Zatímco automobilky s velkou slávou představují na mezinárodních autosalonech nová hybridní nebo čistě elektrická auta, energetické společnosti a provozovatelé elektrických sítí se intenzivně připravují na buducnost.
foto: ČEZ
Především řeší otázku, kde a jak budou v budoucnosti majitelé elektrických aut své stroje nabíjet. Tak, aby stejně jako nyní, kdykoliv k autu přijdou a bez ohledu na to, kde je zrovna zaparkované, mohli po otočení klíčku ihned odjet.
Problém je v tom, že současná auta stojí často na ulici, tedy v místě, kde nemají přístup k elektřině. Téměř polovina všech majitelů vozidel ve Velké Británii, kolem 43 procent, nemá garáž ani jiné stálé parkovací místo. Podobné je to na kontinentu.
Evropská parkovací asociace říká, že v Evropě je dnes přes 47 milionů regulovaných parkovacích míst, z toho 16,9 milionu na ulici, což představuje 36 %. V tomto odhadu však nejsou zahrnutá neregulovaná parkovací stání, kterých je až třikrát tolik, takže výsledný podíl bude podstatně vyšší.
Mezinárodní energetická agentura IEA v maximalistické verzi svých prognóz předpovídá, že v roce 2030 bude na celém světě jezdit přes 230 milionů aut s elektrickým pohonem. Britský elektrárenský gigant National Grid odhaduje, že do roku 2040 by na silnicích ve Velké Británii mohlo být až 36 milionů elektromobilů.
Podle londýnské start-up společnosti Connected Kerb se proto budoucnost nabíjení elektromobilů musí soustředit do ulic. Obě tyto britské firmy nyní oznámily, že budou na výstavbě pouličních nabíječek úzce spolupracovat.
Začátkem roku zprovoznila Connected Kerb v městské části Southwark v centrálním Londýně první nízkonákladové, inteligentní, pouliční nabíjecí stanice pro elektromobily. Jsou schopné nabíjet výkonem 3 až 7 kW a jsou určené speciálně pro elektromobily dlouhodobě zaparkované na ulici například přes noc.
Při těchto rychlostech napájení by se vůz s baterií o kapacitě 40kWh nabil za šest až třináct hodin. Firma nabízí dva typy nabíjecích stanic, obě z recyklovaných materiálů, přičemž levnější z nich stojí kolem 300 liber.
Použitá technologie zaručuje snadnou přeměnu na možnost bezdrátového indukčního nabíjení, pokud by vývoj celého segmentu dospěl až sem. Stanice má také superrychlé wi-fi připojení, možnost přístupu k 5G síti a další služby.
„Jsme rádi, že londýnští motoristé budou mezi prvními. Vzhledem k tomu, jak roste počet elektromobilů, ukazuje se potřeba celostátní infrastruktury jako kritická,“ uvedl provozní ředitel Connected Kerb Paul Ayres.
Vizionáři z londýnského start-upu zároveň upozorňují, že elektrická síť Velké Británie zřejmě nebude v příštích dvaceti letech schopná zajistit hromadné připojení rychlodobíjecích stanic s dobou nabíjení kolem 30 minut.
I další evropští experti upozorňují na velký nárůst spotřeby elektřiny vyvolaný dobíjením elektromobilů a s tím související zatížení přenosových soustav. Německý institut Energy Brainpool odhaduje nárůst spotřeby elektřiny v EU o 830 TWh do roku 2050, pokud by soukromá doprava kompletně přešla na elektromobily.
To je čtvrtina celkově vyrobené elektřiny v EU v roce 2015 (3,234 PWh). V zemích Evropské unie je v současné době přes 170 tisíc nabíjecích stanic, z toho 27,3 tisíce jsou rychlodobíjecí stanice s rychlostí nad 22 kW.
V České republice je nyní v provozu kolem 400 dobíjecích stanic, nejvíce jich provozuje společnost ČEZ. V celé zemi má více než 150 veřejných dobíjecích stanic, z toho téměř 100 rychlodobíjecích.
Díky grantům z evropského programu CEF buduje ČEZ v současné době také dalších více než 100 veřejných rychlodobíjecích stanic na hlavních tazích napříč Českou republikou.
V loňském roce dosáhl prodej elektroaut v celé Evropě 408 000 kusů, což je o 33 % více než v roce 2017. Podíl elektroaut s bateriemi (BEV) a s hybridními pohony (PHEV) tak na evropském trhu v segmentu lehkých vozidel dosáhl 2,3 %.
V Evropě v současné době jezdí přes 1,2 milionu elektrických aut. Nejvíce jich je v Norsku, kde elektromobily pokrývají 37 % z celkových prodejů aut.
V České republice v loňském roce bylo zaregistrováno celkem 981 elektromobilů (BEV) a plug-in hybridů (PHEV), přičemž 72 % byly čistě elektrické vozy.
Dobrý den,
Mám k vám dotaz je zde někdo kdo provozuje v
Dobrý den,
Mám k vám dotaz je zde někdo kdo provozuje v Praze elektromobil a používává jen veřejné dobíjecí stanice? Jde to? Děkuji .
Jednoducha odpoved.. jde to. V soucasnosti staci chip cezu a
Jednoducha odpoved.. jde to. V soucasnosti staci chip cezu a najet za rok alespon 21700km pri spotrebe 15kWh/100km; pri mensim najezdu zvolte kartu PRE.
Proc 21,7tkm? Protoze kdyz budu mit doma NizkyTarif 2,- za kWh: 6500÷(15×2)=21,7tkm.
Tak honem do toho, dokud je levne.
Děkuji za odpověď. Bohužel doma nabíjet nemohu tak proto
Děkuji za odpověď. Bohužel doma nabíjet nemohu tak proto ta otázka. Máme rezervovaný ioniq a teď žena začíná prudit že neví kde bude nabíjet já v tom problém nevidím, ale znáte ženský.
Zdravím budoucího kolegu s IONIQem 🙂
Jen se zeptám, proč
Zdravím budoucího kolegu s IONIQem 🙂
Jen se zeptám, proč IONIQ? Nezvažoval jste KONU?3
Jinak v Praze snad není s nabíjením problém. Lidé v bytovce a přes 100 km od DC nabíječky byly na tom hůře a jezdí už dlouho v EV s malým dojezdem. Když se chce, tak to jde.
Dobrý den,
Kona je dražší a nemusím SUV nabídli mi cenu
Dobrý den,
Kona je dražší a nemusím SUV nabídli mi cenu 850 za ioniq včetně zimních pneu na discích 2x kabel .
Pět let prohlídky zdarma .
Děkuji, o.k.
2x kabel je standart, alespoň byl u verze
Děkuji, o.k.
2x kabel je standart, alespoň byl u verze ULTIMATE, kterou jsem kupoval.
**
**
Od 1.7. Hyundai upravilo a zprehlednilo cenik obou verzi
Od 1.7. Hyundai upravilo a zprehlednilo cenik obou verzi Ioniq. Kabel na nabijeni z 230V a kabel s koncovkami Type2 je standard (jako byl pred rokem). Pokud vam nevadi predvadecky, mrknete na jejich strankach na zalozku “vozy bez cekani”. Pokud mate jiz zarezervovane, je to dobra volba 😉 !!
Kratke prakticke info je (a bude) i tady: https://m.facebook.com/story/graphql_permalink/?graphql_id=UzpfSTExOTA2Mzg2MTQ2Njc5MToyNDU1OTQ1NjYxMTExOTIx
Dobrý den,
jedná se hlavně o to abychom bez problémů
Dobrý den,
jedná se hlavně o to abychom bez problémů nabíjeli v Praze nemáme možnost nabíjet doma.
Nabijeni budete resit pro vsechny elektromobily 😉 ale Ioniq:
Nabijeni budete resit pro vsechny elektromobily 😉 ale Ioniq: dlouhy dojezd, ve meste v lete v pohode hodne pres 200km, v zime tesne pod 200km. Takze jde o denni najezd. A taky – tam, kam typicky jezdite – je tam pomala nabijecka (at uz Mennekes, nebo 230V)? Pokud ano, nebal bych se toho a nabijel, kdyz auto stoji na tech mistech – proste nabijel prubezne. Kouknete na moznosti nabijeni – at uz pres Chargrmap, nebo pres Plugshare. Ze zacatku budete nervozni z “nenabijeni”, ale casem zjistite, ze “dneska nebudu nabijet” – nebo-li budete proste v pohode, ze neni treba nabijet do plna porad. U nas to dopadlo tak, ze zena chce vic elektroauto, nez konvencni auto a s nabijenim nema problem. Prirozeny vyvoj 😉
Děkuji
Děkuji
Ioniq je dobrá volba, vnímám ho jako další krok od Leafa.
Ioniq je dobrá volba, vnímám ho jako další krok od Leafa. Ten mi ovšem ještě pár let musí zůstat. I s ním ale jde důstojně existovat, i když jeho reálný dojezd je cca 120 km. Pokud máte obavu o ženské vnímání elektromobility, tak rozhodně nemusíte mít strach, třeba moje žena už si bez elektromobilu nedokáže svět představit. Tankování u jejího Peugeotu 308 neabsolvovala nikdy, to jsem musel já, ale svůj (můj) Citroen C-ZERO nabíjí bez řečí každý den. C-ZERO jí přirostlo k srdci tak, že s ním najezdí skoro desetinásobek toho, co původně s benzíňákem. Tak si spíš dejte pozor, abyste zakrátko nemusel také kupovat něco pro sebe, když Vám Ioniq zabere žena. 🙂
Dìky , leaf jsem měl asi před čtyřmi lety půjčený na
Dìky , leaf jsem měl asi před čtyřmi lety půjčený na tyden a byla to láska na první svezení . Bohužel jsem neměl dost odvahy jít do el vozu . Tak doufám že budeme spokojení. Jsem rád že se ozvaly fajn lidi kteří chtějí pomoc a podělit se o své zkušenosti , poslední dobou jsou to tu samé urážky . Trochu mě to mrzí . Děkuji .
Dobrý den,
Včera to byl měsíc co jsem si dovezl
Dobrý den,
Včera to byl měsíc co jsem si dovezl elektromobil do garáže. Sice ojetý s kratším dojezdem, ale i tak jsem za ten měsíc najel 3000km. Jen 5x jsem nabíjel v garáži – čekám až si s ČEZem domluvím instalaci na noční proud.
