Francouzský ministr vyzývá Evropu, aby vyvíjela své vlastní baterie

Výroba baterií se podle všeho stane jedním z klíčových odvětví průmyslu 21. století. Kdo zaspí, bude jen těžko dohánět.

Evropa je zatím ve výrobě baterií pozadu, i když první vlaštovky už se objevují. Jednou z nich je Northvolt. Pomohl by možná společný evropský rozpočet na výzkum a vývoj, ale ten je zatím stále daleko. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkel se nicméně koncem června shodli, že země platící eurem by mohly společný výzkumný rozpočet mít už v roce 2021.
foto: Northvolt

Většina aut do zásuvky dnes využívá baterie vyrobené v Jižní Koreji, Japonsku, Číně nebo USA. V Evropě zatím funguje jen málo a malých výrobců, např. BMZ.

Francouzský minist ekonomiky Bruno Le Maire řekl novinářům z Anglo-americké tiskové asociace (AAPA), že Evropa potřebuje vyvíjet své vlastní baterie.

Le Maire navrhuje, aby se Evropa zaměřila na solid-state baterie (baterie s pevným elektrolytem), a tím současné výroce li-ion baterií přeskočila o generaci napřed.

Na jejich vývoji ovšem pracují společnosti po celém světě. V Evropě je to např. francouzský ropný gigant Total. Francouzský průmyslový gigant Bolloré už dokonce jeden typ solid-state baterie vyrábí a využívá ve svých elektromobilech.

Také v Evropě se nicméně postupně rozjíždějí velké výrobní projety li-ion baterií. Příkladem může být severský Northvolt, kde už začala stavba zkušebního provozu.

35 Comments on “Francouzský ministr vyzývá Evropu, aby vyvíjela své vlastní baterie”

  1. Milý ‚Frantíku‘. Proč si napřed nezamést před vlastním
    Milý ‚Frantíku‘. Proč si napřed nezamést před vlastním prahem a třeba se zamyslet nad důvody, které vedly k současnému stavu?
    Není třeba zakopaný pes spíše v přemíře evropské byrokracie, direktivismu, atd… což v důsledku vede k celkové rezignaci, ztrátě iniciativy a konkurenceschopnosti?

    Už se celkem škodolibě těším, až někdo tobě podobný bude hřímat z tribuny, že Evropa potřebuje mít vlastní GMO výzkum, protože jí ujel vlak. A o tom, že nějaký ouřada preventivně zařízl CRISPR, nepadne ani slovo. :-/

  2. Asie nema prakticky v nicem naskok, je to pouze montovna^2.
    Asie nema prakticky v nicem naskok, je to pouze montovna^2. Beterie Lion a veskere patenty drzi zapadni univerzity a firmy. Ano Japonci ji trochu vylepsili, ale to same udelala Tesla a plno evropskych spolecnosti vcetne ehm ceske HE3DA firmy.

    1. CATL neznáš? Západ ma technologie na papíře, ale je
      CATL neznáš? Západ ma technologie na papíře, ale je problém vyrábět víc než pár tisíc kusů měsíčně, protože baterie nejsou a kromě Tesly nejsou ani moc ziskové. Za to v Číně není problém nakoupit tisíce elektrobusů na kompletní elektrifikaci MHD ve větším městě. I ta montovna BYDů nakonec vyrobí víc než zbytek (západního) světa, takže prakticky už je lídrem elektrifikace 🙂

  3. Len to nie. Ved spolocny europsky vyskum baterii uz mame. Ide
    Len to nie. Ved spolocny europsky vyskum baterii uz mame. Ide o spolocnost oxis energy a snazia sa vyvijat a vyrabat LiS baterie s uzasnymi vlastnostami. Dodanie na trh slubuju uz v roku 2016 (nie nie je to preklep, dobre citate). Zatial je to teda iba slubotechna s peknymi powerpointovymi prezentaciami. Takze tolko k vyskumu.

