený facelift 2016

foto: Tesla Motors

Okolo stánku se vedly s jednotlivými řidiči a majiteli vozů často bouřlivé debaty. V nich oni sami vyvraceli – z vlastní každodenní zkušenosti – mnohá zažitá klišé a nesmysly, spojované s elektromobilitou.

Většinou o „klasická spalovací klišé“, jaká můžeme vidět ve většině periodik, slyšet v médiích a přečíst si v diskusích na internetu. Například:

Co 2 roky se musí měnit baterka

To je vyložený nesmysl. Za dva roky určitě ne, je zde jen malý pokles její kapacity. Třeba u Tesla Model S je to 1 % až 3 %, což jsou údaje od jejich majitelů. Na VŠB-TUO máme sériově vyráběný Peugeot 106 z roku 1999.

Má najeto 270 tis. km, stále původní baterie, pokles kapacity 20 %, dojezd 80 km a denně se s ním dále jezdí. Automobilky dávají běžně záruku na baterie od 5 let výše. Kia např. 7, Nissan a Tesla 8 let. Ne na to, že odejde úplně, ale že její kapacita neklesne pod 80%.

Elektromobil nikam nedojede

Resp. „50 km je k ničemu“. I cesta Praha – Prostějov a zpět je pro většinu utopie a ještě dlouho bude. Ovšem, většina dnešních elektromobilů je stavěna jako auto do města. Auto pro lidi, kteří denně najedou svých 60-80 km.

Reálné dojezdy i v zimě, s topením a na zimních pneu, jsou dnes u moderních elektro aut kolem 120 km. V roce 2016 přicházejí automobilky na trh s bateriemi o třetinu kapacity silnějšími, čili větším dojezdem (viz. BMW i3, Nissan Leaf).

auto test elektromobilu Nissan Leaf 30 kWh baterie

foto: Hybrid.cz

A není to jen o dojezdu, ale i o infrastruktuře rychlonabíjecích stanic. Cesta Praha – Prostějov bude už letos v červnu pro „dálkový“ elektromobil Tesla lehce zvládnutelná. U Humpolce se pro ně staví Supercharger. A pro ostatní elektromobily tamtéž rychlonabíječky. Další by měly ještě dokonce roku vyrůst podél dálnic.

Elektromobil je extrémně drahý

Kloudný elektromobil s velkým dojezdem je extrémně drahý, jako luxusní Tesla Model S a Tesla Model X. Ale v jejich segmentu nic neobvyklého. Ostatní jsou na první pohled buď předražené nákupní tašky, nebo jen předražené.

auto elektromobil Tesla Model X

Ten druhý pohled, porovnání výbavy a ceny provozu, už tak jasný není. Jako předražené se ukazují většinou pouze evropské modely. Dolů jdou už nyní ceny starších verzí.

Cenu snižují předváděcí vozy, ukončené operační leasingy, tvoří se pomalu trh ojetin. Cena navíc bude růstem výroby stále klesat.

Elektromobil má výfuk v nejbližší elektrárně

Hloupost. V ČR se elektřina ze 2/3 vyrábí v tepelných elektrárnách, dnes dobře odfiltrovaných, a z 1/3 v „čistých“ elektrárnách (jádro, voda, vítr, slunce).

Přitom máme průměrný přebytek 16 TWh ročně, de facto celou produkci Temelína vyvážíme. Na sousedním Slovensku je výroba elektřiny ze 2/3 v čistých elektrárnách, mají mnoho vodních.

Po dostavbě JE Mochovce by mohli ihned zavřít zbylých pár uhelných. Nikdo o tom nemluví a nepíše, ale na výrobu 1 litru benzinu je potřeba asi 1,2 kWh elektřiny. Pokud auto bere 7 litrů benzinu, spotřebuje na jeho výrobu přibližně 8,4 kWh.

Na těch 8,4 kWh ujede elektromobil velikosti Nissan Leaf asi 55 km, auta velikosti Peugeot iOn či Peugeot 106 asi 70 km. Bez hluku, bez vibrací, bez zápachu a jedů v ovzduší.

Spalovací vozy toto vše dovezou spolehlivě všude tam, kam dojedou. Jinak té nejbližší elektrárně s výfukem jsme se na výstavě od plic zasmáli.

Hned sousední budova má na střeše , čímž jsme mnohé překvapili. Protože oni tou nejbližší mysleli uhelnou v nedalekých Vítkovicích.

Elektromobil je nebezpečný, protože není slyšet

Tolik lidí mi před spalovací auto ještě nevlezlo za celou dobu, co jezdím, kolik za pouhé dva dny ježdění s půjčeným elektromobilem. Pípání zjevně není dost hlasité nebo ho chodci ignorují.

Když mi za zády prosvištěl elektromobil na výstavě Amper, nebyl to zrovna příjemný pocit a bezpečí. To jsou všechno sice hezké námitky, ale ticho, to je projev komfortu.

Proč jinak by se luxusní vozy v nízkých rychlostech chovaly skoro jako elektromobil, proč by je automobilky odhlučňovaly? Proč by se Rols-Royce chlubil tím, že jediné, co v jeho vozech slyšíte, je tikot švýcarských hodinek v palubovce?

Lidé si na ticho rychle zvyknou a začnou ho vyžadovat. A dávat pozor na chodce, je především odpovědnost řidiče. Ne na blbce, co bez rozhlédnutí vlezou i pod náklaďák, na ně platí Darwinův výběr. Různé umělé zvuky jsou nesmysl, to můžeme rovnou nechat řvát motory spalovacích vozů. Hluk jako hluk.

Elektromobil má automatickou převodovku, ty se hodně kazí

Elektromobil nemá automatickou převodovku. Má přímý převod z motoru na kola, většinou v poměru 1:8 nebo obdobném. Čili jednostupňovou převodovku bez spojky a převodových stupňů.

Ve srovnání s dvou a více spojkovými, 6 a více stupňovými automaty spalovacích vozů, se na ní prakticky nemá co zkazit.

Elektromobily se celé extrémně kazí

A co by se na nich mělo kazit? To, že průměrný spalovací motor má okolo 800 součástek a průměrný elektromotor jen 40, přece hovoří za vše. Statistika nuda je, má však cenné údaje, říká známá píseň.

Dále elektromobil postrádá další věci k pokažení. Nemá palivovou a vstřikovací soustavu, převodovku, výfukové ústrojí, filtry, katalyzátory a XY dalších maličkostí. Kazí se na něm, lépe řečeno opotřebovávají, jen ty věci, co má společné se všemi auty.

Jedno zda na benzín, naftu, etanol či plyn. Pneumatiky, kapalina ostřikovačů, gumičky stěračů, kabinový filtr, brzdová kapalina, destičky atp.

Ovšem třeba ty destičky daleko méně, než u spalovacích aut. Protože většinu brždění obstarává elektromotor rekuperací, při níž současně nabíjí baterie.

Elektromobil je pouze pro nadšence, nikde nenabije

Zvlášť si to člověk uvědomí, když přijede se skoro prázdnou baterií k nabíjecímu stojanu, který nefunguje. Nebo kam před 5 minutami přijel jiný nadšenec, který musel přes hodinu nabíjet do 100%.

Pak si můžete jako bonus skoro 2 hodiny číst. Jistě, to se stát může. Částečně pomůže ohleduplnost. Ovšem dokud nebude síť nabíjecích stanic odpovídat provozu a potřebám, stávat se to bude. Opět jsme u oné nefungující síti.

Jestliže si na aplikaci najdete nejen nabíjení po trase, ale i zda je obsazeno a na jak dlouho bude, hned se vám pojede lépe.

A když ještě na místě budou minimálně 2 stojany a více, plus možnost nabíjet ze silných zásuvek Mennekes či klasický červený pětikolík, zase to bude o něčem jiném.

A také nesmíme zapomenout na vaše auto, jak silnou má palubní nabíječku. Zda dost, aby autu stačily jen zmíněné zásuvky a nemuselo čekat na nějakou rychlonabíječku po cestě.

Na výstavě nebyly všechny elektromobily, proč?

Tady je problém, že v případě elektromobilů od Volkswagen (ale stejně je na tom i koncern PSA) je výstavka putovní. Pokud nenahlásíte měsíce dopředu, že je chcete mít, tak mají své kalendáře a těch pár aut někde po ČR dokola ukazují.

auto elektromobil Volkswagen e-Golf 2016 2017 facelift

foto: Volkswagen

Na salonu je nemá buď nikdo, nebo jen čestné výjimky. O nějaké flexibilitě a ochotě nemůže být ani řeči, jejich prodeje je neživí. Byli jsme rádi, když ostravský Kodecar dodal plug-in hybrid Mitsubishi Outlander. Elektrický Mercedes-Benz B ED jsme nesehnali. Alespoň Smart ED byl nejen k vidění, ale i k svezení.

Při ukázkové jízdě jsme míjeli Krajský úřad MSK, kde vzadu parkoval nabíjející se Volkswagen e-up!, úředníkům a politikům zapůjčeny od . Na e-Up! a jeho ceníkové ceně vůči vpředu parkujícímu Nissanu Leaf, šlo lehce ilustrovat praktický přístup tradičních evropských spalovacích automobilek k elektromobilitě.

Tedy proč se elektromobily neprodávají. Japonský Nissan Leaf velikosti Škoda Octavia je v ceníkové ceně od 700 tisíc Kč, malý městský německý Volkswagen e-Up! velikosti Škoda Citigo v ceníkové ceně od 600 tisíc Kč. Co dodat.

