Evropa v roce 2016 instalovala 12,5 GW větrných elektráren

Radomír Dohnal - 24 Březen 2017

V průběhu roku 2016 a během ledna 2017 navýšily státy Evropské unie celkovou instalovanou kapacitu větrných elektráren o 12,5 GW. Celý region nyní disponuje kapacitou 153,7 GW.Z větrných elektráren je v energetice mainstream

Z větrných elektráren je v energetice mainstream
foto: © WindEurope / Bickley

V minulém roce se instalované větrné elektrárny podílely 51 % na všech energetických instalacích v Evropě. Obnovitelné zdroje energie si už svou cestu do Evropy prostě našly.

Statistická zpráva Wind in Power, kterou vydala evropská agentura WindEurope, dále detailně rozebírá charakteristiky jednotlivých instalací.

Dozvíme se například, že napříč osmadvaceti státy unie byly loni instalovány větrné farmy o výkonu 10 924 MW, ke kterým je třeba připočítat i 1567 MW instalací elektráren příbřežních.

Jednoznačně největší krajíc si ukouslo Německo, které se podílelo na 44 % všech instalací. Rekordní rok co do úhrnu instalovaného výkonu zaznamenalo i pět dalších zemí: Francie, Holandsko, Finsko, Irsko a Litva.

Německo se bezpochyby stává lídrem celého evropského sektoru produkce větrné energie. Loni totiž zvládlo připravit kapacitu k produkci 5443 MW, takže dorovnalo svůj celkový potenciál na velmi slušných 50 GW.

Třetina veškeré energie pocházející v Evropě z větrných elektráren tedy nyní plyne z Německa. Za „konkurenta“ v boji o první příčky může Berlín považovat jen Španělsko, které nyní obhospodařuje 23,1 GW. Velká Británie s 14,5 GW a Francie s 12,1 GW jsou za nimi přeci jen o poznání pozadu.

V roce 2016 (stejně jako o rok dříve) v počtu i výkonu instalací vedou větrné elektrárny instalované ve vnitrozemí, příbřežní větrné elektrárny se drží spíše v pozadí. Loni to bylo necelých 1,6 GW, v roce 2015 3 GW.

Pokud jde o celkové srovnání výkonu nových větrných elektráren a instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů energie v Evropě, zůstávají větrné elektrárny na špici.

V sektoru evropského OZE totiž loni přibylo 21,1 GW (86 % z celkového počtu nových energetických instalací, respektive ze 24,5 GW, včetně konvenčních instalací).

Jak k prezentovaným výsledkům říká Giles Dickson, šéfmanažer WindEurope: „Větrná energetika se nyní spolehlivě stala mainstreamem, esenciální a nepostradatelnou součástí evropské energetiky.“

WindEurope
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jezdím poměrně často, dá se říci každý den, okolo dvou větrných elektráren u Janova (ČEZ), a v provozu jsem je viděl jen párkrát. A nedostatkem větru to nebude, téměř vždy tam fouká velice solidně. Asi o 30 kilometrů dále u Moravské Třebové a Žipotína (jiné soukromé společnosti) se naopak větrné elektrárny točí neustále, a dosud jsem je neviděl zastavené. Odhaduji tedy že ČEZ nemá potřebu ty elektrárny provozovat a slouží jen na tabulkové zklamání a odpisy.

Obrázek uživatele Josef

Třeba je používá ve špičkovém provozu. Per huba to takhle vůbec nelze říct.

Obrázek uživatele Kuk

Oil and gas companies are facing major technological disruption
https://www.youtube.com/watch?v=AJ38SiVOD78

Disruptive Oil Futures
https://www.youtube.com/watch?v=nd9XCQhIlYg

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Sousedům fandím vím má to mouchy ale Česko je knokautovany ano vím u nás tolik nefouká ale kdyby byla snaha větrník u baráku bych snesl i když pohled na něj nic moc .

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Je třeba si uvědomit ,že energie větru stoupá s 3 mocninou jeho rychlosti, takže dvojnásobně větrné místo má 8x větší vydatnost a vzhledem k nulové ceně paliva fakticky i 8x nižší cenu. Přesto i u nás může být vítr poměrně významný zdroj energie, ale v reálu pouze za cenu instalací VTE na kopcích a celkové změně krajiny země. Nahradit větší část energetické spotřeby pomocí OZE je pro naší zemi nereálné - stejně jako pro Německo, které má ještě nižší podíl OZE než my. Je to dáno tím, že jsme příliš na severu a máme špatné podmínky pro využití větrné i vodní energie. Němci jsou na tom co se týče větru mnohem lépe, ale zase mají vysokou hustotu obyvatel. To jestli přejdeme od fosilních paliv bude záležet na tom jestli dojde k masivnímu rozvoji Jaderné energetiky nebo ne. U Němců je to o tom, jestli postaví rozsáhlá pole větrných el. V severním moři nebo plynovod do Ruska, protože JE odmítají a jejich pevnina nemá potenciál k pokrytí jejich potřeb pomocí OZE.
Velmi pravděpodobně se v následujících letech rozvoj OZE velmi zpomalí z důvodu rostoucí ceny přenosu el. energie, hlavním energetickým zdrojem se u nás i v Německu patrně stane Ruský plyn, protože my nepostavíme dost JE a Němci nepostaví dost přímořských VTE, bude se s ním topit , bude se používat pro výrobu el. energie díky možnosti dobré regulace a postupně se prosadí se i v nákladní dopravě. Spotřeba ropy bude patrně klesat, ale nebude to nic dramatického.

