Nafukovací vesmírný modul Bigelow: kříženec mezi vzducholodí a vesmírnou lodí

Firma Bigelow Aerospace intenzivně pracuje na nafukovacích vesmírných modulech. Prakticky bez nadsázky můžeme moduly Bigelow přirovnat ke vzducholodím ve vesmíru. Chcete poznat vesmírné vzducholoďe 21. století?

Nafukovací modul Bigelow Aerospace BA 330
foto: Bigelow Aerospace

Vesmírné vzducholodě Bigelow Aerospace

Současné vesmírné moduly, vesmírné lodě a sondy jsou svázány s průměrem nosné rakety, případně průměrem nákladového prostoru vyřazených amerických raketoplánů. Například vnější průměr modulů na Mezinárodní vesmírné stanici je těsně pod 4,5 metry.

Malé rozměry samozřejmě omezují množství zásob a vybavení, které se nalézá uvnitř modulu. Problémem je také „malý životní prostor“ členů posádky. To se při dlouhodobém pobytu ve vesmíru může negativně podepsat na psychickém stavu jednotlivce a na sociálních vztazích posádky.

Pokud se chce lidstvo vydat dále do vesmíru, případně dostat více lidí do vesmíru na delší dobu, musíme vybudovat větší kosmické lodě. Jak ale obejít malý průměr nosné rakety? Řešení nabízí „vesmírné vzducholoďe“ od firmy Bigelow Aerospace.

Nafukovací modul Bigelow Aeospace

Nafukovací modul BA 330
foto: Bigelow Aerospace

Nejedná se o bláznivou technologii potrhlých vědců, ale o realitu dneška (tedy již včerejška). Bigelow Aerospace již do vesmíru vypustila zkušební nafukovací moduly Galaxy I (2006) a Galaxy II (2007) pomocí ruské kosmické rakety Dněpr.

Na rok 2015 pak Bigelow Aerospace plánuje do vesmíru vypustit experimentální modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) o průměru 3,2 metrů. Modul se na dva roky stane součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud test dopadne dobře, Bigelow Aerospace začne s budováním mnohem větších nafukovacích modulů.

Moduly pro desítky astronautů

Půjde především o navrhovaný modul BA 330 (Bigelow Aerospace 330), kde číslice „330“ označuje velikost vnitřního prostoru v metrech krychlových. Vnější rozměry BA 330 jsou 9,5 metrů na délku a 6,7 metrů na šířku. Připomeňme, že velikost vnitřního prostoru ISS dosahuje necelých 1000 m3.

BA 330 je zcela soběstačný a poskytuje dostatečný prostor pro šestici astronautů. Modul má vlastní systém podpory života a manévrovací trysky. K dispozice je také dvojice solárních panelů.

Nafukovací modul Bigelow Aeospace

Nafukovací vesmírná stanice
foto: Bigelow Aerospace

Uvnitř modulu najdeme záchod pro použití v nulové gravitaci, „kajutu“ pro každého astronauta, místo pro skladování a přípravu jídla, dostatek světla a místa pro osobní hygienu. Životnost modulu BA 330 se odhaduje na 20 let.

Součástí modulu jsou také přechodové komory napojitelné na dokovací a přechodový modul NASA NDS (NASA Docking Systems). Moduly tak lze skládat do větších celků, třeba vesmírných stanic nebo vesmírných hotelů.

BA 330 však může být použit je na nízké oběžné dráze Země LEO (Low Earth Orbit). Modul nemá žádnou radiační ochranu a na nízké oběžné dráze je stále chráněn magnetickým polem Země. Pro cesty do „hlubokého vesmíru je určen derivát modulu označován jako BA 330-DS (Deep Space – Hluboký vesmír).

Nafukovací modul Bigelow Aeospace

Nafukovací modul Olmypus
foto: Bigelow Aerospace

Modul BA 330-DS se velmi podobá BA 330. Hlavním rozdílem je dodatečná radiační ochrana. Radiační stínění má na starosti voda umístěna v plášti modulu. Kromě toho je modul vybaven elektronikou odolnou proti radiaci.

S modulem BA 330-DS se počítá pro lety k Měsíci, Marsu nebo k vybudování vesmírných stanic v Lagrangeůvých bodech. Jde o místa v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly Země a Slunce. Pokud je umístěno těleso do těchto bodů, jeho pozice vůči Země a Slunci zůstává neměnná.

