Finsko postaví spalování uhlí mimo zákon, zbaví se ho do roku 2030

Finské ministerstvo ekonomiky představilo svou klimatickou a energetickou strategii. Její součástí je zřeknutí se spalování uhlí, a to už během následujících 14 let.

Uhelná elektrárna Bełchatów v Polsku je dnes největším uhelným zdrojem na světě s výkonem 5053 MW. Polsko zústává jednou z mála evropských zemí, která je na uhelných elektrárnách zcela závislá.
foto: PGE

V současné době Finsko získává z uhlí kolem 10 % své spotřeby elektřiny a jeho podíl už od roku 2011 postupně klesá. Dlouhodobým cílem severské země je výroba elektřiny 100% z obnovitelných zdrojů. To chce stihnout do roku 2050.

Už dnes Finsko získává z obnovitelných zdrojů asi 50 % elektřiny, sousední Norsko pro srovnání téměř 100 %. Není bez zajímavosti, že Finsko považuje za obnovitelný zdroj i spalování dřeva. Kromě toho významnou část elektřiny vyrábí spalováním zemního plynu a ropy.

Nová strategie ale počítá s tím, že do spalování uhlí už nebudou plynout žádné nové investice. A to ani do stavby nových elektráren, ani do obnovování starých.

Podobný krok, tedy radikální odklon od spalování uhlí pro výrobu elektřiny (a tepla) nedávno ohlásily i další země. Například Kanadia, Francie, Portugalsko, Nizozemsko či Rakousko. Tyto závazky jsou mimo jiné reakcí na nedávno přijatou Pařížskou klimatickou dohodu.

Švýcarsko, Norsko, Kypr, Malta, Lucembursko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Belgie a nejnověji Skotsko už se bez uhelných elektráren obejdou dnes.

61 Comments on “Finsko postaví spalování uhlí mimo zákon, zbaví se ho do roku 2030”

  1. Uskladneni energie v
    Uskladneni energie v obrovskem meritku by technicky nemel byt problem. Nejvyssi prehrady na svete presahuji 300m. Kdyby se v mori s hloubkou 300m vybudovala kruhova prehradni zed, ktera by oddelila 100km2 morske plochy, vznikla by precerpavaci elektrarna s gigantickym objemem a kapacitou. 400km prehradni zdi by stalo zrejme hodne penez. V takovem obsahu by se dalo uskladnit 417 GWh. Pri zdvojnasobeni prumeru by se kapacita ctyrnasobne zvetsila a zed byla jen dvojnasobne dlouha. Pokud by se nasla vhodna zatoka nebo fjord, byla by nutna zed podstatne kratsi. Podle meho poskytuje more prakticky neomezenou moznost skladovani energie. Otazka je, zda to je ekonomicky realizovatelne.

        1. Vidíte, tehdy je z toho
          Vidíte, tehdy je z toho udělat PVE nenapadlo, to by pakbyl vyřešen i problém se zasolováním, to máme 50GWe na Gibraltaru z odparu a jaký má být cyklus, kolik měsíců nebo dní, jaké kolísání? No to je jedno, hádal bych to tak na 1TW minimálně.

          Ta hráz by proto asi musela být sypaná a poměrně široká, na druhou stranu hladina bude klesat postupně, takže se tlak uvolní pomalu, ale také je možné že bz to naopak zemětřesení omezilo. A nebo by to způsobilo že se nám tu probudí sopky, všehno je možné.

    1. zdi v morich a oceanech jsou
      zdi v morich a oceanech jsou asi prilis nerealne, vyuziti morskych vln nebo proudu beru jako realnejsi, ostatne elektrarny vyrabejici elektrinu z vln jiz existuji, a podmorske „vetrniky“ vyuzivajici sily morskych proudu se jiz taky zkoumaji

      jinak vlnova elektrarna tusim jiz nekolik let funguje ve Spanelsku a v Dansku tusim pripravuji podobny projekt v mnohem vetsi mire, tedy ne jen testovaci na stovky kWh jako ve Spanelsku, kdy takove elektrarny by byli celkem hojne rozesete a s vykony v MWh

