Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek: Musíme spolu komunikovat

Martin Singr - 30 Srpen 2016

Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek se snaží pomáhat českým městům v rozvoji. Setkává se s konzervativností Čechů, kterým vysvětluje, že automobilisté a cyklisté nemusí být dva znepřátelené tábory.auto jízdní kolo styl

Kolo jako běžný dopravní prostředek do města? V Česku pořád ještě ne tak docela...
foto: Unsplash, licence public domain

Mimo města pak Jaroslav Martinek "objevuje" nové parádní cesty v rámci projektu Česko jede. V rozhovoru prozradil, že společným jmenovatelem většiny problémů je nedostatek komunikace.

Začneme obligátní otázkou, jak se daří cyklistům v českých městech?

Jaroslav Martinek: (smích) „To je na hodně subjektivní odpověď. Je to podle nátury člověka – někomu stačí minimum a jiný je nespokojen naprosto se vším. Já to beru tak, že všechna česká města mají v opatřeních na podporu cyklistické dopravy ještě obrovské rezervy k řešení. Nejde jenom o cyklostezky, cyklopruhy, ale o řešení komplexní bezpečné sítě cyklotras po městě.“

auto jízdní kolo styl

Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek
foto: Radka Žáková

Tak jinak - dalo by se říct, v jakých českých městech se cyklodopravě tradičně daří a kde je to naopak slabší?

J.M.: „Konkrétní města by mohla být Pardubice, Hradec Králové, Uničov, Uherské Hradiště... Vzhledem k tomu, že popisem mojí práce je pomáhat městům, aby se rozvíjela, vždycky se snažím přirovnat situaci k fotbalové PremierLeague. Existuje Barcelona, Real Madrid, to je špička a naše české Sparta nebo Plzeň mají obrovský problém se tam dostat. Podobné je to s podporou cyklistické dopravy – některá města jsou na tom trochu lépe, ale všechna ještě mají co dohánět. Kromě pozitivních věcí vidím i nedostatky. Včera naposledy jsem to viděl v jednom nejmenovaném městě – cyklostezky ano, pruhy ano, ale absolutně není dořešené křížení. A to je Achillova pata celé České republiky.“

Dokázal byste říct, jaká konkrétní evropská města jsou „top“? Která se můžeme snažit dostihnout?

J.M.: „Shodou okolností jsem teď byl pozván Technickou univerzitou Drážďany na takovou letní školu, pojedeme s kolegy do města Lipsko, které je pro mě teď Mekkou, jak se dá řešit podpora cyklistické dopravy ve městech. Nebo namátkově, loni jsem byl na půlmaratonu v Salzburgu, město jsem si z takové pracovní deformace prošel, nafotil, měsíc poté jsem byl v Klagenfurtu... Ale čeští občané se změn bojí jako čert kříže. Chci je motivovat – nebojte se toho.“

Zdá se racionální, aby cyklodopravu podporovalaměsta a obce. Cítíte snahu v tomto směru?

J.M.: „Zdá se mi, že městská samospráva nedoceňuje význam podpory cyklistické dopravy v českých městech. Proto se některá města spojila a společně založila Asociaci měst pro cyklisty. Mnozí starostové a politici se snaží podporovat cyklodopravu ve svých městech, ale často to mají těžké už jen ve své politické straně, natož pak s opozicí...

Je potřeba při projektování uličního prostoru pamatovat na pěší, na cyklisty, na parkování, na průjezd. A pak budete možná překvapení, jak hodně muziky lze udělat za málo peněz. A to je smysl výzvy Města s dobrou adresou.

Problémem české společnosti je ale určitý konzervatismus, bojíme se změn. Nejde jen o politiky, ale především o samotnou veřejnost. Zjednodušeně se dá říci, že polovina lidí je v pohodě, ráda by něco změnila, ale druhá řekne, co je to za blbost. A stejné je to s cyklisty ve městech – většinou jsou to aktivní lidé, ale pak jsou zde jiní, kteří na to kolo nesednou nikdy a nechápou, o čem je řeč. Vždycky budou mít auto rádi. My ale nechceme hrotit ty dvě skupiny proti sobě. My říkáme, že když se ten prostor přeskládá, mohou z toho mít užitek všichni. Zodpovědnost politiků je najít výhody pro cyklisty, ale i pro parkování a podobně.“

Jaká je situace v komerčním sektoru? Přichází zaměstnavatelé na to, že když umožní zaměstnancům jezdit na kole, budou tito lidé šťastnější?

