Siemens uvádí na trh bateriový systém pro rodinné domy

Siemens začal nabízet Junelight Smart Battery, akumulátorový systém určený pro domy s vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů.

Lithium-iontové úložiště kombinuje inteligentní a bezpečný energetický management s moderním designem.
foto: Siemens

Díky systému mohou majitelé domů, které jsou vybavené např. fotovoltaickými panely, co nejlépe hospodařit s vyrobenou energií, minimalizovat vlastní náklady na elektřinu a dlouhodobě přispívat ke snižování emisí.

Junelight Smart Battery koordinuje postupy prediktivního nabíjení a vybíjení v závislosti na prognóze výkonu fotovoltaického systému podle počasí a individuálním profilu spotřeby domácnosti. To znamená, že baterie je plně nabitá pouze v dobách s přebytkem fotovoltaické energie, čímž se minimalizují ztráty.

Pomocí mobilní aplikace Junelight Smart App lze všechny energetické toky – od výroby, přes skladování, až po spotřebu a distribuci v síti – vždy sledovat v reálném čase. Skladovací kapacitu je možné kdykoliv flexibilně přizpůsobit individuálním potřebám, a to až do 19,8 kWh.

Junelight Smart Battery tvoří až šest bateriových jednotek, každá s výkonem 3,3 kWh. Systém umožňuje časově neomezenou modulární expanzi – počet jednotek lze pružně přizpůsobit změnám v chování spotřebitelů, např. po připojení tepelného čerpadla nebo kvůli nabíjení elektrických vozidel.

Standardní hardware Junelight Smart Battery je vybaven všemi příslušnými připojeními pro budoucí funkční rozšíření, např. pro nové funkce aplikace nebo funkce zahrnující inteligentní řízení spotřeby. Systém umožňuje snadné postupné rozšiřování prostřednictvím aktualizací softwaru.

Junelight Smart Battery získala cenu IF Design Award 2019 za vynikající design úložné skříně i mobilní aplikace. Úložná skříň se vyznačuje výrazným plochým designem a nabízí se v bílém nebo černém provedení. Mobilní aplikace byla oceněna zejména díky inovativnímu uživatelskému rozhraní a přehledné vizualizaci příslušných hodnot energie. Více informací o Junelight Smart Battery je k dispozici na www.junelight.com.

tisková zpráva

64 Comments on “Siemens uvádí na trh bateriový systém pro rodinné domy”

            1. To byla jenom technická poznámka k ceně…:-)))
              Štestí,

              To byla jenom technická poznámka k ceně…:-)))

              Štestí, zlaté mušky, cenu piva, sex na parkovišti a jak se vyspal dneska Kim Čong Un, jsem neřešil….:-))

              Spíš by mě zajímalo:

              Za kolik let se investice vrátí jestli vůbec. Když se bere v potaz degradace baterií a za 5 let už bude mít jednotka kapacitu jenom 2,7 kWh za 7 let 2,1 KWh….
              Porovnám se situací :

              a) za 4990€ budu pouze kupovat elektriku – kolik KWh za to koupím (ceny rostou). Za kolik let by tu energii dodala baterie jestli by už dávno předtím nebyla v šrotu.

              b) za 4990€ koupím akcie zajištěnýho fondu výnos 5% . Je to lepší investice než ta bateie ??? (Z hlediska ekonomiky – ne z hlediska filosofie ochrany životní ho prostředí ….)

              Ekonomové účetní a milovníci matematiky by možná měli odpověď.

              PS Baterie doma nemám, pač nemám hybridní střídače.
              PS2 Jo a šťastnej jsem. Mám 3 zdravý děcka, co občas zloběj. To mi stačí…:-)))))

                1. Pri cene batérie 5000 za 3.3 kWh je to mimo realitu. Ale už
                  Pri cene batérie 5000 za 3.3 kWh je to mimo realitu. Ale už sa dá postaviť solárna elektráreň co ma aspoň trochu zmysel aj z ekonomického hľadiska. Stále tam však musí byť to ze je to aj dobrý pocit ze mam svoju elektrinu.
                  Výnos 5% zo „zaisteneho“ fondu je „zaručený“
                  Ale áno mate pravdu tiež si myslím ze su oveľa lepšie investície ako solár na streche.