      vlnove elektrany
      https://goo.gl/KCEC3b

      elektrarny vyuzivajici proudy mori/oceanu jsou vpodstate normalni vodni elektrarny, jen v mistech tech proudu, tidal turbiny bych osobne nakazal delat na vsechny vetrniky co se stavej v severnim mori, vyuzivala by se tak jak sila vetru nad hladinou, tak i sila proudu pod hladinou 🙂

      vyuziti prilivu a odlivu na vyrobu elektriny v praxi
      https://goo.gl/ejia3Q

  2. USA by teoreticky stačilo
    USA by teoreticky stačilo jen 0,6 % plochy státu na výrobu veškeré potřebné energie.
    https://www.facebook.com/IFeakingLoveScience/videos/1383435205010820/

    Teoreticky proto, že je počítána pouze nejslunější lokace USA. Kdyby se PV elektrárny rozprskly blíž ke zdrojům spotřeby po celém území, aby to dávalo smysl tak se to odhadem dostane třeba na 1 % rozlohy státu. No a pak to bude potřebovat ještě ohromnou hromadu baterek na noční dodávku.

    Kolik % území s FV panelama by potřebovalo ČR na pokrytí svojí spotřeby?

    V té souvislosti mě napadá mě otázka, kdyby se teď stopli všechny investice a náklady na provoz a hlavně ekologizaci „špinavý“ energetiky, to včetně nákladů na těžbu a dopravu uhli, rekultivaci dolů a znečištěné krajiny, náklady na léčení zdraví tímto postiženého obyvatelstva atd., kolik by stálo vybudování té hordy PV elektráren + baterkových či jiných úložisť, včetně úprav v rozvodné síti + provozování?
    Jde mi čistě a váhové porovnání obou možností co se týče nákladů.

    Co se týče ekologizace stávajících uhelek tak budou provozovatelé po státu chtít desitky miliard Kč. Jde mi o to zda by nebylo rozumnější ty prachy už rovnou rvát do PV apod?

    Reálný aspekt potřeb energetiky je samozřejmě složitější, ale to už je na nekonečné diskuze pro odborníky.

    1. Jak to říct. Vzhledem k
      Jak to říct. Vzhledem k tomu, že stát vynaložil již cca 2 biliony korun na ekologické zdroje (převážná většina FVE) a tyto dnes pokrývají reálně cca 3 % spotřeby, tak mi přijde, že i kdyby FVE dnes stály desetinu (což je nereálné, protože nově je třeba připočítat bateriová úložiště), tak budou stále extrémně drahé.

      1. narodni energeticky mix za
        narodni energeticky mix za rok 2015 tvorili v CR obnovitelne zdroje necelich 12% (slunce, voda, geotermalni, vitr, biomasa + ostatni) fosilni zdroje cca 55% (hnede, cerne uhli, ropa, plyn + druhotne zdroje) a haderna elnergetika pak cca 33%

        byl tam patrny ten vypadej jaderne energetiky o priblizne 3-4% ktera se jinak drzi nad 36% narodniho energetickeho mixu, prebrali to z nejvetsi casti fosilni zdroje

      2. Počkat jak vložil? To se
        Počkat jak vložil? To se nemohlo podařit, to by bylo 200mld ročně. že to mají být 2 biliony za těch 20 let tomu bych věřil. pak by to zhruba mohlo být.

        To že někdo tehdy, mimochodem to bylo, te problematická část, z dílny ČSSD, nikoliv zelených, do zákona dostal tunelovací položku, neznamená že když se to nepředlá na lepší model (třeba aukce by byly dobré) tak je nemůžeme zvyšovat. Podle mne je třeba pro OZE stabilní prostředí.

    2. Za mne osobně není na
      Za mne osobně není na panely zapotřebí žádná nezastavěná plocha navíc nad dnešní stav. Panely mám umístěné na střeše baráku který zde stojí už 60 let. Roční bilance je +- nula. Teď jde jen o akumulaci. Respektive o její cenu. Není prostorový problém do sklepa šoupnout deset baterek z modelu S což by mohlo zimu vyřešit. Jen jaksi nejsou na trhu za cenu dnes investovatelnou. Ale i k tomu dojde. Kdo se podívá na Vítkovické haly jistě uzná, že s průmyslem je to obdobné. Viz. Zemkovy „*sun“ elektrárny.

