Austrálie, nejmenší světadíl světa se potýká s obrovskými suchy, ale díky tomu má dobré podmínky pro využití solární energie. Student designu Damian Lucaciu na tamní univerzitě RMIT v Melbourne proto navrhnul svou představu budoucnosti taxi, která výrazně počítá s využitím obnovitelných zdrojů energie. Snažil se zabývat především těmi problémy, kterým bude běžný pasažér v roce 2020 v Austrálii skutečně čelit. Primární zaměření – vytvořit vůz co možná nejekologičtější, zároveň ale pohodlný a praktický.
Jeho vize vůbec nejsou nezajímavé. V taxi elektromobilu, který je poháněn palivovými články a také střešními solárními panely, najdeme samozřejmě GPS, systém pro noční jízdu, zábavní systémy pro cestující a dokonce i přístup pro handicapované. Zároveň je možné vehikl dobít přímo ze zásuvky. Tělo vozu je vyrobeno z hliníku a polykarbonátů.
Pozor na palivove clanky FC
Pozor na palivove clanky FC (Fuel Cell), za zdanlive ekologickym spalovanim vodiku za „studena“ a vzniku pouhe vodni pary, se skryva prvotni vyroba vodiku, potrebna pro tyto clanky. Prave jeho prumyslova vyroba predstavuje vetsi ekologickou zatez nez spalovaci motor. Tento pohon tak ve vysledku vyprodukuje vice zplodin nez spalovani benzinu nebo nafty.
S týmto teda nesúhlasím.
S týmto teda nesúhlasím. Výroba vodíku sa dá uskutočniť aj pomocou solárnych kolektrorv, teda elktrolýzou vody. Vzniknutý vodík stačí uskladniť v tlakovej nádobe. Na 1 m kubický je potreba 15 kWh energie. Stačí tu aj vodík v plynnom skupenstve, teda ho netreba skvapalňovať pri vysokých tlakoch, ako u spalovacích H2 motorov. A ešte niečo – zachytávaním vodnej pary možno získať ďalší materiál na výrobu nového vodíku.