Jsou nákladní vlaky výhodnější než auta?

Ačkoliv byly dříve koleje často využívány k přepravování objemných nákladů, po revoluci se provoz nákladní železnice ve velkém rušil. V době kdy stoupá cena ropy však kombinovaná přeprava nabývá na významu a dopravci zkoušejí kombinovat kamiony s vlaky.

Kamionová doprava extrémně zatěžuje jak silniční sítě, tak i životní prostředí
foto: Daimler

V druhé polovině minulého století byla logistika poněkud jiná – objemné náklady se na velké vzdálenosti přepravovaly po kolejích a skladovaly se v přilehlých velkých halách, ze kterých se pak vozily nákladními auty do měst.

Vývoj v oblasti kamionové dopravy šel ale kupředu mílovými kroky, a tak na začátku devadesátých let nastal i v ČR trend, který se v západní Evropě projevil již v šedesátých letech – většina zboží se začala vozit v kamionech.

Šlo tehdy o souběh několika faktorů – strukturální změny průmyslu a rychlá liberalizace silniční nákladní dopravy udělaly své. „Návrat k nákladní železniční dopravě v rozsahu a v podobě, v jakém fungovala před rokem 1990, není možný z ekonomického a ani z technologického hlediska,“ přiznává Zdeněk Neusar z Ministerstva dopravy ČR.

Strategickým cílem na národní i evropské úrovni prý ale přesto zůstává posílení podílu železniční dopravy na úkor silniční.

ČR: dvakrát více nákladních vlaků

A jaká je situace dnes? Zatímco v ČR tvoří nákladní železniční doprava asi 20 % ze všech objemů, ve vyspělých evropských státech je to zhruba polovina. „Podporujeme záměr vlády odklonit částečně zbožové toky ze silnic na železnici. Vláda by se měla vydat cestou budování překladišť pro překlad zboží ze silnice na železnici a podporování výstavby vleček u logistických terminálů,“ uvědomuje si Ondřej Jašek, manažer pro železniční přepravy společnosti DB Schenker.

Příčinu vyšší obliby železniční přepravy u nás je podle Ministerstva dopravy nutné hledat ve vyšším podílu těžkého průmyslu v ČR i ve vysoké závislosti energetiky na uhelných zdrojích. Svůj vliv má i fakt, že ČR je vnitrozemský stát s malým množstvím využitelných vodních cest. Základem je ale velmi hustá železniční síť a napojení většiny rozhodujících průmyslových provozů na železnici.

Železniční přeprava je vhodná pro přepravu hnědého i černého uhlí, železné rudy a dalších hromadných substrátů. Hodí se i pro přepravu nadrozměrných nákladů, které se z technických důvodů a z důvodů parametrů silniční infrastruktury po silnici přepravují jen obtížně.

„Na čtyřnápravový železniční vůz naložíte i více jak 50 tun zboží, což nahradí jízdu minimálně dvou kamionů,“ vysvětluje Lada Hlaváčková zastupující nákladního železničního dopravce ČD Cargo.

Obecně tedy lze říct, že železnice je výhodná pro pravidelné přepravy větších objemů zboží. Zde se vyplatí investovat do výstavby a provozu nákladné infrastruktury (vlečky, terminály kombinované dopravy a podobně).

Kromě hmotnosti jde také o to, na jakou vzdálenost se zboží přepravuje. Martin Plšek z logistické společnosti Purum říká, že s rostoucí přepravní vzdáleností jsou náklady lepší u železnice. Obecně jde prý o vzdálenost nad 100 km, ale záleží i na objemu nákladu. Zdeněk Neusar z Ministerstva dopravy ČR pak dodává, že je ale třeba naplnit ucelený vlak.

Železnici využívá ale i firma ESAB, která denně vozí výrobky z výrobního závodu do distribučního centra na trasem Vamberk – Pardubice pouhých 60 km. „Denně nahradí tato železniční přeprava 15 kamionů, což v ročním souhrnu představuje přes 5 000 kamionů a o 146 tun CO2 v ovzduší méně,“ říká Jašek a dodává, že železnice je vhodná i pro posílání automobilových dílů pro VW z Německa a ČR do Ruska.

