IBM – nové baterie pro elektromobily, dojezd 800 km!

se sice snaží pronikat i do ostatních oblastí průmyslu, zejména obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak i . Jeho reklamy na „Chytřejší planetu“ jsou doslova na každém kroku. IBM hodlá řešit spoustu problémů současného světa, mimo jiné i týkajících se oblasti dopravy.   

Program nazvaný „Battery 500 Project“ byl aktuálně odstartován v laboratoři Almaden v San Jose v . Tam se sešly desítky vědců, inženýrů a dalších odborníků na velkém zahajovacím brainstormingu, jehož cílem je vyvinout pro , které umožní dojezd přes 500 mil (asi 800 km).
IBM - doprava - chytřejší planeta
„Technologie baterií se zlepšila, ale je pořád ještě horší než benzin s ohledem na to kolik energie mohou baterie udržet,“ říká Spike Narayan, klíčový výzkumník v tomto projektu. „Energetická hustota – tedy množství energie, které dokáže dokáže udržet na jednotku hmotnosti – není ve skutečnosti dostatečná pro výrobu rodinného sedanu s dojezdem 300 až 500 mil,“ řekl dále.

V úvodním videu, ve kterém IBM svůj „baterkový“ projekt představuje mluví mimo jiné také Daniel Sperling, autor nedávno vyšlé knihy „Dvě miliardy aut“. Zabývá se v ní a tím, jak tohoto stavu dosáhnout i navzody stále stoupajícímu počtu automobilů ve světě. Podle výzkumníků z IBM má být jednou z cest využití pro výrobu speciálních polovodičů pro elektrody.

Právě s jejich pomocí chtějí vyvinout baterie s energetickou hustotou až 10x vyšší než je v současných li-ion bateriích. Nové baterie navíc nebudou li-ion, nýbrž „lithium-vzdušné“. Tento typ baterií už letos v květnu představila Univerzita v St. Andrews. Jsou unikátní tím, že nejde o „uzavřený“ systém, ale naopak otevřený, který podobně jako spalovací motor využívá vzdušného kyslíku.
IBM - baterie - chytřejší planeta
Lithium-vzdušné baterie mají proto výhodu v tom, že s sebou nemusí vozit lithium. Díky tomu mohou být mnohem lehčí. Kromě energetické hustoty je však důležitá také výkonová hustota. Právě to je v současné době hlavní problém li-air baterií. Tam podle Winfried Wilckeho, šéfa Almadenského institutu, přicházejí do hry a obrovské zkušenosti IBM v tomto oboru (nedávno firma oslavila 20 let od doby, kdy tamní výzkumníci hýbali samotnými atomy).

Společenství firem v čele s IBM, univerzit a celkem asi 40 odborníků si vytyčilo za cíl učinit během následujících let z li-vzduch baterií cestu, po které se budou moct vydat . I pokud se ale začnou objevovat elektromobily s dojezdem stovek kilometrů namísto desítek, bude podle odborníků trvat desítky let než se zásadním způsobem sníží . Přitom velká většina černého zlata se dnes ve spotřebuje právě v dopravě.

IBM, smarttechnology

34 Comments on “IBM – nové baterie pro elektromobily, dojezd 800 km!”

  1. Všechno již existuje.Na
    Všechno již existuje.Na př. ve skrachovaném časopise VTM bylo uveřejněna zmínka o tom, že GM již cca před 8 lety vyrobila čistě elektromobil v serii cca 1OO ks s naprosto vyhovujícími parametry dojezdu, rychlosti, počtu dovíjení atd.Chybně stanovila cenu nebo se sama lekla, že by již nebylo nutno spotřebovávat naftu a vůz stáhla.Jistě se za čas objeví nový elektromobil, který však bude stát tak 3x víc než odpovídající auto na naftu či benzin.
    Dále, v tomtéž časopise byla zmínka o elektrické baterii, vynález ze Švýcarska, založený na keramice s kapacitou na jednotku váhy cca 4x větší než lion baterie.I všechny ostatní parametry bvyly více jak vyhovující,Jeden švýcar s autem pouze na sluneční pohon / články na střeše auta a na střeše vleku/ objel celý svět. I Al GORE se s ním svezl.
    Tedy, vyřešení problému elektromobilu není problém technický, ale ekonomicko-politický.Obrovská síla naftařských koncernů nedovolí / a to ani za cenu toho, že by se svět zbavil závislosti na arabském světě / řešní v dohledné době.Půjde to, ale velmi pomalu a lidé to budou muset setsakramensky zaplatit

