Největší létající stroj na světě připraven ke startu

O víkendu technici poprvé z hangáru vyvezli obří hybridní vzducholoď Airlander 10 britské firmy Hybrid Air Vehicles (HAV). Stroj teď čekají krátké pozemní testy a následně do konce roku i premiérový let.

Vzducholoď Airlander 10 měří téměř o 15 m více než obří dopravní letadlo Airbus A380
foto: Hybrid Air Vehicles

Během pozemních testů technici vyzkouší spolehlivost motorů, funkčnost všech ovládatelných ploch a samozřejmě veškeré avioniky. Vzducholoď bude po celou dobu pozemních testů připoutána kotvícími lany.

Ve skutečnosti však Airlander 10 kotvící lana ke svému provozu ve nepotřebuje. První let revoluční vzducholodě se očekává na Britských ostrovech do konce roku.

Oproti dřívějším pokusům firmy HAV je Airlander 10 skutečně sériovou, operačně nasaditelnou hybridní vzducholodí. Slovo “hybridní” je v tomto případě nesmírně důležité. Airlander 10 je totiž těžší než vzduch a k pohybu ve vzduchu potřebuje čtyři dieselové motory o výkonu 4×260 kW.

Vzducholoď se ve vzduchu udrží ze 60 % díky aerostatickému vztlaku (hélium), a ze 40 % díky aerodynamickému vztlaku (tvar vzducholodě). Konstruktéři díky unikátním vlastnostem Airlander 10 označují jako mix vzducholodě a letadla.

„Hlavním problémem starých vzducholodí byla potřeba obrovského množství pozemního personálu, omezená nosnost a náchylnost k povětrnostním podmínkám. Všechny tyto problémy jsme vyřešili novým konceptem – hybridním létajícím strojem. Jde o mix mezi letadlem a vzducholodí,“ vysvětluje Chris Daniels, vedoucí tiskového oddělení HAV.

Díváme se na začátek revoluce v letectví?

Airlander 10 oproti standardním vzducholodím nepotřebuje žádné přistávací zařízení na zemi, žádný pozemní personál ani zajišťovací kotvící lana. Obrovskou výhodou a předností Airlander 10 je schopnost startu a přistání prakticky na jakémkoliv povrchu – a to i na vodní hladině, písku nebo sněhu/ledu.

Přesto po přistání lze Airlander 10 ukotvit také pomocí lan – v tomto případě vzducholoď bezpečně přečká nárazy větrů o rychlosti až 160 km/h.

Airlander 10 měří na délku 92 m a vnitřní objem balonu je 38 000 m3. Airlander 10 se ve vzduchu udrží až 5 dní a vystoupá do výšky 6100 m. Spotřeba paliva (na kilometr letu) je pouze pětinová oproti letadlům se stejnými výkony.

Flash Falcon

Airlander 10 startuje, letí i přistává díky čtveřici výkonných dieselových motorů.
foto: Hybrid Air Vehicles

Cestovní rychlost je 148 km/h a minimální 37 km/h. Vzducholoď unese náklad do hmotnosti 10 t nebo až 48 pasažérů. Prázdná hmotnost vzducholodě je 20 t. Dolet společnost HAV neudává, ale při známe cestovní rychlosti a maximální výdrži ve vzduchu bude minimálně několik tisíc kilometrů.

Velkou výhodou Airlander 10 jsou nízké provozní náklady. Cena paliva na pětidenní let se odhaduje (+-) na 5000 dolarů. Letová hodina Airlander 10 tak přijde na několik stovek dolarů, místo tisíce nebo dokonce deseti tisíce dolarů jako u proudových letadel.

Vzducholoď má ale násobně menší cestovní rychlost než letadlo, proto vzducholoď ve vzduchu stráví více hodin. Airlander 10 také nebude mít na větší vzdálenosti (vzhledem k silnému proudění atmosféry) takovou volnost pohybu, jako klasická letadla.