V podstatě ano, jen s těmi JE, podle mne nemáte pravdu.
Co jsem si o tom přečetl je můj názor, že JE se pro dnešní dobu vůbec ale vůbec nehodí.
Najdete si článek o tzv. "kachní křivce".
JE totiž hodí jen pro trvalou spotřebu, ale jako všechno ve světě se mění tak i spotřeba není taková jako bývala. Dnes má spotřeba hodně špiček a hodně propadů. Proste se hodně mění, není stabilní. Jedním z důvodů je pokles spotřeby díky vlastním FVE které snižují spotřebu přes den. JE prostě nestačí na tyto změny reagovat a proto při větším podílu než máme dnes by JE výroba byla velice neefektivní protože by se elektřina využila jen z části a zbytek by se pálil úplně bez užitku. Protože JE nemůžete jen tak vypnout nebo zapnout. Podobně jsou na tom i uhelný elektrárny. Ty také nejdou dostatečně rychle regulovat.

Do budoucna se musí energetika silně proměnit jinak nemá šanci. A bohužel to bude trvat několik desetiletí a ČR doposud v podstatě nezačala. Zatímco Němci už dávno a ještě jim to několik desetiletí bude trvat. Sice mají některá špatná rozhodnutí, ale naopak od nás s tím začali a nečekají až na poslední chvíli. Pak to bude bohužel ještě dražší.

Podle mne jediné elektrárny které budou splňovat požadavky na rychlost a kvalitu budou OZE a samozřejmě plyn. Uhlí ani jádro to není. Jádro by to bylo jediné v tom případě kdyby došlo k zásadnímu objevu, ale to dnes nic takového nikdo nečeká.

Budoucnost vidím v OZE plus úložiště elektřiny plus "chytré" řízení distribuce elektřiny tak aby se elektřina co nejvíc spotřebovala v místě výroby.

V budoucnu, podle mne bude muset mít každá FVE která se bude chtít připojit do sítě, svoje vlastní úložiště pro akumulaci elektřiny na určenou dobu a kvalitní synchronizaci s navazování frekvence sítě. Což dnes spousta FVE nemá.

Do budoucna je vidět potenciál v úložišti všeho druhu, kdy kapacity v budoucnu bude víc než dost mě stabilizaci všech OZE.

Fakta máte již dnes. Na světě již jezdí skoro 2 milióny elektromobilů. V nich je potencionálně obrovská kapacita pro uložení přebytku elektřiny.
Např. když by i jen 1/10 z nich podepsala smlouvu s distributorem i jen například na 1/10 kapacity svého akumulátoru tak to máte z 1 miliónů elektromobilu 100 tisíc AKU. Když vezmu AKU cca 30kwh, tak je to je 3 kWh x 100 tisíc = 300 MWh!
A to jsou elektromobili teprve na úplném začátku. V budoucnu nich budou 10-ky miliónů. I kdyby majitel dal k pronájmu 1 kWh, což je pro něj skoro zanedbatelná kapacita, tak to je ve výsledku obrovská kapacita. Samozřejmě ještě se to musí podělit tím, že někdy ty auta i jezdí a nejsou připojený k síti ale v globálu většina aut víc stojí než jezdí.

A dále tu máme rozmach domácích baterií. Kde je potenciál ještě větší protože ty jsou připojené pořád. Sice mají menší kapacity, ale zase využitelných více.

Takový pronájem kapacity je vhodný na obou stranách. Jak distribuční společnosti tak majiteli.

A další jsou už klasické AKU pro energetické společnosti, což je vidět na již funkční AKU v Kalifornii, tam to myslím 80MWh. A po světě přibývají další.

Já osobně vidím budoucnost dost dobře. Podle mě technologie na to je už dnes a není co vymyslet. Kde jen o to to postupně zavádět do praxe. Na "chytré" sítí také není nic zázračného, ta je jen o softwaru a správném řízení a naprogramování. Nic co bychom dnes neuměli.

Nechápu co proti všemu obelisk stále mají.

Jen díky nim se v budoucnu budeme moci na podzim, v zimě a na jaře v klidu nadechnout bez toho abychom do plic dostaly jedy ze spalování benzínu nebo uhlí.
A o to přeci jde, nebo ne?

On někdo chce žít ve smogu? Jako ve filmu kouř?

Obrázek uživatele Josef

S tou proměnou energetiky a špičkami se trochu mýlíte. Ano, trochu se to změnilo, ale nijak zásadně. Hlavní změna proběhla po revoluci a od té doby se to zase tak výrazně nemění. Domácnosti nemají na celkový energetický mix nijak zvlášť velký dopad. Průmysl a firmy spotřebují naprostou většinu elektřiny. Kdyby to bylo jak říkáte, tak bychom museli mít největší spotřebu elektřiny vždy navečer, když se všichni dostanou z práce domů. A překvapivě to neplatí.

Aha je pravda, že jsem si neuvědomil, že tento článek:
http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2016040301/nova-tarifni-struktura-boj-proti-fotovoltaice-a-vliv-kachni-krivky-na-cenu-elektriny

popisuje situaci v Americe. Tam je přeci jen dost odlišná cituace než u nás.
Takže u nás je spotřeba stále jako velbloudí křivka. Možná to jen dokazuje naši zaostalost -:))) Že jsme pořád v komunismu a zaostalá země, přesně jak nás tam hodila nedávno nějaká ratingová společnost.

Zkoušel jsem hledat denní spotřebu pro ČR a nic moc jsem nenašel, jen toto 9 let staré:
http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/elektrina-vite-kdy-spotrebovavame-nejvic.aspx

Tam je vidět, že naposledy v roce 2008, v ČR žádná kachní křivka není.

Ale podle mne je dnes situace zase trochu jiná. FVE panely jsou stále levnější, téměř každý druhý nový dům si je dává na střechu hned v rámci výstavby a v budoucnu se to dozajista prohloubí. Firmy podle mne o nich minimálně uvažuijí a v budoucnu je budou instalovat.

