Jaderné elektrárny, lodě poháněné jádrem a dokonce i jaderné ponorky jsou běžnou součástí našich životů. Ale co takhle gigantické létající letiště poháněné jadernými reaktory? Nemuselo by nikdy přistát, naopak by na něm přistávala ostatní letadla.
foto: ACARE
Koncept nukleárního létajícího letiště, resp. celé jejich sítě, nese název Airborne Metro. Idea je taková, že gigantický stroj by fungoval jako rychlík. Létal by neustále stejnou trasou mezi největšími světovými metropolemi. Cestující by se na něj a z něj dostávali jednotlivými krátkými “lokálními” lety.
V regionech definovaných kontinenty nebo i několika kontinenty by mohlo fungovat více létajících letišť (“Air cruiserů”), které by pendlovaly na přesně vytyčených trasách podobně jako jezdí metro. Cestující by tak mohli nasedat, vysedat i přesedat na přestupních stanicích.
Něco takového by znamenalo radikální proměnu celého leteckého průmyslu. Ten by se mnohem víc přiblížil hromadné dopravě. Znamenalo by to výrazné snížení zátěže na životní prostředí, tedy snížení spotřeby paliva a velmi pravděpodobně i další výrazné snížení ceny letecké dopravy.
Létající letiště by dokázalo přepravit více než 3000 pasažérů. Ti by se naloďovali i vyloďovali, jak už bylo řečeno, za letu lokálními lety mezi konkrétním pozemním letištěm a tímto strojem. Je jasné, že konstrukce tak obrovského létajícího stroje by nebyla nic jednoduchého – teoreticky ale je ověřeno, že je možné vyrobit létající stroj s rozpětím kříděl větším než 160 metrů.
Světová letecká osobní dopravu čeká strmý růst. Jakmile začnou pravidelně létat stovky milionů lidí z Číně, Indie, Malajsie a dalších asijských rychle se rozvíjejících ekonomik, bude nebe doslova plné nových letadel. Lidé v Asii se naopak čím dál více budou stěhovat do měst – gigantických megalopolí, odkud budou chtít cestovat na dovolenou i za prací.
Jakkoliv tedy koncept obrovského létajícího letiště s nukleárním pohonem vypadá fantasticky, možná není až tak přehnaný jak se může na první pohled zdát. Americká armáda v minulosti s nukleárními reaktory pro letadla (bombardéry) experimentovala. Zejména se v této souvislosti uvažuje o nízkoenergetických nukleárních reaktorech LENR.
Navíc, už dnes se letecké společnosti snaží šetřit na palivu jak se dá, protože ani je nemíjí snaha o maximální snižování emisí. Čím dražší emise budou, tím reálnějších obrysů budou nabývat projekty typu létajícího letiště. Ostatně, žijeme přeci v 21. století. Tak proč ne?
To uz lacnejsie,
To uz lacnejsie, komfortnejsie a bezpecnejsie je urobit magneticke super rychle vlaky napriec celou planetou a cez oceany nez tuto hovadinu.
Nevies o com pises.
Nevies o com pises. Komfortnejsie mozno. Zatial. Ale lacnejsie a bezpecnejsie? Nehrozi. Vystavba trate pre tie tzv. „magneticke“ vlaky je nenormalne draha. Inak by uz boli vsade 😉
Presnost v konstrukcii musi byt niekolkonasobne vyssia, ako u klasickych kolajnic a o mnozstve, type a kvalite pouzitych materialov ani nehovoriac. Vlaky maju statisticky stale horsie vysledky v bezpecnosti, ako lietadla, hoci ten rozdiel nie je velky. A s tym, ako sa situacia zhorsuje, co sa tyka teroristickych utokov, vlaky a trate su na zemi a budu stale jednoduchsim tercom, ako to, co je kdesi kilometre vo vzduchu a nezavisi na ziadnej pevnej drahe, ktoru ked poskodis, sposobis havariu. Takze aj komfort bude za chvilu prec, lebo s tym, ako sa budu vlaky zrychlovat a v snahe uchranit ich od utokov, bude sa zvysovat obmedzovanie a naklady na bezpecnost podobne, ako v leteckej doprave.
Az sa divim, ze sa teroristi este stale nezamerali na vlaky.
Mimochodom, pises ze napriec celou planetou a oceanmi. Mozes nam tupcom prosim nacrtnut nejaky lacny a pritom bezpecny a rychly sposob na principe rychlovlaku napriec oceanmi, ktory spoji kontinenty a bude adekvatnou konkurenciou pre lietadla? Ak to dokazes, divim sa, ze este nemas nobelovku.
Dokud nam nedaji
Dokud nam nedaji antigravitacni technologie tak neco takoveho nikdy nebude mozne.
A kdo by nám tyhle
A kdo by nám tyhle technologie jako měl dát? Oni, vesmírní lidé? 😀
Nebyli by pro tento účel
Nebyli by pro tento účel vzducholodě lepší?
No letet vzducholodi treba
No letet vzducholodi treba do ameriky nebo jestedal bych fakt nechtel (jsou pomale a moc je nezrychlis), tak vzducholod pro 3000 cestujicich by musel extremne obrovska….
A pokial by ta vzducholod
A pokial by ta vzducholod bola len prestupnou stanicou na principe tejto studie? dovezie ta na nu lietadlo, tam si vystupis a pockas na dalsi spoj. medzitym sa naobedujes, vyspis, vykupes, dostanes masaz, pozries film… marketing to uz zariadi, aby to bolo lakave, aj ked nie take rychle ako dnesne lietadla 😉
koncept krasny, ma myslienku
koncept krasny, ma myslienku aj styl. ALE! Obsahuje tolko skrytych aj viditelnych problemov, ze nasa a dovolim si tvrdit ani nasledujuca generacia sa tohoto nedozije. Par veci nacrtnem. Pre lietajuce veci/dopravne prostriedky na principe vyuzivania vztlaku platia logicky uplne opacne principy pre konstrukciu a prevadzku, ako pre tie na zemi ci vode. Hmotnost, cas, spolahlivost, moznost oprav a vymeny vadnych dielov… U lietajucich objektov je hmotnost kriticka, to vam povie akykolvek konstrukter lietadla, vzducholode, balona… Objekt, ktory dokaze na sebe prijat iny lietajuci objekt (pripadne dva, ako vidim z obrazku, ze ma dve drahy), musi nutne byt vykonovo a konstrukcne vybavene tak, aby vaha navyse dalsich zhruba 200 a viac ton nepredstavovala vacsi problem. A verte, ze mat ci nemat vo vzduchu o 200 ton viac problem JE! Takato nahla zmena hmotnosti sa da kompenzovat len dvoma sposobmi. Konstrukciou – samotny objekt obrovsky a tazky a prirastok ci ubytok 200 ton by bol len zlomok vlastnej vahy a teda by nepredstavoval problem. Ale sme zase u hmotnosti. Alebo vykonom motorov. Co je dalsi riadny zadrhel. Nuklearne reaktory mozu fungovat cele roky bez vymeny paliva a zasahu, ale cela mechanika okolo toho rozhodne nie. Mechanicke pohyblive casti su stale achillova pata akejkolvek konstrukcie, vyzaduju najvacsiu pozornost, udrzbu, opotrebuvavaju sa, v pripade lietajucich objektov ich zlyhanie ci porucha byva casto fatalna. Tam niet cas na zaparkovanie, odstavenie kamsi do hangaru, doku a pohodlnu vymenu radovo v tyzdnoch. Hore vo vzduchu je cas kriticky rovnako ako hmotnost. Ako sa budu vo vzduchu za letu opravovat vnutri lietajuceho monstra niekolkotonove hriadele, loziska, prevody??? V pripade zvolenia navysenia vykonu je nutne mat dalsi vykon ci motory v zalohe pre pripad poruchy, a to znamena vozit so sebou mrtvu/neuzitocnu vahu navyse. A zase sme na zaciatku – hmotnost.
Realnejsie to vidim ako supermodernu vzducholod, kde aj pripadne vysadenie vacsiny motorov nepredstavuje problem a nespadne to a bude dostatok casu na opravy. Akurat bude na ten cas odkazana na milost a nemilost vzdusnych prudov.