    1. Kdyť OXIS už staví fabriku v Brazílii dejte jim čas 😀
      Kdyť OXIS už staví fabriku v Brazílii dejte jim čas 😀 snad za pár desítek let se dočkáme pořádné revoluce.. (už aby to bylo) – a díky za info o této britské firmě jsem nevěděl – uvidíme co z nich vypadne…

      1. Sledujem ich uz dlhsiu dobu. Podla mna je to slubotechna na
        Sledujem ich uz dlhsiu dobu. Podla mna je to slubotechna na urovni HE3DA ale za tazsie prachy. Nic realne vyrobitelne nemaju a slubuju ze to bude na trhu uz vyse 2 roky. Keby vyrabali aspon maloseriovo nejake clanky ktore sa daju kupit a otestovat ale nic take som este nevidel. Ergo nic nemaju iba beru prachy za vyskum z EU fondov.

        1. Tak alespoň ten vzorek který mají v katalogu má vybrané
          Tak alespoň ten vzorek který mají v katalogu má vybrané parametry opravdu signifikantně lepší než to co je aktuálně na trhu. Jenže důležité je to slovíčko vybrané protože obecně technologie LiS má sice pěknou hmotnostní hustotu dnes >350Wh/kg, tedy klíčový parametr pro vše létající. Jenže bohužel k tomu má obecně LiS tragickou objemovou energetickou hustotu dnes >350Wh/l (Ten Oxis konkrétně nějakých 300Wh/l), tedy klíčový parametr pro elektromobily.

          Jinými slovy pro elektromobily je LiS k ničemu. Proto je vždy nezbytné udávat obě specifické hodnoty energie.

          1. No ale nie je objemova hustota menej dolezita nez
            No ale nie je objemova hustota menej dolezita nez gravimetricka? Totiz na tej gravimetrickej zavisi spotrebe a na volumetrickej len musite dat priestor, kde baterku ulozite. Inak chcu to pouzivat v letectve kde je dost dolezita aj ta volumetricka energeticka hustota. V lietadlach nie je vela priestoru, max v kridlach.

            1. Jak pro co, obecná poučka říká pro létající věci je
              Jak pro co, obecná poučka říká pro létající věci je zásadní gravimetrická (místo pro baterky se vždycky někde najde, třeba právě v těch křídlech), pro vozidla volumetrická (většinu problému s vyšší hmotností umíme uspokojivě vyřešit, ale další rozumné místo pro baterie už pro danou třídu vozidel nenajdete) a pro stacionární věci je to cena (místa je všude na zemi dost a země taky něco unese).

              Opakovaně uvádím jednoduchý příklad, který si může kdokoliv ovládající trojčlenku kdykoliv ověřit:

              LR Baterie TM3 váží 480kg(komplet krabice, včetně nabíječky a DC-DC měniče), z toho samotné články váží cca 300kg (4416ks článků po 68g). Zdvojnásobením gravimetrické hustoty článků (ze současných 250Wh/kg na 500Wh/g) což by znamenalo podle všech současných měřítek naprostý průlom v technologii. Se nám celý vůz odlehčí o 150kg na článcích (a dalších cca 30kg na krabici a jejím uložení). Tedy snížíme hmotnost TM3 z 1730kg na 1550kg. Pokud budu hodně optimistický tak toto snížení hmotnosti vám přidá 40km k dojedu vozu, v průměru to ale bude tak do 20km.

              Takže si to shrňme: teoretické dosažení technologického průlomu na poli gravimetrické hustoty článků nám přidá celých 40km! dojezdu k stávajícím 500km. Čímž se dostáváme k slovům mého oblíbeného klasika: „Vyserte se na hmotnost a dejte tam prostě větší baterku!“ a z toho plynoucí zásadní význam volumetrické hustoty energie pro vozidla.