Rozdíl mezi špičkou odpoledne, kdy za to může hlavně průmysl a večerní špičkou kolem 8. večerní, kdy za ni můžou domácnosti, není podle mne až tak velký. A hlavně se to bude stále více měnit, protože i podniky si stále více staví FVE na svých střechách a tudíš šetří elektřinu přes den.

no bohužel si na to budeme ještě muset počkat. Ale je na 100% jisté, že k té změně bude muste dojít. S tím snad budete souhlasit, ne?

Jen malou odbočku, spousta lidí nadáva na FVE, že jsou na nic, protože přeci v noci nesvítí, ale to, že největší špička je přes den, je už nezajímá. A to, že šetří fosily právě při největší spotřebě, jim jaksi nedochází. Podle mne jsou FVE naopak dost dobré, právě z toho důvodu, že vyrábí nejvíc přes den, kdy ta elektřina se spotřebuje přímo v místě výroby. etří to pak ne jen spotřebu elektřiny, ale i přenosovou soustavu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Kompletní spotřebu r. 2015 mám třeba já staženou ze stránek ČEPS, trvalo to celé odpoledne, je to tak když si dáte... ale co najdu vám to: ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Zatizeni.aspx Nastavte si tam nějaký pracovní den, já jsem se třeba díval na čtvrtek 23. března, tam si rozklikněte filtry, agregaci nastavte na 15 minut. Minutová nemá smysl a hodinová je na jeden den moc hrubá. Jestli si budete dělat graf sám z excelovského souboru, pak doporučuji do nějakého sloupce vedle dát vzorec =XN+1-1, kde X je sloupec se zatížením a N je číslo řádku na kterém jste, toto pak rozkopírujte i na ostatní řádky kde jsou ve sloupci X data. Nevím jak je to generované, ale mě to třeba dělalo problémy při tvorbě grafu bez tohoto opatření.

Já tam žádného velblouda nevidím, možná je tam kolísání 500M při 9500MW, to je nic moc. to se spíš podobá slonovi, nebo něčemu takovému. Ta zaostalost se počítá jenom podle příjmů na hlavu, takže k tomu bych měl stejné výhrady jako k počítání vyspělosti dle vyrobených tun ocele a vytěženého uhlí. To nemá s tvarem odběrové křivky nic společného. Navíc je to blbost nebrat do úvahy nic jiného než mzdy.

Američani mají úchylku na klimatizaci a všemožné další strojky na elektřinu, takže těmi křivkami bych se pro naše podmínky vůbec nezaobíral.

Ano, FVE jsou dobré na ořezávání špiček, jenže to by musely mít dovoleno dodávat (domácí) do sítě, nebo mít akumulaci. V létě se bavíme o maximálním ořezávání asi 3GW, což jsou nějaké 3.5-4GWp. To ale znamená roční produkci jen asi 4TWh, to je limit pro takovéto OZE takto nasazené, pokud se něco nespáchá s tím aby se daly nasadit i do základního zatížení. Možná lze jít na nějakých 5GWp s těmi PVE, které máme. Musel bych to ale prohnat přinejmenším excelem, když ne nějakým skriptem (v shellu, PHP, Python), abych z toho dostal nějaká slušná data kolik toho lze pokrýt. Produkce FVE je taková část rozplizlé sinusiody, pro proto ovšem pro elektrizační síť by se hodil více obdélník (produkce, nikoliv že bych chtěl do sítě cpát obdélníkový průběh!), proto je třeba případně učinit opatření k obdélníkizaci energie z FVE alespoň v odpoledním období.Přičemž musíme dodržet další podmínky.

Kdybychom to začali montovat do naší elektrizační sítě bez úprav, tak v létě máme "baseload" cca 4GW, sedlo je asi 3.5GW a špička 7GW, podívejme se na to Wagnerovským modelem, JE+OZE a prohašme že JETE a JEDU regulují +- na 2GW každá, výkon nad se používá jen pokud je třeba, pod 2GW se nejde. (A obě elektrárny jedou, jinak zaskakuje tandem Prunéřov-Vřesová(Prunéřov by měl mít dnes výkon snížen na 750MW) za jeden blok cca 2GW, případně Dětmarovice-Kunčice)

Pak je možné instalovat minimálně 3GWp (spíše 3.5GWp) FVE, které budou najíždět asi do 10-11. hodiny a klesat po 13-14. hodině. Toto ještě můžeme zvednout o výkon PVE, asi 1100MW. Ty budou čerpat v momentě kdy výroba FVE stoupne nad spotřebu, dodávat, když poklesne. V noci to stejné, energie z noci se využije v momentě kdy teoreticky spotřeba překročí výrobu. Takže to máme asi 4.6GWp FVE. Mělo by to jít, ale bůh ví jak by to bylo doopravdy, ceny atd. Výhoda je že se teoreticky nebude muset sahat na přehrady, na Vltavské kaskádě tedy bude třeba uvolnit jednou za X dní určité množství vody pro udržení hladiny či zachování Qmin na Vraném.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

ERU vydava zpravu kazdy rok, ale neni nijak nutne mit uplne aktualni data, ty hlavni trendy se nijak extremne rychle nemeni, pro radovou predstavu casto poslouzi i starsi data.

V nasledujicim odkazu si vymente podtrzitka za tecky: www_eru_cz/documents/10540/462820/Rocni_zprava_provoz_ES_2015.pdf/3769f65b-3789-4e93-be00-f84416e1ca03

Jinak me v souvislosti s myslenkami ekologu hodne vrta hlavou jedna vec. Proc je tak spatne, ze jaderne elektrarne nemohu snizit vykon v dobe kdy jej nepotrebuji, ale pritom vubec nevadi, ze slunecni a vetrne elektrarny nemohu zapnout v dobe, kdy je potrebuji? Pokud spolehate na baterie, tak ty jsou prece pouzitelne k reseni obou problemu.