    3. Cesko spotrebuje rocne
      Cesko spotrebuje rocne priblizne 60TWh elektriny, pokud tedy budeme pocitat ze by bylo treba vyrobit a uskladnit rekneme 70TWh elektriny, tak ciste z pohledu fotovoltaiky a jejich prumeru v CR (1 vyrobena prumerna MWh za rok v CR znamena 13kWp fotovoltaickou elektrarnu) tak to mame priblizne 70 milionu 13kWp fotovoltaickych instalaci, ciste z pohledu financi v maloobchodu takova instalace dnes vychazi vcetne menicu a instalace na priblizne 500 tisic korun, z pohledu financi by to takto vpodstate nedavalo smysl, byla by to castka 35 bilionu korun a porad bez akumulace elektriny na dobu kdy nesviti slunce, obdobna suma by asi byla pri soucasnych komercnich technologiich na tu akumulaci (u takovejch instalaci by ale sla cena rapidne dolu a cenu jsem dal opravdu jen orientacni maloobchodni se vsema danema a poplatkama), z pohledu plochy je to pak zhruba 6300km² plochy fotovoltaickych panelu (CR ma priblizne 78866 km²) tedy je to priblizne 8% plochy CR

      pro zacatek by uplne stacilo aby kazda nove postavena hala, tovarna, nebo proste jakejkoliv prumyslovej komplex museli vyuzivat strechu pro fotovoltaiku, stejne tak i obytne domy, proste aby bylo urcene ze treba na 10m² zastavene plochy dane stavby musi dana stavba vykazat treba 0.5kWp fotovoltaicke instalace a 1kWh uloziste pro akumulaci (takova plocha 10m² fotovoltaiky mimochodem odpovida priblizne 1.25kWp), do par let by se fotovoltaika v CR rozsirila celkem rychle 🙂 nic takoveho ale bohuzel nikdy nikdo nenavrhne a ani by to nemelo sanci politicky projit, tedy tady u nas v bananove republice CR

        1. jaj, jj zapomel jsem delit
          jaj, jj zapomel jsem delit 12ti (takze skoro ta desitanna carka jen jeste o 2 vic), neb to mam v mesicich a ne rocich, tazke ty puvodni hodnoty co jsem psal deleno 12 a jsem na cifrach co by byli treba, obcas se chybycka vloudi no, v tomhle pripade par bilionova chybicka 😀

          takze jeste jednou a lip:
          rocni spotreba CR cca 60TWh tedy 60 miliard kWh, vyrobne ale budeme porad pocitat 70TWh pro lepsi pocit z maximalniho pokryti a pro vykiv 🙂
          potreby CR by tedy mela uspokojit fotovoltaika o vykonu 73895000 kWp, coz bude plocha cca 500-525km² (asi 0.65% plochy CR) a cena necele 3 biliony korun v maloobchodni cene

          ono se to stejne casem v CR rozsiri, cena energii asi bude v budoucnu stoupat, a cena fotovoltaiky spise klesat, behem treba 15-20 let se podle me instalace fotovoltaiky ci malich vetrniku a s „bateriovou“ zalohou vyplati nejen u rodinnych domu a novostaveb, ale dodatecne i kuprikladu na panelaky

            1. no problemu v tom bude vic,
              no problemu v tom bude vic, treba dnes snad vsechny tepelne elektrarny zaroven slouzi i pro vytapeni prilehlych mest, ac i tady je snaha o to zacit se osamostatnovat a nahrazovat vymeniky tepla za male v kazdem obytnem dome, a casem by to mohlo fungovat uplne bez toho „parovodu“, se zrusenim takove elektrarny tedy bude traba i nahradni zdroj tepla, cos by asi vetsinove bylo reseno plynem, jenze to je zase fosilni palivo, tazke do jeste vzdalenejsiho budoucna zase elektrinou z „obnovytelnych zdroju“ coz by spotrebu elektriny celkem sakra hodne zvedlo

              akumulace se behem pristich desetileti rekl bych vyresi tak nejak sama, do technologii ukladani elektriny jdou dnes obri sumy a skouma se a skouma az se vedcum za usima coudi 😀

              ja si myslim ze nejaky zajimavy obrat kdy lidi zacnou sami ve velkem uvazovat o fotovoltaice, vetru a vlastni baterce pro akumulaci elektriny bude tak do 10 let, vsechno bude hlavne otazka financi a „navratnosti“ takove investice

