Elektromobilita v Japonsku: nové způsoby využití elektromobilů a baterií

Daniel Kunz - 23 Listopad 2012

Velký prostor byl na semináři „Japonské čisté technologie“ věnován technologiím akumulátorů. Inovativní systém baterií pro uskladnění energie představila Toshiba. Vyvinula speciální akumulátory . Jedná se nízkoztrátové baterie s pokročilým řídicím systémem a tomu odpovídající kapacitou.auto elektromobil Mitsubishi iMiEV baterie

Takhle vypadá baterie elektromobilu Mitsubishi iMiEV. Škoda, že Mitsubishi v jeho rozvoji nehodlá pokračovat a chce se místo toho soustředit na plug-in hybridy.
foto: Mitsubishi

Výrobce garantuje naprostou bezpečnost, možnost rychlého nabití již během 5 minut a více než 6000 cyklů nabití/vybití (1000 cyklů=asi 2,7 let、6000 cyklů=asi 16,4 let).

se nachází např. v elektromobilech Mitsubishi iMiEV a Minicab-MiEV. Baterie od Toshiby byly využity i při vývoji Isuzu na univerzitě Keio a v posledních dvou letech se rozběhla i spolupráce s Hondou a Suzuki.

Akumulátor SCiB používá také od letošního léta v Japonsku a prodávaný elektromobil Honda a také . Na ten si však ještě musíme počkat, neboť do prodeje by se měl dostat až v prosinci.

Hlavní specialista firmy, pan Takenori Kobajaši, představil i koncept opětovného využití baterie po skončení „životnosti“ elektromobilu.

Na posledních cca 1000 nabíjecích cyklů je baterku možno využít např. jako úložiště energie ze solárních panelů, ale i v budovách, domácnostech a kancelářích, přičemž účinnost (tj. kolik uložené energie lze z baterie dostat “ven”) je 80-90 %.

Mezi výhodami bývá zmiňována i možnost redukce odběrových špiček, navíc se zde nabízí využití jako zdroje energie při výpadku elektřiny. SCiB baterie má taktéž schopnost dlouhodobě odolávat častým fluktuacím výkonu.

V chytrých sítích (smart grids) má tedy elektromobil roli jak spotřebiče, tak i zdroje elektřiny. Pro přečerpání stejnosměrné energie z baterie auta do domácnosti se střídavým rozvodem je však potřeba měnič. Vývojem této komponenty se zabývá např. Mitsubishi.

Podobně jako Toshiba uvažuje i Nissan, který také počítá s efektivním využitím energetické infrastruktury – např. nočního proudu. Dále v Nissanu spočítali, že velkokapacitní akumulátor o kapacitě 24 kWh by byl schopen při výpadku elektřiny napájet průměrnou japonskou domácnost až 2 dny.

Mitsubishi pak došlo v plánování konceptu tzv. „průběžné“ baterie ještě dále, neboť dokonce kalkuluje s napájením veřejného osvětlení nebo semaforů. Navíc stejně jako Toshiba se tato společnost zabývá i druhotným využitím baterií.

Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

U slunečních elektráren, je hlavní problém ekonomika provozu...a cenová přijatelnost pro každého...podle intenzity slunečího světla samozřejmě kolísá i napětí na článku, proto jsou jako první používané stejnosměrné stabilizátory napětí, to je ovšem v případě, že takto vyrobenou elektřinu chcete prodávat Čezu do sítě, pokud si chcete vyrobit elektřinu jen pro vlastní potřebu, můžete tento stabilízátor vynechat....předpoklad je, že si u domu nebo doma vyčleníte prostor nebo místnost jako "baterkárnu"na uchování elektřiny a také na odběr velkého nárazového výkonu.....zároveň je třeba poblíž baterií umístit střídače, které budou vyrábět zde běžných 220 - 230 V AC. pokud by jste přechod na vlastní elektřinu dělali sami, tak nabízím několik typů 1. jako střídače použít záložní zdroje pro stolní počítače/UPS/, seženou se levně, protože pokud se zničí aku uvnitř tak se vyhazují nebo jako vadné dají odkoupit. zapojit jich více paraelně, s tím že se budou při větším odběru postupně připojovat. lze využít stávajícího rozvodu domu, ale pokud máte připojenu elektřinu čezu, je potřeba soustavu za elektroměrem vypnout. především je ovšem třeba vyměnit nebo sehnat úsporné spotřebiče, a rozhodně elektřinou nevařit a netopit....vůbec nejlepší je kombinovat výrobu el. z několika zdroju , tj. sehnat si dům s pozemkem, přes který protéká třeba i malý potůček,a tam vyrobit malou vodní elektrárnu /stačí převod na malé dynamo/ev. je li volná /nezastavěná/ plocha vymyslet malou větrnou....