Zatím tedy nabíjím mimo garáž, zrovna po Praze je pořát dost míst, kde se dá nabíjet u PRE, eon i innogy buď za cenu 3Kč/kWh, nebo zdarma. Navíc i u Lidlu třeba.
Záleží odkud v Praze jste, a jestli poblíž máte možnost takhle nabíjet.
Sám nejsem z Prahy, ale kousek za Prahou v bytovém domě, ale i tak se dá nabíjet u těch rychlonabíječek. Než si nakoupíte, je nabito…
A Ionic myslím i umí nabíjet rychleji než ta moje historická i3 🙂
Dobrý den,
Děkuji za pozitivní info, já bych s tím
Dobrý den,
Děkuji za pozitivní info, já bych s tím problém neměl, ale znáte ženské . Bude do toho pořád rýpat . Bydlíme na Pankráci tudíž máme na brumlovce 4x rychlonabijen , za domem Pre myslím že to bude ok ..
off
Zpropadené litiofky – Za požár ruské jaderné ponorky
off
Zpropadené litiofky – Za požár ruské jaderné ponorky mohla lithiová baterie, píše petrohradský web
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2865464-za-pozar-ruske-jaderne-ponorky-mohla-lithiova-baterie-pise-petrohradsky-web
„nárůst spotřeby elektřiny v EU o 830 TWh do roku 2050“
To
„nárůst spotřeby elektřiny v EU o 830 TWh do roku 2050“
To je 100 reaktorů VVER 1000. Počítám dobře?
To máme co dělat…
Jsou to terawatt HODINY. Ne TW výkonu.
Jsou to terawatt HODINY. Ne TW výkonu.
A?
A?
100 reaktorů VVER 1000 vyrobí 830TWh cca za 8hodin. A to
100 reaktorů VVER 1000 vyrobí 830TWh cca za 8hodin. A to číslo je navýšení spotřeby za rok ne?
100 VVER1000 vyrobí za 8h 844GWh.
100 VVER1000 vyrobí za 8h 844GWh.
Máte tam chybu o tři řády 🙂 Takže to, co napsal makos,
Máte tam chybu o tři řády 🙂 Takže to, co napsal makos, sedí.
No tak třeba maximální výkon jednoho bloku JETE má
No tak třeba maximální výkon jednoho bloku JETE má tuším 1 MW výkon. Takže za hodinu je to 1MWh = za 100 hodin – 1GWh – za 1000 hodin (necelých 42 dní) jedena TWh = cca 8,5 TWh/ rok.
ČR má aktuálně odběr zhruba 74 TWh / rok
Tzn. cca 8 a půl bloku JETE na potřeby celé ČR.
😀
Tak jako fór dne je to dnes zatím nejlepší.
VVER 1000,
😀
Tak jako fór dne je to dnes zatím nejlepší.
VVER 1000, který je v ETE, má výkon 1055 MWe, 1,055 GWe.
Rád jsem pobavil, ale pokud dobře koukám, píšete to
Rád jsem pobavil, ale pokud dobře koukám, píšete to samé.
Hrubý energetický výkon jednoho reaktoru WWER (jaké jsou v JETE), je cca 1000 MW – tudíž za hodinu 1000 MWh tudíž 1GWh.
V čem je to chybně?
Kerosin: „No tak třeba maximální výkon jednoho bloku JETE
Kerosin: „No tak třeba maximální výkon jednoho bloku JETE má tuším 1 MW výkon.“
Máte pravdu, že tady jsem chybně napsal 1000MW, ale v
Máte pravdu, že tady jsem chybně napsal 1000MW, ale v původním příspěvku mám správně 1MW.
Mno, ne. 😀
1MW je správně pro nějaký středně velký
Mno, ne. 😀
1MW je správně pro nějaký středně velký větrník.
Celý ten váš původní příspěvek(ze kterého jsem citoval) je děsivě špatně. Jako třeba 1MW reaktor, nebo že 100h pro něj znamená 1GWh a tak. 😀
Takže to odpovídá zhruba potřebě 100 nových reaktorů
Takže to odpovídá zhruba potřebě 100 nových reaktorů (nebo ekvivalent jiného zdroje), jak zaznělo v první reakci. Ne?
No to bych právě neřek.
Teď jedou v JETE tuším dva bloky
No to bych právě neřek.
Teď jedou v JETE tuším dva bloky ze čtyř. Takže kdyby jsme zcela vyřadili veškeré ostatní zdroje, tak by na potřebu celé ČR stačilo zprovoznit JETE v plném rozsahu, a pak ještě jednu čtyřblokovou elekrárnu. Tedy ze současného stavu při vyřazení naprosto všeho ostatního by to v ČR znamenalo 6 reaktorů.
Aktuální (s)potřebu Evropy neznám, ale i kdyby to bylo těch sto, tak za stejného předpokladu vysazení naprosto všech ostatních zdrojů. Pokud by to tedy znamenalo odstavení naprosto všech tepelných elektráren, tak by to stálo za to ne?
Ne. To je nepochopení článku. Chybí cca 100 * 1GW
Ne. To je nepochopení článku. Chybí cca 100 * 1GW instalovaného výkonu, aby se vyrovnal předpokládaný nárůst způsobený elektromobilitou. Pro ČR to odpovídá cca 2 takovým reaktorům s instalovaným výkonem 1GW(1000MW). Což je docela ve shodě s odhady potřeb pro plnou elektromobilitu.
Co se týče instalovaného výkonu, tak ano. ETE a EDU vyrábí cca 33% el. energie. Tzn. 6 reaktorů VVER1000 by nahradilo všechny uhelky.
Takže bychom potřebovali cca 8 takových reaktorů na zbavení se uhelek a elektrifikaci dopravy. Možná míň, když využijeme akumulaci…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Energetika_v_%C4%8Cesku
Ja jsem rpesvedcen, ze ti, co odhadovali 25% narust,
Ja jsem rpesvedcen, ze ti, co odhadovali 25% narust, nepocitali s tim, ze v noci jsou vyrazne prebytky vyroby a sly by jimi dobijeni pokryt. Vlastne vetsina lidi predpoklada, ze s ebude nabijet ve chvili, kdy je nejvetsi spotreba. Ale proc by se to melo delat a nemelo by se nabijet, kdy jsou temer nulove ceny = velke prebytky?
Kdyby ty přebytky stačily, tak ať klidně nabíjejí ve
Kdyby ty přebytky stačily, tak ať klidně nabíjejí ve špičce. Jen je třeba těch akumulátorů…
Jak už bylo řečeno jde o TW hodiny, ne výkon. A pokud se
Jak už bylo řečeno jde o TW hodiny, ne výkon. A pokud se bude stejnou měrou jako doposud narůstat individuální OZE (zejména FVE) souběžně s tím, že postupně domácnosti přechází na LED světla, a A++ spotřebiče, tak při troše štěstí nějakou tu (pokud možno tepelnou) elektrárnu v příští dekádě zbouráme.
Jakou plochu zabírají využitelné a neosazené střechy v
Jakou plochu zabírají využitelné a neosazené střechy v celé EU?
Kolik bude třeba bateriových zdrojů, přečerpávaček, nebo něčeho podobného?
O kolik klesla spotřeba el. energie za poslední roky, kdy lidé kupují LEDky a A++ spotřebiče?
Tak ani na jednu otázku neznám odpověď. Pokud vy ANO, rád
Tak ani na jednu otázku neznám odpověď. Pokud vy ANO, rád se je dozvím.
No vy dáváte soudy, já se jen ptám, abych byl schopný
No vy dáváte soudy, já se jen ptám, abych byl schopný soudy dávat. Třeba ty střechy jste si prostě vycucal z palce… 😉
Jaké střechy, já jsem přece žádnou hodnotu neuváděl,
Jaké střechy, já jsem přece žádnou hodnotu neuváděl, naopak jsem řekl, že současnou rozlohu volných střech neznám.
Nicméně odhadem je třeba cca 60m čtverečných na 10 KWp, což je na jih orientovaná část střechy průměrného domu. Před rokem a něco bylo v ČR okolo 28 tisíc FVE s výkonem někde okolo 2 GW. Jsou v tom samozřejmě započteny i ona solární pole (což osobně považuji stavbu FVE na zelné louce za zrůdnost).
Každopádně, je v současné době osazen jen zlomek střech, které jsou v ČR k dispozici a i tak je to zajímavé číslo. Když by se přidali střechy obchodních center a paneláků na sídlištích rozhodně by to bylo znát.
Ale jak jsem uvedl předtím a i zde na začátku, žádné konkrétní číslo v metrech či wattech nemám a neznám.
Psal jste o zavření elektrárny. Tak abych to mohl
Psal jste o zavření elektrárny. Tak abych to mohl kvantifikovat, potřebuji vědět, kolik je volných, vhodných a osaditelných střech. Tak se jen pídím po konkrétním čísle.
Pokud by bylo 1 milion vhodných střech o ploše 60m2
Pokud by bylo 1 milion vhodných střech o ploše 60m2 orientovaných na jih, tak je to roční výroba cca 10 TWh.
Čili víc než potřebuje 5 milionů průměrných EV. Super,
Čili víc než potřebuje 5 milionů průměrných EV. Super, takže i kdyby jsme všechny auta vyměnili ze spalováků na EV, tak nám ještě zbude.
Ano, 10 TWh stačí třeba pro 2,5 milionu EV, které ročně
Ano, 10 TWh stačí třeba pro 2,5 milionu EV, které ročně najedou 20 tisíc km a každé má spotřebu 20 kWh/100 km. Čísla nájezdu a průměrné spotřeby jsou hodně nadsazena, takže s těmi 5ti miliony EV souhlasím.
Průměrný nájezd
ČR 6 880 km/rok
SR 4 870 km/rok
EU 9 850
Průměrný nájezd
ČR 6 880 km/rok
SR 4 870 km/rok
EU 9 850 km/rok
*dle autoklub VCÖ
Cim vic premyslim o FVE na polich, tim vic se mi to reseni
Cim vic premyslim o FVE na polich, tim vic se mi to reseni libi s ohledem na to, jak vsichni v mem okoli hospodari. Z FVE se do zeme dostane daleko mene jedu, puda bude daleko mene udusana, bude daleko mene vysusena. Jake maji FVE na polich dle Vas nevyhody (az zrudnosti) vuci jinemu vyuziti te pudy?
Když máme k dispozici střechy (domů, obchďáků,
Když máme k dispozici střechy (domů, obchďáků, paneláků, parovišť) tak je každý metr orné půdy (nebo i louky) zcela zbytečné zastavět penelama.