          1. tak ploché střechy
            tak ploché střechy paneláků by měly jako první povinně osázeny FVE pod pokutou, jenže to bychom nesměli být v čezku kde největší nepřítel obnovitelných zdrojů je právě čez, takže dokud se nezlikviduje monopol čezu tak to bude o ničem, čez si hlavně jako správný hospodář a monopolista chrání svoje megaelektrárny, ale aspoň nám nezakazují LED žárovky, dokonce si je můžeme pronajmout na 24 měsíců od RWE za supr cenu 13kč měsíčně na 24 měsíců :-))) no neberte to

            1. Už se to tu kdysi řešilo,
              Už se to tu kdysi řešilo, systém lze provozovat na kombinaci VtE + VtE Balt + FVE + PPE s dalšími podpůrnými zdroji jako biomasa/spalovny, které tehdy v tom výpočtu zbytečně jely naplno celý roka a dělaly tak problémy a bylo to něco kolem 8TWh. Příčemž z PPE šlo jen kolem 15TWh. Baterie se podařilo nakonec snížit na asi 50-80GWh/5GW. (cena asi 400mld) při 200$/kWh, což ale klesá a může být brzy pod 150$/kWh. Ideálně by to bylo pod 100$/kWh.

              A těch FVE rozhodě nebylo přes 20GWp. Větrníků tady asi 5GW a těch na Baltu asi 10-15GW. Nějaká taková čísla to byla. Cenově to vyšlo asi o 900mld pod cenu JE podle současně budovaných, při ceně 100€/MWh jako žádal ČEZ se to nepočítalo.

              Jo a pro nedostatek inforací tam byl omezen potenciál GtE na 0MW, přičemž jsou čísla lítající od minimáně 100MW po 2000MW potenciálu pro ČR, to by s tím zaávalo dost a dost. Je třeba ale lepší vrtná technika pro HDR.

              1. A bylo v tom započítáno
                A bylo v tom započítáno postavení nového vedení od Baltu? A počítalo se s tím, že PPE musí pokrýt celou výrobu ČR, protože někdy opravdu nefouká? Byly tedy do výpočtu zahrnuty zásobníky plynu, nové plynovody apod.? A u bioplynek se počítalo s tím, že už teď není kde brát biomasu? A že stávající bioplynky vyžírají své okolí, takže se tam už nedají chovat hospodářská zvířata? Započítaly se ztráty ze zemědělské výroby? Hádám že ani jedno z toho.

                1. Ano, počítali jsme to tu
                  Ano, počítali jsme to tu pod tou turbínou, pak jsem to opravil protože mi o řád ujely baterie a schovalo se to do kurzovního převodu, což udělalo bilion. 🙂

                  A co se týče biomasy/spaloven (což se musí udělat pro tlak na ukončení skládkování, snad je na to i nějaká směrnice), tak to se počítalo s parním cyklem, tedy klasickou elektrárnou a bralo se to z těch co dnes jedou už dneska na poměrně velký podíl.

            2. porad tu bude jaderna
              porad tu bude jaderna energetika, a dalsi obnovitelne zdroje ktere pouzivame i dnes, cilem je snad odbourani vetsiny fosilnich zdroju alektriny, a ta v CR osciluje mezi 50-60% vyrabene elektriny, zaroven tohle neni jen ciste o vyrobe, ale i o hospodareni s tou elektrinou a to i na urovni site, tedy kuprikladu vyuzivani i baterii v elektromobilech tak jak to dnes skousi treba Nissan v UK

              ja muzu vychazet pouze z dat co ma moje FV na strese „naseho“ baraku, a prosinec-brezen rozhodne nepatri u nas k nejslabsim mesicum, u me jsou nejslabsi vetsinou listopad a prosinec, + jeste vyuzivam data co nam posilaji firmy co pro nas pracuji a maji nejaka data z ostrovnich systemu (ceny a rozmery instalaci)

