Futuristická vzducholoď: náhrada za zaoceánské lodě?

Éra vzducholodí je dávno za námi. A ta další zatím, navzdory všem snahám, ještě stále nezačala. Mac Byers, student dopravního designu na univerzitě v Huddersfieldu, by to mohl celé tak trochu „popostrčit“.

Futuristická vzducholoď připomíná mořského dravce
foto: Mac Byers

Jako svou ročníkovou práci vypracoval Mac Byers návrh unikátní vzducholodi. Narozdíl od naprosté většiny ostatních moderních vzducholodí má ale futuristický, dravý tvar připomínající rychlou rybu nebo možná .

Video s konceptem prémiové vzducholodi budoucnosti je podbarveno čínskou hudbou, což jasně naznačuje, že jední z mála míst kde by o tak odvážný projekt mohli mít dnes zájem je vedle Dubaje nebo Abú Zabí právě Čína.

Vzducholoď je vybavena jako luxusní hotel – kuchyní, bary, lůžkovými pokoji a dalšími nezbytnostmi pro dlouhodobé cestování. Teoreticky by tak mohla sloužit jako alternativa k zaoceánským lodím.

17 Comments on “Futuristická vzducholoď: náhrada za zaoceánské lodě?”

  1. Ještě tenké solární
    Ještě tenké solární panely na plášť a trochu baterek a je to nejekologičtější přeprava vzduchem.
    Mě osobně se design líbí a dokázal bych si ho představit v reálu. Jen by mne zajímalo jaká by byla pořizovací cena. Dražší než letadlo nebo levnější.
    Náklady na let by byly jistě mnohonásobně nižší.

    1. Máte pravdu.
      Zrovna je

      Máte pravdu.

      Zrovna je před přistáním u Honolulu Solar Impulse 2, který trasu z Nagoya na Hawaii (zatím na této trase uletěl 8058km a do přistání mu chybí nějakých 113km) letí jen 4 dny a 16 hodin.

      Svůj oblet zeměkoule zahájil 9.3.2015 v Abu Dhabi a po necelých 4-řech měsících (16-ti dnech) již bude na Hawaii. Zatím uletěl 51% svojí celkové poutě a dá se předpokládat, že do vánoc oblet Země vzládne.

      1. No nevím ted rozměry
        No nevím ted rozměry tohoto stroje, ale když vezmu rozměry vzducholodě LZ 129 byly 245m délka a 40m průměr, pokud odečteme nějakých 65m jako nepoužitelných, pak máme délku 180m, obvod pláště pak asi 125m. to dává plochu 22500m, pokud na 1kW je třeba 10m2 panelů, z pláště lze získat ideálně 2,25MW, počítejme spíše s jednou třetinou, tedy 0,75MW.
        Jakou by dosahovala rychlost za tohoto výkonu by bylo nutné najak spočítat, ono obecně počítání výkonu je trochu magie.

  2. Kdo dnes cestuje na
    Kdo dnes cestuje na zaoceánských lodích? Více méně jen romantici, nebo tn kdo má takový strach z létání že do letadla nesedne. Je otázka, jestli by byla schopná vzducholoď tyto lidi nalákat.

    Spíše by mohla nahradit výletní lodě, kterými se konají plavby třeba po středozemí, nebo Indonésii. Nicméně zařízení vypadá pevně, takže by mohlo dosáhnout slušných rychlostí, násobně vyšších než zaoceánské lodě, nejspíše ve stovkách km/h. To by mohlo přitáhnout i jiné lidi než jen pasažéry zaoceánských lodí.

      1. Já bych to vzal i za
        Já bych to vzal i za stejnou cenu jako letenku v normálním letadle, přece jenom by to asi bylo se vším všudy. Chtělo by to ale vědět o tom něco víc.

        Jinak Hindenburg dosahoval asi 135km/h, toto by možná mohlo i více, vypadá to pevnější, ale trochu se mi nezdají ty podivně umístěné motory, z umístění soudím že plyn bude vytvářet jen takový vztlak ři kterém bude stačit relativně malý výkon k odstartování.

      2. A proč jo. K zaoceánským
        A proč jo. K zaoceánským cestám se využívají čím dál rychlejší letadla, ten kdo někdy někam letěl tak ví, že kochat se pohledem z výšky 10000m brzy omrzí protože není na co koukat. Takže možná moderní vzducholodě by se spíše mohly uplatnit jako nákladní levná letecká přeprava.

