Projekt 24 hodin jízdy elektromobilem Leaf se uskutečnil minulý víkend s výborným výsledkem. Nissan Leaf jezdil na trase Brno – Bratislava – Brno a za 24 hodin překonal doposud platný český rekord elektromobilu Peugeot iOn.
foto: Nissan
Start: 28.9 2013, Brno 14,00 hodin
Konec: 29.9.2013, Brno 14,00 hodin
Trasa: Brno Výstaviště – Bratislava Petržalka – a zpět (jeden okruh = 280 km).Trasu tam a zpět Leaf absolvoval 9x.
Počet ujetých km celkem: 1281 km; původní rekord překonán o 251 km
Celková spotřeba: 181,6 kWh při ceně 3,50 Kč za kWh = celkem 635 Kč
cena za ujetý km = 0,50 Kč
Průměrná doba nabíjení na rychlonabíjecí stanici: cca 40 min (v Brně i Bratislavě)
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Nissan testuje robotická auta v reálném provozu
Celá akce se konala pod dohledem agentury „Dobrý den“, kdy po uplynutí 24 hodin od startu komisař této agentury osvědčil překonání rekordu. Rekord bude registrován a zapsán v české knize rekordů
Trasa mezi Brnem a Bratislavou byla vybrána proto, aby demonstrovala postupné budování a rozšiřování infrastruktury v rámci regionu CEE a možnost cestování také mezi velkými městy i mimo hranice ČR.
Na jejím rozvoji v ČR se brzy začne podílet také společnost Nissan – výrobce nejúspěšnějšího 100% elektromobilu Leaf, který se svými prodeji už celosvětově překonal hranici 70 000 vozů. Nový Nissan Leaf je globální elektromobil, který je vyráběn v Japonsku, v Evropě i v USA.
Nový Leaf je v ČR nabízen od druhé poloviny letošního roku a již zaznamenal několik objednávek od českých zákazníků.
„Věříme, že společně s postupným rozvojem elektromobility v ČR a rozšiřující se nabídkou vozů, se bude rozvíjet také infrastruktura v podobě zvýšení počtu nabíjecích míst. K tomu chceme významnou měrou přispět také našimi společnými aktivitami zde v České republice.“, říká Marek Vodička, PR Manager společnosti Nissan v ČR.
Pane Horčíku pomozte
Pane Horčíku pomozte prosím
Pokud jest pravdou to, co se píše v článku
„Trasa: Brno Výstaviště – Bratislava Petržalka – a zpět (jeden okruh = 280 km). Trasu tam a zpět Leaf absolvoval 9x.“,
tak dojdeme k těmto nereálným výsledkům:
9 × 280 = 2.520 km
pokud se nabíjelo po každých 140-ti kilometrech, celkem 17 × 40 minut = 680 min. = 11,33 hod. nabíjení,
na jízdu nám zbývá 24 – 11,33 = 12,66 hodin.
2.520 / 12,66 = 198,94 km/h, což mi na průměrnou rychlost připadá krapet fantastické u vozu který má deklarovanou maximálku necelých 150 km/h.
Druhá varianta — 9 × 140 km je časově přijatelná i koresponduje s udaným celkovým počtem „1281 km“, ALE skončíme v Bratislavě.
Jako zdoj textu článku je uvedeno: „tisková zpráva“; bylo by možné poskytnout odkaz na tento zdroj? Nebo ještě lépe, doptejte se tam prosím vy a udělejte nový článek s reálnějšími=pravdivějšími údaji, ať se tu v diskusi nepopereme.
Děkujeme všichni.
Tak si to spočítejme
Tak si to spočítejme ještě jednou. Někdo tu vypočítal za deset let úsporu pro normálního člověka cca 400000 Kč. Dejme tomu. Nicméně normální člověk si koupí benzínový vůz za 270000 Kč + za 30000 Kč dokoupí vestavbu CNG. Tedy úspora již na pořizovacích nákladech 400000 Kč = jsme na stejné ceně jako při používání elektrického auta 10 let hned na začátku. Bohužel úspora elektrického auta však byla počítána vzhledem k benzínu. A jelikož CNG stojí zhruba polovinu, tak i úspora bude poloviční, tedy 200000 Kč za 10 let. Tedy auto na CNG vychází už při pořízení o 200000 Kč levněji než elektromobil po 10 letech provozu. Aby se normálnímu člověku elektromobil vyplatil, musel by mít elektřinu zdarma a i tak by to bylo ťip ťop. Ekonomicky je to tedy stále nesmysl.
