Dánsko buduje národní síť dobíjecích stanic pro elektromobily

Dánsko se stane dalším státem, který bude disponovat celonárodní sítí rychlodobíjecích stanic. Doplní tak Nizozemsko a Estonsko. Síť se jmenuje CLEVER a bude zahrnovat 100 rychlodobíječek standardu CCS (Combo) a CHAdeMO.

Na mapě Dánska je vidět budoucí podoba sítě rychlodobíjecích stanic pro elektromobily
foto: CLEVER

Dánská národní síť rychlodobíjecích stanic pro elektromobily CLEVER sdružuje tamní největší energetické firmy. Ty se společně rozhodly vybudovat síť rychlodobíječek. Už před rokem nakoupily od švýcarské ABB 50 rychlodobíjecích stanic CHAdeMO.

Aktuálně k nim přibude dalších 50 rychlodobíječek (opět od ABB), tentokrát vybavených standardem CCS (Combo), na kterém se nově shodly evropské automobilky a které v Evropě hodlají prosazovat. Jsou jím vybaveny např. BMW i3 nebo Volkswagen e-Up!

Slavnostního otevření první dobíjecí stanice na čerpací stanici Shell se zúčastnil i dánský ministr dopravy Pia Olsen Dyhr. Také všechny další stanice mají být umístěny primárně na benzinkách a u obchodních center.

Elektromobilita v Evropě se zjevně nadechuje k zásadnímu skoku. Národní síť dobíječek už je dostupná majitelům elektromobilů Renault také ve Francii. Skrze celou Evropu pak americká Tesla Motors buduje své Superchargery.

37 Comments on “Dánsko buduje národní síť dobíjecích stanic pro elektromobily”

  1. Upratovacka v Dansku zarobi
    Upratovacka v Dansku zarobi netto min.12000 DK.
    Stavebny inzinier v Dansku zarobi netto min.20000 DK.

    Benzin je 11,50 – 12.70 dk . 1 kWh 2,2 dk. Na benzin ( doprava do prace ) je danova ulava . Za jednu hodinu v praci si kupi 40 kwh. Kolko si kupi upratovacka v Ceskej Republike lacnej el z Temelinu ?

  2. Cena je výsledok ponuky a
    Cena je výsledok ponuky a dopytu. Ak v budúcnosti stúpne dopyt po elektrike (čo určite stúpne, elektromobili to zatial neovplyvnuju ale časom asi budú), tak cena skôr stúpne a nevidím dôvod klesania.
    Aj zelená elektrika je drahšia ako tá z uholných a ropných spalovní.

    Mne to teda vychádza jasne už niekoľko rokov:
    Elektromobilizmus sa masovo rozšíri až sa bude dať na tom rižovať. Pokial je nabíjanie lacné, koho okrem spotrebitela to zaujíma?

      1. Jistě, ale velikost hubice
        Jistě, ale velikost hubice je stejná na všech benzínkách na světě a je jedno, jestli tankujete Natural nebo Ethanol či něco jiného (akorát je rozdíl v hubicích pro nákladní auta).
        Ježe elektřina je pořád jedna a tatáž (elektrony jsou stejné v Japonsku, v USA i v Evropě) a není žádný důvod, aby tu byla hromada nekompatibilních konektorů. Svět je už natolik globalizovaný, že tahle roztříštěnost nedává žádný smysl. Nebo Vám snad jo?…

        1. Konektory SAE, chademo a
          Konektory SAE, chademo a tesla supercharger jsou taky stejné všude na světě a jak správně říkáte, elektřina, co ty sloupky napájí je jenom jedna. Tudíž EV jsou na tom, i když stále plenkách, vlastně daleko lépe standardizované než spalovače, které jezdí i po století neustále na několik různých vzájemně nekompatibilních paliv.

          1. Jenže to je stále
            Jenže to je stále srovnání nesrovnatelného.
            Jestliže mám auto na naftu, tak ať s ním přijedu k pumpě v Itálii, Norsku, Japonsku nebo USA, tak vždycky bez problémů natankuju, protože všude mají stojan s naftou.
            Ale když mám elektromobil např. jen se SAE, tak si v Tesla superchargeru ani u nabíječky jen s Chademo prostě nedobiju, pakliže nemám nějakou redukci. Vývoj spěje zatím k tomu, že budou zřejmě na všech rychlonabíječkách všechny konektory a možná i auta budou mít jak Chademo tak SAE, ale je to zbytečný, když může existovat jen jeden standard.
            Akorát Tesla si asi dál bude stát za svým superchargerem, ale Tesla mezi automobilkami je tak trochu něco jako Apple v IT, který si také vytváří svoje vlastní konektory bez ohledu na ostatní.

            1. Ale vůbec to není
              Ale vůbec to není nesrovnatelné. Naopak je to přesně to samé, jenom vy už máte tak zažito, že každá benzínka automaticky poskytuje několik různých druhů pohonných hmot, že vám to přijde jako jeden standard, ale není.

              Až bude elektromobilů jezdit hodně, úplně stejně budou vypadat i dobíjecí stanice, prostě si ze stojanu vytáhnete ten svůj konektor stejně jako si dnes vybíráte pistoli s benzínem nebo naftou. A technicky to je nesrovnatelně jednodušší, protože elektronika i přívod bude jeden společný. U benzínky tohle nejde.

              1. Ale vůbec ne. Pletete tu
                Ale vůbec ne. Pletete tu dvě zcela rozdílné věci. Zatímco spalovacích motorů existuje několik druhů dle spalované látky a tím i poskytují rozdílné přednosti, takže zde jakákoli unifikace paliva nedává vůbec žádný smysl, elektromotor jede vždy a za každých okolností na elektřinu a na nic jiného principiálně ani jet nemůže, takže unifikace je více než vítaná. A argument, že potřebuje jiné nabíjecí proudy, moc neobstojí. Konektor je jen spoj vodivých drátů a pakliže má drát dostatečný průřez, tak může vést velmi vysoké proudy a výkony. Ale samozřejmě vždycky to má nějaký strop. Nicméně auto se tak jako tak nabije, i když třeba pomaleji. Nakonec tankovací pistole u starých pump mají také většinou nízký průtok a tankování trvá pomaleji. Takže je to skoro stejné.
                A navíc poskytovaný nabíjecí výkon především závisí na dané nabíjecí stanici a ne na konektoru.
                Ale samozřejmě, pakliže bude každá rychlonabíječka na světě poskytovat všechny standardní konektory, pak nebude žádný problém. Ale tomu tak bohužel zatím není. Ještě by se to dalo řešit tím, že bude půjčovat redukce. To by bylo taky řešení.
                Ale jsem přesvědčen, že až budou elektromobily stejně běžné jako normální auta, tak převáží i jeden typ konektoru. Takže se to vlastně vyřeší samo.

                1. Ano, existují různé druhy
                  Ano, existují různé druhy spalovacích motorů stejně jako existují různé druhy dobíjecích standardů (nejde jenom o konektor, ale i o protokol a rozsah napětí a proudů), protože zkrátka každý leader si protlačuje ten svůj a tvrdí o něm, že je lepší než ty konkurenční. A proto celou dobu říkám, že spalovače jsou na tom v roztříštěnosti daleko hůř než EV, protože naftu na benzín ani naopak nezkonvertujete, o LPG a CNG nemluvě.

                  Technicky není žádný pádný důvod k tomu, aby osobáky už mnoho desítek let nemohly jezdit všechny na jediný druh paliva, ale nestalo se tak právě z výše uvedených důvodů.

                2. Opět se pletete. Naftu na
                  Opět se pletete. Naftu na benzín a naopak vůbec konvertovat nepotřebuju, protože stojan s naftou a benzínem je na úplně každé pumpě, takže proč bych to měl konvertovat? Neexistuje žádná potřeba ani nutnost. A když si kupuju auto se spalovacím motorem, tak mám na vždy na výběr – buď si ho koupím na benzín nebo naftu s vědomím, že natankuju všude, nebo si ho pořídím třeba na CNG s vědomím, že budu moct tankovat jen někde, ale prostě tu volbu mám.
                  Ale u elektromobilů tuhle volbu zatím nemám, protože žádný ze standardů není všeobecně rozšířen a tudíž si nemůžu koupit dnes žádný elektromobil, s kterým bych dobil na všech rychlonabíjecích stanicích. Takže zatím jsou na tom elektromobily hůř než spalováky.

