Evropská komise: více obnovitelných zdrojů, konec spalovacích motorů

Evropská komise dnes představila zásadní impulsy dekarbonizace. Chystá další omezení spalovacích motorů a masivnější využití obnovitelných zdrojů.

Zatímco vyspělá Evropa kráčí směrem k větší podpoře obnovitelných zdrojů, česká vláda je naopak omezuje, jak může. Aktuálně schválila sněmovna likvidační změny pro solární energetiku.
foto: mrganso

Evropská komise dnes představila 13 nových a aktualizovaných směrnic, které mají během tohoto desetiletí zajistit potřebné snížení emisí o 55 % oproti roku 1990. Zhruba třetina evropského rozpočtu má být určena na zelené projekty spojené s rozvojem obnovitelných zdrojů, zvyšováním energetické účinnosti a renovace budov.

Legislativní impulsy podpoří reformu systému obchodování s emisními povolenkami, bude aktualizována směrnice o zvyšování energetické účinnosti a zavedené uhlíkové clo (CBAM), budou vyloučené projekty využívající fosilní zdroje z financování Modernizačního fondu, vznikne závazek vysázet tři miliardy stromů do roku 2030 či nové emisní normy pro osobní automobily a dodávky. Klíčovým prvkem je právě aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Více zelené energie

Podle Komise připadá na výrobu a využívání energie 75 % evropských emisí. Aktualizovaná směrnice o obnovitelných zdrojích stanoví nově vyšší cíl výroby 40 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Zelená složka elektřiny pak v evropských sítích do devíti let vzroste na více než dvě třetiny.

Členské státy budou muset zvýšit své příspěvky v oblasti rozvoje zelené energetiky. Česko tak bude muset aktualizovat svůj klimaticko-energetický plán. Příležitosti pro zvýšení jsou v českém plánu hlavně v oblasti elektroenergetiky.

Právě v zelené elektřině máme jeden z nejnižších cílů v EU vůbec. Podle nedávno zveřejněné studie Univerzity Karlovy lze přitom jen výrobu v solárních elektrárnách zvýšit na pětinásobek, a to výstavbou zhruba 10 tisíc solárních elektráren.

“Evropa stojí na prahu nové a zdravé ekonomiky nezávislé na spalování uhlí. Postupný růst obnovitelných zdrojů, které nabízejí dodávky energie za stále dostupnější ceny pro spotřebitele, je důležitou součástí ochrany klimatu. Zejména elektřina z nových solárních a větrných elektráren bude do budoucna základem evropské energetiky, díky které získají domácnosti a průmysl konkurenceschopné ceny za energie nezatížené emisemi z fosilních zdrojů,” komentuje nový zelený cíl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

“Zelená energetika je také obrovskou příležitostí pro vznik nových pracovních míst, které pomohou transformovat uhelné regiony. Současně zelená ekonomika nabídne příležitosti v podobě vývoje chytrých řešení, které pomohou integrovat výrobu ze solárních či větrných elektráren do evropských sítí a posílení energetické bezpečnosti. Jde tedy o šanci pro české firmy, které mohou na zelené transformaci vydělat,” dodává Martin Sedlák.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) podíl obnovitelných zdrojů energie v elektřině však v Česku od roku 2013 neroste. Shodou okolností Poslanecká sněmovna ve stejný den, jako Komise, představila své nové zelené návrhy, odmítla rozšíření aukční podpory pro nové projekty solárních elektráren.

“Česko jde proti evropskému trendu, který členské státy vyzývá, aby neztrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie, do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné. Česká vláda by měla urychleně položit základy moderní, bezemisní energetiky na moderních principech tržní podpory, energetických společenství nebo podpory dlouhodobých smluv o dodávkách zelené energie pro podniky,” vyzývá k zapojení českou vládu Martin Sedlák.

Inovativní cesty

Revize obnovitelné směrnice přidává také podporu pro nové technologie. Jde zejména o moderní biopaliva a zavedení cílů pro zelený vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů a syntetická paliva: v dopravě je navržen cíl 2,6 % u obnovitelných paliv nebiologického původu a v průmyslu pak 50% podíl obnovitelné energie na spotřebě vodíku.