                2. Já souhlasím, že ten dobrý pocit má také svoji cenu!
                  Já souhlasím, že ten dobrý pocit má také svoji cenu! Kolega si pořídil TČ a platí totéž co platil. Ale předtím se musel zabývat uhlím… teď má luxusní klídek.

  1. Ze stažených údajů není zřejmá systémová konfigurace
    Ze stažených údajů není zřejmá systémová konfigurace Junelight Smart Battery.

    Mám deset let v provozu střešní FVE 22,5 kWp s roční výrobou kolem 25 MWh, z čehož cca 13 MWh je vlastní spotřeba a 12 MWh prodávám do sítě. Chtěl bych zvýšit využití vlastní výroby pomocí baterií alespoň 20 kWh, jenže dva střídače Fronius IG120+ pracují bezvadně a pro jejich výměnu za hybridní střídače (které navíc nemají potřebný výkon) není důvod. Navíc FV panely SunPower musí mít uzemněný kladný pól a vyžadují tedy transformátorový střídač.

    Objekt je velký dvougenerační dům se sídlem malé rodinné firmy (podlahová plocha 600 m2) s vnitřním bazénem (celoročně vytápěném na 30°C) a zimní zahradou. Vytápění a klimatizace tepelným čerpadlem s vrty a BMW i3 (60 tis.km), nabíjené téměř výhradně doma „ze sluníčka“. Celková roční spotřeba je tudíž 35 MWh a rád bych se s bateriemi dostal aspoň na 20 MWh z vlastní výroby.

    Víte někdo o možnosti dodatečného systémového začlenění modulu baterií do stávající instalace na úrovni 3*400V AC? Našel jsem nějaký interface tohoto typu z Číny, jenže s výkonem jen na 6kW.

    1. 22.5 kWp a chces jeste navysovat? Nemusis mit na to uz licenci
      22.5 kWp a chces jeste navysovat? Nemusis mit na to uz licenci nebo tak? Navic, kam ty solary davas? To uz musis cpat na zahradu(neni nejak omezeno?) nebo mas tak velkou stresni plochu? Zas 600m2 je solid hacienda:) Prd tomu rozumim, jen me zaujala ten vykon, to je uz solidni. Kolik ti to v zimnich mesicich vyrobi elektriny? Neni ti vetsi baterka k nicemu, protoze v zime jsi stejne omezen nizkou vyrobou?
      Chtel si poradit a nakonec si dostal jen hromadu otazek, co 😀

      1. Informace a fotky FVE najdeš
        Informace a fotky FVE najdeš na
        www-nemakej-cz/fotovoltaicka-elektrarna-Brno–Modrice-r19.

        Licenci samozřejmě mám a baterku bych využil nejen v zimě ale celoročně – dům je plně elektrifikovaný, plyn není zaveden a spotřeba v noci je i v létě kolem 15 kWh za noc. Navyšovat výkon nechci (to kvůli licenci ani nejde), jen bych chtěl využít aspoň část z 12 MWh, které jako přebytky prodávám za pár haléřů do sítě.

        Loňská výroba byla:
        Leden 555 kWh Červenec 3150 kWh
        Únor 1161 kWh Srpen 3408 kWh
        Březen 1810 kWh Září 2832 kWh
        Duben 3311 kWh Říjen 2074 kWh
        Květen 3588 kWh Listopad 881 kWh
        Červen 3033 kWh Prosinec 515 kWh

        Je jasné, že od listopadu do února mi baterky s topením moc nepomůžou, ale i tak by to bylo lepší než drátem do oka. Navíc i v tyto měsíce se většinou najde přebývajících 7kW po dobu 3 hodin k dobití i3. Optimální varianta baterky by podle konfigurátoru Tesla PowerWall 2 byly 3 moduly (celkem cca 40 kWh), ale Tesla to u nás zatím nenabízí.

