Dojezd elektromobilů? Chce to víc dobíjecích stanic, říká studie

Váš elektromobil ukazuje dojezd ještě 150 km. Jinými slovy: bezpečně můžete ujet ještě 150 km než bude třeba dobít baterii u dobíjecí stanice. Přesto, podle studie společnosti Aerovironment není většina řidičů ochotna ujet více než polovinu této vzdálenosti, tedy 75 km.

Test proběhl už před několika lety v Tokiu ve spolupráci s Tokyo Electric Power Co. Energetická společnost už tehdy testovala malou flotilu elektromobilů neznámé značky. Ačkoliv řidiči tvrdili, že údaji o dojezdu v autě daného výrobce věří, přesto nebyli ochotni jezdit dál než zmíněnou polovinu. Vždy si totiž chtěli podržet rezervu – podobně jako řidiči benzinového auta jen málokdy dojdou na „hladové oko“.  

Test probíhal tak, Aerovironment nejprve nainstalovali jednu dobíjecí stanici. Řidiči elektromobilů pak obvykle kroužili kolem ní maximálně do vzdálenosti 16 km, přestože dojezd byl zmíněných 150 km. Jakmile přibyla druhá dobíjecí stanice, zhruba ve vzdálenosti 65 km od první, řidiči už si dovolili jezdit až k ní a pár kilometrů kolem, ale ne příliš daleko.

Co je zajímavé, jen málokdo dobíjel své auto u druhé instalované stanice. Většinou se lidé vraceli k té první, která byla blíž jejich domovu. Faktem je, že takovéhle chování mohlo být dost dobře způsobeno prostě tím, že lidé nemají s elektroauty zkušenost. Zatímco historek o tom, jak někdo dojel na pár posledních kapech známe spousty, o téměř vyštavěných baterkách jsme toho zatím moc neslyšeli.

Běžný člověk netuší co se stane, pokud se dojezd sníží třeba na desetinu. Pokud mu pak energie dojde, zůstane bezradný, protože ve městech prostě dobíjecí stanice dosud nejsou běžnou záležitostí. A tahat od někoho z okna prodlužovákem elektřinu také není to pravé ořechové. Jinými slovy, ze studie by mohlo plynout, že lidé by klidně byli ochotni elektromobily jezdit, jen by musel být k dispozici dostatek dobíjecích stanic.

Jde tedy o klasický problém „slepice a vejce“. Co musí přijít první, elektromobily, nebo dobíjecí stanice? Není na automobilkách, aby vytvořily nový trh a zajistili dostatečnou infrastrukturu? A na státu, aby vývoj tímto směrem podpořil?

21 Comments on “Dojezd elektromobilů? Chce to víc dobíjecích stanic, říká studie”

  1. No nevím. Řekněme, že
    No nevím. Řekněme, že pojedete z Prahy do obce Makarska v Chorvatsku, což je 1085 km. U klasického auta natankujete plnou v Praze před odjezdem a pak během cesty ještě jednou a jste tam.
    U elektromobilu budete muset každých cca 130 – 140 km dobíjet baterie. Při normální rychlosti na dálnici to znamená cca každou hodinu, přičemž dobití bude trvat 20 – 30 minut. To znamená, že na každou hodinu jízdy budete muset půl hodiny čekat a to celkem 7 – 8 krát než se do chorvatska dostanete. Nevím jak vy, ale to už raději pojedu autobusem.

    1. Ve Vami uvedenem prikladu je
      Ve Vami uvedenem prikladu je jen jeden udaj, ktery bude urcite platny i za 2, 5 nebo 10 let – vzdalenost z Prahy do Makarska. Svoji uvahu jste stavel na cislech, ktera mohou mit uz za par let diametralne jinou podobu.
      Byla by skoda zavrhovat elektromobily jen proto, ze mi v tuto chvili plne nenahradi muj spalovaci ekvivalent.
      Nicmene je jasne, ze bude asi snazsi a rychlejsi prizpusobit technologie zivotnimu stylu vetsinoveho ridice, nezli se pokouset pozmenit ridicovy navyky, zvyklosti a standardy.