Ja nijak zasadne proti vyuziti Slunce a vetru nejsem, ale nektere argumenty proste nechapu.

Obrázek uživatele Josef

K nějaké změně možná dojde. Ostatně sám mám FVE panely na střeše. Ale nelze očekávat, že by FVE panely pokryly celou spotřebu. To by naše energetické sítě neustály. A upřímně, vůbec se nebojím, že i kdybychom postavili další dva Temelíny, že bychom neměli elektřinu komu prodat. Němci i Rakušáci ji od nás s obrovskou radostí odeberou. Je to totiž velmi předvídatelný zdroj, což FVE ani VtE není a navíc se většinou smlouvy na odběr podmiňují zajištěním náhradních zdrojů v případě výpadku, což je u FVE a VtE naprostá utopie.

To ani já neočekávám, že FVE pokryjí, celou spotřebu. Je to jen část. Jen si myslím, že pro energetický mix ČR bohatě dostačuje JE tak jak je dnes tj. cca 30% a není potřeba ji navyšovat. Právě z toho důvodu, že je to stabilní zdroj, který se nedá v noci vypnout. Přeci kdybychom měli víc elektřiny z JE, tak co byste s tou elektřinou v noci a v době velmi nízké spotřeby dělal? Myslíte, že by ji Rakouskou v době této nízké spotřeby chtělo? Nebude to tak, že sami v těchto hodinách budou mít elektřiny dostatek?

Co se týká smlouvy na odběr proudu, myslím si, že to tak v budoucnu bude platit i pro FVE a VE. Tj. to, že bude muset samotná taková elektrárna mít dostatek uložné kapacity na překrytí výpadku svoji vlastní výroby. Bez toho to v budoucnu nebude, podle mne možné.
Ale díky rozvoji baterek to nevidím až tak na velký problém.

Prostě to bude tak, že když bude chtít majitel připojit VE, nebo FVE do sítě aby dodával proud, tak bude muset splnit tyto podmínky a přes to by nejel vlak. Kdyz ne, tak si ji může používat pro svoji vlastní spotřebu a tam nic takového plnit nemusí.

Podle mne by to takto mělo být už dnes. Vyřešil by se tím ten největší problém, protože by ho konečně začali řešit ti, kdo ho zapříčiňují!

Taková FVE o výkonu 10kW vyrobí za 8 hodin přes den cca 80kWh elektřiny (při maximálním výkonu asi to bude méně). Pak by stačilo aby taková elektrárna měla u sebe cca 80kWh což by ji na zbytek dne dalo. Samozřejmě by se tomuselo více promyslet a více propočítat. Toto je jen můj velmi amatérský odhad. Asi by to vyžadovalo posílat do sítě méně, aby tam byla kapacita co tu baterii přes den nabije. tj. na 5kW elektrárnu připojenou do sítě bych potřeboval třeba 10kW v panelech plus 80kWh v baterkách, nebo tak něco.

Ale i kdyby to byl jiný poměr, tak jsem chtěl hlavně tím dokázat, to, že ani dnes by toto nebylo nereálné, protože 100kWh baterie se již dávají do automobilů, tak proč by nešli dát menší k těmto menším elektrárnám?
Nebo naopak ke každé vrtuli která má například výkon 5kW dát takovouto baterii? Proč by to měl být problém?

Chceš dodávat do sítě elektřinu, ano jde ale musíš splnovat takové a takové kvalitativní parametry. Proč to tak není už dnes?

Obrázek uživatele Josef

V takovém případě by se nepostavil ani kW instalované kapacity FVE a VtE. Protože by to bylo šíleně drahé ;)

Před 5-10 lety souhlas, dnes si myslim že už je to jinak. Ceny FVE klesli skoro na třetinu co bylo dobré a stále ceny klesají.
Tj to co stalo dřív než baterie by dnes mohlo být v četně baterie. A za ty ceny se dřív stavělo, tak proč by to nešlo i dnes?

Cena baterie v Boltovi může stát cca 200-300 tisíc, to samé stojí i FVE s výkonem 5 kW. To zase není až tolik. Záviselo by to čistě jen na tom jestli bych chtěl prodávat elektřinu nebo ne. Když ne tak si pořídím menší baterii. Domu stačí jen cca 10-15 kWh a budu to mít levnější.

Obrázek uživatele Josef

Za ty ceny se dřív stavělo, protože výkup byl za 10 Kč/kWh.

Fíha ten román asi nebude nikdo číst.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To jste se spletl. :)
Problem je myslim v tom ze nikdo moc neude chtit pronajimat kapacitu sveho EV ke stabilizaci site.

Navic bude treba resit nejen domacnosti, ale zejmena energii pro prumysl a dopravu ya soucasneho omezovani spotreby zejmena ropy, ale bylo by dobre omezit i plyn a uhli. Ropa by se mela oezit prvni jakozto surovina s niz je spojeno nejvice bezpecnostnich problemu.

To jste dobrej, že jste to přečetl :-)))
Zkusim jen krátce.
Jak píše níže ePavel, který vlastní elektromobil, tak to vypadá, že je to naopak. Podle mne (i když zatím nemám elektromobil) bych já osobně kapacitu baterky velmi rád pronajímal. Protože to auto většinou stojí v garáži a nic nedělá. Takto by mohlo alespoň trochu vydělávat. Sice je jasné, že to nebude žádný vejvar, ale i kdyby to dalo za rok 2, nebo 5, nebo 10 tisíc tak kdo vám to jen tak zadarmo dá? I za takové peníze můžete dětem koupit pěkný dárek a nebo hodně drahou večeři při svíčkách.