Hostesky a lidé u exponátů o elektromobilech nic nevěděli

Bída! Ani jeden ze zástupců vystavovatelů o elektromobilech, které vystavoval, nic nevěděl. Slečna u Tesly nevěděla, kde jsou v autě baterie. Slečna u BMW mi tvrdila, že i8 je hybrid, ale bez spalovacího motoru :-). Mládenec u elektroauta VŠB-TUO neuměl ani otevřít kapotu.

Tyto výtky jdou jednoznačně na adresu vystavujících prodejců. Jde bohužel o stále trvající staré myšlení, kdy už dobrých pár desítek let není na spalovacích autech co vystavovat. Tak tam aspoň postaví paňácu, nejlépe rodu ženského v minisukni, aby někoho nalákal.

Že o předmětu výstavy nic neví, to přeci nevadí. Pravidelná soutěž o nejhezčí hostesku na autosalonech celého světa je důkazem této zvrhlosti. Je jedno zda v pozadí přitom stojí Porsche nebo Trabant.

Ve stejném myšlenkovém klišé vystavují nyní i prodejci elektroaut. Protože jsou to prvotně letití prodejci spalováků. Elektro mají jako doplněk a neumí je nabídnout. S mládencem u auta VŠB-TUO bude asi podobná potíž, jako s hosteskou, zřejmě to nebyl někdo z jeho tvůrců.

Protože na technických fakultách je žen jako šafránu, tak tam stojí kluk. Ostatně periodika typu iDnes rovnou dají ženy na první místo a auta až po nich. I když prý nejde o vykřičený dům, ale autosalon.

Titulek – Krásné dívky a auta na autosalonu v Bratislavě – je ubohost akce v praxi. Vesnice v tom už dohání město, jen ty ženy jsou tam zatím až po traktorech – titulek Traktory a sličné hostesky. Ohromující přehlídka. – mne dostal. Už by se nad sebou měli prodejci fakt zamyslet.

Nejsou z akce nikde k vidění videa, ani fotky

Pravda, to jsme nechali na profesionálech, takže alespoň dodatečně něco od nich. Viz. video na YouTube. Jen bohužel za umělecký projev 5 hvězdiček a za vypovídací hodnotu 1 hvězdička. Fotky může nabídnout jak Autoweb, tak jeden z předvádějících elektromobilistů na svém webu. Obojí povedené, děkujeme a jsme rádi, že se vám akce líbila.

vlastní

128 Comments on “Nejčastější mýty o elektromobilitě v otázkách a odpovědích”

    1. to tu jiz parkrat bylo,
      to tu jiz parkrat bylo, celkem stara zprava asi pul roku

      ale ono se jim to vpodstate vyplati, pred tim pul rokem k tomu byla i nejaka bilancni sprava kolik je takove auto oproti benzinakum prijde na 2-3 roky a Tesla to celkem solidne drtila 😀

      problem bych videl treba v bezramovych dverich, na vozeni „zatcenych“ je to trosku neprakticke auto, naopak idealni na stihani

  1. Vidim, ze jsem se stal
    Vidim, ze jsem se stal vdecnym zdrojem nepravdivych omylu 🙂

    A mimochodem, chybi mi tu muj oblibeny mytus: „Cesta za hranici dojezdu utrva nejmene dvakrat dak dlouho, jak se spalovakem (pokud mam stesti a po ceste jsou funkcni rychlonabijecky, jinak je to klidne petkrat dele). A jsou mista, kam dneska nemuzu vubec.“

  2. myty se vytvareji snadno,
    myty se vytvareji snadno, tak nevytvarejme dalsi 🙂

    „Po dostavbě JE Mochovce by mohli ihned zavřít zbylých pár uhelných“ tohle je jeden z tech mytu 😉 vystavba jaderne elektrarny je v soucasne dobe ekonomicka sebevrazda nebo cilene promysleny tah jak vyuzivat statni finance, tedy penize nas vsech, zadna uhelka se vystabve jaderky nezavira, ty uhelky slouzej jako nahradni zdroj ve chvili kdy jaderka z jakehokoliv duvodu nemuze dodavat elektrinu, a ze je to celkem casty jev 😉

    za cenu dostavby Telemina by kuprikladu mohlo vzniknout asi 35 tepelnych elektraren s dohromady asi 17-18x vetsi vyrobni kapacitou (paroplynove) dve elektrarny jako treba Pocerady coz je paroplynova vydaji za celej Temelin, a samozrejme je to nesmysl je stavet stejne jako ta dostavba Temelina, problem jaderne elektrarny je v tom, ze je to prilis drahy a take prilis velky zdroj energie, jakykoliv jeji vypadek se musi nahradit a cim vetsi je vykon takove jaderky tim hure se nahrazuje, ostatne je to vydet na vypadku Dukovan v lonskem roce 😉

    pokud se postavi jaderka tak se rozhodne nezaviraj tepelne elektrarny, to je mytus

    edit: to video jsem nedokoukal, to je strasna „sracka“, ale jako reklama pro homosexualy to asi fungovat bude, z profesniho pohledu kdy me obraz zivi musim rict ze je to jeste vetsi „sracka“, to nekdo natocil na mobil nebo kompakt a pak to prohnal vsema „cool“ filtrama v nejakym moviemakeru kde je 5 tlacitek a je delany pro laiky?

      1. to taky neni uplne pravda,
        to taky neni uplne pravda, protoze vetsina lidi kdys si predstavi palivo pro jaderku, tak si predstavi nejakej valecek a v lepsim pripade prut a myslej si jak je to strasne levny, ano jaderne palivo je relative levna zalezitost samo o sobe ale ne jako celek, palivo pro jeden blok Temelina v prumeru vyjde asi na 260 milionu korun rocne (ciste cena za pruty, respektive za kazety), jenze to je jen prvni cast ceny, pak je tu logistika ty kazety do Temelina dovest a po „zuzitkovani“ se musi skladovat, a tohle rocne opet neni zrovna levna zalezitost, a dalsim nakladem je bezpecnost, respektive zajisteni bezpecnosti, takze ve finale je Temelin rocne na nakladech na cca polovine toho na cem je plynova elektrarna s polovicnim vykonem, takze to to +- plychta co se provoznich nakladu tyce

        cena samotne elektrarny a jeji nasledna likvidace proste 100% hraje v neprospech jaderne elektrarny, pri soucasnych cenach elektriny se jaderna elektrarna nema sanci v CR zaplatit ani za 100 let sveho provozu, vykupni cena by musel bejt 5-6x vyssi, a nesmi sem plest ostatni staty, kupriklady ve Francii se to vyplacet muse, protoze naklady na vystavbu jaderky ve Francii jsou zhruba 4x nizsi nez v CR, holt jsme mala zeme a nemame tu zadnou firmu ktera by dokazala jaderku postavit sama osobe

        1. Pokud tedy vydělím roční
          Pokud tedy vydělím roční náklady na palivo (260 mil. Kč) počtem vyrobených kilowatt elektřiny ( za rok 2006 dle wikipedie to bylo 14 teravatthodin), dostanu se k číslu 0,021 Kč za jednu kilowatthodinu. A kolik stamilionů dělá to vše okolo co píšete ? Pokud se jaderná elektrárna nezaplatí, tak kdy se zaplatí uhelná, když to na palivo vychází mnohem více, přestože pořizovací cena je výrazně nižší ? Dále výňatky z wikipedie : Dne 18. července 2010 v 16:02 hodin dosáhla celková výroba elektrárny Temelín od zahájení provozu 100 miliard kWh. Celkové investiční náklady na dva bloky o celkové elektrickém výkonu 2 000 MW dosáhly i z důvodu zcela zásadních úprav projektu v průběhu výstavby 98 mld. Kč (cena do konce září 2004)Čistě ekonomická návratnost investice je odhadována na méně než 20 let.

          1. cetl jsi ten zbytek co jsem
            cetl jsi ten zbytek co jsem napsal, nebo jsi skoncil na milionech za nakup paliva?

            a to co pises o cene Temelina mas z Wiki? tam jsou celkem zastarala cisla, nektera z nich jsem tam vkladal primo ja v roce 2010 😀 jestli ti to nedoslo na wiki muzes upravovat i ty, staci se zaregistrovat a pak tam dopisovat fakta ktera se daji overit z jinych zdroju 😉 pokud napises spatne udaje a nekdo to najde, muze je opravit nebo smazat

            1. Ano, četl jsem i ten konec,
              Ano, četl jsem i ten konec, proto se ptám, jakou částku ročně dělají ty ostatní věci okolo toho paliva ? Tedy doprava, uskladnění, likvidace ? Taky 280 milionů ? V tom případě bude cena KWh 0,042 Kč. Nebo miliardu ? To bude cena za KWh cca 0,10 Kč. A odkud jste tedy čerpal údaje, že palivo stojí 280 milionů ? Z něčeho jsem čerpat musel, proto jsem taky uvedl zdroj wikipedie a taky vím, že tam můžu psát a upravovat cokoliv. Údaje jsou možná zastaralé, ale množství vyrobené elektřiny je známé a je podobné, ba dokonce o trošku vyšší, než jsem psal já.

