Hyperloop: v nevadské poušti proběhl test dopravy budoucnosti

Levnější a rychlejší než jakákoliv rychlotrať. Společnost Hyperloop One (dříve Hyperloop Technologies) představila nedaleko Las Vegas svůj dopravní systém budoucnosti.

V nevadské poušti už rostou také skutečné Hyperloop tubusy pro plnohodnotnou testovací dráhu.
foto: Hyperloop One

Na začátku letošního ledna jsme informovali, že testovací dráha Hyperloop už se staví v USA. Další sen Elona Muska se tak plní. Společnost Hyperloop Technologies, nově přejmenovaná na Hyperloop One, aktuálně v nevadské poušti předvedla také pohon pro kapsli.

Hyperloop funguje tak, že uvnitř tubusů s výrazně sníženým tlakem se pohybuje na elektromagnetickém polštáři kapsle s pasažéry nebo nákladem. Ideální jsou pro tento typ dopravního prostředku trasy od několika desítek po vyšší stovky kilometrů.

Na krátké kolejové trati bez tubusu v poušti poblíž Las Vegas společnost Hyperloop One představila praktický test prototypu pohonu pro Hyperloop. Dráha i prototyp byly vybudovány během šesti měsíců.

„Sáně“ poháněné lineárními elektrickými motory dosáhly rychlosti asi 187 km/h. Výsledná verze by měla z 0 na 100 km/h zrychlit během jedné sekundy při přetížení 2,5 g a dosahovat rychlostí blížících se rychlostí zvuku.

Rob Lloyd, šéf společnosti Hyperloop One, tvrdí, že Hyperloop už není žádný vzdálený sen, nýbrž technologie, která reálně vzniká „tady a teď“. A že její praktické nasazení zdaleka není tak vzdálené, jak si mnozí představují.

Firma aktuálně uvažuje o vybudování tratí mezi Los Angeles a San Franciskem nebo Los Angeles a Las Vegas. V Evropě se pak diskutuje spojení Helsinki-Stockholm nebo Vídeň-Bratislava.

Rob Llodyd tvrdí, že první komerční Hyperloop by měl být v provozu do roku 2021.

Hyperloop One

37 Comments on “Hyperloop: v nevadské poušti proběhl test dopravy budoucnosti”

  1. teď se ukáže nakolik je
    teď se ukáže nakolik je to použitelný koncept. Nemyslím si ale že by to bylo schopné v dohledné době, jestli vůbec, nahradit železniční síť, pokud nemají hodně dobře vymyšlené výhybky, bude to spíše jen systém z bodu do bodu, dobré možná mezi velkými aglomeracemi, ale mezi nimi bude vytvářet pustinu, navíc pak bude, pkud se budeme chtít vyhnout přestupům, mít úplnou síť a to jak vám řekne každý síťař je noční můra na počet kabelů, jde to, ale jen do určitého počtu počítačů, ehm pardon, měst.

    Pokud chceme a počítáme s vysokou koncentrací obyvatel na jednom místě, tedy vzniku několika velkých sídel (mimochodem odstředivé tendence se již projevují), pak je to super věc, pokud ale počítáme s tím že se charakter osídlení nějak zásadně měnit nebude, pak je to systém asi nic moc a porazí jej klasická železnice. Pokud ale bude nějak rozumě vymyšleno větvení nebo zastávky, pak by mohl bt zajímavou alternativou. Jen pokud by měl přepraovat i náklad, tak se obávám že by bylo třeba poměrně velkého počtu trubek, nebo nějakého způsobu spoení více vozů za sebe. Počet vozů za hodinu v jedné trubce bude omezen reakčním a zábrzdným časem!

      1. Je ale otázka v co se
        Je ale otázka v co se vyvine a kde má být nasazen. Ano pro spoení dvou měst je to super, ale pokud by mělo jít o víc, jak jsem naznačil, bude to problém.

        Pokud se dobře pamatuji, vziklo to trochu jako trucprojekt proti Kalifornské VRT, aby ukázal že navrhovaná VRT je nesmysl.