Podle mne pronajímat 1 az 5 kWh z baterie o kapacitě 20 az 70kWh není vůbec nic a nikoho to nijak omezovat nebude.

Navíc ja jsem počítal s tím, že to spousta lidí nebude řešit. Vžyť 1/10 vlastníků elektromobiůu je dost málo. Já jsem to schválně dal takto málo, přestože si myslím, že by to mohlo být daleko větší číslo, kdyby jim někdo takovou možnost dal.

Jen jsem chtěl upozornit, že je to už dnes technicky jednoduché a možné a brání tomu jen naše představivost a práce něco nového udělat.

Obrázek uživatele ePavel

Proč by nechtěl, kdyby měl výměnou za to možnost nabíjet mimo špičku za nějakou zvýhodněnou cenu a ve špičce část z toho, kterou si sám operativně určí prodat za cenu vyšší? Umím si v budoucnu představit, že letíme na 14 dní na dovču, tak nastavuju na nabíječce možnost využít pro tento účel baterii v rozmezí 30-70%, kde se opotřebovává nejmíň. Takže přijedu z dovolené a auto mi zatím vydělalo tisícovku.

---

Objednejte vaši novou Teslu s bonusem: http://ts.la/pavel4572
Od r. 2013 najeto 300.000 el. km.
http://wifi.sampro.cz/ev-charging~c144.html

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Výsledek dobrý, ale nechtělo by Německo trochu už brzdit? Sice stíhají budovat kapacity ale nemají jak ten proud přenést dále do vnitrozemí, prozatím. Pokud chtějí dále divoce rozvíjet OZE, tak by se měli zaměřit na instalace dále ve vnitrozemí, aby se jednak mírně v čase rozložila výroba a také aby se jinak zatěžovala vedení.

Německé by mělo nějak vyřešit svůj jižní problém - Bavorsko atd., regiony, kde bude zřejmě po definitivním odstavení JE chybět výkon. Do toho se o snížení instalovaného výkonu svých elektráren, parních, hrne Rakousko. To může končit nedobře, teoreticky i tím, že to povede k "vyžrání" výrobní a přenosové kapacity v ČR a na Slovensku, kdy se bude exportovat do těchto zemí a ještě přenášet případně proud z Polska.

Dále by bylo dobré aby se za rozumnou cenu rozvíjela dekarbonizace energetiky i ve zbytku Evropy, zejména omezováním spotřeby ropy, to ale vyžaduje masivní rozvoj elektromobility, na což ale výrobní kapacity zatím jsou.

V Evropě bude třeba zajistit aby cena elektrické energie pro koncového zákazníka výrazně klesla, aby se jí dalo nahradit maximum paliv. Otázkou je jak to nejlépe zajistit.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Však už brzdí. Od letoška přecházejí na systém aukcí. Vysoutěží se pevně daný objem kapacit (něco kolem 3 GW) a šlus. V těch aukcích budou zohledňovat polohu, aby se jim to všechno nanakumulovalo mezi Hamburkem a Kielem.
A na kolik by musela cena elektřiny klesnout? Plyn stojí maloodběratele 1 Kč/MWh, hnědé uhlí 0,65 Kč/kWh. Velkoodběratelé mají určitě lepší ceny. Dotujte cenu elektřiny a budete stimulovat jen plýtvání.

Obrázek uživatele honza.t

http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/doslo-jiz-i-vetrniky-nemecko-ne-spustilo-prvni-aukci/

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

O Nemecku mate lepsi info, to vim, bohuzel nemecky neumim, respektive umim natolik abych neumrel hlady a zizni a jeste par drobnosti.

Otazka je jak nasmerovat odberatele k prechodu z ropy a uhli na elektrinu (plyn nechejme zatim na prechodnou dobu), pocitejme, ze to kabely utahnou. V doprave si to umim predstavit, ale jak to udelat v dalsich aplikacich?

Dotace nikam nepovedou, ne pokud budeme dotovat spotrebu, presto bz se mel najt mechanismus, kterym se prechod bude stimulovat.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Pro uhlí i ropu platí jedno společné, mají jeden hlavní způsob odbytu. Přes 80% uhlí se spotřebuje na výrobu elektřiny a tepla, cca 75% ropy se spotřebuje ve spalovacích motorech. Zlomí-li se tam, stane se z nich stane komodita druhotného významu. Obojí je, věřím, na dobré cestě, bude to jen nějaký čas trvat.
Kritickými technologiemi budou větrné elektrárny, FV elektrárny a technologie postavené na Li-ion článcích. V elektroenergetice už je fakticky na globální úrovni rozhodnuto. V automobilové dopravě se to, čekám, zlomí ve prospěch EV s Li-ion během příštích pěti let. A i kdyby ne, v rukávu jsou proti ropě ještě tři trumfy - další snižování spotřeby vozů se spalovacím motorem, syntetická paliva a mobility-as-a-service. Každý z nich znamená pro ropný průmysl průšvih. A to se nejspíše začnou naplňovat všechny 4 věci najednou.
Pak budou na řadě hutě a cementárny a jak se zbavit uhlí v nich. A lodě, letadla a dálková kamionová doprava a jak se zbavit ropy v nich. To jsou věci, kde není zatím v ruce žádná radikální změna, jen efektivita, "demand destruction" (hliník nebo uhlíkové kompozity vysokou pec nepotřebují) a substituce (biopaliva, syntetická paliva). Ale zase na druhou stranu, tohle není až tak osobní jako teplo, elektřina a plechový miláček.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jenže jak chcete dostat z energetiky uhlí a fosilní paliva vůbec, když se tam drží zuby nehty a s tím co se děje tam možná ještě nějakou dobu, až moc dlouhou, zůstanou. Nejsem třeba u nás schopní se rozhoupat k potřebným krkům, v Německu také vlastně pořádně ne. To je problém.