        1. Ok, dik za info. Pekna elektrarna toto. Jen me preci jen
          Ok, dik za info. Pekna elektrarna toto. Jen me preci jen zarazi pomer 1:7 mezi letnimi a zimnimi mesici. Myslel sem ze sou na tom solary trochu lepe, spis neco jako 1:4. Ikdyz pises ze uz ji mas 10 let, tak mozna za tu dobu se to trochu pohlo lepsim smerem?

          1. Nepohlo…stale v januári svieti slnko tak ako v januári
            Nepohlo…stale v januári svieti slnko tak ako v januári pred 10 rokmi. Dobrý zdroj info, aj on-line výstup z viacerých malých solárnych elektrárni je mypower.cz.
            U mňa január 2018 – 19kWh…august 2018 – 127kWh..stačí aby napadol sneh a udržal sa pár dní…panely nové.

          2. To není o panelech (účinnost 18% je pořád vynikající a
            To není o panelech (účinnost 18% je pořád vynikající a za deset let ani nepozoruji žádnou degradaci). Sklon mé střechy je 31° a v zimě už nízké slunce dopadá na panely pod velkým úhlem. Dále je den dvakrát kratší než v létě a počasí bývá pošmournější. Také občas sněží a nejsem sebevrah, abych lezl po střeše a odmetal z panelů sníh. Těch pár kWh mi za to nestojí a tak počkám, až sníh odtaje.
            Solární panely na ohřev TUV jsem ani neuvažoval, neboť jednak se špatně integrují do nízkoteplotního systému TČ a jednak účinnost FVE panelu 18% krát COP 4,5 TČ = 81%, což mi žádný solární teplovodní panel nedá. Takže sluncem vyrábím elektřinu, a TUV ohřeji TČ.

        1. Existuji levne offline UPS ktere se zapnou kdyz vypadne sit. A
          Existuji levne offline UPS ktere se zapnou kdyz vypadne sit. A pak jsou profi online UPS ktere sit usmerni na DC a permanentne generuji cisty sinus pro samostatny rozvod. Pouzivaji se pro narocne spotrebice ktere by jinak mely problem s nekvalitni siti. Treba fabriky ktere maji razove odbery a slabe hlavni trafo. Takove UPS zaruci hladke fungovani datoveho centra apod. Navic maji tzv. bypass ktery umoznuje propojeni site a podsite.
          Delaji se 1f i 3f. Soucasti je baterka ktera se permanentne nabiji a v pripade vypadku zasobuje menic.

                1. V nejhorsim pripade ztrati prehled o stavu nabiti baterky.
                  V nejhorsim pripade ztrati prehled o stavu nabiti baterky. Dokud ale napeti baterky bude v provoznim ramci, bude nadale normalne pracovat. Pak ale musite sam regulovat kapacitu baterie a zamezit podpeti a prepeti baterky vlastnim BMS.

                2. Není pak samotný střídač lepší (pro výstupní část)?
                  Není pak samotný střídač lepší (pro výstupní část)?

                3. Zalezi na velikosti. Ja vychazel z UPS 10kW 3x400V. Takovy
                  Zalezi na velikosti. Ja vychazel z UPS 10kW 3x400V. Takovy samostatny stridac vyjde docela na velky balik. Prumyslova UPS z druhe ruky je levnejsi. Nejaka instalace 1f do 3kW je lepsi obycejny hybridni stridac.

      1. Díky za zajímavou nabídku, ale můj problém to neřeší
        Díky za zajímavou nabídku, ale můj problém to neřeší mimo jiné z důvodů dále popsaných v tomto vlákně. Neřeší to otázku baterií včetně BMS a řízení jednotlivých režimů činnosti (FVE napájí domácí síť a nabíjí baterie, noční provoz domácí sítě z baterií případně off-line provoz při výpadku sítě, provoz ze sítě při vybitých bateriích.
        Stejnou funkčnost ale jednodušeji by poskytlo připojení baterií přímo k FV panelům na DC vstup střídače (provozní napětí 350-450 V).

        Cílem je něco jako sestava 3x Tesla Powerwall 2 (3x 13,5 kWh), což se v Rakousku nabízí včetně hardware na připojení k síti za 20060 EUR plus instalace 900-2300 EUR. Zřejmě však budu muset ještě několik let počkat.

