Londýnské autobusy budou jezdit na elektřinu

Londýnský dopravní podnik ohlásil, že linky autobusů 507 a 521 budou plně elektrické. Britská metropole proto nakoupí dalších 51 elektrobusů.

Elektrický autobus BYD eBus v Londýně
foto: BYD

Už od roku 2013 Londýn na linkách 507 a 521 zkoušel elektrické autobusy čínské společnosti BYD. Ostatně, právě ta pro tamní dopravní podnik připravuje také exkluzivní plně elektrické double-deckery.

První elektrickými autobusy plně obsluhovanou linkou se nedávno stala linka číslo 312. Dvě výše zmíněné se tak díky 51 novým elektrobusům stanou od příštího podzimu třetí a čtvrtou. Do konce roku 2016 by tak v Londýně mělo jezdit celkem kolem 100 elektrických autobusů.

vlastní

61 Comments on “Londýnské autobusy budou jezdit na elektřinu”

  1. Mám tady jen pár poznámek
    Mám tady jen pár poznámek pro diskutéry:
    – V Německu bylo v roce 2014 vyrobeno nejméně fosilní elektřiny od roku 1979.
    – Letos bylo vypnuto 2.7 GW elektráren na hnědé uhlí.
    – Letos bude nejspíše opět překonán loňský rekord výstavby větrných elektráren a tempo se nejpíše stabilizuje okolo 5 GW/rok. To je více elektřiny než dá dohromady JE Temelín. A to teď bude každý rok. Do toho fotovoltaika a klesající spotřeba.
    – Výkupní cena větrné elektřiny je okolo 55 EUR/MWh a klesá asi o 1% každý měsíc.
    – Větrné farmy se staví tempem „rok papíry, rok výstavba“. Tohohle tempa výstavby nejsou klasické zdroje absolutně schopny.

              1. Zásadní problém nákladů
                Zásadní problém nákladů na výrobu elektřiny je ten že nevidíme všechny náklady, kupřkladu v případě elektráren uhelných je sice cena elektřiny jakási, ale nevíme přesně kolik ročně vydáme na problémy s nimi spojené, zejména ve zdravotnictví, ale to stejné platí pro automobilovou dopravu. Naproti tomu u MVE a VTE se dá s vysokou mírou jistoty předpokládat že nemají zásadní dopad na zdraví a takovéto vícenáklady.

                Mimochodem ceny MWh z VTE jsou stanovany jako 1980Kč, to je stále pod tím, jaké garance si chtěl nechat ČEZ schválit na nové reaktory.

                To co způsobuje soustavný růst ceny elektřiny v Německu je něco co by se dalo nazvat přechodným obdobím, kdy stále roste kapacita instalací, jak kumulací z historie, tak zvyšováním výkonu instalovaného každý rok. V jistý moment bude dosaženo stavu kdy extrémní růst kapacity, jako jej vidíme nyní, nebude dále třeba, po tomto roce začnou náklady klesat, respektive se zastaví na nějakém čísle, které bude odpovídat obmněně technologií a postupnému růstu

                Pokud se budeme držet současného rozdělení ceny elektřiny, kde je dohromady silová elektřina a podpora OZE asi 45%, zbytek jsou daně a distribue, pak pro koncového uživatele vychází cena na 4.4Kč/kWh. (Ale jaká bude doopravdy je ve hvězdách)

                V současnosti SRN instalue ročně asi 2-3GW ročně, to je produkčně na ekvivalentu zhruba jednoho bloku bloku Dukovan, To není myslím vůbec špatné. Na druhou stranu pokulhávají ve stavbě PVE a nových vedení.

                Ovšem tímto nechci říct že jsem apriori proti využití jaderné energie, pouze proti tomu jakým způsobem se součané jaderné elektrárny budují, kdy se jedná o velká zařízení s typicky 1000MW bloky, kde je využití odpadní energie komplikované a zlomkové, která potřebují tak jako tak nějakou formu záruk. To co by byla cesta je udělat velký krok zpět, co se týče výkonu, vrátit se k malým zařízením do 100MWe/blok, která by ale byla natolik malá a bezpečná že by bylo možné je bez větších problémů provozovat i blízko (cca do 2km) od větších sídel, což by umožnilo i využití tepelné energie. Navíc by bylo možné využít některé sériově vyráběné celky.

                1. Skvěle napsáno, ještě
                  Skvěle napsáno, ještě dodám, že cena polních instalací FVE byla nedávno v Německu stanovena aukcí – 85 EUR/MWh, střešní vyrábějí za cca 120 EUR/MWh, to je 40% ceny, kterou platí domácnosti. Proto FV chytá v Německu druhý dech, dělá se prakticky výhradně pro samospotřebu.

                2. Tyhle cenové výpočty jsou
                  Tyhle cenové výpočty jsou vzhledem k mnou výše uvedeným důvodům zcela mimo.

      1. Kolik je to stojí je dost
        Kolik je to stojí je dost zapeklitá otázka. Důležité je taky to, s čím se to srovnává. Je totiž nesmysl myslet si, že by byla stejná cena silové elektřiny, když by nebyl současný obří přebytek kapacit, který existuje hlavně díky výstavbě nových větrných a FV elektráren. Hrubý odhad jde udělat. Říká se, že cena silové elektřiny je dána náklady na výstavbu nového zdroje. U nových uhelných elektráren, které splní všechny podmínky na emise, je to okolo 80 EUR/MWh. Berme to tedy jako srovnání. Německé domácnosti platí dnes okolo 95 EUR/MWh (33 silová elektřina+62 příplatek za OZE). Jenomže velcí průmysloví spotřebitelé poplatek za OZE neplatí. Kdyby se celá částka rozpočítala i na ně, byl by poplatek za OZE asi o třetinu nižší. Suma-sumárum, cena za přechod na OZE v Německu je -5 EUR/MWh a němečtí spotřebitelé dále skrytě dotují průmysl částkou 20 EUR/MWh.
        Vedlejším efektem Energiewende je snížení ceny elektřiny v ČEZku. Poplatek za OZE je tu míň než třetinový, ale Němci zaplacený kolaps cen silové elektřiny tu máme taky.
        P.S.: Dále je jisté, že cena silové elektřiny už asi nikdy nestoupne nad 55 EUR/MWh, to je totiž současná cena elektřiny z větrných elektráren, která ovšem bude dále klesat.

