Elektromobilita: Německo vs. zbytek světa?

Evropa stále čeká na standardizaci nabíjení pro elektromobily. Nyní se jako nejpopulárnější jeví japonské nabíječky standardu CHAdeMO. Za rok ale přijde Combo 2 z Německa a půjde tedy o bitvu dvou kontinentů. Nejen tyto otázky byly diskutovány v bloku E-mobilita, který se konal u příležitosti 8. Českého dopravního fóra v Praze.

Dobíjení elektromobilu Nissan Leaf je možné skrze (rychlo)dobíjecí stanici anebo klasickou domácí zásuvku
foto: Nissan

Standardizace visí ve vzduchu

Ředitel Odboru strategií a trendů na Ministerstvu průmyslu a obchodu Eduard Muřický upozornil, že v Evropě dosud není standardizované nabíjení elektromobilů. Na základě deklarace výrobců by se tento problém měl vyřešit do roku 2017.

Současným standardem je japonský protokol CHAdeMO, ale Německo – podle Miroslava Kuželky z firmy jako tradičně – přichází s vlastním řešením a v příštím roce začne prosazovat systém Combo 2. Pro cestování s elektromobilem po Evropě je ale standardizace nezbytná.

V současné době se čeká na Evropskou komisi. “Výrobci řekli, že jsou ochotni na tom pracovat a Evropské komise by teď měla do šesti měsíců představit koncepci,” vysvětlil Muřický.

200 rychlonabíjecích stanic do Estonska

Šéf prohlásil, že zkušenosti v oblasti elektromobility můžeme brát v Číně, Japonsku nebo v Norsku.

V Číně je dnes v provozu deset tisíc nabíjecích míst a navíc zde prudce roste motorizace obyvatelstva. V Japonsku roste raketovým tempem počet nabíjecích míst, za loňský rok stoupl desetinásobně. Velký nárůst byl i u stanic rychlonabíjení (DC).

I v automatech na rychlé občerstvení jsou přípojky na pomalé dobíjení aut. “Všude, kde je možnost se připojit, tuto možnost využijí,” odhaluje Marušinec, jak se podařilo rozšířit síť nabíjecích míst tak rychle.

V Evropě se elektromobilům daří v Norsku. Tady bylo loni více než 3000 stanic pomalého nabíjení a 14 rychlonabíjecích. Ohledně rychlonabíjecích stanic se letos chystá velká akce v Estonsku – společnost ABB by sem měla dodat 200 těchto nabíjecích stanic se standardem CHAdeMO. Pro srovnání: nyní jich je v celé Evropě dohromady 160, v ČR tři. Nejsou ale nijak nutné, třeba v obchodních centrech nemají rychlonabíjecí stanice moc smysl.

ELMO Estonia bude PPP projekt se státní podporou, který si vyžádá 7,6 milionů Eur. Hlavní silnice pak budou mít DC stanici zhruba po padesáti kilometrech, navíc přibude 507 AC „chytrých zásuvek“ pro státní správu, přiblížil Kuželka.

Není nabíjecí stanice jako nabíjecí stanice

Široká veřejnost často ani netuší, že je více druhů rychlonabíjecích stanic. Lukáš Kadula z Centra energetického poradenství PRE seznámil účastníky s nabíjecími stanicemi ePoint.

Jsou čtyři varianty – standard, plus, rychlonabíjecí evo a novinku pro letošní rok, home. Aktuálně je jich v provozu deset, do konce letošního roku bude jen po Praze 22 stanic.

PRE letos umožňuje nabíjení elektromobilů, elektromotocyklů a elektrokol u svých stanic zdarma. Je potřeba si jen v Centru energetického poradenství PRE vyzvednout RFID kartu, ta pak funguje všude kromě ePointu Standard.

Co se týká odběru, 51 % elektřiny vydala rychlonabíjecí stanice v sídle ředitelství PRE, 28 % odebrali zákazníci v Centru Chodov, která byla loni v únoru první nabíjecí stanicí v nákupním centru. Sedm procent odebrali zákazníci v Garážích Slovan a dalších sedm stanic mělo podíl v řádu procent.

AC na doma, DC k dálnici

Je rozdíl v nabíjení střídavým a stejnosměrným napětím zdůraznil account manager E-Mobility ve společnosti dodávají technologie pro energetiku ABB Miroslav Kuželka. Zatímco v prvním případě je nabíjecí stanice součástí vozidla, k nabití stačí domácí zásuvka a vůz se nabije za pět až osm hodin, v tom druhém je nabíjecí stanice součástí infrastruktury. Zde je potřeba příkon 50 kW a na 80 % kapacity se vůz nabije za čtvrt až půl hodiny.