    2. Ještě tu je varianta
      Ještě tu je varianta výměny celého bloku baterií za jiný nabitý. Předpokládá to ovšem standartizovanou baterii a síť měničů baterií. Výměna baterií je plně automatizovaná a záležitostí několika desítek vteřin.

      Trend pronájmu baterií se objevuje již dnes, i bez sítě měničů. Baterie asi pronájmem vyjdou celkově dráž než při přímé koupi, ale majitel elektromobilu má jistotu výměny baterií při jejich poškození nebo ukončení životnosti a také možnost přechodu na pokročilejší typ baterií, protože zde bude určitě docházet k významnému pokroku.

  2. Spíš normální
    Spíš normální elektromobil s dojezdem tak 100-150km a malou přenosnou elektrocentrálu s výkonem několika kW pro NOUZOVÉ dobíjení. Na krátké cesty stačí jenom elektřina a na delší cestu když nevím jestli tam bude dobíjecí stanice tak si do kufru hodím centrálu. A mohl bych ji používat taky třeba na chalupě. Přece jenom když jedu na nějaký výlet tak nechci spolíhat na to že ta stanice bude funkční. Nebo taky můžu zabloudit a mezitím mi dojde šťáva.

    1. Jo. Uz vidim jak manzelky
      Jo. Uz vidim jak manzelky volaji – tato, ted jedu nakoupit tak mi pojd tu elektrocentralu vyndat, Ufff, ma tak 30kg. Odpoledne jedeme za maminkou, tak mi ji tam zase soupnes. Zitra jedu do prace, tak mi ji vecer zase vyndej a po praci pojedem na chalupu tak ji tam zase soupnem. Nakonec by to skoncilo tak, ze by elektrocentrala trunila v zavazadlovem prostoru stale. Neblaznete lidi. Tak proste ten hardver zabudujte pod kapotu. 50kg motor uz zadnou katastrofu ani v jizdnich vlastnostech ani ve spotrebe nezpusobi. Nevymejslejte ptakoviny.

  3. Nepřirovnával bych to k
    Nepřirovnával bych to k problému vejce a slepice. K odstranění strachu z toho, že nedojedu není třeba budovat dobíjecí stanice. Stačí aby zákon předepsal, že na každé benzince musí být minimálně jedna obyčejná zásuvka k dispozici pro nouzové dobití elektromobilu. Toho, že by to nestačilo se není třeba obávat, protože 99% řidičů si raději nabije auto v pohodlí domova levněji než na benzince.

  4. Domnívám se, že situace
    Domnívám se, že situace je úplně jiná. Pokud chcete dobíjet akumulátory generátorem, nebude situace tak jednoduchá, nepůjde jen o malý spalovací motor. Dle výrobců elektromobilů je dobíjecí proud až 70 A při napětí 230V a generátor se spalovacím motorem nemá účinnost 100%. Další věcí je fakt, že máte plné auto akumulátorů, kam ten spalovací motor dáte. Jedinou možnou cestou je cesta Teslova pomocí speciálního bezpalivového zdroje elektrické energie. To vše ostatní je utopie. Budování sítě nabíjecích stanic není reálná, to by musely další obvody posilující energetickou síť. Potom hybrid je výhodnější. Z hlediska energetických ztrát je to pořád špatné.