        1. Problém je, když přestane
          Problém je, když přestane foukat. Kdybyste byl velkou průmyslovou zemí, která si velmi chytře zrušila všechny jaderky a postavila si větrníky bez vykrývání kapacity jinými zdroji (spoléhá se na okolní země), tak bych vám já, jako majitel jaderných elektráren, rozhodně neprodal svoji elektřinu za stejnou cenu, jako mi prodáváte elektřinu z větrníků (protože když fouká, je levná, to ano). Ale prodal bych vám ji za nekřesťanskou cenu, protože jste magor, když jste si nezajistil záložní kapacity. A tohle je přesně problém. Vítr pořád nefouká, Slunce pořád nesvítí. Takže když svítí a fouká, je elektřina superlevná, protože máme součet jak obnovitelných tak i běžných zdrojů. Jakmile ale přestane foukat i svítit, můžeme jet jenom z neobnovitelných zdrojů (případně vodních a přečerpávacích elektráren a bateriových polí, ty jsou ale náklady mnohonásobně nad uhelnými a jadernými). Musíme mít tedy plnou kapacitu v neobnovitelných a zároveň je v podstatě likvidujeme tím, že jim stanovujeme výkupní ceny podle obnovitelných zdrojů, když zrovna svítí a fouká. Prostě logika hadr.

            1. A jaký to dává smysl,
              A jaký to dává smysl, když za stejné peníze můžete mít JETE, která zvládne to samé a ještě navíc tu elektřinu vyrábí? Vždyť to postrádá logiku!

              Edit: A má přibližně 3násobnou životnost, ne-li větší. U některých jaderných bloků se uvažuje životnost přes 100 let.

              1. U JE přece ale nejsou
                U JE přece ale nejsou jediné náklady stavba, ale hlavně vlastní provoz, potřebujete specializovaný personál, něco stojí nákup paliva, něco stojí jeho bezpečné uskladnění. A nakonec po uplynutí životnosti je nutné jí zakonzervovat nebo nějak revitalizovat. To jsou další miliardy které na 99.9% opět zaplatí daňový poplatník.

                Když to zjednoduším, tak na realizaci FV nebo větrníků vám stačí zaučený montér s výučním listem a elektrikář s padesátkou a pak už to jenom občas chodíte kontrolovat, jestli vám tam neřádní vandalové nebo zloději. Totéž akumulátory. To kupíte jako blackbox a po dobu životnosti na to nesaháte. Tak vypadá nejbližší budoucnost.

                Samozřejmě byla by naprostá zhovadilost zavírat stávající funkční JE. Naopak by se měly provozovat co nejdéle, dokud to bude ekonomicky únosné.

                1. Sorry, ale to není pravda.
                  Sorry, ale to není pravda. U akumulátorů bude údržba podobného pole přibližně stejně drahá, jako provoz JE. A jelikož se na podobné činnosti obvykle používají použité baterie, nebylo by nic jednoduchého to postavit…

                2. Z použitých článků se
                  Z použitých článků se nic tak velkého postavit nedá, tolik jich nikde není. Musely by to být nové, třeba ty české 3d články.

                3. Které jsou zatím bohužel
                  Které jsou zatím bohužel tak leda v laborce. Optimisticky předpokládají výrobu do 2 let (počítám tak 5).

                4. Blok JE taky nepostaví za
                  Blok JE taky nepostaví za 14dní. Když budou mít zakázku, můžou to stihnout i za rok.

                5. A to je to, rychlost
                  A to je to, rychlost výstavby, zmiňuji níže, roční nárůst produkce v SRN z VTE odpovídá zhruba jednomu 500MW bloku jaderné elektrárny.

                  I kdyby trvala projektová příprava jen 5 let u je, pak za tuto dobu lze instalovat ekvivalent asi 2-2.5GW výroby jaderné elektrárny. Pokud řekneme že výstavba by byla jen dalších 5 let, pak jsme na 4-5GW. (Pokud počítáme se stavbou nejvýše dvou reaktorů v jednom čase) Vzhledem k tomu že by to spíše výstaba vzala deset let, jsme na nějakých 7.5GW za stejnou dobu.

                  Jinak myslím že by bylo lepší udělat za cenu těch baterií nějakou PVE, kapacitně budeme alespoň na dvounásobku a cenově o něco níže. Zejména s využitím současných nádrží.

                  Ovšem bohužel, pokud bych to přenesl do našich podmínek, nám bude stále chybět dlouhodbá kapacita, nejlépe se dá u nás s PVE dostat tak na týden nějakého rozumného výkonu. Ale již ten týden, nebo několik několik dní může být značný přínos pro stabilizaci sítě a možnost zapojení OZE.

          1. Pokud tou zemí myslíte
            Pokud tou zemí myslíte Německo, tak jste ve svých předpokladech vedle jak ta jedle. Německo je 99% času čistým exportérem elektřiny jen občas je v mírném deficitu (Francouzi prodávají za dumpingové ceny, no nekupte to).
            Ty vaše ekonomické úvahy se reálně dějí a děly vždycky. Jádro taky není schopno pokrýt špičky (třeba když udeří mrazy a Frantíci houfně pustí přímotopy). Tyhle cenové extrémy tvořily historicky asi polovinu zisku klasických elektráren. Dnes je díky OZE přebytek zdrojů a tyhle události jsou prakticky pryč. A likviduje to drahé špičkové elektrárny na zemní plyn nebo naftu.
            Co není intuitivní je, že tohle zálohování větru a Slunce vyjde levněji než zálohování velkých uhelných a jaderných elektráren. Jejich výrobu znáte prakticky přesně den dopředu a máte den na spuštění rezerv. To je mnohem levnější než horká záloha jaderných zdrojů, které mohou kleknout kdykoli bez varování.

    1. §Pozor, 5GW při
      §Pozor, 5GW při kapacitním faktoru 0.2 znamená asi jen 1GW s kapcitním faktorem 1 a 1GW blok jaderné elektrárny s faktorem 0.87 odpovídá jen 870MW s kapcitním faktorem 1, tedy celý Temelín by přebylo až instalování 10GW ročně. (Pro jednoduchost)

      §55€/MWh mi spíše připadá jako cena silové elektřiny, nikoliv výkupní cena (zvlášť v kombinaci s oním poklesem 1%/měsíc). Moná je to v SRN Jinak, ale u nás se stanovuje pevně pro daný rok, aktuálně 1980Kč/MWh.