“Zelený vodík je šancí pro dekarbonizaci českého průmyslu. Klíčové však je, aby byl dostatek nových projektů obnovitelných zdrojů, bez kterých ho nelze vyrobit. Jde tak o další impuls do skládačky rozvoje zelené energetiky, do které se musí Česko pustit, pokud chce obstát v transformaci ekonomiky směrem k nízkouhlíkovým řešením,” přidává český kontext Martin Sedlák.

Šance pro český automobilový průmysl

Komise také navrhla skoncovat do roku 2035 s prodejem vozů spalujících fosilní paliva. Postupně zpřísňující se normy povedou během následujících 14 let k tomu, že na trhu budou pouze nové vozy s nulovými emisemi. Komise chce, aby se rozšířila dobíjecí infrastruktura a nabíjecí stanice pro elektromobily byly dostupné každých 60 kilometrů a pro plnění vodíkových aut každých 150 kilometrů.

“Dekarbonizace vozového parku je příležitostí pro český průmysl, navíc čistá mobilita přispěje k vyčištění ovzduší v českých a moravských městech a obcích. Česko by mělo začít hrát aktivní roli také v oblasti výroby baterií pro elektromobility. Vláda by měla nabídnout vhodné podmínky pro přilákání předních výrobců baterií, tak jako například postupuje Polsko,” říká Martin Sedlák.

Efektivní ekonomika

Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti má vzrůst na 36 % do roku 2030 (dnes platí 32,5 %). Komise také navrhla cíl pro energetickou renovaci budov ve veřejném sektoru. Ročně by mělo projít modernizací alespoň 3 %a veřejných budov. Sníží se tak výdaje státu za energie a budovy budou lépe zvládat důsledky změny klimatu.

Jde o vítaný impuls i pro české budovy. Většina budov ústředních institucí typu ministerstev nebo státních úřadů nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. Podle vládního materiálu nesplňuje 586 budov z 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. Další budovy v tomto dokumentu nejsou vůbec zahrnuty.

Na základě výpočtu Deloitte tak stát utratí za energie zbytečně 500 mil. Kč ročně (studie Deloitte z roku 2018). Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy, jde o ztrátu 12 mld. Kč ročně.

Komise současně v rámci reformy EU ETS navrhla zahrnutí budov a dopravy do systému emisního obchodování. Právě tento návrh patří mezi nejvíce kritizované kroky v balíčku zelených impulsů.

tisková zpráva

50 Comments on “Evropská komise: více obnovitelných zdrojů, konec spalovacích motorů”

    1. A to nás jako ta psychicky nemocná holka před bleskovými
      A to nás jako ta psychicky nemocná holka před bleskovými povodněmi ochrání?
      Kde byla v roce 1997 když bylo podobné peklo na Moravě? Aha, to ještě nebyla na světě a přesto v Beskydech spadlo podobné množství vody a v Olomouci byly paneláky zatopeny až do 2. patra.

  1. Babiš dnes na jednání sdělí místopředsedovi EK
    Babiš dnes na jednání sdělí místopředsedovi EK Timmermansovi, že návrh EK je pro Českou republiku politicky, ekonomicky a ekologicky neprůchodný a jeho prosazování ve stávajcíí podobě povede k jeho formálnímu odmítnutí.

    Pěkný den.

          1. Kámoš měl skoro týden můj dieselagregát. Včera dopolko
            Kámoš měl skoro týden můj dieselagregát. Včera dopolko to konečně zapnuli a radostně mi volal, že diesel dneska přiveze. Včera v deset večer spadl na nové vedení strom, takže opět jede na naftu, podle ČEZu to opraví snad zítra, ale prý kolem Náchoda je toho hodně.

            Ale kdyby měl joníka, mohl by si i nabít mobil! 😀

              1. Jo ty myslíš soláry? Tak ty to sundalo ze střech minulý
                Jo ty myslíš soláry? Tak ty to sundalo ze střech minulý týden.

                A ještě jedna pro zasmání – dneska jsem byl po týdnu na otočku v Hradci Králové, než zase zmizím na dovču.
                Minulý týden si v Kuklenách jak se jede od konce D11 dával nějaký borec na střechu malou větrnou elektrárnu, pěkně jedovatě barevnou, viditelnou na kilometr. Dneska ráno když jsem jel okolo už tam nebyla a zůstalo tam jen deformované cosi… 😀 Tomu se říká pech 😀

                1. To má teda smůlu. Kdyby chtěl tak mám tady jednu
                  To má teda smůlu. Kdyby chtěl tak mám tady jednu nevyužitou vertikální turbínu, ta by to asi vydržela. Ale asi už nebude mít na to náladu, nebo jo?