J.M.: „No, šťastnější... (úsměv) Beru to z pohledu sebe, fyzicky velmi aktivního člověka a vím, že endorfiny mě díky sportu dělají relativně šťastnějšího. Ale sami víme, že štěstí je spojeno s daleko více faktory – rodina, práce, finance... Ale je to jeden z bodů, který k tomu přispívá. A toho by si měli být vědomi ti zaměstnavatelé. Zdánlivá maličkost, věc, která je přehlížená, může mít vliv na kvalitu práce. Z různých úhlů pohledu, pomozme vytvořit přijatelné podmínky, jako je možnost zaparkovat kolo, případně se osprchovat. Já si myslím, že se to zaměstnavatelům musí vždycky vrátit. Mimochodem slovenské Ministerstvo dopravy hledá způsob, jak daňově zvýhodnit lidi, co pojedou do práce na kole. U nás zatím ticho po pěšině.“

Jsou v městském provozu oblíbenější tradiční kola nebo elektrokola?

J.M.: „Řekl bych, že stále dominují klasická kola. Elektrokola se pomalu dostávají na trh, ale je to rozdělené podle reliéfu, v kopcovitých městech budou mít elektrokola daleko lepší pozici a pak je to propojené s věkem. Ale málokdo asi elektrokolo zaparkuje ve městě, protože je velká pravděpodobnost, že vám to kolo ukradnou.“

Zde by mohly pomoct parkovací věže. Mohou být v blízké budoucnosti ve všech městech?

J.M.: „Zatím jsou jen v Hradci Králové a Přerově. Provozovatelé přichází s dobrou myšlenkou – nechtějí oslovit ty, co parkují své ´herky´ u nádraží, ale zajišťují parkování pro ty, kteří mají drahá kola a elektrokola – systém bezpečnosti je tam na vysoké úrovni. A to je ta hudba budoucnosti, že se nebudeme muset bát jezdit po městě na kole, dojet na nádraží, kde to kolo bude i když se vrátíme.“

Ve městech vznikají cyklopruhy, stojany, ale co v přírodě? Zaměřujete se také na cyklistiku coby rekreační aktivitu pro ty, kteří mají radši les?

J.M.: „To řeší marketigový projekt Česko jede. Až teď se nám podařilo nastartovat výbornou spolupráci s CzechTourismem a jedním z cílů tohoto projektu je ukazovat na různé lokality, o kterých třeba ví jenom místní a ostatní o nich ani neví.

Dám příklad - byli jsme v okolí Šumperku a až od místních jsem se dozvěděl, že existuje propojení mezi Šumperkem a Bludovem. Doposud jedinou možností bylo jet po silnici první třídy, a pokud by nevzniklo toho propojení, nikdy byste se tam nemohl projet. Tato propojení v mapách nenajdete a pokud vám to neřeknou místní, k těmto cestám se těžko dostanete.

Existuje spousta tipů na výlet, ale často mám pocit, že se dělají ctrl+c, ctrl+v, protože se deset let opakují pořád dokola, přestože se pořád staví nové cyklostezky a ty tipy by měly být nové, atraktivnější. Cyklisté z Prahy možná vůbec neznají nádherné propojení Olomouc – Štemberk nebo Bludov – Šumperk – Velké Losiny – Kouty nad Desnou, to jsou nádherné cesty v přírodě, prostě poklady.“

Je zvláštní, že vznikne parádní nová cesta a nikdo o ní neví…

J.M.: „Je to z více důvodů – někoho to ani nenapadne, že by to měl někomu říct, bere to jako normální, nebo se mu nechce, je mu to ukradený... Pracuje tady obyčejný lidský faktor. Jde o to, dát lidi dohromady, aby spolu komunikovali, musíme táhnout za jeden provaz. Totéž je v oblasti cykloturistiky. Máte tisíc odborníků a někdy mám pocit, že nechtějí sdílet informace a tím škodí sami sobě, je to takové syslení informací, jestli to můžu říct trochu s nadsázkou. Nechci hovořit o organizacích, které mají IČO. Chceme proto hledat aktivní politiky, úředníky, osoby z veřejného sektoru, kteří chtějí sdílet informace.“

Zakončíme rozhovor odlehčenou otázkou – sledoval jste Tour de France? Může sport zvýšit zájem o jízdní kolo jako dopravní prostředek?