  3. Z uhlí bych elektřinu taky
    Z uhlí bych elektřinu taky nevyráběl, zdá se mě to nelogické. Uhlí je ale dobrý zdroj tepla, takže bych ho radikálně nezatracoval, s ohledem na vyčerpatelnost přírodních zdrojů, které stůj co stůj jednoho dne vyčerpáme. Zakázal bych spalovat uhlí v kotlech, které ho spalovat „neumí“ a až na výjimky, se to týká všech domácích kotlů, i těch rádoby ekologických. Domácnosti nikdy žádným zákonem nedonutíte provozovat kotel, tak jak se má, není to jen o kotli, ale o celé soustavě a o její obsluze, četnosti zatápění atd. Takže uhlí jen do moderních tepláren, nebo moderních komerčních kotelen, které běží prakticky nonstop celou sezónu, tam poslouží ještě dobře.

    1. dalsie prebrane spropagovane
      dalsie prebrane spropagovane klamstvo. jedine comu vdacime uz od zaciatku za kyslik v ovzdusi su oceany.

      kyslik je pre povodny zivot na zemi, jed. ten po jeho koncetrovani povodny zivot zabil – vyhubil. az casom sa mu novy zivot prisposobil. kedze je to reaktivna molekula, ziskava z neho viac energie na jednotku hmotnosti.

      s planetou a jej „zdravim“ to nema absolutne nic spolocne, su to iba politicke slataniny. planete je to absolutne jedno, je to jedno akemukolvek moznemu zivotu ktori ma ako katalizator vodu.

      ak ma nejaku ulohu „clovek“, je odist od tial, dat priestor niecomu inemu. clovek uz ma moznost a preto uz na zem nepatri, jeho povinnost je ist dalej, inak jeho evolucia doposial nemala zmysel, a mal by byt nahradeny takym zivotom ktori to dokaze lepsie.

    1. Ale kopců kopečků a
      Ale kopců kopečků a rybníků máme až až a přečerpávačky by se tak daly stavět celkem snadno, mimochodem je i zajímavý koncept PVE, tzv. double through, kdy se postaví dodatečná PVE k nějaké derivační průtočné elektrárně, při přebytku proudu se čerpá do PVE a omezí se průtok přes původní elektrárnu, když je jej málo, tak se rozjíždí naplno PVE a zvyšuje výkon průtočné elektrárny.

      Ideání by na to byl Jordán, ale neumím si představit jak by se dnes levně pokládaly trubky pro průtok třeba jen 10m3/s.

      Bezdrev by na to nebyl asi také špatný, ale jaký je tam spád? asi skoro žádný. Takže jen trochu nákladnější akumulace. Samozřejmě by šly postavit i nádrže nové na kopcích, ale to se bavíme už spíš o PVE napojené přímo na řeku.

      A pak už nastupují jen počty a limity co jde a co nejde co by šlo a nešlo povolit a první by to měly nejhorší, protože to ještě nikdo a povodích neviděl. Ovšem je otázka jestli se zabývat elektrárnyami s kapacitou v řádech MWh.

      Do budoucna by mohla být PVE i jezera vzniklá povrchovou těžbou, byť by podle mne bylo lepší je napřímo napojit k příslušému toku a nechat je přirozenéu vývoji a zároveň reguaci povodní.

        1. Ty projekty znám, vlastně
          Ty projekty znám, vlastně všechny, Lipno-Dunaj, by bylo dobré ale je to jen 1000MW a jen asi (pamatuji-li se dobře) 54GWh/m změny hladiny.