      §Zcela tak pravdu nemáte, pokud za klasický zdroj vezmeme i plynové písové motory, pak je možno tímto tempem stavě, jde jen o to jak dobře je vládnutá prefabrikace a jaká je výrobní kapacita, u VTE obé dobře zvládnuto.

      §Po téhle celé diskusi mne napadá jedna kardinální otázka: Víme jako civilizace, nebo lépe celý druh, co chceme a kam jdeme, chceme vůbec ještě být, jak cheme být, jak mají vypadat naše města, chceme opustit Zemi?

      §Poté co se zodpoví tato otázka, pak se dá zcela bezpečně nevrhnout řešení budoucnosti energetiky, do té doby to bude vždy jen řešení krátkodobé, aktuální situace. Pokud budeme chtít stagnovat, nebo počtáme dokonce s tím že se budeme zmenšovat, pak ano OZE v určitém bodě zvládnou všechno. Zejména pokud dojde k tomu že lidé se odstěhují z velkých měst či klesna průmyslová výroba.

      §Pokud ale budeme chtít, nevím co by se muselo stát nezdá se mi že by k tomu byla vůle, se přiblížit vizím nekatastrofických sci-fi (distopie by to také zrovna být nemusely), pak stojíme před vážným problémem a nejedním. A to nám asi jen OZE, při zvážení i mezinárodní politiky, nemusí stačit, respektive bude třeba sáhnout, v našich a severnějších pásmech, po technologiích jiných, takových, které bezemisně jsou sto dodat i teplo. V takovém případě by bylo ale třeba aktivně pomoci prostředí se s naším druhem sžít (no ostatně od nás bude třeba to stejné). Na jiném nebeském tělese se bez toho neobejdeme.

      §Ovšem největší problém jsme sami pro sebe. Severní Afrika začíná pomalu nenávidět Evropu (pokud zrovna neprchají za dávkami), to efektivně zabíjí DESERTEC, činí jej nebezpečným, touha po zisku držela příliš dlouho elektromobilitu v ústraní a financovala kdoví co skrze ropu. Zcela malicherná paličatost brání vyřešení problému Mrtvého moře (když už ne Jordánu), zůrodnění severního pobřeží Afriky. Raději se pozabíjíme pro pohádky dávno mrtvých mužů než abychom projednou jako druch jednali racionálně.

      §Nejhorší je že se tu plánuje na jedno volební obobí, Egypt měl chrám milionů let, tak dalece plánovali (byť jen jeméno, vypovídá něco o přesvědčení), stejně tak Řím stavěl své přehrady, dodnes slouží, Persie, Čína a další míně známé říše. My nejsme ani schopni předvídat následek svých činů, který se dostaví brzy. (Mrtvé a Kaspické moře, války), jsme fascinováni naším koncem.

      §Vždyť i zde jsme někonec skončili štěkáním se jestli jádro ano, nebo OZE ano, když se podíváte i na mé kalkulace, VTE a Jádro jsou si skoro šul nul cenově, pro FVE je to možná podobné, nejspíš se bezemisně nedá jít pod 2-3tis. Kč/MWh. To o čem by se mělo mluvit je jak, ne jestli. To že to nebude levné bylo jasné od počátku.

      Ach jo.

      1. Ještě drobné
        Ještě drobné doplnění:
        Rozhodně to nepůjde bez vzdělávání, jinak se tu požereme, na druhou stranu ne všichni mohou být inženýři, což bude problém v momentě kdy nastane plně automatizovaná výroba bez zásahu lidí, bohužel není nějaká třet cesta, jsme v situaci že buď uspějeme, nebo selžeme (a to bude mít drsné následky).

        Stejně tak asi nepůjde jen pokračovat v trendu obrovských jaderek koncepce VVER, BWR. Taky ale ne v té nesmyslné válce OZE vs. Jádro.

        Vzhledem k tomu že je třeba případně jednat celkem rychle, bylo by myslím vhodné v první řadě sáhnout po tom co jde snáze stavět, to je zejména VTE a MVE (ohledně FVE snad jen odstranit všechny překážky pro soukromé instalace). Až dojdou tyto kapacity, nebo pokud nebude jiná mžnost, by měly být použity jiné zroje.

        1. Nejsme ve sporu. Problémem
          Nejsme ve sporu. Problémem jaderné energetiky je to, že usnula na vavřínech úspěchu před 40 lety, doby kdy vrcholila gigantománie ohledně výstavby elektráren. Dodneška jen flikujou tehdejší modely a dělají haury. Zatímco jejich konkurence (uhlí, plyn, vítr, fotovoltaika) udělala obrovský technický pokrok, tak JE jsou jen čím dál složitější a dražší. Teprve teď se pomalu rozbíhají projekty konstrukce malých modulárních reaktorů, věc do které měl jaderný průmysl intenzivně investovat už před 30 lety.
          Existuje spousta zastánců OZE, kteří by rádi s jadernými energetiky spolupracovali na likvidaci uhlí (vy podpoříte nás, my vás), ale brání tomu sebestřednost a zaslepenost jaderné lobby.

          1. Vezmu to v jednom
            Vezmu to v jednom komentáří všechno.
            Kapacitní faktor jsem bral přibližně pdole našich elektráren, výkupní cenu také tak, tedy pokud jsou parametry lepší, tím spíše tento argument.
            Je ale otázka kolik takových lokalit kde se dá jít dnes se cenou pod 1000Kč/MWh je. Nemyslím si že by jich bylo výrazné množství (ne takové aby to mohlo výrazně ovlivnit cenu)
            Tochu bych si dovolil poupravit.

            Náhodou se mi podařilo objevit zajímavou práci z FEKT VUT právě na téma malých reaktorů: vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=55780

            K informacím v té práci bych si dovoli ještě dodat že takovéto malé reaktory byly provozovány jak v Arktidě tak v Antarktidě, KLDR provozuje takové nejspíše dva, (byť rozdílných typů), byly zkoušeny jako mobilní elektrárny a svého času jeden dodával energii oblasti Panamského průplavu. Zajímavá je tam cena, 100 M $ za něco s výkonem cca 200MWt, tedy asi 50MWe.

            Myslím že by mohla být i zajímavá možnost kombinace reaktorů pro topné účely (teplota kolem 115°C) a ORC jednotek.