J.M.: „Stoprocentně. Například Leopold König je jedním z patronů Měst s dobrou adresou, i když teď bychom potřebovali spíše Kreuzigera. (smích) Nebo oba. To, co beru jako obrovskou demonstraci jízdního kola, je jednoznačně Tour de France. Je zajímavé, když se díváte na Tour de France ne z pohledu sportu, ale z pohledu toho, jak je poskládán veřejný prostor. Jak je možné, že ve Francii vypadají ty cesty jinak než u nás? Zaměřte se na to a budete překvapení.“

vlastní
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele Radovan

Elektrokolo jako dopravní prostředek - třeba do zaměstnání - používám již čtvrtý rok. Na cca 5 km do práce musím skoro 2 v provozu ze a do strmého kopce. Cyklostezka tam vede, ale obvyklým turistickým způsobem 4 km dokola. A ještě částečně lesní cestou s bahnem. Míjení s auty na zrcátka není nic příjemného, ale co se dá dělat, jezdím po kvalitním asfaltu. Závistivě na něj pak koukám z rozbitého chodníku, který radnice označila značkou a namalovala na něj symbol cyklisty - a cyklostezka byla na světě. Prodrkotám se po ní, přerušované nezkosenými obrubníky u křížení s cestou, výmoly, ozdobnými pruhy dlaždiček a jiných fajnovostí, abych si poslední kilometr užil pěkné asfaltky, kombinace vedlejší cesty a spojovacího širokého chodníku v areálu univerzity. Jinak je ovšem většina 80 tisícové Ostravy-Poruby na tom špičkově a cyklostezky OK. Než se ale rozhodnete vyrazit do centra města nebo jiných čtvrtí a jste rázem zase v turistickém módu od památky k památce, sem tam vůbec nic a šup na cestu mezi auta. Ale děláme na tom a připomínkujeme.

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 80 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 35 tis. km (49 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

no to je jasný že musíme jinak pochcípáme

novinky.cz/domaci/413326-zemrela-vera-caslavska.html

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Podle mne není řešením budovat milion separátních cyklostezek, dodnes vede mezi obcemi mnoho starých silnic nebo cest v lesech či polích, které stačí označit (profil ale nemusí být příjemný zrovna, mohou být i o něco delší), stejně tak místní mají X cest, které používají pro pěší spojení, cesty na kolech, mezi částmi obce, ale v mapách jsou jen jako polňače, ničím víc, tyto spoje jsou v lepší trase než půlka značených cest, ale to by je asi museli navrhovat jinak.

Je sice pěkné jezdit mezi poly, ale jen do momentu než zjistíte že tam nic neuvidíte a zajedete si X kilometrů. Jenže to by možná museli přizvat někoho místního a dát tomu den nebo dva.

Co se týče cyklostezek ve městech, o tom jsem psal v minulém komentáři. Pokud si netroufnou klasicky do pruhů k autům, dost to záleží od provozu, pak je mnohdy lepší aby přešli na normálním přechodu pro chodce. Vymýšlet cokoliv komplikovanějšího je hloupost a jen to plete.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Zásadní problém je totální neukázněnost některých cyklistů a neochota respektovat základní pravidla silničního provozu. Není zcela normální aby skupina cca deseti lidí jela sice v cyklopruhu, ale v protisměru. Levostranný provoz byl u nás naposled na Ferdinandce a tam se také zrušil. Měli štěstí že narazili na mne a ne na policii, takže byli otočení na nejbližší přechod kde přesli a pokračovali po správné straně a po lepší cestě než je vedla mapa. V té situaci, kdyby někdo proti nim jel, by to bylo dost nebezpečné, auta jezdila poměrně svižně a z instinktivního uhnutí vpravo mohlo být velké neštěstí.

Toho že si u nás někteří místní udělají z chodníku cyklostezku chápu, pro provoz se mnohdy nedá ze silnice odbočit. Ale je až fascinující pokud lidi nevidí možnost mimoúrovňového křížení se silnicí podejítím inundačního mostu, na jehož samém začátku se pokoušejí přejít cestu a čekají klidně pět či deset minut.