              1. Námět k zamyšlení pro
                Námět k zamyšlení pro ty, co se ptají proč v Japonsku jaderné elektrárny – porovnejte si množství potřebného paliva (už jen jeho doprava).
                ·
                Spotřeba paliva za rok (t) na výrobu 1000 MWe
                jádro: 35 tun
                uhelka: 2 000 000* tun
                * černé uhlí. V případě hnědého uhlí se spotřebuje 4-6 mil. tun.
                ·
                zdroj: http://www.energyweb.cz/web/index.php?display_page=2&subitem=2&slovnik_page=emise_skodl.html
                — •tematicky související•
                http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1801-jak-smrtici-je-vase-kilowatthodina

    1. Samane: co jaderná vs tech
      Samane: co jaderná vs tech 35 tepelnyhc zapocitat i cenu kWh se zapocitanou cenou jako celek, tedy palivo, zivotnost atd.? Jak si pak vysvetlis, ze je na tom lepe ta jaderna? Jako hezke napsat cenu jaderne vs tepúelne, ale co navratnost, tu kdyz napises by ukazovala opak…
      A kdyz tvuj nvrh na plynovou? Jako chcces rici ze se ekonomice statu vyplati platit druhemu statu za plyn, kdyz ma vlastni zasoby uranu a misto toho je investovat do rozvoje? Kdyz zapoctem i tu navratnost v kWh, pak i plynovych jsou dva argumenty co dokazuji opak tvych bludu…

      Ale souhlasim, ze novy mytus vytvari i clanek, ze prej vyfuk neni v komine elektrarny protoze je odsirena? Co to je za blabol, to jako s toho kominu jde para nebo dech pracovniku elektrarny? A tak by se dalo blbostma v clanku pokracovat. Clanek prska nad myty a sam vytvari jeste horsi nove.

      1. neni, mas to vypsane v postu
        neni, mas to vypsane v postu nize

        delal jsem projekt jak pro CEZ na obnove tepelnych elektraren, tak pro Slovensko projekt na likvidaci JB, ale ty ceny jsou dohledatelne i na netu

        mimochodem komu myslis ze se plati za to palivo do jaderek v CR? uplne tomu stejnemu statu jako za plyn 😉

        jinak z velke casti jde z tepelnych elektraren opravdu para (respektive vetsinu toho koure co vidime je para, ale u tepelek samozrejme i splodiny, ale z toho co vidis je opravdu vetsina para), maji vpodstate stejny princip jako ta jaderka, diky vzniklemu teplu se vytvari para a ta nasledne pohani turbyny co vyrabej elektrinu. a para kterou vidime je to co jde mimo a vznika pri chlazeni, aby se ta v uzavrenem okruhu zase mohla premenit na paru co bude pohanet tu turbinu

        vetsinou to bejva tak ze ten nejrobustnejsi komin je chladici, a z nej jde jen para, a pak komini beznejsi a z nich jdou splodiny, u tech plynovich ale vetsinu splodin ani nevidis a opravdu vidis spis jen tu paru, treba v tech Detmarovicich coz je paroplynova elektrarna, mas tusim 4 chladici veze ze kterych jde jen para a pak 2 kominy kde splodiny vytvari jen jeden, druhej je tusim starej chladici, ale presne to nevim

        1. Divné, Dětmarovice vidím
          Divné, Dětmarovice vidím vedené jako elektrárnu uhelnou. Jeden z těch komínů, jako u většiny elektráren, vzikl jako náhrada behěm odsiřování v 90. letech, kdy bylo třeba buď obejít dočasně původní, na který se napojovalo odsiřovcí zařízení, nebo naopak se na nový napojilo odsiřovací zařízení a starý se odpojil.

      2. Ano, presne tak, u
        Ano, presne tak, u elektrarny je velky prostor na praci se zplodinama, do auta se tak ucinna technologie nevleze. A dále v elektrarne lze vyuzit i to teplo. Protože jak nize pise saman o chlazeni vody, ta se taky dost často vede do města a chladi se az v radiátorech a vymenicich na ohrev TUV. Takze ma komin v elektrarne, ale daleko mensi a nesmrdi pod nos.

    2. No ona dostavba JE Mochovce
      No ona dostavba JE Mochovce jaksi běží a někdy v dohledné době by se měla uvádět do provozu.

      Jestli ji neměli raději prodat do šrotu se ukáže možná celkem brzy a mohlo by to ovlivnit i veřejné mínění o stavbě dalších bloků u nás. Což v současné situaci asi není nejlepší nápad.

      1. jo dostavby jsou problem,
        jo dostavby jsou problem, tam se pak jasne resi co se vyplati vic, ono takhle se jedna dostavela i v Nemecku, ac to Nemci hodla do 2022 odstavit

        v CR se ale dostavba Temelina nevyplati, a za jeho dostavbu lobujou ve velkem jen lidi co se nejak motaj nebo jsou primo napojeny na firmy ktere by to mohli dostavet, ja verim ze to ale nikdo neodkejve a v CEZ zvitezi zdravej rozum 🙂 neverim ze by to CEZ zvladl zainvestovat sam, ta dostavba se odhaduje na 550-750 miliard, proste blbost

        1. No je otázka, jestli to
          No je otázka, jestli to začali dostavovat před nebo po 2011. pokud po, pak to byl hloupý krok, který neměl nastat, pokud dávno před, například 2007/8, a spustili ji např. 2010, apk je to otázka.

          Samozřejmě že v současné situaci může temelín chtít dostavět jen blázen. To už by nás snad levněji vyšel kabel od Severního moře, nebo jihu Ukrajiny. A tam si postavit nějaké jiné elektrárny.

          1. Vytesat do kamene.
            Vytesat do kamene.

            Nejhorší je že dostavbu chtějí ne jen lidi co do toho jsou zapojený, ale i „normální“ lidi z ulice. I kolegům musím neustále vysvětlovat že je to předražený nesmysl. Bohužel to moc dobře nejde. Jsou ovlivnění propagandou že jedině jaderná elektrárna je ta nejčistší a nejlepší jako zdroj elektřiny a že kvůli elektromobilům jich budeme potřebovat 100.
            Je to těžký. Nikdo z nich ani neví co to obnáší a že to má stát 3/4 bilionu.

            1. To, co se nyní, vzhledem k
              To, co se nyní, vzhledem k aktuální ceně elektřiny, jeví jako předražený nesmysl, může být v budoucnosti nutnost. Nebo můžeme jít německou cestou. Zatím je pro vykrývání výkyvů výroby v OZE stabilních zdrojů relativně dost. Ovšem to v budoucnu nemusí platit, zejména s předpokládaným postupným útlumem uhelných zdrojů do r.2050. A takový zdroj jako je jaderka se nepostaví ze dne na den. Dukovany vydrží tak do 2035, max. 2045, Temelín o něco déle, ale co dál? Jasně, my už to řešit nebudeme, ale našim dětem a vnukům vůbec nezávidím. To už nebude o tom, že cena uhlí je na historickém minimu, nebo že elektřina na burze je kolem 20Eur/MWh. Nadarmo například ve Velké Británii nestaví jaderku se státními garancemi.

              Jasně, spousta lidí může namítnout, že si každý dá fotovoltaiku na střechu a baterky do sklepa. Ovšem to řeší domácí spotřebu, nikoli spotřebu velkých průmyslových podniků atd. Troufám si tvrdit, že velké zdroje budou pořád potřeba, i když asi v menší míře než dnes. A taky si nedělejte iluze, sice bude spousta decentralizovaných zdrojů, ale pokud se úplně neodstřihnete od sítě, tak distributorům porostou náklady na chytré sítě atd. A kdo myslíte, že to zaplatí? Samozřejmě my zákazníci.

              1. Opravdu velké průmyslové
                Opravdu velké průmyslové podniky mají už dneska svoje energetiky a většinou i elektrárny a i ty nepříliš velké, spíše větší, mají svoje zdroje elektřiny, o ně bych se nebál že by trpěly nedostatkem energie.

                Loni v podstatě skoro celý rok Dukovany nevyráběly, dokonce se to nějak krylo i s odstávkami Temelína, síť se nezhroutila. V současné době máme asi 13 300MW v tepelných elektrárnách a asi 4100 MW v elektrárnách jaderných, celkem tedy 17 400MW (pokud se od vytvoření seznamu nic neodstavilo, s Novým zdrojem v Ledvících a PPE počerady je to 18 890MW, a těch 10MW někde najdeme v MVE, tedy klidně 18 900MW) I při plném exportu a špičkách spotřeby se dostáváme na asi 15 000MW, prosím minimální zatížení v noci v zimě bývá kolem 9000-10 000MW.

                Je otázka jak dlouho ještě budeme jedním z největších exportérů elektřiny na světě, v roce 2014 jsme byli 7.
                indexmundi.com/g/r.aspx?t=10&v=82 Ano jsou to čísla bez odečtení dovozu, ale i s tím jsme někde kolem 16TWh. Vážně si nemyslím, že v takové situaci, je rozumné protláčet stavbu dalších jaderných nebo uhelných elektráren, tuplem ne se státními garancemi.

                Neměl bych nic proti novým JE, kdyby měly smysl, ale v situaci kdy máme úplně novou plynovou elektrárnu, změněnou na zálohu, místo odstavení došlo k prodeji elektrárny ve Chvaleticích (a s jejím odstavením se původně počítalo), byl rozestavěn blok v Ledvicích a místo toho aby se od uhlí ustopovalo se tu neustále řeší limity, jak je prolomit, nemá podle mne vůbec ani smysl o nějakém novém parním bloku uvažovat. Ne za garance.

                Česká energetika zkrátka potřebuje léčbu, nejspíše šokem. Nemyslím že by v tolika zemích, kde se dnes začíná sázet nebo sází ne na jádro či uhlí, ale na OZE, akumulaci, případně plyn jako zálohu, pletly. Vážně pochybuji o tom že by se pletly i celkem pragmatické národy jako Japonci, Američani, Němci, Indové, Číňani (ti ale stavěli všehcno, až teď přechází spíše na stavbu velkých solárních termických elektráren). Když na OZE začínají sázet i ropné státy, byť některé z nich těktéž mají jaderné ambice, ale to spíše pro problémy s vodou, možná je čas také kompletně přehodnotit naše vize vývoje energetiky i (ne)slavnou Pačesovu zprávu.

