Švédští vědci chtějí prosadit vzduchové hybridy

Auta na vzduch jsou známa především díky francouzské společnosti MDI a jejímu AIRPodu, který už pár let čeří vody alternativních dopravních technologií. Nyní vědci ze švédské Lund University oznámili vznik nové metody rekuperace energie, která by mohla vést k výrobě levnějších hybridních automobilů.   

Vzduchové nebo také pneumatické hybridy ukládají energii získanou brzděním ve formě stlačeného vzduchu, která pak může být využita jako extra energie při startování nebo rozjezdu.

Podle Pera Tuneståla, vědce zabývajícího se spalovacími motory na švédské Lund University, nejsou vzduchové hybridy v běžné komerční produkci, ale mohly by být velmi rychle pro trh připraveny. „Tato technologie je zcela realistická,“ komentoval novinku.

„Nedávno jsem byl kontaktován výrobcem vozidel z Indie, který chtěl vzduchové hybridy vyrábět,“ říká Tunestål a dodal, že je tato technologie velmi atraktivní pro krátké, přerušované a pomalé jízdy, například v městské hromadné dopravě.

Sasa Trajkovic, doktorand v oboru spalovacích motorů na téže univerzitě, který nedávno obhájil diplomovou práci na toto téma, řekl: „Moje simulace ukazují, že spotřeba paliva městských autobusů by se mohla snížit až o 60 %“.

Trajkovic navíc spočítal, že 48 % brzdné energie je komprimováno a uloženo v malé vzduchové nádrži připojené k motoru. To by znamenalo, že míra opětovně využitelné energie vzduchových hybridů by měla odpovídat současným elektrickým hybridům.

Výhodou vzduchových hybridů je jejich levná produkce, jelikož ke své výrobě nepotřebují žádné drahé materiály. Navíc tato technologie zabírá mnohem méně místa než elektrický hybridní pohon. Metoda je kompatibilní s benzínovými a naftovými motory a stejně tak s motory na zemní plyn.

Vědci z Lund University na výzkumu spolupracovali se švédskou společností Cargine, která dodává systémy řízení ventilů.

První myšlenky na vývoj vzduchových hybridů zpočátku razila společnost Ford v roce 1990, ale americká automobilka rychle své plány odložila. Dnes je výzkum této technologie soustředěn do výzkumných středisek ETH ve Švýcarsku, Orléans ve Francii a Lund University ve Švédsku.