NASA vyvíjí letadla, kterým se za letu mění křídla

Americká pokračuje ve vývoji nových technologií s cílem výrazně snížit spotřebu letadel. Jednou z testovaných technologií je koncept morfujícího křídla MADCAT, které je schopno během letu dynamicky měnit svůj tvar.

Technologický demonstrátor morfujícího křídla.
foto: NASA

Najít správné uspořádaní, profil a tvar křídel letadel je velká věda. Nejen, že optimální tvar křídla je závislý na typu letadla, ale také na různých rychlostech i profilech letu.

Okamžitý požadavek na optimální tvar křídla závisí na mnoha faktorech – na hmotnosti letadla (závislé i na měnícím se množství paliva během letu), rychlosti, nadmořské výšce, teplotě, ale i na tom, zda letadlo stoupá, klesá, zrychluje nebo zpomaluje.

Klasická křídla pevné konstrukce jsou tak nutným kompromisem a nenabízejí rozhodně nejlepší podmínky pro každou fázi letu. Ukázkovým příkladem je nadzvukový dopravní letoun Concorde.

Velká a úzká šípová delta křídla byla navržena pro let vysokou nadzvukovou rychlostí ve velkých výškách. Ale při přistání Concorde musel přistávat pod velkým úhlem náběhu (čumákem nahoru), aby na křídlech neztratil vztlak a nezřítil se.

NASA proto v rámci programu MADCAT pracuje na dynamicky tvarovatelných křídlech – ty dokáží během letu svůj tvar měnit ohledem na aktuální letové podmínky a na okolním prostředí.

Jak se říká: “Všechno už bylo vynalezeno.” Vůbec první letadlo na světě Flyer I (Kitty Hawk, Wright Flyer) bratří Wrightů se naklápělo doleva nebo doprava tak, že pilot pomocí táhel zkroutil plátěné křídlo. Později tuto funkci převzaly klapky na křídlech – nicméně teď se NASA ke konstrukci úplně prvního letadla na světě vrací.

NASA plánuje pomocí nejrůznějších technologií radikálně snížit spotřebu letadel. Pokud se morfující křídla MADCAT dostanou do provozu, sníží spotřebu paliva o desítky procent.

NASA v rámci počátečního testování postavila technologický demonstrátor morfujícího křídla. Konstrukci křídla tvoří navzájem mechanicky propojené voštinové bloky z kompozitního materiálu – jejich vzájemné uložení a natočení určuje, jak se křídlo bude ohýbat.

S voštinovými bloky v každém křídle manipulují dva elektrické motory (akutátory), které tak zajišťují samotné tvarování křídla. Povrch křídla je potažen speciálním pružným materiálem.

Tento typ křídla slibuje odstranit pohyblivá křidélka, klapky nebo směrová kormidla. Následkem toho se sníží aerodynamický odpor a dále se sníží spotřeba paliva letadla.

V současné době morfující křídlo otestoval malý model letadla. Nyní tým pracuje na větší a pokročilejší verzi křídla s cílem zjistit, zda lze technologii použít i pro větší letadla. Stejně se začne s měřením, jak moc morfující křídlo ovlivňuje efektivitu letu.

Kdy se můžeme dočkat letadel s morfujícími křídly je předčasné říci. Určitě je nejdříve uvidíme na nejrůznějších bezpilotních letadlech a z počátku na malých osobních letadlech. Ale nepočítejme, že to bude dříve, než na konci příštího desetiletí.

Podobná technologie bude mít ale uplatnění například i u větrných elektráren, kde mohou morfující lopatky výrazně zvednout účinnost větrných elektráren.

NASA

One Comment on “NASA vyvíjí letadla, kterým se za letu mění křídla”

Napsat komentář