        1. Pohánět je musí
          Pohánět je musí elektromotory aby ve vzduchu nesmrděly a nešířily rakovinu z leteckého benzínu. Ve vzduchu je prostoru dostatek, tak mohou létat bez kontroly a obsluhy (jako velké drony) sem a tam.

          Kolik taková vzducholoď na zámořských letech asi unese námořních kontejnerů? A kolik takových vzducholodí bude muset letět, aby unesly náklad 1 zaoceánské nákladní kontejnerové lodě nebo tankeru?

          1. Máte pravdu, i když
            Máte pravdu, i když částečnou, vzdušný prostor tak prázdným není, a v mnohých lokalitách i podobný D1. Jak by jste si tedy představoval zabavení cestujících v takovéto vzducholodi. S tím počtem kontejnerových vzducholodí je to podobný příměr jako kolik kamionu dokáže nahradit jeden kontejnerový vlak viz příklady na YouTube. Včetně ušetření smradu z x kamionu v konkurenci dvou lokomotiv.

            1. Tak Brejlovci mají asi
              Tak Brejlovci mají asi 1,3MW, přičemž uvezou ekvivalent několika desítek kamionů, nákladní vlaky delší deseti vagonů tažené dvěmi lokomotivami nejsou výjimkou, přestože jejich plný výkon se využije jen na některých úsecích. Někdy bývají tyto vlaky taženy lokomotivami 740-743 s výkonem 0,8MW. tento výkon je rozpočítán klidně na 1300t vlaku. Přičemž jejich výkon není na většině tratě použit plný, zastévek mají méně a tedy i dopady budou oproti kamionům menší, navíc na rozdíl od nich nešíří nanočástice z pneumatik. Díky starší technologii pak sice dýmý, ale není kolem nich cítit jedovatý zápach jako kolem silnic.

              Jinak Hindenburg unesl 112t užitečné zátěže to je ekvivalent asi 3,6 kontejnerů při maximální hmotnosti, a potřeboval pohon 4×0,89MW při rychlosti asi 135km/h, celkový vztlak byl 240t. Naproti tomu třeba boeing 777 pojme 104t užitečného nákladu, ovšem vzletová hmotnost je 347t, ale rychlost až 896km/h, ale výkon je kolem 148MW. Což je asi tak 44x více výkonu při pouhém 6,6 násobku výkonu.

              jinak zajímavý článek o srovnání výkonu RMS Titanic a Boeingu 777
              theatlantic.com/technology/archive/2011/12/a-single-boeing-777-engine-delivers-twice-the-horsepower-of-all-the-titanics/250698/

            2. Pro přepravu kontejnerů,
              Pro přepravu kontejnerů, které uveze současně největší loď MSC Oskar (19.224TEU) by bylo potřeba jen asi 6.408 vzducholodí – každá by táhla 3 TEU kontejnery + 1 svůj kontejner s baterkami.

              Tak by několik miliónů těchto vzducholodí mohlo nahradit veškerou mezikontinentální námořní dopravu kontejnerů a tankerů.
              A navíc by i částečně nahradily kamiónovou přepravu, protože by kontejnery mohly tahat až na jejich místo určení.

              Přeprava osob by byla jen takovou malou přítěží – místo jednoho kontejneru se zbožím by byl zařazen luxusní kontejner s pasažéry.

              Samozřejmě by byly použity i rychlodobíjející vzducholodi, které by po světě tahaly jen kontejnery nabitých baterek, a za letu tak mohly dobíjet energii do kontejnerů přepravních vzducholodí.

              Už aby ten čas nastal.

    1. A proč ne?
      Shrnu si to

      A proč ne?
      Shrnu si to není to tak rychlé jako letadlo, ale neni to pomale jako lod.
      Takze za jak dlouho letela vzducholod do USA z říše, cca dny, když by to dala za 48 hodin a já měl se měl jak v hotelu, a jel na dovolenou, asi bych uvažoval.
      Když by to pojali pro zájezdy jako kdysy autobusove, ale bez hotelu, ze by se spalo v nich, pak neni co resit, pristane skoro vsude, staci „hřiště“.

      Takže trochu fatasie nebo své požadavky nepředkládat jako univesální…

Napsat komentář