Gigatovárna Tesla se v pátek konečně otevřela. Elon Musk se na tiskovce rozhovořil o tom, že bude plně poháněna obnovitelnými zdroji a je to vlastně stroj vyrábějící stroje, který si zaslouží více pozornosti, než produkt samotný.
Gigatovárna Tesla už nějakou dobu vyrábí domácí úložiště Powerwall (6,4 kWh) a průmyslová úložiště Powerpack (100 kWh). Aktuální spuštění ale značí také začátek výroby nových bateriových článků typu 21-70 (průměr-délka), ze kterých se pak vyrábí všechny další baterie.
V současné době je gigatovárna hotova ze 14 %, tedy z jedné sedminy. Elon Musk také potvrdil zvýšení výroby na trojnásobek, 150 GWh, a to zhruba kolem roku 2020. To, že je giga-továrna tak velká má svůj důvod. Jde o „economies of scale“, tedy úspory z rozsahu.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Gigatovárna Tesla se připravuje na otevření
Gigatovárna bude plochou největší budova na světě, objemově druhá za továrnou Boeing Everett. Už při počátečním výrobním výkonu 50 GWh za rok bude vyrábět víc baterií, než je celkový výrobní výkon všech li-ion továren na světě dnes.
Musk několikrát zdůraznil, že továrna je navržena jako stroj. J.B. Straubel upozornil, že gigatovárna není žádná „kopírka“. „Znovu vymýšlíme způsob výroby baterií, od začátku do konce,“ zdůraznil. Elon Musk k tomu dodal, že nemůže víc zdůraznit jak důležitá tato koncepce je.
V gigatovárně je obrovská hustota výrobních, resp. „užitečných“ strojů. Elon Musk přirovnal gigatovárnu k modulárnímu integrovanému obvodu s vysokou hustotou součástek – v podstatě počítačovému čipu. Následně pronesl nezapomenutelnou hlášku, kterou snad ani není třeba překládat:
„I’m really excited abou revitalizing the manufacturing. It means love and we’re gonna give it.“ – Elon Musk
Musk dále zdůraznil potřebu vertikální integrace továren. Tzn. že na vstupu vjedou do továrny základní suroviny a na konci vypadne finální produkt.
V současné době, kdy výroba elektromobilů probíhá ve Fremontu v Kalifornii a výroba baterií v Renu v Nevadě, to tak není. Musk ale řekl, že počínaje Gigafactory 2 se nejspíš dočkáme integrace výroby baterií i automobilů do jednoho obřího provozu.
Tím mimo jiné potvrdil, že Gigafactory 1 je teprve začátek. První továrna musí dosáhnout výroby 35 GWh jen pro Tesla Model 3, potvrdil J.B. Straubel.
Teda nechtělo by se mi
Teda nechtělo by se mi táhnout přes půl zeměkoule jenom kuli párty uprostřed pouště a exkurzi továrny, která stále není v provozu. Mnoho povyku pro nic.
To co bylo zajímavého na to bohatě stačil infernet.
trochu info z
trochu info z autobulváru
Jak vidí Teslu Mercedes
http://www.autoforum.cz/predstaveni/mercedes-pry-bateriemi-jasne-pokori-teslu-i-tak-veri-spalovacim-motorum/
Jürgen Schenk, který má u koncernu na starosti integraci elektromotorů, totiž dále uvedl, že Daimler očekává každoročně 14% zlepšení právě v rámci baterií. Během každých pěti let by se tak měla zdvojnásobit míra energie, jakou zvládnou skladovat, což je o nemalých 280 % lepší posun než v případě Tesly, která každý rok počítá s 5% zlepšením.
Jedním z důvodů tohoto náskoku je poněkud odlišná strategie mezi oběma zmiňovanými výrobci – Tesla si totiž prý s menším rozpočtem může dovolit sázku jen na jednu možnost. „My tu ale mluvíme o celkovém zlepšení technologie baterií, což znamená odklon od elektrod na bázi kovu směrem ke komponentům na bází síry, vzduchu či čehokoliv.”
Schenk dodává, že aktuálně se mezi výrobci závodí, a Mercedes chce na konci stát na stupních vítězů. Do značné míry mu v tom napomáhá právě zmiňovaná Tesla, které dodává řadu komponentů. „Od nich jsme se naučili rychlosti, oni od nás managementu kvality, výrobě a domýšlení věcí až do konce. Rozdíl je v tom, že oni jsou hladoví a agilní. My proto musíme být stejně agilní jako oni, a myslím, že aktuálně i jsme.“
Kromě toho si Schenk myslí, že Tesla aktuálně začíná mít nemalé problémy s typickými porodními bolestmi, jenž si musí vyřešit každá automobilka. Tedy zejména s kvalitou. Díky tomu má třícípá hvězda ideální příležitost, jak amerického výrobce převálcovat. I proto bude již letos v Paříži představen elektromobil s logem Mercedesu, který by měl nabídnout dojezd až 500 km. Do prodeje pak zamíří ještě před koncem dekády.
Tento časový horizont možná neodpovídá zmiňované agilitě, nicméně podle Heila vše souvisí s návratností investic. Zatímco u spalovacích agregátů se každá koruna vrací prakticky okamžitě, u elektromobilů a plug-in hybridů bude třeba vyčkat. Přičemž zájem o tyto vozy bude hlavně v metropolích, kde vjezd do center budou upravovat lokální regulace.
Hezké povídání pro
Hezké povídání pro uklidnění akcionářů.
Sám bych to lépe nenapsal.
Sám bych to lépe nenapsal. Ještě by se u těchto prohlášení měl udávat věk řečníka, resp. za kolik to má do důchodu. Třeba Jürgen promoval v 1980, tak mu je asi 62, v Německu je starobní důchod v 67. A protože se velká loď potápí pomalu, tak to už v klidu doklepe…
A na zlatém padáčku
A na zlatém padáčku odchodného přistane v některém ze španělských letovisek nebo ostrovů, oblíbeného to místa německých euro penzistů 🙂 Ja, naturlich.