            1. Problém SMR není v tom,
              Problém SMR není v tom, že by se neuměly udělat. Problém je v tom, že se nikdy nedostaly nad úroveň vojenských aplikací a prototypových jednotek. Nikdo netlačil na deployment, aby existovala fabrika, které je bude vyrábět tempem třeba jednu denně.
              Dále to zabíjí (bohužel nutná) pakárna zvaná bezpečnost. Umíte si představit to úřední martyrium a ty požadavky kvůli výstavbě SMR např. pro účely výroby elektřiny a vytápění Plzně? Nehledě na to, že to nebudete moct prodat jen tak někomu. Vrtule a panely klidně prodáte i nejhoršímu nepříteli. Ajatoláhové s Íránu budou stavět větrníky a fotovoltaiku. Dodají a zafinancují to Číňani a Němci, celý svět zatleskal, nikdo s tím nemá nejmenší problém.
              Pokud jde o kapacitní faktory VtE, tak dneska už se nedělá nic pod 33%, nikdo nebude stavět elektrárny podle už zastaralých designů. Pokud budete mít někdy cestu přes Oderské vrchy, tak navštivte okolí Potštátu. Na dvou kopcích proti sobě jsou větrné elektrárny (4×0,5 MW x 1x2MW). Ty první se skoro netočí, ta velká se točí prakticky pořád a i to už je dnes zastaralý design.

              1. Jenže i ty bezpečnostní
                Jenže i ty bezpečnostní předpisy, pokud jse te díval do té práce, jsou zmíněny, myslím že je problém v tom jak třeba u nás je to formulované, kdy se dělí jen na reaktory výzkumné a energetické, kdy projde umístění výzkumného reaktoru v podstatě ve městě (Řež), ale pro stejně velký reaktor, který by dodával teplo, se musí splnit to stejné jako pro reakotor 150x větší. Ale to je možná to že nikoho nenapadlo se tím zabývat, v USA je to prý podle výkonu reaktoru.

                Problém je v tom že kdo bude chtít se k jaderné technologii dostat, tak se k ní dostane tak jako tak, takto by bylo alespoň částečně pod kontrolou k čemu mají přístup.

                Do oderských vrchů se příliš nedostanu, ale zkusím to.

      2. Je potřeba se ještě
        Je potřeba se ještě dívat na potenciální vývoj technologií. U VTE a jádra asi už žádné rapidní navýšení účinnosti nelze očekávat. Stejně tak náklady na výrobu u JE. VTE by mohlo ještě klesnout při zvýšení poptávky. FVE je ale víceméně pořád na začátku. Účinnost leze nahoru neustále, cena neustále klesá a prostor pro další zlepšování je téměř nekonečný.

        No a v poslední řadě, jak už tady někdo nakousl, jsme na začátku boomu uskladňovaní energie v akumulátorech, což během střednědobého výhledu úplně smaže veškeré „slunce nesvítí, vítr nefouká“ argumenty proti FVE/VTE.

        1. U větru se děje něco
          U větru se děje něco čemu se říká „Silent wind revolution“, jsou to jednotlivé malé vylepšeníčka (konstrukce a velikost vrtulí, konstrukce a výška pylonů, konstrukce generátorů v gondolách, řízení, ..), které v součtu dělají překvapivý pokrok. Před 10 lety měly pozemní větrné elektrárny asi poloviční kapacitní faktor než dnes, kdy jsou asina polovině teoretického maxima. A možnosti nejsou zdaleka vyčerpány.

      3. ad §1) Nové VtE se v
        ad §1) Nové VtE se v Německu staví na pobřeží s kapacitním faktorem okolo 40%, na moři 50-60%.

        ad §2) 55 EUR/MWh je výkupní cena onshore větrné elektřiny. Cena silové na burze je okolo 33 EUR/MWh.

        ad §3) Máte pravdu. Prakticky všechno do nějakých 20 MW se dá koupit jako standardizované investiční celky. Akorát neexistují v tomhle segmentu žádné jaderné zdroje, i když by měly.

        ad cena) V opravdu dobrých lokalitách, levnými penězi a zajištěným odběrem se dá jít s větrem už dnes pod 1000 Kč/MWh a cena půjde dál dolů, je to „jen“ strojírenská výroba v prostředí brutální konkurence (6 výrobců má více než 10% trhu). Po splacení investice je cena okolo 200 Kč/MWh.
        A očekává se, že okolo 2020 se fotovoltaika dostane cenou pod vítr. Dnes je asi o polovinu dražší.

    1. No, pokud bude v
      No, pokud bude v energetickém mixu díky dotovaným oze parodiím na elektrárny, posilovat uhlí, jak se to děje v Německu, tak elektrobusy závislost na fosilních palivech nesníží. GB naštěstí na rozdíl do Německa úplně nezmagořila a hodlá posilovat jádro, takže tam elektrobusy mohou vést ke snížení závislosti na fosilních palivech.

      1. To je nesmysl hned v
        To je nesmysl hned v několika věcech.
        Za prvé dotace pomohli tyhle elektrárny rozjet teď na nové už nejsou o moc větší než na JE.
        Za druhé uhlí posiluje z toho duvodu, ze Německo vypíná JE a nechce je používat. Nemá to nic společného s OZE!
        Za třetí uhlí posilují pouze dočasně cílem je samozřejmě se zbavit i u uhelných El.
        Naopak dnes díky OZE Německo ušetřilo mnoho uhlí. Kdyby neměli OZE s potřebovali by ho dnes daleko víc.
        Za čtvrté ta vaše JE je suverénně nejdražší a nejdotovanější elektrárna. Stojí daleko víc než OZE.
        Za páté JE je elektrárna že všech snad nejhorsi varianta zdroje, protože je neskutečně dráhá, neskutečně složitá, hodně nebezpečná, a co si nikdo neuvědomuje nejde prakticky vůbec regulovat! Když není potřeba elektřina tak JE nejde jen tak vypnout. Prostě se vyráběná elektřina jen tak bez účelně spálí!
        Oproti tomu VE, FVE, vodní jdou velmi jednoduše regulovat.
        Tyhle mají samozřejmě zase velkou nevýhodu v nestalosti dodávky elektřiny. Ale to eliminuje jejich množství. A různorodé rozmístění po zemi a samozřejmě nutnost dostavby posílení drátů. Ale to Němci za chvíli dostaví a pak budou jako jediní mít cisty vzduch zatímco my kteří jen na OZE nadáváme a vymýšlíme jak to neudělat. Budeme dál umírat na rakoviny apod. Ach jo.