Ľudstvo sa neustále brodí
Ľudstvo sa neustále brodí v megalománii, pritom sa stačí pozrieť, koľko problémov priniesol nový Airbus – ten je už sám obrovský na to, v akej kríze dopravné letectvo už je.
Podľa mňa je cesta Boeingu prostredníctvomm Dreamlineru oveľa rozumnejšia. Proste lietadlo primeranej veľkosti s dobrou ekonómiou prevádzky. A tým sa nemyslí len samotné lietadlo, ale aj celý ten cirkus okolo od servisu cez náhradné diely až po počet ľudí, ktorí sa musia zamestnať, aby to celé spoľahlivo funguvalo.
Amerika je posadnutá lietadlovými loďami a toto nie je nič iné, len lietajúca lietadlová loď. Náklady na postavenie čohosi takého v konečnom dôsledku uhradí znova len cestujúci, alebo zákazník, ktorý platí prepravu tovaru.
Nehovoriac o tom, že by sa muselo niečo prevratné stať v oblasti jadrového pohonu, aby to malo niečo do seba. Zatiaľ je to len varenie horúcej vody vo veľkom hrnci.
Myslím, že vývoj pôjde skôr cestou šetrenia nákladov – zvyšovaním účinnosti pohonu, lepšou aerodynamikou, menším počtom dielcov použitých v konštrukcii a pod.
Jediné, čo sa mi na tom páči je pristávanie na dráhe, ktorá sa sama pohybuje – to musí byť super vec – pri dostatočnej rýchlosti by to vyzeralo skôr ako pristávanie s vrtuľníkom.
Doufám, že se toho
Doufám, že se toho nedožiju.
NA to, aby na tom mohlo
NA to, aby na tom mohlo pristat lietadlo, by to letisko muselo mat dlzku aspon pol kilometra a viac. Pochybujem, ze sa nieco take da vobec postavit. To uz radsej davat mini jadrovy pohon do beznych dopravnych lietadiel.
Nemuselo… Je nutné brát
Nemuselo… Je nutné brát v potaz to, že obě letadla budou v pohybu, tzn. že jejich vzájemná rychlost se bude při přistání lišit třeba jen o deset kilometrů v hodině a po přistání to proud „letiště“ obtékajícího proudu hodně zbrzdí dřív, než se letoun dostane do „závětří“…
Jadernou energii umíme
Jadernou energii umíme využít jen prostřednictvím tepelné energie. Jakým způsobem chtějí přeměnit toto teplo v pohyb. Budou tam chladící věže a turbína která bude pohánět vrtule?
Další možnost je proud neutronů a radioaktivních částic procházející proudovým motorem. Samozřejmě že je to nesmysl.
Při čtení se mi vybavila
Při čtení se mi vybavila jedna vzpomínka – a Google nezklamal:
http://www.newscientist.com/article/dn13545-nanomaterial-turns-radiation-directly-into-electricity.html
Existují i tzv nukleární
Existují i tzv nukleární baterie, kde žádné turbíny ani jiné pohyblivé části nejsou. Používají se třeba na některých družicích. Těch technologií je hned několik.
Pokud si vzpomínám, v
Pokud si vzpomínám, v padesátých letech se experimentovalo s principem jaderného proudového motoru. Tím by odpadla již zmíněná údržba pohyblivých částí. Pro chlazení se využívalo ohřívaného hnacího média.
mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/jrm1.htm
Zajímavý nápad,ale
Zajímavý nápad,ale každého asi hned napadne,že havárie takového „jaderného létajícího letiště“ by asi nebyla žádná legrace,navíc po Fukušimě to logicky jádro jako takové v podobných konceptech snadné mít nebude
Napadlo mě to samé, když
Napadlo mě to samé, když to může spadnout, tak to prostě spadne. Muselo by to létat v takové výšce, aby to už spadnout nemohlo. Jenomže to by bylo moc drahé. Než se tam dostanete, tak propálíte tolik paliva, jako za jeden let horizontálním směrem na obrovskou vzdálenost. Na tohle si ještě počkáme.