                2. Můžu se zeptat na výkon té vertikální turbíny?
                  Můžu se zeptat na výkon té vertikální turbíny?

                3. Děkuji, to už by mohlo být zajímavé minimálně na
                  Děkuji, to už by mohlo být zajímavé minimálně na experimentování. A jak daleko by musela být od domu, aby nerušila? Jaké má výstupní napětí a co by stála?

                4. To neruší, může být klidně na střeše. Napište mi na
                  To neruší, může být klidně na střeše. Napište mi na visper@volny.cz ať to tady nezaplevelujeme.

  2. Ja jsem fakt hlavne zvedav na to, jak budou na ty historicke
    Ja jsem fakt hlavne zvedav na to, jak budou na ty historicke budovy lepit polystyren.
    Co se tyce „obnovitelnych zdroju“ nevite, nebo nemate nekdo odkaz na nejakou studii, ktera by se zabyvala setrvacnosti el. soustavy a jeho nutne minimum?

    1. Historické budovy mají většinou pekelně tlusté zdi. Ty
      Historické budovy mají většinou pekelně tlusté zdi. Ty potřebují jenom vyměnit okna, odvlhčit zdi a dát do cajku střechy. A v ČR existuje spousta firem, kde umí udělat dřevěná okna pro nízkoenergetické domy. To, že znáte jenom polystyren, je jenom váš problém.

              1. Ze vy fakt vite vsechno i jak dopadlo jednani naseho druzstva
                Ze vy fakt vite vsechno i jak dopadlo jednani naseho druzstva s pamatkovym uradem. Podezrivam vas z toho. „Vizualne“ vam nikdo podobne onkna neudela, uz je problem minimalne to, ze ramy jsou 3x silnejsi. Kdyby byly stejne, tak je nema smysl menit.

      1. 15 cm plné cihly odpovídá izolaci cca 1 cm EPS, takže
        15 cm plné cihly odpovídá izolaci cca 1 cm EPS, takže pekelně tlustá stará zeď co má i s omítkou 50 cm odpovídá cca izolaci 4 cm EPS. Dnešní novostavba má izolaci odpovídající 20-30 cm EPS . Prostě ta masivní stará zeď není z pohledu izolace dnes žádné terno.

        Mám dům z roku 1908, kdy po pořádné izolaci zdi do dvora, štítu a půdy klesla spotřeba tepla o cca 30%, ale tu zdobenou fasádu do ulice prostě do izolace neschovám, to bych z toho starého domu udělal „panelák“.

        1. Dříve se zateplovaly paneláky pomocí 2cm silného EPS. 4
          Dříve se zateplovaly paneláky pomocí 2cm silného EPS. 4 cm EPS také není úplně málo. Ve starých činžácích jsou relativně malá okna. Únik tepla není tak velký, byty se navíc přes zdi vyhřívají navzájem. Spíše je problém se starými RD s tenkými zdmi a nulovým zateplením.

          1. Ano, pokud chcete mít plísně hned za tou izolací je to
            Ano, pokud chcete mít plísně hned za tou izolací je to ideální řešení. Také konstrukce zdi má moc ráda, když v zimě celá promrzne. V mém bytě tuto blbost udělal předchozí nájemce na jedné zdi k průjezdu. Výsledkem je, že kvůli boji s plísní hned vedle konce té izolace mám teď v rohu u té z vnitřní izolované zdi zasekanou trubku topení do zni aby ten studený a neohřatelný roh mírně vyhřívala a roh byl tak bez plísně. Až se jednou dostatečně naseru, tak to celé okopu a zvětším pokoj o 10 cm.

            Zkusil jsem si jako pokus i izolaci střechy z vnitřní strany (zbylo mě trochu vaty). Když napadl sníh bylo přesně vidět kde je izolace a kde ne. Když jsem ale sáhl za izolaci, tak šla okamžitě dolů. Veškeré dřevo za izolací bylo úplně mokré, takže bych do 10 let dělal střechu celou novou.

            Izolace musí být ze studené strany, jinak vám jakákoliv vzdušná vlhkost srazí na vodu, což ve zdi (a třeba v dřevěném stropu) nechcete.

