Jaderné elektrárny jako obnovitelný zdroj? Díky uranu z oceánů

Jan Horčík - 04 Červenec 2016

Výzkumníci z laboratoří PNNL a ORNL mají na dosah komerčně využitelný způsob získávání uranu z mořské vody. To by mohlo zásadně proměnit možnosti využití jaderné energie.auto jaderná elektrárna Temelín ČEZ Česká republika

Jaderná elektrárna Temelín společnosti ČEZ
foto:

Ačkoliv provoz jaderných elektráren, jakkoliv drahých, je bezemisní, samotná těžba a zpracování uranové rudy jinak vcelku pohledný obrázek zásadně kazí. Uranové doly představují obrovskou ekologickou zátěž.

Zejména při využití technologie chemického loužení zůstávají zamořeny rozsáhlé oblasti podzemních vod a půdy. Ani kal z uranových mlýnů není zvlášť pěkná věc.

Podle odhadu vědců obsahují světové oceány 4 miliardy tun uranu. Takové množství může pohánět 1000 reaktorů o výkonu 1 GW po dobu 100 000 let. Hlavní výhodou ale je, že uran se do mořské vody neustále "vrací".

Vědcům z ORNL a PNNL se nyní podařilo konečně vyvinout nové materiály v podobě polyetylenových vláken potažených amidoximem, která dokážou z mořské vody uran získávat.

Vědci si představují, že vlákna budou po stovkách a tisících připevněna k mořskému dnu. Zhruba po měsíci, co "nasají" dostatek uranu, pak budou odepnuty a vyneseny na hladinu, kde je sesbírá loď.

auto jaderná elektrárna Temelín ČEZ Česká republika

3D rentgen pokusných vláken pro sbírání uranu z mořské vody
foto: Pacific Northwest National Laboratory

Po vyčištění budou vlákna opět použitelná. Vědci z obou zmíněných laboratoří už provedli praktické testy těchto vláken pod mořskou hladinou. Cena za jednotku takto vytěženého uranu nicméně stále zůstává zhruba asi dvakrát vyšší, než při běžné podpovrchové těžbě.

Ale vzhledem k minimálním (prozatím známým) vlivům na životní prostředí, narozdíl od zemské těžby, by vlákna mohla mít skvělou budoucnost.

Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele DomoKun

Ta část ve které píšete o přípravě pro batt farmu, nemáte alespon nějaký odkaz na dílo, popřípadě web firmy ve které děláte, celkem mě to zajímá, osobně jsem lenivý a mám raději hotová řešení než si něco podobného bastlit sám.

---

Ocením jakýkoli tip od "Priusáře" :)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

škoda že priama fúzia je pre civilny svet tak technologicky nedostupna. samozrejme mame jednu v podobne nasej hviezdy.

v 80r. ktosi vypracoval moznost FVE rozlozenej na statickej orbite o rozlohe xy s prenosom energie cez mikrovlny.

v 2000+ r. robili niekde v azii pokus ked z jednej hory na druhu prenasali takto mikrovlnami elektrinu a merali efektivitu.
boli radi ze im to vobec po snahe presne to zamerat nakoniec ako tak fungovalo.

do buducnosti, budeme vsetci potrebovat znacne energeticky objemne a trvacne osobne prenosne zdroje, ktore nahradia benzinove a naftove generatory, aj v armade.

zatial sa nic prevratne nepretavuje do reality, to chce zasadny objav co k tomu dopomoze, mozno viac investovat do nezavislych vedcov, amaterov vynalezcov, a pod., tym myslim miliony na osobu a po dlhu dobu mnoho osob, a tlacit na nich pozitivne, co to da.

lebo ak ma byt nieco objavene, je to otazka casu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ani pro armádu fúze není, leda tak ta bouchací. :(

Tam je problém že po kolapsu SSSR se z iteru stáhlo financování, nejenom SSSR, ale hlavně USA. Musel se celý předělat na tu zmršeninu co je teď. Bum, 10 let zpoždění.

V podstatě pro dvě vážnější havárie, kdy obě mají jako společný faktor lidskou chybu, se ve světě rozvoj jádra zastavil, to pro nás bude ještě dost velký problém. Jak v Harrisburgu, tak v Černobylu to obsluha dost potentovala, v jednom případě sice systm neukazoval jak by měl, ale v takovm případě bylo na místě reaktor odstavit, ne si s ním hrát, ve druhém se reaktor sám v podstatě odstavil xenonovou otravou (РБМК na to jsou prý dost náchyalné) a obsluha jej místo definitivného odstavení a počkání na samovlný rozpad xenonu zkusila restartovat proti předpisům.

Sice ne přímo osobní, ale asi celkem pěkné malé zdroje by se daly asi dělat. Otázka co si pod přenostností a osobností představujete, jaký mají mít výkon etc. U hromady aplikací by stačily baterie. Jinde by to bylo horší. Ale pořád pěkně řešitelné. Ale to by se odvíjelo od dalších věcí.

Obrázek uživatele Radovan

Máme továrny, vlaky a další hromadnou dopravu závislou na elektřině. Zde prozatím OZE budou těžko náhradou a JE to řeší. Nicméně máme průměrně přebytek 16 TW elektřiny ročně, kterou vyvážíme, což je v podstatě výroba celého Temelína. Investice do akumulace (baterie, ohřev vody) a FVE nebo větrných elektráren plus malých vodních elektráren na každé budově by mohly dlouhodobě přinést domácnostem i firmám s menší spotřebou soběstačnost.
Nic přitom nepředpokládám, vycházím z reálných čísel z provozu své FVE a spotřeby domácnosti za uplynulé roky. Pokud se mi podaří zakomponovat do systému se stávající FVE 10 kWh baterii a vnitřní chytrou síť s dvěma zásuvkami pro nabíjení našich 2 elektromobilů, mám rázem 24 hodin k dispozici 10 kWh úložiště a cca 13 hodin dalších 16-32 kWh. Pro představu za květen a červen FVE vyrobila přesně tolik elektřiny, kolik jsme v daném měsíci spotřebovali. Jen díky neuložení šlo +-50% elektřiny ven do sítě. Okolo 6-14 kWh denně. Ano, v dalších měsících roku to bude jinak, ale pokud zprovozníme nabíječku/vybíječku elektromobilů a dokážeme ji zapojit do chytré vnitřní sítě, pak bychom měli nejen úložiště, ale i možnost si elektřinu pro případ potřeby dovézt zvenčí. A to až 32 kWh denně. Čili jde to, jen chtít.

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

a mít kde – paneláky :-(
bohužel dost podstatná část obyvatel
ale to nic nemění na kráse vašeho uvažování i konání – palec nahoru

Obrázek uživatele Radovan

Ani o paneláky nemám obavu. Když se chce, všechno jde.
Máme v Ostravě-Porubě u Duhy deskový panelák, který má plnou střechu fotovoltaiky. Současně je zateplený včetně výměny oken a protože je pavlačového typu - vstupy do bytů z balkonů po obvodu - je balkon zasklen. Celý je pak vytápěn včetně vody tepelnými čerpadly.
A máme tady i Domov důchodců, jehož celá jižní stěna je samý FV panel. Jinde mají alespoň na střeše solární ohřev vody a v místnostech se strojovnami výtahů pod ní mohutné bojlery.
I v paneláku si mohu jako obyvatel bytu s balkonem pomocí jednoduché stavebnice FV panel s měničem připojeným do zásuvky, umístěným na zábradlí balkonu, vyrábět elektřinu sám pro sebe. Když už se nedomluví celý dům.

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Pane Radovane, tím pojmem "deskový panelák" (hledal jsem na webu) je myšlené že je hodně dlouhý? Ještě nikdy jsem to neslyšel a našel jsem jen jeden ostravský odkaz.

Odpovídal jsem zde jakémusi "hobitovi", vykousnu ždibec sem:

"Náš panelák má 8 podlaží, takže o tu plochu i energii nad bytem se dělí osm domácností.
Z okna vidím protější paneláky o dvanácti podlažích. Má cenu se rozepisovat dál?"