  5. Ani slepice, ani vejce.
    Ani slepice, ani vejce. Nejdrive musi byt plugin hybridy. Dokud nebudou, tak se elektromobily nepodivaji za hranice mesta. Tvrdim to tady porad a jsem rad, ze ted to neprimo potvrzuje i studie. Pak se sit dobijecich stanic zacne rozvijet sama, protoze bude dost aut, ktere ty investice zaplati. Dojezd elektromobilu 160km, znamena ze v realu muze ridic pocitat tak se 120km. A jak je videt, tak psychologicky si jeste tuto hranici ridici snizuji. Reklo by se, tak tam dejme vetsi baterku, at se ridic citi jisteji. Jenomze ta vetsi baterka bude draha a tezka a vyuzije se parkrat do roka. Bude drazsi a tezsi, nez kdyz tam vlozime maly dobijeci spalovaci motor, ktery nam ale zajisti dojezd prakticky neomezeny. A vida – mame plugin hybrid. To proste logicky zapada. Nechapu proc s tim automobilky tak vahaji, zatimco s elektromobily se ted muzou pretrhnout.

    1. Pluin hybrid je pouze
      Pluin hybrid je pouze zdanlivě řešení. V okamžiku když v autě ponecháte spalovací motor přicházíte o hlavní výhodu elektromobilu a tou je jednoduchost (bezporuchovost). Spalovací motor s nutným příslušenstvím pod 100 kg v rozumné ceně neuděláte a pokud máte v autě spalovák automaticky musíte měřit emise, vyměňovat olej, výfuk, filtry, svíčky a pod. Benzin v nádrži taky nemůžete donekonečna vozit bez toho aby jste ho neobměňoval. Já osobně bych bral raději elektromobil s dojezdem o 100 km delším než plugin hybrid. A pokud párkrát do roka budu muset „risknout“ trasu na hranici dojezdu tak si strčím do kufru malou elektrocentálu, kterou mohu v případě kalamity použít i v doma.
      Hlavně ať už je co koupit.

        1. Lepší řešení by byla
          Lepší řešení by byla standartizovaná elektrocentrála, která by se vkládala do auta (nebo třeba i půjčovala v půjčovně) jen na dlouhé jízdy jako je jízda na dovolenou do Chorvatska apod. Vznikl by plug-in hybrid, kde by se spalovací část skutečně vkládala jen podle potřeby. Nevýhoda je, že to zabere např. místo v zavazadlovém prostoru zrovna když ho potřebuju nejvíce (na dovolenou).

          Je nesmysl vozit spalovák celý rok sebou, když to nevyužívám. Pro nouzové dobití by mohla stačit malinká elektrocentrála do 2kW.

          1. Alebo vybudovanie verejných
            Alebo vybudovanie verejných staníc s napätím 400V. Je to lacnejšie a nezaťažje to životné prostredie. Keby sa vybudovala elektrická diaľnica napríklad z Nemecka až po Makarsku, bolo by to fain. Naviac by to nebolo nákladné, ako stavba vodíkových staníc.

          2. Plně souhlasím. K tomu aby
            Plně souhlasím. K tomu aby nedocházelo k oklešťováním zavazadlového prostoru by mohl přispět výrobce automobilu s tím, že by rezervoval nutné místo v prostoru pod kapotou. Popřípadě by mohl přímo nabízet volbu zda si zákazník koupí generátor, nebo doplňkovou baterii, nebo mu stačí auto se základním dojezdem levnější o 100 tisíc.

          3. Nechapu tu fobii „tahat s
            Nechapu tu fobii „tahat s sebou spalovak“. Dobijeci motor neni spalovaci motor jak ho zname z auta dnes. Zrovna nedavno probehla medii zprava, ze pro tyto ucely byl vyvinut dobijeci motor, ktery ma i s generatorem 53kg. Tak o cem tu debatujem? Samotna baterie pro dojezd 160km vazi mnohonasobek. Kdyby jsme tam dali baterku stejne hmotnosti, tak nam to nezvedne dojezd ani o 20km. Navic ten motor bude pouzivan jen parkrat do roka, takze opotrebeni a z toho plynouci poruchy budou zanedbatelny problem. „Vyndavaci“ elektrocentrala je hezky kutilsky napad, ktery na trhu prumerneho uzivatele, ktery jen matne tusi na ktere strane auta je motor, nema sanci.

Napsat komentář