No vokecávaj to statečně
No vokecávaj to statečně a slibujou ještě statečněji 😀
Na jednu stranu se v citátu
Na jednu stranu se v citátu hovoří o pokoření Tesly jinými bateriovými technologiemi, na druhou mají v Paříži představit prototypové vozidlo s dojezdem 500 km a jak počítám, tak se stávající bateriovou technologií. Takže technologie tu je (!), jen neochota si lajznout na chvíli dotovat jejich pořizovací cenu tak, aby se nastartovala poptávka… A jsem zase ve VW bludném kruhu kuře-vejce o drahých elektromobilech, který mi osobně osvětloval jeden výše postavený zástupce Š-A už v roce 2009. Ještě, že tu jsou automobilky jako Mitsubishi-PSA, Nissan a Tesla…
Gigatovárna už je v
Gigatovárna už je v provozu od října 2015 kdy začala vyrábět Powerpacky a Powerwally.
Tesla kupuje SolarCity za
Tesla kupuje SolarCity za 2,6 miliardy USD
http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2016/8/1/tesla-kupuje-solarcity-za-26-miliardy-usd/
Zajímavé, snad se jim
Zajímavé, snad se jim výrobu podaří najet, ale měl bych trochu obavu z přílišné integrace procesů. Pokud to bude jedna mašina od počátku do konce, od hliníku (a nechce si připřáhnout ještě hliníkárnu? :)) a lithia po auto, pak to bude poněkud jednoúčelové.
Nicméně je vůbec otázka, jestli takovéto vize, jako je elektrizace dopravy ve velkém, masivní nasazení OZE etc., nazvěme to třeba Brave New World realizovatelné. Otázka je totiž podle mne to kolik lithia vůbec máme k dispozici, kolik jej bude možno vytěžit (ekonomicky a pro jiné důvody), zrovna dneska jsem narazil na jednom zahraničním serveru na to že v Indii pro ochranu přírody nebudou těžit velké ložisko Chromu, a kde jej chceme primárně využít. Gigatovárna při plném plánovaném výkonu umožní vyrobit ročně až 1.875 milionu vozů s kapacitou baterie 80kWh. To je pěkné číslo, ale pokud se budeme chtít zbavit fosilních paliv úplně a nebudeme chtít z politických důvodů jádro, ani desítka Gigatováren nemusí stačit.
Jen pro zajímavost, je to offtopic, přiznávám, jsem narazil na dva zajímavé projekty:
Obrovskou solární elektrárnu v Černobylu
yahoo.com/tech/chernobyl-nuclear-exclusion-zone-could-131533170.html
A speciální foto-elektro-chemický článek, který produkuje dále použitelný syngas, známou to ingredienci v Zálužské rafinerii.
techinsider.io/map-shows-solar-panels-to-power-the-earth-2015-9
Potenciálně by to byla dost velká hrozba pro EV a vodíkový pohon, protože by se na rozdíl o budování nové infrastruktury využila ta současná. Zajímavá na tom není fotoelektricá část, tu koupíte za pár korun, ale ta elektrochemická.
No toho litia by som sa az
No toho litia by som sa az tak nebal, v Leafe je ho 4kg, Modely S 14kg. Podla tohto pana je toho litia na viac automobilov ako jazdi na svete v sucasnosti a to nepocital s litiom v oceanoch.
youtube.com/watch?v=0Z7cEWrX9U4
Dalsi zdroj v buducnosti bude recyklacia, to litium sa nespali ani neodpari ostava predsa v bateriach. To ze teraz sa intenzivne nerecykluju Litiovky neznamena ze to tak nebude v buducnosti.
A potom su tu firmy ako planeteryresouces a deep space industries.
Pretoze viac ako litium potrebuje nas svet ine vzacne prvky ktore nie su bezne dostupne.
novinky.cz/ekonomika/209504-svetu-dochazi-helium-vyrobit-umele-ho-nelze.html
A nedávno psali že Helium
A nedávno psali že Helium zase našli v Africe. Nehledě na to že jej lze uměle připravit, byť se mu tak neříká, ale rozpadem 1 molu alfa zářiče lze získat 1 mol heliových jader. Ostřelujte vhodný materiál vhodným zářením a helia máte hodně. Pokud chcete můžete jej dělat ve fusorech, energeticky ztrátové, ale helium budete mít.
Víte, i s recyklací, pokud budeme chtít totální elektrifikaci dopravy, tak budou problémy. I pokud bych připustil recyklaci, pak při konzervativním odhadu máme lithium pro asi 175TWh baterií. Pokud budeme uvažovati i o uskladnění z pohledu sítě, pak je to bledé. Vezměte si výletní zaoceánskou loď, takovou jako se před pár lety potopila, ta si klidně vezme za hodinu 126MWh tepelné energie v palivu a vyprodukuje cca 55MWh mechanické práce. Pokud řekneme že pluje asi 50km/h, 1000km urazí za 20h a potřebovala by tedy asi 1 100MWh baterii, Atlantik má asi 4800km mezi USA a Evropou, to by znamenalo 96h plavby a tedy 5 280MWh při plném využití kapacity, pokud pro nabití na 80% a dolní ochranu 20% bude k dispozici 60% kapacity, bavíme se o 8 800MWh. A to u jedné nevelké lodě.
Třeba výkon lodě Emma Maersk je asi 85MW, to by při podobných parametrech dalo 14 480MWh baterií.A to jsme odbavili jen dvě velké lodě. Jenom lodí „Costa“ je myslím 10 a hromada dalších má podobné výkonové nároky, či dokonce plují mnohem delší trasy. Prostoje způsobené nabíjením, nehledě na potřebu obrovského výkonu, by byly neúnosné pro nabíjení na trase. Takže by loď musela být sto dojet třeba z Bristolu do Tokya, to je minimálně 10989 námořních mil přes Suez, jenže tam neprojede všechno a občas se střílí, takže třeba 14 304 kolem mysu Dobré naděje, nebo 16 480 přes Magellanův průliv, či ještě možná radši 16544 mil kolem mysu Horn, ale co kdyby zakufrovali, tak raději pár set mil navíc, takže třeba 16700 námořních mil. to je 30928km, okrouhle 30930km. to odpovídá až 685h plného výkonu a tedy 55 930MWh při plné kapacitě, jinak až 93 216MWh.