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ostrovni systemy v Cechach.
To je krasny optimismus, akorat se obavam, ze je to nerealne. Nemyslim technologicky, ale financne. Ono mit dostatek energie na cely provoz rodinneho domu by stalo odhadem tak 5 milionu. A rocni naklady takovehoto systemu by byli v radech deseti-statisicu.

Obrázek uživatele Jan Horčík

Viz. mypower.cz. Tenhle člověk a komunita kolem má s ostrovními systémy dlouhodobé zkušenosti, viz. rozhovory Rozhovor: ostrovní fotovoltaika po roce a Rozhovor: Filip Procházka, majitel ostrovního fotovoltaického systému. Kromě toho v ČR existuje minimálně jeden ostrovní dům - viz. Rozhovor: majitel ostrovního domu, který nemá přípojku na plyn, vodu ani elektřinu

---

šéfredaktor Hybrid.cz

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To všechno je pěkné až na skutečnost, že to co se nachází pod vaším pozemkem (ropa, uhlí, plyn, vzácné kovy, voda apod.) není vaše, ale státu. A tak to je i s tím, co se nachází nad vaším pozemkem (vzduch, Slunce, smog apod.). A tyto zákony u nás platí stovky let. Tady nejsme v Americe. Takže vhodným zdaněním zachytávání fotonů ze Slunce při jejich přeměně v elektrický proud může po takových ostrovních systémech rázem velice rychlý konec. V tom je veliká nestabilita.

Ty dlouhodobé zkušenosti bohužel zahrnují i velmi negativní zkušenosti právě s životností akumulátorů. Olověné moc nevydrží už z principu a u lithiových se pořád tápe v tom, jak je používat a nezničit. Kromě toho nedávno zrovna někdo v souvislosti s životností akumulátoru uvedl triviální výpočet cena akumulátoru x jeho kapacita x počet cyklů, přičemž pro 300 hlubokých cyklů mu vyšla cena 19kč/kWh a to bez započtení účinnosti. To je šílené číslo.

Takže soběstačnost a nezávislost ano, to se rozhodně zařídit dá i když se značnými náklady, ale o nějaké návratnosti nemůže být řeč.

Tak jsem pátral, jak je to s tím použitím SCiB u iMiEV, protože to pro mě byla dost překvapivá informace. A není divu, SCiB tam opravdu nejsou, pouze se plánovaly do budoucna, ale to už je vzhledem ke konci iMiEV pasé.

Obrázek uživatele Jan Horčík

Omlouváme se za chybnou informaci!

---

šéfredaktor Hybrid.cz

Potvrzuji ctiradova slova,

baterie v i-MiEV je "obyčejná" Li-ion. Konkrétně je složená z 88s prizmatických článků LEV-50 od japonské společnosti GS Yuasa o jmenovitém napětí 3,7V (4.2V plně nabitá) a kapacitě 50Ah.

reference zde:

http://www.greencarcongress.com/2008/05/the-battery-pac.html

a zde:

http://lithiumenergy.jp/en/products/index.html

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Kde se taková prima baterka dá koupit?

Obrázek uživatele Teq

Moze byt, ale pokial viem panely davaju 12 - 24 V, takze aj spotrebice musia byt na to usposobene

Obrázek uživatele Jolinar

Netreba, od toho tam je ten menic, ktery ze stejnosmernych 12-24V udela stridavinu 230V a pusti do domaci site. Pokud dobre vim, tak CEZ vyzaduje, aby se jednalo o trifazovy menic pokud to chcete poustet i "ven" z baraku...

To už jste zase o krok dál. FV panely pracují v širokém rozsahu napětí v závislosti na typu, konfiguraci, intenzitě osvětlení a zátěži. Proto za nimi musí být měnič/regulátor s odpovídajícím vstupním rozsahem, který z toho udělá buď těch 12, 24, 48 nebo i víc voltů stejnosměrného okruhu. A teprve ten slouží jako zdroj pro akumulátory, stejnosměrné spotřebiče a 230V AC měniče.