Ano, máte naprostou
Ano, máte naprostou pravdu – dnes.
To ale nebyly výpočty pro „normálního člověka“, nýbrž pro toho, kdo si to může dovolit. Odjakživa si pouze boháč mohl pořídit drahou kvalitní věc, která mu vydržela celej život, my plebs musíme kupovat to na co máme a životnost takových relativně levných věcí je mizivá a jsme nuceni kupovat znovu a znovu, takže ve výsledku zaplatíme celkově více než ten boháč. Vždycky se sere (dámy prominou) na větší hromadu. Ale zpět k autům.
Co bude za pět, deset let? Zkuste se např. podívat či si vzpomenout na parametry výpočetní techniky před deseti nebo patnácti lety, a kde to je dnes.
Možná by bylo dobré si uvědomit, že jsou elektromobily pořád ještě v počátcích, podobně jako byly počítače v osmdesátých letech. Až se jich budou chrlit statisíce tak ceny půjdou dolů, a vývoj baterií se též jistě pro vaši radost nezastaví.
Dnes jsou to vozy pro „horních deset tisíc“, za pár let to bude, doufám, běžné vozidlo. Co takhle trochu optimismu?
Naprosto pomíjíte jednoduchost kterou tato auta dostala do vínku, nemá se tam prakticky co pokazit a není tam co udržovat, nebo dolejvat.
A kdo jednou zažije tu sílu bez řazení a kraválu, nebude chtít už nic jiného.
To, že jsou tato auta pro 100 % z nás chudáků co sem chodíme slintat a kritizovat nedostupná, nic neubere na jejich výhodách. Jen se je pokusit vidět.
Vemte si takovou Teslu v americe – zaplatíte za ni sice ranec, ale pokud budete „tankovat“ u firemních stojanů, jezdíte po dobu životnosti zadarmo, čili takové předplatné, podobně jako si lidé kupují šalinkartu na celý rok – sice najednou velká položka, ale zbytek roku si pak jen vozíte bezstarostně p…l. Kdyby jste si musel při koupi auta zaplatit benzin na deset let dopředu, asi by ta cena také byla někde jinde než dnes.
Chce to nebýt škarohlíd a rozjásaně hledět vstříc světlým zítřkům 🙂
(fuj, to mi připomnělo blížící se volby; ták a je po náladě)
Když už jsem v tom
Když už jsem v tom počítání…
Pokud je „Průměrná doba nabíjení na rychlonabíjecí stanici: cca 40 min“ a při absenci jiných důvodů k zastavování mimo dopravních situací, mi vychází čistá jízdní doba 18hod. 40 min. a průměrná rychlost necelých 69 km/h.
Uspokojivé 🙂
Nebo se někde pletu? Tento údaj mi v článku chyběl.
Ano uspokojivé.
Vzhledem k
Ano uspokojivé.
Vzhledem k tomu, že rekord probíhal v době, kdy po dálnici jezdí méně kamionů i ostatních aut (So – odpoledne až Ne – dopoledne a do 14.00 hod.)tak vypočítaná rychlost 69km/hod asi stačila. Ve všední den by asi s nervy řidič elektromobilu nevydržel, kdyby mu celou cestu po dálnici za zadkem funěly kamiony, jedoucí stabilně něco pod 90km/hod. Navíc by s touto rychlostí při silniční kontrole DP byl asi z dálnice vykázán, protože by zdržoval provoz a vytvářel pro ostatní účastníky dálničního provozu nebezpečné dopravní situace.
Navíc úsek dálnice D1 Brno – Bratislava je v So a v Ne daleko méně zatížen provozem, než úsek Brno – Jihlava – Praha.