No a nabíjení? Při 100h by si loď řekla o asi 560MW, ale jak dlouho se nakládá? To by byl maximální čas, který by mohla být připojena k síti. Ježe 560MW si žádá už 400kV linku. Kolik takových lodí chcete být schopen obsloužit v přístavu zároveň? Elektrizovat veškerou dopravu je skoro nemožné. Jen 1 miliarda silničních vozidel s bateriemi o 100kWh by spotřebovala 57% dostupných pevninských zásob lithia jestliže jsem dobře počítal. Do toho vám polezou velké lodě, jen lodí typu Costa je snad deset. Myslím že pokud uděláte součet objemů energie ve všech lodích na světě, kolik se dá tedy natankovat, tak jste někde na dalších 25%. A pokud bychom chtěli třeba elektrifikovat svět s pomocí OZE, bude třeba dalších X TWh baterií. Když se to tu před nějakou dobou počítalo, bylo to pro ČR asi 700GWh aby síť trochu fungovala. Takže řekněme že je třeba 700GWh/11GW síť.
USA mají asi 950GW instalovaného výkonu, tedy řekněme by potřebovali 60TWh baterií.
Toto mohou být nepřekonatelné problémy, které si u EV prostě neuvědomujeme, protože sou dost skryté
tak ako boli vedla seba
tak ako boli vedla seba paralelne dizel benzin lpg cng hybrid atd, tak sa proste pridava EV a 100% to bude narastat. EV bude oddelenie kde sa budu tahat mozgy a bude to in. Ze neprejdu vsetci na elektriku je snad jasne kazdemu.
Dobře, ale pokud má být
Dobře, ale pokud má být EV masová záležitost a hlavním zdrojem OZE, na tyto problémy prostě narazíme. nehledě na to že se spotřeba energie na světě může ještě klidně ztrojnásobit.
Pak ale asi dosáhneme bodu kdy se lidstvo zhroutí protože všichni budou mít všeho dost. Doporučuji najít si Caulhounův experiment s myším „rájem.“
Pane Carlosi, máte na mysli
Pane Carlosi, máte na mysli něco podobného?
Myší raj a úpadok spoločnosti.
Myslím že je to dokonce
Myslím že je to dokonce ten co mi jednou posílal známý, je jich na internetu povícero, různé překlady jednoho originálu v en., trochu pozměněné kopie aby se na plagiát tak rychle nepřišlo.
Osobně si myslím že to tak nějak sedí i na lidskou společnost, protože psychika a základní refelxy, které jsou tak jako tak kódované v DNA, se vyvíjely v prostředí stálého ohrožení. U lidí minimálně stejně jako toto hraje roli i kultura, resp. prostředí. Pokud jsme rozbili koncept rodu a teď padá koncept rodiny jako něčeho co zajistí přežití v horších časech, nebo jak to nazveme, pokud jsou na tom lépe lidé sami, nebo alespoň mají ten pocit a dále za předpokladu že jistá úroveň blahobytu vede k pasivitě (pivečko, fotbal v televizi a bůček, co více si přát :() většiny lidí, tak to dopadne stejně. Bohužel nemalou roli v poklesu populace může hrát i přístup státního aparátu, kdy Vaše dítě není vlastně Vaše. Ale asi to bude o dost složitější.
Právě v tom je ten velký problém, protože na světě se nedosáhlo této úrovně všude ve stejný čas, zatímco Východ-Západ, tam byl rozdíl jen třeba jedné generace, ve většině světa to zdaleka tak není. Takže tu bude velmi pasivní Euroamriscká společnost (Jestli jste četl Já Claudius, tak si ji představte jako ty Tiberiovy konkubány co raději pomřeli hlady na pláži než aby pracovali), na druhé straně doposud nezasažená, ve fázi růstu, a stále aktivní (agresivní) skupina lidí. Bohužel při experimentu asi nikdy nevystavil skupinu myší ve stagnaci/sestupu druhé, třeba třetinové skupině stále před či na počátku. Bylo by to zajímavé.
Já bych se toho nebál.
Já bych se toho nebál. Mýty o nedostatku lithia jsou podle mého názoru dost podobné jako mýty o nedostatku ropy. Jednoduše nemáme ani tušení, kde všude se nachází, protože ho zatím nikdo intenzivně nehledal. Jednoduše to nebylo potřeba.
Dobře, ale krom toho
Dobře, ale krom toho musíme také brát v úvahu že některá ložiska se prostě těžit nebudou, ať už pro nákladnost, nebo pro naprostou nevhodnost k těžbě z důvodu dopadů na okolí. Třeba se tu zmiňuje náš Cínovec, i kdyby nakrásně byly Samanovy dva miliony tun pravda (myslím že ve skutečnosti budeme rádi za dostupných 250 tisíc tun, šťastní za půl milionu), vůbec se to ložisko k těžbě hodit nemusí pro dopady na okolí. Povrchová těžba je nonsens, to nikdo nepovolí, hlubinná metoda bude drahá, nabízí se loužení kyselinou, to zase může být problém pro spodní vody. To je pak více problémů dohromady. Nemyslím že ani pokud jej najdeme dost, tak se nám podaří jej těžit pro další problémy kolem, které budou souviset jak s ochranou přírody, tak s tím, jestli se vůbec vyplatí ta těžba ekonomicky.
Vzhledem k tomu že budeme muset najít způsob jak krom toho ještě přepravit energii z OZE na velmi dlouhé vzdálenosti, jak stabilizovat síť, ve které bude OZE velké množství, můžeme se bavit stále o takových množstvích, která se budou pokrývat jen s obtížemi, nehledě na to že výroba akumulátorů v takovém množství by vyžadovala poměrně velké množství specializovaných továren a oproti třeba syntetickému benzínu bude ještě dlouho energetická hustota malá, i při 5-10x lepší hustotě energie než dnes, bychom byli stále jen na 1/3-1/6 toho co je možné získat jako práci z benzínu.
Čistě teoreticky, pokud bychom chtěli opravdu bezpečnou energetiku s maximem energie z OZE, jádro bude s časem stále hůře průchodné, potřebujeme mít schopnost tuto energii dopravit asi kamkoliv po planetě, i při lepších parametrech akumulátorů a to 5-10x vyšší hustotě energie, se bude stále jednat o obrovské množství. Nu konec konců, ČR v průměru za hodinu spotřebuje na importu asi 50GW TOE, to je cca dalších 16GW elektrického výkonu, přičemž mnoho z této energie se spálí v autech, ale mnoho jí jde i na vytápění, technologické teplo a podobně. Dráty se dostaneme tak do Petrohradu nebo Káhiry, to není moc ideální. Bezpečnější by bylo mít schopnost importovat tuto energii odkudkoliv. Třeba z USA, Brazílie nebo třeba Kuby a Matiniku, ale to je minimálně 100h cesty po moři a dalších 100h nabíjení, tedy by bylo třeba 3200GWh akumulátorů. A k tomu ještě baterie pro 200 lodí jako Emma Maersk. To asi nedáme.