Opravdovým „otesánkem“ je však modul Olympus, použitelný jak pro operace na LEO tak pro lety do hlubokého vesmíru. Technicky je podobný jako BA 330 ale jeho rozměry jsou mnohem větší. Na průměr měří 12,6 metrů a na délku 17,8 metrů. Vnitřní užitný prostor má 2258 metrů krychlových, dostatek prostoru pro 24 až 30 kosmonautů

Do vesmíru modul Olympus vynese vyvíjená americká těžká raketa Space Launch System. Počítá se s řadou konfigurací. Nejzajímavější je možnost umístit dovnitř (upravený Olympus Carrier) celé kosmické lodě, jako jsou Dragon od Space X nebo vyvíjený MPCV od NASA, případně satelity. Nabízí se také možnost Olympus využít jako farmu pro rozsáhlé pěstování potravin, ubytovací zařízení s kajutami, opravárenské centrum apod.

Bigelow Aerospace

20 Comments on “Nafukovací vesmírný modul Bigelow: kříženec mezi vzducholodí a vesmírnou lodí”

  1. Velmi zajímavá
    Velmi zajímavá technologie, rád bych si o ní přečetl více. Ale to je trochu problém, v článku není jednoý odkaz, který by mi mou potřebu splnil. Proč v těchto případech nutíte čtenáče googlit? Je snad Hybrid papírové periodikum, že se tak brání odkazům?

        1. Čtenáři mají opravdu
          Čtenáři mají opravdu mozek. Aktualizovat podobné zprávy jde dnes rychle díky světovému netu. Nežijeme v době Stevensonovi lokomotivy. A studenti jež horují pro cizojazyčnou komunikaci, si díky netu cizí jazyk mohou v hledání aktualizací v jednotlivých oborech rychle nalézt. Souhlasím i s tím, že toto může provádět i pan Horčík než článek umístí na Hybrid.cz

    1. Osobně si myslím, že
      Osobně si myslím, že těch odkazů je přece jen několik je, stačí si zkusit nakliknout a googlovat. Hybrid.cz v tomto případě se chová jako učitel jenž nutí žáky informace hledat i v jiných zdrojích – nevodit za ručičku. Těch bližších a podrobnějších informací skýtá net opravdu hodně. Takže berte Hybrid .cz opravdu pouze jako základního informátora jenž dokáže nabudit a rozproudit nejen hledání ale i diskuzi.

    2. Tyto články mají pouze
      Tyto články mají pouze stručně a přehledně upozornit na zajímavá témata, nikoliv je zpracovávat vyčerpávajícím způsobem.

      Záleží už jen na velikosti vaší touhy po vzdělání, umění informace vyhledávat a vaší schopnosti vyhledané pochopit.

      Předžvýkávat vám to tu nikdo nebude.

      1. existujú už rôzne plány
        existujú už rôzne plány a zakladajú sa spoločnosti, ktoré majú za cieľ nič menšieho ako ťažbu na asteroidoch. Na presun je potrebné zatiaľ veľké množstvo energie ale len kvôli prekonaniu gravitácie Zeme, keď už raz dosiahnete požadovanú rýchlosť tak využívate práve to vákuum (aj keď nie dokonalé vákuum) na rovnomerný priamočiary let bez potreby energie (energia je potrebná len na zmeny smeru) a z asteroidu už nieje taký problém sa dostať pretože má slabú gravitáciu a žiadnu atmosféru. Samozrejme pod ťažbou sa (zatiaľ) nemyslí ťažiť tam napríklad železo, ale čo poviete na asteroid zložený z platiny alebo paládia? To by sa už oplatilo. Alebo vzácny izotop hélium3 z Mesiaca, ktorý môže poháňať fúzne elektrárne. Alebo solárne satelity okolo Zeme ktoré by dodávali energiu na Zem pomocou laserov. Možností je nekonečné množstvo. Existujú aj plány na tzv. vesmírny výťah, ktorý by lacno mohol vynášať satelity na obežnú dráhu.

        1. 1) Ackoli verim, ze tezba
          1) Ackoli verim, ze tezba vzacnych prvku na asteroidech by moooozna skutecne mohla byt realna (ikdyz nevim zda ziskova – viz bod 3 – to by se muselo jednat o opravdu velkou koncentraci vzacnych prvku), rozhodne bych to nenazval neomezenym zdrojem surovin…

          2) Videl jste nekdy trajektorii pohybu pri presunu vesmirne sondy (at uz k meteoritu, Mesici nebo Marsu)? Jestli tomu rikate primocary pohyb, tak to je teda sila 😀 ale chapu co tim myslite, jen bych jeste poukazal na to, ze se musi i brzdit, ne jen zrychlovat.

