Elektromobilita v Japonsku: nové způsoby využití elektromobilů a baterií

Velký prostor byl na semináři „Japonské čisté technologie“ věnován technologiím akumulátorů. Inovativní systém baterií pro uskladnění energie představila Toshiba. Vyvinula speciální akumulátory . Jedná se nízkoztrátové baterie s pokročilým řídicím systémem a tomu odpovídající kapacitou.

Takhle vypadá baterie elektromobilu Mitsubishi iMiEV. Škoda, že Mitsubishi v jeho rozvoji nehodlá pokračovat a chce se místo toho soustředit na plug-in hybridy.
foto: Mitsubishi

Výrobce garantuje naprostou bezpečnost, možnost rychlého nabití již během 5 minut a více než 6000 cyklů nabití/vybití (1000 cyklů=asi 2,7 let、6000 cyklů=asi 16,4 let).

se nachází např. v elektromobilech Mitsubishi iMiEV a Minicab-MiEV. Baterie od Toshiby byly využity i při vývoji Isuzu na univerzitě Keio a v posledních dvou letech se rozběhla i spolupráce s Hondou a Suzuki.

Akumulátor SCiB používá také od letošního léta v Japonsku a prodávaný elektromobil Honda a také . Na ten si však ještě musíme počkat, neboť do prodeje by se měl dostat až v prosinci.

Hlavní specialista firmy, pan Takenori Kobajaši, představil i koncept opětovného využití baterie po skončení „životnosti“ elektromobilu.

Na posledních cca 1000 nabíjecích cyklů je baterku možno využít např. jako úložiště energie ze solárních panelů, ale i v budovách, domácnostech a kancelářích, přičemž účinnost (tj. kolik uložené energie lze z baterie dostat “ven”) je 80-90 %.

Mezi výhodami bývá zmiňována i možnost redukce odběrových špiček, navíc se zde nabízí využití jako zdroje energie při výpadku elektřiny. SCiB baterie má taktéž schopnost dlouhodobě odolávat častým fluktuacím výkonu.

V chytrých sítích (smart grids) má tedy elektromobil roli jak spotřebiče, tak i zdroje elektřiny. Pro přečerpání stejnosměrné energie z baterie auta do domácnosti se střídavým rozvodem je však potřeba měnič. Vývojem této komponenty se zabývá např. Mitsubishi.

Podobně jako Toshiba uvažuje i Nissan, který také počítá s efektivním využitím energetické infrastruktury – např. nočního proudu. Dále v Nissanu spočítali, že velkokapacitní akumulátor o kapacitě 24 kWh by byl schopen při výpadku elektřiny napájet průměrnou japonskou domácnost až 2 dny.

Mitsubishi pak došlo v plánování konceptu tzv. „průběžné“ baterie ještě dále, neboť dokonce kalkuluje s napájením veřejného osvětlení nebo semaforů. Navíc stejně jako Toshiba se tato společnost zabývá i druhotným využitím baterií.

23 Comments on “Elektromobilita v Japonsku: nové způsoby využití elektromobilů a baterií”

  1. U slunečních elektráren,
    U slunečních elektráren, je hlavní problém ekonomika provozu…a cenová přijatelnost pro každého…podle intenzity slunečího světla samozřejmě kolísá i napětí na článku, proto jsou jako první používané stejnosměrné stabilizátory napětí, to je ovšem v případě, že takto vyrobenou elektřinu chcete prodávat Čezu do sítě, pokud si chcete vyrobit elektřinu jen pro vlastní potřebu, můžete tento stabilízátor vynechat….předpoklad je, že si u domu nebo doma vyčleníte prostor nebo místnost jako „baterkárnu“na uchování elektřiny a také na odběr velkého nárazového výkonu…..zároveň je třeba poblíž baterií umístit střídače, které budou vyrábět zde běžných 220 – 230 V AC. pokud by jste přechod na vlastní elektřinu dělali sami, tak nabízím několik typů 1. jako střídače použít záložní zdroje pro stolní počítače/UPS/, seženou se levně, protože pokud se zničí aku uvnitř tak se vyhazují nebo jako vadné dají odkoupit. zapojit jich více paraelně, s tím že se budou při větším odběru postupně připojovat. lze využít stávajícího rozvodu domu, ale pokud máte připojenu elektřinu čezu, je potřeba soustavu za elektroměrem vypnout. především je ovšem třeba vyměnit nebo sehnat úsporné spotřebiče, a rozhodně elektřinou nevařit a netopit….vůbec nejlepší je kombinovat výrobu el. z několika zdroju , tj. sehnat si dům s pozemkem, přes který protéká třeba i malý potůček,a tam vyrobit malou vodní elektrárnu /stačí převod na malé dynamo/ev. je li volná /nezastavěná/ plocha vymyslet malou větrnou….

    1. Ostrovni systemy v
      Ostrovni systemy v Cechach.
      To je krasny optimismus, akorat se obavam, ze je to nerealne. Nemyslim technologicky, ale financne. Ono mit dostatek energie na cely provoz rodinneho domu by stalo odhadem tak 5 milionu. A rocni naklady takovehoto systemu by byli v radech deseti-statisicu.