          Atlantropa by měla nepředvídatelné dopady na světové klima, myslím že na dně Středozemního moře bylo sucho naposledy v době ledové. Ale jestli je to příčina, nebo důsledek, to nevím. Na jednu stranu je škoda, že se ten projekt nerealizoval, 110GW kontinuálního výkonu by bylo super, se špičkovými elektrárnami kdo ví, 220GW, 440GW? 500GW? Mohly by být některé i přečerpávací? Kolik pak? 1TW jako suma? Jenže nevím, jestli do toho jsou státy ochotny jít, ohrozilo by to některé strategické zájmy, změnilo mořské obchodní cesty a vyžadovalo enormní zdymadla, turbíny. Žádalo by si to také stavbu neskutečného množství silnic a železnic. Navíc by se muselo zajistit že se určitá řást vody zase vrátí do oceánu, (udržení sality), takže výkon by byl kdovíjaký. Na druhou stranu jen 1GW představuje asi 200 000m3/h sladké vody v odsolovacích zařízeních.

          Stejně tak se uvažovala přílivové elektrárna v Penžinském zálivu, která měla dosáhnout výkonu klidně 80-100GW.

          To už má větší šanci některý z projektů na otočení řek na severu Ruska, podobný jako byl na Sibiři existoval i pro převedení asi poloviny průtoku dvou řek na severu evropské části Ruska do Volhy. Dalo by se toho udělat hodně, co by pomohlo jak energetice, tak lidem.

          Taky by snad šlo odvést část vody do velkých jezer nad Niagarské vodopády, spolu s vylepšením regulace by tak mohlo dojít k výraznému zlepšení výroby v tamních hydroelektrárnách, nezapomínejme na Niagara Treaty, která diktuje minimální průtok a maximální odběry. Voda svedená nad vodopády má smysl oproti neužitečnému puštění do povodí Mississippi, kde nejsou hydroelektrárny. (samozřejmě záleží na průtoku)

          Problém je v tom že tyto geoinženýrské projekty a nikdo do nich nepůjde.

          Egypt roky straší s tím že zatopí Katarskou proláklinu, doteď nebyl schopný ani odklonit Nil od Alexandrie směrem na západ, kdy by pak mohl jeho vodu prozatím volně, pustit dolů, čímž by vytvořil neskutečné množství zavlažované plochy. Nikomu se do toho nechce.

    2. Jen bych si dovolil
      Jen bych si dovolil upozornit na jeden článek, sice je to z oblasti financí, ale je tam zajímavá věta:
      kurzy.cz/zpravy/411986-cez-a-cena-nejen-elektriny/
      Prodloužení prací v Dukovanech může ale také vyvolávat pochybnosti o životnosti a stavu tohoto zdroje.

      Je otázka co s tou elektrárnou ve skutečnosti je, taky je možné že se během kontroly přišlo na něco dost nepěkného o čem se nevědělo. Třeba i kvůli špatným rentgenům, rozhodně ta změna plánu nových reaktorů na 1+1 a toto kolem, přídavné chladicí systémy… (byť to bylo asi i z dalších důvodů) Tak mne napadá třeba opravdu vše bylo děláno jen na projektovanou životnost 30-40 let a teď pomalu dosluhuje, vždy se veřejnosti říkalo jak je kvalitní reaktor, otázka je jestli stejně kvalitní je i to kolem. Je možné že zjišťují že se nedá už příliš dlouho ekonomicky provozovat, buď by museli měnit něco velkého, nebo jsou náklady vyšší než jsou ochotni navenek připustit.

        1. Ano, Temelín se zase
          Ano, Temelín se zase zapomenul a celou radosti se rozechvěl, to je u něj běžné, myslím že je škoda že je tam jen jedna turbína na každém bloku, s těmi problémy bych uvažoval o záložním zdroji na cizí páru, tedy turbíně, asi i relativně levné, klidně i o ne moc dobré účinnosti, která by v případě problémů šla použít pro odvedení páry tak aby se nemusel reaktor odstavit. (eventuálně místo současných ložisek opatřil magnetická ložiska zn. Siemens, myslím s tím přišli na trh loni)

          U Temelína bych se závady na jaderné části nebál, ta elektrárna je pod drobnohledem že se ve Vídni dozví i o kančím guláši ze Šumavy, ale o tom s rentgeny nevěděli ani na SÚJB. Rozhodně teď budou asi mnohem přísnější na to jak se ta elektrárna provozuje a co se na ní děje.

            1. Pokudmají být tady velmi
              Pokudmají být tady velmi dlouho, pak je myslím trochu otázka, proč i státy, které nejsou vyloženě protijaderné a kde elektrárnu nic neohrožuje, pomalu jejich provoz ukončují.

