Elektroletadlo s rekordním výkonem vzlétlo v Německu

V Německu zdárně proběhl první let letadla s elektrickým motorem o výkonu 260 kW, což je v této kategorii světový rekord. O pohon letadla se postaral speciálně vyvinutý elektromotor Siemens s mimořádným poměrem hmotnost/výkon.

Letadlo EXTRA 330 LE s elektropohonem Siemens je prvním elektrickým letadlem na světě v kategorii CS-23 (letouny kategorie normální, cvičná, akrobatická a  pro sběrnou dopravu)
foto: Siemens

Rekordní let nejvýkonnějšího elektrického letadla trval 10 minut a uskutečnil se 24. června na letišti poblíž města Hünxe, severně od Duisburgu.

Dvoumístný akrobatický letoun EXTRA 330 LE měl povolení od německého Federálního leteckého úřadu (LBA) a splňoval všechny podmínky Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

Elektromotor, kterým je letoun vybaven, společnost Siemens představila v loňském roce. Byl navržen speciálně pro použití v letadlech, při váze pouhých 50 kg dává výkon přibližně 260 kW – tedy pětkrát více než jiné hmotnostně podobné motory.

Pro srovnání, poměr u motorů, které jsou používány v elektromobilech, se pohybuje okolo 2 kW na kilogram. O pohon elektrického letadla EADS E-Fan, které 10.7.2015 překonalo kanál La Manche, se pro změnu postaraly dva elektromotory o celkovém výkonu 60 kW.

Při vývoji motoru byla klíčová důkladná analýza všech komponentů předchozích typů motorů a jejich optimalizace až na maximum jejich technických limitů.

S pomocí simulačních technik a inovované lehké konstrukce se podařilo dosáhnout vynikajícího poměru výkonu a hmotnosti pěti kilowatt na jeden kilogram, který dává reálnou možnost využít elektropohon u letadel se vzletovou hmotností až 2 000 kg.

Ideální vlastnosti akrobatického letadla

To, že se první let s elektromotorem uskutečnil v akrobatickém letadle, samozřejmě není náhodou. Tento typ letounu je pro testování více než vhodný – je dostatečně robustní a jeho velké zrychlení na všech třech osách dokáže dostatečně prověřit celý elektrický pohon.

Letadlo EXTRA 330 LE s elektropohonem Siemens je prvním elektrickým letadlem na světě v kategorii CS-23 (letouny kategorie normální, cvičná, akrobatická a  pro sběrnou dopravu)

Umístění baterií a motoru.
foto: Siemens

Pro test se použil běžný produkční letoun EXTRA 330 LE o celkové délce 6,94 m, s rozpětím křídel 7,7 m a hmotností necelých 1 000 kg. Do trupu letadla byl vestavěn trubkový rám, který umožnil snazší instalaci všech komponentů elektropohonu i jejich případnou další manipulaci.

Elektromotor s označením SP260D byl vyvinut ve spolupráci se společností Grob Aircraft. Akumulátory dodala slovinská firma Pipistrel, vrtule byla vyvinuta bavorskou společností MT-Propeller. Celý projekt vznikal za podpory Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky jako součást národního leteckého výzkumného programu.

Výrobce letadel Extra Aircraft není jedinou firmou, se kterou Siemens v oblasti letectví spolupracuje. V dubnu letošního roku uzavřel Siemens dohodu s Airbusem o spolupráci při vývoji a výrobě letadel s hybridním elektrickým pohonem.

Cílem je provozovat menší dopravní letadla s kapacitou až 100 pasažérů pro regionální lety do vzdálenosti 1 000 km. Obě společnosti chtějí do roku 2020 prokázat technickou proveditelnost celého záměru, o deset let později by měl vzlétnout první prototyp.

Na vývoji bude pracovat tým asi 200 lidí, předpokládá se, že takovéto letadlo bude potřebovat pohon o výkonu 10 MW.

„Zelený“ pohon

Podle Franka Antona z oddělení Siemens Corporate Technology, který měl celý projekt rekordního elektrického letadla na starost, budou elektrické pohony v letectví nenahraditelné.

K tomuto optimismu ho vede fakt, že Evropská komise plánuje do roku 2050 snížit emise CO2 v letectví o 75 % na pasažéra a kilometr letu. Tento plán je součástí dlouhodobé vize letecké dopravy v Evropské unii, která byla představena v roce 2011.