Pro mne už je asi na nějaké balkonové soláry a měniče a jinou potřebnou bižuterii pozdě. Tak až v "příštím" životě.
Jsem *1949 – jak dlouho mi bude slunce ještě svítit?  :-)

Obrázek uživatele Radovan

Trefil jste to, je to taková dlouhá úzká potvora podél celé jedné ulice, konkrétně Zdeňka Štěpánka. Fakticky se skládá z 27 na sebe nalepených paneláků, oddělených pouze dilatační mezerou. Ten ukázkový je č.p.1 a je z nich největší.
Ano, je to tak, plocha střech paneláků je malá, ale plocha stěn bez oken bývá obrovská (hlavně u těch o dvanácti podlažích) a plocha zábradlí balkonů také.
Do té bižuterie rozhodně jděte. Otec je ročník 1940 a také už se u návratnosti hodně rozmýšlí. Třeba zateplil střechu nahoře, podlahu nad sklepem a vyměnil okna a dveře, ale plášť domu ne. Tam byla návratnost 10a více let. Ale dodnes lituje, že alespoň solární ohřev s dotací si před lety nepořídil. Návratnost necelých 5 let. Ví o FVE i "bižuterii" (konkrétně se bavíme o tomhle), ale dnes už se mu do toho při návratnosti GridFree 5-7 let nechce. Ale Vy jste mladší a jak říká doc.Horák z VŠB-TUO, každý musíme začít u sebe :-).

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Pane Radovane, než na to v záchvatu psaní zapomenu – velký dík za zajímavý odkaz. Rád se pokochám.

Plastová okna (úžasná věc jak hlukově tak i tepelně) i zateplenou fasádu v paneláku máme. Hodně to pomohlo. To doporučuji každému, ať bydlí v paneláku či domku.
Na zábradlí balkonů nám nikdo panely nepovolí dát – narušení vzhledu baráku. Nesmíme mít na balkoně nic co by přečuhovalo přes zábradlí (satelity, truhlíky s kvítkama atd.) Chtěl jsem si nechat zasklít balkon - NE, zakázali hasiči.
Mít vlastní barák má v něčem asi něco do sebe.
Jenže zase na druhou stranu, za 37 roků co tu bydlím, jsem mimo výměn žárovek a gumiček ve vodovodních bateriích naprosto nemusel hnout prstem. Pamatuji se jako dítě že jsme žili v malém městečku v domku a tam měl otec celej rok pořád co dělat.
Všechno má svoje + i -.

Ještě k té domácí fotovoltaice – jsem fanda takových udělátek (teoretický), jenže mám velký problém – finančně mě nic k nějakým úsporám nenutí, každý měsíc který nekoupím něco mimořádného mi několik tisíc přebývá. A pořizovat si na stará kolena nějakou nákladnou neřest se mi už nechce.
Už jsem si i měřil na balkoně kolik asi metrů panelů by se tam asi mohlo dát (cca 4 čtverečné metry), aniž bysme si s panelama moc překáželi a pomocí excelové tabulky ve které mám data pana Kubiše z jeho stránek za celých sedm roků mi to počítalo…, ale proč vlastně?

Připadá mi v 67 letech úsměvné když mi někdo řekne "Ale Vy jste mladší", i vy lichotníku :-)
Ano, jsem mladší i než můj otec kterému letos bude 91 let. Děsím se toho že bych žil ještě tak dlouho.

Ad ucinnost na balkone - ono to nejspis bude o dost horsi, predpokladam, ze p. Kubis ma panely na strese v idealnim uhlu, zetimco na balkone budou bud svisle (na zabradli) nebo ze tri az peti stran zakryte, pokud clovek nema kliku na terasu v nejvyssim patre.

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Pane "E-Ryc", toho všeho jsem si vědom.
Moje okno/balkon míří přímo k jihu ve směru na východ.
Ráno moc slunka, odpoledne hojivý stín :-)

Data pana Kubiše mne zajímají proto, že dokumentují sedm roků fotovoltaiky na naší zeměpisné šířce.
Jistě by se daly sehnat údaje i z jiných "našich" fotovoltaik.
Údaje někde ze Španělska nebo Itálie by mi asi moc nepomohly.

Pěkná diskuse. Uvažovali jste také nad tím, že je takový typický panelák značnou část dne zastíněn jiným typickým panelákem? A že FVE na fasádě pak ztrácí jakoukoliv návratnost?

Mě by spíš pomohl netmettering, abych si mohl někde koupit podíl na FVE s ideální orientací na Slunce a tím vyřešit nedostatek plochy. Na panelák bych spíš nasadil vertikální větrné turbíny.

Obrázek uživatele Kuk

Kdo instaluje FV na místo se většinu času vyskutuje stín musí bejt asi dost pěkný trdlo :)

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Obrázek uživatele Radovan

Neuvažovali, protože zastínění je vždy předmětem individuálního projektu pro každou lokalitu, kde se FVE nasazuje. Takže se to bere jako samozřejmost. Stejně tak, jako by asi nikoho nenapadalo dávat FVE na severní fasádu.

Netmettering nám tu nemíchejte prosím! To by jste převzal normální funkční systém odjinud, kde se přemýšlí hlavou a nekrade. V ČR máme přece vždy svoji vlastní, třetí, korupčnickou cestu! Ať žije český parlament! :-(

P.S. A ty ohavné turbíny taky ne, vždyť by to mohlo být logické řešení a nikdo by se na tom nemohl opeřit.....:-(((

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A načo sú nám vlastne jadrové elektrárne, keď slnko svieti nonstop. Stačilo by prekáblovať zem a mali by sme elektrinu zo soláru aj v noci.
Aké to je jednoduché:DD

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

1. Slunce svítí nonstop maximálně ve vesmíru.
2. Půdu v první řadě potřebujem jako zemědělskou. Z elektřiny samotné se člověk nenají.
3. Podívejte se na problém energetiky celkově v planetárním měřítku a né jen z pohledu jedné domácnosti. Spotřeba je o dost vyšší než kolik by dala FV použitá v rozumné míře aby byla tahle planeta stále obyvatelná pro stejný počet obyvatel při stávajícím komfortu.

Pak vám dojde že FV je dobrá alternativa, ale né řešení. Samozřejmně se můžem vrátit do doby kamené a vzdát se všech moderních věcí, ale to není řešení. Přemýšlel jste někdy kolik energie je potřeba na 1kg železa? Nemluvě kolik energie je potřeba na kalení? Kolik energie stojí výroba jedné obyčejné pružiny v automobilu? A kde je zbytek celého vozidla? A je jedno jestli ekofriendly, nebo polykače nafty. A to jsme jen u automobilového průmyslu...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To jestli půdu jako zemědělskou opravdu potřebujeme je otázka, z jednoho prostého důvodu, jsou takové nadprodukce, že se musí dotovat (jinak by X % družstev zbankrotovalo), eventuálně se pěstuje řepka, krom obilovin se nedají potraviny přepravovat po světě nějak efektivně, pokud to nejsou drazí exoti (2500km ze Španělska není žádná dálka), kde se to vyplatí. Argument s rozojovými zeměmi Vám padá pokud nebude na importy záladních potravin (což vůbe není jen to co si představueme v Evropě, v mnoha částech sveta se má za základ rýže, kopra... prostě to co bylo místně specifické a dostupné), takové clo že se firmám vyplatí nákup zejména uvnitř EU (ale to zvýší ceny chleba etc. u nás, jen tak rozpumpuete dotační spirálu), nikoliv mimo, což by vedlo k pádu cen na světových trzích, ale to zase klidně může způsobit hladomor, protože přes nyní špatnou situaci v zásobování někde v Africe díky exportům mohou dovézt palivo pro kombajny, pokud byste je takto odřízl, můžete způsobit kolaps zemědělství tam. Stačí se podívat co udělala "Jablečná válka."

Pokud nejsou zemědělci sto si zajistit rezervy na zlu sezonu a starat se o pole tak aby jim vynášela, ale spíš vydělávají na lejstrech v kancelářích, tedy dotacích, pak je to špatně. Je z toho jen vidět že zdrojů v systému je příliš mnoho. Takže buď se musí nastavit clo na import, nebo lépe v evropském měřítku odepsat několik procent, nebo desítek procent zemědělské půdy z dlouhodobého hlediska a buď jinechat přeměnit zpět v les, nebo dlouhodobý travní porost.

