Robotická loď ACTUV amerického námořnictva

Americké námořnictvo rozhodlo v rámci programu ACTUV zahájit stavbu první americké válečné robotické lodě. Posláním plavidla se stane boj s ponorkami.

Počítačová animace lodě ACTUV na moři.
foto: DARPA

Protivníkem lodi ACTUV se stane nejnovější generace velmi tichých diesel-elektrických ponorek. Pokud se ponorky pohybují jen na baterie, jsou velmi tiché, protože jediným pohybujícím ústrojím je elektromotor, hřídel a lodní šroub. A právě hluk je nejúčinnější způsob, jak ponorky ve vodě objevit.

Diesel-elektrické ponorky jsou navíc ještě tišší než jejich kolegové s nukleárním pohonem. Nukleární ponorky potřebuji ke svému chodu hlučné generátory vyrábějící elektrickou energii nebo vodní čerpadla pro chlazení reaktoru.

Proč se vojáci vůbec pouštějí do stavby robotických lodí? Hlavní výhodou je především absence posádky. To se pozitivně projevuje nejen na ceně lodě ale i na jejich provozních nákladech a bojové efektivitě.

ACTUV je navrhována jako menší loď typu trimaran. Obrovskou výhodou je skutečnost, že konstruktéři nemusí řešit sociální zázemí pro posádku. Celá konstrukce robotické lodě je tak velmi jednoduchá a kompaktní.

Navíc bez nutnosti nést zásoby jídla, vody a dalšího zařízení nutného pro život posádky, je loď schopna operovat na moři měsíce, tisíce kilometrů od svého domovského přístavu. Co dále? Loď bez posádky například nepotřebuje tak precizní stabilitu na moři (nehrozí „mořská nemoc“).

ACTUV vypadá tak trochu jako vesmírná loď z Hvězdných válek.
video: YouTube

Robotická loď ACTUV pojme navíc mnohem více senzorového vybavení, než obdobná loď s posádkou. S instalaci zbraňových systémů se ale zatím nepočítá.

Jak se robotické plavidlo dokáže vlastně samo pohybovat na moři? Nestačí znát svou pozici jen pomocí satelitů systému GPS, ale je třeba se také umět vyhýbat ostatním lodím, mělčinám nebo skaliskům.

Řídící software lodě bude vyhodnocovat údaje nejen z GPS, ale i z elektrooptických přístrojů o vysoké rozlišovací schopnosti (denní, noční, termální kamery), radaru krátkého a dlouhého dosahu a také z laserového radaru LIDAR (Light Detection And Ranging).

Pouze vyplutí z rušného přístavu a návrat zpátky zajistí lidská obsluha. Po celou dobu mise, odhadem 60 až 90 dní, však lidé pouze ukážkou místa na digitální mapě, kde se loď vydá. O vše ostatní se postará loď sama.

Kdy plavidlo uvidíme patrolovat na světových mořích a oceánech? Konstrukci lodě dostaly na starost v květnu letošního roku loděnice Leidos. Stavba potrvá 15 měsíců.

Napsat komentář