A jaké nabíjení se kam hodí? Ultrarychlé nabíjení DC, které nabije vůz za pár minut, lze umístit na dálnice, k čerpacím stanicím nebo ke stanovištím taxi. “Taxík se musí nabít rychle, aby mohl zase jet vydělávat peníze,” připomněl Kuželka.

Právě taxíky, které ujedou hodně kilometrů, klidně i 100 000 za rok, by mohli být vhodné pro pohon elektřinou, s každým ujetým kilometrem totiž řidič šetří přes dvě koruny.

Nabíjení DC, které dodá vozu šťávu za půl hodiny až 120 minut, se hodí do komerčních zón, jako jsou nákupní centra, kina, divadla, nebo ke sportovištím. Jde je umístit uvnitř i venku.

Ve firmách bude zřejmě docházet ke kombinaci dobíjení AC a DC. Jeden způsob budou využívat zaměstnanci, druhý návštěvy a obchodní partneři. Pro domácí účely jsou pak jednoznačně AC nabíjecí zásuvky.

A jak za odebranou elektřinu zaplatit? Buď přes RFID kartu (aktuálně u PRE je tato možnost zdarma), online přes mobilní telefon nebo přímo – jako při nákupu benzinu. Některé zahraniční benzinky však nechají vůz nabít zdarma, když si u nich řidič dá kafe, říká Kuželka.

Problém je v tom, že nabíjecí bod musí být vždy v naprostém pořádku. “Pokud zastavíte u Humpolce, v baterii zbývá elektřina jen na 10 km a ta stanice nefunguje, tak máte poměrně vážný problém,” uvědomuje si Kuželka a dodává, že jak se v zahraničí jedna stanice porouchala, lidé k ní pak už nejezdili. ABB proto vylučuje, že by jejich stanice přestala fungovat z jiného důvodu, než je sabotáž.

18 Comments on “Elektromobilita: Německo vs. zbytek světa?”

  1. Neexistuje hloupá otázka
    Neexistuje hloupá otázka jen hloupá odpověd .Bylo by hezké kdyby se vytvořil celosvětový standart pro nabíjecí zástrčku. Je nejvýžší čas dokut není elektromobilů mnoho. Jinak to může dopadnout jako s řízením vlevo/vpravo .Myslím si že budoucnost patří bezdrátovému nabíjení .Zaparkujete nad nabíjecí anténou umístěnou v podlaze.Systém automaticky detekuje vozidlo a aktivuje nabíjecí sekvenci .Žádný kabel, který vám nějaký škodolibý človíček odpojí nebo rovnou odcizí .Doma v garáži kabel tolik nevadí . Navštívil jsem lonský autosalon v Brně kde jsem měl měl tu čest řídit c-zero (super).Dále ve stejné hale byl Opel Ampera a skoda mission l .A zklamalo mne že Opel Ampera tam na tom podstavci stal jako nějaká tuctovka bez valného povšimnutí .Zato u domácí Skodovky bylo narváno.Přitom Opel Ampéra je velký technický skok kupředu ..

    1. Na stránke Teslamotors sa o
      Na stránke Teslamotors sa o tom dá dočítať.
      Ale podstatné je, že Teslamotors má predajne aj v Európe a predpokladaám, že vozidlá pre EU sú homologované z nejakými zmenami. Doporučujem preto osloviť niektorú európsku predajňu.
      Najbližšie bude asi v Mníchove alebo vo Viedni – zoznam kontaktov je na stránke Teslamotors.

  2. Mám pár otázok k
    Mám pár otázok k rýchlonabíjaniu na dialnici:
    1.Ak predpokladám, že s elektromobilom pôjdem po dialnici dlhšiu dobu rýchlosťou nad 90km/h určite sa batéria zahreje.
    2.Ak chcem opäť rýchlo nabiť, nemala by sa najpprv ochladiť a potom nabíjať?
    3.Dokáže chladenie batérie v elektromobile udržať batériu na takej teplote, aby sa dala kedykoľvek nabiť na rýchlonabíjačke?
    4.Pokiaľ viem, rýchlonabíjanie zvládajú len niektoré technológie lítiových akumulátorov – neskráti sa tým životnosť?
    5. Určite bude časom jazdiť niekoľko typov elektromobilov, dokáže taká rýchlonabíjačka rozoznať, čo ide nabíjať?