Ve světle toho že zemědělství v současné podobě ve světě je přímou hrozbou pro existenci lidstva kvůli nekontrolovatelnému znečištění vod, nadměrnému čerpání podzemních rezervoárů táhnoucích se do doby ledové, je otázka, jestli není na čase vzít celý slavný rozpočet na dotace a dát je na moderní formy - hydroponii, vertikální pěstování... A dokonce už to není o prvotním výzkumu, ale o inženýrském řešení. Údajně je na hydroponicku produkci třeba jen 10% vody co při závlahách, nehledě na to že v uzavřeném prostoru lze vodu regenerovat. Není možné pokud je tato technologie v obecném povědomí aby se dále pokračovalo se současným modelem zemědělství. Mimochodem hydroponické zemědělsví by se mohlo obejít i s násobně menším množstvím chemie a asi i bez GMO.

Hydropónia a podobné progresívne metódy poľnohospodárstva neriešia pestovanie drvivej väčšiny produkovaných produktov - obilnín. Asi nie je reálne konkurencieschopne pestovať obilie vo vertikálnych hydroponických vežiach. Väčšinou s Vami súhlasím, ale teraz sa mi zdá Vaša predstava naivná.

Podla mojich informácií sa tak väčšinou pestuje listová zelenina - pretože je na to najvhodnejšia. Rýchle rastie, je nenáročná, nízka, atď.

Čo sa týka manažmentu vody, u nás vidím problém v obrovskej byrokratickej záťaži pre každého, kto chce zachytávať u seba zrážky. Ak by hospodári mohli bez problémov budovať jazerá/rybníky a využívať vodu z nich v poľnohospodárstve, bolo by to určite lepšie riešenie ako dažďovú vodu odviezť do kanalizácie/riek a nechať ju odtiecť čo najrýchlejšie do mora.
Aj v suchých rokoch sa nedá povedať, že by bolo zrážok málo, iba sú nerovnomerné. Voda nenaplní jazerá ale spôsobí záplavy.
Zároveň by sa obnovovali podzemné rezervoáre vody a nedochádzalo by k takému prehrievaniu prostredia. Samé výhody.
V tomto kontexte by ma vôbec netrápilo "plytvanie" vodou - ak ide o vodu zo zrážok a riek.

Čo sa týka dotácií poľnohospodárstva, ak by sa už mali razantne meniť, tak ich radšej rovno zrušiť. Reálne nedáva zmysel, aby poľnohospodári dostávali dotácie. Ak potrebujú na svoje produkty viac peňazí, tak nech ich zaplatia priamo konzumenti používajúci ich produkty. Spôsobilo by to nárast cien potravín, ale zároveň by sa vďaka tomu mohli znížiť dane. V konečnom dôsledku by sa odbúrala byrokracia a zvýšilo konkurenčné prostredie - tzn. ľudia by mali za toľko isto peňazí viac/kvalitnejšie potraviny. Každý by zaplatil reálnu hodnotu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Už jenom toto by zvádlo, okud bychom tak začali pěstovat zeleninu/ovoce (Napadají mne jahody a melouny), by nám mohlo ušetřit poměrně dost půdy. Ano otázka hydroponického pěstování víceletých kultur je zatím asi nezkoumaná, ale myslím není nereálná.

A pokud by šla srazit zemědělská půda (mysleme raději v měřítku EU) o 10-20%, je to dost dobrý krok k tomu aby se ušetřila voda. Taky se většina zeleniny pěstuje na jih od nás, kde s vodou začínaí být dost vážné problémy. Tam je třeba vrátit lesní společenství, o tom co se stane když se lesy vymýtí víme již od antických autorů.

Obiloviny jako takové tolik vody nespotřebují, tam začíná akorát být problém s pěstební plochou, nicméně by vůbec nemuselo být zlé se na to podívat a zkusit to, teoreticky je tam možná sklizeň víckrát do roka. Pokud vezmu v úvahu že běžná hala je cca 8m vysoká, tak tam se dají dát nějaké 4 regály nad sebe, to je 4x více plochy pro pěstování, to taky není vůbec zlé.

Souhlsím, dostace pokud možno zrušit, jenže to nikdo nebude chtít udělat. Je to zlé.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nepište tady kraviny pořád dokola, vědče.

Navštivte raději např. ve Španělsku oblast Murcia (nejsušší oblast Španělska), kde se můžete podívat, jak je na polích řešena kapénková závlaha rostlin (zeleniny, ovoce i citrusů), a pak možná pochopíte, že se snažíte objevit již objevené.
Rezervoáry vody mají vybudovány přímo na polích a z těch během roku zavlažují svoji produkci, která je obrovská a několikrát do roka.

Jen se o takové technologie musíte víc zajímat, a také se někam podívat - ne jen číst stále dokola blboviny na netu.

1, Země se pohybuje vesmírem.
2, Tak dávejme FV panely na střechy + zdi domů a nadstřešujme vybetonované plochy.
3, Fotovoltaika umístěná POUZE na místa co uvádím v bodě 2, již při současné účinnosti FV panelů pokryje s velikou rezervou veškeré potřeby lidstva.

.... zjistěte si fakta a pak Vám dojde že FV je skutečně dobrá alternativa.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak nejak som to myslel...
+1

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Problém není v tom že by nebylo kde potraviny produkovat, ale v tom že se celosvětově zemědělství na půde dost dotuje, stač se podívat jan na to jak se to dělá v EU, problém je v tom co se pěstuje, řepka je dost dobrý příklad.

FVE na zemědělské půdě bych nezatracoval, zvlášť pokud se zemědělci neumí o půdu starat a orají po spádnicích Vidět v poli struhu po vodě hlubokou 30 čísel širokou tak půl metru, není problém. Tráva ve FVE půdu ochrání líp.

Roky se mluví o hydroponii a vertikálních farmách, řasách... Co vidíme? EU a jednotlivé vlády lijí peníze do něčeho co má na prostřeí poměrně nedobré následky. Teď nedávno jsem viděl záběry kdesi z jihovýchodní Asie, struktura skleníků byla užší než 10m, možná 5m, výška asi 4 patra, tam bylo vevnitř nekolik elevátorů s lištami, díky vyvážení byla spotřeba energie minimální, na těch lištách byly rostlinky salátu, kolem kořenů něco bylo, nějaký papír, nebo co, dole se namáčely do živného roztoku (minerály etc.)a pomalu stoupaly nahoru a zase dolů kdašlímu namáčení. díky tomu na stejn ploše vypěstovali násobně více salátu. V Japonsku je "továrna na salát" tam se pěstuje pro změnu na regálech s umělým přesným osvětlením, opět hydroponicky, sklizně celoročně.

Místo tohoto se ve většině světa uměle udržue zaměstnanost v zemědělství a dochází k plýtvání zdroji. Chránit klasické zemědělství přestává mít smysl, jedině tak ideologický či sociální. Ale z dlouhodobého hlediska nás může přivést do problémů. Tam kde na to nemají místo o tom ví. Tam kde si nevhodným zemědělstvím krajinu zničili tak prchají do Evropy.

Při všech těch přírodních katastrofách, suchu a bleskových podovních je myslím lepší pěstovat soláry, kde tráva brání odplavení půdy, a někde postavit na 1/10 vertikálí farmu nebo "fabriku na salát," udává se že spotřeba vody je v těchto zařízeních násobně menší. O tom kolik se neprojede nafty se nikde nepíše.

Místo danění škody se jejich tvorba dotuje a ještě se nedá skoro nic od nás koupit. Je to divné a na hlavu postavené.

Carlosy - z duše mi mluvíte.
Lépe bych to nevyjádřil.