        Pokud tedy bychom začali s implementací v Evropě, efektivně bychom mohli zhoršit (předpokládám že by došlo k odlivu cestujících právě z dálkových vlaků, ale i letadel), situaci s dopravou, protože by mohlo efektivně vést k vymizení spojů typu EC a přesunu lid do automobilů (once again). Na druhou stranu by nějaká taková magistrála Plzeň-Praha; Ústí n. L.-Praha; Praha – Brno – Přerov – Ostrava; mohla vést ke zlepšení dopravní situace v celé zemi. Ale problém je zase, jaká by byla kapacita.

        Tak mne napadá jestli musí být výlučně nad zemí, nebo lze hyperloop položit i na dno řeky, to by mohlo být velmi zajímavé právě pro spoj Bratislava – Vídeň, kdy by se nezabralo skoro nic mezi městy a bylo by možné vytvořit stanici prakticky v centru.

        Tímto mi trochu E. Musk připomíná Isambarda K. Brunela, byl také vizionářem a předběhl svou dobu. Ovšem nesmíme zapomínat na skutečného vizionáře potrubní dopravy Járu Cimrmana.

        1. Já bych v tom neviděl
          Já bych v tom neviděl problém. Výhybky asi nebudou. Prostě budou větší města spojena trubkama. Takže v Plzni nalezete do kapsle, ke které přiřadí kód Vídeň. Nějaký manipulátor vás s kapslí strčí do trubky na Prahu, tam vás další strčí do trubky na Brno, pak na Blavu a pak na Vídeň a tam už si Přestoupíne na S-Bahn.
          Jako cestující to pocítíte jenom jako šup- vžžm- pššš- šup- vžžm…
          Na delší vzdálenosti se stejně bude ještě hodně dlouho létat.

          1. Vidíte, taky možnost, jen
            Vidíte, taky možnost, jen by mne spíš pak zajímalo jak to tedy bude v koncových stanicích, protože frekvence má být celkem vysoká a neumím si představit jak se budou, tak rychle měnit ale to bych musel znát rychlost a zábrzdnou dobu kapslí.

            Ano šlo by to, napadá mne třeba nějaký „revolverový“ mechanismus, ale to by pak bylo tak lákavé jako teroristický cíl, že to až pěkné není. Stačila by malá nálož a celý systém by se vyřadil z rovozu.

            1. Dovolím si reágovat,
              Dovolím si reágovat, jeliož jste hodil do plénu zajímavou myšlenku.
              Pokud se bavíme o vzdálenostech Brno-Praha, Praha – Ostrava, hyperloop nemá vůbec žádný smysl.

              Ale…

              Pohybuji se v dopravě jak zboží tak lidí nějaký ten pátek. A vím, že jakmile by tato smyčka byla z pozice Wien-Hamburg; Praha – Londýn (vím, že toto je nereálné), Praha-Paříž, cokoliv z Wien/Praha do Amsterodamu, vím zcela jistě, že toto by se nejenom vyplatilo, ale bylo by to velice vytížené. Jelikož zde se cestuje opravdu hodně.

              Co se týče cílových stanic, předpokládám, že hyperloop bude fungovat částečně v tubusu a částečně mimo tubus, kde budou standardní vyhýbky. Tudíž souprava vyjede, při určitě rychlosti vjede do tubusu, kde dojde k danému zrychlení a následné cestovní rychlosti.
              To samé je jistě možno implementovat jako „vyhýbku“, kde souprava zpomalí na určitou rychlost, klidně v tubusu s nižším podtlakem, kde přejede na jinou „kolej“, kde opět zrychlí na danou rychlost.
              Dovedu si v Evropě představit pět uzlů jako „vyhýbky“ a nejvíce využívané trasy by byly pokryty bez potřeby pohledu na počasí, jakou mají letadla.
              Stále ovšem jsem nikde neviděl vyřešenou otázku bezpečnosti. Nevěřím, že postavený tubus jinde než v zemi by byl chráněn před vandaly a teroristy a nedovedu si představit ten rachot, když se tubus vychýlí o pár decimetrů a dojde k nárazu. V tomto bych viděl problém největší.

                1. Je to to same, jako
                  Je to to same, jako vzdalenost Brno-Praha letet Concordem.
                  Proc se asi tyto liny prestaly letat letadly.
                  15 minut?Vazne?Nez to zrychli pretizenim, ktere neublizi organismu a nasledne zpomali tim samym zpusobem, bude to tak brutalne neefektivni a nasledne drahe, ze to nikdo nebude vyuzivat.