                Ne že bych byl příznivcem obrovských větrných farem s nějvětšími možnými turbínami, nehodí se to tak úplně sem, ale ČEZ o to ani neměl nějaký zájem, příjde mi že dokonce proti OZE pracoval, příjde mi že se tam pánové chovají jakoby byl rok 1996, možná 1986. Kde kdo investoval v Severním moři a Baltu do větrných parků, oni šli na Balkán.

                Nechme stranou jádro na moment, svět končí s uhlím (v Německu jej prozatím tolerují), končí s ním rozvojové země, končí s ním USA, u nás se staví uhelky, prodávají aby se nemusely odstavit, a dělá se kde co aby se prolomily limity nebo zachránily nerentabilní doly. (OKD se mělo utlumit samo a postupně, bohužel tak nějak havarovala cena černého uhlí a je průšvih) Toto není energetická politika 21. století. Netvrdím že v roce 2030, 2035 nebudou třeba velké zdroje, ale máme tu elektrárny, které budou schopné dodávat proud ještě za 50 let. Ledvice NZ a PPC Prunéřov mají dohromady 1 400MW. Hádám že alespoň jednou tolik nám tu ještě zůstane, možná i o trochu více, ale jejich vytížení bude nejspíše malé.

                Co ale budeme určitě potřebovat, bude akumulace, můžeme postavit ještě další PVE, ale je otázka, jestli se to vůbec vyplatí, klidně se může totiž stát že baterie budou rozměrově, možná i cenově, výhodnější, rozhodně průchodnější.

                A samozřejmě že chytré sítě v nějaké podobě budou třeba, ale s postupem technologie možná to odstřihnutí, nebo výrazný pokles potřebného výkonu nebude problém. Rozebíral jsem to tu zrovna pod článkem o lampách, podle mne jsou technologické problémy spojené s decentralizovanou výrobou, případně přechodem z 3F na 1F, poklesem rezerovvaného výkonu atd. celkem dobře řešitelné. Příjde mi že to pomalu spěje k tomu že bude účinnější si elektřinu vyrábět doma celoročně, přes léto FVE, vítr celoročně a v zimě spolu s teplem pomocí palivových článků na zemní plyn (dělají se už do velikosti průmyslových jednotek, účinnost stejná či vyšší než u KGJ), než tahat elektřinu ze sítě.

                V konečném důsledku si asi budou elektrárny u nás pomalu kopat hrob, pokud se nezmění nějak zásadně. Možá si dovolím zajít ve spekulaci ještě o chlup dále. Během pár let je nejspíš možné že ostrovní energetické systémy budou dostupné pro všechny bytové a komerční budovy, lehký průmysl. Tyto systémy budou disponovat vlastní akumulační kapacitou, KGJ mají vysokou účinnost, je myslím možné že lze vytvořit takto systémy, které se objedou bez elektrizační soustavy a budou ekonomické.

                Pak se bude naskýtat otázka co s předimezovanou soustavou, samozřejmě tu bude několik velkých odběratelů a pár maloodběratelů, kteří z nějakého důvodu nemohou mít ostrovní systém, eventuálně lidí, kteří budou mít slabou přípojku jako zálohu pro svůj sytém (třeba jen 1x20A), ale potřeba velkých zdrojů myslím může skoro zmizet.

                Pokud budu pokračovat dále, s moderními způsoby ukládání energie, které by převzaly fci PVE a VE eliminovaly do znační míry špičky, dokonce se naskýtá otázka, jestli se nám, nevyplatí zrušit některé přehrady, nebo je převést na poldery, v USA se tak již občas děje, zatím jen malá díla, která blokují rybí tah, ale děje se. Možná to výjde dokonce levněj než je udržovat.

                A na konec zpět k jádru, podle mne v určitý moment nikdo nebude chtít JE s výkonem 2000, 1400, 1000 ani 500MW, co ale bude zajímavé budou malé kompaktní, bezpečné jaderné reaktory, zejména tam kde je třeba hodně páry. Ale zase je tu otázka, roste bezpečnostní napětí ve světě, klesá do jisté míry kvalita školství, i toto by mělo být bráno v úvahu. Vemte jaký rozruch nedávno vzbudila, pokud vím, sebevražda, zaměstnance belgické JE. Představte si kdyby to skutečně bylo tak že tam někdo chtěl vniknout.

                1. Sorry, ale to je dost hustej
                  Sorry, ale to je dost hustej blud, ze Dukovany skoro cely rok nevyrabely … Byly odstavky jednotlivych bloku, ale elektrarna porad jela. Neprekrucujte fakta, prosim.

                2. Stály 3 ze 4 reaktorů pro
                  Stály 3 ze 4 reaktorů pro zmršenou kontrolu svárů, zrovna na podzim. Některé bloky stály už tak od půlky roku, celková čísla asi ještě nikdo nevydal.

                  Každopádně se tato odstávka sešla ještě s kompletní odstávkou v Temelíně a výpadkem ve Chvaleticích, jediné co se stalo bylo že se chvíli část proudu dovážela. A to byl výpadek poměrně velkého výkonu.

                  Tak čísla sem našel, loni to byl pokles o 18%, to už je celkem dost. Dobře, tedy se opravím, ne skoro, ale poměrně dost.

                3. No, ono to bylo tak, že
                  No, ono to bylo tak, že zhruba od začátku září byl odstaven 1.blok, vzápětí byly odstaveny 2. a 3.blok a v provozu zůstal pouze 4.blok. Takže po dobu 1/3 roku byla v provozu 1/4 elektrárny. To byl výjimečný stav. Ovšem je třeba vnímat, že ani za normálních okolností všechny 4 bloky nejedou na plný výkon celý rok, ale jsou postupně plánovaně odstavovány pro výměnu paliva – vždy 3 bloky každý na cca 20-30 dní a jeden blok na cca 60 dní.

                  Co se týká potřebnosti či nepotřebnosti v souvislosti s vývozem elektřiny. Celou problematiku je třeba vnímat nejen v kontextu energetiky samotné, ale v kontextu celé ekonomiky ČR. Ano, ČEZ vyrábí i pro export, stejně jako vyváží svou produkci Škoda Auto a dělají to i další firmy, které nejsou tolik vidět. Co vyváží? Především práci českých lidí, to, v čem jsme dobří, co umíme, o co je ve světě zájem a za co je svět ochoten nám zaplatit. Mimo jiné tak tyto firmy dělají to, co celý svět dělá nám – spousta věcí se k nám dováží a my musíme platit i za to, co bychom si mohli udělat sami. Co s tím? Máme v této situaci rezignovat, omezit jak energetiku, tak i třeba výrobu aut jen pro svou vlastní spotřebu a nic nevyvážet? Přestanou k nám díky tomu okolní státy dovážet potraviny, textil, boty, stroje, IT techniku atd.? Určitě ne. Máme se stát kolonií, která bude jen spotřebovávat a téměř nic nevyrábět? Nebo jen pro vlastní potřebu? Klidně můžeme. Ovšem pokud nebudeme vyrábět, tak nebudou mít lidi za co koupit – nakonec ani to auto z Boleslavi, ani tu elektřinu vyrobenou jen pro naše potřeby. Navíc tyhle velké firmy vyrábějící na export jsou zásadním zdrojem příjmů státní pokladny. Čili výroba jen pro naše potřeby by znamenala pokles příjmů státní kasy, což bychom pocítili úplně všichni.

                  Zpět k jaderkám. Velice zhruba to vychází tak, že pokud ČEZ nepostaví a neuvede do provozu další jaderný zdroj do doby, než se začnou odstavovat bloky v Dukovanech, tak už nikdy žádný další blok nepostaví, protože už prostě na to nebude mít peníze. Prostě dokud stávající bloky jedou, tak jsou schopny vydělat na další blok. Po jejich odstavení už to nepůjde. To není strašák, to je realita. Bez ohledu na to, jestli je někdo přesvědčený, že to potřebujeme, a jiný zase, že nikoli. Toto se bude řešit v budoucnosti, bohužel bez možnosti návratu.

                  A ještě k těm OZE, speciálně fotovoltaikam. Ano, každý panely na střechu a baterky do sklepa – v případě rodinných domků. Ovšem co ty desítky či stovky tisíc lidí v panelácích, které mají 6-11 pater, kde je plocha střechy v přepočtu na 1 obyvatele směšně malá? Vzpomněl jsem si na diskuzi s pánem z Brna Bohunic ohledně nabíjení a garáží na takovém sídlišti. V podstatě měl pravdu, tam není kde. A s OZE v takové lokalitě je to plusminus podobné.

                  Jak to dopadne, ukáže čas. Bohužel TEĎ se opravdu nevyplatí budovat nový jaderný zdroj. Ovšem je třeba myslet na budoucnost. Proto jsem zmiňoval naše děti a vnuky. Rozhodnutí stavět či nestavět bude mít dopady na desítky let. To není propaganda.

                  EDIT:
                  Omlouvám se za případné překlepy, píšu to na mobilu na cestách.

                4. Samozřejmě že se JE
                  Samozřejmě že se JE odstavují, ale jde spíš o to že se velmi často argumentuje že se bez nich neobejdeme, občas to vypadá že jsou to jediné co nás drží od absolutní tmy, přesto se loni ukázalo že tomu tak není.

