Ekologie

Ekologie je pojem odvozený od řeckého slova „oikos“ čili „domácnost“ nebo také „životní podmínky“. Jde o vědu zasahující do mnoha oblastí a disciplín, která se snaží vysvětlit interakci mezi organismy, jejich vztahy a výměnu energií a materiálů s okolím i vzájemnou přizpůsobivost. Zkoumá také biodiverzitu v kontextu prostředí, čili bohatost života v daném ekosystému.

V současné době je ekologie chápána také v širším smyslu slova jako ochrana životního prostředí, čili světonázor, v jehož popředí stojí starost o přírodu a její poklidné soužití s člověkem (resp. naopak). Rozvoj biologických věd v posledních letech zásadním způsobem proměnil obraz člověka vytvořený vědami humanitními.

Ekologii lze podle Jaceka Lejmana z Filozofické fakulty Brněnské univerzity rozebírat na třech úrovních: jako hnutí, postoj a vědu. „Jako hnutí
má čistě pragmatický charakter,“ píše Lejman ve své práci EKOLOGIE, SOUČASNÁ BIOLOGIE A POLSKÉ EKOLOGICKÉ MYŠLENÍ (originál PDF).

Ekologové jsou vědci, kteří studují ekosystémy. Jako první definoval ekologii jako vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866. Ekonom Bernard Lietaer navrhuje ve své knize „Budoucnost peněz“ pojem „ekozofie“, tedy „moudrost domácnosti“ či „moudré zacházení se statky“.

Související pojmy:

Environmentalistika: je věda zabývající se vztahem člověka a životního prostředí. Tvoří tak doplněk ekologie.

Ekosystémy: přirozená jednotka skládající se ze všech vzájemně provázaných a závislých rostlin, zvířat a mikroorganismů nacházejících se v dané oblasti či prostředí (habitatu) a fungujících ve vzájemné interakci. Pojem „ekosystém“ se poprvé objevil v roce 1930, jeho autorem je Roy Clapham.

Biosféra: globální suma ekosystémů, ekologické teorie se zde využívají k vysvětlení samostatně se regulujících fenoménů v planetárním měřítku.

Životní prostředí: podle definice Ministerstva životního prostředí České republiky „systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“ Více o pojmu životní prostředí na Wikipedii.

Trvale udržitelný rozvoj (na Wikipedii): V současné době velmi diskutovaný pojem, který se váže k rozvoji lidské společnosti a jeho závislosti na životním prostředí. Trvale udržitelný rozvoj klade v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Jinými slovy už dnes je nutné myslet na to, jaké důsledky budou mít naše činy na budoucí generace.

Globální oteplování: Zejména koncem 90. let a počátkem 21. století velmi oblíbený a především silně medializovaný pojem poukazující na globální změnu klimatu. Zejména upozorňující na stoupající průměrné teploty zemské atmosféry a oceánu, což by teoreticky mohlo vést k roztání polárních ledovců a zvýšení hladin světových oceánů. To by podle některých vědců mohlo vést ke katastrofickým scénářům záplav pobřežních oblastí. Hlavním viníkem má být především člověk a jeho zneužívání přírody, především vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Na druhou stranu existuje celá řada vědců a dalších odborníků, kteří nejen tvrdí, ale svými pracemi také dokládají, že prokázat přímý vliv člověka na zvyšování (či snižování) průměrné teploty prokázat nelze (jen nejsou v médiích tolik slyšet). I proto se v posledních letech tento pojem přetvořil na o něco méně hysterický pojem „změna klimatu“.

Obnovitelné zdroje energie: Během posledních let rychle se rozvíjející odvětví energetiky, které spoléhá na energii, která je na rozdíl například od uhlí, ropy nebo zemního plynu obnovitelná. Tedy například biomasa, větrná energie, sluneční energie, vodní energie, energie mořských vln, energie přílivu, geotermální energie a řada dalších.

Solární elektrárny: V současné době překotně se rozvíjejí oblast energetiky. Jde o jeden z nejdůležitějších obnovitelných zdrojů energie, který by teoreticky mohl pokrýt většinu spotřeby elektřiny celé planety. Solární elektrárny se dělí na několik typů, především fotovoltaické solární elektrárny vyráběné z křemíkových solárních panelů, a koncentrační solární elektrárny, jejichž hlavním stavebním prvkem jsou zrcadla. Také v České republice v letech 2008 až 2010 zažíváe boom fotovoltaických elektráren.

Související odkazy:

Vesmír.info/ekologie – Alternativní zdroje, oteplování země, lesy a pralesy, člověk atd.

Příroda.cz – český server zaměřený na ekologii a věci s ni související

EnviWeb.cz – český portál o životním prostředí a ekologii

Napsat komentář