                2. Pane Menellicare, zkuste
                  Pane Menellicare, zkuste trochu počítat:
                  Za 27,8 s dosáhnete na dráze 3864 m rychlosti 1000 km/h při zrychlení 1 g.
                  Totéž platí pro zpomalení=zastavení. Takže máme celkem jednu minutu na rozjezd a zastavení a zbytek času se pohybujeme rychlostí 1000 km za hodinu.
                  Jak dlouho nám bude trvat 200 km cesta Praha-Brno, pokud cca 8 kilometrů dráhy spotřebujeme na zrychlení + zastavení?

                  zdroj:
                  http://www.gcajkol.cz/data-projekty/02-softwarova-podpora-vyuky-fyziky-pro-gymnazia/fyzika-projekt-zpracovani.pdf
                  strana 10

                  Připadá vám uvedené zrychlení 1 g nějak nebezpečné až zabijácké?
                  Nebudeme teď a tady doufám řešit technickou a finanční stránku. To rád přenechám případnému provozovateli takového zařízení.
                  (Pan Musk a jeho inženýři nejsou žádní malí blbci 🙂

                3. O nějaké výstavbě trubek
                  O nějaké výstavbě trubek přes Brno/do Brna vůbec neuvažujte, protože je naprosto nereálná.

                  Již 50 let nejsou schopni se brňáci domluvit na rekonstrukci/přesunutí hlavního nádraží, natož něco vůbec začít realizovat.
                  Navíc končí téměř 100 letá historie Velké ceny Československa / ČR, opět s neustálými každoročními problémy s financováním provozu.

                  Nejméně dalších 50 let se v Brně bude řešit výstavba silničních okruhů, za 100 let možná bude část vybudována.

                  V Brně je letiště, ze kterého létají 3 pravidelné linky s minimálním leteckým využitím, ale hlavně že u letiště v jeho ochranné zóně je vybudována FV elektrárna.
                  A tak dále – samé nesmysly – jako např. orloj na náměstí Svobody, ze kterého jde určit aktuální čas 1x denně (když zrovna vypadne kulička).
                  Kdo tomu v Brně již několik desetiletí vládne si zjistí každý sám.

                4. Vážený Anonyme, nějak mi
                  Vážený Anonyme, nějak mi uniká souvislost vašeho nicneříkajícího bezobsažného plácání s předchozím výpočtem.
                  (su z Brna, takže o brněnských reáliích mi nic říkat nemusíte)

                5. Většina Brna nechce
                  Většina Brna nechce stahovat osobní nádraží, o to se snaží jen někteří, jedou z toho jindy onoho důvodu.

                  Trubka, (asi se pro to vžije u nás tenhe název jestli se to bude kdy stavět), by byla nezávislá na současném kolejovém systému. Vzhledem k mnohem prostší expanzi brna směrem na Jih, než na sever, by klidně mohla procházet někde Modřicemi. Tam nejspíš brzy dojde k rozšíření osídlení a průmyslu a vznikne souvislé zastavěné území.

                6. Expanze osídlení k řekám
                  Expanze osídlení k řekám asi nebude to pravé – záplavová oblast, a v případě rupnutí přehradní zdi by ještě v Modřicích byla záplavová vlna ještě hodně (do 5m) vysoká. Ale je možné, že se najdou lidé, kteří budou riskovat své životy.

                  Jinak je pravdou, že róra do Prahy bude zbytečná, daleko důležitější bude rychlé propojení Brna s Vídní – dálnicí, vysokorychlostní železnicí, letecky i tó novó róró.

                7. To si ale u nás nevyberete,
                  To si ale u nás nevyberete, Stačí aby prasklo Lipno a máte celé Čechy v háji, Vranov vezme Znojmo, myslím že i s mostem a rotundou.

                  Máte pravdu, co se Morava řídí tím co vymýšlí v Čechách, tak to jde od desíti k pěti. Pak by tedy stálo zato spojit tři nejdůležitější města Brno, Olomouc a Moravskou Ostravu a to s Vídní.

