Baterie elektromobilu Nissan Leaf po roce provozu – drží

V amerických státech Kalifornie, Oregon, Washington a Arizona se elektromobil Nissan Leaf začal prodávat už před více než rokem. Jaké jsou zkušenosti prvních majitelů a jak se chovají baterie elektrického auta po roce v akci?

Za rok se v USA prodalo kolem 10 000 elektrormobilů Nissan Leaf
foto: Hybrid.cz

Inženýři z Nissanu si po roce v rámci pravidelné servisní prohlídky z každého auta stáhnou veškeré informace týkající se baterie, včetně podrobností o dobíjení a využití elektřiny. Na základě tohoto obrovského množství dat pak vyhodnotí zdraví baterie každého Leafu.

Výsledná zpráva se skládá z pěti částí, z nichž majitelé Nissanu Leaf vyčtou například zbývající kapacitu baterie (vyjádřenou jako graf s 12 sloupci), případně vhodnost využívání rychlodobíjení.

První majitelé Leafů už mají najeto i kolem 30 000 km. A v naprosté většině případů jsou baterie podle zpráv na fóru uživatelů automobilu zcela v pořádku. Auto dokáže při plném dobití ujet i po ročním provozu stejnou vzdálenost, jakou zvládlo při zakoupení.

Výjimkou jsou státy, kde obyvatelé čelí tuhým zimám. Tam klesá dojezd Leafu velmi dramaticky právě v počasí, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.

16 Comments on “Baterie elektromobilu Nissan Leaf po roce provozu – drží”

  1. Pánové,
    Prosím o

    Pánové,
    Prosím o doporučení knihy o bateriových technologiích, včetně modetních lithiových a včetne BMS systému a balancérů. V angličtině anebo ještě lépe v češtině.
    Je mi jasné, že je na toto téma roztroušena po netu halda informací. Já ale sháním knihu, kam můžu nahlédnout pokaždé, když zaváhám. Anebo ji mohu půjčit každému, kdo se bude chtít narychlo přiučit.
    Poradíte?

  2. lidi, jakýkoliv
    lidi, jakýkoliv sebekvalitnější LI-xx článek se musí vždy a bezpodmínečně balancovat (každá akuvrtačka, prostě vše na co si vzpomenete má v aku zabudovaný jednoduchý BMS obvod ), existují balancery pasivní které jen hlídají max nabíjecí napětí a přebytek „vytopí“ do prostoru ( cena asi 60 kč na článek ) a aktivní které přebytek napětí vybije do sousedních článků naopak s nízkým napětím ( méně ztrátové ale velmi drahé a složité ) a navíc balancují aji při vybíjení ( prostě neustále ).
    Pak jsou ještě BMS obvody které umí i poznat max vybíjecí proud atd. a ty není od věci vyhodit a nahradit obyč pasivním BMS protože rozumný člověk si max proudy nastaví v řídící jednotce ( naco dvojitou ochranu a výrazně zhoršenou impedanci článků že 🙂 )

    Dám příklad, na svém elektrokole mám samodomo poskládanou baterii z 32 Headway 10Ah článků u kterých výrobce deklaroval že není třeba jejich balancování, nicméně po 50ti cyklech se napětí rozcházelo o dokonce 0.4V a některé články byly extrémně přebité, čili balancér ( 1056Kč ) musí být !

    1. Pořád to nechápu. Takže
      Pořád to nechápu. Takže se balancuje napětí na článcích, aby bylo na všech článcích stejně vysoké? A jak se to dělá, když nabíječka nabíjí celou sérii článků metodou konstantního proudu a v závěru nabíjení metodou konstatního napětí?

      1. Těch zapojení je víc.
        Těch zapojení je víc. Nejběžnější je „shuntový“ balancer. Každý článek má svůj obvod detekce prahu napětí a paralelně připojenou zátěž (výkonový rezistor/y) se spínacím tranzistorem, který tu zátěž připojí, jakmile napětí nabíjeného článku dosáhne nastaveného prahu napětí. Energie z nabíječky se pak pálí v té zátěži, zatím ostatní články v sérii se normálně nabíjí. Ve chvíli, kdy prahu napětí dosáhnou všechny články, je nabito.

