Vznikla globální aliance pro eliminaci plastových odpadů

Společnost Total je mezi zakládajícími členy nově vytvořené aliance globálních firem produkujících plasty a spotřební zboží, která bude prosazovat eliminaci plastových odpadů, zejména těch, které znečišťují oceány.

Výzkum ukazuje, že téměř 80 % plastů v oceánech začíná jako odpadky na zemi. Drtivá většina odpadů putuje některou z 10 největších řek – 8 z nich se nachází v Asii a dvě v Africe. Samostatný výzkum ukazuje, že 60 % plastů v oceánech pochází z pěti zemí v Jihovýchodní Asii.
foto: Total

Aliance, kterou v současnosti tvoří téměř třicet členských společností z celého světa, přislíbila investovat více než miliardu amerických dolarů s cílem eliminovat plastové odpady v životním prostředí. Během následujících pěti let to má být až 1,5 mld. dolarů. Aliance bude vyvíjet a šířit řešení minimalizující množství plastového odpadu a podporující recyklaci plastů.

„Tím, že přispějeme k odlehčení materiálů, mohou plasty zlepšit energetickou účinnost našich výrobků a snížíme tak emise CO2. Je však velmi důležité zlepšit řízení likvidace plastů, aby bylo zajištěno, že neskončí v přírodě,“ řekl Bernard Pinatel, prezident oddělení rafinace a chemikálií společnosti Total a člen výkonného výboru aliance.

„Snažíme se k přírodě chovat odpovědně. Proto pro společnost Total bylo jasnou volbou být zakládajícím členem aliance. Činnost aliance bude doplňovat naše vlastní úsilí o zlepšení energetické účinnosti našich produktů, rozvíjení recyklace a produkce bioplastů,“ dodává.

Aliance je neziskovou organizací, jejímiž členy jsou společnosti, které vyrábějí, používají, prodávají, zpracovávají, shromažďují a recyklují plasty. Jedná se tedy o společnosti, které mají plasty v celém hodnotovém řetězci, např. o výrobce chemikálií a plastů, společnosti prodávající spotřební a jiné zboží a společnosti zabývající se nakládáním s odpady. Aliance spolupracuje se Světovou obchodní radou pro udržitelný rozvoj, která je zakládajícím strategickým partnerem.

Aliance též ohlásila vznik řady projektů, spoluprací a řešení, které by měly učinit konec plastovým odpadům:

Partnerství s městy – na jehož základě se budou navrhovat integrované systémy odpadového hospodářství ve velkých městských oblastech s chybějící infrastrukturou, zejména v okolí řek, odkud velké množství plastových odpadů končí v oceánu. Tato práce bude zahrnovat zapojení místních samospráv a zainteresovaných subjektů a bude vytvářet ekonomicky udržitelné a napodobitelné modely, které budou moci být použity v mnoha městech a regionech.

Aliance bude zakládat partnerství s městy v oblastech s velkou produkcí plastových odpadů. Aliance se též bude snažit spolupracovat s dalšími programy fungujícími v některých městech, jako je například projekt STOP v Indonésii.

Financování sítě podnikatelských inkubátorů pro rozvoj a podporu technologií, obchodních modelů a podnikatelů zabraňujících šíření plastového odpadu do oceánů a zlepšujících odpadové hospodářství a recyklaci s úmyslem vytvoření sítě investičních projektů. Primárně se bude zaměřovat na jihovýchodní Asii.

Vývoj globálního open-source vědeckého informačního projektu na podporu globálních projektů odpadového hospodářství se spolehlivým shromažďováním dat, metrikou, standardy a metodikami na pomoc vládám, firmám a investorům.

Jeho činnost se bude zaměřovat na aktivity potřebné k zastavení šíření plastových odpadů do životního prostředí. Aliance bude zkoumat příležitosti ke spolupráci s předními akademickými institucemi a jinými organizacemi již zapojenými do podobných druhů sběru dat.

Vytváření spolupráce s mezivládními organizacemi jako je OSN, které povedou společné workshopy a školení pro vládní úředníky a lídry komunit a budou jim pomáhat identifikovat a podporovat ta nejefektivnější řešení v dané lokalitě v oblastech s nejvyšší prioritou.

Podpora obnovy oceánů a pomoc lokálním investorům a zapojeným stranám. Program je navržen tak, aby zachytil plastový odpad ještě, než se dostane do oceánu z deseti hlavních řek, které kvůli odpadům nejvíce znečišťují oceán. Počáteční práce budou podporovat projekt Renew Ganga na revitalizaci řeky Gangy, který podporuje i nezisková organizace National Geographic Society.