                  Dálnice, ano, železnice ano, letecky do Vídně je myslím hloupost.
                  Jenže to má jeden háček, Kudy ten vlak do Vídně? Přes Mikulov to nepůjde a Břeclav je už teď trochu dost vytížená, ale ještě jeden pár za hodinu by se vlézt mohl. Nebo použít největší a nejtěžší soupravy pro VRT, myslím že takový vlak by pak neměli ani v Japonsku.

                8. Podle toho, co bylo dosud
                  Podle toho, co bylo dosud napsáno jsem také přesvědčen, že největší využití bude mezi nejbližšími většími městy v řádu 100km

    1. globálny trend je úplne
      globálny trend je úplne jednoznačný. Všetko smeruje k veľkej koncentrácii vo veľkých mestách. Teraz hovorím o oblastiach kde dochádza k populačnému rastu – India, Juhovýchodná ázia, Afrika, Latinská Amerika.
      V Európe je tiež pár oblastí kde sa to oplatí. Ale vzhľadom na vysoké vstupné náklady, ktoré sú prakticky zhodné ak spájate dve 200k mestá a 2 5miliónové mestá, pochybujem, že sa niekedy oplatí postaviť hyperloop medzi mestami ako brno ostrava, alebo plzeň praha. Tam asi naozaj stačí mať vlak s rýchlosťou 180kmh/hod – predokladám, že náklady by boli výrazne nižšie pri upgrade existujúcich tratí.
      Plánované spojenie Budapest – Bratislava – Vieden kde na necelých 300km spojíte 3 hlavné mestá a 5 mil ľudí na bezproblémovom teráne by mohlo mať zmysel. Otázka je či je potrebná pri tejto vzdialenosti rýchlosť nad 1000km/hod, alebo stačí nižšia, čo dovolí vyšší tlak v trubkách – menej energeticky náročné odsávanie vzduchu a možno kolesá namiesto vzduchového vankúša.
      Iné oblasti v EU sú napríklad husto osídlené porúrie s beneluxom. Napr. trojuholník Amsterdam, Brusel, Dusseldorf/Dortmund a Následne napojiť aj Paríž, ale tam už dnes sú rýchlo vlaky s rýchlosťami okolo 300km/h

      1. Pro běžnou dvojkolejnou
        Pro běžnou dvojkolejnou železnici se náklady pohybují pod 100 milionů na km, případně, pokud je opravdu problematická, trochu nad.

        Brno-přerov je na rekonstukci a celkem snadnou, ale problém je jak do Brna, do Třebové je to už prý skoro přetížené a na vysočině zase problémy s terénem.

        Pokud by Hyperloop byl za polovic, pak se možná dá o něm uvažovat.

        Každopádě zavedení Hyperloopu do Brna či Přerova, by mělo mslím smysl, pokud by existovala rozumná vazby na vlak/MHD.

        Stejně nejspíš jednou přes Moravu povede z důvodu nejlepšího možného spojení do Varšavy a pobaltí.

        1. 100 mil/km železnice je
          100 mil/km železnice je postavenie novej trate alebo oprava a zrýchlenie?
          Hyperloop vôbec nie je lacná záležitosť. Večne optimistický Musk odhadol náklady na 6mld dolárov na 560km medzi LA a SanFranciscom. To je 10 mil USD/km – veľa ale záleží na tom aká by bola cena vykúpených pozemkov.
          Takže hyperloop je minimálne 2,5 drahší na postavenie ako Vami uvádzaných 100 mil/km. Ten objem prepravy musí byť veľmi veľký aby sa to pri tých nákladoch oplatilo. Raz to postavíte prevádzka je lacná, ale, či by sa uživil medzi Brnom a Prahou to fakt neviem, skôr asi nie. Neviem aká je teraz rýchlosť trate medzi brnom a prahou, ale podľa mňa ak by tam išiel vlak 180-200km/h tak na tých 200 km by to asi aj stačilo a nevyžiadalo by si to veľké náklady.
          Potrebujete pospájať veľké miliónové mestá minimálne ako Budapest a Vieden.