Samozřejmě existují i kombinovaná zařízení, která to sloučí do jedné "krabice", ale v principu jde pořád o tři oddělené okruhy.

Kolik dávají panely je celkem bezpředmětné. Až na výjimky, typu ohřívání vody spirálou v bojleru, se stejně nikdy nepřipojují ke spotřebiči nebo akumulátorům přímo, ale přes regulátor, který z toho udělá potřebné cílové napětí.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Možná by stálo za to uvažovat o stejnosměrných rozvodech v domě, pokud budu mít fotovoltaiku a autobaterii jako zálohu. Rovněž by tomu mohly být přizpůsobeny spotřebiče. Takový notebook, TV, nabíječky mobilů, některé typy světel a další stejně střídavý proud usměrňují.
Střídavé rozvody z vnější sítě by se pak zavedly pouze ke spotřebičům, které je opravdu potřebují. Jednalo by se tedynějčastěji o motory, takže kuchyně, a vnější 400V zásuvka, popřípadě koupelna s fénem.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Keď som pred 3-4 rokymi vyslovil predpoklad, že raz bude výhodnejšie v dome ostať na DC, dostal som od profíkov energetikov vynadané. A myslím že to tak bude - v domácnosti výhodnejšie.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A ta DC soustava by byla o jakém napětí? 12, 24, 72, 120V ?
Do jakého výkonu by jste tuto soustavu provozoval? 100, 200, 500, 1000W ?

Vypočítejte si jaký proud je potřeba např. u 100W žárovky na napětí 230V a 12V pak pochopíte v čem je ta záludnost.

Na výpočet stačí:
P=U.I

Napište nám prosím výsledky.

Tak profíci měli pravdu. DC rozvody s malým napětím se hodí na LED osvětlení nebo napájení spotřebičů beroucích nula nic typu nabíjení mobilu. Ale napájet cokoliv většího by znamenalo obrovské ztráty a co spotřebiče s motory a klasickými trafy?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Měli a neměli pravdu. Ideální je udělat dvoje rozvody, stačí ke stávajícímu AC přidat jeden drát. PAk se lze kdykoliv rozhodnout co nakonci vedení použiju, zda DC či AC. Při 48V DC se i 100W nechá celkem rozumě přenést(LED, switche,nabíječky,...).

Které switche a nabíječky mají na vstupu 48V? Nejspíš žádné. U LED svícení to předpokládá vyrobit si je na míru. To už by bylo praktičtější natahat si 5V a zakončit USB konektorem (viděl jsem), tam se toho dneska dá připojit hromada, ale z hlediska účinnosti je to nesmysl nemluvě o ceně celé instalace.

Prostě DC rozvody jsou na jedné straně snaha vyhnout se alespoň částečně poměrně drahým 230V měničům a na straně druhé špatná úvaha o tom, že přece když to jde přes dva měniče, tak to musí mít větší ztráty než když to nejde přes žádný. Ale stačí vzít do ruky kalkulačku a je jasné, že až na výjimečné případy tomu tak není.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Pro domovní rozvody existují normy a ty rozhodně nedovolují dvě různé napěťové soustavy na jednom kabelu nebo vodiči. Má to svůj důvod!!!

Jistě můžete udělat samostatný DC okruh, ale myslím si, že cena za rozvody by byla neúměrná užitku. Protože je dále třeba upravit stávající trafa atd.

Pro domovní zásuvkové rozvody se v AC soustavě používají vodiče o průřezu 2,5mm2 a ty jsou ve většině případů odjištěny 16 A jističem. Z tohoto rozvodu vyždímete 3680W.

Při DC rozvodu 48V a použití průřezu 2,5mm2 odjištěném 16 A jističem to dělá 768 W.

Obrázek uživatele Roman

Co jsou DC rozvody? Děkuji.

Rozvody stejnosměrného proudu.

Obrázek uživatele Jan Horčík

Přesně tak, např. Filip Procházka to tak u své ostrovní fotovoltaiky má.

---

šéfredaktor Hybrid.cz


EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanicveletrh e-SalonAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol