Drive.ai umí z běžného auta udělat robotické

Skupina výzkumníků umělé inteligence a strojového učení ze Stanfordské univerzity založila start-up Drive.ai. Tvrdí, že s pomocí svého hardwaru a softwaru dokáže naučit roboticky řídit každé auto.

Drive.ai je mladá dravá firma z Křemíkového údolí – a nabírá talenty.
foto: drive.ai

Robotická auta jsou buzzword rezonující silněji než v Ingoldstadtu a Wolfsburgu spíš v Křemíkovém údolí. Google, Apple, Tesla i další pracují na robotických autech dnem i nocí.

Nový obor je ale zajímý i v tom, že se do něj mohou probojovat i malí, začínající hráči. Jako je Drive.ai, firma založená výzkumníky ze Stanfordu. Ti tvrdí, že dokáží přestavět na robotické auto jakýkoliv vůz.

Budou k tomu potřebovat jen sadu svých senzorů, komunikačního hardwaru a především software. Ten je klíčový. Bývalí akademici vnímají, že pro současné obrovské pokroky strojového učení je nejlepší aplikací právě řízení vozu.

„Deep learning je nejefektivnější formou umělé inteligence a tou nejlepší, která je schopna inteligentně reagovat na nekonečné množství situací, kterým auta na silnicích čelí,“ říká Sameep Tandon, spoluzakladatel a ředitel Drive.ai.

Společnost Drive.ai byla založeně v roce 2015. Nejnovějším a důležitým přírůstkem v jejích řadách je Steve Girsky, který sedm let působil ve vedení automobilky General Motors.

Drive.ai chce vytvořit zcela nový jazyk pro interakci mezi robotickými auty a lidmi. To je podle firmy zcela klíčové pro hladké přijetí robotických aut ostatními účastníky silničního provozu, zejména ale chodci.

Podle Carol Reiley, spoluzakladatelky a prezidentky Drive.ai, nastává jedinečná příležitost redefinovat vztahy mezi lidmi a auty a okolním světem. „Auta budoucnosti budou s námi budou jasně komunikovat, budou mít osobnost a budeme se díky nim cítit vítáni a v bezpečí, i bez lidského řidiče,“ říká Reiley.

Drive.ai má licenci pro testování robotických aut v Kalifonii. Své produkty chce nejprve nabídnout firmám, zejména z oblasti car-sharingu a dálkové dopravy.

tisková zpráva

16 Comments on “Drive.ai umí z běžného auta udělat robotické”

    1. Nabízí se pak otázka co
      Nabízí se pak otázka co se všemi lidmi, kteří jsou v tom oboru zaměstnáni, pokud dojde a ono dojde k masivní automatizaci. Obávám se, pokud bude technologie výrazně levnější než lidé, při jejím zavádění dojde k sociálním nepokojům.

      Osobně si myslím že náš momentálně největší problém je sama existence zemědělství v současné podobě, která je neudržitelná. Dlouhodobě nekonkurenceschopné podniky jsou udržovány při životě dotacemi a nátlakem na vlády. Současné dotační systémy nepomáhají nikomu jinému než odvětví, které se od vynálezu parní mlátičky nezměnilo.

      1. V zemědělství jich zas
        V zemědělství jich zas tolik nepracuje, myslím že v Británii na to stačí jen 5%.

        Traktory a kombajny jezdí, sejou a sekají podle GPSky už dávno, dokonce i hnojí více či méně dle výtěžnosti na tom kterém úseku pole takže si myslím, že zemědělství je automatizovaný a zprůmyslovaný až až.

        1. No i těch 5% je celkem
          No i těch 5% je celkem dost, u nás bychom se bavili o 500k lidí.

          Hnojení a sekání s GPS je pořád nic moc automatické pokud nemůžete v centrále zadat něco stylo:
          $>Kombajn3|sekat:pole8 od: 8?00 do:16?00
          $>Kombajn8|hnojit:pole5 od: 8?00 do:16?00
          $>Nakladak15|vozitz:Kombajn3 od: 8?00 do:16?00
          $>_

          Načež se zařízení samo dopraví na pole a provede dané úkony. Něco podobného jako bylo v neználkovi a všeználkovi. A už vůbec ne pokud bychom se bavili o potenciální možnosti robotizovat a využít „policové“ farmy, na ekobydlení byl asi dva měsíce zpátky článek o zahradnickém robotu, představte si tuto technologii upravit tak aby obhospodařovala, dlouhé police se zeleninou. Tak bychom mohli výrazně zmenšit plochu, která je potřebná pro pěstování a patrně zajistit že nebude třeba vozit zeleninu přs polovičku Evropy.

          Pokud by přestal být v EU a ve světě takový povyk kolem GMO, jsem si jistý že by bylo možné některé klíčové suroviny, jako olej cukr a pod produkovat vůbec bez využití rostlin právě za pomoci upravených mikroorganizmů.

          Oba postupy by nejspíš dost redukovaly dopady zemědělství na krajinu. Ovšem samozřejmě zásadní problém tkví dneska v uměle stimulované nadprodukci a nadspotřebě potravin a potravinářských výrobků.

          1. Automatizáciu si
            Automatizáciu si predstavujem trochu inak. Malo by postačiť dodať AI zoznam polí s vymedzenými GPS súradnicami a cieľové množstvá/pomery úrody. AI musí byť zákonite schopnejšia na základe historických dát, rozborov, predikcií počasia a pod. efektívnejšie využiť zdroje a maximalizovať výrobu lepšie ako človek ktorý nedokáže tak dokonale zosúladiť všetky komplexné informácie.