Podle expertů společnosti Siemens by hybridní elektrický pohon letadel měl představovat až 50% úsporu paliv i emisí. Elektrická letadla jsou také mnohem tišší než konvenční letadla.

Snížení hluku by bylo přínosem nejen pro ty, kteří žijí v blízkosti letišť, ale i pro letové provozovatele, tiché pohonné systémy by například mohli nabídnout pro večerní a noční lety, které jsou nyní zakázány z důvodu hluku. To by mohlo významně zvýšit využití kapacity letadel a tím i jejich ziskovost.

tisková zpráva

39 Comments on “Elektroletadlo s rekordním výkonem vzlétlo v Německu”

    1. Ohledně malého výkonu
      Ohledně malého výkonu elektrokol to bude možná legislativním omezením. V rámci EU je elektrokolem jen to, které má k rozjezdu pomocného motorku příšlap a vypíná se při 25 km/hod. pokud ne a je schopno samostatné jízdy, jde o elektrický moped a musíte mít SPZ, povinné ručení, přilbu a řidičák. Zatím to u nás nikdo nekontroluje (takže borci mají horská kola s dojezdem kolem 100 km a výkonem malé motorky), ale to asi do prvního průšvihu s havárkou se zraněním nebo sražením chodce / cyklisty.

      1. Ano, motor nesmie byť
        Ano, motor nesmie byť silny. Jemu išlo o to, aby bol vďaka tej technológií ľahký! Ak sa dá vyrobiť motor 5kW/kg, tak motor s výkonom 250W by mal 50 gramov 🙂
        Jasné, sú samozrejme aj nejaké minimálne hmotnostné a pevnostné limity, ktoré nepodlezieme… Ale verím tomu, že by tie motory na bicykloch mohli mať tretinovú hmotnosť… No ale viac by pomohlo, keby sme mali aj tie batérie ľahšie a s vyššou energetickou hustotou, že áno…

  1. Neviem akú hmotnosť má
    Neviem akú hmotnosť má najsilnejší motor od Tesly, ale v Tesla roadster je 185 kW na 35kg. Čo dáva pomer skoro 5,8kW/kg. A to bolo v roku 2008 !!!
    Takže neviem o akom svetovom rekorde je tu reč?! Predpokladám, keďže je rok 2016, ten 310kW motor má ešte lepší pomer.
    Stačilo ho kúpiť od Tesly a mali by určite spolahlivejší, výkonnejší a lacnejší pohon 😀
    Zasa sa ukázalo, že Tesla je minimálne 10 rokov vpredu.
    Pri kúpe auta nie je čo zvažovať. Aj napriek tomu, že je drahšia (relatívne…) To, čo má tesla v súčasnosti, majú ostatní v konceptoch, ktoré budú iba vláčiť po výstavách a to je asi tak všetko.

    1. A který myslíš? Tuším
      A který myslíš? Tuším už dva roky zpátky rozchodili Sportstara na baterky, nic dalšího o něm nevím, snad na něm pracují dál, problém byl – překvapivě – dolet. Další projekt ze severní Moravy je Phoenix – elektrokluzák – moc se mně líbí, na něm se neustále pracuje, komunikoval jsem s autorem měsíc zpátky a budou posilovat baterie. A teď podepsali smlouvu s Číňany, budou dělat komplet od základu letoun pro kategorii ULLa/ELSA na baterie, výdrž cca dvě hodiny, to se mně taky líbí, držím palce.

      1. Když zmiňujete kluzák,
        Když zmiňujete kluzák, nevíte jestli někoho napadlo oprášit praktiku z doby před helikoptérami a nákladními letouny, ky se vojenské náklady přepravovaly na/za frontu v kluzacích? Myslím že by to bylo zajímavé zombinovta s elektropohonem. Jenom by to vyžaovalo asi dost nárořnější říení a plánování dálkových letů, ale jít by to mohlo, sice pomalé, ale myslím že zajímavé.

        1. Nevím o tom, jsou projekty
          Nevím o tom, jsou projekty na vzducholodě, ale kluzáky pro vojenské účely nejsou v kurzu. Holt operace „Bodenplatte“ už není to pravé ořechové, dnes je všechno doména malých rychlých zásahových jednotek, shozených s kyslíkem z osmi kilometrů, nebo SEAL po vodě 🙂

          1. No nemuselo by to být
            No nemuselo by to být zrovna pro vojenské účely, pokud se o toho vlezl tank, kontejner tam dáme také. Kdyby to mělo vhodnou automatiku tak v komerčním provozu by to mohlo být zajímavé. Jistě by se dalo vyjít třeba z Me 321, alespoň co do rámcových parametrů. Jen kde pro takové monstra hledat stoupavé proudy?