              1. Gravimetrická hustota ale také hraje roli u železnice, kde
                Gravimetrická hustota ale také hraje roli u železnice, kde se bavíme o výkonu v řádu MW a hmotnostním limitu 20t/náprava, pokud chcete mít možnost jet všude, pak 18t/náprava, což tedy znamená že máte volných asi 45t u čtyřnápravového vagonu. Rozdíl každých 100Wh hustoty může znamenat kolem 200km dojezdu.

                1. Carlos:
                  U železnice..?
                  Ne, tam se používá TROLEJ….

                  Carlos:
                  U železnice..?
                  Ne, tam se používá TROLEJ….

                2. Tu také nemůžete mít všude a vzhledem k tomu jak pomalu
                  Tu také nemůžete mít všude a vzhledem k tomu jak pomalu se síť elektrifikuje, tak ještě někdy v roce 2100 to nebude zdaleka všude.

                3. Carlos:
                  No jasně.
                  Takže asi příliš reálně

                  Carlos:
                  No jasně.
                  Takže asi příliš reálně neuvažuješ…

                4. A argument by nebyl? Hmm, kdy asi tak podle Vás hodlají
                  A argument by nebyl? Hmm, kdy asi tak podle Vás hodlají elektrifikovat třeba Břeclav-Znojmo, Znojmo-Jihlava-Pardubice? Jak chcete elektrifikovat vlečky? Ono to není zase tak srandovní, do částí tratí se vrazily peníze aby byl 30-40 let pokoj, ale drát se nenatáhl, přitom se tam jezdí s nákladními vlaky klidně na tři mašiny protože diesely prostě ten výkon většinou nemají.

                5. Carlos:
                  Břeclav – Znojmo?
                  Tam tolik dopravy

                  Carlos:
                  Břeclav – Znojmo?
                  Tam tolik dopravy není.
                  Znojmo-Jihlava-Pardubice?
                  Vcelku vedlejší trať.

                  Vlečky?
                  Lze elektrifikovat. A pokud nejsou, nezávislá trakce vyřeší.
                  Baterkový hybrid řady 210 jezdil v 1. polovině 90. let. Efektivita problematická, údržba baterek problém, tahal je na dvouosáku.

                  Akumulátorová lokomotiva má opodstatnění jen tam, kde je např. nemožnost stavět trolej – některé doly apod.
                  Pro nákladní dopravu je to úplný nesmysl a pro osobní taky.
                  Chceš snad propočet…?

                6. Mimochodem, zde netřeba tagovat 🙂
                  Dopravy na té trati je

                  Mimochodem, zde netřeba tagovat 🙂

                  Dopravy na té trati je dost, ovšem zejména sezónně, v zásadě dle cukrovaru v Hrušovanech a pily v Retzu, dále pak dle výluk ve zbytku sítě. Vzhledem k tomu co se plánuje ze strany EU (30 % podílu nákladní železnice na dopravě zboží) a tom v jakém stavu jsou nejdůležitější tratě, respektive jak jsou zaplněné, se bude muset najít další trasa. Zmíněné trasování má mimochodem normativ vyšší než plánované vedení nákladu přes Tišnov.

                  210 s bateriemi znám.

                  Nezapomínejte na to že je tu dlouhodobě požadavek na omezení spotřeby fosilních paliv. Dráha se před tím nebude moci nějak extra dlouho schovávat.

                7. Carlos:
                  Ovšem určitě to drážní dopravci nebudou řešit

                  Carlos:
                  Ovšem určitě to drážní dopravci nebudou řešit nasazením akumulátorových vozidel.
                  Elektrické akumulátorové vozítko musí být lehké – tento druh pohonu má smysl na krátké vzdálenosti a u malých vozidel. Je to dáno energetickou hustotou…

                8. Ono proti železnici a navyšování nákladní dopravy na
                  Ono proti železnici a navyšování nákladní dopravy na vedlejších tratích je velký tlak obyvatel. Celý kolejový svršek je na těch tratích ve špatném stavu, nákladní vozy taky nejsou zrovna technickým výkřikem a když se pořádně naloží, tak na těchto špatně udělaných tratích a vozy s tvrdými podvozky vibruje zem do vzdálenosti 300 metrů od kolejí. A to nepočítám, když tam jedou dvě starší lokomotivy, které se rozjíždí. To to pak vibruje klidně do půl kilometru díky infrazvuku z motorů. A tyhle koleje jezdí skrz města i vesnice.