Trochu něco jiného budou ty polopropustné (perovskitové), pod kterými by mohlo něco růst, a ony by naopak odstínily spalující slunce, ale ty současné jen zničí vše co pod nimi rostlo.
Uz jsem mockrat jel koelm FVE instalaci na pude a vzdy pod
Uz jsem mockrat jel koelm FVE instalaci na pude a vzdy pod nimi rostla trava. Priznam se, ze jsme nikdy nenavstivil zadnou obri, takze na tech obrich FVE polich neroste zadna trava? Je tam vlastne poust?
Nevím, čemu říkáte obří, ale není to podstatné.
Nevím, čemu říkáte obří, ale není to podstatné. Místo FVE tam mohlo růst něco vyššího a efektivnějšího než tráva.
Není to sice poušť v klasickém slova smyslu, ale ani travnatá tundra není žádná výhra.
Kdyz se rozhlednu po okoli, tak nejobvyklejsi je opravdu neoco
Kdyz se rozhlednu po okoli, tak nejobvyklejsi je opravdu neoco vyssiho – repka a kukurice. Takze za me je daleko lepsi FVE nez tyto dve plodiny. Az budeme resit nedostatek potravin a nepujde to resit zivocisnou prave spasanim te travy pod FVE, muzeme to resit jejich demontazi.
Kez by za par desitek let tu byla aspon ta travnata tundra.
Jinak souhlasim,z e primarne se maji vyuzivat strechy. Jen premyslim, co je pro investora lacinejsi. A proc uz konecne nekdo nezmeni legislativu, aby se to zaclo dit?
Teď jsem to někde v jiném vlákně psal. Ani by to nemusely
Teď jsem to někde v jiném vlákně psal. Ani by to nemusely být užitečné plodiny tipu řepka a kukuřice. Byl bych rád i jen za stromy, keře a možná i jen nálety by byly lepší než tundra. Cokoliv co zadržuje vodu a je zelený.
A nemyslím tím na zeleno natřený sud. 😀
Agrivoltaika v jižních státech začíná být zajímavá
Agrivoltaika v jižních státech začíná být zajímavá pro pěstování ovoce a zeleniny a zabránění odpařování vody. To se bavíme o panelech na zvýšené konstrukci, aby pod nimi projel menší traktor, de obvykle bez střechy. Agrivoltaika s chovem ovcí je v Německu už léta vcelku běžná věc. Dělají se pokusy se stavbou oboustranných fotovoltaik na polích nastojato, brání proudění větru (a vysušování), vrhají jen částečný stín a nijak nebrání technice co se výšky týče.
I to je způsob na zadržování vody v krajině a výrobě elektřiny a potravin zároveň, ale remízek z jedlých keřů a stromů je ještě o kus dále.Zadržováním vody, výrobou kyslíku, úkrytem a potravou pro hmyz a zvířata a jídlem pro lidi.
Tak trava (nejaka) nejak prezije, ta roste i ve stinu. Ale
Tak trava (nejaka) nejak prezije, ta roste i ve stinu. Ale nebude nejakym pudnim bakteriim, zizalam… (proste tomu, co pudu vylepsuje) vadit, kdyz jim sebereme zdroj tepla?
Já naopak považuju za velké + výstavbu FVE na polích, kde
Já naopak považuju za velké + výstavbu FVE na polích, kde je šance proměnit tu udusanou chemickou poušť na zdroj elektřiny a bohatý ekosystém zvaný pastvina. Stačí přidat pár oveček.
A jak jsme pochopil z videa, ktere jste nedavno zde odkazoval,
A jak jsme pochopil z videa, ktere jste nedavno zde odkazoval, tak ovecky travu udusaji, na ni vyroste nova a tak se da ukladat uhlik do zeme.
Jo, v UK už je několik takových instalací, kde majitelé
Jo, v UK už je několik takových instalací, kde majitelé inzerují, že jejich FVE má zápornou produkci CO2 🙂
No já bych tu (jak vy píšete) udusanou chemickou poušť
No já bych tu (jak vy píšete) udusanou chemickou poušť raději proměnil v divoce kvetoucí louku, nebo třeba plodné pole a ne ve FVE.
Tak to budete muset skoupit spoustu velkych zemedelskych
Tak to budete muset skoupit spoustu velkych zemedelskych podniku a dotovat takove „bio“ hospodareni, protoze dnes se bohuzel vyplati ta udusana chemicka poust. Docela fest strika i soused, co hospodari jen na 70ti ha. Na rozdil od velkych aspon ore.
No já sám asi ne, že. 🙂
A neříkal jsem, že tam nutně
No já sám asi ne, že. 🙂
A neříkal jsem, že tam nutně musí pěstovat užitečné plodiny ( i když by to nebylo špatné). Pro začátek by bohatě stačily stromy a keře, možná i jen nálety.
Zemědělci nemaj kde prodat hory obilovin a žádají dotace
Zemědělci nemaj kde prodat hory obilovin a žádají dotace za ušlý zisk a vy chcete přidávat ještě další produkci? To nemá hlavu ani patu.
proč asi zemědělci radši pěstujou řepku? 😀
Protože dostávají dotace.
Protože dostávají dotace.
DOtace se dostavaji na obdelavane pole, louku ci pastvinu
DOtace se dostavaji na obdelavane pole, louku ci pastvinu nikoliv na konkretni pestovanou plodinu. Jinak je to v zivocisne vyrobe, tam je to na konkretni kus konkretniho dobytka. Tudiz Vase reakce, ze repku pestuji kvuli dotacim, je milna.
Když se podívám na naše obecní zemědělce, tak berou
Když se podívám na naše obecní zemědělce, tak berou dotace na to, že nic nedělají a koncem léta vyvezou ze stodoly balíky na louku. Pak letí letadlo, které nasnímkuje na louce balíky a to je „důkaz“, že je posečeno a že celé léto makali. Pak zas balíky zavezou zpět do stodoly. Takhle fungují dotace.
To jako z letadla není poznat, že ta louka NENÍ posekaná?!
To jako z letadla není poznat, že ta louka NENÍ posekaná?!
Nevím, asi ne, zkrátka je důležité, že tam leží
Nevím, asi ne, zkrátka je důležité, že tam leží balíky. Že jsou už pěkně shnilé, to nikdo neřeší. Takže oni jsou zemědělci a zemědělci. Jedni makají a dotace nemají, druzí chlastají v hospodě a pak si akorát požádají o peníze.
Tak i to vyvezeni a rozmisteni baliku zabere nejaky cas. Navic
Tak i to vyvezeni a rozmisteni baliku zabere nejaky cas. Navic posecena a neposecena louka se da snadno poznat dle odstinu. Ta posecena je vyrazne svetlejsi. Pokud se jeste sklizi traktorem, tak jsou na te louce videt kolaje – jeste svetlejsi a je louka rozdelena na oblasti, kam dosahne obracak a nahrnovac a dokonce i kde jel balikovac. Na louce se vzrostlou travou budou mit kolaje uplne jiny odstin. Zrovna jsme to overil na mapy.cz v nasi dedine. Rozdil je silne patrny i pri mem silne zhorsenem barvocitu.
Jestli to funguje, jak pisete, musi v tom byt namocen i urednik, ktery kontroluje.
A pokud nekdo maka a nema dotace, pak si o ty dotace akorat nepozadal.
Jen se pozastavuju nad tím, jak to máme v našem státě
Jen se pozastavuju nad tím, jak to máme v našem státě nastavené. Nikdo opravdu nic neřeší, zkrátka se požádá o penízky a ty se pak nasypou. Ti kluci, co to „obdělávají“ mají v půl druhé odpoledne dvojku v žíle, takže toho ani moc nenapracují. Večer, když promile klesnou na 1.5, vezmou traktor a zavezou kravám balík. Tím to končí. Vím, že existuje i mnoho opravdu pracovitých zemědělců, ale bohužel existují i takoví, kteří jsou jen požírači dotací. A ty jen křiví trh.
Kde se da zjistit, kdy poleti letadlo, ktere nasnimkuje
Kde se da zjistit, kdy poleti letadlo, ktere nasnimkuje aktivitu zemedelcu?
To nevím, ale jsou pro to nějaká pravidla, takže to ví +-
To nevím, ale jsou pro to nějaká pravidla, takže to ví +- pár dnů dopředu.
Rezerva střech a zdí pro pokrytí spotřeby RD, činžáků,
Rezerva střech a zdí pro pokrytí spotřeby RD, činžáků, paneláků, hal, institucí jako úřady a školy atd. atd. je v ČR obrovská.
Vezměte si Německo a údaje 2018. Mají +-16 mil. RD, jen +-1,6 milionu má nějakou FVE a jen 50.000 z nich akumulaci do baterky.
Kdo nevidí ten potenciál pro soběstačnost a přebytky do elektromobility, ten je majitel uhelného dolu nebo tepelné elektrárny.
A to se nebavíme o větrných turbínách na budovách, solárním skle a dalších věcech.
Ano, vychází to přibližně takto. Při 500 mil. obyvatel
Ano, vychází to přibližně takto. Při 500 mil. obyvatel EU to jsou 2 reaktory na naši zemičku 🙂
To bychom mohli dát. Plus nějaké jako náhradu za
To bychom mohli dát. Plus nějaké jako náhradu za odstavené zdroje. Škoda ale, že v Tetově už neplatí stavební uzávěra, co jsem slyšel…
A v Blahutovicích, resp. v ORP Hranice, očekávejte
A v Blahutovicích, resp. v ORP Hranice, očekávejte vzbouření lidu a neskutečné tahanice s místními, kteří tam tu JE fakt nechtějí. Jsou to skoro stejní militanti jako ve Frenu s těžbou uhlí.
Jo, na nevzdělanosti založené NIMBY a vysoká hustota
Jo, na nevzdělanosti založené NIMBY a vysoká hustota osídlení je problém. Ale ne neřešitelný…
Resenim jsou treba OZE. 🙂 Staci dozvdelat ty, co o
Resenim jsou treba OZE. 🙂 Staci dozvdelat ty, co o energetice rozhoduji. 🙂
Nejsou. Nemůžou být. Pokud nehodláme anektovat kus
Nejsou. Nemůžou být. Pokud nehodláme anektovat kus Alžírska, nebo tak něco…
Krom toho, že je to velmi drahé řešení…
Proc anektovat? Az se lidem vyplati mit FVE a VTE na svem
Proc anektovat? Az se lidem vyplati mit FVE a VTE na svem pzoemku, jiste si jej tam daji. Proc by mel vse zajistovat stat? At zrusi vsechna omezeni (co se treba distribuce tyce), vyrazne omezi byrokracii a uvidite, jak mu odpadnou starosti se zabezpecenim vyroby. O zbytek se postara trh.
Kolik slunečníků, větrníků a a náhradních
Kolik slunečníků, větrníků a a náhradních zdrojů(počítejme bateriové zdroje a přečerpávačky) by bylo potřeba, aby zcela nahradili současnou výrobu el. energie? Jakou plochu to vše zabere? Pro jednoduchost teď zanedbejme výrobu tepla.
U FVE počítejte cca 1 ha/GWh/rok, tedy 1 TWh/rok na 10 km2.
U FVE počítejte cca 1 ha/GWh/rok, tedy 1 TWh/rok na 10 km2.
A dodám, že v ČR je cca 1 milion hektarů zemědělské
A dodám, že v ČR je cca 1 milion hektarů zemědělské půdy, pro kterou není ekonomicky smysluplné využití. FVE spojená s pastvinou by byla fajn.
Tedy 900km2 dnes. Plus záložní zdroje schopné dodávat
Tedy 900km2 dnes. Plus záložní zdroje schopné dodávat potřebný výkon(cca 10GW) po dobu cca týden, dva.
Děsivé.
Ale ono je to ještě horší. Slunečníky musí dodávat cca 10GW v zimě. V létě je to brnkačka, ale v zimě?
Tak dnes by to byl dvojnásobek (viz Wikipedia – Seznam
Tak dnes by to byl dvojnásobek (viz Wikipedia – Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku), počítal jsem do budoucna s vyšší efektivitou panelů, přeci jenom všechny velké FVE u nás jsou z roku ~2010. Zase na druhou stranu ne všude asi bude vhodný terén na FVE, takže těžko říct, kolik by to bylo ve skutečnosti.
Ale tak nikdo snad nechce 100 % OZE v českých podmínkách. Třeba já bych si představoval ideální výsledek za 30-40 let (tedy 2050-2060) v podobě 90 % bezemisních zdrojů rozdělený na 40 % JE, 50 % OZE (20 % FVE, 20 % vítr, 10 % voda + ostatní) a zbylých 10 % plyn/uhlí.
Akumulace pak nejlépe vychází půldenní přes baterky, u čehokoli delšího (P2L/P2G) se dostáváme na mizernou efektivitu a nesmyslné ceny.
Voda má podíl 2% a její podíl je v našich podmínkách
Voda má podíl 2% a její podíl je v našich podmínkách prakticky vyčerpán. Větrníky 0,7% a nikdo je nechce, respektive musely by ustoupit lesy na horách.
Slunečníky bych rád viděl jen a pouze na střechách a bez dotací. A protože kvůli nim je nutná záloha, tak nevím, jestli je to vůbec reálné.
Voda a další jsem myslel voda+geotermální+biomasa+ostatní
Voda a další jsem myslel voda+geotermální+biomasa+ostatní a ty procenta jsou samozřejmě plus mínus, je jedno jestli to bude 8 % nebo 10 %.
A psal jsem 40 let, tzn. přidávat 1 % OZE ročně, což mi přijde rozumné. Co byste pak musel psát těm, co by nejraději zavřeli jaderky a uhelky hned zítra 🙂
Dostal bych ban za všechna ty vyjmenovaná slova…
Dostal bych ban za všechna ty vyjmenovaná slova…
Co je spatneho na uprave legislativy tak, aby postaveni
Co je spatneho na uprave legislativy tak, aby postaveni vlastniho OZE zdroje bylo byrokraticky snazsi a dokonce by clovek mohl legalne natahnout kabel sousedovi a jemu elektrinu prodat za dohodnutou cenu a co nejrychlejsim odstaveni uhelek?
Jestli se nepletu, tak tu plati siroky konsenzus, ze by stavajici JE mely slouzit tak dlouho, dokud to bude ekonomicky a bezpecnostne unosne.
Reagoval jsem na „Co byste pak musel psát těm, co by
Reagoval jsem na „Co byste pak musel psát těm, co by nejraději zavřeli jaderky a uhelky hned zítra“.
Proti slunečníkům na rodinných domech bez dotací nemám vůbec nic.
A co mate proti uzavreni uhelek, kdyz takhle nase zivotni
A co mate proti uzavreni uhelek, kdyz takhle nase zivotni prostredi vyvazime za mrzky peniz?
1. Já někde tvrdil, že jsem proti uzavření uhelek?
2.
1. Já někde tvrdil, že jsem proti uzavření uhelek?
2. Chcete tedy zakázat vývoz veškerého zboží, protože v něm je ukryto obrovské množství energie, které jsme museli vyrobit a do něj vložit?
3. Co to je „mrzký peníz“?
Souhlas a dovoluji si doplnit – v žádném případě další
Souhlas a dovoluji si doplnit – v žádném případě další lesy nelikvidovat – a už vůbec ne na horách, naopak lesy znova sázet a ne monokulturní, znovu zavést meze, remízky a zmeandrovat toky, omezit velké betonové plochy a realizovat zelené ploché střechy
Tak pokaceni par stromu kvuli VTE se mi zda zrovna i
Tak pokaceni par stromu kvuli VTE se mi zda zrovna i ekologicky produktivni, zvlast kdyz by to omezilo splodiny z uhelek, nebo to vidite jinak? Jsm z jizni casti Vysociny, kde kurovec docela silne radil a za poslednich 10 let se z mista, kde bylo prehrsle vody a studna byla z kazde metrove diry, stalo dosti suche a teple. Takze po vykaceni par desitek napadenych smrku (z nekolika stovek na mezi), ktere jsme sazel pred dvaceti lety, jsem dosazel asi 70 buku, mel jsme kolem nich vyznuto, 3x jsem je jel zalit kubikem vody a i presto mi vsechny poschly. Takze vysazet nove lesy nebude tak jednoduche, jak se od stolu zda. Jak tedy vyadit lesy v suchych mistech? Osobne vidim moznost ve vyuziti prebytku FVE (kterych musi byt o rady vic jak dnes) v lete na zavodneni (nejen lesnich) ploch z rek.
Stejne tak nebude nic lacineho zmenadrovat toky. Co se tyce mezi, remizku, tak jak donutite velke zemedelske podniky, aby misto nekolika desitek ha v celku zase zacali temi velkymi stroji hospodarit na mnohech mensich dilech roztrhanych novymi remizky a mezi? Navic je primet, aby 100 ha pole rozdelilo na mensi casti s ruznymi plodinami nebude vubec jednoduche. Pokud to zavedete do zakona, jeste vice znekonkurenceschopnite Ceske / EU zemedelske produkty, takze budeme vice dovazet (zatim silne neekologicky)
Jak chcete omezit betonove plochy? To zmensime pocet silnic, parkovist, obchodu, fabrik, domu? Spise bych volal po rozsireni vyuziti takovych ploch (dostavbou FVE, VTE (u dalnic by asi vubec nevadily) ). Proc zelenit strechy, kdyz by na nich mohly byt FVE, ktere 20 % zareni (do budoucna i 40 %), tudiz tepla, premeni v elektrinu?
A jak jsem tu ja (i pan Vesely) zminovali, tak i FVE na polich jsou dle nas prinosem s poroivnanim, jak se na tech polich doted hospodari).
Ano vidím to jinak – jsem zastáncem energetického mixu, kdy
Ano vidím to jinak – jsem zastáncem energetického mixu, kdy své místo mají jaderné a v některých případech i uhelné (ne, že to na nich má stát, ale jsou chvíle, kdy jsou potřebné) elektrárny a obnovitelné zdroje energie jsou v našich končinách příliš divoké na regulaci sítě – přečerpávačky jsou pro mě krajinolikvidační a nemáme pro ně příliš mnoho míst (leda bychom dělali z Černé hory, Plechýho a Sněžky další Dlouhé stráně).
Samozřejmě sázet nové stromy není jednoduché, chce to umět a chce vědět odkud a jak. Chyba je, že jsme nechali půdu už vyschnout. V tézi už se neshodujeme na začátku – přebytek FVE považuji za cestu do pekla. Zavodňovat les z řeky je taky docela problém – v lese vodní tok vzniká, jdeme proti přírodě – my potřebujeme napřed znovu vysázet to, co vodu zadrží a následně můžeme strom, který vodu potřebuje – ono ne nadarmo má les kulturu rostlin jakou má, určitě bych nezačal na takových místech sázet buk a ještě méně bych kolem něj vyžnul. Také s vámi nesouhlasím se zemědělstvím -na řadě míst na světě to tak funguje a i u nás to do kolektivizace fungovalo – a to vůbec nemluvím o prasárnách typu drenážování polí. Opět, kde jsem vyrůstal ZD přestalo na řadě polích pěstovat obilí, chrchlí kukuřici, nebo tam nechá skot na maso – tam by nemohly být remízky na té planině, kde se pase 100 – 150 krav a má 2x 2 km?
A ano dováží potraviny a proč? Protože tu jako pitomci pěstujeme technické plodiny (žlutej mor polí) a k tomu si narveme na pole FVE, montovnu nebo sklad…
Meandrace toků? Proč složité – složité bylo je narovnat, udělat betonová koryta a podobné prasárny – vyrůstal jsem v podhůří a rok co rok tam opravovali po zimě betonové vedení meliorovaného potoka (byly to takové skládané tvárnice), kdyby se to deset let nechalo ladem, tak se zmeandruje sám a takových malých a středních toků je – ve vsi, kde bydlím, tak dokonce potom svedli v betonovém vedení pod zem a diví se, že mají najednou v části vsi sucho
Ano naprosto klidně zmenším počet dálničních překladišť s odstavnýma plochama (přidaná hodnota společnosti 0), snížím počet superhyper marketů – prostě potřeba nejsou a mají se problém uživit – všiměte si na tempo obměny nájemců…
Zelenit střechny z jednoduchého důvodu – snižují teploty a vyvažují ekosystém, což žádný technický produkt neumí. FVE na střechy v míře nutné pro lokální spotřebu. Např. Super hyper pokud chce klimatizovat jedině z vlastních zdrojů.