Myslím že i s nejlepšími lithiovými články, nebo jinou technologií není výrobní kapacita na to aby se podařilo vytvořit dostatečnou akumulaci, den či týden jsou asi bez problémů, nebo v technologicky řešitelné oblasti, ale na delší období budou třeba nějaké jiné způsoby, které ale budou velmi citlivé na vstupní cenu proudu. Řekněme že 1kWh v benzínu stojí asi 2.7Kč, cena mechanické práce je asi 8Kč/kWh, pak při účinnosti elektřina-něco-práce 20% by bylo třeba aby vstupní cena proudu byla 1.6Kč, mnohem pravděpodobněji o dost méně kvůli dalším nákladů. Při využití jako uskladnění elektřiny, tedy že to nebudeme lít do sekaček, bude muset být cena ještě mnohem menší. Taková aby na výstupu elektrárny cena proudu nepřesahovala 100€, pokud ale vyjde Maďarům jádro za 50€/MWh, čímž vyhrožují, pak na tom může být celý obnovitelný systém špatně, taková cena by mohla totiž výrazně oživit zájem o jadernou energetiku. Což by ale asi umožnilo i ona syntetická paliva z letních přebytků výkonu. To je asi jediná cesta jak skloubit JE a OZE.

Bohužel i hliníkárny spotřebovávají velké množství energie, nehledě na to že měď a konstrukční ocel v mnoha případech jen tak nenahradíme. Neblahé pokusy s hliníkovými rozvody asi také znáte, vůbec si neumím představit z toho dělat kolejnice, ani z jeho slitiny, ale jestli mi takovou, která se rovná oceli, ukážete budu rád.

Na tranzitní kamionovou dopravu by byla přinejmenším rola, jenže na tu asi není místo, kdybych řekl že po D2 denně projede do Německa 500 kamionů a opačným směrem také, bavíme se o 500 vagonech, po 25m, na eden vlak se dá dát maximálně 30 vagonů, to je dalších 16 párů vlaků na přetížené tratě. Reálně se ale budeme spíš bavit o mnohem větším čísle, kolem 25 souprav á 500m. Navíc nemůžete z praktických důvodů nechávat vlak a kamiony zbytečně čekat. tož znamená že to musíte dát někam mezi všechny ty rychlíky a osobní vlaky přes den.

U zvyšování efektivity spalovacích aut už není moc kam jít, buď do palivových článků. nebo spalovacích mikroturbín, ani jedno se moc nezkouší a vyžadovalo by to stejně elektrodynamický přenos. Rozhodně by bylo velmi vhodné s tím udělat něco rychle, ne snad ani pro GZK, ale jako spíš pro finanční dopady.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Neříkám, že to bude lehké, ale je to směr, kterým se půjde. Pro JE moc budoucnosti nevidím, když už i v Dánsku vyjde levněji elektřina z FVE a loni předvedly obrovský skok offshore VtE, které skokově slevnily na úroveň ~50 EUR/MWh. Třeba zmíněné offshore VtE mají jen v Severním moři potenciál ve stovkách GW s koeficientem využití hodně přes 50% a cena ještě půjde dolů. A právně je jejich výstavba jednodušší. Na moři nežijí NIMBY a stačí se "jen" domluvit se státem.
S kamiony máte pravdu, jednoduché to rozhodně nebude.
Co se týká osobních aut, vřele doporučuju kouknout se na práci A.Lovinse, o kus výše je tady odkaz na jeho prezentace. Pro snížení spotřeby současných spalováků fakticky o polovinu by se nemuselo na motory ani šáhnout. Stačilo by radikální odlehčení kastle a v důsledku toho vlastně celého podvozku a pohonného systému. Neboli nahrazení ocelového plechu o hmotnosti stovek kg 8-10x lehčími uhlíkovými kompozity (bez ztráty pohodlí a bezpečnosti) by znamenalo i lehčí podvozek (musí toho míň unést a odpružit) a menší motor. Použití tady těch postupů by jen v USA snížilo globální spotřebu ropy o 7-8% a při dnešních cenách by to znamenalo vyšší cenu aut o nějakých 5-10%, což by se v provozu finančně vrátilo do dvou, tří let.
Však si vezměte, co udělal u ropy v roce 2015 převis nabídky nad poptávkou o 2 miliony barelů za den. Jen tohle opatření by vygumovalo spotřebu velikosti produkce Ruska nebo Saudské Arábie. Vůbec mě nepřekvapuje, že olejáři tak intenzivně lobbují u Trumpa za zrušení nových CAFE. Existenčně by to ohrozilo frakování a ropné písky.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Záleží na tom jak se ta cena počítá, v některých zemích se do toho připočítává cena na přípojku v jiných ne. To by bylo dobré vědět, protože pak je cena o 10-15€/MWh vyšší. Jestli hodlá Rusko, Čína a Korea dodávat jaderky na leasing s tím že cena proudu pak bude velmi příznivá, mohlo by to být zajímavé. Na tomto bude dost záviset. Když jsem si o tom psal s někým z ČEZu, tak cenu proudu nejvíce ovlivňuje cena peněz, takže závisí na tom jaký úvěr/financování se podaří sehnat (a pak taky kdo to má dodávat).

A jak to bude energeticky a zejména ekologicky s těmi uhlíkovými kompozity? Myslím že pokrok by zajistilo už používání hliníkových slitin na karoserie, je ale myslím otázka proč se automobily vydaly raději šizením zákazníků, než tím že by začaly používat ve větší míře uhlíkové kompozity/hliníkové slitiny.