        Když už na světě existuje technologie která nám může pomoci dýchat čistý vzduch tak na to nadáváme a radši dále pálíme uhlí nebo jiná svinstva. Ach jo.

        1. To jsou totální a tupé
          To jsou totální a tupé hovadiny. Za prvé, rozjet se podařil akorát velký tunel, nic víc. Za druhé, kdyby se ty samé peníze, které se zcela zbytečně vylili na oze parodie, daly do vývoje nových technologií, tak dnes mohla být elektromobilita, či jiné druhy bez emisní dopravy a bezemisní energetika mnohem dál. Za třetí, o německé energetice víte evidentně kulové. Energiewende měl být přechod od jádra a uhlí k tzv. oze. Samozřejmě odchod od uhlí zkrachoval. To, znamená, že zavádění tzv. oze úzce souvisí s odstavováním JE a obřím nárůstem spalování uhlí v Německu. Nemluvě o tom, že žádná velká energetika se neobejde bez velkých stabilních zdrojů, tedy bez jádra nebo uhlí, plynu nebo gigantických přehrad. Tedy tvrdit, že Německo se nakonec objede bez uhlí (když si vyplo čisté, levné a bezpečné JE) může jen energetický ignorant. Za čtvrté, JE je samozřejmě mnohem levnější než větrné nebo solární parodie na elektrárny, pokud se tyto přestanou dotovat. Tvrdit, že je lze regulovat je hovadina. Lze je vypnout, ale regulace spočívá také v tom, že vyrábějí, když je třeba, což u tzv. oze neplatí. Ty naopak musejí být zálohovány (každopádně v německých podmínkách) špinavými fosilními zdroji.
          Ano na světě existuje technologie, která má potenciál vyčistit vzduch, je to JE. Němci si místo toho hrají s nefunkčními hračkami a vypouštějí do ovzduší jedovatá svinstva, která by tam vůbec nemusela být.

          1. Jestli se uvádí cca 40mld
            Jestli se uvádí cca 40mld ročně, cena temelína asi 300mld, pak jsme zhruba na dvou, jen na okraj.

            Problém je v onom slově by, nedá se předpokládat že se v dohledné době u nás nebo v okolí zahájit výstavbu nějaké jaderné elektrárny, taková stavba je dnes skoro neprosaditelná. Nikdo do toho nepůjde, ekonomicky a ani politicky.

            Budou se vám proti tomu stavět lidé, zkuste smazat následky mašinerie Greenpeace od doby havárií v Three Mile Island a AES Černobylskaja. To by potřebovalo dost značný fond, propagaci, největší problém by byl v tom, že lidé jednají emocionálně a zakázané oblasti nejde utajit, zamést pod koberec. Od poslední velké havárie to vzalo 20 let než se o nějakých nových reaktorech začalo opatrně uvažovat (bereme západní svět), takže první nové úvahy lze očekávat tak v roce 2030. Už jen stačí souvislosti v jakých se o jaderných technologiích mluví v posledních letech, většinou jsou to zbraně, nebo zařízení v KLDR, nebo Íránu, to tomu nepomáhá.

            Jediná možnost jak tento proces urychlit by bylo, opět s velkou mašinerií, z toho udělat něco super jako v 50. letech, kdy se uvažovalo i o autech s jaderným pohonem (na RTG by to principiálně šlo), s pravděpodobností nad 80% se nic takového nestane.

            Výkon těch zdrojů je navíc dnes již příliš vysoký na to aby umožnil efektivně i jiné využití, krom drátů by se musely natáhnout i trubky.

            1. Ale houby. Tak se postaví
              Ale houby. Tak se postaví další bloky v již existujících elektrárnách. Dukovany se stejně budou během 20 let rušit, tak se tam postaví další 4 bloky a bude. Proti tomu se nikdo nestaví, v populaci to má dokonce více než 50% podporu. S Greenpeace si vytřeme zadnici. Ekonomicky není problém, politicky také ne. Stačí říct a může se stavět.

              1. Mozna ze 50% souhlasi se
                Mozna ze 50% souhlasi se stavbou novych bloku, ale 100% lidi nesouhlasi s ulozenim jadernych odpadku ve svem sousedstvi. Je to lidska vlastnost chtit vse zadarmo a nic pro to neudelat. Bylo by zajimave zjistit, kolik lidi by bylo pro vystavbu nove JE v miste jejich bydliste.
                V Evrope je nekolik nedokoncenych JE a naklady se vysplhaly na 3x planovane.
                Jiste ale je, ze nejvetsi propagatori JE v CR je Klaus, Zeman, Mladek. Vsechno prodlouzene prsty Ruska.

              2. Ani ty asi neprojdou tak
                Ani ty asi neprojdou tak snadno jako by mohly, co ČEZ zrušil ono výběrové řízení, tak se jen mluví a nic jiného se neděje.

                Do politiky se musí započítat nejen domácí, ale i zahraniční vliv a jsem si jistý že ze strany SRN a Rakouska se případně dočkáe i žalob pokud se začne, nedivil bych se tomu.

                Hlavně jsem ale psal o západním světě, kde, jak je vidět, je to ještě složitějš.

                Podceňujete to jak média mají rády protestující a jaký jim dávají prostor, proto se i jen hrstce může podařit zvrátit rozhodnutí o výstavbě, nikdy se mi nepodařilo zaznamenat že by kdekoliv protestoval někdo na podporu JE, vždy jen proti. (O tom že jsou to mnohdy akce na hranici terorismu je snad známo dost)

                Problém jaderného průmyslu je v podstatě chybějící propagace, pokud by na ni vydal stejné množství jako dělají ti od OZE, pak by nebyl problém s výstavbou nikde ve světě. Jenže vzhledem k tomu že se nic neděje, tak se spíše stane o že se nové jaderné elektrárny stavět nebudou. Minimálně ne ve velkém množství a ne v západním světě.

                1. ČEZ se do toho nehrne,
                  ČEZ se do toho nehrne, protože si sám dokáže dobře spočítat, že stavět dnes JE je nerentabilní. Proto taky podmiňuje vypsání dalšího výběrka zárukami od státu na minimální výkupní ceny elektřiny. To je ale věc, která se nesmí za žádných okolností stát. Výsledek by byl akorát betonový skanzen za stovky dotovaných miliard.

                  Nebo jinak. Ať si každý postaví a provozuje kolik JE chce, ale za svoje a elektřinu prodává za tržní ceny.

