Siemens v české premiéře představuje novou vlajkovou loď: rychlonabíjecí stanici 150 kW

Siemens na veletrhu e-Salon poprvé v České republice představuje nabíjecí stanici s výkonem 150 kW, která dokáže dobít elektromobil za 10 minut a zvýšit jeho dojezdovou vzdálenost o 100 km.

Nová vlajková loď řady nabíječek Siemens doplňuje široké portfolio nabíjecích stanic pro elektromobily a plug-in hybridy, jak rychlonabíjecí stanice 50 kW, tak nástěnné nabíjecí stanice, tzv. wallboxy. určené pro pevnou instalaci v garážích, nákupních centrech nebo menších parkovištích.
foto: Siemens

Nová kompaktní rychlonabíjecí stanice Siemens 150 kW dokáže současně nabíjet dva elektromobily stejnosměrným proudem 2 x 75 kW. Nabíječka nabízí široký rozsah výstupního napětí od 200 V do 920 V.

Při nabíjení trvajícím 10 minut se zvýší dojezdová vzdálenost o 100 kilometrů. Integrace výkonných součástí Siemens, jako jsou konvertory Sinamics DCP a regulátory Simatic S7, zajišťuje maximální dostupnost a spolehlivost nabíjecího systému.

Rychlonabíjecí stanice 50 kW

Rychlonabíjecí stanice 50 kW nabízí široký rozsah výstupního napětí na DC konektorech – 30 až 920 V. Díky tomu je schopná efektivně nabíjet elektromobily s různou úrovní palubního napětí trakční baterie, které odpovídá technickým požadavkům nových typů elektromobilů připravovaných pro uvedení na trh od příštího roku a autobusům s více než DC 800 V.
Rychlonabíjecí stanice Siemens

Rychlonabíjecí stanice Siemens
foto: Siemens

Stanice umožní nabití z 0 na 80 % za 30 minut pomocí konektoru CCS2 50 kW. Po dobití baterie na 80 % se zbývajících 20 % nabíjí sníženým výkonem, aby nedošlo k jejímu poškození, což průměrně trvá až 30 minut.

Nástěnná nabíjecí stanice, tzv. wallbox

Wallboxy jsou určeny pro pevnou instalaci v osobních garážích, nákupních centrech, na menších parkovištích a na místech splňujících podmínky elektrického krytí IP 56. Instalace nástěnné nabíjecí stanice nevyžaduje jakýkoli zásah do domovní rozvodné sítě (AC 400 V, 16 A).

Wallbox může být vybaven řídícím vstupem pro HDO signál reagujícím na levnější noční proud, díky čemuž je provoz automobilu, ve srovnání s automobily s benzinovými nebo naftovými motory, ještě levnější.

Siemens Wallbox

Siemens Wallbox
foto: Siemens

Například nabíječka VersiCharge dokáže nabít baterii z 0 na 100 % za přibližně 4,5 hodiny*. Vstupní příkonový proud je možné limitovat při uvedení do provozu. Nabíjecí proces se dá přerušovat/povolovat pomocí vzdáleného signálu (HDO, přístupový systém, energetický management). Tento typ je vybaven konektorem typu 2 (IEC 62196) Mennekes, na kabelu o délce 7 m.

Na veletrhu e-Ssalon můžete nabíječky Siemens vidět také na sdruženém stánku značek Audi a Volkswagen Užitkové vozy. Pro elektromobil Audi e-tron bude využit wallbox jako prezentace domácího řešení nabíjení. Pro elektrododávku Volkswagen e-Crafter bude využito napájení z rychlonabíjecí stanice 50 kW jako ukázka rychlodobíjecích možností.