Teď je ještě otázka, proč automobily jdou raději cestou ocelových EVček a nikoliv do prudkého odlehčení vozidel těmito materiály, což by zřejmě v řádu jednotek let zvládlo splnit emisní normy a normy na spotřebu.. Možná má trochu Shell pravdu s těmi soutěžemi futuristických vozítek. Ale naprosto stejnému problému čelí evropská železniční doprava, tam by také nasazení hliníku a kompozitů mohlo znamenat ušetření hmotnosti, tedy nákladů za dopravní cestu a pohonnou energii, stejně tak by to vedlo k vyšší efektivitě pro lepší poměr hmotnosti vagonu k hmotnosti nákladu.

Obrázek uživatele Josef

Upřímně, prosadí se to, co bude skutečně levnější. Pokud tedy řekneme, že uhlí nechceme, tak máme na výběr v ČR v podstatě jen jádro, OZE a plyn a na ten se taky kouká skrz prsty. OZE samotné jsou pro ČR neřešitelný problém. Nejsme schopni to za rozumnou cenu postavit. Jádro je relativně vysoká jednorázová investice, která se ale dělá na extrémně dlouhou dobu. Dnešní jaderky se projektují na 60 let s možností prodloužení na 100 a více let. Plynovky jsou relativně levné na výstavbu, ale z hlediska politické situace a ceny plynu je to dost komplikované. A další možnosti tady prostě nevidím.

Co se týče odlehčování automobilů, BMW se vydalo s i3 cestou karbonových karoserií a tak dosáhlo i u elektromobilu hmotnosti kolem 1200 kg. Nicméně problém je velkosériová automatická výroba z karbonu. Ono je to prostě složité. Takže karbon využívá i3, i8 a teď nová sedmička a pětka, ale jenom částečně. Další modely budou následovat. Kdybyste chtěl vyloučit použití oceli v automobilech, nemohl byste prodávat nová auta za 250000 Kč.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Díky Vám jsem se trochu povrtal v problematice uhlíkových kompozitů. A tady je moje resumé. Podle reportu Rocky Mountain Institutu by kastle automobilu z CFRP stála stejně jako ocelová při ceně ~9 USD/kg, jenže v roce 2009 stála 35 USD/kg, výroba CRFP kastle tedy stála 1500 USD navíc. Doba rychle postupuje v roce 2013 byla při rozběhu výroby BMW i3 cena pro BMW 28 USD/kg, dnes je to už okolo 22 USD.
Taky jsem objevil úžasně pitomý postup výroby CRFP pro BMW i3. V Japonsku se z ropy vyrobí polyakrylonitril (PAN, umělá vlákna), která se převezou do USA, kde se speciálním způsobem vypálí v peci. Vlákna se převezou do Wackersdorfu v Německu, kde se z nich utká tkanina, pak se převeze do Landshutu, kde se "zapeče" do požadovaného tvaru a zalije polymerem. Hotové díly se pak převezou do Lipska, kde se nalakují a stanou se součástí i3.
Problém je v tom, že je drahý, tvoří asi polovinu ceny výroby. Cílem je nahradit jej něčím levnějším. USA by měl teď někdy končit pilotní projekt na přímou produkci z těžších frakcí ropy, v Německu chtějí zkusit pilotní výrobu z ligninu. To je "lepidlo", které drží v dřevě u sebe vlákna celulózy. Papírny jej vyprodukují v gigantických objemech a nemají pro něj zatím jiné využití než ho pálit. Libovolná z těch dvou možností znamená automaticky cenu dolů o 25-30%. Druhou možností je samozřejmě úspora na logistickém řetězci, který je překomplikovaný. Tak jako tak, kastle s CFRP není a nebude větší náklad navíc než 1000 USD navíc, který šetří peníze na (menším) motoru, podvozku a brzdách. Cena oceli už moc kde klesat nemá, cena uhlíkových kompozitů půjde dále dolů, ještě je tam moc co vylepšovat. Prostě klasická zkušenostní křivka s poklesem nákladů při škálování výroby.

Obrázek uživatele Kuk

Postup produkce CF pro BMW je znám už pár let od doby jejich podrobných videií na toto téma.
Oni se snaží dostat cenu CF blízko k ceně vysokopevnostní ocely, aby to mělo pro výrobu aut smysl.
CF se produkuje v Japonsku a Bělorusku. Ekologicky to asi nebude žádná krása.
BMW továrna na upečení "zuhelnatění" vlákna je postavena hned vedle hydroelektrárny a údajně tam mají nejnižší cenu energie.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Obrázek uživatele Jan Veselý

Souhlas, důležité jsou tady dvě věci. Za prvé, výrobní proces a logistika jsou dnes zoufale neefektivní, je tam obrovský potenciál snižování ceny ve stylu Gigafactory a díky jiným, levnějším vstupním surovinám.
Důležité jsou taky počty. Uvažujme, že odlehčení kastle CFRP ušetří asi třetinu spotřeby (jako u BMW i3) u spalovacího vozu. To potom ovšem znamená, že ona 100 kg těžká kastle v běžném českém autě ročně ušetří okolo 250 kg benzínu/nafty.
Navíc se to nevylučuje s elektromobilitou. O třetinu nižší spotřeba znamená o třetinu menší baterii a stejný dojezd. Jen rozdíl 7-10 kWh v kapacitě baterie vymaže cenový rozdíl kastle.