Proti tomu, pokud se jim opravdu podařilo najít takovýto elektrochemický počátek pro výrobu syntetického benzínu, který spotřebovává CO2 ze vzduchu, možná bude dávat, energie máme ve skutečnosti velmi mnoho, smysl s pomocí OZE, nebo levných jaderných elektráren v odlehlých oblastech, kde by případná havárie nikoho moc neohrozila, produkovat toto palivo a to následně kdekoliv na světě používat jako zdroj energie. To by mohlo jak zabránit nedostatku lithia i při poměrně konzervativním odhadu, tak řešit naše problémy co se týká energie z OZE a strachu lidí z JE. Postavit někde na plošině v moři 2x RBMK 1500 (Přes jisté problémy, by mohl být ekonomicky zajímavým) by mohlo být s menšími problémy a levnější, než 1x VVER 1000 na pevnině. V případě OZE by zase třeba solární syngaové články vůbec nezpůsobovaly „problémy“ v elektrizační soustavě.
Podle mne, pokud chceme mít v budoucnu lepší ekonomiku ve světovém měřítku, potřebujeme bezpečnou dodávku energie. Bezpečná dodávka energie znamená že nejsme závislí na libovůli nějakého jiného, mnohdy nedemokratického, státu. Mnohé asi v této souvislosti napadne Ruská Federace, paradoxně ta asi patří k těm slušnějším státům, které této oblasti mají nějaký vliv. Ale také to znamená že ve zdrojích nejsme limitováni tím, kam dosáhnou naše dráty, než vytopí více proudu než kolik jej dodají. To znamená že musíme získat schopnost produkovat energii kdekoliv a také ji kamkoliv na světě, relativně efektivně, dodat. Vedení Temelín-Okinawa asi moc efektivní nebude, od jisté vzdálenosti se vyplatí energii transportovat v chemické formě (Kdysi se třeba vozilo štokry uhlí ze severních Čech do Hodonína na jižní Moravě) ale na to, i kdyby se našly akumulátory s vysokou hustotou energie, třeba 2kW/kg, nemusí být kapacity. Jak produkční tak možná i surovinové.
Jaký máme třeba dnes mezistátní obchod s Ropou ve světovém měřítku? A to ještě mnoho zemí jeden a vlastní uhelnou elektřinu. Pokud máme obé opustit, mezistátní obchod s energií patrně vzroste. Produkovat ji může kde kdo, horší je ji dostat k zákazníkům. Což bude znamenat buď hodně baterií, nebo jinou formu.
Uvidíme. Podle mého
Uvidíme. Podle mého názoru je nesmysl se upínat k OZE jako k jedinému řešiteli a zvláště pak k zahraničí. Energetickou bezpečnost státu musíte vždy řešit na jeho území. Spolupráce se zahraničím je hezká, ale také vždy nejistá. Protože nemá dovoz energie z větší dálky budoucnost, maximálně vznikne skutečně propojená evropská síť, ale i to je s otazníkem, vzhledem k současné situaci.
Vzhledem k výše řečenému je pro ČR jediným skutečným řešením rozšíření jaderných reaktorů a nasazování FVE na střechy domů v kombinaci s drobnými domácími úložišti. VE nedává u nás v podstatě smysl, geotermální dává smysl místy, ale lidé jsou výrazně proti, viz Semily (a to by ten vrt byl schopen pokrýt elektřinu i teplo pro celé město na 20 let).
Musím pane Carlosi
Musím pane Carlosi souhlasit s Josefem, protože jak čtu Vaše příspěvky, tak stále přemýšlíte jen centrálně. Někde ve velkém vyrobit a následně přes půl planety dovézt.
Asi nejsem sám, kdo myslí decentralizovaně, tedy vyrábět energie v místě spotřeby, maximálně tak přebytky poskytovat dále. Kombinovat zdroje. Elektřina v rodinných domcích by dle mé sedmileté zkušenosti mohla být v případě akumulace do stacionární baterie a vody bohatě pokryta vlastními panely, zbylo by i na elektromobil. V kombinaci s tepelným čerpadlem a velkou zásobou teplé vody se pak už bavíme o vytápění/chlazení ve vlastní režii.
Ostatně podobně je na tom většina kancelářských budov, škol a dalších institucí, fungujících převážně přes den. V továrnách se ukazuje jako řešení kogenerace, ovšem opět v kombinaci s FVE. A zase jsme u decentralizace.
Pak už jsme i u nezávislosti na vnějších zdrojích, minimálně ve smyslu kontinuální nezávislosti jako dnes, kdy ropa a plyn k nám musí neustále přitékat, jinak končíme. Zásoby nám vydrží jen velmi omezenou dobu.
Nebavme se teď o rodiných
Nebavme se teď o rodiných domech, osídlení, malých městech, to se dá velmi krásně udělat i jako ostrov, pokud jste na řece, máte klidně 100-400kW jako základ, ale problém je v průmyslu a dopravě, tam je třeba hodně energie na jednom místě. Spíše naopak, on s jeho jadernými elektrárnami myslí centrálněji, než já.
Proti současnému systému by to co navrhuji bylo velmi decentralizované, z jednoho prostého důvodu, V současnosti produkuje ropu v znatelném měřítku jen několik zemí zhusta s monopolní firmou a navíc mnohdy ne zrovna přtelské. Pokud se ale budeme bavit o možnosti dovozu/převozu energie z OZE/JE, ať už ve formě baterií nebo syntetického benzínu, pak počet produkčních států může být v desítkách a počet producentů v tisících či desítkách tisíc. Jenže to by musely padnout právě překážky pro mezinárodní obchod s těmito komoditami a nejlépe i spotřební daně, tam je problém, je centralizován uměle.
Řekněte, co je centrálnější, možnost odebrat elektřinu jen od X dodavatelů v ČR, nebo možnost si ji objednat, byť ve formě benzínu, nebo baterie, od kohokoliv na svtě? Kdyby tyto problémy s omezením a licencemi nebyly, což je vůbec dost zlo, kdybych si tu velkou počáteční investivi mohl dovolit, byl bych z prvních kdo začne dodávat energii takto mimo sítě.