Obrázek uživatele Jan Veselý

ad 2) V ČR je 800 000 hektarů nevyužívané zemědělské půdy. Není nejmenší problém kombinovat fotovoltaiku třeba s pastvinou. Dnes jsem to viděl u Litovle.
ad 3) Tady je potenciál jednotlivých zdrojů energie. To abyste věděl jak jste mimo. Jo a mimochodem, jsou to primární energetické zdroje, dvě třetiny energie v uranu a fosilních palivech se prostě nepoužije, pošle se pánubohu do oken.
V jednom máte ovšem pravdu, nejčistší energie je ta, kterou nepotřebujete.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To co jste viděl u Litovle je tak malá kapka který dodá energii maximálně pár rodiným domkům, ale ani jedné větší firmě. A to ještě jen tehdy pokud tu energii někde uložíte aby ji mohli brát v době kdy slunce nesvítí. Vidíte vše příliš úzce. Očividně nepracujete v energetice. A pokud si myslíte že by mohl vůbec někdy fungovat model kdy se využije 100% vyrobené energie, tak jste navíc utopista. Vždy je potřeba mít rezervy jinak celá energetická síť zkolabuje po překročení kapacity.

Očividně nepracuješ v energetice spíš ty.
Protože by jsi tu nevyprávěl takové báchorky.
Jestli jsem nasel tu správnou FVE u Litovle tak ta má výkon cca 800 kWp.
Tj. za rok průměrně vyrobí 750 MWh.
A jestli umíš alespoň do 5 počítat tak zjistíš že tato FVE je schopna napájet přes 100 domácností!
I kdybych počítal že se z toho využije jen polovina pořád je to 50 domů a ne jen tvých nesmyslných "par".
Absolutně nechápeš co to je 800 kWp výkonu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

I kdyby šlo o 100 domácností, nebo 50 domů, tak se jedná o malou vesnici která nic nevyrábí. Pro celé město by ta FVE musela být násobně větší a pořád se nic nevyrábí. A pokud bych měl použít reálnou spotřebu firmy v které dělám například já, tak vašich papírových 750MWh/rok by stačilo na maximálně 4 dny provozu. Naše firma má trochu vyšší spotřebu, ale není to žádná rarita. Takových jsou po světě stovky. Proto potřebujem jádro a proto říkám že FV není řešením, ale jen dobrou alternativou.

Nebudu opakovat co jsem vám v této diskusi psal v 2016-07-05 21:46
Celkový odhadnutý roční výkon je krásný na papíru, ale v noci či v zimě když vám fotovoltaika nejede vůbec nebo minimálně si tu papírovou krásu přečtete jen při svíčkách.

A právě tady je prostor pro další vývoj! Je třeba, aby ke každé FVE byl přistavěn akumulátor. A to takový, který by vyrovnával příkon z FVE a výkon do sítě. Ideálně podle potřeby sítě.

Funkční řešení už existuje, jedná se o redukční akumulátor. Tím se do značné míry zredukuje tato slabina FVE. Jen v zimě nebude takový výkon... https://www.betterworldsolutions.eu/smart-grid-battery-redox-flow-battery/

Obrázek uživatele Jan Veselý

Tepelné elektrárny regulují svůj výkon podle potřeb sítě. Dostávají totiž za to dobře zaplaceno. FVE dostane prdlajz pokud nemá aspoň 10 MW. Tak praví česká legislativa.

No nevim, me to z clanku spis pripada jako prototyp/princip, co hleda investora nez jako funkcni reseni...

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Odkazovaný článek je spíš taková přehledka co má napomoci s vyhledáním vhodných hesel pro vyhledávače.

Demonstrační instalace

Hotová řešení ke koupi: řešení 1 řešení 2

Obrázek uživatele Kuk

Cože v době kdy od zemědělců nikdo nechce vykupovat plodiny a pokud tak maximálně pod cenou. V době kdy zemědělství už desetiletí produkuje přebytky a provádí se masivní dotace zemědělců a plodiny se prodávají za dumpingové ceny se tu ještě pořád někdo ohání nutností využití půdy k zemědělství? To je komické.

Na energetickou potřebu celého světa by stačilo osadit malinkej pidižvík Sahary fotovotaikou. Jedinej problém je s efektivní distribucí. Další setsakra masivní rezerva je v efektivnosti staveb, průmyslu a stojů ve využívání elektřiny.

Dneska stačí nevyhazovat prachy z krytinu a dávat na střechy rovnou fotovoltaickou krytinu. Střech máme bambilión.

btw Slunce dopadá na planetu non stop.
už jsou i nějaké FV panely, které dokáží využívat nočního infra záření z okolních předmětů a objektů a přes den fungují normálně se sluníčkem.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Promiňte, ale realizace systému s OZE by byla dost nákladná, tolik že se nám vyplatí zainvestovat do JE (ovšem to nevylučuje soukromé domácí instalace, které by se do celkové bilance nejspíše moc nezasáhly) viz komentář zde: hybrid.cz/nemecka-paroplynova-elektrarna-ma-ucinnost-85#comments Út, 2016-06-21 23:16

Tam to máte dost podrobně rozepsané. Jaderná situace je počítána na tlakovodní reaktory. Pokud bychom vzali BWR, což jsou varné reakotry a o něco levnější, v současnosti budovaná elektrárna na Tchajwanu o 2 reakotrech stojí asi 10mld dolarů, lze proti výpočtu ušetřit asi 240mld na jaderném výpočtu při ještě vyšším výkonu (8x1300MW proti simuovaným 8x1100MW) Omlouvám se že jsem to tehdy neuvažoval, ale BWR mi ani moc na mysl nepřišly.

Máte pravdu že OZE také není levné, ale nesouhlasím že by celkově bylo lepší postavit JE.
Když jsem počítal těch odhadovanych 300mld tak za to by se dalo postavit cca 1 milión 5kWp elektráren na střechách rodinných domů. A to je 5GWp výkonu. Já vím že o proti 2GW stabilního výkonu JE je to málo ale zase JE by nestalo jen 240 nebo 300 mld, ale podstatně více kvůli penězům na úložiště odpadů a potom ještě peníze na ukončení provozu JE.

A další je že JE je preze všechny opatření potencionálně strašně nebezpečná. Chyby, havárie nelze nikdy vyloučit. A bohužel když se něco stane u JE je to téměř vždy katastrofa obrovského významu.

A proto se ptám?

Pro stavět něco obrovský nebezpečného, drahého, když dnes už máme a můžeme použít jiné technologie, které nejsou nebezpečné, dají se recyklovat, nevypouští žádné jedy do ovzduší atd.?

Vždy se říká že je nejdůležitější zdraví.
Proč tedy stavět JE, když máme jiné technologie?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Díval jste se na ten komentář? Respektive je to skoro celý článek. Při odsimulování sítě s OZE, kde bylo od baltu možné importovat něco přes 10GW bylo třeba asi 400 000 - 700 000GWh! baterií. 1GWh = 12500 BEV s 80kWh baterií baterii.

Uznávám, že ta simulace nepočítá úplně exaktně chování soustavy, neumí zohlednit dlouhodobé umoření výkonu v PVE Lipno Aschach a tím "nabíjení" Vltavské kaskády ani to že by se PPE mohly provozovat v zimě v "základním režimu" a nabíjet tak PVE, čímž by se mohl odstranit výpadek výkonu v některé hodiny.

Ale jde o to že jednak máme elektrifikovanou železnici, to by se mělo rozvíjet, tam je třeba několik stovek MW, ale tam by třeba stačil VVER 440 V-213 a stavba "Bahnstromnetz." A to že v simulaci i když, však si to přečtětě, se zvyšoval výkon, tak jen generoval větší a větší špičky, nikoliv lepší stabilitu, to zajišťovaly až baterie, ale ty také měly výkon 7-9GW. Třeba bylo zřídit farmu na Baltu s asi 20GW (běžně je produkováno do asi 50% instalovaného výkonu, toto mám z Dánské elektrizační soustavy), nějakých 10-12GW FVE u nás, to je nějakých 100km2, a asi 4-5GW VtE v ČR, to je asi 1000 turbín tady a 5000 na Baltu. Taky bylo třeba zřídit linky s kapacitou 10GW (současné jako rezerva). Ale hlavně tam bylo 5750MW všemožných spalovacích zdrojů A samozřejmě současná flotila hydroelektráren.

A cena byla o 1,5 Bilionu vyšší.