                  Podle mne je problém to, že ČEZ je příliš silně provázán se státem. Podle mne by stát neměl podnikat v takovémto rozsahu. Pokud vím, tak ani jedna z velkých exportních firem není polostátní, to ale zabíháme do ekonomie a politiky. Stejně tak se pořád zdůvodňuje státní vlastnictví, že je to nutné pro bezpečnost. O tom pochybuji, pokud bude by byla válka, pak lze na dočasnou dobu zestátnit podniky (viz železnice v USA za 1. světové války), ale v době míru není podle mne důvod k tomu aby stát do ekonomiky takto zasahoval. Vemte si, jak se ČD brání konkurenci, to je to stejné. Stát podniká, bohužel ku škodě občanů.

                  Jedna věc je exportovat výrobky, kde exportujeme práci a dopady na prostředí nemusí být nějak značné a druhá věc je exportovat energie, které se musí buď vyrobit z uhlí, plynu, uranu, přičemž stále většinu této energie vyrábíme z uhlí. Místo toho abychom přestali konečně těžit uhlí a likvidovat krajinu, pokud tedy máme jít jadernou cestou, tak v tom pokračujeme. Až bychom neměli nějaký výrazný podíl z uhlí, pak ano, dalo by se o tom uvažovat podobně jako o výrobcích, jenže teď je to spíš podobné jako export samotného uhlí.

                  Zapomínáte že budova jdoucí do výšky má fasádu, například AZ Tower má jednu stranu pokrytu FVE, FSI VUT taktéž. Na byt s největší pravděpodobností připadá kolem 10m2 fasády, spíše více, to by mělo být sto pokrýt běžnou denní spotřebu domácnosti.

                  Pokud bude po jejich odstavení cena opět vysoká, pak se elektrárna, jakákoliv, zaplatí sama, byť na úvěr. Jenže v tento moment se požadují garance, my nevíme jaká bude situace na trhu s elektřinou za 2 roky, nevíme jaká bude politická situace, nevíme, ani nemůžeme předpokládat, nic. V takové situaci garantovat výkupní ceny, přičemž víme že projekty JE se klidně dvojnásobně prodraží, by mohl jen lehkovážný tvor, nebo věštec.

                  Na atomic Insights je záznam asi hodinu a půl dlouhého rozhlasového pořadu o jaderné energetice, poměrně zajímavý, zejména o tom jak se chovají současné energetické firmy.
                  atomicinsights.com/atomic-show-247-jigar-shah-founder-sunedison-and-generate-capital/

                  Podle mne je momentální problém jaderných elektráren právě v jeich velikosti, jsou to příliš velké molochy s příliš nákladnou údržbou, provozem, odstraněním, přitom máme kolem dvou desítek modelů malých modulárních reaktorů. Z velkých elektrárenských firem je nikdo nechce. Pokud by ČEZu opravdu šlo o jádro, nebo bezpečnost sítě a zároveň o ekonomiku provozu, pak by se možná začal zajímat o Hyperion a podobné reaktory.

                  Pokud má být cena Hyperonu 25 milionů $ a výkon 25MW, vychází to na 1 milion $ za MW. Tedy asi 25 milionů korun. U TemelínaII má být asi 100 milionů, podle dolního odhadu kolem 200 miliard za 2000MW. I kdyby se oba projekty prodražily dvojnásobně, pořád nás hyperion výjde levněj. Cenově se to srovná až po obměnách reaktoru, což je za 40 let a to nemám započítány náklady na modernizace JE. Toto by nám navíc dalo možnost pružnějšího reagování na případné změny a trendy na trhu. Teď začít stavět velký reaktor, byť jeden, nás může stát stovky miliard a nikdy se nezaplatit.

                  Naproti tomu čtyři dva hyperiony, nebo podobné reaktory s tím že případně se postaví další, případně že pokud se situace výrazně změní, může se postavit něco většího, představuje menší ivestiční ryziko.

                  Já se nestavím apriori proti jaderné energetice, ale stavím se proti současnému modelu, kdy se má celá země skládat na předražené zařízení, které se snadno může stát kusem šrotu. V době, kdy se celá energetika a myšlení lid mění a kdy padají ceny technologií, navrhované řešení spíše zavání nějakým podvodem. Nehledě na to že se s nápadem došlo někdy kolem roku 2010/12, za tu dobu se situace v sousedství začala zásadně měnit.

                  Znovu, pokud by šlo o zajištění nějaké bezpečnosti výroby proudu, tedy třeba tak aby nedošlo k úplnému ukončení výroby v JEDU a JETE, pak by v současné ekonomické situaci asi měli spíše přemýšlet o něčem menším, třeba jen 500MW bloku, pokud tam je výraznější cenový rozdíl, nebo o modulárních reaktorech. Ne jít jak tvrdohlavě jen tou svojí „jedinou správnou“ cestou.

                5. Musím říct, že Vaše
                  Musím říct, že Vaše úvahy mají do značné míry svou logiku.

                  Jen poznámka k tomu propojení ČEZ-stát:
                  Už jsem to tu v jedné diskuzi psal. Pokud ČEZ investuje, tak u velkých akcí si na to musí půjčit jako každá jiná soukromá firma. Takže pokud by ČEZ stavěl, tak za peníze daňových poplatníků to nebude. Musel by si na to půjčit nebo sehnat investora. Takže jak píšete „za svoje zisky“. Co se týká investování, stát se k ČEZu chová jako k soukromé firmě.

                  Na druhé straně ČEZ odvádí státu jako majoritnímu akcionáři většinu svých dividend a plní tak státní kasu. V tomto případě se stát k ČEZu totiž chová jako ke státní firmě (na rozdíl od výše uvedeného případu investování).

                  Ale je fakt, že (jak píšete v jiném příspěvku) asi si to nikdo na triko nevezme.

                6. Jde o to že požadoval
                  Jde o to že požadoval zaručenou výkupní cenu, k čemuž by bylo třeba zákona, nebo minimálně vyhlášky, nemyslím žeby si kterákoliv soukromá firma mohla dovolit požadovat toto. Je jedna z věcí, která mi na původně navrhovaném modelu dostavby vadí. Nemyslím si, že by něco takového požadovala RWE nebo Eon, pokud by u nás něco takového hodlaly stavět.

                7. K tomu vyvozu elektriny a z
                  K tomu vyvozu elektriny a z toho plynoucim prijmum – dival jsi se na nedelni cenu elektriny v DE? Nejlepe od 10 do 17 hodin? A udelal jsi si nekdy statistiku vyvoje poctu hodin/dnu se zapornou cenou elektriny? A proc mas pocit, ze nekoho bude zajimat elektrina ze zdroje ktery nestoji ale jen se o nem kvaka v medyjich? A nebo ze dokonce bude ochoten za ni platit? Nenech se vysmat. Jo a k te spotrebe – kolik sezralo OKD? Tak o to vetsi bude prebytek zdroju v CR. A energeticka spotreba domacnosti? U mne za poslednich 8 let klesla na 3/5 a to jeste nemam zatepleno. Takze elektromobilita pouze vykryje zvysenou efektivitu vyuziti elektriny. Zadny narust spotreby se konat nebude. Naopak i elektromobily poslouzi k stabilizaci site, bude-li ze strany CEPSu a distributoru zajem. Ale moc casu na rozmyslenou uz nemaji.

                8. Částečně souhlasím s
                  Částečně souhlasím s tím co se děje na burze je to spíš o tom aby se hledala možnost akumulace, ne dalších primárních zdrojů, pak taky posílení/přestavba vedení do DE abychom měli lepší přístup k této elektřině. nejschůdnější bude, myslím, pokud se postaví u některých z přehrad paralelně nádrže a PVE se napojí na současné rozvodny, bude to asi nejlevnější řešení, také nejprůchodnější. Nehledě na to že takto může dojít ke zlepšení situací na vodních tocích pod hrází, které jsou dnes zatíženy kolísáním průtoku na základě provozu špičkové elektrárny.

                  Vhodné kandidátky mohou být Štěchovice, Slapy, Vranov, Slezská Harta (prý snad původně zde PVE být měla). Potenciálně Orlík a Kamýk, ale tam je zase problém s tím jak PVE navrhnout či jak bude změněn manipulační řád. TO by klidně mohly být sovky či tisíce MW. Pak velké množství dalších, menších přehrad.

                  Nesouhlasím ale s nějak výrazným podílem OKD na spotřebě, bude se jednat nejvýše, podle mne, o nízké desítky MW.

                  Elektromobily se asi budou na stabilizaci sítě podílet jen stejně jako bojlery, kamna apod. Nemyslím že by lidé skákali radostí z toho že neví jestli s EV odjedou, nebo bude prázndo protože se regulovala síť.

              2. Souhlasim s vami – kazdy
                Souhlasim s vami – kazdy kouka na dnesni ceny a nediva se do budoucnosti, co nastane „pote“. Konec zivotnosti Dukovan se blizi. Postavit novy blok napr. Dukovan a uvest ho do provozu se bude krasne kryt s koncem zivotnosti stavajicich bloku. Muj nazor je – bez jaderne energetiky se proste a jednoduse neobejdeme i pres to, ze „vsichni muzou mit na strese solarni panely“.

                1. Spíš je otázka jak silná
                  Spíš je otázka jak silná a jaký model to má být. Já si třeba nemyslím že je nutné postavit 4400MW JE (náhrada Dukovan a Temelín II). A nelíbí se mi že by tam měla být garantovaná cena pro ČEZ (nehledě na to že se mi nelíbí propojení ČEZ – stát), pokud to chtějí postavit, tak prosím, ale za svoje zisky. Co ale možné je, že by byly postaveny pouze 2 500MW reaktory, po jednom v každé lokalitě, nebo že se budou licencovat reaktory modulární a postaví se jich více.