            1. …asi nad elektrárnou
              …asi nad elektrárnou Dukovany a Temelín! 😀 No, myslím, že tohle my dva nepořešíme… 🙂 Já budu rád, když bude tak za pět let na trhu dvoumístný elektrokluzák s klouzákem 1:35 a výdrží na baterie 4 hodiny – ideálně jak je Phoenix elektro – na termiku rozpětí kolem 15metrů a na cestování snadno odděláte konce křídel – poté rozpětí cca 9 metrů, cestovní rychlost 220kmh – paráda. To vše za 1,5mega a jsem spokojen 🙂

    1. s vodikem by extremne
      s vodikem by extremne utrpela bezpecnost soucasnych letadel (takova mala vsuvka, videl jsi jak vypadala havarie Columbie), dnesni dopravni letadla jsou stavena tak, aby i pri vybuchu na palube zustal trub nosnej a letadlo mohlo teoreticky dal letet a pristat, dovedes si predstavit jak male by museli bejt nadrze na vodik aby nehrozilo ze to pri „vybuchu“ neposkodi tu nosnou cast? a je ti jasne ze letadla litaj i skrze bourky a zasah bleskem neni as tak vyjimecnej, kontrastuje to pak s tim ze vodik a elektrina a zmeny tlaku se nemaj prilis v lasce 🙂

      s ohledem na to za jak dlouho vubec planuji prvni prototipy dopravnich letadel (2030) a ze pak jeste nejakou dobu zabere vubec dostat to do vyroby (10-15 a vice let, pro Airbus jsem delal zakazku vizualizaci prototipu jednoho mensiho letadla v roce 2004 a porad jeste neni v seriove vyrobe, mam dojem ze plan je 2020) tak se tak nejak ani nebojim toho, ze do te doby za tech nejakych +- 25-30 let budou baterky stale na stejne urovni jake mame dnes 🙂 ale tak treba do te doby prekvapi nejakym pokrokem i ten vodik a opravdu se bude vodik pouzivat v doprave, ale v souvasnem stavu tomu neverim z duvodu bezpecnosti

      1. Víte ale že by roli u
        Víte ale že by roli u takové společnosti jako je Airbus mohla hrát celá mašinerie, která ji řídí, zavedené procesy atd, které mohou oddálit nebo úplně zhatit výrobu prototypu? Myslím že je to dost podobné jako u aut. Tam také nikdo až na firmu, která vznikla jen proto, zatím nedělá vozy čistě na elektřinu s dost dlouhým dojezdem, navíc v několika modelech.

    1. To je teď otázka, protože
      To je teď otázka, protože poměr hmotnost/výkon je u palivových článků, až na pár výjimek, celkem nízký, en.wikipedia.org/wiki/Power-to-weight_ratio Zajmavé začínají až od Ballard Power Systems

      Zajímavé hodnoty mají také Flow Batteries, kdy by mohlo být zajímavé pokud by se oddělilo nabíjení a vybíjení, výměna elektrolytu by asi dost zkrátila dobu potřebnou k natankování u letadel. Tam jsme někde mezi 750-1400Wh/kg. Je otázka jestli se to nedá ještě dost zvednout. Ale i tak je zase nízká hmotnost u samotného článku, kdyby se to ale podařilo zvýšit, alespoň na 500W/kg, lépe 1000W/kg, mohlo by to být zajímavé, i z hlediska lodní dopravy. Jen elektrolyt asi není moc zdravý.

      Letecký benzín má asi 43MJ/kg, tedy asi 9.6kWh/l, při účinnosti turbínového motoru 50% máme z litru asi 4.3kWh, tedy stále se zdá vodík jako lepší řešení.

      1. Zasa tu riešite vodík. Je
        Zasa tu riešite vodík. Je to síce najdôležitejší prvok vo vesmíre, ale zároveň aj najnebezbečnejší v čistej forme!
        Najdôležitejší pre človeka je v spojení s kyslíkom a tak to aj dlhú dobu zostane..:D
        Vodík má samé naj… , ale bohužiaľ väčšina je negatívna.

Napsat komentář