Řekněme že v průměru je na 1 EV nájezd denně 100km, tedy 22kWh, počítejme že se jedná o BEV a že je nabíení s účinnosti = 1. Každých 1000 BEV odpovídá asi 22MWh, osobních aut je v ČR asi 5 milionů, to je tedy 110GWh denně, tedy dalších 4,58GW výkonu (lze počítat s nočním proudem, ale pak se bavíme o 13,75GW (noční proud je sepnut 8h denně)) Ale třeba by bylo lepších čísel o průměrném nájezdu.

Náklaďáků asi 700 tisíc a autobusů asi 20 tisíc. Tak si vemte kolik energie bude třeba pro elektrizaci dopravy. Tohle není šance utáhnout bez jádra. Respektive by to vyžadovalo zachování závislosti na energii ze Středního východu s tím že nebude možné ji nahradit dovozem odjinud, což u ropy jde.

Pokud jde jen o to aby jaderky nebyly v ČR nebo obecně na pevnině, tak ano, nějak by šly umístit do prostřed atlantiku, ale kabel by byl neskutečně drahý, takže asi by to chtělo to na co je tu půlka lidí alergická - vodík. Ale to by pak byl výkon násobený alespoň 2x či 3x.

Skutečného radioaktivního odpadu je jen málo, bohuže se palivo nepřepracovává, ale pokud by bylo v provozu 8 reaktorů o asi 1100-1300MW, pak už by se přepracování vyplatilo a množství odpadu by šlo zmenšit.

Vzhledem k v budoucnu potřebným výkonům (co myslíte že taky hraje proti rychlému nástupu EV? Zejména BEV? Neutáhla by to elektrizační soustava. V létě asi ano, v zimě bez šance) se průmyslový svět moc bez JE neobejde. Ani pokud budete lidi cpát do vlaků a kdevšeho, doba se změnila, mění, jezdí se víc, je to běžnější, delší trasy, víc lidí se k ježdění dostane... Máme dvě možnosti, buď chceme EV, konec ropy a pod. Pak se bez masivní investice do JE neobejdeme, nebo chceme super blbuvzdornou energetiku, jenže to bude znamenat buď astronomické investice (vemte oba výpočty v komentáři, který odkazuji a násobte je dvěma, rozdíl jsou pak už 3 biliony), nebo tolerance faktu že moc EV není, že se jezdí na ropné produkty, že se pálí plyn. A možná ani pak nebude dost proudu. Nebo doufat že účinnost solárních článků skočí na 40-50% minimálně. Ale stejně pak se nepodaří odepsat nejhorší položku - baterie. Vzhledem ke kapacitám potřebným ani pády cen na polovinu nemusí stačit. A nějaké využití baterií EV pro napájení sítě, to je utopie a snaha o jakési zalepení energetických modelů, tam se dají narvat přebytky, ale většina lidí nebude chtít riskovat že ráno s autem nevyjede.

Lidí je prostě na přechd od fosilních paliv a udržení úrovně živobytí až příliš a bude to horší, protože jednak roste spotřeba proudu a jednak celosvětová populace roste. A stěhuje se do Evropy. Osekáváním spotřeby to moc dál nepůjde, není už kde brát nikde jen tak 25% na zemi neleží. Nechc vás strašit, ale teď by to mělo být o hledání nejméně nákladného a nejrychlejšího řešení. A my nemáme průmyslové řešení pro OZE, jo pro domácnosti možná, ale jen krátkodobé, dočasné, obávám se že nemáme průmyslové řešení ani pro klasickou energetiku, ne v současném stavu. Pří najetí stavyb 8x BWR, doba stavyb 10 let, každý rok to znameá že by se u nás ročně investice do JE zvyšovaly o 500 milionů USD, pak by byl na sto roků klid, ale pak zase. A i apak bychom jen měli na zimní maximální odběr a nějakou drubnou rezervu. Ne na masivní EV. Tohle neskonči dobře.

Nechci strašit, ale ten problém možná a jen možná vznikl díky jistým nejmenovaným skupinám, které strachu z neznámého a několika, byť závažných nehod využili k faktickému zastavení přechodu energetiky na jadernou. Západ má díru ve stavbě JE asi 25-30 let. Proto havarovala JE Fukušima I, měla být podle správného mimo provoz asi 10 let, ale nebylo čím ji nahradit, jestli se pamatuji dobře, tak ta měla 5GW. A to kdysi firmy jen na západě zvládaly produkovat více než 25 reaktorů za dekádu, spíš blíže k 50. Dnes neudělají ani jeden na čas. Bez té mezery by bylo připojeno 75-150 nových reaktorů, tedy asi minimálně 75GW. jestli teď pro změnu klimatu, nebo prostě pro přílišné dopady ostatních paliv budeme chtít stavět nové JE, tak si znovu projdeme přes všechny ty dětské nemoce výstavyb a možná se na těch 50 dostat podaří. Ale nebude to asi stačit.

Bez jadra je to aktuálne nezmysel.
S ním to nie je také zlé. Napríklad v SR budeme mať od 2017 také prebytky energie z jadra, že by sme vedeli pokryť takmer 100% spotreby benzínu/nafty. Ak som sa nesekol vo výpočtoch.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano, jenže tam bude lítat ještě výkon apod. navíc asi budete uzavírat nějaké uhelné elektrárny, minimálně jeden blok by měl být zrušený (dlouhodobě se na to snad chystá, ale fakt nevím který Někde na východě jak jsou hliníkárny nebo tak někde)

Vrátíte se do situace před odstavení elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicách.

Problém je že to je jen dostavba, ne novostavba. Kdyby se u nás s JETE pokračovalo a u 3. a 4. bloku se udělalo třeba 25-50%, tak by s dnešní dostavbou nebyl problém.

Mimochodem jak na Vás reaguje Anonym, tak ten neuvažuje podstatně větší délku a orientaci vedení v Kanadě. U nás jsou to nejvýše stovky km, v kanadě více a u těch havarovaných byla myslím orientace S-J směrem, což asi nepřidalo jejich odlnosti proti solárním bouřím.

Problém EV je i s tím že se nabíjecí výkon srazí do nějakého krátkého ůseku kdy je třeba vyšší výkon než by odpovídal spotřebě.

Pane Carlosi, v případě některých jedinců mám obavy že hážete perly.
Oni mají svou utkvělou "myšlenku" a tu jim z hlavy nedostanete jakýmikoliv logickými argumenty, tabulkami, výpočty ani relevantními odkazy. Pořád budou tvrdit své. Někde si přečetli bláboly podobně postižených jedinců a to je utvrdilo v myšlence že pravdu mají oni a nikdo jiný, tak proč by zrovna oni měli číst nějaké dlouhé povídání.
Bludný kruh.

Máte můj obdiv za vaši trpělivost to furt vysvětlovat.
Děkuji vám za shánění spousty informací; vždy je to zajímavé čtení. Držím vám palce.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Díky.

Já bych to klidně udělal i jako web, ale nechce se mi dělat s backendem a designem a když už to mám tak se mi nechce dělat obsah, prostě takový soukromý projekt se mi nechce načínat protože se znám a pořád bych do toho rýpal, pak bych to někam založil a bylo by.

Stránka "oenergetice.cz" je pěkná chodím tam jen sporadicky, ale nikdo na světě nemá cílenou a dobře udělanou webovou prezentaci na jadernou tematiku, nebo energetiku. On na to je asi lepší "wikipedia style" tedy aby to nebyli lidi ani z jedné strany, jinak je tam problém s nestraností.

Neumí to ani pořádně podat elektrárenské firmy, wikipedia je fajn, ale nepřehledná. Jde mi o to že když nic neudělám, tak dojde k propagaci jejich myšlenky, lidi jsou líní a když jim to neleží pod nosem, tak nebudou hledat. Tak alespoň takto tomu mohu pomoci aby se to nešířilo tak rychle.

Fakt je to tak na webovou prezentaci, ale tam se musí prvně udělat ilustrace systémů, málo kdy narazím na pěkné a aby byly jednotného vzhledu, pak se musí napsat krátké, tak do 1 A4, články o nich s popisem. Musí to být srozumitelné pro všechny, to je to co proti jádru je nejčastěj používané, strach z neznámého. Pak až se dá možná přikročit k něčemu jako píši tady, simulacím výhledům... Kdysi byl dobrý proatomweb, ale z nějakého důvodu je už v podstatě nepoužitelný, osekaný, odkazy nevedou kam by měly.