          1. 100 milionu je tezce
            100 milionu je tezce podhodnocene a bude to v Ceskych podnimkach spise cena za nejakou jednokolejnou vlecku 😀 o 100 milionu na 1km se treba ten koridor Praha-Bheb jen prodrazil oproti puvodne planovane cene, kuprikladu usek Praha-Plzen znamena 30 miliard korun a to se bavime o normalni koridoru, ne nic rychleho tedy do 160km/h, u VRT se ceny v CR prozatim odhaduji na 1.2 miliardy korun za 1km pokud se vubec zacnou stavet 🙂 ostatne asi i diky korupci tyhle penize stoji i nektere bezne trate v CR do 120km/h 😀

            dulezitost rychlich spojeni typu VRT nebo nasledne treba i ten hyperloop neni o spojeni 2 mest Praha-Brno, ale o spojeni treba 5-10 za sebou jdoucich mest a to i za hranicema, takze koridor kuprikladu Mnichov-Plzen-Praha-Drazdany a pokracovani smer Berlin a nasledne odbocky treba Praha-Brno-Bratislava kde zase treba v Brne odbocka smer Warsava, kuprikladu dnes kdys chce clovek z Warsavy jet do Mnichova, tak se mu pri pouziti vlaku vyplati jet oklikou prez Berlin a nebo naopak prez Rakousko a Slovensko a bude v tom Mnichove driv nez kdyby to vzal pres CR kde se vlaky couraj

            1. Uvidíme celkem brzy na
              Uvidíme celkem brzy na kolik nás VRT vyjde. Ale pochybuji o tom, že se z Varšavy vyplatí jet přes Slovensko do Vídně.

              Jak říkám, jsou to čísla co jsem našel v normativech, pokud tisíce tisíců jsou stále miliony, mělo by to sedět.

              Mě teda podle projektu tratě Brno-Přerov vychází při nejhorším na něco mezi 500-600 miliony, tedy s tím že je tam X tunelů.

              1. jeden kolega je z Warsavy a
                jeden kolega je z Warsavy a kdysi pracoval v Mnichove, vetsinou vyuziva prave vlak a prej kdys jezdil tuhle cestu Warsava-Mnichov, tak prej bude prez Berlin a Hannover (tedy celkem zajizdka do centra Nemecka) a cestovani na 15 hodin, a nebo prez Viden-Salsburg kde to prej vpohode davalo pod 12 hodin, autem prez CR jel prej jen parkrat za tech 6 let a vzdycky prej spis jizda smrti a tak radsi proste jezdil vlakem (coz muzu potvrdit, neb co predvadej Polsti ridici mezi Prahou a Hradcem na D11 a pak na Jaromer je neskutecny, strasny prasata) ostatne ted v patek byla tesne pred Hradcem nehoda nejakeho polskeho osobaku, a i v kolene nas Polsti ridici chteli predjizdet odstavnym, nastesti v tomhle odvadi dobrou praci kamionaci co kdys videj ze to udela jedno prase, tak kamion postavej tak aby dalsi prase nemohlo, dva exoti se tam dokonce snazili odstavnym docouvat asi 3km zpet na sjezd, o opet Polaci 😀

                ja bych treba uvital VRT mezi Prahou-Mnichov nebo Prahou-Drazdany, ty trasy jezdim nekolikrat do roka, a bejt tam rozumne spojeni vlakem, tak to vyuzivam, bohuzel neni neb CR je v zeleznicni doprave zaostala

                1. Podle mne je problém
                  Podle mne je problém ohledně dráhy, či dopravy obecně, v tom že se pořád snaží všechno tahat radiálně od Prahy, což je myslím dost velká hloupost o to se snažit, i ona slavná dálnice na Hradec, VRT atd., je to zbytečné a mám podezření že to nedodržuje mnohdy ani Borůvkův algoritmus a překopávají historické vazby.

                  Podle mne z celoevropského hlediska je jakákoliv zajížďka do Čech nesmyslná, musí se prodírat přes zbytečnou hradbu hor. Naproti tomu vést dopravu přes Moravu je krajně žádoucí pro výškový profil. Máme tam sice Ostravský špunt, ale na druhou stranu jsme asi schopni jím protáhnout ještě další trať, je jedno jestli VRT, nákladní, nebo širokorozchodnou, stejně tak tudy lze dále vést dálnici. (DOL je hloupost podle mne)

                  Dále je myslím taky problém v tom že se neumí dost efektivně přidělovat traťová kapacita, to vede na zpoždění a další problémy. (Ale to by vyžadovalo nasazevní výpočetního zařízení na všechny i nejmenší lokálky) Taky je problém ve vozidlech, která nemají dost velké zrychlení a to ani na nejlepších tratích (byť se to zlepšuje). To vede k prodloužení jízdních dob. Na Os. zvláště znatelné.