Oba vozy budou na této výstavě představeny při své národní premiéře, kdy Audi e-tron, první plně elektrické SUV značky Audi, bude pouze výstavním exemplářem, oproti tomu e-Crafter bude k dispozici i pro testovací jízdy.

tisková zpráva

38 Comments on “Siemens v české premiéře představuje novou vlajkovou loď: rychlonabíjecí stanici 150 kW”

  1. Nabijanie je transfer (interkalacia) Li+ do anody a tam sa
    Nabijanie je transfer (interkalacia) Li+ do anody a tam sa dnes pouzivat vacsinou grafit tj. host struktura do ktorej sa Li+ zabuduje ako LiC6 (372 mAh/g) a to je ten problem cim vyssi SoC tak tym menej priestoru pre Li+. Toto obmedzenie ale neplati pre intermetalicke anody ako napriklad kremik ten je mozne nabijat vysokymi prudmi pretoze Si neposkytuje host-strukturu ale s Li vytvara zliatinu Li15Si4 (3579 mAh/g) preto je s nim mozne extremne rychle nabijanie na plnu kapacitu pod 1sekundu (lab-scale).

  2. V článku se píše „za 10 minut nabije na 100 km“. Pokud
    V článku se píše „za 10 minut nabije na 100 km“. Pokud vezmu nejslabší vozy, které umí využít teoreticky 90 kW nabíječku (Ioniq a Soul), tak z reportu, který zde někdo prezentoval bylo vidět, že ve skutečnosti to nabíjení Ioniq je kolem 65 kW, tedy za 10 minut nabije 10.8 kWh, což v případě Ioniqa (zřejmě i u Tesly 3) opravdu bude stačit při úsporné jízdě na 100 km, u Soulu to stačit nebude. U ostatních žroutů typů Tesla S (X), jaguáru i-Pace apod. to stačit rozhodně nebude. Každopádně je to velký posun, možnost nabíjet 2 auta jedinou nabíječkou v režimu rychlého nabíjení, což v současné době nelze. V Praze v okolí sídla Čezu (ul. Duhová) už někdy bývá hodně obsazeno, minulý týden tam dokonce nabíjet nešlo (nefungoval čip) a další dvě nabíječky jsou nesmyslně na placeném parkovišti, kde se vybírá 40,- Kč i za 10 minut nabíjení (1-60 minut je za 40 Kč) .

    1. Zapomnel jste na to, ze auta s vetsi baterkou zvladnou nabijet
      Zapomnel jste na to, ze auta s vetsi baterkou zvladnou nabijet i vetsim vykonem nez 65kW.
      Tedy napriklad TMS i TMX se 100kWh baterkou nabijeji na SC prikonem 118kW, coz da za 10min. 19,6kWh. Do toho se TMS v lete vejde v pohode a s TMX jsem na jare na 300km dlouhem useku s pomerem dalnice 50:50 dosahl predpisovou jizdou te stejne spotreby.
      Celkovy prumer na 100tis. km mam samozrejme mnohem vyssi 28,5kWh/100km, ale s Skem se kolem dvaceti bezne jezdit da.

      1. Ano, dá se jezdits TMS za 20 kWh/100km, ale kupuje si někdo
        Ano, dá se jezdits TMS za 20 kWh/100km, ale kupuje si někdo 400 koňové auto, aby s tím jezdil max 120 a maximálně využíval čtvrtinu výkonu auta v nějakém Eco módu? I když jsem s Teslou P85d jel hodně opatrně, tak jsem jel za nějakých 24.

          1. Ioniq má na spritmonitor průměrnou spotřebu 13.55 kWh.
            Ioniq má na spritmonitor průměrnou spotřebu 13.55 kWh. Tesla S má průměrnou spotřebu 20.47 kWh, tedy máte pravdu, máte pravdu, máte pravdu, hrozně moc se omlouvám (už to opravdu neudělám), nějak jsem si neuvědomil, že Tesla, v případě, že bude nabíjet samostatně, tak využije daleko větší výkon.

                1. Navazet jsem se do vas nechtel. Jen slusnou formou upresnit
                  Navazet jsem se do vas nechtel. Jen slusnou formou upresnit vasi dezinformaci.
                  U velkobaterkacu se rozdil mezi nabijenim na 50kW stanici a 150kW stanici projevi podstatne vice nez u zmineneho Ioniqa.
                  Osobne jsem odpurce uvadeni spotreb, ktere lze dosahnout pouze, kdyz jezdi clovek mene nez je predpisova rychlost, ale tvrdit, ze Tesla nezvladne nabit za deset minut na 100km proste neni pravda a udaje, kterymi jste se to snazil dokazat byli prekroucene.