Obrázek uživatele Kuk

Jo to dává smysl.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano, máte pravdu, prosadí se to co bude levnější, jenže to záleží i od politiky a jak se chceme do budoucna profilovat. Jestli máme být do budoucna třeba strojírnou a chemičkou Evropy, nebo jestli máme jít do průmyslu služeb (no a kam patří takové perspektivní odvětví IT, bez kterého prostě nelze už vyrobit nic, tedy pokud nemá zařízení stát majlant, být složité či vyžadovat složitou obsluhu. Ano lze udělat kvalitní obráběcí stroj bez zapojení IVT, ale bude vyžadovat vysoce kvalifikovanou a zkušenou obsluhu, ale mnohem spíše na trhu vyhraje takový, kterému se předhodí 3D model a zaškolená obsluha vloží daný kus kovu, případně nástroj dle pokynů na displayi), kde bude materiálová a energetická náročnost 00 nic. Osobně bych dal raději přednost znovuvybudování pořádného průmyslu, pokud to jde smysluplně i se základnou v prvním sektoru národního hospodářství. Ono by se dalo obnovit i cukrovarnictví, pokud by se vykoupily limity ze zahraničí. Mimochodem se Evropa pomaličku reindustrializuje, zpět se stěhuje třeba oděvnictví, obuvnictví, ale to jsem odbočil.

V energetice se musíme přestat hádat o to co dělat a začít dělat, vyjde-li Paks na nízkou cenu a na čas, jděme do toho, pokud jsou tu zdravé firmy schopné stavět jádro na čas a za dohodnuté peníze, nemám s tím problém. Moje námitky proti JE jsou ekonomického charakteru. Rozhodně neblokovat OZE, jak jsem psal výše máme místo na asi dvojnásobek výkonu FVE, nějaké 4GWp. Ale to by si to musel připustit ČEZ i ČEPS. Není už moc času na to nahodit celou transformaci a úspěšně ji zvládnout. Můžeme buď zkusit Německou cestu, nebo to zkusit jinak, udělat financování ala Paks, a vrhnout se do elektrifikace dopravy. Teoreticky máme našlápnuto dobře, třeba železnice vyžaduje velkou investiční akci, při které by se mělo přepínat pokud možno na 25kV stř. a zároveň je to vhodné pro rozběh elektrizace vedlejších tratí. Stejně tak co nejdříve vytvořit širokou síť nabíječek pro EV.

Ve skutečnosti je třetí cesta, ale je drahá a nevyzkoušená, ta by ale vyžadovala aby vláda alokovala asi 200mld na daný projekt. Pak by někdo musel vzít telefon, zavolat do Greifswaldu aby urychlily pokusy na W-7X a poslal na to peníze, pak by někdo musel sehnat pozemek třeba u Mýšlovic, nebo, no na Moravu to asi nenacpeme. Někdo by musel kontaktovat ty co udělali studii kompaktní stellarátorové elektrárny, že se do toho jde. Pak zavolat do Cadarache, že tu děláme něco zajímavého a že jestli vědci nechtějí raději sem, že tu je i větší klid na práci. Pak počkat tak dva měsíce než to rozdýchají. A pak s tím projektem začít. Jo samozřejmě veškeré patenty by náležely České republice.

Nevím, jestli je žádoucí dělat auta s cenou, která z nich dělá v podstatě spotřební zboží. Růst ceny na 300k by problém být nemusel, tedy myslím, na západ od nás určitě ne.

Obrázek uživatele Kuk

Nejlepší je být dalším Silikon Valej a vyvíjet nové technologie. Lepší než montovny a průmysl.
O to se snaží třeba Belgičani.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Možností pro nová Silicon Valley jsou omezená, prostě asi jen stěží jde aby všichni vynalézali appky a podobně. Bez průmyslové základny to nepůjde, pokud nechceme všechno importovat odněkud odjinud.

Samozřejmě netvrdím, že máme místo montoven pro změnu postavit kolbenky z 19. století, ale bez nějakého průmyslu a výroby to prostě nepůjde. Zvlášť pokud se bude postupovat s další automatizací a robotizací, nechávat pak výrobu na jiných zemích se může stát ošidným. Což se tedy ukázalo již v minulosti při přesunu do Číny.

Obrázek uživatele Kuk

Elon teď koupil několik km hliníkovýho drátu ;D

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Cena za 1 kW v Německu asi 7,80 kč u nás 5,36 kč v německá uklízečka bere přes 40 000 kč to jsou fakta můžou si Němci dovolit ze svého platu dovolit dotovat ekologickou energii ? ANO !

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

německá uklízečka bere kde 40000Kč čistého? (1480EURO čistého)
já vím co berou např elektřikáři v Sasku, a rozhodně na čisté peníze nemají těch 40000Kč nýbrž berou 11,50 EURO na hodinu hrubou mzdu (jsou to zaměstnanci u známého elektrikáře co má malou firmičku)

To je zákonem zaručená mzda ! jako u nás 11000 kč

Obrázek uživatele Radovan

Musel bych chvilku hledat odkaz na nějaký ten jejich Arbeitsamt, ale min, mzda, jako je u nás 11 tisíc hrubého, je v SRN 800 Eur. Tedy krát zhruba 27 = 21.600,- Kč hrubého.

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Min mzda je u nich skoro 9€ za hodinu. Takže pokud někdo dělá 90 hodin měsíčně, může klidně mít těch vašich 800€. ;)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No záleží jakou máte sazbu já platím hluboko pod 2kč kWh. A průměrně si Němec za svůj plat (57000,-čistého ) koupí méně kWh než Čech. Jinak v Německu by průměrný Čech ta hrubý plat uklízečky , který je okolo 40 000 žít nechtěl....

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Takže myslíte, že uklízečka v ČR s 11tis čistého je na tom s životní úrovní stejně jako ta německá s 40tis hrubého? Ceny máme dost podobné, možná jen ty nájmy budou v německu vyšší. Zeptám se, zaplatí si česká uklízečka tržní nájem a poplatky v jakékoliv větším měste v ČR z platu 11tis? A zaplatí ho v DE ta německá ze svého platu?

Obrázek uživatele Elektrickyautomobil

Super

---

Ioniq Electric - jazdím len na elektriku


Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilveletrh e-SalonNabíječky elektromobilů Circontrol