FVE na poli je pro mě zneužití technologie a není omluva, že se na těch polích špatně hospodaří. Hospodařit se má dobře, jenže problém je, že to dneska málokdo umí (a dřív to uměl každej chalupník)
No a jak si predstavujete, z ety uhelne jako zaloha maji
No a jak si predstavujete, z ety uhelne jako zaloha maji fungovat? To jako ze kdyz bude nedostatek elektriny, tak takovou elektrarnu roztopi, jak bude dostatek, tak nechaji vyhasnout, nebo pojede daleko delsi obdobi a vetsinu z nej naprazdno? Nebyl by pro tento ucerl lepsi jiny typ? Uz mockrat jsem tu pokladal otazku, proc bychom meli byt v elektrice sobestacni, kdyz v energiich dnes sobestacni nejsme (takze planujeme, z ebudeme sobestacnejsi jak dnes, kdyz jsme obklopeni Shengenem a v plne odvetvi tomu tak neni). Ja bych udelal OZE< ktere udelat lze, dovazel OZE elektrinu z okolnich zemi a investoval do vedy a vyzkumu dlouhodobe akumulace. Divejme se do budoucna s pohledu budoucich technologii, ne technologii uhelek z 19. stoleti. mPrecerpavacky z dnesni Vltavske kaskady nebo hnedouhelnych dolu jsou krajinolikvidacni? Budu velice rad, kdyz mi lepe vysvetlite, nebo jeste lepe ukazete, jak mam tedy dosazet svuj lesik na mezi. Holt jsem zvladl vypestovat jen nekolik set stromu, takze nemam takove zkusenosti. Ano, v lese vodni tok vznika a 80 % smrkovych lesu na Vysocine je niceno kurovcem (jak jsem videl reportaz na iDnesu). Mistni mi tvrdi,z e jakmile dojde smrk, tak kurovec presedla na dalsi stromy ("misto uzeneho si da tvrdej chleba"). Prebytky z FVE jsou super prave pro sezonni akumulaci a pokud mame nekde udrzet vodu v krajine a nepujde to jinak, tak proc taky nevyuzit? Jak vysazite les na tech stovkach ha v mem okoli, kde vse poschlo? Co vim, drenazovalo se jeste pred kolektivizaci. Muj deda byl sedlak a drenazoval. Nesouhlasim s tim, z eby nikdo neumel hospodarit jak driv, tvrdim, ze by na tom prodelal kalhoty. Tata mi rika (hospodarilo se do jeho 13ti let veku), ze driv kdyz bylo dalo 20 q psenice, byl to zazrak, dnes kdyz neda 100 q, tak se priste dava vic damu. Driv bylo pole ciste bez postriku, protoze se mlatilo ve stodole, takze plevel se na polich vysemenil minimalne. Proste stare technologie nikdo nezapomnel, jen nezvladaji dnesni produktivitu a cenotvorbu. Ja si myslim, ze dovazime jen a jen kvuli ekonomice. Nebo mi chcete rici, ze lide davaji prednost nemeckemu veprovemu, polskemu hovezimu z jineho duvodu, nez je jeho cena? A u obilovin to bude podobne. Meandrace toku vidim sloitou ze stejneho duvodu, proc je slozita vystavba silnic ci dalnic. Pozemky nekomu patri. Ve vsi mame narovnany potok, kde kazdych 10 m ma jineho majitele, nedokazi si predstavit, ze by koryto bylo 2x delsi a 1) vzniklo by samo, 2) majitelum dotcene pudy by to nevadilo. Jakym zpusobem chcete snizit pocet tech prekladist, obchodaku, parkovist? Vykoupite je? No a jste si jisty, ze hyper(super)markety maji problem se uzivit? Ja radeji na tech strechah uvidim FVE jak nejake kere, protoze cim vice FVE na strechach, tim mene spaleneho uhli. Jak jsem psal, hospodarit jako driv by umel kazdy, jen je to ekonomicka sebevrazda. A FVE na polich znamena, ze si to pole odpocine. Takze daleko radeji uvidim FVE misto repky a kukurice, ktere se pouziji kvuli ziskani energie ci pohybu. Pokud se FVE naprojektuji dostatecne vysoko a lepe ukotvi, mohou pod nimi rust prece i stromy nebo aspon kere a ty se pak jednou za cas pouzit jako biomasa.
Pal čert efektivitu, pokud budou platit ekonomické zákony
Pal čert efektivitu, pokud budou platit ekonomické zákony (zkušenostní křivka), budou v té době už syntetická paliva z offshore VtE v mořích na SZ Evropy a z FVE všude okolo obratníků levnější než ropa a určitě levnější než zemní plyn. A na obojí je fakt strašně moc místa a „distribuční kanály“ už dávno existují.
Jaká je podle vás limitní cena za kWh, kam se až mohou
Jaká je podle vás limitní cena za kWh, kam se až mohou dostat offshore VtE?
A tím levnější myslíte co? Levnější než arabská ropa, levnější než ropa z břidlic, levnější než benzín bez daní nebo levnější než litr paliva na benzínce?
A poslední dotaz, proč preferujete tento extrémně nehospodárný způsob nakládání s energií? Je důvodem náročnost/ekologická stopa těžby surovin pro baterie?
V dobré lokalitě, s dobrým financováním se půjde dostat
V dobré lokalitě, s dobrým financováním se půjde dostat už před rokem 2030 (FVE) na 10 USD/MWh, u offshore VtE očekávám v roce 2030 cenu okolo 20 USD/MWh a do 2040 oněch 10 USD/MWh.
Pro informaci, barel ropy má v sobě cca 1.7 MWh energie a stojí teď okolo 70 USD/bbl, tj. ~40 USD/MWh. Ale to je „jen“ chemická energie, která se musí za cenu velkých ztrát transformovat na něco užitečného. Elektřina už je vysoce rafinovaná energie, která se dá použít fakticky na skoro všechno. Viděl jsem ekonomické modely, kde se hledala rovnovážná cena ropy při předpokládaném zhroucení trhu pro ní v silniční dopravě. To by znamenalo pokles ceny ze ~70 USD/bbl na ~25 USD/bbl. Fakticky by to zabilo veškeré frakování, tar sands nebo deep offshore. Rentabilní by zůstala sice ložiska pod Uralem, u Kaspického moře nebo okolo Perského zálivu, ale i tam by obratem udělala pořádnou díru do ekonomiky států.
V současnosti je výrobní cena (bez daní, distribuce a marže prodejců) benzínu/nafty někde na úrovni 100 USD/MWh. Moje oblíbená chemikálie – methanol, se dá snadno syntetizovat z CO2+H20+elektřiny (nebo hydrogenací skoro jakékoliv biomasy) a dá se obratem použít všude, kde se teď používá benzín. Je neomezeně mísitelný s vodou, biologicky rozložitelný a příjemně voní. Obdobně se dá syntetizovat i kerosin.
A jaká je cena v případě, že syntezuji metanol?
A jaká je cena v případě, že syntezuji metanol?
Dnes je velkoobchodní cena na úrovni 8-10 Kč/l. Tahle cena
Dnes je velkoobchodní cena na úrovni 8-10 Kč/l. Tahle cena je dosažitelná fakticky bez ohledu na to jak získáte syntézní plyn (špricování vody na žhavý koks, parní reforming zemního plynu, hydrogenace biomasy nebo z H20+CO2).
Pěkný výpočet je zde. Ještě to pořád není žádná hitparáda, proto píšu o tom, že prvním trhem je zcela určitě chemický průmysl, kde cena vodíku z elektrolyzérů a syntézního plynu z obnovitelných zdrojů už teď dává smysl. A nejlepší způsob jak osekat ceny, je začít to opravdu dělat a mít tisíce inženýrů a techniků, kteří budou každý den chodit do práce a přemýšlet jak to udělat líp a levněji v reálných provozech.
Ten výpočet je dost optimistický a i tak metanol vychází
Ten výpočet je dost optimistický a i tak metanol vychází 2x dráž, než by měl, aby byl konkurenceschopný s dnešní poměrně vysokou cenu metanolu(která může zase spadnout). Ten vodík by musel být prakticky zadarmo a to kvůli energetické náročnosti půjde jen velmi, velmi těžko…
Díky za odpověď. Pokud jsem dobře hledal, tak se ještě
Díky za odpověď. Pokud jsem dobře hledal, tak se ještě nikdo z žádným projektem (FVE i VtE) nedostal pod 2¢/kWh (20 USD/MWh), abychom se dostali na polovinu této ceny za 10 let, musel by být průměrný pokles cen 7 % za rok, přičemž globální růst produkce FVE je 25 % (a každým rokem klesá) a VtE 10-15 % (též procentuální přírůstek je klesající) a to je hodně málo na 7% pokles cen zvlášť, když je cena tak silně navázaná na cenu surovin. 10 USD/MWh je podle mě nedosažitelná hodnota.
Souhlasím ale s tím, že se s výrobou syntetického paliva můžeme dostat při přepočtu na stejné energie pod cenu ropy z frakování (někde jsem četl, že není rentabilní při ceně pod $40/barel) a to uznávám, že by samo o sobě bylo super.
Stále jsem ale nedostal odpověď na tu poslední otázku, proč upřednostňujete výrobu syntetického paliva před jejím použitím přímo. Ptám se proto, že ať vezmeme jakékoli syntetické palivo (jedno jestli metanol, vodík, nebo cokoli jiného), tak abychom vyrobili palivo s energií x MWh, musíme do něj dát energii 1,5 x a jelikož je to palivo a budeme ho spalovat, jsme limitováni účinností spalování, tedy výsledná energie bude přinejlepším 0,4X. Máme tedy řetězec 1,5x -> 0,4x, tedy promrháme 75 % vyrobené energie. Když odmyslíme cenu, že ta energie je „skoro zadarmo“, je nějaký další důvod, proč preferujte využití 1/4 spalováním namísto 80-90 % přímo?
Já to neupřenostňuju, já jen beru na vědomí ten fakt,
Já to neupřenostňuju, já jen beru na vědomí ten fakt, že baterie nejsou vhodné na řešení všeho. Je to jen další doplněk moderních OZE tak, aby mohly expandovat prakticky úplně do všech oborů a definitivně se mohla zavřít huba všem těm „chytrákům“, kteří řvou, že „to nejdééé“, protože v noci je tma.