                  „Technicky“ možná žádný pádný důvod není, ale „prakticky“ není ani žádný pádný důvod k tomu, aby na to jedno palivo auta jezdila. A to se nestalo z úplně jiného důvodu, než si myslíte. Je to z důvodu, že spalovací motor teoreticky může spalovat cokoliv, co hoří. A proto nemá smysl vymýšlet nějaké jediné univerzální palivo, protože každé palivo má jiné přednosti. Plyn je levný, i když moc netáhne. Nafta sice táhne a spotřeba je nízká, ale motory jsou složitější, těžší a dražší než benzínové atd. A každé palivo má jiné fyzikální vlastnosti, tak jsou logicky potřeba různé „konektory“. A ani to často ničemu nevadí, protože na plyn je jiná nádrž než na benzín a má tak vlastní vstup.

                  Rozsah napětí a proudů není vůbec nic, co nejde technicky řešit. Podíval jste se na štítek u mnohých domácích spotřebičů? Jak vidíte, pracují v rozsahu 100 – 240 V, takže se dají bez problémů zapojit v Sev. Americe, kde je standardní napětí 120 V, tak i jinde ve světě kde až na výjimky je standardem 230/240 V.

                  Jako chápu vaše nadšení pro elektroauta, já jim taky přeju hezkou budoucnost, ale ať se vám to líbí nebo ne, zatím se co do praktičnosti spalovákům nevyrovnají.

                3. OMG, vždyť právě to, že
                  OMG, vždyť právě to, že na každé benzínce je jak stojan s naftou tak benzínem od začátku uvádím jako příklad toho, že ani ve spalovačích k žádné standardizaci nedošlo. Prostě když chce pumpař vydělávat, musí nabízet minimálně dva až tři základní palivové standardy a basta.

                  U dobíjecích stanic to bude nejspíš stejné, až se to přehoupne přes současnou experimentální fázi.

                4. Mám pocit, že se snažíte
                  Mám pocit, že se snažíte mít už jen za každou cenu poslední slovo, protože snad i vám už musí být jasné, že argument „spalováky přece taky nejezdí na jediné palivo“ je totální nesmysl. Je to asi stejně nelogická pitomost, jako říkat, že domácí kotle přeci taky nejsou jen na uhlí, tak proč by měli mít elektrické radiátory stejný konektor do sítě… Ten váš argument by měl jedině smysl v případě, kdyby opravdu všechny spalováky jezdily jen na benzín, ale každá automobilka by prosazovala vlastní hubici pistole pumpy. Ale hubice jsou stejné, proto je mi jedno, jestli vlastním VW nebo BMW, můžu natankovat pořád u té samé pumpy jako vždycky a nemusím používat žádné stupidní redukce.
                  Prostě unifikace paliv je principiálně nesmysl a nikdo to nikdy nevyžadoval a vyžadovat ani nebude, ale unifikace konektorů je principiálně užitečná věc a ten tlak na to bude čím dál tím větší.

                  Mimochodem všiml jste si, že paliv časem neubývá, ale naopak stále přibývá? Nejen různé druhy nafty (biosložky, protimrznoucí aditiva atd.), ale i benzinu (různé oktanové číslo, procento obsaženého ethanolu atd.), LPG, CNG, LNG, E85 a další. U paliv je různorodost jedině plus a žádná unifikace tam logicky nikdy nenastane. Možná, že v budoucnosti třeba 90 % aut bude jezdit na zemní plyn, ale to bude tím, že prostě sami spotřebitelé svým nízkým zájmem o ostatní paliva je vytlačí z trhu. Ale že by si někdo kupoval elektromobil jen kvůli tomu, že má určitý druh konektoru a tím by se jiný postupně vytlačil na okraj zájmu, to asi sám uznáte, že je pitomost.