Třeba baterie – 120$/kWh, životnost, kdyby 5k cyklů, to je asi 0,6Kč na úhradu baterií na cyklus a kWh. Teoreticky by již takto energie možná prodávat šla, nemít tak špatnou energetickou hustotu nebudou problémy s dopravou. Mnoho lidí by si asi nechalo raději párkrát za rok dovézt 100kWh krychli, což je tak 500-1000kg zařízení, a jelo na domácí zdroje, než platit jističové výpalné a být terčem médií jako ti zlí co zdražují jističe nebohým dchodcům zahrádkářům a chatařům.
Podobně rozvod elektřiny, ať si každá firma, když bude chtít, staví jakýkoliv rovod, jakoukoliv frekvenci a napětí, jakýkoliv počet fází, tam je jedniné co musí být a to je jistá úroveň bezečnosti (VN na pivních lahvích asi neklapne) a u zákazníků požadované napětí (a frekvenci, je-li dohodnuta). Když bude chtít nakupovat/prodávat po drátech, pak ať si to řeší jak chce. Jestli se pár výrobců v horní dolní dohodne že si postaví vlastní síť se 13,687kV a frekvencí 41,757Hz a 57 fázích v „trojúhelníku“, pro propojení jejich elektráren, když seženou vybavení, proč ne? Je to jejich věc, ale pak ve skříni u zákazníka holt budou muset dát frekvenčí měnič a nějaký transformátor počtu fází (existují takové co převádí 2f 90° na 3f 120° a podobně) nebo AC-DC-AC měnič, pokud zákazník nebude jejich parametry chtít. A pokud mu to nebude vyplácet, pak ať si pořídí třeba tu krychli.
Kogenerace je super, ale ne tolik když jste omezen počtem dodavatelů v zemi. Znova, pokud bude, ano pořád třeba výrobce s kapacitou 240GWh/d bude dost centrální, ale z pohledu světa bude vlastn decentralizovaný, možnost koupit syntetický benzín odkudkoliv, od jednoho z mnoha výrobců, srazí to ceny a systém bude odolnější. Ano třeba bude velká syngasová farma, ale na druhou stranu ji postavíte V Mexiku, Kalifornii, Arizoně, Egyptě, Austrálii, Tanzánii, Chille, Texasu, Rusku, Španělsku, Portugalsku, Maroku… prostě kdekoliv i ten elektrospolek z horní dolní pak může dodávat v podobě benzínu, nebo krychlí.
Pokud narážíte na nějaká hausnumera počtu lodí, berte to tak že simulovat to pro jednotlivé případy lze jen s výpočetní technikou, ne ručně na papíře.
Nesmysl to možná z
Nesmysl to možná z technického hlediska může být, bude to komplikované, ale bohužel nežjeme v technokracii a je tu hromada důvodů, proč jsou jaderné elektrárny špatně prosaditelné, proto zmňuji možnost jejich budování na odlehlých místech a převoz energie v nějaké jiné formě.
Ano elektřinu z dálky nedovezeme, to je pravda, na druhou stranu v současnosti dovážíme, velké množství energie ve formě paliv, ohánět se bzepečností skrze JE je pak bez totální, nebo většinové, elektrizace dopravy trochu manipulativní.
Podle mne je „energetická bezpečnost státu“ jen pěkný eufemizmus pro státní monopol a odírání lidí a firem, komplikování podnikání a pár dalších něpěkností. Ano stát má mít svoji rezervu pro armádu, policii, hasiče, eventuálně nemocnice (o efektivit chdu státího zdravotnictví bych se hádal), ale do soukromého zásobování firem, dovozu paliv by se tolik plést neměl, nebýt spotřebních daní, tak je mu jedno jestli si Tepláry Brno pro Červený mlýn koupí plyn nebo kerosen od překupníka, nebo si obednají vlak kerosenu někde z Polska přímo z rafinerie.
Navíc energetickou bezpečnost ani pořádně dělat neumí. Letos klekly dvě rafinerie, paliva se musela stejně dovážet. Pokud by to myslel s energetickou bezpečností vážně tak někde je buď pod správou hmotných rezerv, nebo pod AČR nebo nevím kým zakonzervovaná rafinerie, kterou je možné do týdne spustit. V případě elektřiny to ale zase znamená schopnost provozu lokálních soustav bez soustav nadřazených, existuje několik elektráren, které umí nabudit velkoelektrárny, například Vranov, Kamýk, Mohleno, ale tuto schopnost by měly mít všechny nad asi 100kW. Ano bude proud na příděl, ale neznamená to úplnou tmu. Ale to zase znamená spoléhat se třeba na vodu, pak se otázka krajiny stává otázkou energetické bezpečnosti, a řešte si to s kanalizovnaými toky a zničenou schopností vodu zadržet. Místo decentralizace, která by to zajistila, se všechno cpe na stále složitjší systémy a vyšší a vyšší centralizaci.
V našem případě, pokud nebude výstavba jaderných zdrojů předmětem konkurenčního boje, tedy pokud stát neřekne, „otevírám možnost výstavby JE, kdo chce, příjďte, tady jsou podmínky, které se nezmění 30 let,“ ale půjde jen přes ČEZ, nevznikne energetická bezpečnost, ale energetická závislost na státu.
Ad Semily, vidíte sám, nikdo takový zdroj neche, nebudou chtít ani jaderné elektrárny a není možné, opravdu není možné, pokud nechcete sklouznout k nějakému nehezkému systému, dělat věci bez souhlasu místního obyvatelstva, úředník, generál nebo kdo nebude nejspíš žít s přímými dopady provozu, lidé na tom místě ale ano, takováto rozhodnutí tovří „zlou krev.“ Ano jaderná elektrárna ušetří státu miliardy na saldu zahraničního obchodu, ale říkejte to lidem, kteří z těch miliard neuvidí v podstatě nic.
Stát nemá jít v řešení cílů tak imperativně, spíše deklarativně, asi tkato: „Hele trhu, od roku 2030 nehci aby se u mne jezdilo na fosilní paliva, máš na to 14 let“ nebo „Hej, trhu, od roku 2035 nechci žádnou fosilní elektrárnu s emisemi nad XYZg/kWh, když takovou provozuješ, do roku 2040 ji musíš zavřít nebo předělat, nebo dělej co chceš, ale musíš produkovat jen do XYZg/kWh.“
Po těchto deklaracích se trh zamyslí, zavolá jiným, zajdou možná na jedno, pobaví se a začne to vymýšlet a řešit. Stát ale musí být rozumný ve svých požadavcích a respektovat fyziku, minimáně, pokud respektuje i techniku, pak je to ještě lepší.