          3) Neverim, ze by vesmirna solarni elektrarna mohla byt kdykoli ziskova v porovnani s pozemni solarni, vetrnou, jadernou ci uhelnou… Rad bych videl nejaky propocet, ktery by mi ukazal, ze se pletu. (Jen k tomu aby jste na nizkou orbitu dostal 13 tun nakladu tak vas to bude stat $56.5M neboli 1.15 miliardy korun (Falcon 9) – to by ta ucinnost musela byt fakt zavratna aby se takova investice mohla nekdy vratit)

          1. 1)“neobmedzeným zdrojom
            1)“neobmedzeným zdrojom surovín“ som myslel z dlhodobého hľadiska, dnes sú naše technológie dobývania vesmíru ešte v plienkach a raketový pohon má príliš vysoké náklady to je pravda, ale už aj tak vznikajú spoločnosti, ktoré aj pri týchto nákladoch uvažujú o ťažbe (Planetary resources), išlo by o prvky ktoré sú na Zemi vzácne. Skutočný prielom by znamenal vesmírny výťah, prípadne startram, aj keď sa to môže zdať sci-fi nejde o nič nereálne

            2)tým rovnomerným priamočiarym pohybom som sa len snažil poukázať na Newtonow zákon zotrvačnosti, trajektória samozrejme musí byť zakrivená kvôli gravitačnej sile Slnka.

            3)solárne satelity teraz nikto na orbitu vysielať nehodlá, ide o možnosť ktorá by sa dala využiť po postavení vesmírneho výťahu.
            Takže by som to zhrnul, s terajšími technológiami je zatiaľ reálna ťažba na iných vesmírnych telesách problematická a nákladná, avšak technologický pokrok v oblasti nanotechnológií a robotiky ide veľmi rýchlo dopredu a môže umožniť stavbu zariadení ktoré môžu túto činnosť výrazne uľahčiť. Príspevok tohto typu som napísal pod tento článok preto, lebo technológia opísaná v článku sa mi pozdáva ako jeden z medzistupňov výskumu a využívania okolitého vesmírneho priestoru, nečakám že zo dňa na deň začneme lietať ťažiť suroviny na iné vesmírne telesá alebo ich rovno osídľovať, tento proces môže trvať desiatky aj stovky rokov avšak už dávno započal.

        2. Vytahovat tu 100r. stare
          Vytahovat tu 100r. stare plany a predstavovat ich ako hot new fantastico, no neviem. Ten vytah k orbite sa uz davo ukazal ako blbost, ked prepocitali hmotnost a pevnost lana uzavreli to asi tak ze mozno, ked nieco nanotrubky z uhlika a miliony triliony us dolars.. A este ktomu vsade diakritika, jezisi kriste ..co je todlecto za clovieka ? To ste z nejakej sekty vesmirni lide ci co ?

    1. boze netrep, vo vesmire nic
      boze netrep, vo vesmire nic nie je, a co je, je od seba hrozne daleko. bez infra zo zeme sa nezaobides, momentlne tam nic nevyrobis, jedine zdegenerujes, kosti ti zhniju rovno v tele a bude s teba len taka nemohuca gula.

      ani len ten mesiac na nic nie je. gravitacia zavazny limit. zdroje energie obmedzene a len vopred naplanovane. mas predstavu aka je zem siroko daleko a dobu vzdialenosti pocas celej existencie ludskej civilizacie ?

      clovek koli svojej neohrozenej namyslenosti zhebne skor ako to vyvola nejaka vec co neovplivni, a ze ich je. sme len blba nahoda, chyba v programe, co vzhladom na vek vesmiru zachvilu zanikne, ako take nic.

        1. a to mam teraz akoze
          a to mam teraz akoze postavit raketu a obliect si skafandrove monterky ? s krompacom budem tat do letiacej komety az kym mi nedojde kyslik. Tieto hesla a prislovia vytvorili ludia co ziju v teorii nie v praxi, maximalne sa im za zivot podarila nahodou jedna vec a su majstri sveta co siria rozum. Pripomina mi to training managerov a takych tych cvicitelov pozicii ala manazer a predajca teplej vody. Cvicia ich ludia co vzivote nic neurobili. Treba ist na samotu do vidieckeho domu a prezit z chovu sliepok, a okopavania krumpli, hned clovek ziska realny postoj k dobivaniu vesmiru. Dostane sa tak maximalne rebrikom na pojd aby seno obratil. A ked si uz ulavujem, neznasam v tej TV tie pipky co akoze idu varit a tvaria sa luxusne a strasne si myslia ze teraz budu hviedy a maju tie svoje obrovske radobi luxusne problemy ktore vyriesiam zakupenim obycajneho skla ala swarovsky za 300 eur. Asi som sa zle vyspal.

Napsat komentář