            1. Přesně tak, izolovat zevnitř můžete pouze tehdy, pokud by
              Přesně tak, izolovat zevnitř můžete pouze tehdy, pokud by zeď byla tak tenká, že by vám rosný bod skončil v té izolaci. A to je blbost. Jinak se stane přesně co popisujete, ve zdi začne kondenzovat voda a plíseň je nevyhnutelná. Izolace není o pocitech, ale o výpočtu. A nedá mi to si nerýpnout, ono to počítání těm ekoteroristům moc nejde. Spíše nějaká plamenná prohlášení ve stylu Gréta, ale ta jak víme je nevzdělaný záškolák, že!

          2. Tohle je presne rada elektromobilisty teoretika. Uplne stejne
            Tohle je presne rada elektromobilisty teoretika. Uplne stejne – bez jakychkoliv zivotnich zkusenosti navrhuji sva „eko“ reseni vsichni EKO fasos, BEV fasos, LGBT+BFLM-FASOS. Smula je, ze jsou na stejnem stupni vyvoje jako prvoci a lackovci, tudiz se mnozi pekelne rychle delenim a pucenim. Je jich pak nas.rano jako v houbarske sezone na kraji lesa :-).

    2. Těch historických budov zase tolik není. U většiny
      Těch historických budov zase tolik není. U většiny památkáři nepovolí zateplit pouze čelní stěnu. Boky jsou většinou jiné baráky. Sám jsem v takovém činžáku bydlel a náklady na vytápění byly i netěsnícími okny minimální.

      1. To se ale mýlíte – kdejaká náves na vsi má dneska statut
        To se ale mýlíte – kdejaká náves na vsi má dneska statut historického dědictví, případně památkové zóny a nehnete se. Máme to tu taky – naštěstí to není náš barák, ale komplikace cokoli udělat je to parádní…např. si chtěli udělat podkroví a hotovo, nepovolili žádný způsob instalace oken. Kamarád, co měl takovou chalupu, tak chtěl dělat adaptaci na dnešní svět – normálně to byla úprava kolem mega, nastoupili památkáři, navymýšleli si technologie atd…no závěr prodali chalupu skoro zadarmo a koupili v okolí jinou a pořád levnější řešení..

    3. Já bych řekl, že právě z polystyrenu se dá na fasádě
      Já bych řekl, že právě z polystyrenu se dá na fasádě vykouzlit cokoli, ale asi musí být šikovný dodavatel i zadavatel. Viz naše ZŠ, po výměně oken, střechy a zateplení vypadá vpodstatě stejně:
      https://www.google.com/search?q=zš+kateřinice&ie=UTF-8&oe=UTF-8&hl=cs-cz&client=safari#imgdii=Q5w76WKkqDaz5M&imgrc=BQwcDvd2Ar_tyM
      Ale chápu, že to je objekt jen z přelomu minulého století a památkáři do toho asi nekafrali.

      1. Hele mě to začíná docela bavit, byl jsem pár dnů v
        Hele mě to začíná docela bavit, byl jsem pár dnů v Německu a v Rakousku.
        V Rakousku bylo hezky všichni mladí vylezli a drandili na nových 2t motorkách- nevím, kde to berou, ale bylo toho neskutečně – kdepak je ten sen o elektroskůtrech? jedině co bylo tak 3/4 elektro byla kola, aby se džíňáci na rovince neutahali.
        Německo – na rozdíl od nás tam motocyklová a zážitkově automobilová kultura nevymizela a slibně se dále rozvíjí.
        Celkově bych řekl, že tři dny jsem potkal méně elektromoilů a hybridů než 2T motorek a aut starších 30 let..
        Takže ono jestli se z toho v elektromobilní lobby a od e-lidí nedělá tak trocha bouře ve sklenice vody a přání není otcem myšlenky.

          1. Dělat se to dělá – ono s čerpadlem oleje, klapkovým
            Dělat se to dělá – ono s čerpadlem oleje, klapkovým sáním a řízeným výfukem to nemá blbý emise, navíc jsou to malorážky – otázka je, jak to dostat na papíry.
            2T se dá pořád koupit i Jawa 350 a přihlásí se to na staré papíry jako soubor ND – takovej novej skutečnej veterán.

Napsat komentář