V následujících měsících učiní aliance další investice v následujících čtyřech klíčových oblastech:

  • Rozvoj infrastruktury pro sběr a správu odpadů a zvýšení podílu recyklace
  • Inovace rozvoje a šíření nových technologií, které usnadňují recyklaci a obnovu plastů
  • Vzdělávání a zapojení vlád, firem a komunit do příslušných činností
  • Vyčištění oblastí s koncentrovaným odpadem, který se již v životním prostředí nachází, zejména největší kanály odpadů jako jsou řeky, které odvádějí odpad z pevniny do moře
tisková zpráva

45 Comments on “Vznikla globální aliance pro eliminaci plastových odpadů”

    1. ak by uvažovali ako sedliak, tak by povedali, že pasívne
      ak by uvažovali ako sedliak, tak by povedali, že pasívne fajčí násobne MENEJ ľudí ako aktívne inhaluje „oddymenie“ (elektrárne, teplárne, autá, …).
      napísať
      Štúdia z časopisu European Heart Journal odhaduje 8,79 milióna „nadmerných úmrtí“ v dôsledku znečistenia okolitého ovzdušia v roku 2015. Nový model globálnej expozície, ktorý sa použil v štúdii, spôsobil, že odhady prudko vzrastú zo 4,55 milióna. ( WHO odhadla 4,2 milióna predčasných úmrtí na znečistenie okolitého ovzdušia v roku 2016)
      znamená, že ich málo dotujú a tak pozmenili BULHARSKÚ KONŠTANTU.

  1. off
    Sanace ekologických zátěží v ČR aneb externálie v

    off

    Sanace ekologických zátěží v ČR aneb externálie v reálu!!!

    „Pan ministr Brabec teď potvrdil, že máme tolik ekologických zátěží, že bychom na jejich sanaci potřebovali desítky miliard a ty nemáme. Asi zapomněl na to, že do 31.12.2018 jsme měli ve Fondu národního majetku 30 mld., které primárně byly určeny na sanaci ekologických zátěží z dob socialismu. Senát rozpuštění FNM zamítl, ale sněmovna nás přehlasovala 103 hlasy. Takže 30 mld. skončilo v rozpočtu, přičemž vláda je už projedla, a ministr životního prostředí teď veřejně přiznává, že na sanaci ekologických škod bychom potřebovali desítky miliard, ale že je prostě nemáme…“

    Tomáš Goláň
    senátor

    https://www.facebook.com/1917661888252695/posts/2405408652811347?sfns=mo
    Voliči Ano posílaj naše životní prostředí do ještě větších sraček… >:-(((

    1. Česko je zadlužené na 35% reálného HDP a Západ na cca
      Česko je zadlužené na 35% reálného HDP a Západ na cca 100% hodně nesmysly nafukovaného HDP. Takže zatímco tam jim pernamentně hrozí finanční krize nebo revoluce dlužních otroků, my by jsme mohli ještě jet v klidu dalších 20 let na dluh, jako si oni užívali v minulosti.

      Takže peníze na všechno by u nás byly, ale při plné zaměstnanosti nemá cenu (kvůli nebezpečí inflace) utrácet za věci co můžou počkat. Akutnější je třeba dostavět dálnice, a napálit pořádné satelitní mýto projíždějícím náklaďákům, plus likvidační pokuty za přetížení.
      V rámci té plné zaměstnanosti je momentálně nejefektivnější se soustředit hlavně na osekávání byrokracie a složitostí, takže zrušení FNM po čtvrt století je jenom dobře.

  2. Cože společnost Total?? Ta bude dohlížet hlavně na to,
    Cože společnost Total?? Ta bude dohlížet hlavně na to, aby se plasty z ropy nepřestali používat. Zase další greenwashing. Kozel zahradníkem.
    Total podporuje diktátorskej režim v Barmě a využívá nucenou práci obyvatelstva zadarmo. Ropáci jako prase.
    https://en.m.wikipedia.org/wiki/Oil_and_gas_industry_in_Myanmar

    Campaign supported by 40 organisations calls on Total to quit Burma
    https://www.business-humanrights.org/en/campaign-supported-by-40-organisations-calls-on-total-to-quit-burma