Problém většiny ostatních "proatomwebů" je v tom že je to od jaderných techniků jaderným technikům. Pro běžnou veřejnost je toho poskrovnu, spíše nic. Prostě je třeba stránka kde když příjde někdo neznalý, nebo povrchně znalý, třeba obyvatel Vídně který jenom slyšel v televizi, tak si řekne "Aha tak to teda funguje!" Samozřejmě pak začne brouzdat po stránce a už to nebude tak zlé s jeho znalostí. (třeba pak spustí Zwentendorf až jich bude dost za)

Nehledě na to že to musí být vícejazyčně, minimálně česky a anglicky.

Když jsem kdysi pár delších textů napsal tak jsem to schytal jak od ekologů tak od jaderných. Ani jedněm se to nelíbilo.

Pane Carlosi, asi určitě znáte – "Vladimír Wagner" píše na Osel.cz zajímavé články i o jaderkách.
Jsem na jejich stránkách denně, omrknout co je nového.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano jeho texty znám a byl jsem i na nějaké jeho přednášce. Umí to sice pěkně podat, ale už to jsou texty pro lidi co se o to zajímají, ne pro lidi co slyší někde v televizi o jaderné elektrárně a třeba by se po tom chtěli i podívat, jenže buď je to na dlouhé hledání, nebo to po chvíli vzdají a spokoí se s nějakými reportážemi či tiskovkami o JETEII výbuchu tam či tam, nebo evergreenu o Černobylu.

Mimochodem z osla se stává celkem dost velká žumpa, kdy si tam chodí diskutovat kde kdo, redakce nehodlá lidi co zaplevelují diskusi stylem novinek, blokovat, do článků se pomalu ale jistě vkrádá politická agitka místo vědy, záleží na tématu a autorovi, ale je to už i tam.

Obrázek uživatele EKOLO

Na srazu elektromobilů můžete jednu takovou střechu vidět.
více na www.elektromobily-os.cz

---

Jaromír Vegr - EKOLO elektromobily

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nejde tu jen o produkci potravin, ale o půdu samotnou. Přesto ale to že tady máme potravin nadbytek ještě neznamená že to je tak všude ve světě. Co ale chybí i u nás jsou remízky, mokřady, lesy. Naše půdá nevhodným zemědělstvím jen ztrácí živiny a schopnost vsaku. Pak přichází přírodní katastrofy. FV nic z tohodle nezmění a ani nevytrhne. FV na střechách budov je tak úžasná záležitost, že to nepokryje spotřebu ani samotné budovy. Jaký dopad na ekologii samotnou budou mít rozhlehlé FV elektrárny ještě ukáže čas. Aby to ale nedopadlo podobně jako s větrnými farmami která mění proudění vzuchu a v dané oblasti se pak zvyžuje průměrná teplota. Z praxe vím že FV farmy také dokáží rozbít termické proudění a tak bych se nedivil že budou mít podobný dopad. A s vaší Saharou.. proč tam není jedna jediná taková elektrárna? Ano distribuce je problém, ale písek ještě větší.
btw. Už jste někdy ozkoušel nějaký FV panel? Mám dojem že si myslíte jak v noci vám dodá panel energii na malou spotřebu a ve dne pokryje veškerou spotřebu. Realita je taková že by jste si z jediného panelu nezapl ani TV při plném slunečním záření.

To že máme rzvrtanou půdu špatným zemědělstvím nijak nesouvisí s FVE. To si stěžuje na ministerstvu zemědělství.
A je to podle meho spíše naopak FVE by takovou půdu spíš uchranili před zemědělci.

Možnost vlaku ztrácí půda kvůli stavební činnosti jako takové, opět to s FVE nemá nic společného. FVE spíše pomůže protože tam kde je beton střecha může být panel.

Evidentně nic nevíte o výrobě elektřiny z FVE, napsat že to nevyrobí ani elektřinu pro samotnou budovu je do nebe volající nesmysl. Zastavil jste se někde v době kamenný, když si tohle myslíte.

U nás vyrobí FVE z 1kWp cca 900-950 kWh elektřiny za rok. Průměrná spotřeba domácností je 5MWh za rok. Na střechu domů dáte 5-8kWp elektrárny. Ty vyrobí tolik energie ze ji mají nadbytek. Ostatně proto se pasivním domům s FVE říká aktivní protože energii více vyrábějí než spotrebovavaji.

Tu vaši praxi bych chtěl vidět jak FVE rozbíjí termicke proudění.

A i kdyby? Nechápu proč se tím zabýváte proč to vadí u věci která JEN stojí a vyrábí elektřinu kterou všichni potřebujeme.

A u jiných staveb vám to nevadí? Města mění extrémně proudění vzduchu, mění klima v okolí teplota ve městech je vždy vyšší než jinde. To vám nevadí?

Cokoli co postavíte mění přírodu daleko víc než nějaký panel na nevyužité louce.

Kde bydlíte? Jestli ne v jeskyni tak se tam rychle odtehujte, protože každý dům mění proudění vzduchu, mění teplotu přírody, mění vsakovaní vody do země protože se tím zakryje zabetonuje přirozená zem. Tak šup šup ať jste v jeskyni a běda jestli si tam rozdelate oheň na polívku, protože to vůbec nejvíc ovlivňuje přírodu a hlavně vzduch, který my všichni dýcháme.

A poslední větou jste tomu nasadil korunu. Ha, ha, ha.
Evidentně jste nikdy neviděl žádný panel ani neumíte počítat.

250 Wp dává při plném svitu 250 W. Televize mě doma žere 90W. S přehledem by to napajelo 2 TV!

Pane, hobite, je krásné že píšete a odhadujete ve čtvrtém odstavci kolik energie se získá z…
Náš panelák má 8 podlaží, takže o tu plochu i energii nad bytem se dělí osm domácností.
Z okna vidím protější paneláky o dvanácti podlažích. Má cenu se rozepisovat dál?
A nějak zapomínáte že zatím neumíme ekonomicky rozumně uskladnit případné přebytky z fotovoltaiky a též se zapomínáte taktně zmínit o případně zatažené obloze, o pěti "zimních" měsících kdy výkon poklesne v průměrném poměru 3,3:1,3 čili dvaapůlkrát, a o nocích.

Obrázek uživatele Kuk

1000x lepší využít aspoň to co máte než na to kašlat a fňukat v hospodě. Panely se nemusí dávat jenom na střechu.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Asi nikto nebude tvrdiť, že fotovoltaika ako táká má byť jediným zdrojom energie, kým neexistujú superlacné možnosti jej skladovania.
Zároveň je škoda nevyužiť potenciál fotovoltaiky na zrážanie denných špičiek - produkujú naviac energie v časoch najväčšieho odberu. Aspoň v lete.
Váš problém s panelákmi je síce reálny, ale zasa - ako doplnok na zníženie spotreby je to fajn. V kombinácií s termálnymi kolektormi a tepelným čerpadlom by mali byť vzhľadom na vysoké využitie potenciálu (vďaka hustému osídleniu) úspory nemalé.

Obrázek uživatele Kuk

ad půda tam kde je nedostatek potravin nejsou většinou ani peníze na fotovoltaiku a ani nijak extrémní energetická potřeba.
Na remízcích, mokřadech a v lesích doufám nikdo fotovoltaiku nedělá tak tady už úplně odbočujete. Nevím co by měla FV co měnit na remízkách a mokřadech?!?

Btw zrovna teď v Událostech řekli že na mlíku máme díky dotacím ztráty 7-8mld Kč, zemědělci chtějí proti něčemu (???) protestovat a hrozí ztráta 15 000 míst. Hmm hmm, mno mohli by se rovnou vrhnout na fotovoltaiku a měli by klid :D

FV na střechách dokáže pokrýt potřebu domu pokud je energeticky dobře postaven a vybaven a pokud to není činžák. A pokud nepokryje, tak rozhodně významně přispěje k celkové energetické bilanci což se pak může významně nasčítat celostátně.
To neustále zoufalé nahrazování jedné energetiky druhou a požadavek na jeho absolutní pokrytí energetické potřeby je totální nesmysl.

Velké FV elektrány na zelený louce určitě změní teplotu a proudění, ale nahrazením již stávajících střech a zastřešením parkovišť fotovoltaikou se asi už moc výrazně klima nezmění pokud vůbec.

Sahara je ilustrativní ukázka toho kolik její plochy by stačilo k uspokojení světové spotřeby se stávající fotovoltaikou. To jak se to technicky zajistí je věc druhá. No a to že neexistuje jenom Sahara, ale spousta jinejch slibnejch lokací ví každý malý dítě.
Tolik k celosvětové potřebě energie.

Vo tom co já si myslím vy víte uplný prd, takže z těhle apriorních soudů toho radši nic nevyvozujte ;D

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

FV na streche nepokryje spotrebu samotnej budovy?!
Mám inštalovaný výkon 7,5kWp a vyrobí mi to priemerne za rok 8MWh a spotreba el. energie môjho domu je približne 5MWh za rok. Použil som panely s účinnosťou asi 10%. Keby som použil monokryštály tak viem vyrobiť dvakrát toľko ale neviem načo by mi to bolo. A to ešte nemám pokrytú celú strechu, fasádu, prístrešok na auto, ani záhradný domček a altánok. Ak by som chcel, tak vyrobím energiu pre tri domy a to nemusím zakryť ani centimeter záhrady na ktorej si pestujeme zeleninu a ovocie!
Vidím, že sa v tomto vyznáte :DDD

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Pořád bude lépe chráněná půda s FVE, kde áte akorát tak betonové patky a ty není problém vykopat, než pokud se na ní bude stále hospodařit. Myslím že by mohly ale FVE ovlivnit rychlost povrchového odtoku vody, a půdní erozi.

Na Sahaře se budují solárně termické elektrárny - tady je seznam těchto elektráren ve světě: en.wikipedia.org/wiki/List_of_solar_thermal_power_stations

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

FVE majú pozitívny účinok na rýchlosť odtoku a vsakovanie vody do pôdy, ak sú na voľnej ploche rastliny, ktoré sa dajú spásať alebo kosiť. Dažďovky (žížaly) sa o všetko postarajú.

Na rozdiel od intenzívne obrábanej pôdy, väčšinou modernými agrotechnickými metódami, t.j. Bezorebné technológie, bez organických hnojív, s pesticídmi, fungicídmi atď.... Výsledok je, že pôda je bez dažďoviek a užitočného hmyzu. Zhutnená do hĺbky 1m. Nevie prijímať vodu (rýchlo vznikajú zaplavené miesta pri obyčajnom daždi. A naopak rýchlo vysychá za vzniku prasklín. Je to len mŕtva hmota v ktorej bez chemikálií a umelého zavlažovanie len veľmi ťažko niečo kultúrne narastie. Príroda si s tým samozrejme vie poradiť a výborne na nej rastú pionierske buriny, ktoré majú za úlohu napraviť škody spôsobené človekom a to sa samozrejme štandardne rieši zasa chemikáliami...

Je to vlastná skúsenosť a pozorovanie. Mám sad, ktorý som založil na takejto pôde a viem o čom hovorím. Po troch rokoch sa nám tam podarilo vrátiť, ako-tak život ale stále to nie je to na čo som bol zvyknutý zo záhrady.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Teď ještě nějak zařídit, aby ty jaderné reaktory nebyly tak absurdně drahé a pomalé na výstavbu. Bez toho jim ani uran zadarmo nepomůže.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Na snížení ceny lze jít dvěma cestami, ale ani jedna se nebude veřejnosti líbit.

1. zrušit všechna potrhlá bezpečnostní kritéria, testovat naše JE proti tsunami je hloupost, stejně tak tam kde největší zemětřesení bylo 2. stupně je navrhovat na 7 a vyšší stupeň a nevím co tam je ještě, taky se hledají jen speciální lokality, přitom ve světě stojí JE na mnohem nebezpečnějších místech a bez větších problémů. Reaktory elektrárny Metsamor v Arménii jsou třeba navrženy na zemětřesení, jinde se staví na kde čem, nejenom masivu.

2. ušetření na nejaderné části, tedy vybrat takové stroje, které se běžně vyrábějí, nebo již byly vyrobeny (-náklady na vývoj), například turbíny, generátory, transformátory atd., využtí levnějších konstrukcí chladicích věží - jsou různé, ventilátorové, s přirozeným tahem - betonové nebo montované, tzv. suché chlazení. Vybírat technologie podle ceny, BWR (varné) mají být o něco levněší než PWR (tlakovodní). (Až na CANDU se lidem asi podařilo u každého typu alespoň jeden totálně zničit, takže to hrát roli nebude). Stavět podle již jednou postaveného projektu (v současnosti je každá JE v podstatě originál), to zase bude znamenat nějakou úsporu (samozřejmě drobné změny budou, např. parkoviště a podružné provozy).

Ovšem cenové porovnání by se asi muselo udělat, nikde jsem jej narychlo nenašel. U elektrárny Lungmen - ABWR je to asi 10 miliard $ za 2700MW a Barakah - PWR asi 25-30 miliard za 5600MW, to je 3,7 milionu $/MW resp 4,46-5,36 milonu $/MW.

Dost problém může být to že stavby jsou natahovány záměrně pro profit dodavatelů, pokd nemají jinou zakázku, je pochopitelné že ze současné chtěj žít co nejdéle.

Trochu mi vrtá hlavou jestli by vážně provozování jiného typu reaktoru, který stojí o 28-30% méně vážně znamenalo pro ČEZ takové komplikace, že se to nevyplatí. (28-30% je myslím již dost velký rozdíl) Ano je tu jakási zkušenost s VVER, ale rozdíl ceny je také dost značný, minmálně pro zvážení. Něco tu nehraje.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

*18%-30%

Obrázek uživatele honza.t

Při jednom procesu by mohli sbírat současně i lithium .
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lithium

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nápad zajímavý, ale to že by šel realizovat uzavřený cyklus se sodíkovými reaktory se ví dlouho, jen se to zatím nevyplatí. A to díky kombinaci několika faktorů, mezi nimi i strachu a nevyužívání jaderné energie, která tlačí dolu cenu Uranu.

Po přepracování současného paliva nejenom že by kleslo množství odpadu, ten problematický je navíc dost horký na to aby snad šel využít ke generování tepla třeba dalších 30 let, ale měli bychom i uran pro výrobu plutonia, tím by se cyklus uzavřel a stačilo by doplňovat ročně velmi malé množství paliva.

Jenže to vyžadue přinejmenším sodíkové reaktory. Současné na to nejsou vůbec vhodné. Možná krom CANDU a RBMK, které plutonium produkují ve větším množství, ale asi s nimi nelze uzavřít cyklus.

Obrázek uživatele Jan Veselý

No, já být úřadem pro jadernou bezpečnost, tak bych opravdu začal být extrémně náročný na bezpečnost u reaktoru, kde se v jednom výměníku budou zároveň vyskytovat horký sodík, voda a radioaktivní částice.
To je jako recept na průser.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tyto reaktory mají dva sodíkové okruhy. Jeden je v kontaktu s palivem, druhý není a teprve tento je spojený s parogenerátorem.

c1038.r38.cf3.rackcdn.com/group2/building19253/media/featured/05tttp7.jpg

Možná jdou i množivé reaktory bez reaktivního sodíku chlazené jiným kovem, ale toto už by v provozu mělo být.

Obrázek uživatele Kuk

Z mořské vody by šlo myslím těžit i lithium.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Obrázek uživatele Kuk

Provoz jaderných elektráren, je možná bezemisní, ale jejich výstavba a likvidace včetně výstavby jederných úložišť dost možná ty emise doženou, nemluvě o dalších problémech a rizicích včetně břemene neustálé péče o jaderný odpad.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

V tom případě, je ovšem zcela absurdní hovořit o větrných a fotovoltaických parodiích na elektrárny jako bezemisních či obnovitelných zdrojích.

Obrázek uživatele Kuk

Nevím jak větrníky, ale fotovoltaický panely odčinní své emise již po 1-1,5 roce provozu a pak již jen vyrábějí "čistou" elektřinu po zbytek svého života.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Na pohádky jsou zelení magoři experti. Realita je poněkud jiná.
Hlavně výroba fv článků je extrémně energeticky náročná a vyžaduje velké množství nebezpečných látek, které tam kde se vyrábí 90% všech fv článků (tj. v číně) nekončí v čističce, nýbrž jsou vypouštěny volně do okolí. O tom, jakou uhlíkovou stopu zanechá (nebo dokonce kdo ji zaplatí) likvidace fve a vte instalací nemluvě.
Když si uvědomíme, že bez oze parodií na elektrárny, by nebylo nutné udržovat zálohy (tj. elektrárny na fosilní zdroje) a masivně investovat do akumulace, což opět znamená energeticky náročnou výrobu a jedovatý odpad, který je nutno likvidovat (nebo vypouštět čínským rolníkům do polí) tak tzv. oze co do emisí jsou na tom mnohem hůře než JE.

Obrázek uživatele Kuk

O důvod víc nekupovat panely z Číny.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Výroba FVE článku je stejně náročná jako jakákoli jiná elektronika. Používáte počítač, notebook, televizi, mobily tablety, auta vlaky všechno potřebuje elektroniku, která se bez vzácných kovů neobejde. Házet všechnu špínu na FVE panely je blbost. Navíc FVE panely jsou z těch věcí jediné které vyrábějí elektřinu, kterou všichni potřebujeme. Zatímco ty ostatní věci jsou jen spotřeba, která se jen použije a pak vyhodí. FVE si na sebe vydělají. Recyklace je normálně zvladnuta jako jakékoli jiné elektronické zařízení.

To že v Číně vypouštějí jedy do země je jejich velký problém nikdo je k tomu nenutí.

FVE panely se nevyrábějí jen Číně!

Jestli vám vadí že v Číně vypouští jedy do země tak proč si kupujete věci co se tam vyrábí? Na povím FVE panely to nejsou.

A co je to za nesmyslnou vetu o těch zálohách?
Takže chcete radši aby ty zálohy na uhlí co teď jedou na "pul" plynu jeli plný výkon? Jste normální? Můžeme být rádi že alespoň částečně ty uhelný fungují jako záloha a zapojí se jen v případě potřeby než že by jely naplno pořád.
Uvědomte si kdy je potřeba nejvíc elektřiny? Ve dne, kdy vyrábí FVE elektřinu? Ve dne. Tak v čem je problém? Pořád lepší když přes den pomůžou s výrobou elektřiny FVE elektrárny a v noci kdy je elektřiny nadbytek jiné elektrárny!

Uvědomte si že i když FVE nenahrazuji veškerou výrobu elektřiny tak ale významně můžou pomoci právě v čase kdy je nejvíc potřeba!
A tím pádem ušetří spousty uhlí které by se jinak muselo spálit.

A co se týká emisí u JE. Nebyl bych si tak jistý že OZE je na tom hůř. Kdy dáváte tak blbý arguments čínskými rolníky tak se taky podívejte jak se těží uran, jak se zpracovává aby se z něj stalo palivo pro JE, jak se zpracovává vyhořelé palivo z JE, to je totiž ukázka přímo extrémně úžasné ekologie!

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Blábol. Tohle jsou argumenty diletanta a zeleného fanatika, který navíc zcela evidentně zavírá oči před devastací životního prostředí, jen proto, že se mu to nehodí do karet. Plocha procesorů činí řádově cm2. Jedna fotovoltaická instalace musí zabírat minimálně metry čtvereční. Toho křemíku, na jehož tavbu se spotřebovávají obrovská množství energie a nebezpečné chemikálie na čištění, se tudíž na výrobu fotovoltaiky spotřebuje tisíckrát více. To, že nechápeš problematiku záloh jen dokazuje, jaký jsi v oblasti energetiky diletant. To blábolení o pokrytí denní spotřeby to jen potrvrzuje. Vůbec netušíš, jaký vliv má na kolísání výkonu fve mírná oblačnost, o tom jak to bude ve střední Evropě v zimních měsících nemluvě.
Realita je přesně opačná, nástup oze parodií na elektrárny v Německu vedl pouze k obrovským investicím do uhlených elektráren a nárustu spotřeby fosilních paliv.
Těžba uranu je přísně kontrolována a všechny odpady se musí ekologicky zlikvidovat na rozdíl od toho se dějej v číně u výroby fv panelů. A evidentně jsi nečetl článek pod kterým se vede diskuze. Přičemž 90% se vyrábí v číně, protože naprostá většina evropských a amerických výrobců fv panelů už zkrachovala. Argumentovat tím, že když se tráví pří výrobě fv panelů čínský rolník, tak je to v pořádku může jen naprostý vylízanec. No aspoň, že dál neobhauješ tu hovadinu, o tom, že po roce a půl se fotovoltaiky dostane do kladných čísel.

Obrázek uživatele jurazhor

v pohodě,mě uhlobaroni nevaděj,klidně si tu piš

---

jurazhor

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Kolikrát Vám, speciálně Vám mám dávat odkaz na dokument kde je přehledně sepsáno kdy byly které uhlené elektrárny navrženy, schváleny, rozestavěny a spuštěny? Kolikrát ještě?

duh.de/antikohle.html

Můžete se podívat jak v angličtině tak v němčině. O těch investicích se mluvilo už dávno před jejich novým energetickým plánem.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jenže je tu problém, většina lid v některých zemích prostě JE nechce, respektive je jim to tak jedno že se skupinám lidí daří prosazovat kroky proti jaerné energii.

Pokud chcete aby se začaly stavět JE, přestalo se s OZE, jak jaksi z vašeho textu vyplývá, tak budete muset nasadit slušné tempo a začít lidi z mnoha zemí přesvědčovat o tom že jádro je ta správná cesta. Až vzroste podpora pro jádro a odpor proti OZE na určitou úroveň, pak politici budou něco dělat, dokud je to opačně, pak žádný z nich nebude prosazovat výstavbu JE. Byla by to pro něj politická sebevražda. A dokud pro cenu proudu a podmínky se lidem vyplatí mít domácí FVE, tak toto pojede a o JE nebudou chtít ani slyšet.

Politikům je jedno že pro nás by OZE stály, prozatím asi o 1 bilion korun více než přestavba elektroenergetiky čistě na OZE a vyžadovala speciální vedení k Baltu a tam obrovské množství VTE. Pokud bude přes EU tlačeno snižování emisí a spotřeby energie, pokud bude tlak ze sousedních zemí proti JE, pokud budou oprávněné protesty lidí proti chování ČEZ (utopil miliardy za elektrárny které akorát stojí), tak nikdo neodhlasuje "Lex nuclearis" který by výrazně podpořil stavbu JE.

Otázka je také jestli má cenu za dodavatele uvažovat firmy které selhávají v plnění plánu výstavby. Nebo proč se ČEZ snažil o výběr jen z reaktorů tlakovodních, přitom víme že elektrárna s varnými o výkonu asi 2700MW stojí něco kolem 10mld dolarů. PWR o výkonu 2800MW pak asi 12,5ml dolarů, minimálně.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ja sám mám FVE 2.5Kw na streche a mám tým vo firme aj čo napájať, takže OK, ale ak sa zatiahne, tak aj tak bežíme na sieť tak ako aj v noci. U nás to má ale aj tak zmysel vďaka tomu že máme neustálu záťaž.
Ale pri bežnom dome je to trochu problém, kým sa dostatočne nenaštartuje biznis s baterkami a meničmi, tak sú FVE iba doplnkovým zdrojom.
Teraz staviam nové garáže a tam už robíme komplet predprípravu na FVE na strechu aj vo vnútri na baterkovú farmu, tak aby sa elektromobily mohli v noci pekne nabiť z bateriek.
Preto Vás všetkých čo tu mudrujte upozrňujem, nedívajte sa nto len dnešným pohľadom, ale skúste trošku na to pozerať z pohľadu budúcnosti.
Budúcnosť je v atómkach, v elektromobilite, vo vodíku a fosílne veci pôjdu na smetisko dejín.


Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilveletrh e-Salon
O ČEM SE PRÁVĚ DISKUTUJE?