Já tento způsob nakládání s energií beru jako doplněk
Já tento způsob nakládání s energií beru jako doplněk OZE, kde se jen přímo jimi dá dosáhnout nějakých 70-80% spotřeby, bateriové akumulace a pružnou spotřebou, kde vás to šoupne někde na 90-95%. Na zbytek potřebujete něco jiného, ideálně dlouhodobou akumulaci. Na to se baterie nehodí, protože jsou to „nádoby“ na energii za, dejme tomu, 100 000 USD/MWh, které uchovávají zboží v ceně ~50 USD/MWh. Pro rentabilitu tak potřebujete řádově tisíce cyklů nabít-vybít. Když máte třeba onen syntetický methanol, stojí „nádoba na energii“ (plastový barel) 20 USD/MWh, maloobchodní cena. Nehledě na to, že už dnes je nainstalovaná obrovská kapacita úložišť na uložení ropy a zemního plynu (v ČR 50-50 TWh), která by šla v budoucnu použít.
Syntetické chemikálie mají ještě navíc tu výhodu, že jejich první trh není v energetice, ale v chemickém průmyslu, kde to vypadá, že mezi 2020-2030 vytlačí z byznysu obrovské množství fosilních paliv v místech, kde elektřina nejde už z principu použít (a.k.a. chemická syntéza). Než to bude potřeba v energetice, bude už to mít za sebou už rozjetou masovou produkci příslušných technologií a optimalizované postupy reakcí, tj. cena by měla být podstatně příznivější než dnes.
+1
Hezky napsano, dekuji
+1
Hezky napsano, dekuji
Jenže jak jsem psal v předchozí odpovědi, toto ukládání
Jenže jak jsem psal v předchozí odpovědi, toto ukládání znamená, že potřebujeme 4x naddimenzovat zdroj energie. Nevím, jestli není pak lepší ty přebytky z FVE/VtE prostě ignorovat než to dělat takto složitě.
Pokud bychom přešli na elektromobilitu, tak například 4 miliony osobních aut po 50 kWh mohou suplovat 200 GWh úložiště (denní spotřeba ČR).
Chápete mě špatně, já si prostě myslím, že
Chápete mě špatně, já si prostě myslím, že využívání elektřiny z FVE/VtE se bude dít v maximální možné míře, protože tak je to rozhodně nejvýhodnější. Jenomže takhle nepokryjete všechno („jen“ asi 70-80%). Proto počítám s tím, že se bude investovat i do akumulace, „smart“ technologií pro modulaci poptávky na základě výroby a/nebo dálkovému přenosu elektřiny (ta fronta někde je). To posune věci ještě o kus nahoru.
Jenže tomu pořád kousek chybí a třeba Mark Jacobson ty poslední zbytečky musel řešit dost na sílu pomocí vodních elektráren. Mě připadá jednodušší řešit oněch posledních 5-10% problému pomocí syntetických paliv, protože to už prostě nikdo neokecá, že se poptávka dá pokrýt něčím chemicky skoro stejným jako jsou fosilní paliva používaná dnes. Ale jejich podíl na celkové spotřebě bude menší než je dnes podíl zemního plynu (o uhlí a ropě nemluvě), rozhodně se nebude všechno sypat přes syntetická paliva, to je ekonomický nesmysl.
Díky za názor, myslím, že už vás chápu. Vypadá to, že
Díky za názor, myslím, že už vás chápu. Vypadá to, že jsme na tom na první polovině cesty dost podobně, ale rozcházíme se v tom zbytku. Já bych rozhodně nevybíral extrémně neefektivní řešení, abychom pokryly mermomocí i těch posledních x procent OZE, ale spolehl bych se na tradiční stabilní zdroje.
Co jsou tradiční stabilní zdroje? Jestli chcete, klidně
Co jsou tradiční stabilní zdroje? Jestli chcete, klidně vám to rozanalyzuju. Ve střední Evropě potřebujete vyřešit „Dunkelflaute“ – dlouhé bezvětří v zimě, to je hlavní překážka. Jako doplněk VtE a FVE tak potřebujete pružnou produkci, něco co poběží pár desítek až stovek hodin za rok a musí to jít podle potřeby zapínat a vypínat. Musí to být něco levného na výstavbu, protože se cena musí rozpočítat do vcelku malého množství provozních hodin.
Na tohle se nehodí jaderné elektrárny, ani hnědouhelné elektrárny. Ty potřebují pro ekonomicky smysluplný provoz trvalou výrobu.
Akumulační vodní elektrárny se taky na to moc nehodí, kvůli jiným funkcím přehrad vám neprojde celoroční zadržování vody, aby se to potom vše během pár dní prohnalo turbínami (a udělalo to dole po proudu povodeň).
Baterie jsou a budou na to moc drahé.
Na tenhle problém se tradičně používají elektrárny se spalovací turbínou, motorgenerátory, případně některé uhelné elektrárny, obvykle ty staré na kvalitnější sorty uhlí.
V kombinaci s bateriovou akumulací mi vycházejí nejvýhodněji paroplynové elektrárny. Jsou levné na výstavbu a mají vysokou účinnost. Baterie jim pomůžou s náběhem a doběhem, takže budou moct být provozovány v ideálních provozních podmínkách. Co se v nich bude pálit? Dneska je to hlavně zemní plyn, ale není technický problém přejít na jiné plynné nebo tekuté palivo. Záleží jen na ekonomických a regulatorních podmínkách.
JE řešením samozřejmě jsou. Pak nám noc, dluhodobě
JE řešením samozřejmě jsou. Pak nám noc, dluhodobě zataženo nebo bezvětří je vcelku ukradené.
Dobrý nesmysl. Jak vyřešíte, že v noci je klidně 3x
Dobrý nesmysl. Jak vyřešíte, že v noci je klidně 3x menší spotřeba než ve dne? Jak vyřešíte, že v zimě je 2x vyšší spotřeba než v létě? Jak vyřešíte, že JE jsou tak pekelně drahé, staví se strašně dlouho a při výstavbě se nedodržují termíny ani rozpočty? Jak vyřešíte to, že vám společný trh bude podle počasí zaplavovat elektřina z FVE a VtE v sousedních zemích?
Zkuste to s reálnými čísly znovu.
Představte si, že jste
Zkuste to s reálnými čísly znovu.
Představte si, že jste dovozce mobilů. Jedna značka. Jeden typ. A každý jednotlivý kus musíte certifikovat. Ne typ, ale kus. A ještě se ke každému jednomu mobilu musí vyjádřit 156 úřadů, spolků atp. Kolik takový mobil bude stát? Jak dlouho bude trvat, než od data dovezení ho budete moci konečně prodat?
Akofašos se opravdu hodně snažili, aby to byla dlouhá doba. Tedy drahé.
Každý kus jaderné elektrárny musíte certifikovat,
Každý kus jaderné elektrárny musíte certifikovat, protože každá je originál, každá je jiná. To je holt jedna z výhod standardizace a masové produkce. Velké jaderné elektrárny jsou náročné infrastrukturní STAVBY. Na stavbách je oproti továrním provozům ubohá produktivita práce a rozdíl se stále zvětšuje. Proto se prosazují jiné technologie, protože to jsou masově vyráběné tovární výrobky (FV panely, baterie – elektronický průmysl, větrné turbíny – strojírenský průmysl). Když děláte tisícové, resp. milionové série, učíte se velmi rychle jak to dělat správně, líp a bez chyb.
A pokud skuhráte nad úřady, tak to není nic jiného než trapná výmluva. Chemický průmysl to má podstatně těžší, ale ten ve světě i v EU vzkvétá, i když nemá zdaleka takovou podporu jako jaderné elektrárny. Proč? Protože se chemická výroba vyplácí, je to dobrý byznys!
Stejne tak skvely byznys je JE, kdyz investorovi nekdo
Stejne tak skvely byznys je JE, kdyz investorovi nekdo (vsichni obcane daneho statu) pred vystavbou garantuje vykupni cenu a kryti prip. nehody. Zajimalo by me, jak by se zastanci JE tvarili, kdyz by pro kazdou OZE nas stat garantoval vykupni cenu a (nenapada me realny priklad) veskere skody vznikle provozem.
Toto ale neni problem technologie. Taky tu spousta z nas vola
Toto ale neni problem technologie. Taky tu spousta z nas vola po aktivite politiku. Verim, z ekdyz nastavi legislativu „spravne“, pak uz nemusi stat resit, jak (CEZ) vyrobi dostatek elektriny, ale vrheu se do tohoto oboru spousta lidi a firem.
Pan Vesely se ptal, co budete delat s JE v zime a v noci. JE ma nejvyssi investicni naklady, proto se planuji, aby produkovaly co nejvice behem roku. Pan Vesely ma jinou koncepci, postavit lacine zdroje, ktere pobezi jen par dni v roce (klidne i s drahym provozem) a bude tak doplnkem pro lacinou elektrinu z OZE. Ja se s panem Veselym plne ztotoznuji.
Pri vetsi davce stesti se toho dozijeme a pak to budeme vedet
Pri vetsi davce stesti se toho dozijeme a pak to budeme vedet presne 🙂 U FVE vidim velky potencial v tom, ze vedci zatim dokazi zvysovat ucinnost. U vetrniku je velka vyhoda v offshore resenich. Ale i FVE by prece mohly fungovat na vode, ne?
„vedci zatim dokazi zvysovat ucinnost“
dodám, že technici
„vedci zatim dokazi zvysovat ucinnost“
dodám, že technici navíc dokáží snižovat cenu, to se taky počítá.
To spíše věřím, že Ørsted postaví těch 600 GW
To spíše věřím, že Ørsted postaví těch 600 GW offshore větrných elektráren, které plánuje jejich CEO.
Co udělá s klimatem zbrždění vzdušných mas?
Konkrétně
Co udělá s klimatem zbrždění vzdušných mas?
Konkrétně Čr je záývislá na západním proudění, které jako hlavní přináší vlhkost. Když ho zpomalím, nebude tu víc sucho? Nebo to bude naopak a budeme se tu topit?
Myslite brzdeni horami, lesy, mesty (jejich „tepelnymi stity“
Myslite brzdeni horami, lesy, mesty (jejich „tepelnymi stity“ a vysokymi budovami)? Pred cca pul rokem zde probihala debata, tak jsme si doheldal, co ovlivnuje srazky v CR a zjistil jsem, ze tlakova nize nad Islandem a tlakova vyse u Kanaru. A jsem presvedcen, ze VTE nemaji vyssi vliv na tlak vzduchu nez jine lidske stavby a prirodni prekazky.