                5. Mimochodem ten čím dal
                  Mimochodem ten čím dal větší tlak na jednotný konektor bude jistě i od těch „elektropumpařů“, kterým tak klesnou zcela zbytečné náklady na vybavování svých dobíječek x konektory.
                  A jestliže by ta unifikace konektorů byl takový nesmysl, pak mi tedy řekněte, proč se vůbec např. severoamerické automobilky dohodly na konektoru SAE? Vždyť je to přeci jedno ne, jaký kdo používá konektor, proč to vůbec řešit? Prostě si každý poveze s sebou celou sadu redukcí a nazdar.

        2. A jaký smysl dává
          A jaký smysl dává vyrábět v různých soustavách závity, matice, hřídele, ložiska apod. Tak to s tou globalizací světa asi ještě moc v pořádku není – stačí se podívat na různé národní fyzikální jednotky. Až se zde začnou používat stejné jednotky, pak možná se začne i se standartizací různých konektorů (a ne jen napájecí pro elektromobily).
          Metr je na světě taky jen jeden.

          1. Zdá se, že nechápete
            Zdá se, že nechápete jednu zásadní věc – značné časové zpoždění při předělávání letitých zažitých norem na mezinárodně uznávané.
            Ty závity, matice atd. jsou už značně starou záležitostí a je logické, že díky dlouhodobé obměně různých mechanických zařízení atd. se musí dodnes vyrábět v takových velikostech a stoupáních, v jakých se vyráběly před mnoha a mnoha lety. A někdy v 18. a 19. st. byl svět ještě hodně roztříštěný na jednotlivé národní standardy a nějaké mezinárodní standardizace byly ještě v plenkách, nebo vůbec neexistovaly.
            Tohle není ale případ konektorů elektromobilů, které jsou záležitostí posledních pár let, kdy je tu v podstatě globální trh a auta se exportují z kontinentu na kontinent.
            Ten váš příklad s národními fyzikálními jednotkami je právě krásný důkaz toho, jak dlouho trvá, než se nějaké národní letité zažité standardy nahradí mezinárodní soustavou SI. Nicméně i tak jsou dnes na světě jen 3 státy, které používají jinou, než SI soustavu – USA, Libérie a Barma, přičemž posledně dvě jmenované se chystají přijmout SI soustavu. A i v těch USA vědecká sféra a mnohé průmyslové sektory používají zásadně SI soustavu. Británie už své imperiální míry z valné většiny taky nahradila soustavou SI a v průmyslu se používá výhradně SI.
            Takže právě díky tomu, že ten svět se globalizuje a pomalu ale jistě spěje k jednotnému standardu minimálně ve všech průmyslových odvětvích , měl by se i automobilový průmysl konečně dohodnout na jednotném celosvětovém standardu konektoru.

            1. To je sice všechno možné
              To je sice všechno možné ale spíš zbožná přání.
              Stačí se jen podívat na připojovací zásuvky 230V (220V) v zemích EU. Nebo na barvy vodičů. Dalším příkladem je například přechod měření výšky letadel z metrů (ve vojenství hektametrů) na stopy. A takových příkladů je spousta.
              A automobily nemají jen nabíjecí konektory, ale spoustu jiných konektorů.
              O celosvětovém přechodu na SI soustavu jsme se učili ve škole již před 50-ti lety. A stále je rozměr pneumatik v palcích a věřím, že ještě 100 let zůstane. Tak jako americká auta budou mít šrouby s palcovými závity a hlavou.