    1. Ať žijí teorie spiknutí
      Ať žijí teorie spiknutí 😉 Ale teď vážně, přece dnes v době internetu není problém si dohledat všechny ty výše uvedené věci s veškerými parametry a hned si z toho udělat obrázek, co byla jenom kachna, co ztroskotalo na nějakém podstatném technickém detailu a co byla jenom dezintepretace tvrzení nějakého vývojářského týmu, který mluvil o výhledu na dekády dopředu, ale novinář to překroutil tak, že to vzbudilo zdání, že jde o hotovou věc, co si už budeme moct letos koupit pod stromeček?

    1. Já myslím, že vodík na
      Já myslím, že vodík na hodně dlouho ustoupí do pozadí s tím, jak se budou vyvjíet a zlepšovat kapacity baterií a energetická náročnost aut, protože samotná energetická účinnost vodíku ve spalovacích motorech je zhruba třetinová, výroba vodíku je hodně drahá a co se týče spotřeby ropy při jeho výrobě, tak i značně neefektivní – jinými slovy je lepší nalít benzín do nádrže, než s jeho pomocí vyrábět vodík

        1. To zavisi, akym sposobom sa
          To zavisi, akym sposobom sa vyuziva. V pripade, ze sa pouzije do spalovacieho motora, tak tam asi velka vyhoda oproti inym spalovacim motorom nebude. Ak by sa pouzil do elektrickych clankov, mozno by sa dalo o tom uvazovat, ale stale by to asi nemalo tie vyhody, ako baterie.

          1. Jednou ze zjevných výhod
            Jednou ze zjevných výhod využití vodíku, ať už při spalování v motoru nebo v palivových článcích jsou samozřemě nulové přímé emise oxidu uhličitého nebo jiných škodlivin. Jiná otázka je kde a jak byl tento vodík vyroben – tam už nějaké emise vznikat mohly.

              1. Vyhoda vyroby vodika by sa
                Vyhoda vyroby vodika by sa dala asi skor vyuzit pri veternych elektrarnach, kde su vykyvy velke vo vykone. Veterna energia by sa najprv prmienala elektrolyzou vody na vodik a potom spatne na elektricku energiu. Bolo by tam ale treba pocitat s urcitymi stratami. Zaujimave by bolo porovnat vyhody tohoto riesenia so stratami. Bol by to kazdopadne lacny a jednoduchy a bezpecny sposob vyuzitia vodika.

                1. Dobrý nápad, nemuseli
                  Dobrý nápad, nemuseli bychom ty výkonové špičky přenášet po síti.

                2. Výroba vodíku je velmi
                  Výroba vodíku je velmi efektivní. Výroba vodíku je z 98% efektivní při elektrolíze. Takže stráty jsou minimální. Mnozí se snaží vyrobit vodík při ještě menších nárocích na energii tím že zařadí pulzní generátor před vyvíječ. http://shopy.aukro.cz/item849413670_vyvijec_vodiku_suchy_clanek.html
                  Jinak na vebu je spousta materiálu kolem hydrogenerátorů
                  Vodík se spíše objevuje jako odpad z elektráren. Do aut vidím budoucnost spíše v nanotech. a rozvoji baterií

                3. Efektivita, tá tam je. Ale
                  Efektivita, tá tam je. Ale v porovnaní s nabitím ekvivalentného akumulátoru spotrebuje elektrolýza vody 3 až 4 krát toľko energie. Podľa mňa je lepšie vodík využívať v hydrogen-fúznych reaktoroch. V aute je určite lepšie použiť batériu. Je bezpečnejšia, nie je tak drahá, ako palivový článok a a vodík je predsalen drahší než elektrina. Je to len môj názor, ale myslím, že sa to bude uberať týmto smerom.