Bohužel se u nás jede jinak, kdy si stát namyslí jak má všechno být a pak se to snaží realizovat, byť realita je odlišná, technologie se mění a lidé a trh toto řešení nehodlají příjmout, protože se jim jednak nelíbí a také nevyplatí. Jak dopadla slavná Pačesova komise? Její mnohastránkový dokument? Nijak, světový trh si udělal co se mu zachtělo, padla cena ropy, uhlí, Němci si vyrobili trochu problém s větrníky a cena silové elektřiny je u 30€/MWh.
Prostě je možná čas aby si tady stát přestal hrát na to že umí a zná všechno a pro lidi aby se přestali ke státu a jeho institucím upírat jako k nějakému božstvu, pokud se něco stane, tak o peníze jde až v první řadě, stejně jako o moc. Myslím by bylo pro všechny jen dobře, pokud by zmizelo tak 90% dotací a dalšího přerozdělování, lidé dostali svobodu rozhodnout si o svém životě a podnikání sami v maximální míře. Koncept státu neplodí jen dobro, ale i obrovské množství zla, kdyby nebylo státních aparátů, tak ani náboženství není tak silné a nebezpečné. Vemte si co udělalo načárání čar na mapě, taková blbost přivedla desítky milionů lidí, jen od roku 2010, do strádání a statisíce poslala na smrt, doslova může postavit proti sobě ve válce bratry, otce se synem, přátele, jen protože stát.
Ano souhlasím s Vámi že upínat se k OZE, je poněkud pošetilé pro techncké problémy, zvláště pokud se omezme na jeden či dva. Ale odmítám uvažovat zajištění energetické bezpečnosti jen v rámci státu, s pojetím energetiky takovým jaké je, kdy jde spíše o vytvoření struktury závislosti, místo skutečné bzepčnosti a spolehlivosti dodávek. A dále odmítám přístup, kdy mají být lidé nuceni k využití něčeho co nechtějí, jen protože to někdo řekne. A to platí jak pro JE tak OZE skupiny.
Jedno lano nesoucí celou váhu když se přethne je konec, když to stejné pověsíte na síť a tam vá jedno nebo dvě prasknou, tak se nic moc neděje.
technická: pro větrné elektrárny je zkratka VtE, VE jsou vodní elektrárny.
Podle mého názoru
Podle mého názoru podceňujete možnost vzniku situace, kdy stát bude skutečně muset zajišťovat alespoň dočasně svou energetickou soběstačnost. Pro příklad, výbuch supervulkánu v Evropě, válka v Evropě, velmi silná sluneční bouře, která zasáhne zemi apod. Nedovedete si představit, co udělá s moderní zemí týden bez elektřiny…
Jinak s vaším elaborátem ale z většiny souhlasím, také jsem pro větší osobní odpovědnost občanů bez vodění za ručičku státem.
Pokud vybuchne supervulkán,
Pokud vybuchne supervulkán, tak energie bude ten menší problém, spad by položil jakoukoliv elektrizační soustavu s vrchním vedením. A provedl dost nepěkné veci se zemědělstvím.
Pokud začne v Evropě válka, tak by musel ale stát splnit to co jsem říkal, mít někde záložní rafinerie, nejspíš dost hluboko pod zemí, pak je jedno jestli na uhelný nebo ekologický syngasový benzín. Při poslední válce elektrizační soustava dost utrpěla, pokud nás něco odřízne od Baltu, Jadranu, tak i od Ruska, tak bude lepší prchat, protože to nebude za krátko pěkné.
Na sluneční bouři spíš než JE opět by se hodila skutečná decentralizovanost, ale to holt nepojede těžký průmysl a bude se hodit mít primitivní elektrárny které neřídí počítače, ale třeba jen pár klopných obvodů, eventuálně jdou nahodit ručně, počítače by odešly totiž první, stejně jako 400kV vedení. 22kV je krátké a dost zableskojistkované, to by to mělo ustát.
Myslím že u nás máme asi 3-4 problémové a náchylné oblasti: Praha, Ostravsko, Brno, Plzeň. Pokud pod proudem, nebo v chodu udržíte v každé oblasti alespoň čističky a vodárny a není to v zimě, tak zase extra problém být nemusí. Problém vznikne ale v závislosti na lidech a na tom jak se podaří udržet pořádek, což není zase přímo závislé na elektřině, spíše na lidech a zákonech. Pokud se začne rabovat a policie bude bránit v bránění si věcí, je to velmi zlá situace, pokud se podaří udržet pořádek, byť třeba i s pomocí občanských hlídek, mělo by to jít nějak. Dlouhodobý horizont by byl ale hodně velký problém. A elektřina by bylo to nejmenší.
Dělaly se průzkumy a
Dělaly se průzkumy a zkoušky. Po týdnu bez elektřiny se z hustě zalidněné civilizované krajiny stává země nikoho, kde platí právo silnějšího.
Kdo kdy a kde je dělal?
Kdo kdy a kde je dělal?
Toto mě příjde jako pokus z USA s nějakým městem a postapokalyptickým scénřem. Potřeboval bych asi vědět víc, jestli počítají totální výpadek, výrazné omezení, rozpad bezpečnostních složek… Je toho víc co to ovlivňuje jak výpadek dopadne. Někde budou nepokoje do dvou hodin, jinde ani za týden.
Z Vámi uvedených scénářů, což byl supervulkán, válka a erupce na slunci by totální yýpadek asi způsobila jen erupce na slunci. Jinak bychom se bavili jen o výrazném omezení dodávek asi. A při supervulkánu by, jak jsem zmínil, JE šly het také, protože pokud se pokryje vedení vrstvou sopečného prachu a nedej bože zaprší, tak se nám minimálně jeden sloup zřítí k zemi a jsme nahraí, to by musela existovat podzemní kabelová páteřní vedení, ta se ale nestaví. Vůbec nevím zda nějaká 220kV nebo 400kV u nás jsou.
Pokud byste tomuto chtěl zbaránit, tak to už myslím bude lepší se zaměřit na jednotlivá zásobovací území, tedy bývalé JME, SME,… a řešit to v rámci jnch. Nechci nic říkat, ale jestli se něco stane třeba v Sokolnici, tak nepomůže ani jnak nezávislost s pomocí JE.
