Evropským „Městem bez sazí“ byl vyhlášen švýcarský Curych

Město Curych se stalo vítězem evropského žebříčku „Města bez sazí“, který zhodnotil 23 významných evropských měst z hlediska jejich úsilí o zlepšení kvality ovzduší.

Další nejlépe hodnocená města jsou dánská Kodaň, rakouská Vídeň a švédský Stockholm. Praha v hodnocení obsadila 15. až 17. místo. Vůbec nejhůře byl hodnocen Lucemburk, následován Lisabonem.

Žebříček „Města bez sazí“ připravila německá ekologická organizace BUND za podpory členských organizací evropské platformy neziskových organizací European Environmental Bureau (EEB).Hodnocení bylo financováno projektem Clean Air a kampaní Sootfree for Climate (Bez sazí pro klima).

„Cílem této aktivity bylo zhodnotit, jak různá evropská města přistupují k problému znečištění ovzduší, neboť podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie. Ovšem až více než 90% obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl MUDr.Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Curych v hodnocení uspěl nejlépe díky své komplexní politice snižování emisí a podpoře čistějších forem dopravy. V případě Curychu a Kodaně hodnocení ocenilo snížení počtu automobilů a omezení týkající se nejvíce znečišťujících automobilů, kamionů nebo stavební mechanizace. Oceněno bylo také rozšíření čistějších forem dopravy, jako MHD, městská cyklistika nebo podmínek pro pěší.

Žebříček „Města bez sazí“ (Sootfree Cities) hodnotil 23 evropských měst podle 9 kritérií týkajících se dopravy jako podpora udržitelné dopravy, management dopravy, veřejné zakázky nebo ekonomické nástroje, jako je mýtné nebo parkování.

Hodnocení bralo také v úvahu, jak jsou města úspěšná ve snižování znečištění měřeném na městských dopravních monitorovacích stanicích, příprava či zavádění nízkoemisních zón nebo regulace stavební mechanizace.

Hodnocení se soustředilo na opatření, která byla zavedená v posledních 5 letech nebo byla zahrnuta do plánů pro zlepšování kvality ovzduší a jsou nyní zaváděna.

„Města mohou udělat mnoho pro zlepšení kvality ovzduší, ale jsou také vystavena určité míře znečištění, která ovlivnit nemohou. To zahrnuje znečištění, které pocházíz oblastí mimo měst, jako jsou emise ze zemědělství nebo z průmyslu,“ uvedla Louise Duprez z EEB a dodala: „EU by měla být v tomto ohledu ambicióznější.“

Evropská města dnes narážejí na úrovní EU na některá nedostatečná opatření pro ochranu ovzduší. EU by měla zavést pro silniční vozidla účinná pravidla, která by regulovala emise v reálných jízdních podmínkách,a efektivní limity emisí pro stavební mechanizaci.

EU by také měla přijmout dlouho odkládané národní emisní stropy pro znečištění v letech 2020, 2025 a 2030. Jejich smyslem je omezit celkové množství škodlivin, které smí vypouštět každý členský stát.

To by v konečném důsledku snížilo množství dálkově přenášených emisí a přispělo částečně ke zlepšení ovzduší ve městech díky snížení tzv. pozaďového znečištění.

„Praha byla hodnocena ve většině kritérií průměrně. Velmi dobře byla hodnocena pražská MHD. Naopak velmi špatně bylo hodnoceno to, že Praha nemá žádná opatření týkající se emisí ze stavební mechanizace,“ uvedl Miroslav Šuta.

„Hodnocení Prahy také zvýšilo slibované zavedení nízkoemisní zóny a opatření pro podporu pěších a cyklistů. Bude tedy záležet na současném vedení města, zda si Praha v příštím hodnocení polepší nebo zda se v žebříčku propadne,“ dodal.