Velké firmy s těžkými náklady: kombinujte!

„Železniční přeprava je alternativou ke klasickým kamionovým přepravám, díky které lze ušetřit až 15 % nákladů,“ říká Jašek. U železničních přeprav je prý oproti silničním velkou výhodou vysoká míra zabezpečení zboží proti poškození. Přeprava po silnici je naopak flexibilnější. Někteří zákazníci pak preferují železnici z ekologických důvodů – emise u vlaku jsou nižší než u nákladního vozu.

Nejlepším řešením je spojit výhody obou druhů a využívat kombinovanou dopravu, jejíž potenciál si uvědomuje i Ministerstvo dopravy. Díky novým technologiím a interoperabilním vozům lze uspokojit požadavky zákazníků, kteří dnes využívají především silniční dopravu. „Právě kombinovaná doprava je nejperspektivnějším segmentem s rostoucím podílem. Naopak přepravy založené na jednotlivých vozových zásilkách jsou postupně utlumovány a v řadě evropských zemí již tento systém úplně zanikl,“ potvrzuje Neusar.

Auta po železnici (ale i po silnici) vozí také automobilky na českém území – Škoda Auto i TPCA. Radek Kňava uvádí, že TPCA má vlastní železniční vlečku a dle volné kapacity evropských překladišť se snaží maximalizovat přepravu po železnici, reálné je posílat po kolejích asi polovinu vyrobených vozů.

Kolik to stojí?

Zbývá tak otázka, která síť spolkne více peněz od státu. Je obtížné porovnávat náklady na provozování a údržbu dopravní infrastruktury pro nákladní vozy a vlak, Neusar ale říká, že prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury vynakládány na údržbu dopravní infrastruktury vycházejí z aktuálních potřeb. „Avšak z důvodů omezených zdrojů nejsou dosud tyto prostředky u obou druhů dopravy vynakládány v optimální výši,“ dodává.

Lze říct, že na provozuschopnost železnice jde asi sedm a půl miliardy korun ročně, na silniční síť ve správě státu (dálniční tahy, rychlostní silnice a silnice I. třídy) jde 8,2 miliardy na provoz, údržbu a opravy. Další náklady na silnice II. a III. třídy pak hradí kraje.

Velký boj

Je zajímavé, že ve stínu medializovaného souboje Českých drah, Regio Jetu a Leo Expresu čelí prý ČD Cargo mnohem intenzivnější konkurenci a navíc delší dobu, již od poloviny devadesátých let minulého století.

„V současnosti působí na síti SŽDC několik desítek dopravců, od velkých firem typu AWT nebo Unido, za nimiž stojí velké průmyslové skupiny až po malé firmy, které nabízejí přepravy náhodně vznikajících přepravních proudů, podle toho jaká je momentální obchodní situace v dané komoditě,“ říká Hlaváčková. Soukromí dopravci přepraví za rok v Česku asi desetinu celkového objemu.

K tomu je pak nutné přičíst tzv. národní dopravce z okolních zemí. U nás je to zejména polské PKP Cargo, které přes Česko vozí do Rakouska a na Slovenko železnou rudu, černé uhlí a koks, ale i automobily Fiat a Iveco.

I do spaloven (s vlečkou)

Klasickým příkladem, kde by mohla být vyšší přeprava po kolejích, jsou spalovny. Dnes do nich jezdí popelářské vozy, které mohou z důvodu efektivity jet maximálně 30 km. Železnice by byla efektivnější, ale ne všechny spalovny jsou vybaveny železniční vlečkou. Kdyby se muselo investovat do vybudování, nemusí se železnice vyplatit.

“Základní předpoklad je, že cena musí být nižší než při přepravě po silnici, jinak by s námi nikdo nejezdil. Na Západě už to funguje,” prohlásil Petr Valach z Innofreight Speditions GmbH, která je výhradním nositelem technologie a know-how kontejnerové a vykládkové technologie.