Takže pro vytváření rekordů uspokojivé, pro tvrdý provoz spíš nebezpečné.
Pokud jsou úvodní údaje
Pokud jsou úvodní údaje ve článku správné, tak „tachometr“ Nissanu (?) proměřoval na ujeté vzdálenosti 1,7 % (což je povolená odchylka). Anebo auto si cestou někam „odskočilo“ mimo trasu (údaje za těch 24 hodin nesouhlasí o 21 km).
Průměrná rychlost spočítaná p.Mykancem na cca 69 km/h je taky v pořádku (neplést si to s cestovní rychlostí – ta musí být vyšší, odhaduji ji na tu rychlost kamionů, tedy aspoň cca 90 km/h).
Dále jsem z článku „ako si zmätený“.
Vzdálenost 9×280 = 2520 km. Takhle to těžko mohlo být.
No ale pokud auto jelo 9x (9×140 km), tak neskončilo jízdu v Brně, ale v Bratislavě.
Dokáže někdo upřesnit, jak to vlastně bylo?
Tak jsem na základě
Tak jsem na základě vašeho příspěvku sepsal nový traktát
„2013-10-20 22:13“
snad se dozvíme kde je zakopanej pes.
Pokorně uznávám, že jsem trouba a nevšiml si toho konce v Blavě.
Stáří je kruté…
Je zajímavé, jak anonymní
Je zajímavé, jak anonymní uživatelé mívají rádi radikální a odsuzující názory aniž by se asi snažili jakkoliv nejdříve počítat, viz příspěvek „Absolutně nesouhlasím“ z 2013-10-04 09:13.
Všichni nejezdí denně 500 km dlouhé štreky na jeden zápřah, to je spíše výjimka.
1. příklad – mám kolegu který jezdí v Brně „trhačky“ s trolejbusem a bydlí v Čebíně. „Trhačka“ znamená ráno autem do Brna, jezdit asi čtyři hodiny s trolejbusem po Brně, před polednem návrat autem do Čebína, odpoledne zase do Brna, kde se opakuje to co ráno a v podvečer zpět do Čebína.
Podle Mapy.cz je silniční vzdálenost Čebín – Brno-Komín asi 21 km. Tuto trasu absolvuje denně čtyřikrát (84 km), asi 22× za měsíc, což činí ročně 20.328 km (odpočítán jeden měsíc na dovolenou).
Cena benzinu v Brně je asi 37,20 Kč/l, spotřeba auta cca 6 litrů na stovku.
Pokud by jezdil elektromobilem s průměrnou spotřebou 15 kWh/100 km, tak jako má auto v článku a dobíjel nočním proudem dejme tomu za 2 Kč kWh, tak ve výsledku by činila roční úspora 39.274 Kč, a za deset let co už tak jezdí 392.737 Kč, což už asi stojí za úvahu.
Pokud by dobíjel za v článku zmíněných 3,50 Kč, tak úspora činí „pouze“ 34.700 ročně a 346.999 za výše zmíněných 10 roků. Pravda, o něco menší úspora, ale i tak ty peníze na ulici neleží.
2. příklad – taxikář; stojí na štaflu, visí na nabíječce a čeká na kunčofta. Předpokládejme, že za den najezdí po městě 200 km, což činí 4.400 km za měsíc, tj. 48.400 km ročně (zase odpočet dovolené).
Opět benzin za 37,20 Kč/l, spotřeba 6 litrů (což by byl po městě zázrak). Elektromobil spotřeba 15 kWh/100 km, dobíjení za 3,50 Kč za kWh.
Roční úspora 82.619 Kč, za deset let 826.188 Kč. Nějaká kapacita baterií jej moc nezajímá, protože čekání na dalšího zákazníka tráví na nabíječce.
Nestálo by tohle už za úvahu? Nemluvě o jednoduchosti el. auta – žádný olej, ventily, rozvodový řetěz, předstih a já nevím co ještě všechno se může u auta posesouvat.