  3. Nemluví se o hlavním problému.
    Přesvědčit lidi v

    Nemluví se o hlavním problému.
    Přesvědčit lidi v rozvojovém světě, aby neházeli odpadky do řeky je jako házet hrách na zeď. V Evropě se střídají roční období, lidé si na zimu museli v minulosti udělat zásoby, postavit obydlí. Museli organizovat a plánovat. V Africe nebo střední Americe plánovat nemuseli. Lidé v Evropě a v Africe žili odděleně desítky tisíc let a vlivem evoluce umí většina bělochů lépe plánovat, černoši jsou zase lepší běžci. I to je důvod, proč neexistuje ani jedna černošská země, která by byla bohatá a také důvod, proč jsou černoši ve vyspělých zemích méně úspěšní.
    Většina lidí v rozvojovém světě (černoši, hispánci, tmavší asiaté) díky evoluci myslí v přítomnosti a není schopná plánovat více než pár dní dopředu – doba jednoho lovu. Tamní lidé nepochopí, že když nyní hodí plasty do řeky, tak v budoucnu může být problém.
    Jedinná možnost je těmto zemím plasty zakázat. Ještě před několika staletími neznali psaný jazyk, nikdy neviděli vícepatrovou budovu, neznali kolo. Běloši jim ukázali plasty, běloši mají i morální povinnost plasty vyřešit a zákaz plastů si u nich vynutit i nehumálním způsobem.

    1. jo a to si navíc představ že Elon jim chce ještě k tomu
      jo a to si navíc představ že Elon jim chce ještě k tomu zařídit satelitní interfernet to aby byli schopní chytřejší a lépe „plánovat“ 😉 no a nám tím samozřejmě zasele nízkou orbitu tisíci satelity, odpal nosičů uvolní takový skleníkový plyny že všechny TESLY na planetě sou ftu chvíli zbytéč a 100x zvedne pravděpodobnost pádu kosmickýho smetí na hlavu člověka/baráku protože jejich životnost je plánována na 10 let někde sem četl dokonce jen 6 😉

      Měli bysme požádat o revizi činů toho vyslance jeho nadřazený orgán – měsíční dohled, soudluzi ;))

      ulozto.cz/!K9f2s65COJ9B/vetrelci-davnoveku-9×11-vesmirna-stanice-mesic-2016-hd-mp4

      1. Také se nemluví o letadlech. Průměrné letadlo má
        Také se nemluví o letadlech. Průměrné letadlo má spotřebu okolo 3 litrů kerosinu na osobu a 100 km. Kamarádka, ekologická aktivistka, jela uklízet odpadky do Indonézie. Letem tam a zpět 2 x 12000 km se vyplýtvalo jen za ni stejně pohonných hmot, jako by ujela autem 12000 km. Jedna jedinná cesta a ekologická stopa téměř jako ujede průměrný čech spalovákem za rok. Když byla na místě, tak psala na FB, že je to marné. Lidem je tam nějaké životní prostředí úplně ukradené, prostě zvířátka.

              1. „naše“ automobilky vedia ako tie percentá „splniť“ –
                „naše“ automobilky vedia ako tie percentá „splniť“ – stačí vziať TEN SPRÁVNY základ/východisko a plán plníme, prekračujeme a zachraňujeme svet.
                ja si to pamätám z nedávneho socialistického minnula a osn, éú, … sú postavené na rovnakom základe.

    2. Jak by lidé s úplně jinou životní zkušeností a stylem
      Jak by lidé s úplně jinou životní zkušeností a stylem mohli chápat potřebu ochrany prostředí a planety, když ji nechápe nebo chápe ale nechce respektovat, většina lidí u nás, vydatně popichovaná zcela absurdními prohlášeními ožralé jitrnice na hradě a dalších korouhviček, řízených lobbisty.

    1. přesně tak, sbírat plasty do žlutých kontejnerů je
      přesně tak, sbírat plasty do žlutých kontejnerů je kontraproduktivní, je lepší tuto hodnotu uskladnit na české skládce! Protože když to hodíte do žluťáka, Europa to hodí na lod vodveze rejžákoj a ZAPLATÍ MU ZA RECYKLACI. Rejžák ovšem schrábne prachy a nakrmí s tím velryby. Tím je zajištěna recyklace páč plasty se rozloží na mikroplasty sežere je ryba a skončí na talíři evropan a tudíž :

      1) Evropan si sám zrecykloval svůj plast, přišel o něj a ještě za to zaplatil

      2) rejžák zinkasoval a může vesele dál jen inkasovat, dobrý rejžo coo :))

    1. Asi jste Anonyme špatně četl, v oceánu je problém s
      Asi jste Anonyme špatně četl, v oceánu je problém s množstvím plastového odpadu, ne s rozmočeným papírem! Jinak samozřejmě největší problém je se zdravým rozumem lidí, co balí každý rohlík a jablko zvlášť. Ale proč ne, když ten mikrotenový sáček je stále zadarmo.