Přesto se očekává, jak bylo uvedeno výše, že Airlander 10 dopraví náklad nebo pasažéry pouze za 20 % ceny oproti letadlům.

V současné době má vzducholoď již schválené povolení k letu od evropské agentury pro bezpečnost letectví EASA (European Aviation Safety Agency) a britského úřadu pro civilní letectví CCA (Civil Aviation Authority). Nic tak nebrání prémiovému letu a následnému zavedení do provozu.

17 Comments on “Největší létající stroj na světě připraven ke startu”

  1. Tak to má po druhém startu
    Tak to má po druhém startu po nárazu čumákem do země za sebou. Já si myslel, že by se tím možná dalo doletět i na kanáry a ono by to nedoletělo ani z Prahy do Ostravy.

    No nic, život jde dál i bez toho nesmyslu. Akorát těch řečí a článků kolem toho!

      1. Dobrý den, naše hybridní
        Dobrý den, naše hybridní rajčata >>Izi F1<< jsme již nabízeli do recenze, byla zamítnuta, nicméně vzroky nevráceny pro chutnost 🙂 Podle mne sem jakš takš zapadá, je to ekologické, hybridní a novinka. Je třeby rozšířit povědomí o těchto nových technologiích. Jen více a houšť, ale možná by to chtělo aby Hbyrid byl čtenější, vůbec bych se nezlobil kdyby byl nejštenějším serverem na toto téma v Č/SR Pokud budou takto pokračovat a dostanou se třeba na velikost Lz 129 tak mohou těch 40% přiřknout pro baterie a udělat z toho hybrid. Jen po rychlém přepočtu, by při podobné věci jako Lz 129 měli k dispozici bateriový dolet 2-3h plného výkonu. jen v oněch 60t, které by hybridizace přidala. S lepšími bateriemi by to klidně mohlo umožnit velký dopravní prostředek pro lety kolem světa čistě na elektřinu, myslím že něčeho takové se u letadel jen tak nedosáhne. Teď jen dostat se na nostnostní parametry alespoň Herkulesů, CASA a podobně, výhledově na velké Airbusy. meta by měla být alespoň 100t nákladu. Co se mi trochu nelíbí ale je jak dlouho trvá tyto technologie prosadit, nejenom toto, kdybychom chtěli tak máme takovou technlogii o takové ceně, že každý člověk u moře může mít denně svůj bazén sladké vody, k dispozici několik kWh elektřiny a teplý čerstvý bezmasý pokrm připravený bez kouře. Problém je efektivita všech charit, 1/10 či méně z darů se dostane na západě tam kam má (nikdy nevěřte vlekým americkým).

  2. Je to super, ani jsem
    Je to super, ani jsem nevěděl, že vývoj v této oblasti je už tak daleko.
    Na druhou stranu, některé parametry zrovna neuchvátí … největší létající stroj na světě a nosnost 48 pasažérů…
    Náklady na letovou hodinu jsou možná nízké, ale v přepočtu na pasažéra a kilometr to asi nebude tak růžové. Zvlášť když uvážíme, že nejde jen o spotřebu paliva, ale je tu také potřeba drahého helia. Jaké asi budou jeho úniky a provozní spotřeba?
    Tento stroj je ale unikátní hlavně v letové době (oproti letadlům) a také v možnosti přistání mimo letiště.
    Myslím, že možnosti využití se budou teprve hledat, určitě to ale nebude v dopravě, aspoň ne v takové, která by konkurovala vlaku, kamionům, nebo běžným letadlům.

    1. potřeba Helia bude asi
      potřeba Helia bude asi minimální, jen na občasné krytí úniků, hádám, že to mají dobře vyřešené.

      Cena helia a dalších nosných plynů, materiálů atp., které jsou nutné pro moerní technologie se může změnit ze dne na den, nikdo totiž zatím asi nehledal vyloženě formace s heliem (byť už v jižní Africe tento výzkum prbíhá), prozatím jsme se nějak u mnoha technologických prvků spokojili jen s jejich získáváním jako druhotných při těžbě jiných materiálů, např. stříbro se, pamatuji-li se dobře, v dost velké míře těží z odpadu z výroby mědi.

      Myslím že jako pilotní projekt je to dobré, pokud by osáhli rychlosti 200km/h (i 150 by stačilo), a zvětšili ji, pak se dá opravdu hádat že by došlo i ke konkurenci třeba vlakům. Představte si vyřešení otázky hlavního nádraží v Brně takto. 🙂 Místo vlaku, ten ať si jede kdesi polem, budou na nádraží přistávat vzducholodě, nebo nahoře na Zvonařce.

  3. Mě to přijde super.
    Mě to přijde super. Jasněže to asi nebude na osobní dopravu z Prahy na Kanáry. Ale třeba do Řecka, Bulharska. Letadlem tam jste za 2 hodiny plus hodina na letiště, hodina z letiště, zavazadla apod.
    Tímhle to bude za třeba 8- 10 hodin, ale furt za třetinu než autem, nebo vlakem a možná i levněji.
    Určitě to má obrovský potenciál na přepravu nákladů. Možná bude přeprava levnější než kamionem.
    Na tom videu to vypadá jako obrovská prdel 🙂

  4. Stroj pekny a zajimavy, ale
    Stroj pekny a zajimavy, ale prave ten problem s rychlosti je treba jeste vyresit, stejne tak problemy s nostnoti.
    Pro prvni vyducholot k necemu by se museli dostat tak na 100t uzitecne zateze.

    Pokud by k sobe podobnym zpusobem :slepili: dva Lz129, mohli by se dostat na nosnost kolem 300t, to uz je dost, snadno by pak mohli konkurovat treba draze, kde by se jednalo o ekvivalent cca 10 vagonu s kontejnerem. Mohlo bz se jednat o revoluci v nakladni doprave u rychlostnich zasilek.

  5. Tak to se už těším, až
    Tak to se už těším, až s manželkou tímto strojem poletím na dovolenou na kanáry. Let bude trvat déle než den (a to nesmí být silný protivítr). A pokud budou po cestě mraky, tak se v nich pěkně proletíme (třeba i celou cestu).

    A ta nízká spotřeba paliva mě bude na srdci těšit, hlavně že bude letenka podstatně levnější a za dobu letu nedojde k takovému narušení vzdušné ekologie.
    Již nyní je nedostatek pilotů dopravních letadel. tak jsem zvědav, kde jich vezmou 5x tolik, protože těch vzducholoďoletadel bude na nebi 5x více než letadel, ale o životy pasažérů přece ani tak nejde. Jde jen o ty prachy, které společnosti údajně na provozu ušetří.

    1. Tam jde o vic veci u
      Tam jde o vic veci u pilotnich licenci, vzducholode maji svoji specialni kategorii, kdyz jsem se dival tak to snad muze byt i o neco jednodussi nez na dopravni letadlo. Prodrazuje to hlavne vycvik na trenazerech a podobne, pak takz ne kazdy ma tech nekolik milionu, ktere se musi investovat do licence. Pokud se to zvladne dobre nastavit, problme byt nemusi.

      Nebo pokud se to podari zvetsit na takove rozmery, jak jsem zminoval

      1. Jo, ale tento stroj není
        Jo, ale tento stroj není vzducholoď nebo balón s omezenou výškou provozu. Bude muset létat v letových hladinách leteckých koridorů, které jsou již dnes přetížené. A aby tímto dopravci zajistili letecký provoz, tak by jich muselo na nebi být asi 25x více, než je dnes letadel. Ale třeba nějaký blbeček navrhne jejich autonomní provoz a jejich spojování jako vagónů vlaku. To bude ono!

Napsat komentář