                9. Já jsem si právě bateriový pohon pro železnici chtěl
                  Já jsem si právě bateriový pohon pro železnici chtěl také jednou spočítat, ale o dispozicích kolejových vozidlech vím prd a byl jsem líný si to dohledat. Určitě máte pravdu, že zejména v nákladní dopravě není s místem takový problém (to ostatně ani ani u silničního tahače), v nejhorším případě pak můžete připřáhnout čistě bateriový vůz, který pak asi můžete „rychle“ vyměnit za nabitý a pokračovat dál. Já měl na mysli spíše elektrickou jednotku typu RegioPanter nebo elektrifikovanou RegioSpider. A zde jsou otázky: Dá se něco uložit do podlahy? nebo musí být vše na střeše? Kolik je tam k dispozici objemu a jaká je únosnost?

                10. Pajda:
                  Do podlahy nic nenacpeš, není kam. Všimni se, že

                  Pajda:
                  Do podlahy nic nenacpeš, není kam. Všimni se, že podlahy se dělají nízké už kvůli snadnému nastupování.
                  Na střechu nic nedáš, tam jsou klimatizace a její únosnost je nízká.
                  Potáhneš 10 tun v podobě baterek, aby stačily sotva na půl šichty…? To je hmotnost pro cca 120 lidu…
                  Tudy cesta nevede.
                  Železnice = trolej, jinak nezávislá trakce a opět nafťák.

                11. Právě použití „tendru“ je řešením pro bateriový
                  Právě použití „tendru“ je řešením pro bateriový provoz, v lokomotivě je toho více a kolik váží dieselový motor nevím, v jižních Čechách mají k lokomotivám 210 bateriové vozy, ale jak to mají teď nevím. rozhodně by to vzhledem k letitosti vozů, řešení a informací chtělo někoho povolanějšího než mne. Lokomotiva by v každém případě potřebovala baterii jisté velikosti aby mohla v koncové stanici objet jak vlak, tak vůz. Lepší by bylo ale držet se rozměrů větších točen, což je nějakých 20m.

                  Co do nápravového zatížení by se to asi do sprinterů i panterů vešlo, ale obávám se že se to tam nevleze, ne do současných, skrze další parametry vozidla, zejména co se týká skříně, přece jenom se tu bavíme o desítkách tun, které by nejspíše skrz nízkopodlažnost musely být na střeše.

  4. jooo nejdřív se to korumpuje s přeplacenýma autodebilama a
    jooo nejdřív se to korumpuje s přeplacenýma autodebilama a potom se je vyzývá neli prosí coo :)))))))))))))))))))))))))))))

    autoforum.cz/tmp/magazin/aa/Angela_Merkel_IAA_2013_01_503_0.jpg

    JE Z NICH LEDA NA DÍZLBLEJT !!! :))))))))))))))

    umwelt-plakette.de/cz/informace-o-nemecka-ekologicka-plaketa/ekologicke-zony-v-nemecku/nemecke-ekologicke-zony.html

    1. Typický bolševik, jako většina Frantíků. Dohnat a
      Typický bolševik, jako většina Frantíků. Dohnat a předehnat. Kde už jsem to jenom slyšel. A vyzývá Evropu, páč ta jim přes EU přece patří a oni o ní rozhodují. Měl by spíše myslet na své obyvatele, čím budou za pár let krmit velbloudy. Který francouzský koncern na tom maká?

Napsat komentář