Pětice studentů z norské univerzity UMB v Oslu se rozhodla, že si své teoretické znalosti ověří v praxi. Praxe má podobu elektromotorky Roskva, která vyniká výjimečně lehkým rámem z uhlíkových vláken. Váží pouze 25 kg.
foto: Henrik Holmberg
Na oficiálních stránkách svého projektu pětice studentů píše, že chtěla postavit elektromotorku, která netrpí neduhy běžnými pro současnou nabídku elektrických motorek. Ta už je v USA poměrně bohatá, elektromotorky nabízí např. společnosti Brammo, Zero Motorcycles a další.
VIDEO: elektromotorka Brammo Empulse RR na závodní dráze
VIDEO: podívejte se na nejrychlejší elektromotorku na světě!
VIDEO: elektromotorka Lito Sora ujede 300 km na jedno nabití
Podle konstruktérů dnešní elektromotorky sice mají ty nejlepší baterie, ale trpí nemoderním šasi, odpružením a brzdami. To podle nich drasticky ovlivňuje celkové jízdní dojmy a běžné motorkáře od koupi elektromotorky odrazuje.
Roskva naproti tomu dává svému majiteli pocit, že vlastní něco unikátního, ručně vyráběného – v ostrém kontrastu s japonskými, na běžícím páse vyráběnými motocykly. Jednoduše jde o ten nepopsatelný pocit, který vám vykouzlí usměv na rtech aniž víte proč.
O pohon elektromotorky Roskva se starají hned dva DC elektromotory D135RAGS anglické společnosti Lynch Motor Company, které dohromady zapojené do série dávají výkon 92 koní a točivý moment 80 Nm. Kontroléry motoru značky Kelly si poradí až s 120 V.
Baterie je v případě elektrické motorky Roskva nejtěžší komponentou. LiFePo4 (lithium-železo fosfátová) baterie o kapacitě 6 kW nabízí dojezd kolem 100 km na jedno nabití. Skládá se z 500 článků, voltáž je 96 V.
Co se týká rámu, původně chtěli konstruktéři využít “obyčejný” hliníkový rám. Ukázalo se však, že by byl příliš těžký, a tak místo toho rozpracovali ideu rámu z uhlíkových vláken. Je to sice mnohem větší výzva, ale složitost je vyvážena přínosy: extrémní snížení hmotnosti i celkové zjednodušení konstrukce.
Max. rychlost elektromotorky Roskva je 176 km/h, z 0 na 100 km/h zvládne zrychlit během 3-4 vteřin. Servisní interval odhadují studenti na asi 100 000 km.
Bylo by to opravdu
Bylo by to opravdu zajímavé, kdyby i motor, ráfky byly z karbonu a obdobná technologie by se dostala i do aut. To by pak nebyly tolik zničené silnice, byla by menší spotřeba a možná už konečně opravdové zbývající hmotnost mohla být využita na baterky. 🙂 Obávám se ale, že se využití karbonových vláken je otázkou tak 10-15 let.
Skutečně velice zajímavý
Skutečně velice zajímavý projekt… I když cenový štítek bude nejspíš hodně vysoký…
Trochu jsem se na to podíval blíže a ta motorka je postavená z drtivé většiny z uhlíkových vláken – nejen rám a šasi – zdá se, že v podstatě vyjma elektroniky, baterií a pneumatik nahradili uhlíkovými vlákny veškeré kovy… Na oficiálních stránkách uvádí že 80% motorky je z uhlíkových vláken…
Jen si říkám, když už mají motorku, která je o metrák lehčí než ostatní, tak nemuseli tolik šetřit na velikosti baterií…
Zajímavá je i poznámka na oficiálních stránkách, že do budoucna uvažují i o využití kevlarových a lněných vláken…