                  Z velké části, doufám že se vás to nějak moc nedotkne, za problémy myslím může typická povaha a národní mýtus Čechů, něco čím na Moravě lidé v takové míře netrpěli (netrpí), říkejme tomu třeba pytlíkovství, nebo jak koliv, kdy mají za to že všichni jsou proti nim a že musí být jen po jejich a že jedině v Praze musí být všechno nejlepší a že si před ní musí všichni sednout nazadek.
                  Každá rozumná vláda by investovala tam kde je potenciál rozvoje, snadné dopravní napojení na sousedy -> Moravské úvaly, Porta Moravica.

                  Kdyby byla vůle tak se dá po Severní Dráze Císaře Ferdinanda jezdit přes 200km/h. BV-HO jistě 200km/h, HO-Napajedla možná neomezeně, mezi HO a Moravský Písek dáte klidně oblouky r>5km. Po Spytihněv zase rovina, pak oblouk asi 2400m (to je na +-200km/h), pak je trochu problém, ale kolem Otrokovic se snad dá tunelem. A jsme v polovici Moravy. Místo toho se bude dělat tunelotunel do Berouna.

                2. ? asi te nechapu a nebo to
                  ? asi te nechapu a nebo to co pises o cesich plati presne na tebe?

                  me je jedno kde a jak VRT povedou, hlavne at je CR konecne touto siti propojena se zbytkem okolnich statu a jejich okolnich statu 😉 hlavni zeleznicni tranzitni koridory prez CR vedou holt skrz Prahu a je nesmysl je tahat jinudy, VRT ma smysl co se tyce velkych mest, tedy v CR jednoznacne Praha, Brno, Ostrava, Plzen, Liberec, Olomouc, Usti, Hradec, Budejovice, Pardubice, tedy vpodstate z casti mesta ktera na hlavnich koridorech jsou a budou, do nekterych je nesmysl VRT tahat (treba do Hradce ktery se da obslouzit beznou trati od Pardubic a nebo Liberec kam zadny koridor nevede a da se obslousit beznou trati z Prahy) a vystaci si s lokalni dopravou, ale pokud jsou na hlavnich tazich skrz CR, tak tam VRT smysl dava a stejne tam jednou bude

                  CR proste porchazi 3 tranzitni zeleznicni koridory a vsechny 3 jsou zastarale a modernizovane tak, aby se rychlost zvedala jen o trosku s kazdou modernizaci, aneb na kazdem z tech koridoru se prubezne utraci stovky miliard aby se za par let mohlo znova utracet dalsi stovky miliard za jejich dalsi modernizaci 😉

                3. Bingo! Přesně takhle
                  Bingo! Přesně takhle chápou naši politici, úředníci, lobisti a další zloději (svůj) trvale udržitelný rozvoj. 🙁

                4. Ano, částečně jste to
                  Ano, částečně jste to nepochopil, jde o to že nápady se současným trasováním jsou na nejlepší cestě rychle taktéž zastarat. Stavět spoj Západ-Jihovýchod přes terén jako je v Čechách je, podle mne, nesmysl, líp se bude stavět v rovinatém Polsku. Záleží tedy ještě na tom, komu a čemu má hlavně sloužit.

                  Kde by se dalo uvažovat o jisté výjimce je Polabí/Pomoraví, ale tam sedí ten kus terénu kolem České Třebové. Je otázka, jestli se nebude nakonec i EU lépe jevit stavba tratě v rovině Polska s výhledovou rychlostí klindě 500km/h (v rovině žádný problém), než problematická trasa přes ČR s nerovným terénem a podivným trasováním přes vysočinu, tam hrozí zamrznutí na nějaké Vmax nejvíce, mimochodem se proti tomu ozvaly už první obce a to se ještě ani nic pořádně připravovat nezačalo. Rozdíl v délce je asi 150km (měřeno od Drážďan do Vídně, nebo půl hodiny při obou trasách s rychlostí 300km/h.