            Poliam by som sa nevyhýbal. Police, tak isto ako Vami preferované vertikálne záhrady a pod., musí niekto postaviť a investícia sa musí vrátiť. Zelenina sa cez pol Európy vozí kvôli dotáciám, nie kvôli nedostatku políc.

            Na GMO by som sa bezhlavo nevrhal. V konečnom dôsledku spôsobujú napr. v USA viac problémov ako úžitku.
            Proti produkcií chemikálií mikroorganizmami nič nemám.

            Nadprodukciu a nadspotrebu vyrieši odstránenie dotácií. Ak bude mať všetko svoju reálnu cenu, trh vylúči neefektívne články reťazca.

              1. Votestuj to na sobě a pak
                Votestuj to na sobě a pak nám řekni. Problémy způsobujou molochy, který za tím stojej, jejich uplatňování moci, lobbing, politické tlaky, skupování práv na odrůdy plodin, tak aby znemožnili ostatním je pěstovat a restriktivní postup proti nim. Prosazování vlastního monopolu. Dále chemie a prostředky, které se používají na ošetřování GMO, které sami vyrabějí taký nejsou 2x zdravé.

            1. O dotacích
              O dotacích nekonkorunceschopných zemědělských podniků píši výše, zde rozhodně nejsme v rozporu.

              Nevím jestli jste si toho všiml, ale ten „agroshell“ je poněkud odvozený od linuxového, takže v konečném důsledku náhrada člověka za AI je otázka pár řádků kdy AI vyplivne takový řádek příkazů, použije volání system() a další systém koná. Je to lepší než mít všechno jako jeden monstrprogram. Svého času se tomu říkalo uživatelské programování, idea byla taková že se dá uživateli sada nástrojů – utilit – pro práci se vším možným od textu po nevím co, a v tom nejzákladnějším si je dá za sebe, oddělí svislítkem, každému řekne co má udělat a stroj je vykoná tak že výstup prvého je vstupem druhého etc. Mimo technický svět se to moc nechytlo. Pokud se budeme bavit o složitějším něčem, pak se to volně umí prolínat přímo třeba s bashem a už se dají dělat cykly a podmínky…

              A to je právě problém s dotacemi, bez nich, pokud by byly zohledněny dopady zemědělství na prostředí, pak by se to asi bleskově vyplatilo. Myslím že by se mělo měřit všem stejným metrem, jak jadernému, chemickému, tak stejně zemědělskému průmyslu. A pokud musí chemička předložit plán zabránění úniku chemikálií do spodních vod, pak zemědělec musí stejně předložit a zajistit ochranu těchto vod před dopady postřiků, hnojiv, močůvky a dalších látek. V jakém stavu mnoha družstva jsou víme asi všichni. Není možné jednomu házet klacky pod nohy a druhého nechat tu stejnou vodu dále znečišťovat! (Mimochodem musí nebo nemusí být kravíny a pod. napojené na splaškovou kanalizaci co se týče odvodu močůvky? Podobně skládky hnoje…)

              Ale o kolik jsme sto redukovat velikost polí? O 50%, myslím že to by bylo reálné, krom klasických obilovin, což je de-facto travní porost, všechna zelenina bude nejspíš lépe produkovatelná v kontrolovaných zařízeních, kde nepřezraje, nezničí ji sucho ani mráz, kroupy. Poptávka po lněném materiálu je v době extrémně levné bavlny a syntetiky nízká, stejně tak po technickém konopí.

              Problém toho šílenství kolem GMO je že to spláchne všechno od pokusů o Trifidy až po nebohá dinokuřata (dělají se pokusy s reverzací evoluce ptáků pomocí vypínání genů atp.) a tak i právě to co by bylo velmi prospěšné, tedy organizmy které by byly sto produkovat přesně danou mastnou kyselinu, cukr, jistě i čistou celulózu a škrob.
              Podle mne by mohla mít řasová metoda biopaliv i násobnou výtěžnost proti řepce nebo cukrové řepě.

              Nějaké problémy GMO v USA? Něco potvrzeného, pokud možno. Včel je mi líto, ale tam je více vlivů, stejně jako u včelího moru.

              1. Problém vůbec není tak
                Problém vůbec není tak velký, jak se zdá. V zemědělství v ČR pracuje asi 80000 lidí. Tedy ani ne jedno procento obyvatelstva, z produktivního už je to víc, tam to bude kolem 4 %. Většina jsou malí soukromí zemědělci, kteří to dělají tak trochu ze setrvačnosti. Těm nějaké ulehčení práce fakt vadit nebude. Je to standardní pokrok vpřed. Nezapomeňte, že po 2. světové válce pracovalo v zemědělství několik milionů lidí a i přes tak obrovský pokles se nic nezhroutilo a společnost jede dál. Jednoduše se přizpůsobila.

                1. Dneska mali zemedelci (a
                  Dneska mali zemedelci (a casto ani velka druzstva) velkou automatizovatelnou techniku (kombajny, postrikovace, velke traktory pro orbu, rezacky…) nekupuji, ale objednavaji jednou rocne jako sluzbu. Takze automatizaci nezmizne jeden clovek z vesnice, ale treba jeden clovek z okresu.

                  A s ostatni zemedelskou technikou (alespon v posumavi, odkud pochazim) je to dost podobne jako s EV – par „stastlivcu“ ma novy nalesteny „Tesla“ traktor (Class, John Deere…), ale vetsina opecovava 30-40 let stary Zetor a jeho prislusenstvi, aby jim co nejdele vydrzel, protoze na novy za x milionu (kde to x je o dost vetsi nez u EV) proste nemaji a mit nebudou.

Napsat komentář