        1. To bych chtěl vydět, kolik lidí použije pytlík od
          To bych chtěl vydět, kolik lidí použije pytlík od rohlíků o objemu cca 1,5l jako pytel na odpad. Statisíce těchhle sáčků končí v odpadu denně po cca 15 až hodinovém použití, dle toho, jak to má dotyčný daleko domů. A mikroten se smetím z pečiva už nikdo nevytřepe a nezrecykluje. Na rozdíl od papírového, který kulturní člověk vytřepat může a poté vhodit do modrého kontejneru.

            1. no pálit ty lesklý a přebarvený úchylný letáky je v
              no pálit ty lesklý a přebarvený úchylný letáky je v domácím kotli dost špatný asi stejně jako jejich tisknutí 😉 Ty barvy v nich jsou karcino a špatným spalováním v domácím kotli při podpalu s minimálním tahem i nízkou teplotou plamene se uvolňují do vzduchu a nejenže vylítnou komínem mezi lidi ale i kotelník se nadejchá jak je při podpalu nízký tah, lepší je se toho zbavovat rovnou do modrýho kontejneru anebo na schránku napsat že ten sajrajt nechcete do baráku 😉

          1. Mikrotenový pytlík od rohlíků váží zhruba jeden gram a
            Mikrotenový pytlík od rohlíků váží zhruba jeden gram a dá se spálit prakticky bez znečištění prostředí, jen za produkce CO2.
            Pokud vyhodíte tři pytlíky denně, za rok vyprodukujete zhruba 1 kg mikrotenových pytlíků. Srovnejte to s množstvím paliva, které průměrný Čech projezdí v autě (a tam navíc nejde jen o CO2).

            Plastové pytlíky jsou podle mého názoru v ČR jedna z posledních věcí, co by se měly v ekologii řešit. Zvlášť, když alternativa jsou méně hygienické látkové pytlíky, případně neekologické papírové.
            V místech, kde se plasty běžně vyhazují na ulici, to samozřejmě problém je.

            1. Taky jste tu produkci plastů mohl srovnat rovnou se
              Taky jste tu produkci plastů mohl srovnat rovnou se spotřebou ropného tankeru, to už vůbec o nic nejde. Já bych pro srovnání vzal BEV, to by hned vypadalo jinak, ne? A nebo bych alespoň netvrdil, že soudný člověk, přiměřeně se snažíce využívat papírových recyklovatelných alternativ, udělá více škody než ten, s plasty, co se vyrábí z ropy.

          2. hlúpa otázka človeka, ktorý netriedi odpad, nehádže
            hlúpa otázka človeka, ktorý netriedi odpad, nehádže plast do plastu, bio do bio, resp ho kompostuje? len duševne chorý človek tvrdí, že vrecká sa nedajú použiť opakovane, kým po cca roku nedegradujú?
            pásiky z mikroténových vreciek, ktoré používame pri nákupe zeleniny/ovocia/chleba/pečiva následne používame k odnášaniu skrojkov z bio produktov (na kompost), resp. striháme na pásiky, ktorými viažeme paradajky, uhorky a iných ku kolíkom, na jar, keď prehadzujem kompost už väčšia časť tých pásikov je degradovaná. malá, limitne nulová časť tých vreciek končí v odpade, kam putuje obsahujúc skrojky mäsa, to je odpad, ktorý má byť separovaný, ale nik sa k jeho likvidácii nemá.
            a papier zväčša odnášame do zberu, kde ho vymenia za toaletný 🙂 ten, ktorý neodoberajú končí rovnako v komposte.
            skartované dokumenty zasa končia pod jahodami, …

      1. Balení v plastu bude klíčově nutné, až začneme pod
        Balení v plastu bude klíčově nutné, až začneme pod nátlakem EU přijímat masově programátory a inženýry z Indie atp, kteří přenáší průjmové bakterie superodolné proti tam volně dostupným a zneužívaným antibiotikům.

Napsat komentář