Podle mne největší problém cyklistiky u nás je v tom že ji má stále hromada lidí jen jako koníčka, tito cyklisté jsou nejnebezpečnější, neumí se pohybovat, výše zmíněná skupina, po městě ani mimo. Zrovna nedávno, nevím co se těm lidem honilo hlavou, zastavili s děckama uprostřed pruhu na okresce, přitom mohli pohodlně zastavit na krajnici, situace byla o to horší že to bylo sice v oblouku dost velkého poloměru, ale pořád v oblouku taže viditelnost byla omezená navíc tam poměrně nešťastně roste křoví. Jiný případ, jakýsi školní výlet (cca 8-9 třída, eventuálně SŠ) si zabral celou cyklostezku, asi 3-4m širokou jen pro jeden směr, není normální jezdit čtyři vedle sebe. Co následovalo když zjistili že proti nim někdo jede připomínalo grotesku.

Pro změnu jindy si zastaví rodina v nějužším místě lesní stezky protože děcko chytlo klíště nebo co, na jedné straně stromy, na druhé 5m hluboká díra zbývá tak do metru mezi dírou a stezkou a s kdoví čím v trávě.

Na nějaké cestě v lese nebo jinak podivné která zbyla po těžké technice opravdu od nikoho přednost z prava nečekám, často by se dva hádali jestli to je nebo není cesta, ale aby na normální silnici, byť je to nějaká obecní cesta, neřkuli přímo na křižovatkách v obcích nevěděli co to je, to prostě není normální a je to problém i u hromady řidičů. Ale chápu že pokud někdo jezdí po městě kde je milion zbytečných značek i tam kde se to nepotřebuje protože tam jede nějvýše 100 aut denně a z toho 80 jsou obyvatelé, 1 pekař, 3 zásilkové služby a pošta, 1 popeláří a 2 MP a občas státní, tak na to s časem zapomene. Úžasný je přístup některých výletních skupin: Nás mnogo. A hrnou se proti předpisům do křižovatek kde mají dávat přednost.

Mimochodem mi to připomíná že jsem viděl už i zasekanou T křižovatku kde nevěděli kdo má jet.

Takové ty přípojné tyče na děcka jsou také super vynález ve městě, protože si hromada lidí něuvědomuje jak vypadá jízda takového vynálezu obloukem. V úzkých uličkách se zaparkovanými auty je to opravdu super. (Mimochodem vyvstává otázka zda má cenu, nebo jestli je to vůbec vhodné, děcka, která je nutno takto zapřahat, brát na cyklovýlety)

Ale abych nehanil jen cyklisty, někteří řidiči také neví jak bezpečně nikoliv jezdit, ale jen vycouvat z garáže, když nevidí, tak tam nemůže přece vjíždět plnou zpátečkou. Kdybych tam nejel, proti autům a motorkám pomalu, na kole, ale jel tam někdo autem, nebo na motorce, tak je zase malér, protože na těch 5-6m nebo kolik to bylo, se prostě cokoliv zastavuje špatně (rychlost 20-25km/h je myslím snad i v normě jako návrhová pro kola) a brzdit smykem a ještě se otočit skoro rovnoběžně s tím autem není zrovna příjemné.

Když už jsme u toho chování lidí, když jsem se jednou dostal na národní den železnice, tak jsem viděl hromadnou ruskou ruletu, asi tak stovka lidí přes koleje v plném provozu, to tam byly cedule s trasou kudy jít a hlášené ve třech jazycích (A německy snad i nejčastěji). Samozřemě zákon o dráze mluví o přecházení kolejí jasně a striktně, víme jak to s ním ale je, nicméně toto bylo opravdu velmi nebezpečné, pak radši jezdily vlaky pomalu krokem.

Podle mých zkušeností spousta cyklistů vůbec netuší, jak se odbočuje vlevo na křižovatce, kde nejsou semafory, tj. že si najede v příslušném pruhu co nejvíce vlevo, dá znamení o změně směru jízdy vlevo a musí dát přednost protijedoucím vozidlům a tramvajím v obou směrech. Tím mimo jiné vlastně umožní vozidlům za ním předjet ho zprava čili nezablokuje provoz. Dost často se setkávám s tím, že naopak cyklista se drží vpravo, ohlíží se, jestli ho něco nepřejede a pak málem spadne někomu pod kola.