        Pokud jsou rozdíly v napětí jednotlivých článků malé, funguje to bezvadně, protože k připojování zátěží dochází až v poslední fázi CV nabíjení, kdy je nabíjecí výkon už malý a tudíž se snadno na té zátěži vyzáří. Pro případ velkého rozdílu napětí na článcích (nový nebo naopak starý/poškozený pack) je potřeba mít ošetřeno i omezení výkonu v CC fázi nabíjení, aby dodaný výkon nebyl větší než je zátěž schopná vyzářit.

        Samozřejmě tento princip je možné různě modifikovat. Například namísto pevné hranice prahu napětí sledovat stav napětí všech článků nějakým jednočipem a u nabitější články shuntovat kdykoli v průběhu nabíjení a koneckonců i vybíjení.

        Jiné zapojení používá princip nábojové pumpy, zapojuje se mezi sousední články (akumulátory) a průběžně neustále „pumpuje“ energii vždy z více nabitého článku do méně nabitého. Jako rezervoár energie se používá nejčastěji indukčnost, případně kondenzátor. V praxi jsem to viděl jenom u olověných akumulátorů.

  3. Nabijanie Li-ion clankov je
    Nabijanie Li-ion clankov je mozne viacerymi protokolmi medzi najviac pouzivany je CC/CV a ten pozostava z CC konstantny prud podla kapacity baterie pokial nedosiahne specificke napatie clanku to byva tak 80% SOC. Preto trva nabitie baterii v prvej faze CC velmi rychle. Nasledne je CV konstante napatie pokial sa nedosiahne specificky prud podla typu clankov.

    PRotokol CV je zvlast pre rychlonabijanie a radikalne zasahuje do zivotnosti baterie

    Novy protokol ktory zohladnuje elektrochemicke deje na anode na baze uhlika tj. zvlast grafit je pulzne nabijanie s regeneraciou tj. nabijanie vysokym prudom v specifickom casovom okne a nasledne bez nabijania v specifickom casovom okne tj. cas nato aby sa stabilizovala anoda nakolko grafit ma priemerne objemove zmeny 10% pricom prave kontaktne plosky prudovych zberacov vplyvaju na uniformitu rozlozenia potencialu na ploche elektrody tj. grafit v blizkosti kontaktnej plosky ma vyssi stupen nabitia ako grafit na vzdialenejsej strane preto ten cas je dolezity. Tento protokol je kompromis rychleho nabijania a zivotnosti.

  4. Baterie
    Leaf má

    Baterie

    Leaf má lithium-iontovou baterii 4*48=192článků. Nevím jak jsou zapojené. Na tomto serveru řeší uživatelé elektroskůtrů problém s vyrovnáváním jednotlivých článků baterie, který se ukazuje jako zásadní. Jak je to u Nissanu Leaf a obecně u elektromobilů ošetřeno, aby se jednotlivé články „nerozcházely“?
    Dobíjení každého článku zvlášť je pro uživatele hloupost.
    Možná se při servisních prohlídkách baterie proměří po článcích a případně vyrovná (dobije po článcích).

    1. Ošetřeno je to primárně
      Ošetřeno je to primárně tím, že oproti čínským skútrům jsou v seriózních elektromobilech použité vysoce kvalitní značkové články, které se samy o sobě téměř nerozchází ani po mnoha cyklech. Sekundárně se používají obvody zvané balancery, které případné změny dokáží kompenzovat. Ve zmíněných čísnkých skútrech tyto obvody buď chybí úplně nebo jsou natolik poddimenzované, že ve vzhledem k (ne)kvalitě použitých článků neplní svojí funkci a tak to musí řešit uživatel.

    2. Problémy s články má u
      Problémy s články má u zmiňovaných elektrických skútrů jen pár jedinců, kteří tomu asi nerozumí. Velká většina elektrických skútrů (stovky kusů v ČR a SR) jezdí bez problémů a poruch a najezdí tisíce kilometrů ročně. Uvedené baterie jsou bezúdržbové po dobu alespoň 10-ti let.

    3. drobny obvod – balancer na
      drobny obvod – balancer na kazdy clanok ma riesene kazde viaclankove zariadenie z tovarne ako aj napriklad notebook. dodatocne dorabky vyzaduju vlastny balancer, tie mozu byt celkom jednoduche, a to ze ak ma clanok navrch, skratka sa prepne obvod na rezistor. Jednotlive dobijanie a zasobovanie clanok po clanku je najidealnejsie a nie zas tak drahe.

      Pri niektorych zariadeniach s l ion o balanceri dost pochybujem, pretoze sa vzdy pomerne rychlo clanky rozidu a ten nie je schopny spravne reprodukovat a vykazovat.

      Cina necina, dokonale a dokonalejsie clanky nejestvuju, je to cisty blabol, balancovat sa musi vzdy. V pripade velkych tekutych clankov sa udajne velmi balancovat nemusi lebo im udajne az tak nevadi prebijanie a clanky sa udajne samobalancuju vzajomnym posobenim. Podla mna je to kravina.

      Pri dodavkach je blancer /elektr.manazer clankov/ tiez na mieste a predlzuje zivotnost clanku /chrani pred hlbokym vybitim individualne/.

      1. Nepleťe si balancer a BMS.
        Nepleťe si balancer a BMS. Víceméně každý komerčně dostupný li-on pack obsahuje nějakou formu BMS, která hlídá minimálně horní/dolní povolenou mez napětí na každém článku a jakmile je u kteréhokoliv z nich překročena, odpojí pack od zátěže nebo nabíječky. O něco složitější BMS (typicky v noteboocích) ještě hlídají maximální vybíjecí a nabíjecí proud, teploty apod.. Vyrovnávat rozdíly v napětí jednotlivých článků ale neumí, to dělají až balancery, které rozhodně běžnou součástí každého li-on packu a BMS nejsou.

        Co se článků týče, dlouhodobé zkušenosti lidí z celého světa jasně ukazují, že největším rozptylem parametrů trpí právě čínské lifepo4 bez ohledu na výrobce. Výrazně lépe jsou na tom články A123 a ještě lépe modelářské „lipolky“, případně LiMn2O4. Ty posledně jmenované se hodně používají v komerčních akumulátorech pro elektrokola právě proto, že na rozdíl od lifepo4 jim stačí pouze jednoduchá BMS.

        Z důvěryhodného zdroje, který je testoval, mám potom informaci, že právě NMC články použité v leafu, Voltu apod. se chovají naprosto ukázkově a i po mnoha hlubokých cyklech vykazují naprosto zanedbatelnou odchylku v napětí jednotlivých článků. Samozřejmě pokud to má být bezúdržbové po dobu životnosti, tak tam nějaký balancer být taky musí, ale ne tak brutálně dimenzovaný jako pro lifepo4.

        1. zhrniem to tak, ze kazdy
          zhrniem to tak, ze kazdy dobijatelny a nerozoberatelne dobijany clanok v rovnakej nemennej sustave potrebuje zvlastny pristup, a ten je zabezpeceny elektronicky vlastnym zapojenim bud priamo pri clanku z centralneho zdroja alebo mimo clanku v centralnej jednotke napajanej tiez z centralneho zdroja.

          nakolko sofistikovana elektronika je, o to je pridana hodnota pre zivotnost clanku a celej sustavy.

          minimalne je zasadne zabezpecit ochranu pred hlbokym vybitim clanku a pred jeho prebijanim susednym posobenim a pri nabijani celej sustavy v ktorej su este nedobite clanky, pricom proces dobijania by mal pokracovat kym nie su vsetky clanky plne nabite.

          dodatocne by rozdiel/vada jedneho clanku nemala sposobovat nemoznost korektne nabit celu sustavu a ziskat z nej vdaka prevodom rovnake stale napatie a prud.

          najmenej sa so zapojenym akumulatorom s clankami do serie alebo paralelne bez BMS, balancera, stretavame pri olovo-kyselina sirova bateriach-akumulatoroch-clankoch. ich gelove modifikacie sa povazuju za chulostivejsie, su pouzite hlavne v stacionarnych zaloznych zdrojoch do serie a bez BMS, alebo balancera co tiez moze skracovat ich zivotnost podla toho ako casto hlboko cykluju.

Napsat komentář