Imise: Ještě větší problém, než jsme mysleli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal před pár dny studii ENA, která se zabývá vlivem imisí na životní prostředí ČR. Podle studie je příčinou extrémně vysokých hodnot imisí v ČR nárůst spalování uhlí a odpadů v lokálních zdrojích u domácností, v některých lokalitách pak hraje svoji roli vysoká koncentrace průmyslu.

Průmyslové znečištění ovzduší představuje v České republice zásadní problém
foto: ČEZ

Nejen Ostravsko

Medializovaná je zejména situace ve Slezsku, ale například limit pro benzo(a)pyren byl loni překročen nejen na Opavsku, ale celkem na 69 % stanic v České republice. Právě emise polétavého prachu a benzo(a)pyrenu a arzenu představují z hlediska ČR závažnější problém než často diskutované emise CO2.

V loňské zimní sezóně bylo dle informací české vlády vyhlášeno celkem 26 smogových situací o celkové délce 73 dní z důvodů překročení hranice PM10 (polétavý prach). Zatímco velké podniky si již často s imisemi umí poradit, problémy nyní způsobují zejména malé zdroje.

Podle zprávy SZÚ stále přibývá malých částic, které prachové filtry nedokážou zachytit a bohužel častěji vážou rakovinotvorné látky, zejména benzo(a)pyren.

Nicméně pokud se podaří snížit emisi právě jmenovaných škodlivých látek, klesnou i emise oxidu uhličitého – zdroje jsou totiž často totožné – doprava, málo účinné spalování zejména nekvalitních tuhých paliv (uhlí a těžké ropné oleje) a průmysl.

Dle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí je v České republice čtvrtá nejhorší kvalita ovzduší (po Bulharsku, Polsku a Slovensku).

Horší, než si připouštíme

„Je zcela jasné, že skutečný dopad emisí je mnohem horší, než si jsme zatím v ČR schopni připustit,“ říká Vladimír Štěpán, partner ENA. Celkový dopad emisí škodlivých látek na zdraví člověka a ekonomiku ale prý stále ještě není zanalyzován na potřebné úrovni.

„Malé prachové částice ve velkých městech způsobují více úmrtí než dopravní nehody,“ uvedl Štěpán. Z modelového výpočtu SZÚ totiž vyplynulo, že za posledních sedm let zemřelo kvůli znečištěnému ovzduší bezmála 34 tisíc Čechů a další tisíce se musely léčit v nemocnicích.

Uhlí? Raději volte plyn

Řešením by mohl být přechod z tuhých paliv na jiné zdroje, zejména na zemní plyn. Ten má podíl emisí velmi nízký, co se týká tuhých znečišťujících látek pak téměř nulový. Nic neřeší přechod na vytápění biomasou, která má emise rovněž vysoké.

„Systém, jak je dnes nastaven, nefunguje správně. Cena zemního plynu je stále příliš vysoká a uhlí příliš levné,“ říká Miloslav Zaur, předseda Českého plynárenského svazu (ČPS). Lidé tak nejsou finančně motivováni ke změně a často by na přechod na ekologická paliva ani neměli peníze.

V budoucnu ale Zaur předpokládá rostoucí zájem o mikrogenerační jednotky. Decentrální domovní kotelny a kogenerační jednotky by ale měly být podle něj osvobozeny od spotřební daně, to by nastartovalo jejich rozvoj. Plyn má údajně nejlepší parametry ze všech fosilních paliv, pouze zvyšuje energetickou závislost ČR, ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi nízkou.

„Aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, nejméně 400 tisíc domácností spalujících uhlí by mělo být do roku 2020 převedeno na jiná paliva, a to zejména na zemní plyn,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Štěpán připomíná, že v ČR je přitom nejméně 300 tisíc nevyužitých plynových přípojek. Jejich údržba stojí ročně stovky milionů korun.

Jako ekologičtější se jeví i topit elektřinou, což je však i při využití speciálního tarifu rovněž drahá alternativa. Ekologický efekt zde ale nesporně je. „Když ztopíte stejné množství uhlí v několika vesnicích a stejné množství se spálí v elektrárně na uhlí, jsou emise prachu z domácích topenišť dvěstěkrát vyšší,“ šokuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

I v dopravě má plyn místo

Plyn by mohl pomoci snížit emise také z dopravy, pohony vozidel na nebo jsou již v široké veřejnosti dobře známé a s rostoucí cenou ropy stále oblíbenější. Se stále hustší sítí plnicích stanic se rozšiřují i vozidla na tento pohon. Emise z průmyslu by pak mohly snížit moderní technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

Obecné zlepšení stavu životního prostředí tkví podle Štěpána v energetické koncepci s vhodným energetickým mixem, ale důležité jsou i sekundární legislativní akty příslušných státních orgánů.

tisková zpráva

10 Comments on “Imise: Ještě větší problém, než jsme mysleli”

  1. Překvapuje mě,jak je v
    Překvapuje mě,jak je v této zemi tabuizovaná doprava osobních aut na naftu.Uvědomte si,kde stojí tyhle stanice CHMU pro měření koncentrací škodlivin.Je to hlavně v blízkosti křižovatek(alespoň v našem kraji) a limity jsou tu mnohonásobně překračovány několikrát ročně.Všude okolo je zástavba panelových domů,případně starších bytů,kde se topí buď plynem,nebo parou s teplárny vzdálené několik kilometrů.Stejně tak jsou od těch to míst vzdáleny domy,kde se topí tuhými palivy.

