Rok 2018: obnovitelné zdroje vyrobily Portugalsku 55 % elektřiny, Německu 40 %

Trend stoupajícího podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve vyspělé Evropě byl patrný také v roce 2018. První data přicházejí z Německa a Portugalska.

První data ukazují, že západní evropské země pokračují v navyšování podílu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích, a tak zvyšují svou energetickou nezávislost.
foto: Aires Almeida. Licence: Creative Commons, Attribution 2.0 Generic

Portugalská asociace obnovitelných zdrojů informuje, že minulý rok se obnovitelné zdroje postaraly o 55,1 % spotřebované elektřiny. Větrné elektrárny vyrobily 12,3 TWh, tedy asi 24,3 % poptávky.

Vítr se tak poprvé stal hlavním zdrojem elektřiny. Vodní elektrárny se postaraly o 24,1 %. Země díky tomu ušetřila 1,27 mld. eur za dovoz paliv a nevypustila do ovzduší 6 milionů tun emisí oxidu uhličitého.

Německý výzkumný institut Fraunhofer ISE informoval, že tamní spořeba elektřiny byla v roce 2018 ze 40,3 % pokryta obnovitelnými zdroji. Nejvíce zastal taktéž vítr, a to 20,4 %. Následovaly solární elektrárny s 8,4 % a biomasa s 8,3 %, vodní elektrárny pouze 3,2 %.

Největší růst zažila v roce 2018 v Německu solární energetika. Výroba narostla o 6,3 TWh na 45,7 TWh. Nejvíce vyráběly solární elektrárny 2. července ve 13:15, kdy jejich výkon dosahoval 32 GW. Tehdy plných 39 % vyráběné elektřiny zajišťovaly fotovoltaické elektrárny.

Větrné elektrárny měly své maximum 9. prosince v poledne na výkonu 45,9 GW. Celkově obnovitelné zdroje v Německu za rok 2018 vyrobily 219 TWh, o 4,3 % více než v roce 2017. Naopak výroba z černého i hnědého uhlí klesla o 2 %, resp. 7,4 %. U plynových elektráren dokonce o 18,5 %.

21 Comments on “Rok 2018: obnovitelné zdroje vyrobily Portugalsku 55 % elektřiny, Německu 40 %”

  1. V článkoch tohto typu sa akosi vždy zabúda spomenúť
    V článkoch tohto typu sa akosi vždy zabúda spomenúť jedno obrovské negatívum plynúce zo zvyšovania podielu OZE, a to je, že OZE extrémne zvyšujú nestabilitu elektrickej sústavy, na reguláciu ktorej musia TSO zaplatiť viac ako je cena vyrobenej elektriny. Smutné je, že toto všetci tam hore tomuto prikladajú malú dôležitosť. Druhý problém je, že Nemci sú exportéri a Južné krajiny sú importéri a vysokonapätové vedenia nie sú na prenos týmto smerom stavané a do ich posilňovania sa neinvestuje.

    1. Ono sa to nezabúda. Reálné zkušenosti z provozem těchto
      Ono sa to nezabúda. Reálné zkušenosti z provozem těchto zdrojů totiž implikují úplně jinou zkušenost. Ve zkratce, velké tepelné elektrárny potřebují jiné běžící, přifázované elektrárny, které jen nedodávají do sítě. Je to kvůli tomu, že o výkon takových zdrojů můžete kdykoliv a bez varování přijít.
      Výroba z VtE a FVE jde předpovědět velice přesně 1-3 dny dopředu, tisíce instalací se najednou nepokazí. A na doplnění jejich výkonu potřebujete studené zálohy, které včas pustíte. Tyhle jsou cca 3x levnější než ty horké, přifázované.
      Proto taky třeba v Německu cena systémových služeb dlouhodobě mírně klesá.
      Historicky zajišťovala stabilitu sítě, tj. rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, „rotující hmota“, roztočené turbíny elektráren, které na zátěž reagovaly podle zákonů fyziky.
      Jenže už jsme v digitálním věku a měniče baterií, FVE a VtE umějí to samé dělat, rychleji, přesněji a levněji.

    1. Fatální omyl Nečasovy vlády- podpora OZE na zelených
      Fatální omyl Nečasovy vlády- podpora OZE na zelených lukách..Jasně měla být deklarována podpora POUZE projektům na již zastavěných plochách(střechy paneláků či RD,logistických hal či brownfieldů),a dalo by se to hned líp obhájit…Čechistán..prostě..