              1. „Stačí se jen podívat“,
                „Stačí se jen podívat“, vaše oblíbená fráze 😉
                OK, normální zásuvky jsou opět věc značně letitá – elektrifikace domácností probíhala na začátku minulého století a opět převládaly národní standardy. Nicméně i v té oblasti zásuvek existuje mezinárodní standardizace a možná vás to překvapí, ale existuje dokonce mezinárodní standard zásuvky, který vypadá hodně podobně jako švýcarská zásuvka typu J. Sice se zatím nijak zvlášť neprosadila, ale začala ji zavádět nově Brazílie, kde jinak najdete jak Evropskou zásuvku typu CE/F, tak americkou typu AB. A např. typický dvoukolíkový Europlug zastrčíte do zásuvky jak ve Švýcarsku, tak Dánsku, Itálii, Izraeli, Číně ale i Británii, tedy státech, které jinak mají svoje vlastní národní standardy, případně standardy převzaté od jiných (např. čína používá standardně kombinovanou zásuvku pro Americkou, Australskou a Evropskou vidlici). Každopádně zásukvy jsou právě takovou výjimku a to z toho důvodu, že se nachází úplně všude, každý jich má v domácnosti několik a jejich postupná výměna za nové nebo univerzální typy je obrovsky zdlouhavá a náročná věc.
                A váš argument, že kola se stále udávají v palcích a pod. je sice hezký, ale to jsou ty výjimky potvrzující pravidlo. Nakonec uhlopříčka monitorů se také udává v palcích, i když se již alternativně udává v cm a ano, budete to ještě asi docela dlouho trvat, ale jednou se bude udávat už jen v cm. Tím jsem si jistý.
                Před 50 lety ještě Británie používala svoje imperiální jednotky a dnes už používá skoro výhradně jednotky SI. V průmyslu zcela výhradně.
                A americká auta budou jistě mít šrouby s tzv. unifikovaným palcovým závitem ještě docela dlouho, ale USA jsou právě tou jedinou zemí z průmyslově vyspělých, která ještě oficiálně nezavedla metrický systém. A navíc i tady došlo k jisté unifikaci, protože původní Whitworthův závit měl vrcholový úhel 55°, ale pak byl změněn na 60°, tedy stejný, jaký má metrický závit.

                1. Tak tedy příklad dalších
                  Tak tedy příklad dalších výjimek, potvrzující pravidlo :

                  – závity vodovodních a plynových rozvodů a budeme postupně pokračovat v dalších fyzikálních jednotkách.

                2. Závit je fyzikální
                  Závit je fyzikální jednotka? aha…
                  Ale vždyť se pořád dokola bavíme o jednom a tom samém. Je úplně jedno, jestli je to závit na potrubí nebo třeba objektivu u foťáku. Pochopte konečně, že závit je starý skoro jak lidstvo samo a zvlášť potrubí jsou věcí, které v barácích jsou po dlouhá desetiletí ne-li pomalu století a nejedná se spotřební věc jako auto, které se většinou do 20 let sešrotuje (aspoň ve vyspělých státech). A tudíž obměna standardů takovýchto věcí trvá značně dlouhou dobu a stále se musí vyrábět v původních standardech, protože se i nové kohouty musejí stále šroubovat do závitů na potrubích instalovaných třeba před 70 lety.

                  Nicméně celá tahle diskuze je úplně zbytečná a nechápu, proč tu pořád takhle reagujete. Netvrdím, že stále neexistují nějaké oblasti, kde je třeba používat starých standardů ve starých mírách. Ale těch oblastí je stále méně a méně a standardizace je celosvětově na postupu, a to především v nových oborech a odvětvích a jen blázen by byl proti ní.

                3. A v jakých jednotkách se
                  A v jakých jednotkách se závit asi měří? A jakými měřidly? Asi v koblihách, že.
                  Reaguji jen na Vaše vyjádření o nutné unifikaci v rámci údajné globalizace světa. Já nic měnit nechci a vše mi vyhovuje tak, jak to je. Nechci a nepotřebuji žádné nové závity, žádné nové zásuvky, žádné jiné rozměry cihly apod. To snad chcete Vy a myslíte si, že se tím změní svět. A ono se naštěstí změní velké kulové.

                4. Aha, tak to posouváme do
                  Aha, tak to posouváme do osobní roviny, bomba…

                  Tak za prvé: Ano, závit se sice měří v jednotkách délky. Ale samotný závit fyzikální jednotkou není. Těmi je třeba Ampér, sekunda, Kelvin nebo metr, ale jednotku Závit v tabulkách nějak nemůžu najít…
                  Ale nemá smysl tohle dál řešit. Jen jsem narážel ta nu vaší zavádějící poznámku, že „budeme pokračovat v dalších fyzikálních jednotkách.“

                  Za druhé: Neztrapňujte se. Že vy považujete globalizaci světa za „údajnou“ nic nemění na tom, že je to holým faktem. A můžete sebe víc protestovat, přesto se bude dál standardizovat, globalizovat a unifikovat, ať chcete nebo ne, protože rostoucí mezinárodní obchod, vědecká a technická spolupráce, propojování různých soustav – energetických, informačních atd. – si to přímo vyžadují. Svět se neustále mění, takže vaše zvolání, že se změní kulové, je jaksi dost mimo.