                2. Jistě, ale zde už jsme
                  Jistě, ale zde už jsme řešili proč je stavba jaderné elektrárny neprůchodná politicky než ekonomicky:)

                  Ale máte pravdu i u ekonomické stránky, dole jsem se hádal s Anonymem, je tam kalkulace kolik bude proud se zárukami (byly ve víši cca 100€) stát a co by za takovouto cenou mohlo být (kupodivu zhruba dvojnásobné předražení). Taková elektrárna je taky investičí riziko, obrovské, větrná, nebo jiná, násobně menší elektrárna takové není, s tím úzce souvisí kdo může a bude investovat.

                  Myslím že jejich problém je také ve velikosti, když se potentuje něco na velkém reaktoru, jen tak se toho nedá zbavit, navíc je to rozměrné zařízení, s malými, které by bylo snad možné navrhnout ještě bezpečnější a s menším výkonem, by nemusel být takový problém.

      2. Pokud spálíte ono palivo v
        Pokud spálíte ono palivo v elektrárnách, kde se dá dosáhnout účinností 40-60%, tak se dá stále dostat přes účinnost spalovacích motorů, nepočítaje v to spotřebu ve městě na běh v kolonách, neustálé rozjezdy a zastavení a možnost rekuperace u elektromobilů, což je značná úspora energie.

        Pokud bychom odhlédli od kalkulací CO2, pak každé procento výroby elektřiny z jiného než fosilního zdroje vede ke snížení závislosti na fosilních palivech. Jediný problém s energetickou politikou SRN je výměna jádra za uhlí. Výkupní ceny z OZE je možné zarovnávat podle aktuální ceny technologií vždy pro danou instalaci, složitější, ale zajstí to pokles ceny proudu z těchto zdrojů a nikoliv to co se stalo u nás.

        Mimochodem by bylo zajímavé zkusit srovnat kdy lidé nejčastěji nabíjejí elektromobily, jestli se tak děje v noci, nebo přes den. To by mohlo mimochodem, rozhodnout o tom, jestli má cenu investovat do OZE, které vy nazýváte, konstantně, parodiemi na elektrárny, nebo jestli se tak děje přes noc, což by nahrávalo klasickému schématu výroby proudu v jaderných či jiných parních elektrárnách. (u vodních akumulašních je to jedno)

        1. Odstavení jádra v Německu
          Odstavení jádra v Německu úzce souvisí s oze parodiemi na elektrárny, tudíž příčinou tohoto problému jsou právě oze parodie na elektrárny. Už úvahy o nějakých státem garantovaných „výkupních cenách“ za elektřinu, tedy za něco co do nedávna bylo běžným zbožím a její výroba a prodej podnikatelským rizikem je úchylný nesmysl. Dotovat lze vývoj a výzkum, nikoli výkupní ceny. SOučaná katastrofální situace v energetice je právě důsledkem podobných úvah. „TO co se stalo u nás“ se stalo i jinde po evropě, a to tam neměli žádné „komsocanské pozmněňovací návrhy“. Nás to stojí ročně 40 miliard korun, Němce to stojí ročně 20 miliard euro, v Bulharsku kvůli tomu vyšli lidé do ulic a padla vláda, ve Španělsku není situace lepší. Takže nějaké „zarovnání cen“ je chiméra a příčinou současné situace v ČR je tento úchylný dotační koncept sám o sobě a nikoli jen nějaké české specifikum.
          Ztráty způsobené přenosem, akumulací či znečištění na víc při výrobě elektromobilů jste se pro jistotu rozhodl zanedbat, že. Srovnávat můžeme co chceme, akorát že oze parodie na elektrárny (po bilionových nákladech) jsou sto pokrýt jen malý zlomek spotřeby. 100% přechod na elektromobilitu by způsobil velmi výrazný nárůst spotřeby, takže představa jako tzv. oze saturují veškerou spotřebu navýšenou o elektromobilitu je pohádka z mechu a kapradí. Bez JE se prostě a jasně bude pálit víc fosilních paliv.

          1. Je termín výkupní cena
            Je termín výkupní cena součástí zákonů? Je, tedy je třeba jej řešit, její stanovení tak aby, když už je, korespondovalo se skutečnou cenou zdroje.

            Elektřina běžným zbožím? Nevím kam jste se na internetu dopátral, do jaké mnulosti, ale zkuste si najít texty, diskuse, tak z roku 2000-2005 ve kterých se občas řešilo že by si někdo chtěl opravit na mlýně turbínu, co se tam jeden dočte je zajímavé, jaké obstrukce elektrárny dělaly, tedy to žádné běžné zboží nebylo, a nebylo od momentu, kdy byl schválen zákon o všeužitečných elektrárnách někdy ve 20. roce minulého století. Byl to monopol, stejně jako telekomunikace, čehož následek vidíme dodnes, kdyby se jednalo o běžné zboží, pak nebude tak nějak třeba aby jistou složku elektřiny tvořila regulovaná cena a ERÚ by akorát vydával licence, bylo by pak otázkou zda by to nezvládl jiný úřad.

            Například u PVE je účinnost asi 75%, což je přijatelná hodnota. S přenosem jsme někde na 65-70%, stále se jedná o slušné hodnoty. V případech akumulace pomocí tepla, také to jde, jsme na nějakých 25%, pokud tedy není zbytek tepla využit k vytápění, pak by výpočet vypadal jinak. Cena proudu by pak byla asi 8-9Kč/kWh z této akumulace. Akumulace setrvačníky není zvládnutá dostatečně, ale nějaké zajímavé informace je možné získat z původního elektrického těžního stroje v Ostravě. Akumulace stlačeným vzduchem vypadá zajímavě, ale jsme tam jen na začátku, účinnost je asi tak 50-70% v závislosti na technologii, znovu jsou to slušné hodnoty.

            Toto mne přivádí k dalšímu bodu pětné zachycení energie. Jistá firma v Německu dělá „redukční stroje“ – pístové motory podobné parním strojům určeným místo redukčních ventilů nebo pro připojení k tlakovým zásobníkům. Máme obrovské množství míst kde se energie jen maří, redukční ventily, ať už na plynových či vodovodních rozvodech, sice je to málo, ale proč by se tím mělo plýtvat? A dále s tím je zase spojené proč se plýtvá dešťovou vodou? Proč je urchlen její odvod, z krajiny, což v možná brzy začne ohrožovat produkci elektřiny, v Polsku se letos už tak stalo.