Železnice se pak netýká ani omezení jízd o víkendu jako v případě kamionů a může proto spalovnu zásobovat v podstatě nepřetržitě. Dalším kladem také je, že po železnici lze přepravit několikanásobně více odpadů.

Ceny pohonných hmot stoupají, zvyšuje se mýto, automobily kladou nároky na infrastrukturu, obce čelící velkému nárůstu automobilové dopravy se bouří… To všechno u železnice odpadá,” říká Valach. V ČR již železnice obstarává zásobování třeba Plzeňské teplárenské.

6 Comments on “Jsou nákladní vlaky výhodnější než auta?”

  1. Možná mě teď hezkejch
    Možná mě teď hezkejch pár lidí proklí, ale můj osobní názor je všechen tranzit na jedný straně zemně povině naložit na vlaky a na druhý straně země vyložit. A ne jen kontejnery, nakládal bych celý kamiony stylem jako je to na kanálu La Manche s osobákama. Každou hoďku jeden vyexpedovanej plně naloženej vlak svěr východ-západ, západ-východ. Vemte si jak mizerně navrženou máme silniční a dálniční síť (nepočítám to v jak katastrofálním je stavu) a to jsme střed Evropy!!! Kterej Tydýt mohl celej střed evropy a všechny dálnice nasměrovat do jednoho ještě hůř koncipovanýho města. Ani se nebudu bavit o tom kam všechny ty prachy z výběru míta jdou. Pochybuju že zpět do silnic a dálnic a jestli jo tak to musí být opravdu rozkrádačka hodná našeho středu Evropy.
    Navíc když se tak večer zaposloucháte do zpráv tak každej den je akterém nějaké autonechody kamion s většinou drastickými následky. Každej den aspoň jeden.
    Nejsem odpůrcem kamioňáku, mám je rád a fakt je obdivuju, ale čeho je moc toho je příliš a takhle zemně je jako přesycenej evropskej dopravní uzel.
    Takhle to vidim já a dokud na tom budem na D1 a ostatních tazích kde se člověk bojí o holý život tak jak jsme teď, tak za tímhle názorem si budu stát. Stejně na té dálnici jedou ty kamioňáci jako jeden vlak a nedej bože, když se začnou předjíždět.

    1. Párkrát jsem potkal kamion
      Párkrát jsem potkal kamion na okresní silnice. Když veze nová auta a řídí stylem: „Já zastavovat nebudu, i když mám v cestě překážku, zastaví ty v protisměru,“ tak to musí být za volantem s prominutím idiot… O tom, že se často neobtěžují blikáním ani zpomalováním před zatáčkou a člověk se pak nestačí divit, když zatočí ani nemluvím. Souhlasím s vámi, dát všechno na železnici by bylo nejen ekologické, ale i ekonomické a bezpečné. Když někdo nadává na České Dráhy, tak snad není problém domluvit si dopravu se soukromníkem, podle článku jich je v ČR víc než dost. Já jsem pro železnici!

  2. Otazka by měla byt
    Otazka by měla byt postavena podobně jako je to se slepici a vejcem.Co bylo dřive parni stroj a železnice nebo sentinel a automobil.Neznam osobu nikde na Světě jež by k vlastni dopravě použivala osobni dražni vozidlo typu dreziny.Po silničnich komunikacich naopak se přepravuji všechny možne i nemožne přepravy,od osobni ,nakladni po specialni.-V ČR je nejlevnějšim ziskanim kvalifikace profesionalni řidič(cca50000kč),ale jen ziskanim profesaku se adept nenauči bezpečně ovladat navěsovou soupravu a v posledni době i s připojenym přivěsem.Machři od Vapenika potom maji praci jak nasledky těchto profiku z komunikaci odstranit.-Na sikničnich komunikacich se vytratila galantnost a profesni předvidavost i u amateru s osobnimi vozidly i když za volanty sedi vzdělanci s několika vš.

Napsat komentář