                  Pokud někdo bude chtít stavět JE, tak ať představí projekt a co s ní na konci životnosti, udělá si rozvahu a pak staví. Pokud se protestovalo proti dotacím do OZE, ty se zrušily a pak se jen tak přiklepla dotace o stejné výši na MWh pro jadernou elektrárnu jako pro větrnou. Kde je pak ta lacinost jaderné energie pokud chce mít stejné dotace jako vítr? (a to co s VtE na konci životnosti je jasnější)

                  Za stejnou roční dotaci můžeme rozestavět po republice 6GW větrných elektráren a v provozu budou během doby než se vůbec JE vyprojektuje.

              3. Nemecka cesta me prijde
                Nemecka cesta me prijde dobudoucna levnejsi a efektivnejsi, postupne nahrazovat pak male lokalni obnovitelne zdroje za vykonnejsi bude snazsi a levnejsi

                vpodstate u jaderky mas nejaky vykon a mas ho na desitky let +- porad stejnej a nejde ho nejak jednoduse zvysist, treba ze si jen tak vymenit turbiny za nove lepsi a vykonnejsi kazdych 10 let, Temelin rekneme 2100MWh, a pocitej ze cca 20% roku za nej musis mit nahradu kvuli odstavkam, takze stale za nej musis mit nahradu ktera dokaze dodat tech 2100MWh, u obnovitelnych zdroju je to snadnejsi, nekdo vynalezne lepsi panely, no tak vpoho, za 30 miliard si jich vymenis tolik ze to vyda vykonem skoro za 200 Temelinu, takze ikdyby vyrobili v prumeru jen pul procenta sve kapacity, tak ten Temelin nahradi 😉 za dalsich 20 miliard postavis asi 1000 velkych vetrnych elektraren s vykonem asi 3000MWh a za dalsich 50 miliard inteligentni site a centralni uloziste energii, porad jsme na cca 1/7 ceny jen dostavby Temelina co by dodavala navic jen 2200MWh pokud by zrovna fungovala, a v CEZ jiz na tohle zacina par lidi lobbovat, ruzne vize tam jiz v tomhle smeru nastesti panujou

                dnesni doba v pokroku je nastesti tak rychla, ze nez by se Temelin dostavel, tak us by davno byl k nicemu, celkem verim ze do 10-15 let nebude spousta domacnosti ani firem potrebovat tak silnou rozvodnou sit jakou potrebujou dnes a stejne tak elektrinu si z velke casti nebo celou budou vyrabet sami, ten Boom nastane do 5 let, jiz ted posledni roky cena tech systemu klesa nadherne rychle a tam kde pred 10 lety musel clovek utratit milion, tam mu dnes na to same ve fotovoltaice staci 200 tisic

                1. Oba mluvíme o budoucnosti,
                  Oba mluvíme o budoucnosti, ovšem každý o něčem jiném. Já mluvím o tom, že za nějakých 20 let přijdeme o 2000 MW v Dukovanech – viz můj příspěvek z 11:19 o něco níž. Pak se nebude řešit, co budeme mít navíc a jak to co nejefektivněji postavit. Bude se řešit, jak nahradit tento výpadek – bez ohledu na cenu. A taky kdo to udělá.

                2. a ja napsal ze resit to
                  a ja napsal ze resit to dostavbou Temelina je nesmysl 🙂 tech 2000MW se da nahradit podstatne levnejc a za mnohem kratsi cas

                  ono stejne na dostavbu Temelina nedojde, to si nikdo na triko nevezme takhle polozit poloistatni firmu a prohyrit vic nez pulku statniho rocniho rozpoctu

              4. Jsem rad, ze jsi potvrdil,
                Jsem rad, ze jsi potvrdil, ze pro domacnosti budou OZE a uloziste jakztakz v cajku. Nezlob se, ale po tom co nam Svetlik udelal za malou ceskou svinarnicku (prohlasil, ze poplatek za OZE mu sezere 1/3 zisku – tedy ne obratu, ale opakuji ZISKU a proto nyni d pomoci poblitiku tyje z nizkych cen na burze a odmita se podilet na nakladech) mi jsou problemy prumyslovych podniku jaksi tak nejak u zadele. A kauza OKD a stav kdysi privatizovanych Vitkovic jen potvrzuje muj postoj. Takze za mne at si prumysl resi svuj problem za sve penize kdyz se neumi podilet na nakladech. Nazdar bazar.

            2. A ví že na 100km je třeba
              A ví že na 100km je třeba max 25kWh? Prostě ke 200 000MW Jsem se nedopočítal ani já. Nejvíce k 25 000MW.

              Myslím že by pomohlo kdyby se proti JE nešlo jak se jde, tedy jen přes palivo a nebezpečí výbuchu, ale i jinak, tabulky co kolik stojí, cena, trochu i o EV, jiné možnosti řešení atd. Ano je tu silná, netvrdil bych propaganda, ale mediální masáž, a historie hraje také roli.

              Na druhou stranu si přiznejme že propagace OZE taky není dělána zrovna nejúčelnějším způsobem.

              Popravdě 3/4 bilionu je myslín trochu přifouklé, ale mezi 300-500 miliardami bych to jako finální sumu viděl.

              Nevíte náhodou kde sehat datové řady z FVE/VE za několik let provozu?

              1. 750 miliard je celkem realna
                750 miliard je celkem realna suma, ostatne o ni pise ve zpravach i primo CEZ, ono se totiz nejedna jen o stavbu, ale jedna se i o asanaci pote co doslouzi, a postavit jaderku je sranda, je to totiz jen stavba nezatizena radiaci, ale asanace se pak provadi i 20-30 let protoze se to musi rozebirat pomalu postupne a vsechen odpad asanovat a nasledne uskladnit, skoro 50% te stavby se pak musi naskladat do specialnich barelu a skladovat stejne jako vyhorele palivo, coz je take extremne draha zalezitost 😉 nekde to jen odvest na smetak jako sut 😉

                odhady komise v CEZ dohledatelne na jejich zpravach pisi o 550-750 miliardach jen za dostavbu 2 bloku, zpravy z roku 2014, a kazdy rok tahle suma stoupa protoze to technologicky stale zdrazuje a kazde 2 roky se zprisnuji pozadavky na vystavbu a provoz JE, odhady jsou 5-6% kazdy rok, mimochodem i Temelin jak stoji od sve dostavby prosel 3x upravou systemu zajistujicich bezpecnost

                1. Díky, ale pro to co s tím
                  Díky, ale pro to co s tím chci zkusit asi využiji data za celou EPS, eliminuje mi to případné lokální výkyvy.

      1. Nehledě na to že ji
        Nehledě na to že ji postavili před něčím co se dá nazvat „zhroucení ceny elektřiny.“ Dále je to myslím trochu obdoba toho podvodu, který provedly energetické společnosti v USA, kde si vyžádaly podporu na „nezbytná“ vedení, která jsou ale v podstatě nevytížená.

        To co v současnosti brání jejímu efektivnímu využívání je nízká cena energie ve špičkách, dále přebytek výkonu uhelných bloků, které produkují levně, pro nízkou cenu uhlí, která v posledních letech také prošla obrovským popradem a je na minimu a asi níže nemůže jít. Pokud by se tyto elektrárny odstavily, pak by se provoz PPE vyplatil.

  3. Bohužel věta:
    „Ne na

    Bohužel věta:
    „Ne na blbce, co bez rozhlédnutí vlezou i pod náklaďák, na ně platí Darwinův výběr.“ by platila ve společnosti, kde je každý za své činy zodpovědný. Ale v české společnosti, kdy se velmi často zodpovědnost dává někomu úplně jinému, je to nereálné.

    Příklad:
    – člověk vleze na dálnici a srazí ho auto. Koho popotahují? Řidiče, že nepřizpůsobil jízdu podmínkám
    – na zloděje spadne železná konstrukce, když ji rozkrádají. Koho popotahují? Majitele objektu, že ho nezabezpečil…

    A mohl bych pokračovat…

      1. Něco z vlastní
        Něco z vlastní zkušenosti, něco jsem slyšel. Jako ostatně každý. Naposledy jsem slyšel jak kolegovi z US shořely dva priusy od akumulátorů. Nemám moc času rozebírat všechno, ale pozastavím se nad výrobou benzínu a spotřebovanou energií. I kdyby byla pravda, že je pro výrobu litru benzínu potřeba 1.2kWh energie tak v litru benzínu je uložená energie cca 8,89 kWh (viz Wikipedia). I když se samozřejmě všechna nevyužije v pohybu tak je pořád energetická bilance velice slušná. Podobně bych mohl pokračovat. Nechci hanit elektromobilitu, ale je třeba vidět souvislosti a ne jen marketingové vytrhávání z kontextu.

                1. stejne mi to vychazi divne,
                  stejne mi to vychazi divne, mají tam 10 stojanu, takze na stojan 600 litru denne, to je cca 15 aut na stojan. To by tam stacily 4 stojany, ne? A teď si uvědomuju, že jsem kdysi měnil na benzínce v UPS baterky. A ta benzínka odhaduju měla spotřebu 6kWh na den, jen u věcí co byly zálohované.