    1. Správně to napsal ten kdo uvedl kde jsou měřící stanice
      Správně to napsal ten kdo uvedl kde jsou měřící stanice těchto škodlivin. Je to opravdu na nejzatíženějších místech kde je hustá doprava a uhlím se tam zjevně netopí.
      Je vidět, že ti co se domnívají, že ušetří naftovými vozy mají velké obavy aby je někdo za poškozování ovzduší neskřípl.

  2. Jestli problém nevězí
    Jestli problém nevězí úplně někde jinde.

    1) vláda slibuje, že nejlepší topení je elektrikou. Pak zdraží elektriku tak, že není jiné cesty než se vrátit k uhlu.
    2) vláda slibuje hory doly jak je perfektní topit plynem. vzápětí až všichni přejdou na plyn tak jej zdraží, že se to nevyplatí.

    Tak když už to tak nevyšlo tak příjdeme s nesmyslnými kotlíkovými dotacemi které vůbec nic neřeší, jen zaplatí vyvoleným výměnu kotle. Kdo je prase bude se chovat jako prase dál…

    Poslední věc, která mne nepřestává fascinovat je, jak málo lidé, kteří topí pevným palivem ví o vlastním procesu spalování… I plasty v klasickém kotli se dají spálit bez černého kouře (i když je to prasárna). Jenže co tak vídám, tak většina lidí navalí kotel uhlem, zavře kompletně přívod vzduchu a z komína se line krásný kouř… Tak dokáži topit i dřevem, kdy jde z komína černý kouř. Opět se tu naráží na to, že školy učí kde jakou blbost, ale neučí se základní věci kolem nás, třeba že pro správné spalování je potřeba hromada vzduchu (kyslíku) a že jde spálit ekologicky cokoliv když se ví jak na to.

  3. Proboha nahraďte konečně
    Proboha nahraďte konečně už ty příšerné uhelné elektrárny jádrem a elektrárnami na obnovitelné zdrojů (slunce, vítr..). Zaveďte dotace pro ty co topí uhlím a chtěj přejít na elektrokotel popř. plyn. Všemožně podporujte e-dopravu (jako v Norsku např.). Tady se furt jenom diví, brečí a skutek utek.

    1. Myslím si, že topení
      Myslím si, že topení PETkami a pneumatikami je z 90% fáma.
      Když do kotle u rodičů, který není rozehrátý alespoň na 60°C(voda), hodím lopatu kvalitního černého uhlí, jde z komína tak tmavý kouř a smrad, že si každý může říct, že se tam pálí pneumatiky. Když se roztopí dřevem na těch 60 a víc a teprve pak hodím uhlí, tak už to není tak strašné.

      1. Ano, je to možné, že
        Ano, je to možné, že nikdo netopí pneumatikami. Ale všichni topí hnědým. Prostě tím nejlevnějším, co je k mání. A navíc mají neseřízené kotle, špatně táhnoucí komíny, které nikdo 5 let nekontroloval apod. I z dobře seřízeného kotle s nucenou ventilací jde docela dým. Natož z přiškrceného doutnajícího polopropáleného hnusu.

        1. JOSEFE Josefe josefe. Asi
          JOSEFE Josefe josefe. Asi nevíš moc která bije. Dnes ti nakonec revizák může, a má právo topidlo odstavit z provozu, a ten kdo nemá k předložení platnou revizní zprávu se může dostat do problémů. Dříve požární revize prováděli Dobrovolní hasiči při zvaní na Hasičský ples, prakticky bez možnosti sankce a postihu, dnes je to jinačí. Je pravdou, že ne každý kominík má právo revizní prohlídky dělat a jak se letos v mediích ukazovalo, ne každý příslušník cech kamnářského a kominického je odborníkem

      2. Fáma to nebude. V gumě,
        Fáma to nebude. V gumě, petkách a jiném odpadu je mnohem více nespalitelných popelovin než v klasickém topivu, používá se jako součást technologických surovin při výrobě. Většina černého dýmu, jsou lehké popeloviny a saze, ty se neusazují v kotlovém zařízení kde se pravidelně odstraňují, ale v komínovém tělese kde se usazují na chladných stěnách vnitřku komína. Tam se usazují i nedokonale spálené částice chemických plastových částic, jež dokáží v příhodných tepelných případech vzplanout a vyhořet vnitřek komínového tělesa(v tomto případě hrozí roztržení nebo jen protržení tělesa a přenesení zahoření většinou do půdních prostor objektu), smrad, puch a jiné obtěžování dýchacího systému člověka je způsoben nedokonalým spalováním pouhým zplynováním bez vyhoření. Popílek a lehké popletové částice, jsou spálené lehce poletavé částice u kterých působí teplo jako nadnášedlo a vítr jako roznášedlo ( podobně jako se to děje za vozidly na Dakaru). Zadechtování spalinových cest kotle a komína má za následek jednak snížení výkonu zařízení a jednak vznik nebezpečí zahoření, o výrobě škodlivin ani nemluvě.

Napsat komentář