      1. Viz. mypower.cz. Tenhle
        Viz. mypower.cz. Tenhle člověk a komunita kolem má s ostrovními systémy dlouhodobé zkušenosti, viz. rozhovory Rozhovor: ostrovní fotovoltaika po roce a Rozhovor: Filip Procházka, majitel ostrovního fotovoltaického systému. Kromě toho v ČR existuje minimálně jeden ostrovní dům – viz. Rozhovor: majitel ostrovního domu, který nemá přípojku na plyn, vodu ani elektřinu

        1. Ty dlouhodobé zkušenosti
          Ty dlouhodobé zkušenosti bohužel zahrnují i velmi negativní zkušenosti právě s životností akumulátorů. Olověné moc nevydrží už z principu a u lithiových se pořád tápe v tom, jak je používat a nezničit. Kromě toho nedávno zrovna někdo v souvislosti s životností akumulátoru uvedl triviální výpočet cena akumulátoru x jeho kapacita x počet cyklů, přičemž pro 300 hlubokých cyklů mu vyšla cena 19kč/kWh a to bez započtení účinnosti. To je šílené číslo.

          Takže soběstačnost a nezávislost ano, to se rozhodně zařídit dá i když se značnými náklady, ale o nějaké návratnosti nemůže být řeč.

        2. To všechno je pěkné až
          To všechno je pěkné až na skutečnost, že to co se nachází pod vaším pozemkem (ropa, uhlí, plyn, vzácné kovy, voda apod.) není vaše, ale státu. A tak to je i s tím, co se nachází nad vaším pozemkem (vzduch, Slunce, smog apod.). A tyto zákony u nás platí stovky let. Tady nejsme v Americe. Takže vhodným zdaněním zachytávání fotonů ze Slunce při jejich přeměně v elektrický proud může po takových ostrovních systémech rázem velice rychlý konec. V tom je veliká nestabilita.

      1. To už jste zase o krok
        To už jste zase o krok dál. FV panely pracují v širokém rozsahu napětí v závislosti na typu, konfiguraci, intenzitě osvětlení a zátěži. Proto za nimi musí být měnič/regulátor s odpovídajícím vstupním rozsahem, který z toho udělá buď těch 12, 24, 48 nebo i víc voltů stejnosměrného okruhu. A teprve ten slouží jako zdroj pro akumulátory, stejnosměrné spotřebiče a 230V AC měniče.

        Samozřejmě existují i kombinovaná zařízení, která to sloučí do jedné „krabice“, ale v principu jde pořád o tři oddělené okruhy.

  2. Možná by stálo za to
    Možná by stálo za to uvažovat o stejnosměrných rozvodech v domě, pokud budu mít fotovoltaiku a autobaterii jako zálohu. Rovněž by tomu mohly být přizpůsobeny spotřebiče. Takový notebook, TV, nabíječky mobilů, některé typy světel a další stejně střídavý proud usměrňují.
    Střídavé rozvody z vnější sítě by se pak zavedly pouze ke spotřebičům, které je opravdu potřebují. Jednalo by se tedynějčastěji o motory, takže kuchyně, a vnější 400V zásuvka, popřípadě koupelna s fénem.

          1. Pro domovní rozvody
            Pro domovní rozvody existují normy a ty rozhodně nedovolují dvě různé napěťové soustavy na jednom kabelu nebo vodiči. Má to svůj důvod!!!

            Jistě můžete udělat samostatný DC okruh, ale myslím si, že cena za rozvody by byla neúměrná užitku. Protože je dále třeba upravit stávající trafa atd.

            Pro domovní zásuvkové rozvody se v AC soustavě používají vodiče o průřezu 2,5mm2 a ty jsou ve většině případů odjištěny 16 A jističem. Z tohoto rozvodu vyždímete 3680W.

            Při DC rozvodu 48V a použití průřezu 2,5mm2 odjištěném 16 A jističem to dělá 768 W.

          2. Které switche a nabíječky
            Které switche a nabíječky mají na vstupu 48V? Nejspíš žádné. U LED svícení to předpokládá vyrobit si je na míru. To už by bylo praktičtější natahat si 5V a zakončit USB konektorem (viděl jsem), tam se toho dneska dá připojit hromada, ale z hlediska účinnosti je to nesmysl nemluvě o ceně celé instalace.

            Prostě DC rozvody jsou na jedné straně snaha vyhnout se alespoň částečně poměrně drahým 230V měničům a na straně druhé špatná úvaha o tom, že přece když to jde přes dva měniče, tak to musí mít větší ztráty než když to nejde přes žádný. Ale stačí vzít do ruky kalkulačku a je jasné, že až na výjimečné případy tomu tak není.

      1. A ta DC soustava by byla o
        A ta DC soustava by byla o jakém napětí? 12, 24, 72, 120V ?
        Do jakého výkonu by jste tuto soustavu provozoval? 100, 200, 500, 1000W ?

        Vypočítejte si jaký proud je potřeba např. u 100W žárovky na napětí 230V a 12V pak pochopíte v čem je ta záludnost.

        Na výpočet stačí:
        P=U.I

        Napište nám prosím výsledky.

Napsat komentář