                  Pokud by se toho chytli Solváci, hrozí podle mne, pokud se bude trvat na současném modelu VRT a koridorů, tak jak jsou navrženy, že se k nám takové dálkové spoje podívají už jen na kousek Ostravska kde těch nějakých 50km přes Těšín a Třinec na Slovensko nějak projedou i těch 120km/h, nebo kolik tam teď je. Rozdíl v trasách by byl jen asi 40km. A to se možná kolem Váhu dá stavět lépe než kolem Moravy. Tam by byl rozdíl asi 200km, nebo asi 40 minut.

                  Naproti tomu pokud bychom postavili trať kolem Moravy na nějakou rozumnou rychlost, řekněme 200-300km/h, s výhledem na 500 (byť by se nikdy nemusela ani ve světě dosáhnout, ale co kdyby), takové nebezpečí by nehrozilo.

                  Spíš to ale podle mne dopadne tak že se postaví spoj na Drážďany (a to možná ne celý jako VRT, protože okolí Ústí n. L.) a potom spoj Brno-Přerov, eventuálně něco dál do Ostravy a tím se asi s VRT skončí.

                5. jakych 500km/h? ty to koukam
                  jakych 500km/h? ty to koukam beres jen jako srandu pri skladani lega co?

                  hlavni VRT koridory maji bejt v CR prevazne na soucasnych hlavnich koridorech 😉 tedy Drazdany-Mnichov prez Usti-Praha-plzen kde v Praze ma odbocovat smer Brno kde se maji delit smer Ostrava a Bratislava, jedinej problem je v tom ze to v CR desne trva a mezitim se utraci miliardy za modernizace toho co se ma pak predelavat na VRT 😉

                6. To beru jako možný
                  To beru jako možný výhled, tedy pro návrh poloměrů při V = 500m/h a nedostatku převýšení 130mm.

                  Co jsem viděl výhledové plány, tam je trasa Praha-Brno-Ostrava jako kompletní novostavba kdesi středem vysočiny. Větší význam by podle mne mělo jít podle původního návrhu ČSD, což byla právě síť kopírující koridory, která řeší minimálně rozumnou návaznost na Slovensko, překvapivě i na západní Evropu a vytvářel síť líp než současný, kdy máte tři nitky z Prahy. Navíc je otázka, jestli pak nemá smysl udělat spíš odbočení na Brno až z Olomouce, v závislosti na variantě hlavního hádraží v Brně by to bylo s/bez úvratě. Mimochodem by se do hlavního vůbec zapojovat nemusela, Dolní tam stejně asi bude strašit pořád, takže by mohla vzniknout, podle mne, duhá stanice pro tyto vlaky, jestli se zlepší obslužnost této oblasti(bude se dělat přeložka tramvaje), nemusel by to být problém). Takovéto kopírování by navíc umožnilo uvádění do provozu postupně, ne jako u návrhu „vysočina“ kde je první spojení na rozumnou trať až někde u Havlíčkova Brodu.

                  vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2014/08/mapa_VRT_CS_1990.jpg

                  Další problém je podle mne ten že není vybrána pořádně varianta, už teď se to různě stěhuje k/od dálnice, takže z toho bude kočkopes, možná ješt větší, než okopírvat zhruba trasu koridorů.

                7. konstrukcne takova rychlost
                  konstrukcne takova rychlost mozna je u spousty rychlovlaku pouzivanych v EU, je ale neekonomicka z pohledu nakladu na udrzbu, nad rychlosti 380km/h se musi prilis casto kontrolovat trat a jeji revitalizace/oprava by byla asi taky mnohem castejsi, a napravy tedy celek s kolama mizej doslova v kolejisti, souprava ktera by jezdila rychlostma nad tech 380 by musela prochazet revizi a opravama prilis casto

                  ty stroje jsou stavene tak aby vydrzeli pohodlne jezdit okolo 350-360km/h, je to jako bys bezne auto provozoval tak, ze bys jezdil jen extra rychlostma a v cervenych otackach nebo tesne pred cervenyma otackama, to auto by ti „umiralo“ pred ocima