    1. Chladici system akumulatoru
      Chladici system akumulatoru udrzuje VZDY optimalni teplotu baterii, takze je mozne pouzit rychlonabijeni kdykoliv… Pri velke zatezi se baterie zahreji, ale o to se zase stara chladici system baterii, kazda CHAdeMO 50kW nabijecka ma spojeni s vozidlem a ziskava informace o napeti kapacite teplote a dalsich hodnotach, a podle toho upravuje nabijeci proud a napeti… Pri rychlonabijeni se ale bohuzel zkracuje zivotnost akumulatoru… takze jedno rychlonabijeni vas pripravi tak o 3-5 normalnich nabijecich cyklu… Tesla model S ma zabudovanou 10kW nabijecku, a je moznost zabudovani dvou, takze muze mit 20kW nabijeci system a to vam umoznuje za kazdou hodinu nabijeni ujet 100km vzdalenost, a zadny elektromobil od Tesly neumoznuje rychlonabijeni pomoci rychlonabijecek, vzdy se jejich vozy spolehaji na zabudovanou nabijecku (10 az 20kW)takze potrebujete dost vykonnou elektroinstalaci 😉

      1. Ona je hlavně otázka, co
        Ona je hlavně otázka, co si představit pod strašně širokým pojmem rychlonabíjení. Podstatná je hodnota C vztažená ke kapacitě akumulátoru. Pokud vycházím z výše uvedeného příkladu s Teslou S, tak jestliže ta nejslabší má akumulátor 40kW, tak 20kWh nabíjení je pouze 0.5C a u nejsilnější 85kWh dokonce ani ne čtvrtina C. Tomu se dá stěží říkat rychlonabíjení. Podle mě skutečné rychlonabíjení začíná až na 1C a víc.

        1. ano, ale kdyz nabijite vic
          ano, ale kdyz nabijite vic jak 1C, tak to zatezuje baterii a snizuje zivotnost… u Leafu s 24kWh baterkou se nabiji 2C a i to je relativne dost… u Tesly to neni rychlonabijeni, spise kompromis, Leaf a ostani maji 3,3kW nabijecku a mohou vyuzivat rychlonabijeci stanice o vykonu 50kW, ale Tesla ma „jen“ zabudovanou 10-20kW nabijecku, takze mnohonasobne vic nez 3kW nabijecky co maj vsechny ostatni elektromobily ale o polovinu min nez rychlonabijecky…

          1. mam v mem autě přes 50
            mam v mem autě přes 50 kWh, vozim ssebou nabiječku 12 kW a pokud potřebuji přiberu ještě jednu.Hmotnost 18 kg. Nabiji pak 150km/hodinu. Vyhoví to,nepotřebuji standarty,mám svoje, stačí mi obyčjný čtyř či pětikolík. Baterky se nezahřívají. Výrobce povoluje trvale nabíjet až 3C. Jezdím a neřeším zdánlivé problémy, které by měli řešit jiní,nejlépe takoví, kteří tomu rozumía chtějí. elektromobil.wz.cz

      2. Neni pravda ze Tesla
        Neni pravda ze Tesla nepodporuje rychlonabijeni. Primo na strankach wwwteslamotorscom/en_EU/models/faq se pise „Model S is capable of recharging in 45 minutes using a fast charging station.“ (z 10% na 90%)
        Konektor navrzeny Teslou podporuje prenos vykonu az do 90kW co jsem videl na jednom videu na YouTube. Pro srovnani: Chademo protokol podporuje max 62,5kW, bezne vsak stanice podporuji jen 50kW.

    2. Mystifikovanie okolo
      Mystifikovanie okolo elektriny a nabijania akumulatorov mi pride usmevne. Je to len elektrina pre boha. Ziadna exaktna veda.

      1. nie
      2. nie
      3. ak neurobi niekto chybu a nebude do chemickeho akumulatora flakat prud vacsi alebo odoberat /skratovat/ vacsi nez je dovolena prevadzkova hodnota, chladenie nie je nieco nad cim treba uvazovat /to uz skor zohrievanie v zime/.
      4. moznost rychlo-nabijania/vybijania je iba nasledok zvacsovania plochy elektrod reagujucich s chemikaliou pomocou nanosruktur /t.j. vacsia kapacita na nieco stvorcove – nizsi vnutorny odpor/ – ano vzdy pri chemii, pri kondenzatoroch – nie /zalezi od typu/.
      5. nabija sa len akumulator, nie elektromobil. potrebujes poznat len dve veci – typ akumutalora a nabijacie napatie

      – a tyto ludia maju volebne pravo … moj ty boze.

        1. Mozno dolezitejsie je
          Mozno dolezitejsie je zaoberat sa kvalitou akumulatora, dostupnost, komfort a cena, vsetko ostatne je viac menej nedolezite.

          Vid. pc zalozne zdroje, baterie pre karavany, mobilne zariadenia ako NB a mob., elektroskutre a podobne. Mozno by mal najprv kazdy skusit, skuter so spalovacim motorom a po 2 rokoch, akumulatorovy.

          dost to otvori oci.

Napsat komentář