Kdyby vás zajímal takový malý test co se dělal, tak se dá síť, pokud máte zdroje a vedení k dispozici, rozjet.
ceskaenergetika.cz/nezarazene_clanky/jme_a_s.html
Pokud chceme brát bezpečnost, takto, pak jsou to dvě věci, které musíme posoudit:
1 bezpečnost vnější, tedy to jak jsme schopni vypořádat se s nepřízní okolní situace, třeba občanské války v Polsku, Německu, války Slovenska a Maďarska…, která by nám znemožnila přístup k importu paliva nebo energie.
2 bezpečnost před válečnými škodami a živelnými pohromami, tedy to jak rychle je možné obnovit alespoň částečné dodávky proudu, síť provozovat „per partes“ v ostrovech 22(110)kV.
Na situaci 1 se JE hodí velmi dobře, ovšem na situaci 2 jsou více méně k ničemu. Tam se hodí spíš silně decentralizovaná soustava, ano pokud projdou SMR a postaví se alespoň pro velká města, kde dodají třeba 50% potřebné energie, pak je to super, ale za situace 2 spoléhat na linku Dukovany-Brno, Mělník-Praha je ošemetné, pokud budeme ve válce, velké rozvodny budou první a logické cíle. Když loni na Ukrajině odpálili povstalci sloupy, trvalo sna víc než měsíc než se podařilo zasažnou JE znovu připojit k síti.
Pokud je to utajené, pak se omlouvám za nařčení, ale stát selhává v tom druhém, vím o několika relativně velkých MVE, kde se používají asynchronní generátory, které jsou v situaci 2, kdy dojde ke ztrátě napětí, k ničemu, vím o dalších kde soustrojí jistě schopná ostrovního provozu (vyrobena před rokem 1920) jsou nahrazena sice účinnějšími, ale podle mne s pochybnou schopností ostrovního provozu. Tam by možná byl zásah státu na místě.
Teď by se to mohlo zdát jako trochu konflikt s tím co jsem říkal o zasahování státu, ale pokud to dělá deklarativně, proč ne? I když tady ta deklarativnos a imperativnost splývá, protože je to požadavek na schopnost nezávislého startu a provozu elektrárny.
Což plní jedině synchronní soustrojí se stejnosměrným budičem, nejspíš dynamem, eventuálně baterie a usměrňovač, jestli cize buzený alternátor má remanentí magnetismus nevím. Eventuálně dynamo a DC-AC měnič, ale to by bylo peklo na údržbu a životnost by byla problematická. Jediná výjimka by byla nějaká dvouproudá elektrárna pouličních drah, což u nás neexistuje a asi jako hydroelektrárna ani neexistovalo.
Pane Carlosi, jestli někdo
Pane Carlosi, jestli někdo dělal pokusy s Totálním Výpadkem v reálu nevím, ale mohu vřele doporučit knihu:
Neff, Ondřej – Tma 2.0
Opravdu to není veselé čtení, a to jsme my Češi prý holubičí povahy.
(dá se to sehnat i v elektronické verzi)
Znám, ale nečetl jsem to,
Znám, ale nečetl jsem to, ale díky za tip.
To už byla akademická diskuse o tom jak a co, o tom jestli JE jsou opravdu zárukou energetické bezpečnosti či nikoliv.
Podle mne je nejdůležitejší reakce bezpečnostních složek a úřadů. Nejhorší je situace kdy nevíte co se vůbec stalo. To je třeba zvládnout a pak začít obnovovat síť, alespoň částečně.
To co dělá při solárních bouřích problém jde z principu mnohem pomaleji než světlo, máme dvě družice někde mezi Zemí a Sluncem, takže by měl být čas u některých vysílačů uzemnit antény, udělat předvýpadek, tedy odpojit elektrárny/trafostanice od vedení…
Co by bylo myslím dost obré by bylo dostat vedení pod zem, ta by je z velké části zabránila problémům prachu a EMP, bohužel cíleným útokům na zdroje nikoliv.
Souhlas, pro začátek by
Souhlas, pro začátek by úplně stačilo elektrifikovat malé smrady, co smrdí ve městě za každým rohem (osobní auta), a větší smrady ve městě (městské autobusy).
A v bilancích lithia pro nasazení OZE se zde zapomíná, že jsou známy sodíkové články, které mají sice horší poměr výkon / hmotnost, ale pro stacionární použití by byly dostatečné.
Technologie bezfosilních velkých námořních lodí je taky známa, jen se zatím nasazuje pouze u vojenských plavidel a ledoborců 😉
Dobře, sodíkové baterie,
Dobře, sodíkové baterie, ale tam zase… No psal jsem to níže, jeden z posledních odstavců, ale to se týká prostě toho jak by mohla energetika v budoucnu vypadat, co je třeba i pro, podle mne, zlepšení světové ekonomiky atd. Na stacionární super, na obcohd s energii na velké vzdálenosti dost problematické, bohužel tam kam by se to hodilo, tedy třeba na Sonorskou poušť do Austrálie atp. se dráty tahají těžko, špatně se nám bude přivádět už jen proud ze Sahary, pro nějaký rozumný bezjaderný chod energetiky by bylo třeba vedení s kapacitou cca 6-8GW a stejně se občas bude přitápět plynem. Bude to drahé a asi složitě prosaditelné, příliš mnoho NIMBYánů. Problém by byl třeba táhnout i těch 8 linek k Baltu. A pokud bychom sázeli na naše domácí OZE, pak ta kapacita by nejspíš lezla dost přes 1TWh. Také ne moc pěkné.
Ideální by podle mne bylo, kdyby se s energií z OZE dalo obchodovat, v nějaké formě, stejně snadno jako s ropou. Pak bychom viděli myslím velmi rychlý přechod. Dnes je to brzděno kapacitami soustav, spotřebou v dosahu atd. Představte si nemuset to řešit, jen produkovat a prodávat energii.
Na nějaké hybridy a plug-in hybridy s kapacitami 20kWh a pod. by asi bylo lithia dost a dost by pomohly, ale při kompletní elektrizaci dopravy by byl problém, nejeden, jednak lithium, jednak produkční kapacity a pak nabíjení.