              2. Som zástanca
                Som zástanca elektromobilov, ale hovorím, ževodík je bezpečný, pretože ak vybuchne, tak sa len premení na vodu, a keďže je ľahký, tak po úniku rýchlo vyletí hore, a až vo výške zreaguje. Aj tak je neefektívny a najschopnejším alternatívnym pohonom sú a budú elektromobily a hybridy.

                1. To ano, ale pri tom vybuchu
                  To ano, ale pri tom vybuchu a premeneni na vodu budu lietat sroby a kadejake koncatiny vzduchom.

            1. Vyrabat vodikove potrubia a
              Vyrabat vodikove potrubia a pumpy, by bolo urcite ovela nakladnejsie, ako je doprava ropy a vyrobkov z ropy. Vyhoda vodiku je len v tom, ze nevytvara emisie, ale vodnu paru. To by sa ale casom mohla ukazat aj ako jeho nevyhoda (mohlo by to mat este horsi vplyv na zmeny pocasia, ako ma CO2). S vodikom by sa mozno dalo pocitat len v leteckom, alebo lodnom priemysle, kde sa baterie urcite tak skoro neuplatnia. U aut by to bolo asi mozne, len tak, ze by sa vodik vyrabal dobijanim cez elektricku siet priamo v aute, cim by sa obisli problemy s jeho dopravou, skladovanim, stratami a nebezpecnostou.

  2. Stále mám pocit, že ide
    Stále mám pocit, že ide len o to, kto koho ovládne.
    Problém je ale inde – akumulátory, alebo iná technológia schopná uskladniť dosť energie na pre bežného zákazníka dostatočný dojazd musí byť z bežne dostupných surovín, aby bola lacná a musí dôjsť k štandardizácii, aby ľudia neboli diskriminovaní pri cestovaní medzi krajinami…
    Nikto ma nepresvedčí, aby som si kúpil drahý elektromobil, ktorý má životnosť akumulátorov 5 až 7 rokov. Návratnosť nákladov je totiž v nedohľadne.

    1. Ak najazdíte za 5-7 rokov
      Ak najazdíte za 5-7 rokov aspoň 300 000 km, tak ste dobrý, pretože životnosť batérie je 3000 nabíjacích cyklov, potom je kapacita na 80%. To ale neznamená, že batéria sa nedá ďalej používať. 5-7 rokov by auto vydržalo, ak by ste ho nabíjali po každých 10-20 km, čo mi príde scestné pri dojazde 100 km.

    1. Pokud se podari podstatne
      Pokud se podari podstatne zvysit ENERGETICKOU HUSTOTU baterii, pak bude elektromobil nabizet stejny ridicsky komfort jako klasicka auta. V tu chvili nebudou relevantni technicke argumenty, ktere dnes slysime stale dokola. Jak silne budou ekonomicke argumenty – to bude zalezet na vice faktorech. Nastartovat seriovou vyrobu muze pomoci statni (danove) dotace, anebo vysoka cena ropy. S infrastrukturou to muze byt podobne.
      Rozjete to je, ted jde o miru akcelerace…

    2. Vím, že reaguji na rok
      Vím, že reaguji na rok starý příspěvek, ale bylo by dobré uvést na pravou míru, že dojez EV1 byl 60 mil a nikoliv 160 mil (a to je ještě otázka papírového versus reálného dojezdu). Starší verze měla olověné akumulátory, novější NiMH, tudíž taky nic co by se technicky vymykalo. I z hlediska finančního je potřeba si uvědomit, že výrobní materiály tehdy byly za trochu jiné (výrazně nižší) ceny a naopak dolar měl trochu jinou (výrazně vyšší) hodnotu.

Napsat komentář