              O samotný reaktor bych se nebál, asi kdyby byl problém, nádoba je snad silná dost, na druou stranu ji zevnitř obložit antineutronovým štítem by možná nebylo zlé (teď je u stěn myslím méně aktivní palivo proti původnímu konceptu) celé to je navíc myslím z nějakého nerezu, ale měl bych dost obavy o další komponenty, čerpadla a parogenerátory, popravdě si neumím představit jak jej vyměnit. Když se to zkoušelo v USA, tak se celá elektrárna nakonec odstavila, prootže zničili ochranou schránku, nenávratně. (Možná měli jit raději střechou)

              Taky možná bude třeba dříve či později měnit zbytek technologie za modernější: řídicí počítač, jinak doadne jako nádraží v Brně, kde je nejmodernější část ZZ z 80. let, turbíny (koncept bloku na Dukovanech je po této stránce myslím leší než u Temelína), jestli se bude zhoršovat klima pak i chlazení předělat na tzv. suché (to navíc tolik neovlivňuje počasí), vyměnit pomocné trubky (myslím že předloni dokonce při stavebních úpravách prasklo potrubí od chl. věží)

              U temelína bude třeba možná v budoucnu minimálně předělat ono chlazení.

              Problém bych trochu viděl v tom že Dukovany jsou jen systém 2. generace (str.13) Napadá mne jestli nebude muset dojít k nějakým zásadním úpravám i samotné budovy.
              archive.rosatom.ru/en/resources/b6724a80447c36958cfface920d36ab1/brochure_the_vver_today.pdf

                1. Měl jsem zrovna na mysli
                  Měl jsem zrovna na mysli elektrárny typu VVER, např. Kozloduj má plánované ukončení provozu teď někdy. Ten reaktor je tam taktéž VVER1000/320, stejný jako je v Temelíně. Ale je pravda že ta tabulka bere vypršení licence a ne skutečné rozhodnutí o odstavení.

                2. Hádám, že licence bude
                  Hádám, že licence bude prodloužena, pokud o to majitel požádá.

                3. Asi ano, pokud tam nebue
                  Asi ano, pokud tam nebue nějaká závažná závada.

                  Celkem by mne zajímalo kolik let ve skutečnosti je vůbec možná životnost takového reaktoru VVER. Vím že některé plynem chlazené se daly teoreticky opravit, minimálně záslebkami poškozených kanálů (KS150, asi i TR 1000 kdyby se postavil)

                4. Tohle je otázka na pana
                  Tohle je otázka na pana Wágnera. Nicméně pokud si přečtete některé články od něj na Oslu, tak tam uvádí, že se uvažuje o prodloužení licencí jaderných elektráren v některých zemích až na 100 let.

                5. Jeho články, čtu, ikdyž
                  Jeho články, čtu, ikdyž někdy s jeho závěry tak úplně nesouhlasím. Zejména co se týče nutnosti stavby nových bloků, rozhodně ne v situaci s cenami, kterou tu máme a když tu je přebytek uhelných a plynových elektráren. Je možné že po roce 2020 bude situace jiná, po roce 2025 zase zcela jiná, Rakousko se definitivně zbaví elektrárny Dürnrhor.

                  Zrovna to o těch sto letech jsem přehlédl. Pokud tomu tak je a stačila by nějaké větší oprava, pak nevidím důvod budovat nové reaktory a můžeme snižovat emise prvně jinak. K tomu ale musí být definitivně vyřešeny problémy s turbínou v Temelíně.

                  Pokud by se protáhly Dukovany na 80 let a Temelín na 100, můžeme přeskočit mezikrok s III+ generací reaktorů a rovnou se pustit do Gen IV reaktorů. To by bylo myslím o dost výhodněší. Případně si vzít čas a spolu s nějakou další zemí zkusit najít způsob jak vyrobit jendookruhové TVVER, aby se odboural problém s obohacováním paliva(částečně i použitým palivem, což by zase ale byl jen GEN III+ reaktor). K tomu by nebylo špatné v mezičase si pohrát s transmutační technologií.

Napsat komentář