            Znečištění z výroby elektromobilů nemusí být o mnoho větší než to způsobené výrobou konvenčního auta a jeho provozem, samozřejmě by bylo lepší je nemuset vyrobit vůbec.

            V pracovní dny je špička spotřeby v dopoledních hodinách, kdy nastupuje produkce z FVE, která je schopna vyprodukovat tolik energie, zejména v kombinaci s větrem, že dochází k omezování výroby z fosilních zdrojů.

            Španělsko zavádí od krize jeden zákon proti lidem za druhým, kupříkladu přesouvá podporu k obrovským solárním parkům, zakázalo nošení obědů z domu do škol a podobně.

  2. V Londýně se mají, budou
    V Londýně se mají, budou si užívat ticha a čistého vzduchu. U nás v Ostravě právě nasazují 105 CNG autobusů, a bohužel jejich motory rámusí a jsou i cítit. Osobně včera ověřeno. Méně než naftové, ale i tak dost. I když chápu, že jako rok a půl elektromobilista, mám vnímání smradu, hluku a kouře poněkud posunuto.
    Je to kouzlo nechtěného, že právě VW, podvádějící s emisemi u naftových motorů svých aut, dokáže dělat i bezemisní vozy (e-UP!, eGolf, XL1, hybridy Passat) a propagovat je s jejich hlavními přednostmi – TICHEM.
    e-mobility – Enjoy The Silence – užijte si ticho https://www.youtube.com/watch?v=dQPpBghVAME&index=1&list=PL_ns6jwhzScJ_uJpyHno-XPXvtWnS7s9J
    Ono to ve městě hned jinak vypadá, když tam jezdí elektrovozidla.

      1. Divil byste se, ale čím
        Divil byste se, ale čím novější autobus tím více smrdí, myslím že je ten systém u nich nějak chybně nastaven, protože by snad neměla být močovina tak cítit.

        Jenže jak přesvědčit třeba Brno o rozšíření trolejbusových linek? Nebo o zavedení elektrobusů? Podle mne je ostuda že spoje, které permanentně jzdí přeplněné jsou zajišťovány autobusy. např 44 nebo 84, což jsou okružní linky, jsou podle mne zbytečně vedeny autobusy, přičemž jezdí přímo kolem trolejbusové vozovny a jeden konec mají na Mendláku, kde je celá infrastruktura pro trolejbusy.

        1. Nepište tady nesmysly a
          Nepište tady nesmysly a raději se podívejte do mapy, po kterých ulicích uvedené linky jezdí (jedna jedním směrem a druhá opačným směrem).
          A jak známo, tak elektrobusy v Brně zklamaly, protože v Brně je kopcovitý terén, který by těžko v provozu vytížené zvládaly.

          Dobře že o dopravě v Brně nerozhodujete!

          1. Já vím že se jedná o
            Já vím že se jedná o okružní linky, kudy vedou také, doelektrifikovat tu trasu, jedná se jen o 13 km nových tratí. Pokud se vytvoří rozumný investiční plán, pak je to realizovatelné. Navíc by tak došlo k propojení dvou nezávislých trolejbusových sítí, také by tak byl dotvořen okruh kolem Brna, ze kterého by se dále dalo zahušťovat a postupně nahradit autobusy. Dále by umožnilo toto propojení vznik zcela nových linek.

            Kopcovitost severní čási Brna není důvod k tomu aby nebyly elektrobusy obsluhovány jižní části, které se mimochodem stále rozrůstají. Jak byste si to tedy představoval Vy?

            Jak sleduji, mimochodem nemáte ani tolik slušnosti se podepsat, tentokrát a ani v miulosti, tak velm rád lidem říkáte jak je dobře že o něčem nerozhodují, zajímavé je že to říkáte jen v situaci že člověk nesouhlasí v Vaším názorem.

            1. Hele, já žádný názor
              Hele, já žádný názor neprezentoval. Jen jsem reagoval na vaše další nesmysly, které zde stále píšete.
              A je doopravdy štěstím pro brňáky, že o ničem nerozhodujete a rozhodovat nebudete.
              A totéž se týká i vašich blábolů kolem energetiky. Když vám to nikdo nechce ze zdejších registrovaných sdělit, tak se nedivte, že na tyto bláboly reagují anonymové. Vždyť i vy nejste registrovaný. A tím jste vlastně také anonymem.

              1. Jenže na rozdíl od vás
                Jenže na rozdíl od vás tady tento nick používám už nějaký ten pátek, respektive několik let.

                Myslíte že by to bylo horší než současné omezování spojů? Než současné nicnedělání ohledně nádraží, respektive neustálá snaha protlačit odsun, obchvatu a dálnice? A jestli vám šlo o ten kus na Poříčí, pak vězte že tam vysoké náklaďáky nemohou pro křížení s tramvajovou sítí a ten kus po Svitavské je možné přeložit na Božetěchovu, zbývá tedy jediné místo v Pisárkách, kde je stejně silnice překřížena již dnes trolejbusovou trasou.

                Co se týče energetiky, pokud si najdete druhý komentář, jasně píši toto „Jediný problém s energetickou politikou SRN je výměna JÁDRA za UHLÍ.“ První se mělo nahradit uhlí a pak plynule pokračovat dále, vzali to ovšem z druhé strany.

                Za tím že problém v eneregetice jsou velké monopolní závody a že tomu tak bylo už od počátku, si stojím, tady například za jaké ceny dodávaly státní „všeužitečné“ elektrárny: zlin.estranky.cz/clanky/batuv-system–batismus-/o-batovi-v-senatu-viii_.html Tyto elektrárny, ať už Oslavany, Přerov nebo Ervěnice a další, měly v dané oblasti monopol, který trval až do nedávné minulosti, podle toho se chovaly.

                K výkupním cenám, zopakuji znova to co sem říkal, mají být stanoveny dle ceny konkrétního zařízení, pro větrné elektrárny se pohybujeme na asi 2Kč/kWh. Pokud je proud z jaderné elektrárny tak levný, viděl jsem ceny dokonce kolem 10hal/kWh, i pokud bychom vzali cenu 50hal/kWh, tak jsme na 500Kč/MWh, proč existoval a nejspíš stále existuje požadavek na výkupní cenu 100€/MWh? To je asi 2500-2700Kč/MWh. Samozřejmě, pokud budeme počítat dvojnásobné prodražení pak takový požadavek dává perfektně smysl.