Nevím. Proto se ptám…
Nevím. Proto se ptám…
Z toho, co jsem pred tim cca pul rokem dohledal, tak i kdyby
Z toho, co jsem pred tim cca pul rokem dohledal, tak i kdyby byly postavene VTE na 120 % spotreby cele zemekoule, tak dopad bude pozitivnejsi nez dnesni stav
Tuhle jistotu bych strasne rad mel, ze kdyz nekde, kde nikdy
Tuhle jistotu bych strasne rad mel, ze kdyz nekde, kde nikdy nic nestalo postavime les neceho, co je radove vyssi, nez co clovek bezne stavi v mnozstvi vetsim nez malem, tak to nebude mit zadny vliv…. Ano, kdyby se v tom miste z niceho nic vyvrasnily dalsi Alpy, asi by to bylo horsi.
Je to jako jako každá vrtule, odebírá větru energii a
Je to jako jako každá vrtule, odebírá větru energii a vytváří turbulence – úplav FVE je samozřejmě dlouhý (do návratu k laminárnímu proudění) a pokud jich bude několik za sebou, tak jednak budou mít ty další nižší výkon, tak samozřejmě se turbulence zhoršují. Samozřejmě jako u každé vrtule také dochází k mixování vzduchu, takže ano, pokud obalíte nějakou obec větrnýma elektrárnama můžete se lokálně docela divit, co jste napáchal – takové umístění větrníků je třeba komplexně krajinářsky propočítat zejména s ohledem na to, co je dál a co je před a i podle toho se chovat (což se neděje).
Na otázky sucho vlhkost a větrníky nelze odpovědět přímo ano ne. Je to o celé konsekvenci. Tzn. chceme-li znova dosáhnout vyváženého chodu počasí v krajině musíme ji respektovat, tak jako naši předci a přestat vymýšlet opičárny a začít se chovat výrazně střídměji.
Sucho, vlhko dle me jednoznacne rict lze, protoze vlhkem se
Sucho, vlhko dle me jednoznacne rict lze, protoze vlhkem se vzduch nasyti jinak nez proudenim vetru a mraky s vlhosti jsou v uplne jine vysce, nez kam dosahuji vetrniky. Vetsi obce uz samy o sobe maji vliv na pocasi a srazky i jen proto, ze jsou o nekolik stupnu teplejsi jak priroda okolo.
Kdyz se podivate na panaorama NY nebo Hongkongu, tak dle meho vnimani vidime vetsi prekazky nez u vetrne farmy, ne? Navic i v prirode je normalni, z ejsou vlhci ci sussi mista (navetrna ci stinena upati hor).
Koukam, ze s nazorem na stridmost, zbytecne nespotrebovavani budete pro druhe stejne smesny jako ja. 🙂 Lide se nebudou chtit vzdat pohodli z dnesniho konsumniho zpusobu zivota, kdytz vidite, xze je pro ne problem i udelat na ceste do Chrovatska (proc tam, kdyz jsou pekna mista i v CR?), udelat prestavky v souctu jednotek hodin. 🙂
S větrníky s tím úplně nesouhlasím – mám jiné
S větrníky s tím úplně nesouhlasím – mám jiné zkušenosti, ale to se pak můžeme hádat, že tam a tam to jde a o dvacet km jinde to bude jinak – záleží na okrajových podmínkách.
Souhlasím s tím, že obce sami o sobě (hlavně ty velké a obalené halami a nákupními centry) mají vliv na počasí v daném mikroregionu.
Se střídmostí je to složitější – nejsem tam radikální a ortodoxní abych nepochopil zhřešení v podobě dovolené, že někdo někde nechce stavět, nebo že jede do zahraničí – proč ne, zvlášť pokud se zbytek roku chová střídmě. Taky mi nevadí rozumný konzum – asketismus se blbě prosazoval odjakživa. Ale je třeba omezit nadprodukci a zbytečné převozy (opravdu potřebujeme německý jogurt s francouzskýma jahodama, polským mlíkem, s českou jogurtovou kulturou, maďarským kelímkem a rakouským víčkem, baleno v Německu?), eliminovat přebytečná balení (spoustu věcí si koupíte ve formě – plast obal, papírový obal a polystyrenový pořadač – nestačil by papírový obal a papírový pořadač?) atd? Malé změny – ale velké výsledky.
Vase zkusenost s vetrniky a vlivem na srazky / sucho me
Vase zkusenost s vetrniky a vlivem na srazky / sucho me zajima, povidejte.
Pokud je ten jogurt takhle slozen, je jeste ekonomicky konkurenceschopny? Pokud ano, pak je lokalni produkce silne neefektivni. Bud budeme muset zefektivnit, nebo zdrazit dopravu, ci zekologicnit dopravu, aby takova mela co nejmensi negativni vliv.
Co se tyce obalu, tak EU uz zacala pomalu konat, jestli se nepletu. A jakou vlnu nevole vzbudilo zruseni tycinek do usi (mne mamka vzdy cistila usi vatou na klasicke spejli) a brcek. CO az zrusi dalsi obaly, to budeme houfne EU opoustet? 🙂 Proc lidi volaji po ekologii jen do te doby, nez se jich to zacne dotykat a mirne omezovat, ci dokonce neco stat?
Moje zkušenost je následující – nicméně problematika mě
Moje zkušenost je následující – nicméně problematika mě zajímá, rád bych se jí simulačně CFD hlouběji věnoval, ale bohužel, mám totální nedostatek času na takové věci.
Takže zkušenost:
Proudění větru přes obec, soustavu několika vodních ploch, pak větrníky a další obec. Letní horko – vzduch se nahřál na obci, přešel přes vodní plochy, namixoval se ve větrnících, pravděpodobně se zarazil o stoupáky dalšího obce, nahoře střih větru šup přes vodní plochy zpět – krásně nachladit a zpět nad město průtrž mračen. Když to bylo třetí den za sebou, tak jsem se ptal místních, zda je to normální: „Prý než byly větrníky, tak pršelo víc v druhé obci a tady nic, teď je to naopak“.
Další zkušenosti jsou potom zprostředkované od plachtařů, kteří si několikrát ztěžovali na změny proudění vzduchů – stoupáky a padáky v okolí větrníků
Dekuji za postreh, obohatil me. KAzdopadne nezaclo vlakno s
Dekuji za postreh, obohatil me. KAzdopadne nezaclo vlakno s tim, co udela VTE se srazkami na vetsim uzimei (cela CR, ci aspon kraje / okresy)? Dle Vaseho popisu to ma vliv (zalezi jak velky, to by chtelo statistiku srazek v tech dvouch obcich) lokalni. A neverim, ze by par desitek tisic vetrniku v Severnim mori a Baltu melo vyznamejsi vliv na srazky v nasi republice nez prirodni masivy a jine lidske stavby, protoze proudeni vzduchu mate i ve vetsich vyskach, kde je prave i ta oblacnost a tam nase i blizkobudouci VTE nedosahnou. Na vzdusne proudy ma vliv rotace zemekoule a ltakove vyse / nize.
Záleží, co udělají s proudění vzduchu – ono to není
Záleží, co udělají s proudění vzduchu – ono to není otázka, větší menší vliv, ale jak to přispěje v konsekvenci s ostatním – příslovečné ucho u džbánu neutrhne voda ve džbánu, ale ta poslední kapka vody co ho utrhe. Apropo – pokud budeme brát větrníky v moři – jak to obvlivní proudění vody? Jde o velmi komplikované děje a pokud nepochopíme a nevyřešíme konsekvence, tak se dostaneme z dobrých úmyslů na cestu do pekla. A vliv globální není nic jiného než trojný (teoreticky čtverný za přidání času) intregrál vlivů lokálních.
Bohuzel uz mame dbzna bez ucha. Znicili jsme klima spalovanim
Bohuzel uz mame dbzna bez ucha. Znicili jsme klima spalovanim fosilnich paliv. Podivejte se, jak roste teplota oceanu a co to prinese do budoucna. Nebo dle Vas radeji nebudeme delat nic a udrzovat stavajici stav pro nase milovane deti, at se postaraji ony?
Nějaká tisícovka větrníků v severním moři asi nemá
Nějaká tisícovka větrníků v severním moři asi nemá takový vliv jako Krušné hory. Ale tady nejde o porovnávání vlivu přírodní vs. nepřírodní překážka.
Na jedné straně tu máme Krušné hory a ekosystém české kotliny, která je na Krušné hory „zvyklá“.
Na druhé straně pak systém, kdy něco nepřírodního teoreticky může ovlivnit proudění natolik, že např.(teď si vymýšlím) fronta nepřeleze Krušné hory ne 20x ročně, ale 40x, protože bude slabší. Pak takový systém bude nestabilní a bude hledat nový rovnovážný stav. Zřejmě sušší stav.
Očividně se tím vědci zabývají a vliv to má.
https://keith.seas.harvard.edu/files/tkg/files/climatic_impacts_of_wind_power.pdf
Studii o větrných parcích v severním moři a naší kotlince jsem ale nenašel.
Bavite se o tom, co muze teoretiky ovlivnit v daleko mensi
Bavite se o tom, co muze teoretiky ovlivnit v daleko mensi mire jak nase pohori verus to, co ovlivnuje ekosystem daleko vice nez cokoliv jineho – splovani fosilnich paliv.
Diky za odkaz, vecer nastuduji. Vim, z ejsem prochazel par studii pred pul rokem, kdyz tu byla pdoobna diskuze a z materialu jsem dosel k tomu, ze vliv VTE je naprosto zanedbatelny vuci ostatnim vlivum, ktere maji na prostredi a klima jine lidske cinnosti.
Když už, porovnával bych ohřev a výpar na JE vs
Když už, porovnával bych ohřev a výpar na JE vs zpomalení vzdušných proudů(nebo co všechno větrníky dělat můžou). Bavme se reálně. Čínu, Indii, Rusko ani USA neovládáme a spalovat fosilní paliva budou i nadále.
Tak v Cine i USA vidime snahu o omezeni fosilnich zdroju a
Tak v Cine i USA vidime snahu o omezeni fosilnich zdroju a zavadeni OZE. Rekl bych, ze zavadi daleko vice nez CR. Mimochodem, vite jakou mame (nejen) uhlikovou stopu v CR na obyvatele za celou dobu naseho prumysloveho veku? Jeden pan tvrdi, ze treti nehvyssi na svete. Takze my jsme povinni neco delat.
Vzdusne proudeni u povrchu nepoklaam za neco, co ovlivnuje klima vetsi oblasti (treba okresu) a vzdusne proudeni v kilometrovych vyskach dle me nemuze VTE ovlivnit.