        1. Puvodne jsem planoval baterku 400V nabijenou primarne z panelu
          Puvodne jsem planoval baterku 400V nabijenou primarne z panelu a dodatecne dobijeni ze site kdyz by panely nestihaly. Cely RD by byl napajen z UPS. Domaci sit by na AC strane nebyla propojena s verejnou siti. V pripade ze by vlastni energie bylo hodne malo, byla by verejna sit primo propojena s domacim rozvodem bez pouziti UPS v rezimu bypass. Zdravotni duvody bohuzel vse znemoznily.

      1. Mým cílem není za každou cenu spotřebovat přebytky, ale
        Mým cílem není za každou cenu spotřebovat přebytky, ale spotřebovat je s ekonomickým přínosem. Přebytky prodávám do sítě za 1,00 Kč/kWh a ze sítě odebírám po letošním zdražení v sazbě D56d v nízkém tarifu (22 hodin denně) za 2,80 Kč/kWh. Pro TČ s COP 4,5 na ohřev TUV energií 4,5 kWh spotřebuji 1 kWh elektřiny za 2,80 Kč, zatímco pro přímotopnou patronu bych spotřeboval 4,5 kWh, což by mě stálo na nižší dodávce do sítě 4,50 Kč. Toto řešení by tedy bylo o 60% méně efektivní.

  2. Bateriove uloziste potrebuje nalezitou pozornost. Co plati u
    Bateriove uloziste potrebuje nalezitou pozornost. Co plati u EV, plati u uloziste tuplem. Baterka by nemela byt dlouhodobe nabita na 100%. Je nutne kazdy den naplanovat jak bude v nejblizsi dobe kapacita vyuzita. Kdyz nekdo odjede na vikend a necha FVE napechovat vse do baterky a pak to nevyuzije, tak si zbytecne zkracuje zivotnost. Pochybuji, ze majitel se systemu bude denne venovat a resit potrebu na pristich 24h s ohledem na predpoved pocasi. Pro domaci uloziste bych pozadoval jiny princip nez Li baterku. Neco robustnejsiho.

    1. To jsou dost zavádějící informace. Pokud má baterka
      To jsou dost zavádějící informace. Pokud má baterka správně udělaný management, tak jí při dosažení 100% SOC odpojí, nechá sednout články a žádná měřitelná degradace nemůže nastat ani po měsících, kdy bude v tomto stavu. Nesmíte jí akorát po nabití nechat připojenou a násilím držet články na maximálním nabíjecím napětí. To už je forma přebíjení. To je problém různých domácích bastlů, které využívají nabíjecí měniče původně určené pro olovo. Ale domácí úložiště od sériózního výrobce vybavené správným managementem je zcela bezúdržbová věc, kterou vůbec nemusíte řešit.

      1. Baterkam skodi trvale nabiti nad 80%. Pri vysokem napeti
        Baterkam skodi trvale nabiti nad 80%. Pri vysokem napeti probiha zvysena degradace. EV se nemaji nechavat delsi dobu v plnem stavu. To same plati pro uloziste. Nemluvim o prebijeni, tam hrozi exploze. Stejny problem je i hluboke vybiti. Nejdelsi zivotnost je kolem 50% SoC.

        1. A jak jste na to přišel? Máte linky na nějaké seriozní
          A jak jste na to přišel? Máte linky na nějaké seriozní dokumenty nebo datasheety výrobců článků, které něco takového říkají? Nechat články nabité někde mezi 30-50% SOC se doporučuje v případě dlouhodobého skladování v řádku měsíců, a je diskutabilní, jestli to vůbec k něčemu je. V cyklickém režimu s délkou v řádu hodin až týdnů je to úplně jedno.

    1. To se da maximalne tak odhadnout. Existuje spousta parametru a
      To se da maximalne tak odhadnout. Existuje spousta parametru a ty nejsou stale. Cely proces je nepredvidatelny. Neni znamo kdy a kolik vyrobi FVE, kdy a kolik se spotrebuje, kdy je prima spotreba z FVE a kdy jde do baterky. Proste kazdy provozovatel ma jiny profil. Kdo je pres den doma ma jiny profil nez kdo pres den pracuje mimo domov. A nakonec i zivotnost zalezi na profilu vyuzivani a peci uzivatele. Zivotnost rozhoduje z velke casti jake naklady vzniknou. Jedna se o chaoticky system. Asi jako pocasi.

                1. RD 100m2 s tepelnym cerpadlem ma spotrebu 1000kWh ze site
                  RD 100m2 s tepelnym cerpadlem ma spotrebu 1000kWh ze site rocne. Podle COP ktere neznam by to bylo ca. 4000kWh termice energie za celou zimu. Severni Cechy, navetrna strana, 380 m.n.m. TUV je extra z el. bojleru a neni obsazena.

                2. 1 MWh ročně na topení při 100m2 ? To je nějaký pasivní
                  1 MWh ročně na topení při 100m2 ? To je nějaký pasivní dům ? Při normě na pasivní dům co dělá 15 kWh/1m2 by to bylo 1,5 MWh. Při započtení COP to vychází na rozhraní nízkonergetického a pasivního domu což zatím není běžné.

                  Pro zajímavost můj 110let starý, částečně zateplený dům měl spotřebu 13 MWh v plynu, ale včetně TUV. Což při přepočtu na 1m2 vychází na cca 110-130kWh/1m2 tedy jako běžné současné novostavby.

                3. Tak když je to nový dům a majitel chce, tak není problém
                  Tak když je to nový dům a majitel chce, tak není problém postavit nízkoenergetický barák. Mám dům z roku 2013, podlahová plocha 190 m2, TČ sežere cca 1,5 MWh, k tomu mám ještě solární kolektory, s kterými ohřívám vodu, případně topím v podlaze. K tomu samozřejmě rekuperace vzduchu.

                4. Prizemni domek, bez sklepa. Z jedne strany garaz. Postaveno z
                  Prizemni domek, bez sklepa. Z jedne strany garaz. Postaveno z cihel heluz 500mm a dutiny cihel vyplnene polystyrenem. Podlaha 20cm polystyren plus podlahove topeni. Zemni kolektor a TČ zeme/voda. Bez rekuperacniho vetrani, coz je velka skoda. Vnitrni vysousec vzdusne vlhkosti. 3 vrstva okna. TČ s prikonem 1,3kW Wolf. Sam jsem zvolil slozeni a projektant nakreslil a dal razitko. Zemni kolektor v hloubce 1,5m a 1500m PE trubka DN 25.

                5. Mám NED 130m2 obytná, topení 5,5MWh za rok, zbytek
                  Mám NED 130m2 obytná, topení 5,5MWh za rok, zbytek spotřebičů 5MWh za rok (ta energie se samozřejmě taky neztratí). Nemám TČ. Tepelná ztráta (experimentálně změřená a spočítaná několika způsoby) cca 3.8kW při -12degC.
                  Takže topení 1MWh/rok na 100m2 a TČ je úplně s přehledem reálné.
                  Kdybychom měli můj NED porovnávat kritériem pasivu: spotřebiče (TUV a zbytek) 130m2 x 120kWh/m2/rok = 15,6MWh/rok + topení 130m2 x 15kWh/m2/rok = 1,95MWh/rok.
                  Jestli mě moje mediální povědomí neklame, pro nové domy je dnešní norma fakticky pasiv (nebo skoro pasiv). Záleží, zda uživatel dá na nějakého projektanta „starou školu“ a peníze ušetřené za topení narve do „dýchání zdí“ v horizontu pár let. Osobně coby několikaletý majitel a uživatel NED dostávám kopřivku, když zaslechnu pojem „dýchání zdí“ a „obalit barák igelitem“. Ještě větší kopřivka to je, když to slyším od projektanta, který zjevně chyběl na VŠ, když se probírala na přednášce fyzika difúze vodních par. A to jsem jen elektroinženýr.

                6. Klame – je to matoucí terminologie. Od roku 2020 bude u
                  Klame – je to matoucí terminologie. Od roku 2020 bude u nových stavebních povolení povinné domy projektovat jako „domy s téměř nulovou spotřebou energie“ – buzerace z EU, ale naštěstí státy mají možnost definovat, co přesně to je. v ČR je definice volná a dá se splnit rozumnými opatřeními.

Napsat komentář