                Jadernou elektrárnu vám dnes v žádném státě Evropy neschválí, stejně tak v USA, Japonsku, Austrálii, Novém Zélandu a některých dalších zemích, staví se tam kde je rozvoj těžkého průmyslu (zde již dávno úspěšně zrušen), nebo nějaký druh dikatatury, i pokud by vláda byla pro, tak budete mít problém s lidmi, takže to nakonec vzdáte. Ohledně té v GB, ta bude předmětná až se kopne do země, nebo ještě lépe až bude těsně před dokončením.

        2. No buďte rád, že jste v
          No buďte rád, že jste v Brně. Praha se nevzmohla ani na ty trolejbusy. Nemám hnusného smajlíka…
          Pokud se týče smradu z nových autobusů, nemají to seřízené. Dá se to seřídit tak, že necítíte skoro nic. Pokud je to rozhozené, tak vezmu nohy na ramena. Jedním z meziproduktů při neutralizaci NOx je nechvalně známý izokyanát, to může být velký problém. Napsal bych to i explicitněji, ale nechci dráždit mravokárce.

          1. Zapomínáte na to, že v
            Zapomínáte na to, že v Praze odbaví 50% cestujících metro a dalších skoro 30% tramvaje, tedy elektrické dopravní prostředky a to už po několik desítek let. Autobusy obsluhují zejména vzdálenější okraje nebo těžce dostupná místa, kde by bylo finančně i technicky vyloučené tahat troleje.

            Elektrobusy se testovaly a testují, ale co jsem slyšel, tak ty modely, co by přicházely v úvahu jsou i přes vysokou cenu výkonově i dojezdově poddimenzované a nejsou s nimi dlouhodobé zkušenosti.

            1. Tedy, pardon, ale nejste vy
              Tedy, pardon, ale nejste vy náhodou mluvčí magistrátu? To jsou argumenty jak z kanceláře primátora. Dlouhé linky, krátké linky, kyvadlové linky autobusů. Všechno to jezdí na naftu. Londýn má skoro 10 miliónů a tam to jde. Ale v ČR to nejde, to je zajímavé. Čím to asi tak bude?
              Znám několik neuralgických míst v Praze, kde by elektrická autobusová doprava, nebo alespoň hybridy výrazně odlehčily. Třeba Budějovická, Kačerov, Letná, Holešovice. Takových míst jsou po Praze desítky, možná stovky.
              Ještě jednu poznámku. S těmi zkušenostmi jste také uhodil hřebíček na hlavičku. Nejsou zkušenosti, protože to magistrát nezkusil. Nezkusil to a proto nejsou zkušenosti. Pro úředníka je jednodušší nic nedělat, hlavně když není podpora seshora.

              1. A právě proto jsme tam kde
                A právě proto jsme tam kde jsme, bylo to tu už za první republiky, přemýšlím jestli za Rakouska, nebo ne. Bohužel ta knížka už není on-line a nemám ji v knihovně, ale v Baťově Budujme stát pro 40 milionů obyvatel, jsou podobné věci, stále dokola. Ta kniha vyšla v roce 1937. Byly to zajímavé projekty.

                Třeba železniční magistrála má smysl, větší než koridor přes Třebovou, přes Vysočinu a Brno, a možná by nám stačilo znova těch 200km/h, pokud by to šlo rozumně modernizovat v současné stopě.

                Je to divné co se stalo ve 20. století že se tu z toho stala taková země, jaká je. Neschopná představy budoucnosti plná lidí, kteří se snaží udržet status quo, hlavně aby se nic nemuselo dělat, kteří hleají důvody proč to nejde. Velmi divné a nepříjemné.

              2. Uff, tak ještě jednou.
                Uff, tak ještě jednou. Prahu primárně obsluhuje metro a následně tramvaje, tedy 100% elektromobilita a v případě metra zároveň nejpohodlnější, nejrychlejší a nejbezpečnější a ke krajině nejšetrnější způsob přepravy. Nedávno se otevřely nové stanice a připravuje se celá nová trasa. Jinými slovy, smradlavé BUSy byly nahrazeny metrem, případně tramvajemi (viz třeba tramvajová linka na Barrandov, kde se před tím otáčel jeden kloubový autobus za druhým a během náledí se člověk často nedostal do práce, protože Barrandovský most zůstal zasekaný), takže nejen přechod na elektromobilitu, ale i další výrazné výhody.

                Bylo by samozřejmě super i tu zbylou čtvrtinu přepravy nahradit elektrikou, ale musí to mít nějako technickou a ekonomickou racionalitu. Pokud to uděláte hurá stylem a namísto deseti klasických spalovacích BUSů koupíte pět akumulátorových, které papírově tak tak splňují požadavky a v provozu zjistíte, že při plném obsazení sotva vyjedou kopec a v zimě nemůžete zapnout topení, protože byste nedojel na konečnou a po půl roce vám skončí v depu kvůli rozbalancovaným článkům, je to téměř na kriminál. A věřte, že tohle jsem si nevycucal z prstu, ale mám jisté insiderské informace přímo od zdroje.

                1. Ano, mohlo by to být
                  Ano, mohlo by to být horší, ale 25% je pořád moc. Naftové motory autobusů vypouštějí podstatnou část emisí ve velkých městech, už z principu. Když k tomu připočteme starší a hůřeji udržovatelný vozový park, je jasné, že je potřeba se tohoto dědictví hodně rychle zbavit. Cena baterek půjde dolů. Určitě by se našlo řešení. Zapřemýšlejte, co by se v té věci dalo udělat, když už máte insiderské zkušenosti, já mám zkušenosti s běžnou MHD. V Praze je několik pendlů na 3 stanice a pár kilometrů jezdících ve špičce sem a tam. Pokud je nemá dopravní podnik ve své gesci, nic to nemění na tom, že se dá upravit vyhláškou magistrátu na co budou jezdit. Ale možná se pletu, možná sedíte právě na magistrátě.

                2. Na magistrátě fakt
                  Na magistrátě fakt nesedím. Ty informace mám takříkajíc z „druhé strany“. Nevím, jak to funguje třeba v případě BYD kde už nějaká relevantní statistika určitě existuje, ale v případě evropských výrobců jde v podstatě o kusovou výrobu, defacto prototypy, kde výrobce je rád, že mu to nějak jezdí, ale sám ani neví, co to udělá za pár let a celé to vzniká a ladí se to za pochodu.

Napsat komentář