              1. Taky když jsem pořídil EV tak jsem si říkal jak si tady
                Taky když jsem pořídil EV tak jsem si říkal jak si tady pokecám a načerpám informace a za prvních 14 dnů jsem tady akorát slyšel jak s tím nikam nedojedu a kolik to žere a jestli to není moc a že se to vlastně nevyplatí a proto už si tady většinou už jen čtu o nějaký novince jinak to nemá smysl,samej chytrej anonym.
                PS: Najeto za 7 týdnů 7tis km se spotřebou 15kWh- jezdím pořád na komfort,topím a prostě se v i3 bavím. A nejenom že jsem všude dojel – Vary,Liberec, Teplice, Zruč nad Sázavou,Plzeň – po dálnici 130-140 na tempomat atd atd ale ještě jsem asi v plusu 22 tis za PHM,takže ať si tady anonymové pořád píšou jak to nejde a jak je to problémový a blabla.

                1. Nedejte se anonymy odradit, my i sposta ostatních čtenářů
                  Nedejte se anonymy odradit, my i sposta ostatních čtenářů budeme pochopitelně za praktické informace z první ruky velmi rádi.

                2. Co umožnit vkládat příspěvky pouze po řádném
                  Co umožnit vkládat příspěvky pouze po řádném přihlášení?

                3. istoiste nie je – nabíja na nabíjačke, nie pelendrekom!
                  istoiste nie je – nabíja na nabíjačke, nie pelendrekom!

                4. To asi nepomuze, hrozne pitomosti sem pisou i nekteri dlouho
                  To asi nepomuze, hrozne pitomosti sem pisou i nekteri dlouho registrovani 🙂

                5. Vitejte. Preju hodne spokojenych kilometru.
                  I kdyz to ani prat

                  Vitejte. Preju hodne spokojenych kilometru.
                  I kdyz to ani prat netreba. 😉

                6. Teď ta spotřeba půjde nahoru. Hodně to kolem té nuly
                  Teď ta spotřeba půjde nahoru. Hodně to kolem té nuly poskočí nahoru.

    2. U CEZu nabiji CEZaci – oni jsou tydyti a ac maji v garazich
      U CEZu nabiji CEZaci – oni jsou tydyti a ac maji v garazich nabijeci mista – tak vemena vecer po prijezdu proste auto nabit nedaji. Ale tak to je o lidech. V CEZu nevi leva co dela prava a nikoho to netrapi – schvalne kdo jezdi kolem v hluboke noci – vsimli jste si, ze se tam neustale sviti? ALe parkoviste je prazdne a lide za okny videt take nejsou – proste plytvani – vsak si to CEZ muze dovolit – platime mu to my 😉

      1. Kdyz jsem tento jednoduchy vypocet vykonu 3f stridaveho proudu
        Kdyz jsem tento jednoduchy vypocet vykonu 3f stridaveho proudu a napeti rekl pred elektrikarem, tak me vyvedl z omylu, ze takhle jednoduse se neprepocitava. Ale jde to zjednodusit tak, ze jeste cele vynasobite druhou odmocninou ze tri (cca 1,73) Takze 163A * 400V * 1,73 = 112,796 kW. To se pak nasobi ucinnosti. Tady si to muzete zkontrolovat.

        1. Jedna se o DC nabijecku, ktera je na primarni strane napojena
          Jedna se o DC nabijecku, ktera je na primarni strane napojena na 3x400VAC. Smerodatna je zde DC strana a tam jsou komponenty dimenzovane na proud v amperach. Podle meho odhadu je prave ten proud 163A nejvyssi mozny a ani pri nizsim napeti nebude stoupat. Na nabijeckach chademo 50kW je napsano 400V 125A. Nissan Leaf ma baterku 360V, teda max. Nabijeci prikon muze byt 360V*125A=45kW. 50kW muze nabijet pouze EV s baterkou 400VDC. Moje info. Kdo muze potvrdit ci vyvratit?
          Faktor 1,73 je vyhradne pro 3f sit. Na DC strane je to uplna blbost. Sorry, ale je to tak.