                2. 8kWh na den je nejakych 300W
                  8kWh na den je nejakych 300W prumerny odber, to pomalu nepokryje ani osvetleni…

                3. osvetleni ceho? bunky s
                  osvetleni ceho? bunky s pokladnou? uvnitr co si pamatuju byli 2 zarivky a venku pred maj dalsi ctyri, kolik muze bastit takova zarivka? 15-20W? navic se sviti jen vecer a rano

                  a to ze tam je 10 stojanu neznamena ze se tam stojany nezastavej, to neni TankONO kde se ceka ve fronte, normalni „vesnicka“ cerpacka kde se za komancu asi nekdo rozvasnil a cekal ze tam bude tankovat cela republika 😀

                  muj odhad je tak 100-150 aut denne, maximalne

                4. ono dneska us se to da hodne
                  ono dneska us se to da hodne blbe spocitat kolik by vychazelo na samotne tankovani, treba podle vyrocni zpravy Shell maji temer 70% zisku ne z prodeje paliv, ale z prodeje jineho sortimentu vcetne treba obcerstveni (spadaji tam i maziva, ale i to co potrebuje i kuprikladu EV jako dalsi naplne, treba kapalina do ostrikovacu a podobne) proste to kolik je potreba ciste pro cerpani paliva dnes nejlip asi dokazou demonstrovat prave „vesnicke“ cerpacky kde si krome benzinku koupis tak maximalne vyherni losy, a tech je sakra malo nebo asi vubec zadna 🙂

                5. 20W mívají led trubice.
                  20W mívají led trubice. Zarivka takových 40 a byvaji po dvou. Takze pokud by to bylo 12 trubic tak je to 0,5kWh za hodinu.

                6. ne jsou to samostatne po
                  ne jsou to samostatne po jedne, ani vennitr (ted jiz mozna ne) ani venku nemeli a nemaj ani kryty, tak 1x do mesice kolem jedu a je to furt stejne hnusna stara benzinka 😀

                  o ciste spotrebe pro benzinku kde se prodavaj vpodstate jen paliva to ale asi vypovida nejlip, jeste na tom podobne budou benzinky patrici marketum jako je treba ta u Ikei na Cernaku, zbyle benzinky jsou dnes spise marteky a pokud chces pocitat jen naklady na prodej paliv, nesmel bys pocitat nic co souvisi s prodejen toho zbozi a obcerstveni co uvnitr nabizej

                  imho to same pokud vim delaj prave zastanci benzinu a nafty kdys pocitaj ekologickou stopu, tak jako tady, tak i oni radi zapominaj na to co se skutecne ma a co nema do daneho vypoctu pocitat 🙂

                7. Tak každý to pocita tak
                  Tak každý to pocita tak aby to vyslo podle neho ze… To už je ale hodně filosofická otázka, jestli v ostatních marketech by stoupla spotřeba, kdyby se na benzínkách kromě baterií mazadel nic jiného neprodávalo…

                1. Z tepelného čerpadla
                  Z tepelného čerpadla dostanu z kWh více tepelné energie než Vy spalováním kWh energie uložené v benzínu!

            1. Ano, každopádně máte
              Ano, každopádně máte pravdu, že benzín je vhodnější na výrobu tepla, než pohybu. U EV je to obráceně. Rychlost doplňování je na zvážení. Jestli je pro vás neakceptovatelné půl hodiny nabíjet, nebo u benzínky vytáhnout z peněženky tisícovku. Pro mě osobně to druhé, bohužel si za půl hodiny tisícovnku v práci nevydělám. Když mi něco na tento způsob říká soused, co jezdí od nás do blízké vesnice pro levnější naftu, tak to působí hodně komicky. Já se zdrřím na cestě jen občas 80% nabíjím doma a to každý den vyjíždím „s plnou“

                1. Alespoň je to k
                  Alespoň je to k tématu….
                  No samozřejmě, že 2000 korun za cca 150 minut nabíjení není ani pro mě akceptovatelné. Já ale ani při cestě na slovensko nemusím GW využít, můžu se zařídit jinak. GW nemá monopolo na elektřinu. Ale spalovák se tam asi bez benzínky nedostane…

                2. Tak ciste teoreticky muzu
                  Tak ciste teoreticky muzu mit svoje pole s repkou a lisovat si olej (na ktery jsou stare naftaky schopne jezdit) nebo dokonce vyrabet ve sklepe MERO. Ale to uz je fakt hodne OT :)))

                3. To samozřejmě ano, jenže
                  To samozřejmě ano, jenže lisování oleje bude podstatně náročnější, než udělat dobíjecí stanici. Anebo jen vytáhnout pětikolík.

                4. No to je sice pravda ale
                  No to je sice pravda ale bavime se ted konkretne o nabijeni na cestách. Ja si taky elektrinu vyrabim doma. A ne ciste teoreticky ale ryze prakticky.

                5. No dobre, na cestach koupim
                  No dobre, na cestach koupim olej v kazdem supermarketu, nebo cinske vecerce 🙂

                6. Jezdit autem na olej je
                  Jezdit autem na olej je stejne tak legalni, jako bych ja řekl, ze muzu otevrit kdejakou rysku a nabiju si tam zadarmo.
                  PS: tem olej z večerky je zadarmo?

                7. Tahle diskuze zacala „Ale
                  Tahle diskuze zacala „Ale spalovák se tam asi bez benzínky nedostane…“ 🙂

                  Pred casem se to dost resilo, pry je to legalni, kdyz zaplatim spotrebni dan. Ale byla tam nejaka klicka, ze zakon nestanovuje za tenhle konkretni prohresek sankci, takze (pry, nehledal jsem to) me muzou uznat vinnym, ale nemuzou me potrestat.

                  Jinak pamatuju nekolik „eko“ projektu (tady i venku), kde jezdili na „vyjety“ olej z ruznych mekacu a podobnych smaziren (a tam predpokladam, ze to – jako odpad – zadarmo bylo).

                8. S tou benzinkou to bylo
                  S tou benzinkou to bylo mysleno tak, ze je potřeba tam natankovat třeba na cestu zpet.
                  A kolik casu stravily filtraci od zbytku brambor?
                  Ale asi se nebavime o nejakych rozumných autech, ze. Na olej by ty soucasne stroje asi moc nejely.

                9. Tak jasne, ze je to extrem.
                  Tak jasne, ze je to extrem. To byla jen takova rypava na to, ze bez pump to nejde. Stejne tak bude extrem somrovat v cizim meste, at mi nekdo hodi prodluzku z okna, protoze nabijeci stanice zrovna nefunguje a na nejblizsi dalsi nedojedu.

          1. Je to přesně tak, jenom je
            Je to přesně tak, jenom je tady použita trošku nebezpečná zkratka. Nabitý elektromobil bude mít účinnost někde kolem 90%, proto k pohybu potřebuje cca 17×09=15,3kWh (uvažuji rekuperaci). Spalovací motor bude mít reálně v provozu velice mizernou průměrnou účinnost, cca 30%, z toho plyne 15,3/0,3=51 kWh, to je ekvivalent 51/8,89 = 5,7 litru spotřeby na 100 km. Jde jenom o to, jaká je účinnost výroby a distribuce benzínu vůči elektrice. Pokud půjde o fosilní elektrárnu, bude to hodně chabé číslo, nicméně pro obnovitelný zdroj se může blížit účinnost výroby a distribuce klidně stu procent. Pro benzín nevím, nemohu to nikde dohledat. Je nicméně jasné, že používat něco takového jako je benzín k osobní dopravě s takto malou účinností přeměny není úplně energeticky rozumné.

              1. Benzín je sice dobrá
                Benzín je sice dobrá zasobarna energie, ale k čemu je to platné když ji nedokážete plnohodnotně využít?
                Rozumná alternativa k tomu benzínu už dávno existuje a ano rozhodně to není akumulator typu LiFePO. Ta rozumná alternativa se používá v současných ekektromobilech. Dojezd 300 až 500km. A opravdu to není LiFePO. To je opět mýtus, který někdo rozšířil. LiFePO jsou baterie technologicky zastaralé ta 20 let dozadu a pokud vím už se moc nevyvíjí. Ale pořád v diskusích čtu jak je to pokrokova a inovativní baterie.

                1. Ses do toho trochu dost
                  Ses do toho trochu dost zamotal. Co je konkrétně ta rozumná alternativa? To si nám jaksi zapomšl sdělit.

                  A proč jsou LiFePO baterie technologicky zastaralé?

            1. U té elektrárny to nemusí
              U té elektrárny to nemusí být vůbec chabé číslo. To si většina lidí neuvědomuje. Pokud se jedná o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Vytápí se tak například Hradec Králové. U elektrárny s parními turbínami se dosahuje celkové účinnosti až 80%. Dokonce menší kogenerační jednotky (jednu máme u nás na sídlišti) se spalovacím motorem dosahuje kombinované účinnosti až 90%.

        1. no a to je právě ono. Vy
          no a to je právě ono. Vy jste něco slyšel, já a hodně dalších tady hovoří z vlastní zkušenosti. Osobně si příspěvky celkem rád pročítám, protože se člověk má možnost hodně věcí dozvědět ze zkušeností ostatních – ne, že něco slyšeli.
          O uložené energii v litru benzínu je toho hodně níže, takže bych opakoval. Jen doplňuji, že k energie potřebná k vytápění EV je cca 0,5-1,5kW – to je celkem malé množství vzhledem ke kapacitě akumulátorů v EV a proto klimatizace i topení mají minimální vliv na celkový dojezd. To je taky další mýtus.

          1. Reklamni slogan jako takovy
            Reklamni slogan jako takovy ne, ale jeho pouzivani (ticho vevnitr) jako protiargument tomu, ze pred tiche auto maji chodci vetsi tendenci vlezt (ticho venku). Jen takova mala manipulace, kdo by si toho vsimal…

            Ja vubec nerikam, ze je to EV specificky problem a tiche moderni benziny nemuzou mit stejny problem, jen ze tolik „sebevrahu“ jako za tyden s Leafem jsem nepotkal v naftaku ani na motorce za poslednich x let – ten mytus je pro me prakticka zkusenost.

            1. Dle mého názoru, pokud
              Dle mého názoru, pokud řídím tiché auto, nemůžu spoléhat na to, že přede mnou budou ti, co mě nevidí uskakovat, to je prostě odpovědnost řidiče. Mimochodem zajímalo by mě, jak by bylo posouzeno sražení neslyšícího hlučným spalovákem. Opravdu stačí spoléhat na to, že jsem předci slyšet?

              1. BINGO. Ale pak vyssi
                BINGO. Ale pak vyssi nebezpecnost ticheho vozidla pro chodce prece neni mytus, ale realita.

                Ja prece nenapsal, ze jsem na neco spolehal a kvuli tomu jsem 10 lidi prejel. Ale proste ty rizikove situace nastavaly objektivne casteji.

                Ad hluchy – predpokladam, ze dost stejne, jak srazeni slysiciho. Sveho casu meli mit nejakou pasku na rukavu, ale ta neusi byt videt…

                1. No,je to opravdu od uhlu
                  No,je to opravdu od uhlu pohledu. At jsem ridic hlucneho fosila, nebo ridic EV, nemohu si dovolit jet s pocitem, ze me všichni slisi. Vime kolik lidi dnes chodi se sluchátky mobilem na uchu atd… Takze ano, když jedu s tichym autem rychle mezi lidmi, je to pro chodce nebezpecne. Stejne tak jako je pro kolemjdouci nebezpecnejsi, když budu trénovat strelbu místo na strelnici na namesti.

                2. Nejde o pocit muj (ridice),
                  Nejde o pocit muj (ridice), ale tech chodcu… A ti jsou zjevne zvykli na viru, ze auto uslysi.

                  Rekneme, ze je 1% pravdepodobnost, ze to neubrzdim (nikdo nejsme dokonaly). Pokud mi tam chodci lezou 10x casteji, je 10x vetsi sance, ze vysledkem bude prejety chodec.

                3. V tom pripade pro vas EV
                  V tom pripade pro vas EV urcite není. Ani novy spalovaci vuz. Musite proste hlucet a smířit se s tim, ze do konce života budete jezdit s nejakou popelnici. Pro me z pohledu chodce nikdy „komfort“ z hluku nevyvazi komfort z toho, že nemusím čuchat výfuk.

                4. Je mi to jasne. To, ze
                  Je mi to jasne. To, ze existuji chodci, kteri se nerozhlidnou, kdyz nic neslysi, primo souvisi s tim, v cem ja jezdim. Cest EV byla zachranena, aleluja.

                5. Jezdil jsem s Leafem stejně
                  Jezdil jsem s Leafem stejně jako Vy jeden týden, a musím říct, že takovou zkušenost s chodci, jako máte vy jsem neměl ani jednou. Takže myslím že se hledá problém tam kde není.

                6. Ty máš místo kebule asi
                  Ty máš místo kebule asi květák, co? Vždycky když ti neco nebude jasné, tak si na chvíli sedni a vklidu si o tom první popřemýšlej. Doporučuji. Takže tu máme 2 auta. Jedno auto je tiché (EV), druhé auto je hlučné (ICE). Z tichého, mohu klidně udělat hlučné když budu chtít, ale z hlučného tiché nikdy neudělám. Které z těchto dvou aut je lepší? Hádej? To které může být i tiché ale i hlučné, nebo to které umí být jen hlučné? Už ti to dochází? Řešíš sekundární problém, který je už dávno vyřešen. Lidé NEchtějí hlučné a smradlavé auta, jak překvapivé, že?

                7. v tom případě je
                  v tom případě je nejvyšší čas,aby si začali zvykat na něco
                  jiného

                8. Samozrejme, ze si lidi
                  Samozrejme, ze si lidi zvyknou. Ale bude to vyzadovat potkavat tiche auto casteji nez jednou za uhersky rok. A vzhledem k natvrdlosti lidske povahy zrejme i par srazenych (stejne jako to bylo u prednosti na prechodech) nez to dojde i tem „mene opatrnym“.

                9. super reklama,škoda že tu
                  super reklama,škoda že tu značku moc nemusím 🙂

                10. Teda dost slabá exekuce tý
                  Teda dost slabá exekuce tý reklamy na to, že měli dobrej záměr.

                11. To video mne vždycky
                  To video mne vždycky dostane, protože na elektro srazech tohle zažíváme běžně v reálu. Tady je to jen „umělecky“ dotaženo. Plno aut a ticho. Nádhera.
                  On ten VW propagovat holt umí, ostatně jen na jeho webu najdete poměřovací hlukovou ukázku městského provozu bez elektromobilů, s 10% elektromobilů,s 30% atd. Ostatně má na to celé speciální webovky http://emobility.thinkblue.cz/cz/cs/private/idea/e-Test.html Kdo by to do toho dýzlgejtu řekl, že?

  4. Mam maly dotaz. Da se u
    Mam maly dotaz. Da se u elektromobilu take stocit tachometr aniz by to slo poznat? U EV jsou ujete km o dost vice zasadni pro dalsi vyuziti. Jelikoz automobilky davaji zaruku na baterky pro urcity pocet km, tak doufam, ze stocit km nebude tak jednoduche a v BMS to bude nemenne. Chtel bych zacit nejdrive s ojetym EV a za 2-3 roky presedlat na novy (Teslu 3?).

    1. stáčet km jsem nikdy
      stáčet km jsem nikdy nezkoušel, ale dle mého názoru, km na tachometru půjdou stočit úplně stejně jednoduše jako u jakéhokoli jiného auta. Ovšem stav km i u spalovacího auta se ukládá i jinde a v případě načtení řídící jednotky by určitě přišli na případný rozdíl. Tzn před nákupem ojetiny by neměl být problém nechat auto prohlédnout a načíst v autorizovaném servisu určitě za pár stovek.

    2. U Tesly urcite stocit nejde,
      U Tesly urcite stocit nejde, alespon ne bez prozrazeni, vsechny udaje tecou pres Tesla servery a zaznamu o prubezne historii jizd je dostupnych mnoho, vcetne JPS souradnic 🙂 je to stejna uvaha jako zda ma kradez tesly jiny vyznam nez pro „auto na dily“
      A u ostatnich vyrobcu? je to po staru 🙁 BMSky maji v sobe vetsinou zaznam nabijeni/vybijeni, ale baterka nemusi byt jedina a puvodni ve vozidle takze obvykly zmatek a zlodejna.
      Jednu odlisnou pozitivni vlastnost obecne EV-auto ma. Pri koupi se nechate majitelem povozit na plne nabitou baterku a hned vidite kolik % se ztraci z ukazatele za ujete km a hned priblizne vite jak na tom auto porovnanim s fabrickymi udaji je 🙂 Udaje v palubnich pocitacich vcetne BMS jsou ale bohuzel vzdy premazatelne, kdyz nekdo moc chce. Zpusob veskerych prubeznych zaznamu na serverech od Tesly je tedy velmi rozumny a ostatni znacky by se meli rychle poucit. Vcetne vsech automobilovych znacek se spalovacimi motory!

      1. NissanConnect EV take
        NissanConnect EV take prenasi data do centraly Nissanu. Akorat to ridic muze pred jizdou odmitnout a nic se nezaznamenava. A nebo kdyz predplatne vyprsi po 2 letech.
        Pro Nissan Leaf existuje aplikace LeafSpy a pro trojcata Citroen, Mitsubishi a Peugeot CANIon. Da se stahnout z playstore pro Android. Jede to pres OBD konnektor a Bluetooth. Zajimava vecicka. Vycte spoustu udaju. Otazka je, zda se ty data daji zmanipulovat.

    3. Pokud se to zasílá online
      Pokud se to zasílá online výrobci a ten je schopen to přes VIN zjistit, tak se stáčejí kilometry velmi špatně. Ale máme dnes v systémech i data z garanček, oprav atp. Ve značkových servisech si tak nechávám přes VIN prověřit i elektromobily. Naposledy minulý měsíc.
      A od věci není ani služba za pětistovku od Cebia – Kupujete ojetý vůz? Prověřte si jeho historii v systému AUTOTRACER http://cebia.cz/.

      1. Cebia zna jen ceska auta. Ja
        Cebia zna jen ceska auta. Ja hledam v Nemecku a Francii. V Nemecku je staceni trestny cin, ale presto bych ruku za to do ohne nedal ze to tam nedelaji. U Frantiku si nejsem vubec jisty. Zato tam maji dobre ceny kvuli vysokym dotacim.
        Pritom by to bylo tak jednoduche zabudovat nemazatelne pameti ujetych km. Stacilo by aby kazdych 100km se elektronicky prepalila jedna pametova bunka. Podobny system je (byl) u telefonnich karet do telefonnich budek. Kdyby to byla soucast ridici jednotky, tak u toho nikdo nic nesmaze. Ale to by automobilky musely chtit neco resit.

        1. Ale ono to u telefonnich
          Ale ono to u telefonnich karet taky nefungovalo (resp. gungovalo pro ty slusne, google vecna telefonni karta). Nehlede na to, ze muzu nechat umrit/vymenit bud ten merici cip nebo celou ridici jednotku. Pokud to bude stat 50, ale zhodnoti mi to „stocenim“ auto o 100…

Napsat komentář