Éra vzducholodí znovu začíná! Díky armádě

Renesance je plíživá, ale v následujících letech se nejspíš konečně dočkáme prvních strojů ve vzduchu. Postará se o to kdo jiný než americká armáda ve spolupráci s britskou firmou Hybrid Air Vehicles.

Jen 40 % síly potřebné pro vzlet vzducholoděí HAV dodávají motory, o zbytek se postará helium
foto: HAI

Společnost Hybrid Air Vehicles založil veterán průmyslu vzducholodí Jeffrey Roger Munk v roce 2007. Narodil se v roce 1947, krátce se zaobíral jachtami, ale odjakživa ho přitahovaly spíše vzducholodě.

V roce 1971 spoluzaložil Aerospace Developments a začal projektovat vlastní vzducholodě. Skrze mnoho různých prototypů, desetiletí vývoje a spolupráci s desítkami dalších odborníků se během prvního desetiletí 21. století podařilo Munkovi vyvinout technologie nutné pro to, aby vzducholodě opět mohly létat.

Samozřejmě, že vzducholodě společnosti HAV už nejsou obrovské balóny podobné létajícím doutníkům, které známe z 20. let minulého století. Naopak, moderní vzducholodě využívají všech nejnovějších výdobytků techniky. A není žádný div, že primárně mají sloužit právě armádě.

Právě si od HAV ve spolupráci se zbrojařským koncernem Northrop Grumman objednala zařízení nazývané LEMV. Tedy mnohoúčelné zařízení s dlouhou výdrží. Jinými slovy, jde o malé vzducholodě, které vydrží ve vzduchu až 21 dní a využívají se především pro výzvědné účely.

Americká armáda je chce nasadit nasadit v Afghanistánu od roku 2012. A i přes schodek amerického rozpočtu v řádu stovek miliard dolarů hodlá na tyhle hračky vynaložit 517 milionů dolarů. Chválihodné.

Naštěstí to není jediná zakázka. Kanadská společnost Discovery Air Innovations se rozhodla pořídit si od HAV odlišný typ strojů. Půjde o vzducholodě s nosností až 50 tun a max. rychlostí 100 uzlů (185 km/h).

Firma je hodlá využít pro transport nákladu na daleký zamrzlý kanadský sever – zejména v oblasti důlního a ropného průmyslu, ale třeba i budování infrastruktury a podobně. Právě v tomto ohledu mají vzducholodě obrovský potenciál.

Jejich provoz je mnohonásobně levnější než v případě letecké dopravy letadlem či helikoptérou. Snadno se dostanou i do toho nejhůře přístupného terénu – dokážou přístávat na pevné zemi, ale i na vodě. Výroba prvních strojů pro DAI začne v roce 2012, komerční nasazení je čeká v roce 2014. Uvažuje se údajně o nákupu až 50 takových vzducholodí.

HAV vidí obrovský potenciál pro vzducholodě v oblasti mapování a geografického monitoringu, humanitární pomoci, podpoře těžby v oceánech a luxusní turistice. Předpokládá se, že v budoucnu firma nabídne vzducholodě s nostností až 200 tun.

6 Comments on “Éra vzducholodí znovu začíná! Díky armádě”

  1. Ja vidím uplatnenie
    Ja vidím uplatnenie vzducholodí tam, kde nie je potrebná až tak veľká rýchlosť – napríklad na prepravu dreva z neprístupných oblastí, hliadkovanie – majú obrovský dolet a pod. Na druhej strane až také lacné nie sú – potrebujú veľké hangáry, hélium tiež nie je lacné, no aj tak budú vždy lacnejšie ako vrtuľník. Pre armádu je to ale dosť nepoužiteľné – sú dosť zraniteľné a vzhľadom na veľkosť aj veľmi dobre viditeľné.

  2. V dobách zeppelinů 1905 –
    V dobách zeppelinů 1905 – 1939 dokázaly startovat a přistávat za horšího počasí než letadla, nebyl problém výlet na severní pól, průměrné náklady (včetně pořízení a rozebrání) stroje na přepravenou tunu byly nižší než pro železnici. Rychlost je skutečně jediné omezení, aby byly takhle ekonomické. Z toho plyne i nezkombinovatelnost aerovztlaku s dynamickým vztlakem, protože při 120 km/h je vztlak zanedbatelný. A naopak těleso schopné se za rozumný peníz pohybovat nad 200 km/hod musí být tak směšně malé, že ho nemá smysl plnit héliem.

  3. Vzducholode maju dost vela
    Vzducholode maju dost vela obmedezeni, kladu velky odpor vzduchu a su velmi zavisle od vplyvov pocasia, hlavne vetra. Skor by sa oplatilo vynajst nejaky hybrid medzi lietadlom a vzducholodou. Lietadlo by malo povedzme dvojity plast a vo vonkajsom plasti by bolo naplnene heliom. Popripade aj vnutorny plast by bol naplneny, zmesou helia a dychatelneho vzduchu. Tak by sa dalo vyrobit lietadlo s velmi nizkou spotrebou a aj s velkou nosnostou.

Napsat komentář