          1. Ad „Nissan Leaf ma baterku 360V, teda max. nabijeci prikon
            Ad „Nissan Leaf ma baterku 360V, teda max. nabijeci prikon muze byt 360V*125A=45kW“

            360V je deklarovaná hodnota napětí baterky, ovšem v praxi jsou u Leafa maximální hodnoty při nabíjení podle údajů Leaf Spy Pro:
            – napětí až 395V
            – proud až 120A
            – výkon cca 47,4kW
            Takže v praxi: 395V x 120A = 47,4kW

            Jinak souhlas, pokud má nabíječka max.proud 125A, tak 50kW lze dosáhnout jen na baterce 400V, to je fyzika. U DC je odmocnina ze tří nesmysl, není tam žádné fázové ani sdružené napětí.

            Nabíjecí charakteristika Leafa při téměř vybité baterce začíná na napětí cca 360V, velice rychle vystoupají hodnoty na cca 380V/118-120A, pak se napětí postupně zvyšuje až na hodnotu kolem 393-395V. Pak dochází ke zlomu v nabíjecí charakteristice – k náhlému poklesu nabíjecího proudu i výkonu – napětí už se nemění, nabíjecí proud klesá pod 120A, nabíjecí charakteristika má v této části tvar podobný hyperbole, výkon se asymptoticky přibližuje k nule, resp. k jednotkám kW. To, kdy k tomuto zlomu v nabíjecí charakteristice dojde, záleží na teplotě baterky a venkovní teplotě. Čím je venkovní teplota nižší, tím dřív, při menším SOC dojde k poklesu nabíjecího výkonu (např. v létě při SOC 50-70%, v zimě už při SOC 5-15%, někdy při hodně studené baterce a nízké venkovní teplotě nabíjecí výkon nedosáhne ani svého maxima). Naopak čím je teplota baterky vyšší, tím déle vydrží nabíjení na max.výkonu. Čili jsou to vlivy, které jdou vlastně proti sobě. Nejhorší případ je studená baterka a nízká venkovní teplota – např. ABB Terra 53 si pak nastaví nabíjení na cca 50-60min. Ideální případ je teplá baterka (nad 26st.C) a letní venkovní teplota – pak si T53 nastaví čas cca 31min. Je to dáno typem článků použitých v baterce Leafa, tomu je přizpůsoben jeho nabíjecí algoritmus.

    1. to je iba čiastočná pravda, skôr klamstvo, zavádzanie,
      to je iba čiastočná pravda, skôr klamstvo, zavádzanie, konšpirácia a fašistický prístup! (vynechal som niečo?)

      u nás, na okraji krajského mesta nie jedna ulica má na konci domy, kam „nedotečie celých 400V“ aj 360-tim sú radi.
      zse postavila domčúrik s trafom a ajhľa – elektrina je taká, za akún platia.
      a kto to zaplatí? každý si to predplatí (pripojenie 1F 230V/25A €70.00). a potom mesačná platba.

        1. To je pro mě u Zera novinka, jak je to realizované? Pokud
          To je pro mě u Zera novinka, jak je to realizované? Pokud vím, tak nabízeli pouze buď externí 1 fázovou nabíječku z běžné schuko zásuvky, nebo do prostoru nad vlastní baterií (kde běžně bývá nádrž klasické motorky má Zero volný prostor) nabíječku na Mennekes type 1. O jakou DV rychlonabíječku se tedy jedná?

            1. Proto jsem se ptal, jak to je, jak to vyřešili…takže
              Proto jsem se ptal, jak to je, jak to vyřešili…takže nijak. Nevadí, ZERO je taková exotika, že to tomu stroji odpustím 🙂 je to zatím pro nadšence na dlouhé tratě – ti si externí nabíječku vozí v kufru a pro běžného uživatele dojezd 200km stačí.

    1. A proč by ne? Hromada vozidel (nejen kola) si vystačí s
      A proč by ne? Hromada vozidel (nejen kola) si vystačí s nominálním napětím 48V, které má navíc výrazně jednodušší homologaci. A pak je tu „šedá zóna“ mezi 48V a cca 100V, která taky není prakticky nijak pokrytá stávajícími DC standardy nebo jenom teoreticky. Ale chtělo by to standardizovat nějaký menší konektor nebo alespoň využít piny stávajícího mennekesu, který se dá udělat přijatelně malý alespoň na motorku.

Napsat komentář