                8. Dobře, ale nevíme, jaké
                  Dobře, ale nevíme, jaké materiály se objeví třeba dnes v večer, zítra zítra odpoledne. Když si vezmu že máme tratě postavené Za císaře Františka, tehdy jistě také nikdo netušil, že za dvě století se bude dát jezdit přes 300km/h. Možná že kdyby to věděli, tak by již tehdy místně volili trasování lépe. (Na druhou stranu mnohdy se stavělo jen tak aby nějaká dráha vůbec byla). Myslím že bychom neměli, co se týče trasování (ne aktuálního traťového zařízení či vlaků), udělat tu stejnou chybu, proto by podle mne bylo lepší tyto tratě vést tam, kde je oblouků minimum, nebo je lze udělat s dostatečným poloměrem (Ale to už se dostáváme do problémů pomalu jako modeláři – málo místa a velké ploměry) a trať překonává co nejmenší stoupání.

          2. Normativ 2012 (myslím),
            Normativ 2012 (myslím), pokud se neuvažují umělé stavby, což nevím co myslí, pak se cena nové dvojkolejné tratě pohybuje mezi 65-111 miliony. Ale tam není započten výkup pozemků a jedná se o širou trať, stanice jsou někde kolem 250 milionů za km.

            Na druhou stranu zase VRT Brno-Přerov má stát 35 miliard, což by indikovalo cenu někde kolem 500 milionů/km, na druhou stranu je tam plánováno 6 tunelů. Čert aby se v tom vyznal. Uvidíme za necelých deset let na kolik ta trať skutečně vyjde.

            1. tabulkova cena je jedna vec,
              tabulkova cena je jedna vec, cena s vycepracema vec druha, navic u nas se stavi tak aby to vydrzelo par mesicu a pak bylo treba to sakra draze udrzovat a dal na tom sakra daobre rejzovat, a dokud se na statni urovni pro takove zakazky nezavedou tvrda pravidla ktera by stavare diskvalifikovali navzdy od statnich zakazek, bude to porad stejnej tunelovej bordel

              uplne by stacilo aby velke firmy museli rucit i prave takto „problem? delas obstrukce s odstranenim problemu na vlastni naklady? dobre, ale jako firma si na statni zakazku jiz nesahnes, a hlidano tak ze pokud firma nema nejakou stavebni hystorii s velkyma stavbama, tak zakazku nedostane“ velke zavedene firmy by se tak museli vic snazit a nesidili by statni zakazky, zaroven take soutezit zajimave ceny a pustit na nas trh i zahranicni firmy ktere dokazou ty ceny snizit, a zaroven mit kvalitni stavebni dozor ktery bude za stavbu odpovednej, ne ze si tam firma najme par noumu co koukaj na delniky, prehlizej podvody a berou penize coby stavebni dozor aby z toho pak vysli jen jako zamestnanci dane firmy

    1. Nejspíš koncept pohonu,
      Nejspíš koncept pohonu, mohli měřit stláčení vzduchu pod vozidlo a účinnost elektromagnetického pohonu, jeho konfigurace atd. Taky jestli jsou vůbec schopni vytvořit takový pohon. Ono se toho dá hodně simulovat v počítači, ale i tak je to prostředek stále jen podpůrný a musí se testovat i na prototypech a modelech.

    2. tstovala se rychlost ktera
      tstovala se rychlost ktera pujde teoreticky dosahnout v urcitem tlaku vzduchu, vypocty si pak dopocitaji ze za tlaku ktery chteji mit v tubusu to pojede tak a tak rychle

      tahle testovaci otevrena draha bude spise slouzit aby si vyladili system pohonu, tedy aby si naprogramovali jak rychle se to bude rozdizdet, jak to bude spomalovat a podobne

    3. clanek je chybne,
      clanek je chybne, zase…
      dosahli rychlosti okolo 300 mil/h (480km/h) za zhruba 5 sekund coz dava zrychleni 2,5G 🙂

      Testoval se pohon a jestli jeste neco jineho nevim… Na testy podtlakove drubky si budeme jeste muset pockat…

      source: electrek

      EDIT: ale je fakt ze ruzne weby udavaji ruzne parametry toho testu, tak jsem z toho volaky zmeteny 🙂

Napsat komentář