            1. Omyl, všichni kromě ODS. ČSSD, lidovci, unionisté i
              Omyl, všichni kromě ODS. ČSSD, lidovci, unionisté i většina komunistů zákon v roce 2008 podpořili. ODS byla proti. Alternativní energetice nevěřila z principu, státní podporu považovala za plýtvání a místo zákona by jí stačila ministerská vyhláška. Prezident Václav Klaus (býv. ODS)zákon dokonce odmítl podepsat a musel ho zastoupit tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Na opačné straně barikády než ODS stálo ministerstvo životního prostředí. Řídil ho lidovec Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Jeho poradcem byl v letech 2002 až 2005 pozdější šéf Strany zelených Martin Bursík, přesvědčený propagátor zelené energetiky.
              Na poslední chvíli do hry vstoupila poslankyně ČSSD Iva Šedivá. Při hlasování o zákonu v únoru 2005 prosadila, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o pět procent. Podle původních představ expertů tam žádné takové omezení být nemělo. Ale už ve vládním návrhu se objevilo deset procent, což tam prosadil právě Bursík.
              Pak se rozběhl byznys.
              V každém případě vláda Mirka Topolánka (ODS), která nastoupila půldruhého roku po přijetí kritizované normy, měla příležitost zasáhnout. A tolik proklínaný paragraf, případně i metodiku výpočtu cen upravit. Existence Topolánkova kabinetu závisela na hlasech Strany zelených, která zhoršení podmínek pro fotovoltaiku odmítala stejně nesmlouvavým způsobem, jako bránila dostavbě Jaderné elektrárny Temelín.
              Šéf ERÚ Josef Fiřt začal bít na poplach už v roce 2008, kdy také přikročil ke snížení výkupní ceny (zhruba o maximálně možných pět procent). Především ale požádal poslance hospodářského výboru o změnu zákona a větší kompetence. Domníval se, že to přes ně půjde rychleji než přes vládu. Neuspěl. „Požádali jsme tehdy kabinet, aby rychle připravil novelu. Jenomže vláda padla a pak se už nikdo o změnu nestaral,“ vzpomíná místopředseda výboru Pavel Hojda (KSČM).
              Kdy podle Bursíka nastal problém s fotovoltaikou? Až v okamžiku, kdy se investiční náklady na tyto elektrárny propadly o 40 procent. Ještě počátkem roku 2009 se o prudkém nárůstu jejich počtu v Česku nic nevědělo. „Data hovořila jen o 66 megawattech instalovaného výkonu,“ podotýká bývalý ministr životního prostředí. V říjnu 2010 už to ale bylo více než 700 megawattů.
              Také úřednická vláda Jana Fischera (jmenovaná prezidentem Zemanem) se rozhýbala až v okamžiku, kdy si její ministři uvědomili, že v křeslech nezůstanou jen pár týdnů. Teprve v listopadu 2009 předložila návrh, aby ERÚ konečně při snižování garantovaných cen dostal volnou ruku. Na rozdíl od daleko méně důležitých norem nebyl přijat hned a s okamžitou platností, což by ještě mohlo zabránit nejhoršímu.
              Viz Kdo za to může? https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci

                1. Ale s pochopitelným. Tento odklad nebyl nějaký omyl, ale
                  Ale s pochopitelným. Tento odklad nebyl nějaký omyl, ale cílená a vědomá akce, aby si „kamarádi“ a mnohdy i samotní politici, schovaní za anonymní akcie, stihli „přivydělat“ …

                2. A druhým účelem samozřejmě je „nasazení psí hlavy“
                  A druhým účelem samozřejmě je „nasazení psí hlavy“ obnovitelným zdrojům a FV zvláště. Soudruzi chtějí hip-hop-atom, to by tak hrálo, aby si lidi a firmy vyráběli pro vlastní potřebu. To by tak hrálo, aby jim někdo podrážel cenu.
                  Ale vlastně ono už to tak je, ti „zlí Němci“ už to dělají.

              1. Může za to ČEZ a poslanci ODS a ČSSD, kteří bránili
                Může za to ČEZ a poslanci ODS a ČSSD, kteří bránili přijetí změn v zákoně v roce 2019 s platností od roku 2010.
                V roce 2010 to hravě schválili s platností od 2011, protože počítaly, že to během roku 2010 stihnou postavit, nestihly ale papírově ano a většina FVE co patří ČEZu byly připojeny 31.12.2010!
                🙂

Napsat komentář