                  A za třetí: Vlastně si protiřečíte. Jestliže nechcete žádné nové závity a zásuvky, tak jistě podpoříte právě můj názor, aby také žádné další nové nevznikaly a aby se konečně autoprůmysl dohodl jen na jedné jediné z těch již existujících. No ni? 😉

        3. elektrony jsou vsude stejne,
          elektrony jsou vsude stejne, ale napeti a prikon se lisi pro jednotliva auta, tak jako neumi benzinak jezdit na naftu, tak Nissan Leaf neumi prijmout 120kW DC zatimco Tesla ano a treba Renault Zoe neumi DC vubec a misto toho ma 43kW AC rychlodobijeni.

          Bylo by fajn zit v idealnim svete kde muzu tankovat jak benzin tak i naftu a do Leafa bych dokazal natlacit stejny vykon jako do Tesly.

          Zatimco u spalovaku vam zadny adapter nepomuze, u elektro vam aspon ten adapter bude k necemu.

          1. Jasně, ale to je součást
            Jasně, ale to je součást problému. Stejně jako nabíječky mobilů dřív měly různé konektory a tím i různá výstupní napětí a proudy a od dob, kdy se všichni dohodli, že budou používat pro nabíjení USB, se prostě začaly dělat mobily s nabíjecím proudem do 1 A a napětím 5V, stejně tak to můžou začít dělat automobilky. A jistě není problém se dohodnout na tom, že určitý konektor bude poskytovat max. výkon třeba 200 kW a když náhodou někdo vyrobí auto, které bude potřebovat ještě víc, tak se holt bude mít ty konektory dva a bude se muset nabíjet ze dvou najednou.
            A problém AC/DC lze vyřešit tak, že bude muset dané auto mít v sobě usměrňovač / střídač.

            1. No ja si urcite netroufam
              No ja si urcite netroufam spekulovat kde nabijeci vykony ci napeti skonci…
              Jen by me zajimalo jak vyberete ten nejlepsi standard pro vytvoreni toho „hlavniho“… Co jsem slysel tak Tesla udajne (nemam to overene z oficialnich zdroju) nabidla SuperCharger jako svuj prispevek do SAE, ale byli odmitnuti, no tak si to nakonec jedou sami pro sebe.

              1. Jak vyberu ten hlavní? Asi
                Jak vyberu ten hlavní? Asi podobně, jako se výrobci dohodli na tom, že budou pro elektroniku používat k nabíjení jako standard USB. Nebo tak jako kdysi ve videorekordérech zvítězil standard VHS, kdy Sony zůstalo osamocené se svým standardem Betamax a všichni ostatní přijali VHS. Tedy buď koncensem a nebo jednoduchou početní převahou.
                Nakonec k tomu stejně dřív nebo později dojde, až budou elektromobily stejně běžné jako spalováky.

                1. jop, drive nebo pozdeji k
                  jop, drive nebo pozdeji k tomu asi castecne dojde, ale ne uplne… VHS bylo nahrazeno CD, DVD, BlueRay…
                  USB uz ma taky 3 verze (nastesti jsou zpetne kompatibilni). Nemluve o tom ze USB ma taky konkurenci.

  3. Dánsko má v Evropě a
    Dánsko má v Evropě a možná i na světě nejvyšší cenu za elektrickou energii. Jedním z důvodů je, že v případě nečekaných přebytků musejí prodávat pod cenou do okolních zemí a při nedostatku zase musí draze nakupovat. Doufám, že mají jasnou představu, jak by se podpora elektromobility mohla významně podílet na snižování ceny za elektřinu.

Napsat komentář