V principu nevidím rozpor s
V principu nevidím rozpor s mým příspěvkem, na který reagujete. Já jsem přece v žádném případě neodsuzoval elektromobily jako takové, ale pouze jsem nesouhlasil s tím, že brzdou jejich rozvoje je absence rychlodobíječek. A to vaše ukázkové výpočty pro dva konkrétní příklady perfektně potvrzují – ani jeden z těch dovu pánu by rychldobíječku nepoužil a v používání elektromobilu jim tudíž brání jen vysoká cena, rozhodně ne to, že nemají na každém kroku rychlodobíječku.
A pokud chcete další důvod, proč reagovat, tak rovněž absolutně nesouhlasím s vaším tvrzením v poslední větě – to, že elektromobily jsou proti spalovákům zázračně jednoduché a mají prakticky nulové náklady na údržbu je podle mého názoru nesmyslný mýtus. Absolutní většina součástí auta je stejná pro elektromobily jako pro spalovače – zavěšení kol, podvozek, elektronika, atd. Jediné co se liší je motor. Ušetříte tedy náklady na každoroční výměnu oleje, ale to je téměř všechno. Pneumatiky, geometrie podvozku, atd. to vše se musí dělat u všech aut, ať už spalovacích nebo elektrických. Náklady na údržbu elektromobilu tedy opravdu budou o něco nižší, ale ne nějak zásadně. Zajímavé by bylo, kdyby v tomto směru mohl z praktické zkušenosti referovat třeba pan Kubiš, přecejen Leaf už nějakou dobu provozuje.
největší položky servisu
největší položky servisu běžného automobilu:
rozvodový řemen po 100tkm – 10tisíc
brzdové kotouče po 120tkm – 8tisíc
a pak pokaždé ten olej
to první emobil nemá a to druhé používá výrazně méně
Hm, přál bych si mít
Hm, přál bych si mít auto, u kterého bych až po 100 000 vyměnil rozvodový řemen a pak destičky a to by bylo vše. Já jsem například měnil (na různých autech) toto:
– tlumiče
– kulové čepy
– elektronika palubní desky (odešla po 2 letech)
– ten rozvodový řemen, o kterém už jste psal
– rameno zavěšení kola
A pak je samozřejmě poměrně vysoká položka za pravidelné každoroční prohlídky, které jsou u nových aut povinné pro zachování záruky od výrobce (toto nevím, zda je u elektromobilů stejné).
Celkově z toho, co si pamatuju, mi to připadá, že věcí, které se týkaly přímo motoru, jsem já osobně musel nechávat servisovat celkově výrazně méně než těch ostatních.
Toto by asi bylo dobré téma na podrobnější porovnání.
Na mých dvou autech které
Na mých dvou autech které jsem vlastnil (5-8 let stáří) jsem v životě neměnil ani tlumiče ani kulové čepy už vůbec ne nějakou elektroniku. Ramena zavěšení kola ano, protože jsem potmě „seskočil“ z vysokého obrubníku. Ale pak ješte drobnosti typu vzduchový filtr, olejový filtr, kabel ke svíčce a vyhnilý stabilizátor u všech 4 kol. Najezdil jsem asi 18tkm ročně (Hyundai Accent roč. 1997 a 2005).
Jo, vidíte, kabely ke
Jo, vidíte, kabely ke svíčkám jsem zapomněl, přehryzala mi je kuna. Přehryzat kabel od baterky s napětím jako v elektromobilu bych jí nepřál 🙂
Podrobnější srovnání by asi opravdu bylo zajímavé. Možná něco takového existuje.
Po setkání s panem ing
Po setkání s panem ing Marušincem z Brna jsme dospěli k závěru, že člověk se bez benzinového či naftového auta obejde -bude chodit pěšky či jezdit na kole – chemický průmysl bez nafty se neobejde. Řešením je sluníčko,vítr a elektropohon. Baterie je jeden z nejvíce vyhledávaných oborů současnosti společně s nanotechnologiemi / zpráva MIT – dle množství podaných patentů/. Vývoj nejde zastavit.
Na stránkách nissan.cz je
Na stránkách nissan.cz je možnost zkušební jízdy s Leafem.
Poté vás kontaktuje telefonicky firma, že bohužel žádný testovací vůz v republice není, ale že si můžete zajet do Bratislavy…. 🙁
Poté vám řekne, že si bohužel nemůžete ani auto prohlédnout na prodejně, že ani na žádné prodejně v republice není…
úsměvný prodej Nissanu Leaf….
Psal jsem to už minule. K
Psal jsem to už minule. K rozšíření elektromobility tady v čr víraznou měrou přispěje síť rychlodobíječek a potom můžeme jezdit na větší vzdálenosti a odpadá to nekonečné řečnění o málém dojezdu. A když příhlédneme k neustálemu vývoji baterii, tak ty řečí odpadnou (časem).
Absolutně nesouhlasím.
Absolutně nesouhlasím. Síť rychlodobíječek může pomoci při takovýchhle prezentačních akcích, ale při reálném použití přece nebudete jezdit takhle nesmyslně. A tím nemyslím trasu, ale hodinu jet po dálníci, 40 minut dobíjet, hodinu jet po dálnici, 40 minut dobíjet. To je pořád ještě na nic. Pro denní dojíždění do práce vám to nijak nepomůže a pro dlouhé trasy je to leda pro masochisty. Pro masové rozšíření elektromobilu i mezi běžné uživatele, kteří se potřebují dostat z místa A do místa B a nepřemýšlet nad tím je asi jediná cesta tak, kterou jde Tesla – dojezd aspoň 500 km. Jinak je to pořád jen jako druhé/třetí auto nebo pro nadšence, kteří si s tím vyhrajou, pečlivě naplánovanou trasou se dostanou někam, kam by jinak vůbec nepotřebovali jet, a pak se s tím budou chlubit na internetu, že udělali rekord.
Nabíjet se má v klidu doma, rychlodobíječky jsou k ničemu. Howgh.
Ač jsem velkým
Ač jsem velkým propagátorem elektromobilů a hájím je všude kde můžu před pomluvami. Tak s tímle názorem bohužel souhlasím.
Rychlonabíjčky jsou potřeba, ale není to brzda pro rozvoj elelktromobilů. Tím je jednoznačně neochota výrobců dát tam větší baterie. Prostě až i ostatní výrobci, kromě Tesly pochopí, že dojezd 150 km je prostě málo tak se teprve rozhýbe rozvoj elektromobilů u nás.
Tesla ukazuje, že to jde a není to nemožné jak se ostatní výrobci snaží tento názor všem vnutit.
Oni to výrobci chápou, ale
Oni to výrobci chápou, ale zase všichni nemohou vyrábět jenom prémiové vozy s cenou hodně přes milion. Nissan mohl dát do letošní verze větší baterii nebo zlevnit z milionou na 700kKč. Vybral si to druhé a myslím, že udělal dobře. Ta větší baterie přijde tak jako tak časem automaticky. Jestli to bude 2015 nebo 2016 už je celkem podružné.
Já jsem ale psal, že to
Já jsem ale psal, že to bude lepší, až budou výkonější baterie a hustá síť dobíječek. Je jasné, že Leaf se svými 150 km je málo. Ale Nissan myslím psal, že hodně lidí nenajezdí do práce více než 60 km. A tím pádem 150 km stačí. Tesla na to jde opravdu jinak. Dělá prémiové auto s dojezdem 500 km. To je fakt. Ale Nissan a Tesla jsou dvé automobilky s rozdílnou filosofii. A časem určitě i Nissan nabídne vůz s velkým dojezdem. Shrnu to tak, Tesla je auto na delší vzdálenost a je premiové a Nissan je auto do města na kratší vzdálenost a není premiové. Dvě rozdílné strategie.
S tím bych tak úplně
S tím bych tak úplně nesouhlasil. Předně 40 minut už není moc rychlodobíječka, bavme se o době 10-15 minut a pak to vypadá hned jinak. Když jedu od nás do Luhačovic, tak to mám 300km od baráku k baráku a vždy dělám přestávku na protažení a občerstvení. Tudíž i s vozidlem typu Leaf by se to stejným stylem dalo zvládnout. A když vezmu, že mi to ušetří tisícovku na benzínu, tak ty zastávky rád udělám dvě 😉