Je třeba taky rozlišovat cyklisty a cyklisty. Když dojedu někoho na solidním sportovním nebo horském kole, s přilbou, tak je jakás takás naděje, že cyklista ví, "vo co go" v silničním provozu. Naopak nejhorší jsou takoví ti "hadiči", zejména dříve narození, co se na kole třepou, při každém šlápnutí jim řídítka někam uhnou a spíš kolo řídí cyklistu než obráceně. To se pak opravdu modlím, aby mi nespadl pod kola. A s ohledem na tichý provoz EV si při předjíždění dávám ještě větší boční odstup - samozřejmě pokud je to možné s ohledem na protijedoucí vozidla. Pokud to možné není, tak je lepší přibrzdit a počkat.

---

Nissan Leaf 24kWh, 239.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 12.000 km

Zkusenost z opacne strany, spousta ridicu zase naopak evidentne netusi, co je to upazena leva ruka a ze cyklista by rad k tomu stredu silnice prejel, pokud mu na to nektere auto necha prostor. Bocni odstup ani nezminuju...

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Samozřejmě máte pravdu, není to jen o cyklistech. Kolikrát se až divím, co všechno dokázalo získat řidičák. Když jedu sám na kole, mám občas pořádně nahnáno. Tuhle nás předjel blázen, který se pokusil na ukazateli rychlosti už za cedulí začátek obce "vykouzlit" co největší číslo. Možná to byl jeho první pokus, protože jinak by věděl, že alespoň u nás ukazatel rychlosti tuším nad 80km/h neukazuje - museli to zablokovat právě kvůli takovým šílencům.

Nebo další příklad - cesta v obci s kopce, dole stacionární radar a za ním levotočivá nepřehledná zatáčka. Borci přišli na to, že když přejedou doleva čili do protisměru, tak radar nezačne měřit... tak to někteří zkoušeli "osolit" v tom protisměru 80-kou 90-kou, jen aby si dokázali, že "mají koule". Fakt šílené. Jako kdyby někteří lidi ztratili pud sebezáchovy.

---

Nissan Leaf 24kWh, 239.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 12.000 km

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A "V obci Bouchalka odbrzdili nezletilí bagr".

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No neznam mesto kde by byly dobre podminky pro kolare, to s porovnanim se zahranicim opet zaostavame o kus (zase). A mnohdy jsou cyklostesky nesmyslne umistene, nebo jsou udelane z dlazdic misto rovneho hladkeho asfaltu (coz je naprosto idealni na silnicni kolo) a nejhorsi na tom je, ze jakmile cyklostezka u silnice je, tak po ni musite jet, ikdyz je v otresnem stavu a naprosto nevyhovujici a silnice je pekna hladka a siroka.
Pak je problem, ze ridici se nedivaji v pravo pri odbocovani, protoze nejsou zvykli, ze by se tam mohl objevit kolar...

No, cyklista by rozhodně neměl žádné auto podjíždět zprava, jezdit po chodníku (i když někde je to bezpečnějším řešením), vjíždět do silnice bez rozmyslu (protože na přejezdu pro cyklisty nemá přednost). A pak by asi neměl být problém. Problémem cyklistiky po městech je to, že na sebe cyklotrasy nenavazují, takže pak člověk skončí tak, že musí do normálního provozu a to je špatně.

Obrázek uživatele Josef

Po novu mají cyklisté na cyklopřejezdech přednost před automobily! Pozor na to.

Nikoliv:
§5 … řidič nesmí ohrozit cyklistu přejíždějícího komunikaci na přejezdu pro cyklisty – což znamená, že cyklista stále nemá přednost na přejezdu. Takto je pouze ošetřena situace, kdy se již cyklista na přejezdu nachází a řidič jiného vozidla se k němu blíží (např. pomalý cyklista);

Obrázek uživatele Josef

Mýlíte se. Je to jinak. Viz: V sobotu 20. února vešla v platnost novela zákona o silničním provozu, která mimo jiné upravuje i podmínky pohybu cyklistů po stezkách pro cyklisty. Řidič automobilu nově nesmí ohrozit cyklistu, který přejíždí pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty. Tento bod byl v uplynulých dnech několikrát mylně interpretován tak, že cyklisté mají nově na tomto přejezdu absolutní přednost.