To je jedno. Bavíme se o kotlince. Proto řeči o Číně,
To je jedno. Bavíme se o kotlince. Proto řeči o Číně, Indii atd. jsou mimo mísu…
S tim nemam problem. Takze makejme bez ohledu na to, co delaji
S tim nemam problem. Takze makejme bez ohledu na to, co delaji ostatni.
„To je jedno. Bavíme se o kotlince. Proto řeči o Číně,
„To je jedno. Bavíme se o kotlince. Proto řeči o Číně, Indii atd. jsou mimo mísu…“
jestli se zajimate o klima, tak prave musite sledovat vyvoj vsude. Ceska kotlinka je jen mala ploska na mape globalniho klimatu.
A i presto, ze jsme tak mali, tak jsme svetu naskodili za nasi
A i presto, ze jsme tak mali, tak jsme svetu naskodili za nasi prumyslovou eru docela hodne.
No a pokud se vsichni budou ohlizet nejprve na ostatni a az pak neco udelaji, tak to bude zle. V tomto s emi libi Nemci, rekli, ze oni se pokusi o maximum OZE bez ohledu na druhe, uvedli nejaky plan a makaji. Dulezite je makat, i kdyz to ze zacatku nema velky vyznam, ale treba tim namotivujete sve okoli.
Ano naškodili, protože už od začátku tu byla většina
Ano naškodili, protože už od začátku tu byla většina průmyslu RU. A i potom jsem se orientovali na těžký průmysl – tedy jiné části se tak neničili. Samozřejmě je správně použít OZE, ale je nutné vztahově uvědomit, jak se to podepíše na okolí. Abychom jednu díru nezalátali a další dvě neudělali. Viz o čem jsme se tu dohadovali dopoledne.
Při diskusi JE v české kotlince vs. větrníky v Dánsku,
Při diskusi JE v české kotlince vs. větrníky v Dánsku, je Čína, nebo Indie skutečně zcela irelevantní.
Ja bych to rekl tak, ze o vlivu nevime.
Ovsem, kdyz si
Ja bych to rekl tak, ze o vlivu nevime.
Ovsem, kdyz si vzpomenu na vypraveni rodicu, jak jim pred 60 lety ve skole pri epidemii vsi sypali hlavy tenkrat zarucene neskodnym DDT, tak to za par (desitek) let platit nemusi. Ale nemyslim, ze by to kdokoliv na tomhle foru rozlouskl….
Plne s Vami souhlasim
Plne s Vami souhlasim
K te studii, kterou uvadite se vyjadrila vedecka komunita a
K te studii, kterou uvadite se vyjadrila vedecka komunita a povazuje ji za pomerne kontroverzni.
https://www.sciencemediacentre.org/expert-reaction-to-research-on-climatic-impact-of-wind-power/
Vetrne elektrarny mohou zpusobit prechodne lokalni zvyseni povrchove teploty, ale jen tim, ze vzduch michaji. Kdyz se zastavi, efekt mizi.
Silne michani vzduchu zpusobuje 100 tis. letu dopravnich letadel, ktere jsou denne ve vzduchu, mrakodrapy velkych mest a nikdo se nad tim nepozastavuje.
Však taky mrakodramy i letadla mají efekt na klima.
A těch
Však taky mrakodramy i letadla mají efekt na klima.
A těch studií je samozřejmě víc. Očekával jsem, že to budou všichni brát jako příklad. Že je to jasné…
A maji vliv lokalni (namesto a okoli), nebo i vetsi (cely stat
A maji vliv lokalni (namesto a okoli), nebo i vetsi (cely stat ci aspon okres)?
Mrakodrapů je málo. O mnoho řádů míň, než větrníků.
Mrakodrapů je málo. O mnoho řádů míň, než větrníků. Tak to asi nakonec nemá cenu probírat.
Letadla mají vliv globální. Negativní i pozitivní.
Ale řeč je o větrnících. Co jsem zatím našel, spíše se jen spoléhá, že to má jen lokální dopad, i když podle družic(jestli jsem to pochopil správně) je dosah změn i desítky kilometrů. Nenašel jsem ale žádnou zmínku o regionálním dopadu. Nikdo to tak globálně asi nestudoval. Proto možná si někteří hrají na pštrosa: není studie, není problém.
To jiste je, ale jak je to s celkovou brzdnou plochou, budou
To jiste je, ale jak je to s celkovou brzdnou plochou, budou na tom mrakodrapy tak vyrazne hure?
Jaky globalni vlivy krome vyfukovych plynu maji letadla?
Priklanel bych se k nazoru uzivatele zap. Vetrniky nemaji logiky zadny nebo naprosto zanedbatelny vliv (s porovnanim s ostatnimi stavbami ci ziskavanim energie), proto na ne neexistuje studie.
9.10.2001, páry z letadel, global dimming.
Ale samozřejmě,
9.10.2001, páry z letadel, global dimming.
Ale samozřejmě, že existují studie. Vždyť jsem tu na ně dával odkaz. Jen jich je málo a jsou jen o lokálním dosahu.
Co se stalo 9. 10. 2001? Co je globalne menitelneho na
Co se stalo 9. 10. 2001? Co je globalne menitelneho na kondenzacnich parach z letadel? Rekl bych, ze to je minimum vlhkosti, ktere se takto dostane atmosfery. Za globalni stmivani dekuji, netusil jsem.
Dle tohoto clanku je vliv opravdu jen lokalni. Lokalne otepluje michanim vzduchu (predevsim v noci) nikoliv tim, ze sami by byly zdrojem tepla narozdil od fosilnich elektraren ci JE. A diky tomu, ze nevypousti CO2, tak zatavenim tento jev okamzite zmizi, zastavenim uhelnych elektraren jejich dopady tady budou jeste stovky let.
Ovlivneni klimatu skrze „brzdeni“ vzdusnych mas vetrnyma
Ovlivneni klimatu skrze „brzdeni“ vzdusnych mas vetrnyma elektrarnama stovky kilometru daleko je holy nesmysl a to je hlavni duvod, proc na toto tema nejsou zadne solidni studie.
Sucho = vyssi vypar, nez srazky. Vypar zpusobuje a akceleruje 1.slunecni zareni, 2.nizka vlhkost vzduchu a 3.vitr v tomto poradi. Kdyz snizite rychlost vetru, snizite i vypar.
Ale opakuju, ze ty vrtule nemaji na klima CR zadny vliv.
Viz níže je důkaz, že větrníky nějaký vliv mají.
Viz níže je důkaz, že větrníky nějaký vliv mají. Studie na to jsou. Ale asi ne tak zevrubné, aby odpověděli na otázku, jak to ovlivňuje klima stovky a tisíce km daleko(alespoň jsem zatím nic nenašel).
Tedy tvůj příspěvek je „holý nesmysl“. Jen tvoje nepodložené přání.
Sohlasim, ze ty VTE v Severnim mori nebudou mit zadny
Sohlasim, ze ty VTE v Severnim mori nebudou mit zadny vliv.
Diskutujicim jde vsak i o to, zda se nesnizi mnozstvi srazek, protoze „neco“ usmerni mraky jinam, nebo ty mraky vubec nevzniknou. A tam s eboji vetsiho mnozstvi VTE na relativne malem miste.
Mam drobnou, ale snad podstatnou, otazku. Jaky je rozdil mezi
Mam drobnou, ale snad podstatnou, otazku. Jaky je rozdil mezi denni a nocni vyrobou / spotrebou? Jestli je tam rozdil 25 % a vice, pak je treba jen postavit akumulaci pro mene caste denni dobijeni, ne?
To je pravda. Třeba by většinu z toho pokryly bateriové
To je pravda. Třeba by většinu z toho pokryly bateriové zdroje, přečerpávačky a tak…
830 TWh? To je pro cca 276 milionu ev s najezdem 20.000 roce,
830 TWh? To je pro cca 276 milionu ev s najezdem 20.000 roce, pocitam dobre?
Tady mu to vychází podobně( Celkově máme v Evropě (EU28)
Tady mu to vychází podobně( Celkově máme v Evropě (EU28) 253 milionů automobilů. Pokud bychom předpokládali stejný nájezd 14 000 km ročně a průměrnou spotřebu 21 kWh na 100 km (včetně ztrát při nabíjení, vybíjení a přenosu elektřiny), dostali bychom se na necelých 750 TWh elektrické energie pro celý evropský vozový park ročně)https://www.svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808-2
A tady zajímavá prognoza
A tady zajímavá prognoza https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2019-globalni-vyroba-elektriny-uhli-dosahne-vrcholu-roce-2026/
Průměrný nájezd
ČR 6 880 km/rok
SR 4 870 km/rok
EU 9 850
Průměrný nájezd
ČR 6 880 km/rok
SR 4 870 km/rok
EU 9 850 km/rok
*dle autoklub VCÖ
To je pravda, proto potřebuje drtivá většina řidičů
To je pravda, proto potřebuje drtivá většina řidičů dojezd 500 km :)))
To je ale omyl pane kolego, potřebují 1.000 km bo denně
To je ale omyl pane kolego, potřebují 1.000 km bo denně točí Chorvatsko, všeci bez rozdílu 🙂
vyrobena energie v EU 2015 je 3.2 PWh nebo 3200 TWh (o řád
vyrobena energie v EU 2015 je 3.2 PWh nebo 3200 TWh (o řád větší)
Taky jsem se zarazil, když jenom ČR loni spotřebovala přes
Taky jsem se zarazil, když jenom ČR loni spotřebovala přes 73 TWh. Jestli to bylo publikováno i někde jinde, tak to zas bude voda na mlýn všem skeptikům prorokujícím přetížení sítě, stavbu čtyř temelínů, nebo rovnou Blackoutu.
Ekvivalentom vsetkej nafty a benzinu spotrebovanej rocne na
Ekvivalentom vsetkej nafty a benzinu spotrebovanej rocne na Slovensku je cca 20% elektrickej energie spotrebovanej na SK rocne. V Cesku a ostatnej EU to bude podobne… V dohladnej dobe sa da vzhladom na technologie len cca polovica nafty a benzinu nahradit elektrinou, cize 10%. Rozlozene narastu spotreby elektriny o 10% na 20 a viac rokov nemoze robit problemy vyrobe ani distribucii v ziadnej krajine.
Spíš mi to připadá, že někdo chtěl být cool a napsat
Spíš mi to připadá, že někdo chtěl být cool a napsat to číslo „americky“. A je to o 3 řády 🙂
Opraveno, omlouváme se.
Opraveno, omlouváme se.