Bohužel do jaderných lodí nikdo nepůjde, protože by tím měl velmi omezeno do kterých zemí a přístavů může, to se u komerční lodě jaksi nehodí, představte si reakci Němců kdyby jim taková jaderná Emma Maersk připlula do Bremenhavenu.
Nemyslím, že bude
Nemyslím, že bude syntetický methan/methanol/benzín schopen konkurovat elektropohonu, když ten bude jednou přibližně stejně drahý na pořízení jako spalovák. Čistě kvůli energetické neefektivitě celého procesu elektřina->plyn->tlakování->distribuce->spalovací motor.
Ale výhledově to bude super věc na věci mimo dosah současného elektropohonu (nákladní lodě, letadla, dálková přeprava, posledních 10-20% výroby elektřiny při 100% OZE, dlouhodobé uskladnění energie, …)
No to je podle mne trochu
No to je podle mne trochu otázka 🙂
Jestliže jste četl ten článek, pak Vám jistě neuniklo jak prozatím mají to zařízení udělané, pokud by se takto podařilo dělat třeba dlaždice 30x30cm, ve kterých se elektrolyt nemusí měnit, nebo třeba jen jednou za 5 let a nejsou moc náchylné na poruchu, pak by myslím bylo možné vytvořit podobně jako velké FVE také velké syngasové pole. Přes nízkou účinnost celého cyklu, kdy minimálně 40% energie vybabráme jako teplo, pokud budeme mluvit o převodu na elektřinu v PPE, by podobný systém produkce mohl být základem pro energetiku a dopravu, přepravit energii v této podobě energii by bylo mnohem míně nákladné a problematické než tažení VVN linek, v extrémním případě pošlete klidně 1750t – cca 19700 MWh tepelné energie – paliva jedním vlakem.
Problém bych ale viděl v tom jak vynutit odchod fosilních paliv – benzínu, nafty a kerosenu, eventuálně zemního plynu, byť ten má poměrně malé emise, pokud by mělo dojít ke vzniku takto postavené energetiky, máme problém vystrnadit z kontinentálního mixu uhlí a nahradit je plynem. Neumím si představit jak obtížné by bylo přinutit Royal Dutch Shell, BP, ExxonMobile, Saudi Aramco, Gasprom… k tomu aby přestaly těžit. Obávám se že i nějaká embarga by byla dost složitá.
Ale jo, já s Vámi
Ale jo, já s Vámi souhlasím. Na methan už je vybudovaná kompletní infrastruktura. Takže „jen“ zjistit, kde by ta výroba pro nás v EU byla nejrentabilnější. Na větrných farmách v Severním moři, kde se teď těží zemní plyn? V některé z desítek extrémně slunečných zemí světa?
Na tohle by snad byli ropní giganti i přistoupit, většině jejich infrastruktury by zůstala její hodnota a velké konstrukční projekty a globální logistika jsou jejich specialitou.
No Severní moře je asi
No Severní moře je asi dobré, tam je celá infrastruktura trubek a větrníku budou to menší, problém by mohl být v tom že to potřebuje nejspíš sladkou vodu, ale odsolovat umíme slušně a že slaný vzduch by mohl poškozovat aparaturu, ale to jsou asi technické drobné problémy, nic velkého.
Je otázkou, jak náročný na rozlohu je převod syngasu na methan/ethan, nebo jestli by se vyplatilo vést Syngas a formovat jej na pevnině.
Z globálního pohledu by asi vznikly takové rozptýlenější oblasti s vydatností třeba 1/10 Saúdských polí, myslím že se jim také nelíbí rozložení ropných ložisek, že by je možná raději viděli v Arizoně než v Íránu, po této stránce by to mohl být také zajímavý impuls, ale ta technologie je co jsem pochopil dost novota. Asi kdekoliv je dost slunce a dostatečně velký kus země by se taková aplikace dala udělat.
Vzhledem k tomu že se dělá z jednoduchého složité by se dalo vyrábět asi i přesné složení uhlovodíků bez balastu, což by mohlo mít dobrý dopad na ŽP.
Byla by to taková smlouva s ďáblem, ale pořád myslím o mnoho lepší než aby se dále těžila fosilní paliva a byli závislí na podivných režimech co se paliv týče. Ale třeba se toho chytnou, vydupou si nějakou výjimku a co já vím co a půjdou do toho. To by pak možná mohlo vést i k odstranění zbytečných regulací, pokud spadla cena ropy o 70% a cena benzínu jen o 26%, pak by tento obnovitelný benzín, osvobozený od zbytečné spotřební daně, mohl oživit ekonomiku v Evropě. A nejenom zde.
Mnozí z toho mají hlavu v
Mnozí z toho mají hlavu v pejru, protože prakticky nejdou dohnat a to ještě stále zrychlujou. Zastavit je může jedině nějaká převratná technologie v akumulátorech, na kterou jim neprodají licenci.
Pro rejpaly: ‚prakticky‘ znamená, že než se ‚regulovaný Evropan‘ jednou otočí, Američan je dvakrát po obědě.
Uvidíme jak dlouho ta
Uvidíme jak dlouho ta neregulovanost ještě Američanům vydrží (pomalu sklízejí co zaseli), byť se chovají jak se chovají ve světě, tak se jim musí nechat že to umí dobře s obchodem a průmyslem.
Nemusí to být zrovna převratná technologie v akumulátorech, může to být cokoliv, třeba i obrovský průlom v palivových článcích, elektrolyzérech, skladování vodíku, také potenciální ohrožení.
Co může být další? Nevím, třeba to co jsem sem dával, to že získáme schopnost transformovat elektrickou energii levně na syngas, pak by nic nebránilo prohlášení tohoto za obnovitelné palivo. Minimálně na dalších 30 let by se vývoj EV odsunul, ztratil by se hlavní tahoun – omezení emisí CO2, omezení závislosti na dovozu, nejspíš bychom skončili jen u hybridů, možná i plug-in.
Dokud nebude u vozidel uváděno kolik stojí údržby a palivo třeba za 10 let, tak se lidi budou dívat jen na cenovku a dojezd. Možná za tu dobu majitel benzinové oktávky přeplatí Teslu S i s elektřinou a servisem, dvakrát, ale to už tak zjevně neuvidí.
Zkostnatělost automobilového průmyslu dává šanci dalším technologiím se nějak prosmýknout a zabránit nástupu EV.
To jsem zvědav, jestli se
To jsem zvědav, jestli se jim to podaří.