Na přejezdu pro cyklisty, tedy na místě, kde stezka pro cyklisty protíná silnici, platí obdobná pravidla jako na přechodu pro chodce. Stejně jako na přechodu nemá chodec absolutní přednost, nemá ani cyklista absolutní přednost na tomto přejezdu.

Cyklista tedy nesmí vjet na přejezd pro cyklisty, pokud by řidič přijíždějícího vozidla jedoucí po vozovce, musel náhle brzdit nebo měnit směr jízdy a mohl vyvolat nebezpečnou situaci. Novinkou však je, že ve chvíli, kdy se již cyklista nachází v prostoru přejezdu pro cyklisty, nesmí řidiči ostatních vozidel vyvolat pro cyklistu nebezpečnou situaci, která by končila jeho pádem, sražením a podobně.

Z toho vyplývá, že je to stejné jako u chodců. Pokud cyklista stojí na přechodu, musíte mu zastavit.

Tak si vyhledejte příslušný zákon č.361/2000 včetně jeho změny dle 48/2016:

§5, odstavec 2):
Řidič nesmí:
h) ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty,

Kde se zde píše o tom, že by cyklista měl přednost, stojí-li před přejezdem pro cyklisty?

Porovnejte prosím s písmenem:
f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje,

Kde se výslovně nařizuje ona přednost chodců!

Ještě stojí za zmínku §57
(8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.

Co to je dát přednost? Počínat si tak, aby řidič, který má přednost, nemusel NÁHLE změnit směr nebo rychlost jízdy. Tak nás to učili v autoškole a z textu §57 vyplývá, že v úplně stejném smyslu je to aplikováno na cyklisty.
Chodce na přechodu řidič nesmí ohrozit ani omezit.
Cyklistu na přejezdu řidič nesmí ohrozit. Tedy omezit ho může. Takže z toho plyne, že cyklista nemá přednost.

Jenže znáte to, jak to dopadne - stejně jako s chodci. V okamžiku, kdy si chodci ve zprávách na Nově nebo na Primě vyslechli, že když vstoupí na přechod pro chodce, tak mají přednost, tak to drtivá většina lidí vzala jako absolutní přednost a podle toho se začali chovat. S cyklisty to dopadne podle mě stejně. Takže řidiči musí mít "oči na stopkách".

---

Nissan Leaf 24kWh, 239.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 12.000 km

Obrázek uživatele Josef

Já si to nevymyslel, to je oficiální výklad pravidel dle MD.

No jen další důvod, proč pořídit do auta kameru. Protože pak mě z toho u soudu vyseká i právník začátečník...

MD si může povídat co chce, ale podle zákona prostě cyklista přednost nemá. A bude na soudech, jak to budou posuzovat.

Jenze on ten cyklopruh je velice casto po prave strane autopruhu (mezi auty a chodnikem). Takze ten cyklista je tam nejen po pravu, ale navic ma prednost (jede ve vyhrazenem jizdnim pruhu)...

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Ještě bych dodal, že často bývá cyklopruh před kžižovatkou ukončen, nebo zcela zmizí, takže pak už se najednou cyklista musí řadit do jiného pruhu. Je to hodně nepřehledné a třeba po Praze se často mění způsob, jak to s tim cyklopruhem je. Z osobní zkušenosti z obou stran to vím až moc dobře...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nemusi se radit jinam, pokud nejede doleva. Muze byt porad na prave strane komunikace a stale jet rovne.

Jenže na konci toho pruhu se ten cyklista musí zařadit do pruhu pro auta. To že to udělá tak, že jede vesele dál, protože se profil silnice nemění neznamená, že by měl pak přednost. A potká se s autem, kterému v ten okamžik vlastně nedal přednost.

Ideálním řešením je ve městě oddělit tyto dva druhy dopravy. Podívejte se třeba v Amstru, tam mají cyklisté vlastní pruhy i semafory.

Pokud kolem sebe nevozim tunu oceli, tak se těmto situacím musím vyvarovat. V autě taky předvídám, kde mi to tam kdo houkne.


veletrh e-SalonAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol